10 C 194/2022 - 204

Rubrum

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vlachem, Ph.D. ve věci žalobců: 1) [Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky A] sídlem [Adresa advokátky A] 2) [Jméno advokátky B], narozená dne [Datum narození advokátky B] bytem [Adresa advokátky B] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky C] sídlem [Adresa advokátky C] proti žalovaným: a) [Jméno žalované], narozená dne [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] b) [Jméno advokáta B], narozený dne [Datum narození advokáta B] bytem [Adresa advokáta B] zastoupený advokátem [Jméno advokáta C] sídlem [Adresa advokáta C] na ochranu osobnosti - úhradu nemajetkové újmy takto:

Výrok

I. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci jako odškodnění za nemajetkovou újmu částku ve výši 375 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

II. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni jako odškodnění za nemajetkovou újmu částku ve výši 125 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

III. Žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci jako odškodnění za nemajetkovou újmu částku ve výši 375 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

IV. Žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni jako odškodnění za nemajetkovou újmu částku ve výši 125 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

V. Žalobci jsou povinni nahradit [Jméno žalované] náklady řízení ve výši 37 595 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

VI. Žalobci jsou povinni nahradit [tituly před jménem] [jméno FO] náklady řízení ve výši 42 955 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1 Žalobci se původní žalobou domáhali zákazu šíření nahrávky pořízené dne 29.9.2020 a náhrady nemajetkové újmy ve výši 750.000 Kč pro žalobce a 250.000 Kč pro žalobkyni s tím, že žalobce je synem [jméno FO], která zemřela 28.9.2020 a žalobkyně je od roku 2012 družkou žalobce. Oba žalobci se dlouhodobě starali o [jméno FO] od roku 2002, kdy zemřel její manžel a otec žalobce, a to až do srpna 2018. Žalobce docházel do domácnost matky v podstatě denně, zajišťoval jí nákupy, doprovázel jí k lékaři, následně m pomáhala i druhá žalobkyně. V srpnu 2018 odjeli žalobci na dovolenou, po dobu dovolené měla péči převzít žalovaná [jméno FO], dcera [jméno FO]. P návratu z dovolené zjistili žalobci, že v bytě matky jsou vyměněné zámky, nemohou se dostat do bytu, kontakt s matkou měl žalobce jen přes telefon. Matka žalobce trpěla Alzheimerovým onemocněním, které rychle progradovalo. Poté, co žalovaná zjistila, že žalobce si s matkou telefonuje, nechala jí změnit telefonní číslo. Žalobci se v červenci 2020 náhodně podařilo zjistit, že matka byla hospitalizována, kontakt s matkou mu však nemocnicí na příkaz žalované nebyl umožněn. Jednání žalované považují žalobci jednoznačně za úmyslný zásah do jejich osobnostních práv. Žalovaná si byla dobře vědoma silných citových vazeb žalobce na matku. Musela si být vědoma i silné citové vazby matky k žalobci. Dne 28.9.2020 matka žalobce zemřela. Žalovaná toto žalobcům ani neoznámila, ani je neinformovala o kritickém zdravotním stavu matky. Žalobci jsou přesvědčeni, že bylo přáním matky se s žalobci rozloučit. O úmrtí matky se žalobce dozvěděl až dne 29.9.2020 z parte, které mu přinesl druhý žalovaný, syn žalované a synovec žalobce. Touto zprávou byl žalobce zdrcen. Na parte vůbec nejsou žalobce a jeho družka uvedeni, naopak jsou tam uvedeni všichni rodinní příslušnici obou žalovaných. Toto žalobci též považují jednoznačně za zásah do jejich osobnostních práv. Žalovaný [Anonymizováno] se protiprávního jednání dopustil tím, že bez jejich vědomí pořídil zvukovou nahrávku z návštěvy žalobců, když tam přišel oznámit úmrtí matky žalobce. Žalobce byl zprávou zdrcen a jednání žalovaného považuje za netaktní, neetické, až za hyenismus. Žalobce má za to, že nahrávka byla pořízena pro jistotu s úmyslem použít ji v budoucnu, aby mohl žalobce diskreditovat a dehonestovat. Na nahrávce jsou i velice citlivé informace týkající se zdravotního stavu žalobkyně. O existenci nahrávky se po prvé dozvěděli až ze spisu vedeného Generální inspekcí bezpečnostních sborů, oddělení [adresa], č.j. [jméno FO]-[Anonymizováno]-3/TČ-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], kterou žalovaný tomuto orgánu předložil, tímto ji tedy předložil neurčitému počtu osob. Také ji přehrál první žalované. Opět se jedná o zásah do osobnostních práv žalobců. Mimo to žalovaná [jméno FO] využila období od srpna 2018 do září 2020 k převodu veškerého majetku paní [jméno FO] na její osobu. Zdržení se šíření nahrávky je nedostatečné, požadují i finanční zadostiučinění. 2 Soud rozsudkem ze dne 1. září 2023, č.j. 10 C 194/2022-136 žalobu zamítnul a uložil žalobcům nahradit žalovaným náklady řízení. 3 K odvolání žalobců odvolací soud rozsudkem ze dne 6.6.2024, č.j. 35 Co 265/2023-170 rozsudek Okresního soudu v Jablonci nad Nisou v části, ve které zamítnul žalobu na uložení povinnosti žalovanému [jméno FO] [Anonymizováno] šířit pořízenou nahrávku pořízenou 29.9.2020 a v ostatním rozsudek zrušil a vrátil k dalšímu projednání. Uvedl, že žaloba musí kromě obecných náležitostí uvedených v § 42 odst. 4 o. s. ř. obsahovat mj. vylíčení rozhodujících skutečností a musí být z ní patrno, čeho se žalobce domáhá (§ 79 odst. 1 o. s. ř.). Z žaloby a dalších podání žalobců plyne, že se na žalovaných (povinných společně a nerozdílně) domáhají poskytnutí zadostiučinění (žalobce ve výši 750 000 Kč, žalobkyně ve výši 250 000 Kč) za jim vzniklou nemajetkovou újmu, a to jednak jednáním žalované [Jméno žalované], která (i) vědomě bránila žalobcům ve styku a kontaktu s matkou žalobce a žalované [jméno FO] (dále též jen matka) od srpna 2018 do jejího úmrtí, (ii) neoznámila žalobcům zhoršení zdravotního stavu matky, pročež se s ní žalobci nemohli rozloučit, a konečně (iii) neuvedla žalobce jmenovitě na smuteční oznámení matky, jednak jednáním žalovaného [tituly před jménem] [jméno FO], jenž bez vědomí žalobců den po úmrtí [jméno FO] pořídil nahrávku hovoru s žalobci zachycující jejich šok a bolest a zpřístupnil ji neurčitému počtu lidí. V žalobě jsou vylíčena minimálně dvě na sobě zcela nezávislá jednání, jichž se měli dopustit jednak žalovaná, jednak žalovaný, která spolu nesouvisela a měla zasáhnout do osobnostních práv žalobců samostatně. Nešlo (podle skutkových tvrzení) o společné jednání žalovaných, tvrzené zásahy nesouvisely ani po obsahové stránce (vylíčeny jsou odlišně vymezené skutky). Žalovaná [Jméno žalované] se nepodílela na jednání žalovaného [tituly před jménem] [jméno FO] (pořízení, popřípadě šíření audionahrávky), žalovaný naopak neměl být tím, kdo bránil ve styku s paní [jméno FO], neinformoval o jejím stavu a zařizoval parte. Není potom zřejmé, proč by se na odškodnění nemajetkové újmy vzniklé jednáním žalované měl podílet (solidárně) i žalovaný a naopak. Uložil okresnímu soudu postupem podle § 43 odst. 2 o.s.ř. odstranit vady žaloby tak, aby bylo zřejmé, jaké zadostiučinění (v jaké výši) a za jaké jednání po každém z žalovaných žalobci požadují, a rovněž v případě újmy způsobené pouze žalovanou, jaké konkrétní zadostiučinění (v jaké výši) požadují za jednotlivé zásahy do svých práv, popřípadě že všechna dílčí jednání považují za jediný zásah do svých práv, za nějž požadují odškodnění v jedné souhrnné výši (zjednodušeně, kolik je požadováno po kom a za co). Pokud budou shora popsané vady žaloby odstraněny, znovu okresní soud o přiměřeném zadostiučinění rozhodne. Neopomene se přitom zabývat i tím, zda k zásahu do osobnostních práv žalobců nedošlo již samotným pořízením audionahrávky bez jejich svolení i vědomí, popřípadě zda pořízení záznamu nebylo kryto zákonnou licencí, čemuž však zatím v řízení objasněný skutkový stav nenasvědčuje. 4 Okresní soud vydal dne 23.10.2024 pod č.j. 10 C 194/2022-173 usnesení, kterým dle § 43 odst. 1 o.s.ř. vyzval žalobce k doplnění žaloby v intencích dle rozhodnutí odvolacího soudu, což žalobci podáním došlým soudu dne 2.12.2024 splnili a soud usnesením ze dne 14.2.2025 pod č.j. 10 C 194/2022-182 připustil změnu žaloby tak, že bylo jednáno o uložení odškodnění za nemajetkovou újmu žalovanou žalobci ve výši 350.000 Kč a žalobkyni ve výši 150.000 Kč a o uložení odškodnění za nemajetkovou újmu žalovaným žalobci ve výši 350.000 Kč a žalobkyni ve výši 150.000 Kč. 5 Okresní soud má za to, že dosavadní výsledky řízení jsou použitelné i po vydání zrušujícího rozhodnutí odvolacího soudu, které byly doplněny o jedno soudní jednání. Lze tedy pro přehlednost uvést převážnou část předcházejícího rozsudku. 6 V dalších podáních a před soudem žalobci dále uvedli, že porušení osobnostních práv žalobců žalovanou [jméno FO] spočívá v tom, že jim neumožnila kontakt s matkou žalobce poté, co v létě 2018 odjeli na dovolenou a požádali paní [jméno FO], aby se po dobu dovolené starala o paní [jméno FO]. Žalovaná [jméno FO] vyměnila zámek v bytě, změnila telefonní číslo [tel. číslo] matky a nijak žalobce neinformovala o stavu paní [jméno FO]. [jméno FO] v tu dobu již trpěla rozvinutou Alzheimerovou chorobou, trpěla bludy, ostatně toto uvádí sama žalovaná [jméno FO] ve znaleckém posudku [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalobce se snažil žalovanou [jméno FO] kontaktovat SMS zprávami v roce 2018, 2019 a 2020. Vícekrát ji nechtěl vyzývat, neboť v minulosti by potrestán /2015) za písemný stalking vůči bývalé přítelkyni. Žalovaní mohli o úmrtí paní [jméno FO] informovat žalobce i jinak, než osobní formou, když měli obavy z osobního kontaktu. S matkou až do roku 2018 udržoval žalobce [jméno FO] kontakt nejméně 4x týdně, společně se žalobkyní pak 1x týdně. Když paní [jméno FO] onemocněla, jezdil za ní 1x denně sám a 1x denně s přítelkyní. Žalovaná vyměnila v létě 2018 zámek a od 31.7.2019 již nebyla paní [jméno FO] ani vlastnicí bytu, žalobci se tak na ní nemohli dobývat ani žádat vydání klíčů. Její stav jí neumožňoval, aby sama žalobcům otevřela. Byli s ní i v telefonickém kontaktu na mobilním čísle, než ho žalovaní zrušili, na jaře 2019 paní [jméno FO] žalobci volala z jiného čísla, a to [tel. číslo]. Od srpna 2018 se žalobce s matkou nemohl stýkat, od podzimu 2019 ani telefonicky, když bylo číslo [tel. číslo] zrušeno. To, že se nemohli s matkou rozloučit považují za zásadní zásah do svých práv, jehož původem je první žalovaná. Při pořízení nahrávky to byli žalobci, kdo byl ve slabším postavení, nikoliv žalovaný, když věc sp. zn. 12 C 198/2019 na neplatnost právního jednání byla soudem zamítnuta, trestní oznámení na ublížení matce na zdraví bylo odloženo, po dva roky neměl žalobce možnost se s matkou vidět a rozloučit se s ní. Na nahrávce je zachycen několikaminutový rozhovor mezi druhým žalovaným a žalobci, obsahuje oznámení o úmrtí paní [jméno FO], pak se hovor stočil na majetek paní [jméno FO], a že [jméno FO] neoprávněně nakládá s jejím majetkem. Žalovaný nahrávku pořídil jako civilní osoba, ale použil ji jako prověřovaný policista. Před policejním orgánem uvedl, že ji pustil také matce. Žalobci mají za to, že jí použil i v dalších trestních řízeních. Žalovaný č. 2 také mění své výpovědi ohledně vozidla Škoda [Anonymizováno]. V roce 2018 žalobci jeli na plánovanou dovolenou, požádali první žalovanou, aby po přechodnou dobu pečovala o matku, ale žalovaná číslo jedna vyměnila vložku zámku, poté i telefonní číslo, které žalobci neposkytla. V té době paní [jméno FO] již trpěla Alzheimerovou chorobou, vyskytovaly se u ní i bludy. Na nahrávce je zachycena i druhá žalobkyně, která s věcí nemá nic společného vyjma toho, že od roku 2012 do roku 2018 se nezištně spolu s prvním žalobcem starala o jeho matku. Na nahrávce jsou zachyceny i informace o jejím zdravotním stavu, přesná specifikace diagnózy a její důsledky včetně zdravotnického zařízení, které navštěvuje. Pořizování nahrávky za situace, kdy se žalobce dozvěděl o úmrtí své matky je netaktní a nemorální. Žalobce je přesvědčen, že žalovaný č. 2 si musel být vědom možnosti vyhrocení situace, a proto si nahrávku úmyslně pořizoval, jako kompromitující materiál. Žalobce se ohrazuje proti tomu, že druhý žalovaný zmiňuje jeho trestně právní minulost. Seznámila se s nahrávkou a potvrdily se tvrzení uváděná v žalobě a v doplnění žaloby z 9.3.2023. Má za to, že se účastníci nestýkali, žalovaní mohli úmrtí matky žalobce žalobci sdělit např. SMS zprávou nebo telefonicky, nebo vhození parte do schránky. Mají za to, že návštěva a nahrávka byly plánovány, cílem bylo si nahrávku uchovat pro případné použití někdy v budoucnu. Tvrzení žalovaného o tom, že měli ze žalobce obavy či strach je nepřípadné, jednalo se o členy jedné rodiny. Žalobce sám v nahrávce uvádí, že žalovaného bral spíše jako mladšího bratra než jako synovce. Nebyl důvod, aby se žalovaný obával chování žalobce. Došlo tak k porušení žalobců mna právo na rodinný život, tedy být v kontaktu s rodinnými příslušníky. 7 Dále po vydání zrušujícího rozhodnutí žalobci uvedli, k paní [jméno FO], že převzala péči o paní [jméno FO], ale zároveň zamezila žalobcům kontakt s paní [jméno FO]. Došlo k omezení na několik telefonátů, což však nebyl plnohodnotný kontakt už z toho důvodu, že paní [jméno FO] byla v tu dobu již nemocná. Pokud jde o vyjádření pana [jméno FO], že nechtěl do bytu ani vstupovat, tak upozorňuje na to, že nahrávání si spustil již před domem. Dveře mu otevřela družka žalobce, věděla, že se jedná o synovce, tak ho pozvala dál. Pokud jde o předchozí zkušenosti, které měl mít žalovaný se žalobcem, tak předtím již řadu let nebyli v kontaktu. Žalovaný měl i jiné možnosti, jak parte doručit, mohl např. zajít za žalobcem do práce nebo parte hodit do schránky. Pokud žalovaný zmiňuje další nahrávky, které měl pořizovat žalobce, tak neví, o co jde, zřejmě jsou myšleny nahrávky, které byly pořízeny u notáře [tituly před jménem] [jméno FO] v průběhu dědického řízení, jednalo se tedy o úřední jednání a minimálně [tituly před jménem] [jméno FO] o tom věděl. Musí si ujasnit časovou osu, nejprve přišel žalovaný za žalobcem do bytu, kde pořizoval zvukový záznam a předal parte, trestní oznámení následovala až potom. Předtím probíhalo řízení ohledně vlastnického práva k bytu, které bylo vedeno mezi žalobcem [jméno FO] a paní [jméno FO], takže žalovaný nemohl mít žádné předchozí zkušenosti. Pokud jde o trestní řízení vedené proti žalobci, tak zdejším soudem byl zproštěn obžaloby a v odvolacím řízení bylo rozhodnuto, že se může jednat o přestupek, nikoliv o trestný čin[Anonymizováno] 8 V závěrečnému návrhu z předchozího řízení, zástupkyně žalobců uvedla, že od srpna 2018 nebyl žalobci umožněn řádný kontakt s jeho matkou. Když žalovaná [jméno FO] vyměnila zámek ve dveřích a změnila telefonní číslo [tel. číslo] [jméno FO], žalobce ani jeho partnerka tak neměli s paní [jméno FO] možnost žádného kontaktu. [jméno FO] ani žalobce neinformovala o prudce se zhoršujícím zdravotním stavu jeho matky. Žalobce se informace domáhal, žalobce je výbušné povahy, proto posílal i SMS v takovém znění, jak je uvedeno ve spise. Žalovaná [jméno FO] zneužila toho, že paní [jméno FO] na ni byla zcela odkázána. V chování žalovaných vidí zřejmý zásah do osobnostních práv žalobců, a to zásah do práva na rodinný život, když matka zajisté patří k nejbližším osobách, k nejbližší rodině. Dále se žalobců dotklo to, že nebyli uvedeni na smutečním oznámení, ačkoliv žalobce je nejbližší příbuzný. Navrhují tedy, aby žalobcům bylo poskytnuto finanční zadostiučinění a zákaz šíření učiněné nahrávky. Požaduje náhradu nákladů řízení. Nyní dodala, že trvá na žalobě a na všech vyjádřeních. Žalovaná [jméno FO] v r. 2018 převzala péči o matku účastníků, ale zároveň žalobce vyloučila z kontaktu s ní a též neposkytla žalobcům žádné informace o jejím zdravotním stavu. Tím došlo k zásahu do práva na rodinný život žalobců, kteří o paní [jméno FO] pečovali od r. 2012. Žalobce se pak musel dotazovat v nemocnici a Domově důchodců [Anonymizováno]. Žalovaná neinformovala žalobce o rychle se zhoršujícím zdravotním stavu paní [jméno FO], žalobce se s ní nemohl ani rozloučit. Zde opětovně upozorňuje, že mezi paní [jméno FO] a druhou žalobkyní byly dobré vztahy. Žalovaná dále žalobce neuvedla na parte, ačkoliv jinak je tam uvedena celá rodina. K druhému žalovanému uvádí, že došlo k narušení práva žalobců na jejich soukromí, když bez jejich vědomí žalovaný pořídil nahrávku. Žalovaný uvádí, že tato nahrávka je anonymní, ale byla poskytnuta GIBS, kde došlo k identifikaci osob. Jedná se o dlouhou nahrávku, trvá asi hodinu, byla pořízena za situace, kdy žalobci byli nepřipraveni a zaskočeni úmrtím paní [jméno FO] a je zde zachycen žalobcův žal. Žalovaný neměl žádný důvod pro pořízení této nahrávky. Jedná se o nelegitimní nahrávku. Požaduje náhradu nákladů řízení. 9 Žalobce [Jméno žalobce] vypověděl jako účastník řízení, že poté, co otec zemřel, se staral o matku, je pravdou, že byla ještě soběstačná, ale např. potřebovala dovést k lékaři, do lázní, udělat větší nákup apod. Měl služební vozidlo, vykazoval to jako služební jízdy. Od roku 2003 nemá se sestrou dobré vztahy, děti nemá, tak matka pro mě byla jediným příbuzným. Staral se o ní, jak mohl. Měli s matkou nějaké neshody, ale to bylo právě kvůli sestře, která si brala různé půjčky, dělala dluhy a mamka je občas i hradila. Byl s ní v kontaktu neustále, tak ani nepostřehl nějaké změny v jejím chování. V červenci 2018 byl týden na dovolené v [adresa], když se vrátil, tak měl dojem, jako by matku vykradli, volal sestřenici, ta říkala, že v bytě řadu let nebyla. Matka říkala, že hledá klíče a že tam byla nějaká osoba, podle popisu jsem myslel, že by to mohla být sestřenice, a proto jí volal. Popisoval jí, jak se máma chová, a ta doporučila návštěvu lékaře, že by tam mohl být větší problém. Volal [tituly před jménem] [jméno FO] a zjistil, že se na něj obrátila i sestra. Kontaktoval tedy sestru a chvíli spolu komunikovali. On od roku 1994 pracuje, má hypotéku, nemohl se celodenně starat o matku. Sestra jí zařídila snídani a dala léky a pak se měl starat od oběda až do noci on, ale to nemohl zařídit, byl z toho unavený a začalo to i lézt do peněz. Má ve vozidle GPS, záznamy se archivují 5 let, může tedy prokázat, že tam k ní pravidelně jezdil. Neví, jak to měla máma s penězi, kde měla účty, zda měla kartu a PIN ke kartě, myslí, že chodila vybírat peníze se sestrou. Měl před druhou dovolenou, ujely mu nervy a napsal nějaké ošklivé SMS, ale má za to, že jedna rozhodující zpráva tam chybí. Po dovolené sestru nekontaktoval. Tvrdí, že už byl vyměněný zámek. S matkou komunikoval po telefonu, přišla mu zmatená. O celé věci přemýšlel, myslí, že sestře šlo byt, jak již říkal, má dluhy. Začal hlídat i katastr nemovitostí a zjistil, že chce převést svůj byt. Obrátil se na [tituly před jménem] [jméno FO], ten řekl, že ho nemůže zastupovat, že v minulosti zastupoval sestru, jen mu poradil, ať podá žalobu na omezení svéprávnosti, to navrhoval i sestře, ta to odmítla. Návrh na omezení podal sám v roce 2020. Když probíhal soud o omezení svéprávnosti, tak zjistil, že sestra zvažuje umístění matky do domova důchodců (DD), volal tam, bylo mu řečeno, že tam matka není, ale že byla podána žádost. V září 2019 bylo provedeno i šetření. To bylo již v době po převodu bytu. DD dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro umístění matky. V srpnu 2019 volal matce na pevnou linku, číslo věděl proto, že někdy na jaře 2019 m matka z toho telefonu volala, bavil se s ní, ale byla již zmatená, ani nevěděla, že má děti. Když se jí ptal na byt, tak říkala, že je to přechodný převod. Dospěl k závěru, že má již pokročilého Alzheimera. Od paní [jméno FO] z DD zjistil, že je matka v nemocnici, volal tam, po telefonu mu nechtěli sdělovat informace, nechtěli, aby tam chodil, v tu dobu byl Covid 19. On tam stejně šel, musel se prokázat občanským průkazem a rodným listem. Nabyl dojmu, že tam zanedbali péči, podal trestní oznámení na PČR na neznámého pachatele, ale že má podezření na sestru. Sestra neprokázala, kdy vyměnila zámek, říká, že to bylo v srpnu 2018. V roce 2019 byl byt převedený. On sestru kontaktoval, má ještě v mobilu jednu SMS z roku 2019 a 4 SMS z roku 2020, ale myslí, že těch zpráv bylo více, tyto může prokázat. Několikrát jí i volal, ale nebrala mi mobil. Pokud jde o nahrávku jejich rozhovoru, tak za ním přišel žalovaný, ví, že je to synovec, ale nestýkají se. Pozval ho do bytu, on měl se sebou mobil, položil ho v bytě na stolek, neviděl, že by s ním nějak manipuloval. Předal mu parte, on se ho ptal, proč tam není uveden, on říkal, že neví. Uvědomil si, že mamku 2 roky neviděl a teď se má dívat na její rakev. Udělalo se mu zle, partnerka mu přinesla nitroglycerin, pak do něj vjel vztek a asi se vyjadřoval ošklivě, je možné, že i pronesl výhrůžky o tom, že ublíží sestře, ale to samozřejmě nemá v úmyslu. Až z usnesení GIBS zjistil po roce a půl, že si žalovaný nahrával celý náš rozhovor a musel přijít do bytu už se spuštěným nahráváním, nepamatuje si, že by viděl, že by nějak manipuloval s mobilem. Myslí si, že to přehrál své matce, tedy prvé žalované. Neví o tom, jestli to šířil i jinde. Trestní oznámení na žalovaného byla odložena, ale je přesvědčen, že zasahoval do vyšetřování, že ho popisoval jako násilníka. K dotazu, jak se ho nahrávka dotýká, jak poškozuje jeho osobní práva za situace, když se o její existenci dověděl až jeden a půl roku po jejím pořízení z usnesení GIBS uvádí, že nechce, aby ta nahrávka existovala, aby jí mohl někdo pouštět, dělat si z toho kašpárky apod. On sám tu nahrávku neslyšel, ale pamatuje si, co říkal. Advokát jeho sestry má za prokázané, že sestra mu nebránila ve styku s matkou. On však již na podzim 2018 zjistil, že jeho klíč nepasuje do zámku u bytu matky, přitom tento klíč jsem používal asi 10 let. Matka byla doma zamčená. Sestra zde uváděla, že zámek vyměnila až v r. 2019, kdy se stala vlastníkem bytové jednotky, ale zároveň mohla vyměnit klíč sama před rokem 2019. Není nikde žádný písemný doklad, kde by ho sestra vyzývala, aby přišel za matkou nebo aby se o ni staral nebo aby se s ní přišel rozloučit. Naopak on sestře psal žádosti o sdělení telefonního čísla a o sdělení zdravotního stavu matky. 10 Žalobkyně [Jméno advokátky B] před soudem vypověděla, že z celé věci je špatná. Okolnosti týkající se účastníků a paní [jméno FO] prožívá již 5 let. Ví, že žalobce měl svoji matku rád, byla u toho, když se jí snažil kontaktovat, po té dovolené v roce 2018 se mu jí podařilo zkontaktovat. Snažil se zkontaktovat i se sestrou, to se nepovedlo, posílal jí nějaké SMS. Osobně za ni chodit nechtěli, bylo to období Covid 19. Její vztahy se žalovanou [jméno FO] jsou neutrální, za celou dobu se se potkali asi 2x. Žalovaného v podstatě nezná, viděla ho 1x před domem paní [jméno FO] a podruhé, když přišel žalobci oznámit úmrtí matky. Ona měla s paní [jméno FO] vztahy dobré, jezdila za ní s partnerem asi 1x týdně, občas jí brali i na výlety, nebo nákupy. Od roku 2012 s partnerem docházela k jeho matce, došlo tedy ke vzniku vztahu mezi nimi, dotklo se jí, že byli vyloučeni z možnosti pomáhat matce a ani se s ní nemohli rozloučit. Též prožívá utrpení jejího partnera. Na pohřbu paní [jméno FO] byli. Z celé situace byl žalobce naštvaný, proto sestře poslal tu SMS zprávu, že na mámu sere. Ze strany žalovaných dodnes nepřišel ani náznak lítosti za to, co se stalo, tedy, že paní [jméno FO] odřízla žalobce od jeho matky a dále to, že pan [jméno FO] neprojevil nějakou lítost za chování své matky vůči žalobci. [jméno FO] žaluje proto, že pořídil tu nahrávku, ta vůbec neměla vzniknout. Byl tam probírán i její zdravotní stav, nahrávku neslyšela. O jejím zdravotním stavu se tam mluvilo proto, že žalobce chtěl vysvětlit žalovanému, že má taky své problémy, a proto se tehdy chtěli dohodnout na způsobu péče o matku. 11 Žalovaná [jméno FO] k věci uvedla, že nesouhlasí s tvrzením, že druhá žalobkyně měla vřelé vztahy s [jméno FO]. Je pravda, že psychický stav matky nebyl v létě roku 2018 dobrý, a to v důsledku „péče“ žalobce [jméno FO]. Poté, co péči převzala ona, její stav se výrazně zlepšil. K výměně zámku došlo až rok poté, co převzala péči o matku, a to na přímou žádost matky. V lednu 2019 zajistila matce pevnou linku, matka totiž poškodila mobilní telefon a jeho oprava by byla nerentabilní. Telefonní číslo [tel. číslo] i na žádost matky, neboť jí žalobce měl telefonicky vyhrožovat v souvislosti s darováním bytu žalované. Není pravdou, že by soustavně a vědomě bránila žalobci ve styku s matkou. Sám žalobce od srpna 2018 neprojevoval o matku zájem, nekomunikoval s ní. Pouze ve dvou případech zaslal žalobce žalované SMS zprávy, a to 8.10.2019 a 2.7.2020, ve kterých jí verbálně napadal a vyhrožoval jí i fyzickým napadením a soudy. Bezprostředně po úmrtí matky na ní žalobce podal trestní oznámení pro neposkytnutí pomoci, toto bylo odloženo. Rozhodně není pravda, že žalobce měl vřelý vztah s matkou, již v srpnu 2019 se vyjadřoval, že jí nebude sloužit. Nahrávku pořízenou druhým žalovaným ona nikdy neslyšela. 12 Zástupce žalované [jméno FO] závěrem uvedl, že byla vyvrácena tvrzení žalobců o tom, že snad paní [jméno FO] bránila žalobci styku s matkou. Žalobci věděli, kde paní [jméno FO] bydlí, neprojevili žádný zájem se s ní sejít. Žalobce nijak adekvátně nekomunikoval se žalovanou [jméno FO]. Byla prokázána doba výměny zámku i telefonu, toto nekoresponduje s tvrzením žalobců. Byly uvedeny i důvody této výměny. Svědkyně [jméno FO] uváděla, jak se žalovaná starala o svou matku, že se její zdravotní stav zlepšoval. Má za to, že již bylo prokázáno, že paní [jméno FO] nikdy žalobcům nebránila v kontaktu s paní [jméno FO]. Odkazuje i na odůvodnění odvolacího soudu Navrhuje tedy zamítnutí žaloby a požaduje náhradu nákladů řízení. 13 Jako účastnice řízení žalovaná [jméno FO] vypověděla, že matka byla soběstačná a samostatná, když něco potřebovala, tak si řekla jí nebo i žalobci, jednalo se o takové věci jako dát auto do servisu, případně ji dovést ke kadeřníkovi nebo obstarat větší nákup. [jméno FO] se s ní stýkala ve městě, nebo u sebe doma, do jejího bytu nechtěla chodit, nechtěla se tam vidět se žalobcem. Asi 14 dní předtím, než jel žalobce na dovolenou, jí matka navštívila v Centrálu, kde pracovala, zhrozila se toho, jak vypadá, byla taková sešlá, ohnutá, rozhodla se jí vzít k jejímu lékaři [tituly před jménem] [jméno FO], který jim dal doporučení na psychiatrii k [tituly před jménem] [jméno FO]. Matka se jí zdála taková zmatená, chtěla, aby jí vrátila věci, které vůbec neměla. Žalobce ji posílal SMS s tím, co se děje, vypadalo to, že se budou starat oba, ale pak začal diktovat, jak si péči představuje. Dne 31.7. nebo 1.8.2018 ji poslala SMS, že na matku kašle. Od té doby se o ní nezajímal, nekontaktoval ani jí, ani matku, kdyby tak činil, šlo by to prokázat záznamy operátora O2. Po návratu z dovolené se také nezajímal. Měl od bytu matky klíče, mohl tam kdykoliv přijít, případně mohl normálně zazvonit na zvonek. Ona nechala vyměnit zámek v roce 2019, bylo to na žádost matky, která říkala, že v bytě někdo chodí, tak, aby jí uklidnila, tak nechala zámek vyměnit, pak si matka již na to, že tam někdo chodí, nestěžovala. Zámek jsem nechala měnit v červenci 2019, má doklad z 8.7.2019 od Klíčového centra v [Anonymizováno], tento doklad mohu předložit k důkazu Pokud jde o ten telefon, tak matka měla mobil, nějakým způsobem spálila základní desku, oprava se již nevyplatila a navíc matka telefon vždy někde nechala a bylo těžké se jí dovolat. Zřídila jí proto pevnou linku, žalobce jí volal na pevnou linku, matka říkala, že jí vyhrožoval, tak nechala změnit telefonní číslo. Ona se o matku starala, jak nejlépe mohla. V září 2020 jí s péčí pomáhala ošetřovatelka. Ona žalobci nebránila ve styku s matkou. Když byla v nemocnici, tak nikomu neříkala, aby žalobce k matce nepouštěli, naopak žalobce byl uveden jako kontaktní osoba již z dřívějška. Do té nemocnice byla převezena v červenci 2020 pro lehké bezvědomí, to mělo být z důvodu nějaké špatné medikace. Pokud jde o darování bytu, tak matka si začala myslet, že se žalobce o ní schválně nestará, případně stará špatně, aby dříve umřela a on dědil byt. Vzala jí k advokátce, která jí nastínila různé možnosti a pak dospěla k závěru, že byt daruje žalované. Pokud jde o družku žalobce paní [jméno FO], tak s ní se nevídala ve společnosti matky a matka se o ní nezmiňovala. Pokud jde o nahrávku, kterou měl pořídit syn, tak jí neslyšela. Do toho roku 2018 žalobce za matkou chodil často, chodil tam na obědy, zdržoval se tam dlouhou dobu, až to někdy matce vadilo. Od toho léta 2018 k matce docházela 3x až 5x denně, někdy i v noci, zajištovala jí veškeré jídlo, podávání léků i návštěvy lékaře. Dala jí hodinky s GPS a pak tam nechala naistalovat i kameru. Když matka vypálila ten mobil, tak jí pořídila pevnou linku, to přišlo asi na 260 nebo 290 Kč, přesně si nepamatuje. Oprava nebo pořízení mobilu by bylo dražší. Matka pak někde našla telefonní číslo, u kterého neměla jméno, volala na něj, nikdo to nebral, pak jí to číslo volalo zpět a byl to právě žalobce. Ona žalobce nějak nekontaktovala a neinformovala o stavu matky. On se přestal zajímat od toho srpna 2018. Přece mohl kontaktovat on jí. Tehdy, když se jí matka nezdála a dostala se do toho lehkého bezvědomí, tak volala [tituly před jménem] [jméno FO], to bylo odpoledne, on přišel a sám volal RZS, neví, kdo dal souhlas s hospitalizací, nepamatuje si na to. [tituly před jménem] [jméno FO] říkal, že by si měla dát žádost k umístění LDN [adresa], tam by ji šlo umístit hned, anebo do domova důchodců, že to trvá nějakou dobu, o tom žalobce neinformovala. 14 Žalovaný [jméno FO] uvedl, že jeho matka, první žalovaná, se o svoji matku starala od roku 2018 do její smrti. V tu dobu se on s babičkou nevídal, viděl ji při nějaké oslavě v bydlišti první žalované a jedou jí přivezla první žalovaná (jeho matka) k němu domů na návštěvu. Je pravdou, že vyrozuměl žalobce o úmrtí jeho matky, obstaravatelem pohřbu byla první žalovaná. On věděl o napjatých vztazích mezi žalobcem a první žalovanou, nabídl se proto, že parte donese žalobci on. Skutečně si nahrál průběh této návštěvy, a to na ochranu svých práv, jako důkaz toho, že se nedopouští ničeho protiprávního. Obavy pramenily z toho, že si žalobce, svého strýce, pamatuje jako osobu konfliktní, agresivní, vyhrožující. Tyto obavy se ukázaly jako oprávněné. Už po pár minutách po předání parte začaly padat urážky a výhružky vůči matce žalovaného, a to nejen podáváním žalob, ale i fyzickým napadením. Hned poté podal žalobce trestní oznámení v souvislosti s úmrtím babičky, pitva jasně prokázala, že o ní bylo pečováno řádně, smrt nastala přirozeně. Žalobce podal trestní oznámení i na žalovaného s tím, že měl zasahovat do probíhajícího vyšetřování, v rámci tohoto vyšetřování byl dotazován i na průběh onoho setkání se žalobcem, v tu chvíli si uvědomil, že má nahrávku, tuto předložil [jméno FO] na jejich výzvu. Příslušníci GIBS jsou tedy jediní, kteří nahrávku slyšeli. On sám nikomu nahrávku nepřehrál, ani své matce. Ústavní soud opakovaně judikoval, že použitelnost záznamu rozhovoru pořízeného soukromou osobou bez vědomí druhé strany, jakožto důkazu, je závislé na poměřování chráněných práv a zájmů, které se střetávají. Záznam je ospraveditelným, pokud slouží k ochraně toho, komu hrozí závažná újma. Žalovaný nahrávku použil pro svoji ochranu, nepořídil by ji, kdyby nenastala situace, které se obával. Nahrávku zpřístupnil jen GIBSu, jehož příslušníci jsou vázáni mlčenlivostí. Žalobci ani blíže nespecifikují, který výrok je měl poškodit, neuvádějí že by žalovaný použil nějaké expresivní či urážlivé podání. Absurdní je, že sám žalobce si asi 3x nahrál žalovaného a s nahrávkami chodil na GIBS. Je zřejmé, že žalobce má zálibu v podávání různých oznámení a udávání, je tedy pochopitelné, že si žalovaný pro svou ochranu pořídil nahrávku. Žalobce je trestně stíhán pro přečin křivého obvinění, když lživě obvinil žalovaného [jméno FO] ze zneužití pravomoci úřední osoby. Se spisy KRPL-63570/TČ-2020 -180410 a KRPL-82925/TˇČ-2020-180471 nemá žalovaný nic společného, nevypovídal v nich, žádná jeho nahrávka v nich nebyla použita. Žalobce byl v obou případech oznamovatelem, mohl nahlížet do spisu a zjistit, jak to s nahrávkou je. Na nahrávce není nic o diagnóze žalobkyně, či o střediscích, která navštěvuje. V rámci prověřování trestního oznámení podaného žalobcem byl žalovaný na GIBS, kde byl dotazován na okolnosti předání parte, v tu chvíli si vzpomněl na nahrávku, GIBS ho vyzval, aby nahrávku předložil, což on v souladu s § 78 trestního řádu učinil. 15 Po zrušujícím rozhodnutí žalovaný uvedl, že věděl o způsobech chování žalobce od svých rodinných příslušníků a z trestních oznámení, která podával. Ostatně další vývoj ukázal, že tyto obavy byly oprávněné. Také poukazuje na to, že žalobcům nevznikla žádná újma tím, že byla pořízena nahrávka. Pokud zmiňuje další nahrávky, které měl pořídit žalobce, tak se skutečně jedná o nahrávky z dědického řízení. Dává na zváženou i to, učinit dotaz na Krajské ředitelství policie, kolik trestních oznámení žalobce podal na žalované za posledních 10 let, případně i na jiné osoby než na žalované. Nahrávku si pořídil v souladu s ustanovením § 88 odst. 1 o.z. 16 Zástupce žalovaného [jméno FO] závěrem uvedl, že navrhuje zamítnutí žaloby. Žaloba je postavena jako solidární, že žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně, ale jedná se o dva různé skutky, které spolu vůbec nesouvisejí. Žalovaná nemá nic společného s nahrávkou a žalovaný zase nijak nezasahoval do možnosti kontaktu žalobců s paní [jméno FO]. Pokud jde o věcné důvody, odkazuje na to, co již bylo řečeno. Žalovaný v souladu s § 78 tr. řádu vydal orgánům činným v trestním řízení důkazní prostředek, který požadovaly. Pořízení nahrávky je ospravedlněné tím, že žalobce žaloval matku žalovaného a vedl i další spory. To, že GIBS žalovaného vyzval k předložení nahrávky a použil ji, svědčí o tom, že nahrávka byla pořízena v pořádku Požaduje náhradu nákladů řízení. 17 Svědkyně [jméno FO] vypověděla, že byla jsem sousedkou paní [jméno FO], bydlela ve stejném domě, o patro výš. Dokud byla zdravotně v pořádku, tak tam velmi často vídala jejího syna, který tam chodíval hlavně v poledne a často o víkendu. Dcera tam také docházela. Poté, co se sousedka hodně zhoršila a měla ty výpadky paměti, tak tam syn přestal chodit a chodila tam jen dcera. Dcera se o svoji matku starala velmi dobře. Dokonce se zlepšila tak, že by nikdo nepoznal, že měla nějaké zdravotní problémy. S paní [jméno FO] nebyly kamarádky, chovaly se k sobě jako sousedky. Ona neměla klíče od jejího bytu a ani mobilní číslo. Měla telefonní číslo na pevnou linku. Pamatuje si, jak se paní [jméno FO] silně zhoršila, začala chodit neupravená, v takovém předklonu, hodně zhubla, začala mít výpadky paměti, přestala se v domě orientovat. Ví, že volali i pohotovost. Někdy v tu dobu tam za ní přestal chodit žalobce. Ony se se sousedkou nenavštěvovaly, neměla od ní klíče. Neviděla měnit zámky. Neviděla, že by se stěhovalo něco z bytu ven, naopak viděla, jak se dovnitř stěhovala speciální polohovací postel. O víkendech se žalobcem často chodila i jeho přítelkyně, žalobce tam chodil o víkendech jen někdy, nebyl to každý víkend, mohlo to být jednou až dvakrát do měsíce. To, že sousedka zemřela jí řekla asi paní [jméno FO], myslí, že přinesl parte, přesně se nepamatuje. Poté, co se začala starat výlučně dcera, se stav jejich maminky zlepšil, začala chodit sama na nákupy, kdo nevěděl, že je nemocná, ani by to nepoznal. Pak se její stav začal opět pomalu zhoršovat. Když tam žalobce chodil přes poledne, tak se tam mohl zdržovat asi hodinu, myslí, že to bylo podle toho, jak měl volno v práci. Se sousedkou o dětech nikdy nemluvily. Potom, co došlo k tomu výraznému zhoršení zdravotního stavu, tam žalobce už neviděla. 18 Z parte o oznámení úmrtí paní [jméno FO] soud zjistil, že na tomto oznámení nejsou uvedena jména žalobců. 19 Z usnesení Generální inspekce bezpečnostních sborů, oddělení [adresa], č.j. [jméno FO]-[Anonymizováno]-3/TČ-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] ze dne 15.3.2022 soud zjistil, že tímto bylo odloženo vyšetřování věci podezření ze spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, kterého se měl neznámý příslušník Policie ČR dopustit tím, že nechal [jméno FO] nahlížet do spisu týkajícího se prověřování okolností smrti paní [jméno FO], s tím, že nejde o podezření z trestného činu. 20 Ve spise se dále nacházejí úřední záznam o podaném vysvětlení dle § 158 trestního řádu ve věci podezření přečinů krádeže a zneužití pravomoci úřední osoby, týkající se dědictví po paní [Anonymizováno] [jméno FO] a toho, že měl [Anonymizováno] jakožto policista mít možnost nahlížet do živého spisu policie týkajících se šetření okolností smrti paní [jméno FO]. Dále se zde ve spise nacházejí protokoly týkající se dědického řízení. 21 Ze znaleckého posudku ze dne 20.2.2022 znalce [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že zemřelá [jméno FO] nejméně od 24.7.2018 trpěla poruchou intelektu charakteru středně těžké až těžké demence, jednalo se o Alzheimerovu chorobu s rychlou progresí. 22 Z SMS komunikace mezi žalobcem [jméno FO] a žalovanou [jméno FO] vyplývá, že se v srpnu 2018 dohadovali o péči o matku [jméno FO], tato končí hádkou, kde žalobce uvádí, že péče o matku je jeho dobrou vůlí, nemá být drážděn, dával matce 3 obědy, ať se s tím žalovaná srovná, v opačném případě na to sere. Na to reaguje žalovaná, že matce neslouží, ale pomáhá, dala jí šest obědů, chtěla se žalobcem spolupracovat. Přes palubu jí nehodí. Mámě pomáhá, protože chce, ne proto, že za to něco dostane. Na to reaguje žalobce, že se žalované krádež bytu vymstí, vrátí se jí v podobě ohrožení vlastní rodiny, brzy pozná jak a bude to na dlouho. Původně jí chtěl rozbít hubu, ale soudy jsou účinnější, s mámou si vytírá zadek a jí to vrátí její synové. Dva probíhající soudy nebudou poslední. V další SMS píše, že na mámu sere a v další píše žalované, že je zmrd a dostala prachy z dědictví. V únoru a v březnu 2020 posílá žalobce [jméno FO] žalované [jméno FO] SMS s výzvou, aby sdělila žalobci telefonní číslo [tel. číslo] matku, v červenci pak píše, že chtěl za ty sviňárny jí rozbít hubu ([jméno FO]), ale soudy jsou účinnější, a jak si ona vytírá s mámou prdel, tak to samé s ní udělají její synci. 23 Z výpisu z [právnická osoba]. je zřejmé, že žalovaná platila dne 8.7.2019 Klíčovému a trezorovému centru 1.285 Kč. 24 Z Dodatku ke smlouvě O2 ze dne 7.1.2019 soud zjišťuje, že bylo zřízeno volání z pevné linky, číslo [tel. číslo] a byl zřízen pronájem telefonního přístroje. 25 Svědkyně [jméno FO] nebyla vyslechnuta, tuto navrhovali žalobci, měla vypovídat k okolnostem možnosti umístění paní [jméno FO] do [právnická osoba], byla i u paní [jméno FO] doma. Při jednání dne 29.6.2023 žalobci uvedli, že její výslech nepožadují. 26 Ze spisu [domově důchodců] soud zjistil, že u paní [jméno FO] byl shledán třetí stupeň závislosti, nutnost péče 24/7 – dohled, dále se ve spise uvádí, že některé úkony zvládá sama, s většino jí pomáhá dcera [jméno FO], je orientovaná, patrné výpadky paměti, chodí s pomocí hole, komunikativní, se synem kontakt neudržuje. Dle šetření DD paní [jméno FO] zvládá chůzi, toaletu, nezvládá koupání, vaření, přípravu léků. Zatím do DD nechce, ale dle diagnózy dojde ke zhoršování jejího stavu. 27 Ze spisu GIBS GI-[Anonymizováno]/TČ-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] soud získal nahrávku a její písemný přepis. Nahrávka je ve špatné technické kvalitě, soud umožnil zástupkyni žalobců její přehrání v infocentru soudu, žalovaní ani jejich zástupce neměli zájem slyšet nahrávku, soud se s ní seznámil též samostatně. Žalovaný předává žalobci [jméno FO] smuteční oznámení, pak se řeší majetek po paní [jméno FO] a případné machinace s majetkem prováděné paní [jméno FO], že ho [jméno FO] odřízla od mámy, když vyměnila vložku zámku. [žalobce] nemá nic ani po otci. Pokud půjde [žalovaná] nelegální cestou, on udělá to samé, zatím půjde legální cestou, uvádí, že nemá daleko k tomu, aby [žalované] dal přes držku, očekával od ní nějakou lítost, ani se od ní nedozvěděl, že máma je v nemocnici. Převážná část nahrávky se týká řešení majetkových otázek. Na nahrávce není nic osobního týkajícího se žalobkyně [jméno FO], neřeší se tam její diagnóza ani to, s čím a kde se léčí, pouze [žalobce] sděluje, že nemohou mít děti. 28 Dle § 2956 o.z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy. 29 Dle § 86 o.z. nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit. Ve stejném rozsahu jsou chráněny i soukromé písemnosti osobní povahy. 30 Dle § 88 odst. 1 o.z. svolení není třeba, pokud se podobizna nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob. 31 Soud opět věc shrnuje tak, že žalobce se o matku staral od roku 2002 (od smrti otce) až do roku 2018, postupně docházelo ke zhoršení zdravotního stavu matky, v tu dobu se žalobce staral intenzivně, v podstatě denně. V létě 2018 odjel na dovolenou, v tu dobu převzala péči žalovaná, po návratu měl zjistit, že je vyměněn zámek a nemůže se tam dostat. Toto však není pravdivé, sám uvádí, že po návratu z první dovolené v [adresa] v roce 2018 měl dojem, že matka byla vykradena, telefonoval se sestřenicí, popsal jí to a dospěli k závěru, že se začíná projevovat psychické onemocnění, což lékař potvrdil. Žalobce uvádí, že se nemohl starat celodenně, chtěl zapojit i sestru (žalovanou), ta však matce jen ráno podala snídani a léky a zbytek měl být na něm, to však nešlo, musel chodit do práce, byl z toho unavený a také to lezlo do peněz, před druhou dovolenou mu ujely nervy a napsal nevhodné SMS. Tyto SMS zprávy mezi žalobcem a žalovanou nesvědčí o tom, že žalobce má zájem se o matku starat, ba právě naopak, například SMS ze dne 1.8.2018 zní „Fajn, na mámu seru“. 32 Žalovaná pak tvrdí, že nechala vložku zámku vyměnit v roce 2019 (tedy o rok později). Toto dokládá výpisem z České spořitelny o platbě kartou v červenci 2019 pro Klíčové a trezorové centrum [adresa]. Důvodem bylo to, že matka měla obavy, že tam někdo chodí, žalovaná jí chtěla takto uklidnit. Ostatně i sám žalobce uváděl, že po návratu z dovolené z [adresa] mu matka říkala, že tam chodila nějaká osoba, dokonce jí popsala, z čehož žalobce usoudil, že šlo o sestřenici, kterou pak i kontaktoval. Ostatně i znalec uvádí, že paní [jméno FO] mimo jiné měla bludy. Žalobce věděl, kde matka bydlí, mohl kdykoliv za matkou zajet domů, když vložka zámku se vyměnila až o rok později, případně mohl normálně na matku zazvonit nebo jí zatelefonovat. 33 Pokud jde o změnu telefonního čísla, žalovaná uvedla, že došlo k závadě matčina mobilu, oprava by byla nerentabilní, navíc mobil často někde nechala a bylo těžké se jí dovolat. Proto jí zavedla pevnou linku. Dodatek ke smlouvě s O2 je ze dne 7.1.2019. Žalovaný uváděl, že mu matka volala na jaře 2019, tedy již z tohoto nového čísla, on jí volal v srpnu 2019 na stejné číslo, mluvil s matkou, ptal se jí na převod bytu, říkala, že jde pouze o dočasný převod. Žalobce tedy znal telefonní číslo matky, nejprve do ledna 2019 bylo stejné jako řadu let před tím, na jaře 2019 zjistil žalobce nové číslo a sám jí volal až v srpnu, tedy 4-5 měsíců od posledního hovoru. Žalobce mohl kontaktovat svoji matku jak telefonicky, tak i osobně, o to se však nepokusil, žalobce ani netvrdí, že by chodil do domu, ve kterém matka bydlela a nedostal se dovnitř. Mohl kontaktovat i svoji sestru, žalovanou [jméno FO], ale sám žalobce tvrdí, že jí psal jednu SMS v roce 2019 a asi 4 v roce 2020, což soudu nepřijde jako nějaká intenzivní snaha. 34 Žalobci se nepodařilo prokázat, že po převozu matky do nemocnice se k ní nemohl dostat, protože si to žalovaná [jméno FO] nepřála či dokonce to v nemocnici zakázala. Žalobce sám vypovídá, že se tam dostal po předložení občanského průkazu a rodného listu, bylo to v roce 2020, kdy vrcholila epidemie Covid 19. 35 Též svědkyně [jméno FO] vypověděla, že žalobce chodil za svojí matkou často, o víkendech i s přítelkyní, poté, co se zdravotní stav paní [jméno FO] výrazně zhoršil, tak tam žalobce přestal chodit, už ho tam neviděla a denně tam chodila žalovaná (chodila tam i dříve), o paní [jméno FO] se starala vzorně, její stav se výrazně zlepšil. 36 Soud tedy dospěl k závěru, že žalovaná [jméno FO] nijak nebránila [žalobci], ale ani žalobkyni [jméno FO] navštěvovat paní [jméno FO], či být s ní v kontaktu, do značné míry k ustání komunikace mezi žalobci a paní [jméno FO] došlo z vůle žalobce, zřejmě se urazil po roztržce se sestrou, žalovanou [jméno FO], v létě 2018, když se s ní nedohodl na způsobu péče o matku. Je třeba si uvědomit, že teoreticky se mohl zlobit na sestru, žalovanou [jméno FO], ale jejich matka paní [jméno FO] nemohla za jejich nedhododu a potřebovala pomoc třetí osoby, tedy jejich pomoc. 37 Pokud jde o to, že žalovaná [Jméno žalované] neuvedla na smutečním oznámení (parte) jméno žalobce a jeho přítelkyně, tak soud má za to, že by bylo vhodné toto učinit, v tomto lze spatřovat pochybení paní [žalované], ale na druhou stranu to byla žalovaná, kdo se o matku výlučně poslední dva roky staral, žalobce ani žalobkyně neprojevili upřímnou snahu se o paní [jméno FO] starat, žalobce zaujal stanovisko, že „na mámu sere“ a byla to žalovaná, kdo zařídil a zaplatil pohřeb a z celého řízení před soudem je zřejmé, že vztahy mezi sourozenci jsou velmi špatné, lze tak pochopit pohnutku žalované, že na parte neuvedla jméno žalobce a jeho přítelkyně. Rozhodně soud nemá za to, že neuvedení jména žalobců za těchto okolností zakládá nárok na finanční odškodnění., zadostiučinění. 38 Pokud jde o pořízení nahrávky v bytě žalobců, tak je nesporné, že žalovaný ji pořídil. Pořídil záznam rozhovoru, který proběhl mezi žalobci a žalovaným, žalovaný nijak žalobce neprovokoval k tomu, aby ho vyprovokoval k nějaké reakci, naopak žalobce uklidňoval. Žalovaný [jméno FO] šel oznámit úmrtí paní [jméno FO] žalobcům, soud má za to, že je citlivějším přístupem toto osobně sdělit žalobcům, než jim jen prostě vhodit parte do schránky. Dle § 86 o.z. obecně nebyl oprávněn pořizovat si bez vědomí žalobců záznam jejich rozhovoru, ale soud má za to, že od matky (první žalované) věděl, že komunikace se žalobcem je problémová, proti žalobci [jméno FO] bylo v minulosti vedeno trestní stíhání, dále byly vedeny občanskoprávní spory (například o určení vlastnického práva k bytu), měl od matky d dispozici SMS zprávy, kde žalobce matce opakovaně vyhrožoval (……se žalované krádež bytu vymstí, vrátí se jí v podobě ohrožení vlastní rodiny, brzy pozná jak a bude to na dlouho. Původně jí chtěl rozbít hubu, ale soudy jsou účinnější, s mámou si vytírá zadek a jí to vrátí její synové. Dva probíhající soudy nebudou poslední. V další SMS píše, že na mámu sere a v další píše žalované, že je zmrd a dostala prachy z dědictví……). Soud chápe i to, že žalovaný Széles jako policista musel být obezřetnější, případná slovní či fyzická potyčka by vedla k ohrožení jeho zaměstnání. Ostatně tyto obavy byly potvrzeny následným chováním žalobce, který podal i na žalovaného [jméno FO] trestní oznámení, v jehož rámci byla právě tato nahrávka využita. 39 Soud tedy dospěl po provedeném řízení, že osobnostní práva žalobců nebyla dotčena nebo alespoň ne v takovém rozsahu (neuvedení jména na smutečním oznámení), který by zakládal dle § 2956 o.z. právo žalobců na odčinění újmy, a proto žalobu zamítnul. 40 Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. mají žalovaní právo na náhradu nákladů řízení, což jsou náklady právního zastoupení dle § 9 odst. 4 vyhl. č. 177/96 Sb., kde tarifní hodnota je 50.000 Kč, odměna za jeden úkon právní pomoci pak je 3.100 Kč. 41 Náklady právního zastoupení žalované [jméno FO] pak představují 6 úkonů (příprava a převzetí zastupování, vyjádření k žalobě, účast při jednání ve dnech 9.3.2023, 18.5.2023, 29.6.2023 a 24.8.2023) po 3.100 Kč a 6x režijní paušál po 300 Kč. Dále náhrada za promeškaný čas za 8 půlhodiny po 100 Kč a jízdné z [adresa] [Anonymizováno] a zpět při vzdálenosti 26 km, průměrné spotřebě 5,87 l naturalu a jeho ceně 41,20 Kč za litr (251,50 Kč) a amortizaci 5,20 Kč (540,80) za kilometr je jízdné 792,30 Kč. Celkem tedy 21.992,30 Kč a 21 % DPH (4.618,40), celkem 26.611 Kč. Náklady odvolacího řízení představují účast při jednání dne 30.5.2024, za což náleží odměna 3.100 Kč a jeden režijní paušál 300 Kč. Za řízení před prvoinstančním soudem pak účast při jednání dne 24.3.2025, za což náleží odměna 3.100 Kč a jeden režijní paušál 450 Kč, a účast při vyhlášení rozsudku v poloviční výši 1.650 Kč a režijní paušál 450 Kč. Dále náhrada za promeškaný čas za 4 půlhodiny po 150 Kč a jízdné za dvě cesty z [adresa] [Anonymizováno] a zpět při vzdálenosti 26 km, průměrné spotřebě 5,87 l naturalu a jeho ceně 35,80 Kč za litr a amortizaci 5,80 Kč za kilometr je jízdné 391,80 Kč. K uvedené částce je nutné přičíst DPH 21 %, celkové náklady řízení pak jsou 37.595 Kč. 42 Náklady právního zastoupení žalovaného [jméno FO] představují 6 úkonů (příprava a převzetí zastupování, vyjádření k žalobě, účast při jednání ve dnech 9.3.2023, 18.5.2023, 29.6.2023 a 24.8.2023) po 3.100 Kč a 6x režijní paušál po 300 Kč je 20.400 Kč a DPH 21% (4.284), celkem 24.684 Kč ze jednání před soudem prvního stupně a náklady odvolacího řízení představují vyjádření k odvolání a účast při jednání dne 30.5.2024, za což náleží odměna 2x 3.100 Kč a dvakrát režijní paušál 300 Kč. Za řízení před prvoinstančním soudem pak replika k písemnému podání žalobců ze dne 17.3.2025 a účast při jednání dne 24.3.2025, za což náleží odměna 3.700 Kč a dvakrát režijní paušál 450 Kč. K uvedené částce je nutné přičíst DPH 21 %, celkové náklady řízení pak jsou 42.955 Kč.

Poučení