10 C 18/2019

Rubrum

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kučerovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o náhradu újmy na zdraví ve výši [částka] s příslušenstvím a poskytnutí písemné omluvy takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky [částka] počínaje [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaslat žalobkyni písemnou omluvu v tomto znění:„ [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalobkyně], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [příjmení] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [příjmení] [anonymizováno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [datum]“, do 3 dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení [částka] s příslušenstvím jako náhrady újmy na zdraví (náhrady za ztížení společenského uplatnění) a poskytnutí písemné omluvy uvedené ve druhém výroku tohoto rozsudku. Svůj nárok odůvodnila tím, že dne [datum] se jí udělalo špatně, ležela v posteli, měla mžitky před očima, vysoký krevní tlak a brněl ji pravý ústní koutek a pravá ruka i noha až do prstů. Žalobkyni v [údaj o čase] hodin odvezla rychlá záchranná služba, kterou zavolala její dcera [jméno] [příjmení], do nemocnice v Kladně (tj. žalované). Zde byl žalobkyni proveden rentgen páteře. Žalobkyni vyšetřoval lékař MUDr. [příjmení], který ji poslal domů s tím, že jde o problém krční páteře. Dcera žalobkyně žádala vyšetření žalobkyně na mozkovou příhodu, což MUDr. [příjmení] odmítl a CT ani MRI vyšetření žalobkyně neprovedl. Následující den ráno byla žalobkyně ve špatném stavu. Zvracela, vláčela za sebou pravou ruku a pravou nohou šourala po podlaze. [příjmení] záchrannou službou byla převezena na JIP, kde byla vyšetřena magnetickou rezonancí s výsledkem, že prodělala mozkovou mrtvici (homonymní hemianopsie). Po ukončení hospitalizace žalobkyně na rehabilitačním oddělení upadla u postele a zlomila si nohu v krčku. Přestože totiž potřebovala doprovod, byl jí poskytnut jen výjimečně. Následně byla operována na ortopedickém oddělení. Od [datum] je v péči své dcery. Žalobkyni se změnil život, dříve byla aktivní důchodkyní, pracovala na zahradě a hlídala vnoučata. Nyní je doma, pohybuje se pomocí chodítka a z rodinného domu musí odcházet s doprovodem. Hygienu, nákupy, vaření a péči o domácnost jí musí zajišťovat [anonymizováno]. Potřebuje pomoc ve všech úkonech. Dne [datum] u ní přetrvávala lehká pravostranná [anonymizováno] s pravostrannou [anonymizováno]. Žalobkyně má za to, že MUDr. [příjmení] pochybil, neboť jí neprovedl dostatečná vyšetření k odhalení počínající fáze mozkové [anonymizováno] a nenechal ji hospitalizovat. Žalobkyně je dále přesvědčena, že na věc dopadá doktrína tzv. ztráty šance. Byla zde možnost provést CT nebo MRI vyšetření, které mohlo patologický nález na mozku žalobkyně odhalit, avšak žalovaná je neučinila. Nejistota ohledně toho, zda by se tak skutečně stalo, jde k tíži žalované. Symptom mžitek před očima, které nemají nic společného s krční páteří, měl lékaře vést k takovému vyšetření. Žalovaná má jako poskytovatelka zdravotních služeb povinnost vést zdravotní dokumentaci a při nedostatcích se na ni přenáší důkazní břemeno. MUDr. [příjmení] neměl v době vyšetření odpovídající atestaci a z dokumentace ani není zřejmé, že by se radil s jiným lékařem, což také musí jít k tíži žalované. Podle žalobkyně judikatura Ústavního soudu stran příčinné souvislosti u lékařských postupů vyžaduje toliko vysokou míru pravděpodobnosti, a nikoliv naprostou jistotu. Skutečnost, že Krajský úřad Středočeského kraje shledal stížnost žalobkyně na postup žalované nedůvodnou, není relevantní, neboť příčinnou souvislost může hodnotit pouze soud. Žalobkyně má též za to, že nebyla vyšetřena tak podrobně, jak uvádí lékařská zpráva MUDr. [příjmení] z [datum]. Nebyla vyšetřena na lůžku, ani jí nebyly vyšetřeny horní a dolní končetiny. Naopak si pamatuje, že před nástupem do sanitky zvracela, což by podle znalce [příjmení] [příjmení] indikovalo CT vyšetření. Poté žalobkyně po celou dobu vyšetření seděla, měla mžitky před očima a stěžovala si na pravou horní i dolní končetinu. Měla spadlý ústní koutek.

2. Usnesením ze dne [datum] soud na návrh žalobkyně připustil první změnu žaloby. Žalobkyně navrhla rozšíření žaloby o dalších [částka] jako náhrady nákladů spojených s poskytnutím péče o osobu blízkou podle § 2960 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), za období od [datum] do [datum].

3. Usnesením ze dne [datum] soud na návrh žalobkyně připustil druhou změnu žaloby. Žalobkyně navrhla rozšíření žaloby o dalších [částka], z čehož [částka] představuje náhradu nákladů spojených s poskytnutím péče o osobu blízkou podle § 2960 občanského zákoníku za období od [datum] do [datum], a [částka] náhradu nákladů na nájem polohovací postele v období od února do července 2020.

4. Usnesením ze dne [datum] soud na návrh žalobkyně připustil třetí změnu žaloby. Žalobkyně navrhla rozšíření žaloby o dalších [částka], z čehož [částka] představuje náhradu nákladů spojených s poskytnutím péče o osobu blízkou podle § 2960 občanského zákoníku za období od [datum] do [datum], a [částka] náhradu nákladů na nájem polohovací postele za totéž období.

5. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žalobkyně byla skutečně vyšetřena dne [datum] kolem [údaj o čase] hodin na [anonymizováno] akutní ambulanci žalované, kde uváděla několika týdenní obtíže charakteru celkové slabosti, mžitky před očima a brnění končetin. Jde však o obtíže, které jsou samy o sobě velmi nespecifické. Standardně se v takových případech provádí [anonymizováno] vyšetření a základní interní vyšetření, a poté případně další doplňující vyšetření. MUDr. [příjmení] žalobkyni [anonymizováno] vyšetřil a provedl rentgen páteře. Shledal omezenou hybnost krční páteře a jinak normální neurologický nález. Svůj postup konzultoval s primářkou MUDr. [příjmení]. Vzhledem k normálnímu neurologickému nálezu a tomu, že žalobkyně nejevila v době vyšetření známky cévní mozkové příhody, ji propustil domů. Druhý den byla žalobkyně opět přivezena se zhoršením hybnosti pravostranných končetin, což svědčilo pro cévní mozkovou příhodu. V době prvního vyšetření žalobkyně nicméně nebyly přítomny žádné známky cévní mozkové příhody, a proto byl postup lékařů žalované na náležité odborné úrovni. Žalobkyně podala v této věci i stížnost Krajskému úřadu Středočeského kraje, který dne [datum] dospěl k závěru, že se lékaři nedopustili žádného odborného pochybení. Žalovaná přitom neodpovídá za výsledek, ale pouze za správný odborný postup.

6. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.

7. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] (dcera žalobkyně) plyne, že dne [datum] žalobkyně přišla za svědkyní do obchodu s tím, že jí není dobře a jde si domů lehnout. Svědkyni si v předchozích dnech nestěžovala, že by jí bylo takto špatně. Kolem [anonymizováno] hodiny odpoledne za svědkyní přiběhla neteř s tím, že žalobkyni je špatně. Svědkyně našla žalobkyni v nepříjemném stavu, stěžovala si na malátnost, mžitky před očima a brnění pravé poloviny těla (horní a dolní končetiny). V tu dobu ještě nezvracela. Také jí brněl pravý koutek a měla ho mírně pokleslý (v čestném prohlášení ze dne [datum] ovšem tato svědkyně pokleslý koutek nezmiňuje a místo brnění popisuje bolest pravé ruky, nohy a koutku). Svědkyně zavolala rychlou záchrannou službu, která žalobkyni odvezla do nemocnice (žalované). Svědkyně spolu se svým přítelem [jméno] [příjmení] (viz jeho výpověď) jela autem za žalobkyní, a když přijeli do nemocnice, zrovna žalobkyni na vozíku vyvezli z ordinace ambulance s tím, že ji má odvézt na rentgen krční páteře. Po celou dobu působila žalobkyně velmi malátným dojmem, unaveně a byla apatická. Příliš se jí nechtělo mluvit, ale artikulovala normálně. Pak asi dvě hodiny čekali před ambulantní ordinací. MUDr. [příjmení] následně na ambulanci svědkyni řekl, že žalobkyně má zvětšenou krční páteř, což způsobuje bolest. Na EKG neshledal žádnou anomálii. Doporučil žalobkyni paralen na tlumení bolesti. Svědkyni znepokojilo, že by žalobkyni v tomto stavu zase měli odvážet domů a zeptala se, jestli by se nemohlo jednat o mozkovou příhodu. MUDr. [příjmení] odpověděl, že tu by odhalilo CT, které však není v tomto případě potřeba a bylo by nadbytečné. Jedná o ozařování těla, které podle něj není žádoucí, a v nemocnici mají„ frmol“.

8. Průběh vyšetření především dokládá lékařská zpráva z [datum], podle které byla žalobkyně v 16:46 hodin vyšetřena na neurologické ambulanci žalované lékařem MUDr. [jméno] [příjmení]. Žalobkyně při vyšetření uváděla, že měla tři dny mžitky před očima a od odpoledne je malátná. Měla týden bolesti krční páteře, od předchozího dne do obou ramen. Brněl ji pravý koutek, kam mírně vyzařovala i bolest od krku, a pravá ruka až do prstů („ akrálně“, viz výpověď MUDr. [příjmení]). Bylo jí v ten den nevolno („ nauzea“), ale nezvracela („ vomitus“). Ještě se takto necítila, ale trpí bolestmi krční páteře s vyzařováním do ramen. Do hlavy jí bolest nešla. I po analgetizaci mžitky trvaly a hlava se jí točila. MUDr. [příjmení] žalobkyni vyšetřil (zpráva obsahuje přehled jednotlivých vyšetření, jejich zhodnocení je však odbornou otázkou, ke které se v této věci vyjadřují znalci; je ale zřejmé, že MUDr. [příjmení] prováděl např. rentgen a EKG a neprováděl CT ani MRI vyšetření). Dospěl k závěru, že žalobkyně trpí závrativým stavem s lehkým vegetativním doprovodem bez výraznější lateralizace a bez centrálních ložiskových symptomů. Rentgenové vyšetření ukázalo degenerativní změny a žalobkyně měla i vadné držení. MUDr. [příjmení] proto u žalobkyně diagnostikoval cervikokraniální syndrom v týlní krajině. Žalobkyni doporučil kontrolu obvodním lékařem do 3 dnů; suché teplo lokálně a dostatek tekutin; klidový režim; při bolesti Paralen, popř. i Ibalgin; a při zhoršení stavu nebo nových příznacích ihned kontrolu neurologem.

9. Žalobkyně obsah této zprávy zpochybňovala. K tomu je nicméně třeba v prvé řadě konstatovat, že podstatné je, jak plyne z výslechu znalce [příjmení] [příjmení], aby známky cévní mozkové příhody byly potvrzeny objektivním neurologickým vyšetřením (což nebyly), a nikoliv jen subjektivními stesky žalobkyně. To, co žalobkyně uváděla jiným osobám, navíc nemusela nutně sdělit MUDr. [příjmení]. Svědkyně [příjmení] byla přítomna jen rentgenu a sepisu lékařské zprávy a nemůže tedy svědčit o tom, co žalobkyně lékaři sdělila. U samotného vyšetření byla pouze žalobkyně a MUDr. [příjmení], který si podle své výpovědi nic nepamatoval.

10. Z obsahu lékařské zprávy soud zjistil, že tato odpovídá výpovědím svědků, soud proto nemá důvod pochybovat o její věrohodnosti. Svědkyně [příjmení] potvrdila, že žalobkyni byl proveden rentgen krční páteře (to uvedl i svědek [jméno] [příjmení], přítel svědkyně [příjmení]) i EKG. Není teda pravdou, že by„ vyšetření vnímali odlišně“, jak tvrdí žalobkyně – to, co opravdu vnímali (byli tomu přítomni), lékařské zprávě odpovídá (svědek [anonymizováno] navíc v podstatě vypověděl jen tolik, že žalobkyně vypadala opravdu špatně). Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] (primářka neurologického oddělení žalované), která toho dne měla službu, vypověděla, že MUDr. [příjmení] s ní postup telefonicky konzultoval (a tedy jí nutně musel sdělit, jaká vyšetření prováděl, s jakými výsledky a co mu sdělila žalobkyně), obsah lékařské zprávy po jejím předložení nijak nerozporovala (snad jen s výjimkou toho, že do ní měla být konzultace zanesena). Výslovně také potvrdila, že MUDr. [příjmení] provedl i základní neurologické vyšetření a pokud by jí sdělil, že žalobkyni brní např. obě pravé končetiny a k tomu ústní koutek, navrhla by vyšetření na CT (tedy jinak řečeno jí nic takového nesdělil, což odpovídá nálezu v jeho zprávě).

11. O věrohodnosti lékařské zprávy svědčí dle názoru soudu též to, že MUDr. [příjmení] neměl žádný důvod si ve zprávě„ vymýšlet“ a uvádět tam vyšetření, která neprovedl, nebo snad neuvádět, na co si žalobkyně stěžovala. Nebylo zjištěno, že by měl MUDr. [příjmení] jakékoliv úmysly zanést do lékařské zprávy matoucí a zkreslené údaje o průběhu vyšetření. Jak plyne ze znaleckého posudku znaleckého ústavu [nemocnice], je prakticky nemyslitelné, že by žalobkyni ulevoval od bolesti aplikací místního znecitlivění - namísto toho, aby jí vystavil žádanku na CT – pokud by se domníval, že nemá potíže od krční páteře, ale jedná se o mozkovou příhodu. Soud vzal za jednoznačné, že pro MUDr. [příjmení] z toho nemohl vyplynout žádný sekundární zisk ani ulehčení práce. Důvodem nemohl být ani údajný„ frmol“ v nemocnici, neboť CT mozku se provádí bez prodlení, nikdo toto vyšetření nezpochybňuje a trvá zhruba jen 10 minut. To potvrdila i svědkyně [příjmení] [příjmení], podle které by při podezření na mozkovou mrtvici byla žalobkyně okamžitě odeslána na CT bez ohledu na to, kolik lidí před ordinací čekalo, potvrdil to i znalec [celé jméno původního účastníka] ve svém posudku, dle něhož bylo skutečným důvodem neprovedení vyšetření CT to, že toto vyšetření nebylo (na základě neurologického vyšetření) indikované. Lze též dodat, že ani Krajský úřad Středočeského kraje neshledal žádné nedostatky při vedení zdravotnické dokumentace žalobkyně, neboť byla vedena čitelně, úplně, průkazně a nebyl žádný důvod pro podezření z manipulace (viz odpověď na stížnost žalobkyně ze dne [datum]).

12. Pokud žalobkyně navrhla svůj účastnický výslech za účelem prokázání, že jí nebyla provedena vyšetření uvedená ve zprávě a že lékaři sdělovala jiné nežli zaznamenané symptomy, nebyly pro provedení tohoto důkazu shledány důvody. Účastnický výslech je totiž jen subsidiárním důkazním prostředkem, ke kterému soud přistupuje teprve tehdy, nelze-li dokazovanou skutečnost prokázat jinak (§ 131 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o. s. ř.“). V daném případě však byl průběh vyšetření spolehlivě prokázán provedenými důkazy, jak je uvedeno výše. Žalobkyně by nadto byla při svém výslechu pochopitelně motivována k tomu, uvést, co potřebuje k úspěchu ve věci, tedy vlastně jen zopakovat svá tvrzení. S těmi (pokud jde o zpochybnění obsahu zprávy MUDr. [příjmení]) navíc účelově přišla až v průběhu řízení – poté, co byla seznámena se závěry znaleckého posudku znaleckého ústavu, který jasně vyplynul v její neprospěch (viz dále). Jde-li o symptomy žalobkyně v době vyšetření MUDr. [příjmení], byl by její výslech nadbytečný i z toho důvodu, že by mohla maximálně vypovídat o tom, co subjektivně vnímala – jak ale již bylo výše uvedeno, podstatné (pro indikaci vyšetření CT i diagnózu mozkové příhody) je, aby známky cévní mozkové příhody byly zjištěny i objektivně.

13. Soud vzal rovněž za prokázané, že žalobkyně při vyšetření MUDr. [příjmení] neuvedla, že zvracela. Je proto zpochybnitelné, zda se tak skutečně stalo. [ulice] zpráva informaci o zvracení žalobkyně postrádá a přesvědčení soudu, jak výše uvedeno, mimo jiné posiluje fakt, že ani svědkyně [příjmení], dcera žalobkyně, se o zvracení žalobkyně ve své výpovědi nezmínila (po přihlédnutí k tomu, že svědkyně vypovídala v době, kdy nebyla potenciálně ovlivněná snahou svědčit ve prospěch žalobkyně, k čemuž by mohlo dojít po seznámení se s obsahem znaleckého posudku znaleckého ústavu). Bylo by proto nadbytečné provádět důkaz výslechem syna žalobkyně [jméno] [příjmení].

14. Jak již bylo výše uvedeno, k průběhu vyšetření žalobkyně dne [datum] vypovídala i svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení] obecně hodnotila jako pečlivého lékaře, který často konzultuje se zkušenějšími kolegy (i jen pro jistotu). Se svědkyní telefonicky konzultoval vyšetření žalobkyně, neboť neměl atestaci, resp. specializační zkoušku. Popsal jí klinický nález a oba se shodli, že nejde o podezření na mozkovou mrtvici.

15. Další průběh událostí po vyšetření MUDr. [příjmení] plyne opět z výpovědi svědkyně [příjmení]. Uvedla, že s žalobkyní jely domů a žalobkyně již po cestě usínala. [příjmení] okamžitě usnula. V noci ji svědkyně kontrolovala a nic nezjistila, ale o půl sedmé ráno na tom žalobkyně byla velmi zle. Potřebovala na WC, ale když ji svědkyně postavila, visela jí bezvládně pravá ruka, táhla za sebou pravou nohu a po chvíli začala zvracet. Svědkyně opět zavolala rychlou záchrannou službu, která žalobkyni odvezla zpět do nemocnice, kde byla umístěna na jednotku intenzivní péče neurologie. Zde svědkyni v dopoledních hodinách přítomná lékařka sdělila, že žalobkyně prodělala mozkovou mrtvici staršího data.

16. MUDr. [jméno] [příjmení] (lékařka, která žalobkyni přijala na urgentu dne [datum]) v této souvislosti vypověděla, že žalobkyně již ten den měla zřetelné příznaky mozkové mrtvice: poruchy hybnosti ruky i nohy na pravé straně těla, spadlý koutek a výpadek v zorném poli. Žalobkyně jí sdělila, že potíže má již od minulého dne, takže neprovedla trombolýzu, kterou má smysl dělat asi 4,5 hodiny po nastoupivších příznacích. Podle jejího odhadu šlo o mozkovou příhodu již staršího data, tj. v řádech hodin. Žalobkyni odeslala na jednotku intenzivní péče.

17. Podle svědkyně [příjmení] byla žalobkyně posléze nějakou dobu na běžném lůžku neurologického oddělení, a pak byla poslána na rehabilitační oddělení (aby se„ rozchodila“). Dostala elektrické chodítko s brzdou na pravé straně, které jí údajně ujelo. Žalobkyně upadla a zlomila si nohu v krčku, po které následovala operace a další rehabilitace. Od té doby se zdravotní stav žalobkyně velmi zhoršil. Po celý rok [rok] a [rok] se snažila chodit v doprovodu další osoby (pravou nohu však měla trvale pokrčenou v důsledku operace krčku). Od začátku roku [rok] ale prakticky nechodí a jen sedí a leží. Neobslouží se sama, ani pokud jde o hygienu (mytí a WC). Nají se sama, ale jídlo si nepřipraví. Svědkyně nemůže od návratu žalobkyně z nemocnice pracovat, neboť o ni musí celodenně pečovat (to potvrdil i svědek [příjmení]). Žalobkyně měla podle svědkyně (v době výslechu v [anonymizováno] [rok]) přiznaný příspěvek na péči ve výši [částka] pro I. stupeň závislosti.

18. Vývoj zdravotního stavu žalobkyně popisují i další lékařské zprávy. Od [datum] do [datum] (viz příslušná propouštěcí lékařská zpráva) byla žalobkyně hospitalizována na rehabilitačním oddělení žalované, kam byla přeložena z neurologického oddělení po prodělání cévní mozkové příhody (vícečetná ischemie v levé mozkové hemisféře). V době překladu u žalobkyně trvala již jen lehká pravostranná paresa a hemianopsie. Na příjmu fyzioterapie byla chůze s čtyřkolovým chodítkem stabilní. Dne [datum] došlo u žalobkyně k fraktuře krčku femuru vpravo po pádu při cestě na WC (bez poruchy vědomí, ale s možným vertigem). V průběhu hospitalizace probíhala intenzivní rehabilitace s dobrým efektem. Zlepšila se a posílila hybnost pravostranných končetin i stabilita a byla trénována chůze s čtyřkolovým chodítkem. Žalobkyně byla přeložena na ortopedické oddělení.

19. Od [datum] do [datum] (viz příslušná propouštěcí lékařská zpráva) byla žalobkyně z ortopedického oddělení žalované opět přeložena na rehabilitačním oddělení k rehabilitaci po fraktuře krčku stehenní kosti, ke které došlo při pádu dne [datum] na rehabilitačním oddělení. Udávala, že se zamotala u lůžka po návratu z WC, ujelo jí chodítko a upadla. Dne [datum] byla žalobkyně propuštěna na vlastní žádost do domácí péče.

20. Z dalších lékařských zpráv plyne, že žalobkyně byla dne [datum] vyšetřena na neurologii se závěrem, že trpí ischemickou cévní mozkovou příhodu s residuální pravostrannou hemianopsií a frakturou krčku femuru (viz zpráva MUDr. [příjmení] z neurologie). Dne [datum] byla žalobkyně vyšetřena v oční ordinaci, kde byla také nalezena pravostranná hemianopsie jako stav po cévní mozkové příhodě (viz zpráva MUDr. [příjmení]). [příjmení] nález po dvou letech konstatuje zpráva této oční lékařky ze dne [datum]. Žalobkyně byla dále dne [datum] vyšetřena na radiodiagnostickém oddělení žalované, kde jí byl proveden MR mozku s výsledkem vícečetných ložisek gliosy oboustranně bez známek čerstvé ischemie (viz zpráva MUDr. [příjmení]). Zpráva praktické lékařky žalobkyně ze dne [datum] uvádí, že žalobkyně se před [anonymizováno] [rok] neléčila s vysokým krevním tlakem, neurologickým ani očním onemocněním. Konečně dne [datum] byla žalobkyně vyšetřena na neurologické ambulanci s tím, že jsou u ní stopy ischemické cévní příhody mozkové s lehkou pravostrannou hemiparesou a pravostrannou hemianopsií (viz zpráva MUDr. [příjmení]).

21. Klíčovým důkazem v této věci je již zmíněný znalecký posudek znaleckého ústavu [nemocnice] ze dne [datum]. Posouzení toho, zda žalovaná postupovala na náležité odborné úrovni (tzv. lege artis, § 45 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ zákon o zdravotních službách“), je totiž sice právní otázkou, nicméně je nutno ji posuzovat za pomoci znalců – lékařů. Jinými slovy, jak měla žalovaná jednat, je sice právní úvahou, avšak prakticky převoditelnou na otázku, jak v daných okolnostech jedná patřičně rozumná a zodpovědná osoba dané profese a kvalifikace. Tím se v podstatě rovněž blíží otázce skutkové, kterou soud zjišťuje cestou znaleckého posouzení, tedy dokazování (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2019, sp. zn. 25 Cdo 3386/2018, jehož závěry jsou použitelné i v kontextu nynějšího zákona o zdravotních službách).

22. Znalecký ústav ve svém posudku neměl vůči postupu MUDr. [příjmení] žádné výhrady s jedinou výjimkou, a to že do své zprávy nezaznamenal konzultaci s lékařkou vykonávající dozor. Jinak ale znalecký ústav jasně konstatoval, že žalobkyně dne [datum] měla normální vitální funkce a centrální topický neurologický nález, a naopak neměla příznaky svědčící pro mozkovou příhodu. K hospitalizaci žalobkyně nebyla na základě údajů z lékařské zprávy MUDr. [příjmení] indikace. Žalobkyně neměla klinickou diagnózu mozkové příhody a nebyla ani teoreticky kandidátkou systémové trombolýzy (akutní léčby). Mozková nedokrevnost v zadním tepenném povodí by dne [datum] nebyla rozpoznatelná vyšetřením CT a znalecký ústav by neindikoval ani MR mozku. MUDr. [příjmení] provedl svědomitě neurologické vyšetření a klinicky vyloučil diagnózu cévní mozkové příhody – v takové situaci se CT mozku neprovádí. Ukázalo by stejný nález u pacienta bez mozkové příhody jako s čerstvou mozkovou příhodou. Nelze je použít k rozhodnutí, zda se jedná o akutní mozkovou příhodu. Dále znalecký ústav konstatoval, že mžitky před očima hodnotil MUDr. [příjmení] jako nespecifický příznak, neboť mu o něm bylo řečeno, že jej má žalobkyně již tři dny. Žalobkyně současně neudávala neschopnost vidění poloviny zorného pole. Vadné držení těla, bolesti do obou ramen a brnění a bolest v pravé ruce naznačovaly jako příčinu obtíží krční páteř. Na základě výpovědi svědků (lékařů) MUDr. [příjmení], MUDr. [příjmení] a MUDr. [příjmení] by znalecký ústav (stejně jako MUDr. [příjmení]) určil jako diagnózu bolesti krční páteře. Znalecký ústav se shodl i s konstatováním MUDr. [příjmení] o přibližném stáří mozkové příhody (tj. v trvání více hodin), neboť na CT vyšetření jsou patrné známky viditelné po cca 6 a více hodinách, ale nikoliv ještě ty, které jsou viditelné až po více než 24 hodinách. Znalecký ústav by neurčil diagnózu cévní mozkové příhody ani při zohlednění výpovědi svědků [příjmení] a [příjmení], neboť popisovali příznaky, které k typickým známkám mrtvice nepatří (bolest pravé ruky a nohy při zvedání z lůžka, příchod žalobkyně za svědkyní [příjmení] do obchodu s tím, že jí není dobře a jde si lehnout; že byla apatická a nechtělo se jí mluvit, ale artikulovala normálně) a některých, které by mohly být příznakem mrtvice (mžitky a brnění), ale musely by být doprovázeny objektivními známkami při neurologickém vyšetření. Jako porušení správného léčebného postupu znalecký ústav nehodnotil ani skutečnost, že žalobkyně neměla na rehabilitačním oddělení doprovod zdravotnického personálu, neboť měla jen velmi lehké postižení hybnostní a zorného pole a měla k dispozici chodítko. Pád nenastal po jeho prvním použití, ale až po týdnu.

23. Soud dále vyslechl znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], který se podílel na zpracování znaleckého posudku. Ten především uvedl, že znalci měli k dispozici veškeré listiny, které byly součástí spisu (včetně zprávy rychlé záchranné služby z [datum]), a navíc si od žalované vyžádali výsledky CT (snímky provedené o den později, tj. [datum]), magnetické rezonance (snímky provedené o tři dny a o rok později) a rentgenu (z [datum]), které odpovídaly popisu ve zdravotnické dokumentaci. Znalec zdůraznil, že pro diagnózu cévní mozkové příhody je podstatné klinické vyšetření – pokud jí nenasvědčuje, CT ani magnetická rezonance se nenařizuje. Takové vyšetření MUDr. [příjmení] provedl, včetně Mingaziniho zkoušky, což je v jeho zprávě zaznamenáno jako„ PJZ 0“ (pyramidové jevy zánikové). Klinické vyšetření však znaky cévní mozkové příhody u žalobkyně neshledalo. Nebyly při něm zjištěny známky ložiskového postižení mozku s podezřením na mozkovou příhodu. Mžitky před očima uvedené ve zprávě jsou velmi nespecifický projev. Mohou být vyvolány i blokádou krční páteře nebo jinými situacemi. Analgetika je mohou, ale nemusí potlačit. Znalec též uvedl, že by CT žalobkyně nenařídil, ani pokud by si stěžovala na pokleslý koutek, pokud by objektivně zjistil, že pokleslý není. To zjistil i MUDr. [příjmení], neboť je to v jeho zprávě zaznamenáno v bodu„ VII. sym“ tzn., sedmý mozkový (lícní) nerv je symetrický. Pokud by nález při klinickém vyšetření neodpovídal subjektivním steskům pacienta, znalec by nenařizoval CT vyšetření, ale pokračoval by v klinickém vyšetření ve snaze dobrat se odpovědi, proč pacient pociťuje brnění apod., což učinil i MUDr. [příjmení], který se zabýval šíjí a krční páteří a zjistil blokaci. Blokáda krční páteře přitom může vyvolat i závratě. Brnění koutku není typickým příznakem a musí být provázeno dalšími příznaky. Vysvětlil, že při zodpovězení otázky [číslo] (jakou diagnózu by určil při zohlednění svědeckých výpovědí svědků [příjmení] a [příjmení]), vycházel znalecký ústav z jejich čestných prohlášení, neboť byla o rok starší, a tudíž měla vyšší hodnotu. Po předložení svědeckých výpovědí sice připustil, že pokleslý koutek by hodnotil jako znak cévní mozkové příhody, ovšem u žalobkyně jej neshledal ani MUDr. [příjmení] ani záchranáři. Brnění a pokles koutku je něco odlišného. Stejně tak je rozdíl mezi mžitkami před očima a dvojitým viděním.

24. Soud hodnotí znalecký posudek jako jasný, úplný a nemá pochybnosti o jeho správnosti. Byl vypracován v odpovídajícím oboru a odvětví (zdravotnictví – neurologie) a podílela se na něm komise pěti lékařů. Znalecký ústav měl k dispozici dostatečné podklady, včetně veškeré zdravotnické dokumentace žalobkyně a snímků z CT, MR i rentgenového vyšetření. Závěry ústavu z těchto podkladů logicky vycházejí a jsou řádně zdůvodněny. Znalec, který se na nich podílel, je dokázal přesvědčivě obhájit na jednání soudu. Vyznívají zcela jednoznačně a lze je shrnout tak, že MUDr. [příjmení] provedl řádné neurologické vyšetření žalobkyně, které u ní neukázalo znaky cévní mozkové příhody, a proto nebyl důvod k nařízení vyšetření CT (které by ji ani neodhalilo) či hospitalizaci. Znalec též vysvětlil, proč vycházel z čestných prohlášení svědků, a nikoliv jejich výpovědí, a i při seznámení s nimi setrval na svých závěrech, neboť znak pokleslého koutku nebyl indikován lékařem ani záchrannou službou. S tím soud (jemuž přísluší hodnocení důkazů) souhlasí – čestná prohlášení (ani jedno z nich) ani lékařská zpráva (o jejíž správnosti soud nepochybuje, viz výše) pokleslý koutek nezachycují a zmiňuje jej jen svědkyně [příjmení] (nikoliv již svědek [příjmení], ač předmětný den žalobkyni také viděl), která je však motivována pro svůj blízký příbuzenský vztah vypovídat ve prospěch žalobkyně.

25. Správnost posudku podporují i další důkazy, zejména znalecký posudek [celé jméno původního účastníka] z [datum]. Ten také jednoznačně dovodil, že MUDr. [příjmení] správně provedl komplexní klinické neurologické vyšetření a neopomněl žádné dílčí vyšetření. To neodhalilo žádný patologický ložiskový nález, a proto neindikoval ani CT mozku. Pouze se odlišil v tom, že toto vyšetření by mohlo, ale nemuselo rozpoznat patologii (což ale není podstatné, důležité je, že pro jeho provedení nebyly medicínské důvody).

26. Žádná pochybení v postupu žalované neshledal ani Krajský úřad Středočeského kraje, který prošetřoval stížnost žalobkyně (viz informace o výsledku šetření z [datum]). V odpovědi na stížnost konstatoval, že ji posoudila nezávislá odbornice z oboru neurologie MUDr. [jméno] [příjmení]. Žalobkyně byla podle ní dne [datum] komplexně neurologicky vyšetřena a nebyly zjištěny žádné známky centrálního neurologického ložiskového postižení, které by svědčilo pro akutní cévní mozkovou příhodu. Žalobkyně uváděla potíže, které bývají nejčastěji spojeny s vertebrogenním onemocněním páteře, a postižení páteře se navíc objektivně projevilo při rentgenovém vyšetření. Z předložené zdravotnické dokumentace a popisu událostí tak nebylo možné prokázat, že by obtíže žalobkyně dne [datum] byly projevem akutní cévní mozkové příhody. MUDr. [příjmení] žalobkyni komplexně neurologicky vyšetřil a její klinický stav vyhodnotil adekvátně příznakům a výsledkům provedených vyšetření. Vyšetření odpovídalo obvyklému rozsahu a druhu neurologického vyšetření. Diagnózu stanovil správně, neboť na objektivním neurologickém nálezu nebyly žádné známky, které by svědčily pro akutně probíhající cévní mozkovou příhodu. Žalobkyní uváděné obtíže byly nespecifické. Je téměř jisté, že CT mozku by bylo v době vyšetření MUDr. [příjmení] negativní. Krajský úřad neshledal žádné vady ani při hospitalizaci žalobkyně ve dnech 6. 4. až [datum]. Několik dní před pádem již zvládala samostatně chůzi v pevném chodítku.

27. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení náhrady újmy na zdraví ve výši [částka] a zaslání písemné omluvy do sedmi dnů, jinak se obrátí na soud.

28. Soud pro nadbytečnost (vedle výslechu žalobkyně a jejího syna, viz výše) neprovedl důkaz zprávami rychlé záchranné služby. Znalecký ústav měl tyto zprávy k dispozici k vypracování posudku a podstatná byla navíc zjištění v době vyšetření žalovanou (resp. MUDr. [příjmení]), která již byla dostatečně prokázána jinými provedenými důkazy (zejm. jeho zprávou podporovanou svědeckými výpověďmi).

29. Podle § 2910 občanského zákoníku škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

30. Podle § 2956 občanského zákoníku vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

31. Podle § 2958 občanského zákoníku při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

32. Podle § 2960 občanského zákoníku škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu.

33. Podle § 45 odst. 1 zákona o zdravotních službách poskytovatel je povinen poskytovat zdravotní služby na náležité odborné úrovni, vytvořit podmínky a opatření k zajištění uplatňování práv a povinností pacientů a dalších oprávněných osob, zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků při poskytování zdravotních služeb.

34. Podle § 4 odst. 5 zákona o zdravotních službách náležitou odbornou úrovní se rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti.

35. Z výše citovaných § 2910 a § 2958 občanského zákoníku plynou základní podmínky vzniku práva žalobkyně na náhradu újmy žalovanou: (1) žalovaná porušila povinnost stanovenou zákonem a zasáhla tím do absolutního práva žalobkyně (v tomto případě by šlo o přirozená práva žalobkyně podle části první občanského zákoníku, zejm. právo na život a zdraví); (2) vznik škody, resp. i nemajetkové újmy (§ 2958 občanského zákoníku) na straně žalobkyně; (3) příčinná souvislost mezi obojím (vyjádřeno slovy„ co tím způsobil“, resp.„ nemajetkovou újmu, kterou způsobil“); a (4) zavinění.

36. Soud se zabýval první z těchto podmínek, tedy tím, zda žalovaná jednala protiprávně. Žalovaná je poskytovatelkou zdravotních služeb ve smyslu § 1 odst. 2 zákona o zdravotních službách. Její povinností vyplývající z § 45 odst. 1 tohoto zákona proto je poskytovat zdravotní služby na„ náležité odborné úrovni“. Tím se podle § 4 odst. 5 tohoto zákona rozumí, že je musí poskytovat podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti. Jde o jinak formulovaný požadavek na poskytování péče, která má být lege artis medicinae, tedy na úrovni dostupných poznatků a postupů, jež nabízí v daný okamžik lékařská věda (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2017, sp. zn. 25 Cdo 2144/2015). Jak již bylo výše (s odkazem na další judikaturu Nejvyššího soudu) uvedeno, otázka, zda žalovanou poskytnuté zdravotní služby byly na náležité odborné úrovni, je právní (jde o právní pojem). Odpověď na ni je nicméně třeba vyvodit na základě dokazování (zejm. znaleckého zkoumání), z nějž vyplynou zjištění o tom, zda poskytovatel postupoval v souladu či rozporu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy.

37. V projednávané věci bylo jednoznačně prokázáno (především znaleckým posudkem znaleckého ústavu), že lékař žalované [příjmení] [příjmení] žalobkyni dne [datum] řádně vyšetřil. Provedl jí komplexní neurologické vyšetření, které u ní neodhalilo známky cévní mozkové příhody (vyloučilo tuto diagnózu). Vyšetření CT ani MRI za této situace nebyl důvod žalobkyni provádět – jinak řečeno, dostupné poznatky lékařské vědy v daný okamžik takový postup nevyžadovaly. Pravděpodobně by navíc ani nic nezjistilo. Stejně tak nebyl důvod žalobkyni hospitalizovat. Příznaky žalobkyně naopak naznačovaly jako příčinu obtíží krční páteř, jak správně diagnostikoval i MUDr. [příjmení]. Žalovaná nepochybila ani při následné péči o žalobkyni, neboť žalobkyně měla jen velmi lehké postižení hybnostní a zorného pole, a proto nepotřebovala doprovod personálu. Měla k dispozici chodítko, s nímž spadla až po týdnu používání, kdy již zvládala samostatnou chůzi. Soud tedy na základě těchto zjištění konstatuje, že žalovaná poskytla žalobkyni zdravotní služby na náležité odborné úrovni ve smyslu § 4 odst. 5 zákona o zdravotních službách a neporušila § 45 odst. 1 tohoto zákona.

38. Obsáhlá argumentace žalobkyně tzv. ztrátou šance je v dané věci nepřípadná. Žalobkyně v podstatě tvrdí, že kdyby jí bylo dne [datum] provedeno vyšetření CT, byla zde šance (byť to není jisté), že by zjistilo příznaky cévní mozkové příhody, a proto je měla žalovaná provést. To však není vůbec podstatné. Jak správně připomněla žalovaná, odpovídá – zjednodušeně – toliko za správný postup (dodržení náležité odborné úrovně, viz výše). Zásadní proto je, že podle dostupných současných poznatků lékařské vědy (lege artis) nebyl dne [datum] žádný důvod k provedení vyšetření CT žalobkyně, neboť nebylo indikováno (správně provedeným) neurologickým vyšetřením (na čemž se jasně shodují znalecký ústav, znalec [příjmení] [celé jméno původního účastníka] [anonymizováno] úřad [územní celek]). Dotaženo do důsledků by žalovaná podle žalobkyně zřejmě měla provádět při jakýchkoliv příznacích veškerá možná a existující vyšetření, což je samozřejmě naprosto absurdní představa. Ztráta šance by byla relevantní v případě, že by postup lege artis vyšetření CT předpokládal – nelze je provádět jen proto, že to je možné (to je prakticky u každého pacienta). Z toho vychází i Ústavní soud (viz bod 17 a násl. samotnou žalobkyní citovaného nálezu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 3416/20, z nichž plyne jasné východisko, že postup lékařského zařízení byl non lege artis; ztráta šance se projevuje až při hodnocení příčinné souvislosti, k čemuž soud v tomto případě ani nepřistoupil, neboť nebyla dána již první z podmínek pro vznik náhrady újmy, jak byly výše vymezeny, tj. porušení zákonné povinnosti žalovanou).

39. Ze shora uvedených důvodů soud žalobu prvním a druhým výrokem zamítl jako nedůvodnou.

40. Třetím výrokem soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla ve věci plně úspěšná, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti neúspěšné žalobkyni. Náhradu nákladů řízení tvoří: odměna advokáta za pět úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě dne [datum], účast na jednání dne [datum] a účast na jednání přesahující dvě hodiny dne [datum]) podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ advokátní tarif“) po [částka] (z tarifní hodnoty [částka]) a tři úkony právní služby (účast na jednání přesahující dvě hodiny dne [datum] a účast na jednání dne [datum]) po [částka] (z tarifní hodnoty [částka]) podle § 11 odst. 2 písm. g) advokátního tarifu, vše podle § 8 odst. 1 a § 7 bodu 6. advokátního tarifu; paušální náhrada hotových výdajů za osm úkonů právní služby po [částka] podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu; náhrada cestovních výdajů z [obec] do [obec] a zpět na dvě jednání soudu ve dnech [datum] a [datum] v celkové délce [anonymizováno] km ve výši celkem [částka] (základní náhrada [částka] při sazbě 4,10 Kč/km a náhrada za pohonné hmoty [částka] při kombinované spotřebě [anonymizováno] l [číslo] km a ceně [částka] za litr paliva, vše podle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) a náhrada cestovních výdajů z [obec] do [obec] a zpět na dvě jednání soudu ve dnech [datum] a [datum] v celkové délce [anonymizováno] km ve výši celkem [částka] (základní náhrada [částka] při sazbě 4,40 Kč/km a náhrada za pohonné hmoty [částka] při kombinované spotřebě 7,5 l [číslo] km a ceně [částka] za litr paliva, vše podle vyhlášky č. 589/2020 Sb.); náhrada promeškaného času stráveného cestou na čtyři jednání v rozsahu 16 půlhodin po [částka] podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu; a náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad podle § 137 odst. 3 písm. a) a § 151 odst. 2 o. s. ř. v sazbě 21 % ve výši [částka]. K náhradě nákladů řízení náleží také žalovanou zaplacená záloha na znalecký posudek ve výši [částka] Celkem tak náhrada nákladů řízení žalované činí [částka]. Náhrada je splatná do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupce žalované (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).