10 C 168/2024 - 70

Rubrum

Okresní soud v Táboře rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Pávkovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o náhradu nemajetkové újmy takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 420 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 20 848,30 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Táboře – soudní poplatek ve výši 4 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 420 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy. Tvrdila, že žalovaný byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Táboře ze dne [datum], č.j. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v [adresa] – pobočka v Táboře ze dne [datum], č.j. [spisová značka] pro pokračující přečin nebezpečné vyhrožování podle § 353 odst. 1, dílem odst. 2 písm. c) tr. zákoníku a přečin nebezpečné vyhrožování podle § 353 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku za jednání směřující zejména vůči žalobkyni, ale také vůči její nejbližší rodině. Žalobkyně v trestním řízení uplatnila jako poškozená nárok na náhradu nemajetkové újmy. Rozsudkem krajského soudu však byla s tímto svým nárokem odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních, jelikož psychická újma, kterou žalobkyně utrpěla v důsledku jednání žalovaného a která se u ní stále projevuje, je důsledkem širšího jednání žalovaného, než které bylo předmětem obžaloby, a tedy předmětem řízení popsaného ve skutkové větě okresního soudu. Žalobkyně v žalobě popsala, že kromě jednání, které bylo předmětem trestního řízení, se ji žalovaný soustavnými útoky snažil dehonestovat v zaměstnání – u kolegů, u bezprostředně nadřízených na pracovišti v [Anonymizováno] i u vyšších nadřízených na pracovišti v [Anonymizováno], a to poté, co z neznámých důvodů nabyl přesvědčení, že žalobkyně ovlivnila odebrání plného invalidního důchodu žalovanému. Tímto svým jednáním chtěl žalovaný docílit propuštění žalobkyně ze zaměstnání. Ta však v době jeho prvních ataků vůbec nevěděla, že se žalovaný léčí s nějakou psychickou poruchou trvalejšího rázu, a tudíž ani nevěděla, že mu byl důchod odebrán. Navíc žalobkyně ze své pozice v zaměstnání nemohla jakkoliv ovlivnit výši invalidního důchodu vypláceného žalovanému, protože pracovala na oddělení zabývajícím se jinou agendou. Urážkám a výhrůžkám žalovaného je však žalobkyně vystavena i v místě svého bydliště, kde žalovaný obývá dům umístěný v blízkém sousedství. Zde žalovaný kromě slovních urážek obtěžuje a šikanuje nejen žalobkyni, ale i celou její rodinu, opakovanými obviněními ze spáchání přestupků, které jsou úřady a policí prověřovány. Uvedené jednání žalovaného žalobkyni psychicky velmi poznamenalo v osobním i pracovním životě. Žalovaný své jednání nezastavil ani po pravomocném odsouzení. Zatímco obtěžující jednání v zaměstnání po odeslání dalších 1 až 2 e-mailů a telefonátu nadřízené žalobkyně do Plzně v době od loňského léta ustalo, závadné jednání žalovaného v místě bydliště žalobkyně pokračuje i nadále. Pokud je žalovaný v domě, žalobkyni slovně hrubě uráží a napadá. Škodí i její rodině, když z banálních důvodů opakovaně volá Městskou policii. Je tedy evidentní, že podmíněné odsouzení a uložení ambulantní formy psychiatrické léčby není pro žalovaného dostatečným varováním a nepovažuje je za trest. Žalobkyni opakovaně obtěžuje v jejím domově, tedy v místě, kde by se měla cítit v klidu a v bezpečí, a to přesto, že vzhledem k závěrům znaleckého posudku vypracovaného v trestním řízení, byl žalovanému přiznán zpět plný invalidní důchod a žalovaný tak dosáhl svého. Žalobkyně přitom vzhledem k předchozím zkušenostem a nevyzpytatelnosti žalovaného není klidná ani v zaměstnání a stále trpí obavami, aby se zde žalovaný opět z nějakého důvodu neobjevil. Jednání žalovaného není jednorázové, ale opakovaně, dlouhodobě a promyšleně útočí proti žalobkyni, která žije v permanentní úzkosti a neví, kdy žalovaného potká a bude nucena mu čelit. Žalobkyně již v průběhu trestního řízení začala navštěvovat psycholožku a musí užívat léky na úzkosti a na spaní. Má obavy o svůj život a zdraví. Byla dokonce už i ve stavu, kdy si přála, aby jí žalovaný ublížil, aby zde byl nějaký konkrétní skutek a žalovaný byl někam odvezen či odsouzen. Žalovaný však je vždy velmi vychytralý a chová se tak, aby jeho jednání bylo kvalifikováno jako přestupek, případně odloženo pro nedostatek důkazů. Tímto jen prohlubuje pocit zoufalství a bezmoci u žalobkyně, která trpí stále markantnějšími pocity úzkosti a strachu.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a striktně odmítl odpovědnost za duševní újmu žalobkyně. K jejím tvrzením uvedl, že žádné další incidenty se neděly a nedějí, jelikož byl nucen se z domu v [Anonymizováno] ulici odstěhovat a nejezdit tam. Naopak poukázal na to, že mu někdo poničil garážová vrata, branku, fasádu plotu, fasádu domu, dále na svém pozemku našel injekční stříkačky a lidské a psí exkrementy. Někdo mu také močí a plive na branku. Syn žalobkyně jej srazil autem a opakovaně vůči němu vykřikuje urážlivé výroky. Žalovaný se stal obětí justičního omylu, když nikdy na nikoho žádný nůž nevytáhl. Žalovaný také namítl, že žalobkyně v žalobě žádným způsobem neodůvodnila výši žalované částky. Tato částka by neměla být stanovena volnou úvahou, ale měla by být nějakým způsobem odůvodněna. Důkazní břemeno v tomto směru leží na žalobkyni. Z těchto důvodů žalovaný navrhl zamítnutí žaloby.

3. Ze spisu vedeného Okresním soudem v Táboře pod sp.zn. [spisová značka] soud zjistil, žalovaný byl rozsudkem ze dne [datum], č.j. [spisová značka] odsouzen za spáchání pokračujícího přečinu nebezpečné vyhrožování podle § 353 odst. 1, dílem odst. 2 písm. c) tr. zákoníku a přečinu nebezpečné vyhrožování podle § 353 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku, jichž se dopustil tím, že v [Anonymizováno], [Anonymizováno] ulici – před dosud nezkolaudovanou novostavbou domu bez č.p. nacházející se na parcele č. [hodnota] a v jejím bezprostředním okolí v několika případech opakovaně vyhrožoval sousedům, a to v následujících případech. Dne [datum] v přesně nezjištěné době od 7.00 do 9.05 hodin s tyčí v ruce nejprve na žalobkyni křičel vulgární nadávky, dále že kvůli ní přestal brát dávky a vyhrožoval jí, že ji zlikviduje, že jí to patří (myšleno poškozené auto), a že by si zasloužila víc než tohle, a synovi žalobkyně [jméno FO] ml. vulgárně nadával a vyhrožoval, že mu podřeže, otráví, zabije psy, a několikrát udeřil tyčí do vrat u svého domu a do tarasu. Dne [datum] kolem 20.00 - 20.30 hodin z prostoru svého domu velmi hlasitě vykřikoval do okolí výhrůžky, že je všechny zlikviduje, celou ulici, že v té ulici bude bydlet jen on sám, všechny sousedy odstraní a zbourá jim baráky, přičemž toto slyšeli nejméně žalobkyně, její manžel [jméno FO] st. a její syn [jméno FO] ml., kteří v té době seděli na zahradě u domu. Dne [datum] kolem 12.00 hodin, když žalobkyně procházela kolem domu žalovaného, jenž seděl v otevřené garáži, a když žalovaný žalobkyni spatřil, přejel rukou pod svým krkem a naznačil směrem k žalobkyni gesto tzv. podříznutí hrdla. Dne [datum] kolem 11.00 hodin vyhrožoval manželu a synovi žalobkyně a jeho přítelkyni [jméno FO]. Když přijeli před dům č. [Anonymizováno] a začali vystupovat z vozidla, žalovaný stál před svou novostavbou a kuchyňským nožem, s délkou čepele cca 20 cm, přejížděl pod svým krkem a naznačoval tak směrem k poškozeným gesto tzv. podříznutí hrdla, přičemž všechna výše uvedená jednání byla způsobilá v poškozených vzbudit obavu o jejich život, zdraví a majetek, a to mimo jiné i vzhledem k osobě obžalovaného, uváděné psychické poruše a povědomí o hospitalizaci obžalovaného na psychiatrii. Dále žalovaný dne [datum] kolem 19.30 hodin v [Anonymizováno], na schodech mezi ulicemi [jméno FO] a [Anonymizováno] vyhrožoval manželu a synovi žalobkyně, kteří na zahradě svého domu venčili psy, že podřeže je i ty jejich „čokly“, a že je zlikviduje, přičemž v ruce držel kuchyňský nůž, kterým přejížděl pod svým krkem a naznačoval gesto tzv. podříznutí hrdla, a výše uvedené jednání bylo způsobilé v poškozených vzbudit obavu o jejich život, zdraví a majetek, a to mj. i vzhledem k osobě obžalovaného, jím uváděné psychické poruše a povědomí o hospitalizaci obžalovaného na psychiatrii. Za spáchání uvedených skutků byl žalovaný odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců, který byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 26 měsíců. Současně bylo žalovanému uloženo ochranné psychiatrické léčení v ambulantní formě. Žalovanému byla také uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nemajetkové újmy v podobě duševních útrap částku 150 000 Kč. Žalovaný byl uvedeným rozsudkem v plném rozsahu odsouzen za spáchání skutků, pro které proti němu byla podána obžaloba Okresním státním zastupitelstvím v Táboře dne [datum]. Tento rozsudek shledal Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře v rozsudku ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] jako správný, vyjma výroku o náhradě škody a nemajetkové újmy, které zrušil. Ve shora uvedeném rozsahu tedy rozsudek okresního soudu nabyl právní moci dne [datum]. Pokud se jedná o návrh žalobkyně na náhradu nemajetkové újmy, konstatoval odvolací soud, že jel lze jednoznačně považovat za dostatečně důkazně podložený, nicméně z tvrzení, jimiž žalobkyně svůj nárok dokládá, vyplývá, že psychická újma, kterou utrpěla a nadále se u ní projevuje, je důsledkem mnohem širšího jednání žalovaného, než které bylo předmětem trestního řízení a je popsáno ve skutkové větě shora uvedeného rozsudku. Krajský soud vysvětlil, že žalobkyně značnou část své újmy přičítá dehonestaci, jíž byla vystavena jednáním žalovaného v jejím zaměstnání. Toto jednání žalovaného však není uvedeným rozsudkem postihováno a nebyla pro něj ani podána obžaloba. Proto krajský soud žalobkyni se svým nárokem odkázal na řízení ve věcech občanskoprávních.

4. V protokolech o hlavním líčení ze dne [datum], [datum] a [datum] žalobkyně, její syn [jméno FO] ml., manžel [jméno FO] st, a přítelkyně syna [jméno FO] popsali podrobně jednání žalovaného popsané ve skutkové větě výše uvedeného rozsudku, včetně okolností a souvislostí tohoto jednání.

5. Žalobkyně popsala, že žalovaný je soused z [Anonymizováno] ulice v Táboře. Žalobkyně jej neznala a o jeho osobě nevěděla nic. O koho se jedná a jak se jmenuje poprvé zaznamenala až v souvislosti s rozbitím jejího auta, které připisuje právě žalovanému. Poté, co došlo k zahájení řešení rozbitého auta a byla přivolána policie, následovala postupně trestná činnost žalovaného popsaná ve výroku odsuzujícího rozsudku. Žalovaný na žalobkyni již dne [datum] křičel, že jí to udělal proto, že mu odebrala dávky, že se spolčila s [tituly před jménem] [jméno FO], že ji zlikviduje ještě více a že za všechno může. Tato prohlášení žalovaného žalobkyni překvapila, protože s ním dosud neměla vůbec žádný konflikt. Právě od té doby však obtěžující jednání žalovaného probíhá a pokračuje. Žalobkyně v rámci své výpovědi mimo popis závadného jednání žalovaného v místě bydliště popsala i jeho opakované ataky na svého zaměstnavatele. Uvedla, že žalovaný kontaktoval její přímou nadřízenou, a to osobně, telefonicky i opakovanými e-maily se žádostí o propuštění žalobkyně, dále volal i nadřízenému do [Anonymizováno]. Žalobkyně pracuje na [Anonymizováno] už 35 let. Má však na starosti zcela jinou agendu, než je důchodové a nemocenské pojištění. Je vedoucí oddělení, které má na starosti osoby [Anonymizováno]. Ze své pozice nemohla přijít do styku se spisem žalovaného a ani nemohla ovlivnit, zda mu bude přiznán invalidní důchod nebo mu budou vypláceny nějaké dávky. K této problematice neměla ani přístup v počítači. Žalovaný však i přesto sděloval nepravdivé skutečnosti o žalobkyni jejím nadřízeným i kolegům, zasílal e-maily, ale dostavil se i osobně na klientské centrum, kde udělal výstup před kolegyněmi a veřejně dehonestoval osobu žalobkyně. Její nadřízené sděloval, že je na žalobkyni vedena složka, že půjde sedět, že půjde do tepláků, apeloval na ni, aby si uvědomila, koho zaměstnává. Žalovaný vyhrožoval a chtěl docílit toho, aby žalobkyni propustili ze zaměstnání, protože je nevěrohodný úředník a před zaměstnavatelem znevažoval i jejího syna. Žalobkyně popsala, že se žalovaného bojí, protože incidentů bylo mnohem více, než které byly šetřeny. V mnohých případech žalobkyně a její blízcí ani nevolali policii. Žalovaný vykřikuje ze své nemovitosti do okolí „půjdete všichni do tepláků, vrahu,“ nemá žádné zábrany a žalobkyně se obává, čeho všeho je schopen. Neví, kdy ho bude muset potkat a čelit jeho urážkám, neví ani, zda by byl žalovaný skutečně schopen jí nožem ublížit či nikoliv. Byla již ve stavu, kdy si přála, aby jí žalovaný skutečně ublížil, někdo ho někam odvezl a byl zavřený, nemá vůbec každodenní klid. Žalobkyně se chodí léčit k psycholožce, která jí pomáhá zvládat stavy bezmoci, protože žalobkyně se cítí vůči takovému chovné úplně bezmocná. Pomluvy žalovaného jsou zákeřné, žalobkyně nikdy neví, co komu napíše, řekne a musí to snášet. Situace v zaměstnání na ni doléhá. Není to příjemné, protože chodí na klientské centrum vyřizovat klienty a nikdy neví, kdy se žalovaný objeví a bude přítomna jeho atakům. K tomu přistupuje samozřejmě to, že před jejími kolegyněmi říká a její nadřízené píše to, co píše, telefonuje i zástupkyni nadřízené, kdy všichni si na její osobu vyslechnou cokoliv a cítí úplné znevážení své osoby. Žalobkyně nikdy neměla žádné problémy ani pracovní, ani chováním v práci a nyní se tam cítí velice nepříjemně. Postavení, které se tam vybudovala, žalovaný během jednoho roku zlikvidoval, znehodnotil a znevážil její postavení. Pouze díky dlouholeté práci žalobkyně bez jakéhokoliv negativního hodnocení žalovaný nedosáhl svého cíle – jejího propuštění. Žalobkyně však věří, že pokud by v zaměstnání pracovala kratší dobu, žalovaný je tak přesvědčivý, že ji zlikviduje. Než čelit takovýmto atakům a pomluvám, bylo by pro zaměstnavatele jednodušší se žalobkyně zbavit. To usuzuje z toho, že již musela absolvovat pohovor s vrchní ředitelkou z Plzně, která žalobkyni chtěla vidět a promluvit si s ní. Žalobkyně se stále brání za něco, co neudělala, co nemá si její prací nic společného, ale je to úplná likvidace jejího postavení v práci. 6. [jméno FO] ml. vypovídal ve shodě se žalobkyní. Potvrdil, že žalovaný žalobkyni opakovaně obvinil, že zavinila snížení jeho důchodu, že jí z tohoto důvodu veřejně vulgárně nadával a že jej žalovaný opakovaně pomlouval a znevažoval před zaměstnavatelem matky. Pomlouval jej, že je feťák, že se u něj v domě prodávají drogy a podobně. Se žalobkyní žije ve stejném domě. K jejímu psychickému stavu sdělil, že je vyřízená a v noci nemůže spát, je to hromádka neštěstí. Dochází k psychiatričce a prostě na tom není dobře. Shodně vypovídal [jméno FO] st. I on vypověděl, že žalobkyně jednání žalovaného snáší velice těžko a je psychicky na složení, navštěvuje psychiatričku. Popsal útoky žalovaného, k nimž došlo v místě bydliště. K situaci v zaměstnání žalobkyně uvedl, že žalovaný na ni útočil stovkami SMS zpráv, že s paní [jméno FO] chodí na zákusky, že jí je tam nosí, že jsou kamarádky, a proto mu sebrali důchod. Žalovaný útočil i na nadřízenou manželky, ředitelku, ať ji vyhodí, že to není možné, že to tam je zkorumpované atp. Rovněž se domnívá, že kdyby žalobkyně pro zaměstnavatele nepracovala tak dlouho a kvalitně, ředitelka by ji vyhodila. Obdobně vypovídala i [jméno FO], přítelkyně syna žalobkyně. Uvedla, že ataky žalovaného začaly od doby, kdy žalobkyni rozbil auto a od té doby stále pokračují. Uvedla také, že žalovaný vyhledal na sociálních sítích její maminku a babičku, kterým psal lživé informace a vyhrožoval jim.

7. V průběhu trestního řízení žalobkyně učinila prohlášení o dopadech spáchané trestné činnosti žalovaným na její osobní a profesní život. Konkrétně se jedná o prohlášení ze dne [datum], [datum] a [datum]. V těchto prohlášeních žalobkyně opakovaně poukázala na to, že žalovaný svými soustavnými a zároveň promyšlenými ataky namířenými nejen proti osobě žalobkyně, ale i proti celé její rodině, v ní trvale vzbuzuje strach o život a zároveň obavy o bezpečnost rodiny. Žalobkyně je dlouhodobě vystavena verbálním i dalším útokům žalovaného motivovaným snahou poškodit ji, a to jak v rovině osobní, tak v rovině pracovní. V zaměstnání ji i její rodinu žalovaný opakovaně znevažuje před kolegy i nadřízenými a požaduje ukončení jejího pracovního poměru. Žalobkyni obtěžuje urážkami a hrubými výstupy. V místě bydliště žalovaný zneužívá svých práv a policie i úřadů, když žádá konat na smyšlených podáních, která se pak prověřují. Toto představuje pro žalobkyni velkou psychickou zátěž, kterou musí zdolávat a vyrovnat se s ní. Je až neuvěřitelné, co vše si žalovaný myslí, jak rodinu žalobkyně udává poškozuje a ta musí čelit jeho obviněním a podávat vysvětlení. Jednání žalovaného nechává na psychice žalobkyně následky, nemůže spát a má obavy, čemu zase bude muset čelit. Při každém opuštění svého domu musí projít kolem nemovitosti žalovaného a neví, kdy se pokusí o nějaký útok na její osobu. Strach a nervozita při příchodu a odchodu z domu ji prakticky neopouští. Často jí manžel musí chodit naproti na frekventovanou křižovatku, aby nemusela jít sama kolem nemovitosti žalovaného. Stavy strachu a neklidu má žalobkyně i v práci, kam se žalovaný může rovněž kdykoliv dostavit, což ostatně již v minulosti učinil. V posledním z uvedených prohlášení žalobkyně poukazovala na to, že celý případ její osoby a žalovaného nebyl nikdy policií šetřen ve spojitosti s odebráním jeho dávek. Žalobkyně popsala, že žalovanému byl v roce 2020 snížen invalidní důchod z třetího stupně na druhý. Žalovaný poté využil veškeré možné opravné prostředky a podal i kasační stížnost. Tento odvolací proces trval celý rok. V září 2021 byla uzavřena i kasační stížnost a tím definitivně řečeno, že třetí stupeň důchodu žalovanému nenáleží. Nebyl shledán žádný chybný postup při určení výše jeho invalidity. O celém tomto procesu však žalobkyně neměla tušení, žalovaného neznala a ani nevěděla, že pobírá již 15 let invalidní důchod třetího stupně. Po shora popsaném neúspěšném procesu žalovaný zahájil útok na osobu žalobkyně. Té není známo, jakým způsobem žalovaný zjistil, kde pracuje, ale jednoznačně se vyjádřil, že auto jí rozbil on a za co. Poté proti žalobkyni začal útočit vyhrožováním soukromě i pracovně a následně začal ohrožovat celou její rodinu. Jasně se vyjadřoval a stále vyjadřuje, že žalobkyni zlikviduje a že peníze bude chtít po ní. V tomto jednání jej nezastavilo ani probíhající trestní řízení, kdy i nadále udává celou rodinu žalobkyně volá, píše, škodí, šikanuje a poškozuje jejich práva. Jenom nadřízené žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO] zaslal žalovaný v době od uzavření vyšetřování nejméně 31 dalších e-mailů, z nichž v jednom údajně uvádí, že manžel žalobkyně je vrah. 8. [tituly před jménem] [jméno FO], nadřízená žalobkyně, v trestním řízení jako svědkyně vypověděla, že pracuje jako ředitelka [Anonymizováno]. Žalovaný ji kontaktoval telefonicky na podzim roku 2021 s tím, že mu žalobkyně sebrala důchod a požádal o přešetření. Svědkyně učinila veškeré příslušné kroky k prověření tohoto podnětu, které podrobně popsala, stejně jako výsledek tohoto šetření, který byl takový, že žalobkyně žádným způsobem neovlivnila výši důchodu, který byl žalovanému vyplácen a ani neměla možnost jeho výši ovlivnit vzhledem k tomu, že nemá přístup do příslušné aplikace. Ze strany žalovaného však i poté následovaly další telefonáty a e-mailová korespondence, kterou svědkyně předávala policii. Žalovaný jí telefonoval i osmkrát za den. Obsah jeho sdělení byl vždy stejný, kdy uváděl, že mu sebrali důchod, že mu jej sebrala žalobkyně, že má na to důkazy a požadoval, ať svědkyně žalobkyni vyhodí. Žalovaný pracoviště v prosinci 2021 navštívil i osobně a chtěl řešit, jestli svědkyně žalobkyni vyhodila. Svědkyně mu zopakovala výsledek šetření. Když žalovaný odcházel, vykřikoval na celé klientské centrum, že na všechny podá žalobu, že to tam rozkryje, že tam mají mafii a podobně. Tento moment popsala svědkyně jako velmi nepříjemný, jelikož se takto žalovaný vyjadřoval před klienty. Svědkyně přitom ze své pozice usiluje o to, aby vybudovala dobré jméno okresní správy. Svědkyni žalovaný nikdy nevyhrožoval, ale jednání s ním bylo vždy velmi nepříjemné. Žalovaný mluvil i o synovi žalobkyně, o kterém říkal, že to feťák, že vaří pervitin, že ho policie sleduje, že má napíchnutý telefon, že si pro něj brzy přijdou a půjde do tepláků. Žalovaný opakovaně požadoval propuštění žalobkyně. V případě, že mu nebude vyhověno, hrozil ministerstvem, českou správou, ombudsmanem a podobně. Svědkyně dále vypověděla, že jednání žalovaného žalobkyni poznamenalo, že je vynervovaná. Žalobkyni ze zaměstnání nepropustila, protože k tomu nebyl žádný důvod, žalobkyně vždy plnila řádně své pracovní povinnosti. O celé záležitosti však musela informovat ředitelku z [Anonymizováno] i ústředního ředitele.

9. V trestním spisu jsou založeny e-mailové zprávy, které žalovaný v době od [datum] do [datum] zaslal do zaměstnání žalobkyně. Celkem se jedná o 58 zpráv zaslaných nadřízené žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO] a 22 zpráv zaslaných posudkové lékařce [tituly před jménem] [jméno FO].

10. Ve zprávách zaslaných [tituly před jménem] [jméno FO] žalovaný opakovaně hovoří o likvidaci své osoby v souvislosti s odebráním invalidního důchodu a s tím spojených následcích, o spolčení žalobkyně s lékařkou [tituly před jménem] [jméno FO]. Manžela žalobkyně obvinil ze zabití. Syna žalobkyně několikrát označil za vraha, za narkomana, který nitrožilně užívá pervitin, vaří jej v domě a dále distribuuje, popsal několik případů jeho závadného jednání včetně napadení romských dětí a matky žalovaného za pomoci psů bojového plemene. Žalovaný apeluje na [tituly před jménem] [jméno FO], aby žalobkyni domluvila ohledně jejího syna, žádá, aby na svém úřadu netolerovala korupci a zneužívání úřední moci, vyhrožuje [Anonymizováno] podáním žalob, kontaktováním kanceláře ombudsmana. Konkrétně jsou nejzávažnější obvinění žalovaného uvedena ve zprávách ze dne [datum], kde žalovaný vyhrožuje sebevraždou („…tak pomalu může vaše lékařka s [jméno FO] chystat raut…“), [datum] („Vážená paní ředitelko, zítra jdu na policii, máme to tam potvrzeno od čtyř policistů, k čemu se [jméno FO] přiznala, jooooo!!!!!!!!!“), [datum] („Vážená paní ředitelko, za tento týden jsem sebral na našem rodinném pozemku zatím celkem šest použitých injekčních stříkaček a je zcela jisté, že tento infekční materiál pochází z domu [jméno FO] od mladého narkomana, jelikož k těmto stříkačkám nám ještě poškodil vrata do garáže a klasicky jako vždy je poplival a pomočil tak, jako branku vstupní. Tak jsem jen chtěl na Vás zaapelovat a poprosit Vás, jestli byste nemohla paní [jméno FO] domluvit, aby to ten její narkoman házel do nebezpečného odpadu k tomu určenému a neházela nám to rodina [jméno FO] na náš pozemek, děkuji.“), [datum] („Zasílám čerstvé ověřené informace ohledně mladého narkomana [Anonymizováno], jeho bývalá partnerka teď žije s cikánem a kvůli němu okradla adoptivní rodiče, jelikož pochází z dětského domova, s ní žil v domě [jméno FO] pět let. Teď narkoman [jméno FO] užívá nitrožilně pervitin na plné obrátky a prodává ho vesele dál, takže jistě nebude trvat dlouho a půjde znova do tepláků. Toto píšu jen pro doplnění informací.“), [datum] („Vážená paní ředitelko, jen bych chtěl doplnit informaci, s kým [jméno FO] žije v domě a co toleruje. Zhruba před měsícem procházel hlouček dětí kolem jejich domu ve věku 6 až 8 let romského původu, nikoho si nevšímaly a vyšla ven přítelkyně [Anonymizováno] mladšího, v ruce držela rozzuřeného psa bojového plemene bez rabuse se slovy vem si ty černý mrdky. Toto se stalo i když ke mně přišla na návštěvu moje matka, mladý [jméno FO] dráždil psa se slovy vem si jí, a to bylo myšleno na moji matku. Samozřejmě se toto bude vyšetřovat.“), [datum] („Do baráku [jméno FO] putovaly tablety a z jejich baráku putoval již hotový pervitin, a to přes pět let a přes mé apely na [jméno FO], aby tomuto zamezila, se toto dělo nadále. Jejich dům sledovala policie, mladý [jméno FO] byl přistižen, jak souloží s bezzubou bezdomovkyní (ta s tou kárkou), na mol zfetovaný. A toto má [jméno FO] doma a toto máme ve státní správě!!!“), [datum] („Věděla jste, že [jméno FO] ml. tady v ulici spáchal vraždu??? Znova se otevře vyšetřování, jelikož jsem vyšetřil svědky, kteří to viděli.“), [datum] („[jméno FO] je matka vraha!!!!!!!!!!!! Již to vyšetřuje mord parta.“), [datum] („Jestli se Vám zdá [jméno FO] zlomená, tak to asi proto, že ten její mladej vrah už je sbalenej a ten už se ven nepodívá a toto máme ve státní správě?????? Jak může potom zodpovědně vykonávat svoji práci, když kryje vraha?????“), [datum] („Mám svědka, který viděl [Anonymizováno] před týdnem, že v jejich domě prodal pervitin za 4tis. Co na to více dodat?????“), [datum] („To se [jméno FO] nepochlubila, že jezdila za synem, tím vrahem, do kriminálu a podplácela tam vězeňskou službu????????????“), [datum] („Tak ty děti, na které [jméno FO] štvali psy se slovy vem si ty černý mrdky, nakonec skončily u psychologa a mají z toho trauma. Můžete se optat [jméno FO], zda má již syna obviněného či vzatého do vazby za pokus o zabití malých dětí. To snad ani není možné, co máme ve státní správě.“), [datum] („Je to potvrzeno, [jméno FO] ml. je opět ve vazbě!!!!!!!!“), [datum] („Jo a vůbec ale opravdu vůbec tady o Vás [jméno FO] nemluví dobře, klidně si to někdy přijďte poslechnout.“), [datum] („Ještě bych rád doplnil, že dle mých informací [jméno FO] ml. neseděl jen jednou.“), [datum] („[jméno FO] už brzo u Vás v úřadu skončí, tak si hodně rychle rozmyslete, na čí straně jste.“), [datum] („Rád bych doplnil tu informaci, že otec [Anonymizováno] staršího v [adresa] tady vedle našeho domu pobodal nožem muže, který na následky bodných ran od [Anonymizováno] staršího zemřel. Byl samozřejmě obviněn ze zabití. Je to opravdu velký paradox, že Vaše podřízená [jméno FO] mě obviňuje, a to samozřejmě křivě, ze stejného trestného činu. Toto není pomluva, jelikož se to zakládá na pravdě a vše je evidováno ve spisu PČR. Vzpomínám, jak se mi [jméno FO] starší chlubil, jak mu zakroutil nožem v břiše a že je obviněn ze zabití. Je opravdu smutné, že za touto rodinou stojíte.“).

11. Další e-maily žalovaného jsou adresovány posudkové lékařce [tituly před jménem] [jméno FO]. Tu žalovaný opakovaně obviňuje ze zhoršení svého psychického stavu, z podjatosti při posuzování výše jeho invalidního důchodu a ze spolčení se žalobkyní, hrozí žalobami a šetřeními různých orgánů jako lékařská komora či ombudsman. Osobních poměrů žalobkyně a její rodiny se týkají e-maily ze dne [datum] („...Po celou dobu výstavby domu nám rodina [jméno FO] dělala samé problémy. Několik let se v jejich domě vařil a prodával pervitin, což měl na starosti mladý [jméno FO], posílal narkomany, aby nám vykradli stavbu. Rodiče samozřejmě o tom věděli. Teď nám močí na barák, plivou na branku, hážou injekční stříkačky všude možně, poškozujou náš majetek a vyhrožují. Neustále na mě volají policii, aby dosáhli toho, že si sáhnu na život. A do toho Vy se zapojíte?...“), [datum] („…Tak teď, když to máme potvrzené od policie, že se [jméno FO] přiznala ke zneužití úřední moci a korupci, tak je víc než jasné, že to nemohla dělat sama…“), [datum] („Chci se ještě zeptat, proč paní [jméno FO] nevadí, že pobírají cikáni invalidní důchody třetího stupně, fetujou a neberou léky, viz [jméno FO], kterého mladý [jméno FO] poslal, aby naší rodině vykradl barák a věci ihned odnesl a vyměnil s mladým [Anonymizováno] za pervitin a následně byl za to [jméno FO] odsouzen, ale [jméno FO] nikoliv. Tohle paní [jméno FO] nevadí??? Proč, protože jim jejich syn prodává drogy??? Že mají důchody, ví velmi dobře a že jim její syn prodává drogy, ví taktéž velmi dobře.“), [datum] („Jo a samozřejmě paní [jméno FO] věděla, že nás její syn vykradl, a to opakovaně.“).

12. K situaci v místě bydliště žalobkyně vypovídali v trestním řízení jako svědci sousedé. [tituly před jménem] [jméno FO] uvedla, že ji žalovaný několikrát verbálně napadl, naposledy to bylo 2022 a předtím to bylo v říjnu 2021. Vyhrožoval, že jí to spočítá a sprostě nadával. Tato svědkyně zná žalobkyni a její rodinu a slyšela, jak na ni žalovaný pokřikoval. Obdobně vypovídali svědci [jméno FO] a [jméno FO]. Ti rovněž potvrdili, že žalovaný se vůči svému okolí chová vulgárně, nadává a křičí.

13. Z podání žalobkyně ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný ve svém jednání neustal ani po pravomocném odsouzení. I nadále je vůči rodině žalobkyně a sousedům v ulici velice vulgární a asociální. Vzhledem k tomu, že neváhá po lidech házet kameny, cítí se ohroženi na zdraví i na životě. Žalobkyně popisuje chování žalovaného jako ohrožující a nevyzpytatelné. Opakovaně je hlášeno na policii a jsou zaznamenány i opakované výjezdy kriminální policie. Žalobkyně se domnívá, že ambulantní psychiatrická léčba neplní svůj účel a chování žalovaného dostatečně pozitivně neovlivnila.

14. Podle lékařských zpráv vystavených psychiatrickou ambulancí [právnická osoba]. dne [datum], [datum] a [datum] žalovaný řádně absolvuje uloženou léčbu. Jeho stav je podobný, stále je přítomna paranoidní bludná produkce vůči sousedům, žalovaný je bez náhledu.

15. V době po odsouzení byl žalovaný podle sdělení Policie České republiky, Územní odbor [adresa] ze dne [datum] vyšetřován jako podezřelý pro nadávání a plivání na sousedku v [adresa] dne [datum], jako podezřelý, poškozený a oznamovatel pro nadávky a hrubé jednání v [adresa], dne [datum] jako podezřelý pro hrubé jednání v [adresa] a dne [datum] jako podezřelý na úseku bezpečnosti silničního provozu. Ve všech případech se jedná o šetřené přestupky. Usnesením ze dne [datum] sp.zn. S-META [č. účtu] [Anonymizováno] rozhodl [právnická osoba] [adresa] o odložení věci podezření z přestupku žalovaného, kterého se měl dopustit tím, že dne [datum] pokřikoval na žalobkyni a jejího manžela sprosté nadávky, protože osoba postižená spácháním přestupku nedala k zahájení řízení souhlas. Dne [datum] bylo zastaveno řízení o přestupku usnesením [právnická osoba] [adresa] sp.zn. S-[anonymizováno] [č. účtu] [Anonymizováno], kdy žalovaný měl urážet dne [datum] [jméno FO], proto, že spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo obviněnému prokázáno. Dne [datum] rozhodl [právnická osoba] [adresa] usnesením sp.zn. [Anonymizováno] [anonymizováno] [Anonymizováno] o zastavení řízení o spáchání přestupku, kterého se měl žalovaný dopustit tím, že dne [datum] křičel přes plot vulgarismy na žalobkyni a jejího manžela, kteří byli v té době na procházce se svými vnoučaty, z důvodu, že spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo obviněnému prokázáno.

16. Zprávami o psychologické péči ze dne [datum] a [datum] je prokázáno, že žalobkyně od [datum] až do současné doby v pravidelných intervalech 1× za 3-4 týdny navštěvuje psycholožku [tituly před jménem] [jméno FO]. Do péče byla žalobkyně přijata na vlastní žádost pro obtížné zvládání náročné životní situace po napadení sousedem a dosud se nikdy neléčila u psychiatra či psychologa. V klinickém obraze převažují především úzkosti, dysforie a dyssomnie. Úzkosti jsou vázané na konkrétní situaci – odchod z domu a příchod domů s obavou, že může čelit verbálnímu či fyzickému napadení, následné dysforie, dyssomnie a pocity bezmoci v dané situaci. Úzkostné stavy se objevují i v práci, opět vázáno na konkrétní situace – pomlouvání u nadřízených i kolegyň. Intenzita a rozsah úzkostí a následných dysforií naplňují diagnózu akutní stresová porucha a posttraumatická stresová reakce. Žalobkyně má náhled na danou situaci, její častou strategií je racionalizace a následná inhibice emocí. Velkou míru problémů tvoří obava o své zdraví, zdraví svých blízkých a následná bezmoc. V rámci psychologické péče žalobkyně pracuje především na zvládnutí dané situace, schopnosti bránit se v situaci napadení, dále na snižování napětí, úzkostí, zmírnění dysforických stavů a pocitů bezmoci, dále na snížení vulnerability k daným životním situacím. Uvedenými zprávami je dostatečně prokázáno, v jakém psychickém stavu se žalobkyně nachází a že příčinou tohoto stavu je jednání žalovaného, nikoliv minulost jejího syna. Návrh žalovaného na vyšetření žalobkyně znalcem z oboru psychiatrie tedy soud pro nadbytečnost zamítl.

17. Z dokazování tedy po skutkové stránce vyplývá, že žalobkyně je dlouhodobě vystavena obtěžujícímu jednání žalovaného. Jednání žalovaného dosahuje takové intenzity, že jeho část byla předmětem trestního řízení a žalovaný byl pravomocně uznán vinným ze spáchání trestného činu nebezpečné vyhrožování. Útoky vůči žalobkyni se datují od [datum]. Impulzem k jejich zahájení byla domněnka žalovaného, že se žalobkyně podílela na snížení výše jeho invalidního důchodu. Toto vnitřní přesvědčení žalovaného však neodpovídalo realitě. Šetřením zaměstnavatele žalobkyně bylo prokázáno, že žalobkyně výši invalidního důchodu žalovaného žádným způsobem neovlivnila a ovlivnit ani nemohla. Správnost postupu při stanovení výše důchodu byla potvrzena v rámci standardního odvolacího postupu i v rámci správního soudnictví. Žalovaný zahájil obtěžování žalobkyně a dalších členů její rodiny v místě bydliště (účastníci bydlí ve stejné ulici) a dále její systematickou dehonestaci v zaměstnání. V místě bydliště žalovaný žalobkyni dlouhodobě a opakovaně obtěžuje vulgárními nadávkami, výhrůžkami podříznutím za použití nože a podáváním opakovaných podnětů k šetření přestupků policii i městskému úřadu. Právě za toto jednání byl žalovaný pravomocně odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody za současného uložení ochranného psychiatrického léčení v ambulantní formě. Toto jednání žalovaného však podle obsahu trestního spisu pokračuje až do současné doby, a to přes pravomocné odsouzení a přesto, že nadřízená žalobkyně žalovanému opakovaně vysvětlila, že žalovaná výši jeho invalidního důchodu neovlivnila, a dokonce i přesto, že byl žalovanému invalidní důchod navýšen zpět na původní stupeň. Nad rámec odsouzení žalovaný dále žalobkyni v době od [datum] obtěžoval zasíláním zpráv vztahujících se k jejímu zaměstnání a údajnému ovlivnění procesu stanovení výše jeho invalidního důchodu, opakovaným telefonickým kontaktováním přímé nadřízené žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO] s požadavkem na její propuštění, zasíláním desítek e-mailových zpráv této nadřízené obsahujících kromě požadavků na propuštění žalobkyně údajně zaručené informace o dalších členech rodiny žalobkyně včetně označení syna žalobkyně za narkomana, násilníka a vraha, který měl být opakovaně umístěn ve vazbě a obvinění manžela žalobkyně ze zabití. Žalovaný dále osobně navštívil klientské centrum [Anonymizováno] [adresa], kde žalobkyně pracuje a zde veřejně před dalšími klienty, kolegyněmi žalobkyně a její přímou nadřízenou vykřikoval hlasitě své domněnky o korupci, která zde probíhá. Dehonestace v zaměstnání ze strany žalovaného podle vyjádření žalobkyně probíhala do loňského léta, tedy zčásti i v době po odsouzení žalovaného za spáchanou trestnou činnost. Žalobkyně nebyla ze zaměstnání propuštěna vzhledem k dlouhodobě dobrým pracovním výsledkům a výsledkům interního šetření postupu při stanovení výše invalidního důchodu žalovaného. V současné době tedy žalovaný žalobkyni v zaměstnání nekontaktuje, což žalobkyně přičítá skutečnosti, že v souvislosti se závěry znalce – psychiatra [tituly před jménem] [jméno FO] vyslovenými v trestním řízení, byl žalovanému invalidní důchod opět na základě jeho žádosti navýšen na třetí stupeň. Žalobkyně je v důsledku jednání žalovaného od [datum] až do současné doby v péči psychologa, kde řeší úzkostné stavy spojené s příchodem domů a odchodem z domu, obavou z pobytu v zaměstnání spojeným s nejistotou, kdy bude muset čelit agresivnímu jednání žalovaného. Intenzita a rozsah úzkostí a následných dysforií naplňují diagnózu akutní stresová porucha a posttraumatická stresová reakce.

18. Podle § 81 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

19. Podle § 82 odst. 1 o.z. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

20. Podle § 2956 o.z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

21. Podle § 2951 odst. 2 o.z. nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

22. Podle § 2957 o.z. Způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.

23. Jak je shora rozvedeno, dopustil se žalovaný vůči žalobkyni jednání, jehož část byla v trestním řízení klasifikována jako trestný čin nebezpečné vyhrožování. Jeho další část vztahující se k dehonestaci žalobkyně v zaměstnání, předmětem trestního řízení nebyla. Účastníci a svědci se však v průběhu trestního řízení podrobně vyjadřovali i k této složce jednání žalovaného a byly k němu provedeny i listinné důkazy (e-mailové zprávy). Na základě takto provedeného dokazování považoval krajský soud za dostatečně důkazně podložený nejen nárok žalobkyně na odškodnění za obtěžování v místě bydliště, ale i na odškodnění právě za dehonestaci žalobkyně v zaměstnání. Za účelem komplexního posouzení výše nároku žalobkyně ji s tímto nárokem odkázal na řízení ve věcech občanskoprávních. Předmětem tohoto řízení je tedy nejen jednání žalovaného v místě bydliště, které je specifikováno ve skutkové větě odsuzujícího rozsudku, ale i jednání, kdy žalovaný dlouhodobě a opakovaně sděloval nadřízeným žalobkyně a jejím kolegům v zaměstnání nepravdivé informace o žalobkyni a členech její rodiny. Tyto informace byly svojí povahou a četností způsobilé poškodit žalobkyni v zaměstnání, a dokonce způsobilé přivodit jí újmu v podobě propuštění ze zaměstnání. K tomu nedošlo v důsledku dlouhodobě dobrých pracovních výsledků žalobkyně a korektního postupu jejího zaměstnavatele. Nejen jednáním, za které byl pravomocně odsouzen, ale i systematickou likvidací pozice žalobkyně v zaměstnání, zasáhl žalovaný do přirozených práv žalobkyně, jako oběti trestné činnosti. Zejména zasáhl do její důstojnosti a soukromí, ale také do jejího zdraví, konkrétně do zdraví psychického.

24. Žalobkyni tak vzniklo právo na náhradu nemajetkové újmy, která jí jednáním žalovaného vznikla. Žalovaný je povinen odčinit žalobkyni způsobené duševní útrapy ve smyslu § 2956 o.z., a to poskytnutím přiměřeného peněžitého zadostiučinění podle § 2951 odst. 2 o.z. Pod termín duševní útrapy jsou zahrnovány vnitřní mučivé pocity poškozeného člověka (např. strach, utrpení, smutek, zármutek, úlek, znepokojení, pocit ponížení, prožívaná trýzeň a negativně vnímaný stres) i psychická bolest jako duševní reakce na zásah do práva člověka. Soud se ztotožňuje s hodnocením uvedeným v odůvodnění rozsudků vydaných v trestním řízení soudy obou stupňů, které uzavírají, že nárok žalobkyně je dostatečně důkazně podložen, když bylo prokázáno, že v důsledku jednání žalovaného žalobkyně prožívala a stále prožívá shora popsané duševní útrapy.

25. Okresní soud v Táboře v bodě 42. pravomocného rozsudku č.j. [spisová značka] uvádí, že žalobkyně jako žena byla opakovaně atakována obžalovaným, tedy mužem. Velmi záhy poté, co první útok z jeho strany nastal, pochopila, že se stala hlavní obětí jeho mstivého a cíleného jednání, motivovaného snahou ji dehonestovat a psychicky zdeptat, což se obžalovanému evidentně i podařilo. Obžalovaná byla nucena vyhledat odbornou psychologickou pomoc, užívá léky na úzkosti a na spaní. Nejen ona, ale celá její rodina žije v neustálé obavě, kdy obžalovaný vůči ní či členům rodiny provede další útok, od čehož ho doposud evidentně neodradilo ani probíhající trestní stíhání. Duševní útrapy poškozená nepochybně prožívala a prožívá stále. Příčinná souvislost mezi jednáním obžalovaného a vznikem těchto útrap na straně poškozené je evidentně dána. Dále je třeba uvést, že jednání obžalovaného vůči poškozené nebylo jednorázové, ale opakující se, poškozená žila (a dále žije) tak v neustálých obavách z obžalovaného.

26. Toto zhodnocení průběhu jednání žalovaného v místě bydliště žalobkyně a jeho dopadů do života žalobkyně a její rodiny soud považuje za naprosto výstižné. V probíhajícím řízení je však jednání žalovaného hodnoceno v širším kontextu a zohledňuje i prokázanou dehonestaci žalobkyně žalovaným v místě jejího pracoviště. I ta ze strany žalovaného probíhala opakovaně, dlouhodobě a systematicky. Jejím cílem (žalovaným opakovaně explicitně vyjádřeným) bylo propuštění žalobkyně ze zaměstnání, k němuž nakonec navzdory snaze žalovaného nedošlo. Došlo však k poškození dobrého jména žalobkyně, a to nejen v okruhu jejích kolegyň, ale i u jejích nadřízených na různých stupních organizace [Anonymizováno]. Vzhledem k obsahu žalovaným šířených informací o závažné trestné činnosti páchané žalobkyní a jí blízkými osobami včetně obvinění z vraždy se jedná o poškození velmi závažné a nevratné.

27. Při stanovení výše náhrady soud postupoval podle § 2957 o.z. tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Těchto okolností nastalo v daném případě několik, přičemž velmi významné je, že obtěžující jednání žalovaného se nezaměřovalo pouze na určitou dílčí oblast života žalobkyně. Nejméně od 19. 10. 2021 do léta 2023 probíhalo nejen v místě jejího bydliště, ale i v jejím zaměstnání, čímž v dané době došlo k zasažení v podstatě všech základních sfér života žalobkyně. Poté žalovaný upustil od dalších pokusů o dehonestaci žalobkyně v zaměstnání. Útoky v místě bydliště však pokračují obdobným způsobem (urážky, hrubé nadávky, oznamování úřadům) až do současné doby, a to přesto, že žalovaný je řádně medikován a podrobuje se ambulantní psychiatrické léčbě. Jednání žalovaného je přitom vždy úmyslné, motivované touhou po pomstě a vedené s cílem žalobkyni škodit. Nátlak vytvářený tímto jednáním žalovaného dosahuje vysoké intenzity. Je pochopitelné, že žalobkyně pociťuje silné úzkosti a obavy o své zdraví v situaci, kdy jí žalovaný opakovaně jako muž ženě vyhrožuje fyzickou likvidací, a to v některých případech dokonce za použití nože. Jestliže domov má být bezpečným místem pro rodinný život a odpočinek, žalobkyně a její rodina vlivem jednání žalovaného o toto útočiště přišli. Jejich bydliště a zejména přístup do něj, se pro ně staly naopak zdrojem stresu a neustálých obav. Jak je rozvedeno výše, také obvinění šířená žalovaným o žalobkyni v jejím zaměstnání, byla velmi závažná a v souhrnu byla způsobilá vést k propuštění žalobkyně.

28. Rozsudek vydaný okresním soudem v trestním řízení uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni za obtěžování v místě jejího bydliště náhradu nemajetkové újmy ve výši 150 000 Kč. Rozsudek byl v této části v odvolacím řízení zrušen s tím, že psychická újma žalobkyně je důsledkem mnohem širšího jednání žalovaného. Uvedené rozhodnutí totiž nezohledňovalo dehonestaci, jíž byla žalobkyně jednáním žalovaného vystavena ve svém zaměstnání, ani celkový kontext působení žalovaného na život žalobkyně ve všech jeho oblastech. Důsledky této dehonestace jsou přitom minimálně stejně závažné, jako obtěžování žalobkyně v místě bydliště. Vzhledem k tomu by měla být výše náhrady minimálně dvojnásobná. Navíc však nyní soud ve výši žalobkyni přiznané náhrady zohlednil i skutečnost, že žalovaný od obtěžování žalobkyně a její rodiny neupustil ani po pravomocném odsouzení, od kterého uplynul již jeden a půl roku, ale dokonce ani poté, kdy mu byl opětovně navýšen invalidní důchod na třetí stupeň. Ačkoliv tak odpadl (domnělý) důvod, pro který žalovaný zahájit své ataky vůči žalobkyni, podle podání žalobkyně učiněného v trestním řízení i podle obsahu sdělení a listin poskytnutých policií a městským úřadem, je chování žalovaného i nadále problematické. Tento přístup žalovaného pak dále navyšuje frustraci žalobkyně a má vliv na výši odškodnění, které je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit. Z uvedených důvodů soud považuje výši náhrady nemajetkové újmy požadované žalobkyní za adekvátní a uložil tímto rozsudkem žalovanému povinnost zaplatit jí částku 420 000 Kč. Majetkové poměry žalovaného zaplacení této částky umožňují, když dle údajů katastru nemovitostí je výlučným vlastníkem pozemků p.č. [hodnota] a [Anonymizováno]. [adresa]. K námitce žalovaného soud uvádí, že žalobkyně není povinna výši požadované náhrady odůvodňovat či uvádět výpočet, kterým k dané částce dospěla. Povinností žalobkyně je uvést tvrzení k jednání žalovaného a k újmě, která jí v důsledku tohoto jednání žalovaného vznikla. Tuto újmu v podobě duševních útrap žalobkyně v žalobě popsala dostatečně a také uvedla konkrétní částku, kterou na náhradě za způsobení této újmy po žalovaném požaduje. Stanovení výše této náhrady tak, aby zajišťovala dostatečné odčinění způsobené újmy včetně odůvodnění této výše, je pak plně v kompetenci soudu.

29. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 20 848,30 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6, § 7 a § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a.t.) ve znění účinném do 31. 12. 2024 ve výši 3 100 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé) a paušální náhrada výdajů stanovená dle § 13 odst. 3 a.t. ve výši 300 Kč za každý z těchto dvou úkonů právní služby a dále odměna stanovená podle § 6, § 7 a § 9a odst. 1 písm. a) a.t. ve znění účinném od 1. 1. 2025 ve výši 9 980 Kč za jeden úkon právní služby (účast na jednání soudu dne 23. 1. 2025) včetně paušální náhrady výdajů stanovené dle § 13 odst. 4 a.t. ve výši 450 Kč. K nákladům řízení patří také náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená částkou 3 618,30 Kč. Platební místo bylo určeno dle § 149 odst. 1 o.s.ř.

30. Podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, přechází poplatková povinnost ze žalobkyně, která je od placení soudních poplatků podle § 11 odst. 2 písm. q) cit. zák. osvobozena, na žalovaného, který v řízení dosud navrhoval pouze ustanovení zástupce podle § 30 o.s.ř., nikoliv své osvobození od placení soudních poplatků. Tato poplatková povinnost za podání žaloby činí v dané věci dle položky 3 písm. b) Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., částku 4 200 Kč.

Poučení