10 C 198/2018-581

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Bělohlávkem, v právní věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zaplacení 813 903 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba na úhradu 813 903 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 750 433 Kč ode dne 20. 10. 2016 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 63 470 Kč od 20. 4. 2018 do zaplacení.

II. Žalobce je povinen uhradit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 7 500 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen nahradit náklady státu České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 ve výši 1 853,71 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet uvedeného soudu.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne 14. 9. 2018 domáhá po žalované úhrady částky v celkové výši 813 903 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná částka je majetkovou škodou, která byla žalobci způsobena v důsledku nesprávného úředního postupu. Žalobce uvádí, že má sídlo na adrese [část obce a číslo], vedle sídla má od obce dlouhodobě pronajatu jednu místnost v objektu ve vlastnictví obce na adrese [část obce a číslo], který přímo sousedí s objektem [část obce a číslo]. V tomto objektu proběhla, a to i v prostorách, jež má žalobce pronajaty, dne 4. 6. 2016 domovní prohlídka, realizovaná orgánem [stát. instituce], a to na základě příkazu vydaného [název soudu] dne 3. 6. 2016, sp. zn.. [číslo jednací]. Tato prohlídka byla soudem nařízena z důvodu podezření, že se v uvedených nemovitostech mohou ukrývat osoby, které užívají sledovaná telefonní čísla k páchání trestné činnosti. Žalobce uvádí, že z okolností bylo zřejmé, že není pravděpodobné, že by se uvnitř předmětných prostor ukrývaly osoby páchající trestnou činnost a že policie měla dostatek času zajistit si součinnost žalobce k nenásilnému otevření tohoto prostoru. Přesto se však policie rozhodla pro neodkladný násilný a naprosto devastující vstup do těchto prostor. Žalobce uvádí, že policie se probourala z prostoru sousední prodejny do prostoru pronajatého žalobci, a to skrze zabezpečený neprůchozí otvor, dřívější dveře, přičemž policie se takto dostala do prostoru, kde měl žalobce umístěn svůj materiál a elektroniku, tedy vše potřebné pro provoz telekomunikační společnosti, kdy tímto vstupem došlo k zaprášení, pošlapání a jinému znehodnocení citlivé techniky a materiálu žalobce a byla tak žalobci způsobena škoda, kterou touto žalobou nárokuje. Žalobce specifikuje pochybení na straně [stát. instituce], to jest nesprávný úřední postup v tom, že si [stát. instituce] měla lépe ověřit, co se v nemovitosti, v níž provedla prohlídku skutečně nachází, a to před samotným podáním žádosti o vydání příkazu k domovní prohlídce, dále že i na místě samém si měla policie lépe prověřit, co se v nemovitosti, v níž měla prohlídku provést, skutečně nachází, a dále došlo k pochybení v tom směru, že dne 1. 6. 2016 si policie procházela předmětný prostor a pořizovala fotodokumentaci, musela tedy mít vědomí o tom, že je zde prostor užívaný telekomunikační společností žalobce. Žalobce dále namítá, že pokud by policie postupovala obezřetněji, ke škodám by vůbec nemuselo dojít, a pokud by si počínala ohleduplněji k cizímu majetku, nemusely vzniknout žalobci materiální škody v takovém rozsahu. Žalobce tak uvádí, že bezprostředně po provedení domovní prohlídky musel vynaložit úsilí a značné finanční prostředky na odstranění a zabezpečení nastalých škod, vedoucích k okamžitému obnovení provozu v síti elektronických komunikací, telefonu, internetu, rozhlasu, televize a dalších služeb, provozovaných žalobcem, tak aby byly zajištěny tyto služby pro jeho zákazníky. Žalobce uvádí, že postupoval tak, aby minimalizoval škody, primárně škodu odstraňoval sám, až sekundárně pomocí dalších subjektů. Žalobce poté v žalobě popisuje konkrétní škody a způsob jejich odstranění. Celkovou výši nákladů, kterou žalobce uplatňuje jako účelně vynaložené náklady na obnovu a zajištění obnovy provozu svých zařízení vyčíslil žalobce částkou 620 192,57 Kč bez DPH, přičemž včetně DPH činí tato částka 750 433 Kč. Tuto částku pak žalobce písemně urgoval k úhradě. Takto vyčíslená škoda je tvořena následujícími položkami: 479 796,46 Kč včetně DPH za opravu a měření poškozených rezerv provozních optických kabelů, provedených [právnická osoba] a vyfakturovaných daňovým dokladem [číslo] dále z částky 64 589,80 Kč včetně DPH za testování datového pole [příjmení] a kontrolu a čištění a testování serverů provedených společností [právnická osoba], a vyfakturovaný žalobci daňovým dokladem č. 2017. Dále z částky 77 573,10 Kč včetně DPH za dodání nového zboží společností [právnická osoba], jako náhradu za znehodnocené zboží, přičemž toto bylo vyfakturováno žalobci daňovým dokladem č. 2017, dále z částky 6 473,50 Kč včetně DPH, jakožto ceny uhrazené za opravu poškozené zdi, přičemž oprava byla provedena panem [jméno] [příjmení] a fakturovaná částka byla žalobci daňovým dokladem č. 10/ 2016, dále částka 7 260 Kč včetně DPH jakožto náklady na pronájem provizorních prostor pro uskladnění vystěhovaného [příjmení] [jméno] 168 na základě smlouvy o pronájem garáže, dále z částky 3 630 Kč včetně DPH jakožto nákladů na provedení základního úklidu ihned po zásahu [stát. instituce] (dva pracovníci žalobce), dále z částky 11 616 Kč včetně DPH jakožto nákladů na vyklizení zasažených prostor (dva pracovníci 2 dny), dále z částky 2 904 Kč včetně DPH jakožto nákladů na provedení úklidu po malování, dále z částky 44 013,75 Kč jakožto nákladů na čištění uskladněné neprovozní elektroniky od prachu a provedení kontroly funkčnosti této elektroniky, dále z částky 10 563,30 Kč včetně DPH jakožto nákladů na převedení provozu provozního zařízení SWa 168 + VMW 168 po dobu provádění čištění, dále z částky 4 356 Kč s DPH jakožto nákladů na demontáž a montáž kovových regálů v rámci uskladnění výrobků, zařízení a elektroniky, dále z částky 28 168,80 Kč včetně DPH jakožto nákladů na testování 8 ks serverů HP + IBM, dále z částky 6 455,35 Kč včetně DPH jakožto nákladů na testování 11 ks managovatelných switchů HP 3 COM, Cisco 380 portů 10/100/1000, dále z částky 854,95 Kč včetně DPH jakožto materiálu na opravu malby, zakoupeného v obchodě [anonymizováno], a dále z částky 1 452 Kč včetně DPH jakožto nákladů na práce na malování 4 hodiny, a konečně z částky 726 Kč včetně DPH jakožto nákladů na cestovné služebním vozidlem, vynaložené na zajištění provádění testů a nákupu materiálů či odvozu zařízení do opravy, likvidace a ostatních služebních cest s tím spojených. Žalobce dále uvádí, že po zásahu [stát. instituce] byl nucen vynaložit zcela neočekávané výdaje a ocitl se tak ve finanční tísni. Vzhledem k tomu, že předmětnou škodu vyúčtoval fakturou ze dne 2. 5. 2017 [stát. instituce], to jest fakturou č. 17FV0027 na částku 750 433 Kč, musel z této odvést DPH. Jelikož však na tuto neměl finanční prostředky, požádal o posečkání zaplacení částky DPH z této faktury, za což mu byla [anonymizována tři slova] [územní celek], územní pracoviště v [anonymizována dvě slova] [příjmení], [příjmení] [jméno], vyúčtována platba ve výši 4 470 Kč, jakožto úrok z posečkání s touto platbou. Žalobce proto tento úrok rovněž nárokuje jako náhradu škody, neboť pokud by mu škoda byla uhrazena včas, do této situace by se nedostal. Žalobce dále jako škodu nárokuje částku ve výši 59 000 Kč, tato částka tvoří smluvní úrok, a to na základě smluv o zápůjčce, kterými žalobce překlenul finanční tíseň, když uzavřel smlouvy o zápůjčce 21. 12. 2017, z nichž zaplatil úroky 15 000 Kč, smlouva uzavřena s paní [jméno] [příjmení], dále zaplatil úroky ve výši 10 000 Kč na základě smlouvy uzavřené s panem [jméno] [jméno] dne 23. 11. 2017, dále zaplatil úroky ve výši 34 000 Kč na základě smlouvy uzavřené s panem [jméno] [jméno], smlouva uzavřena 29. 10. 2017. Žalobce dále v žalobě popisuje zdravotní problémy, které domovní prohlídka způsobila jednatelům žalobce, panu [jméno] [jméno] a jeho synovi [jméno] [jméno]. Žalobce dále v žalobě popisuje komunikaci s [stát. instituce], [stát. instituce] a [stát. instituce] ohledně požadavku na náhradu takto vyčíslené škody.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním z 16. 11. 2018, k tomuto uvádí, že mu dne 29. 6. 2017 byla Ministerstvem vnitra postoupena podání žalobce, jejichž obsahem bylo uplatnění nároku na náhradu škody a dne 20. 4. 2018 bylo žalované doručeno další podání žalobce, jímž uplatnil tento další nárok i na náhradu škody. Žalovaný uvádí, že nároku žalobce nevyhověl, žalovaný rekapituluje průběh předmětné domovní prohlídky, přičemž uvádí, že příkaz k domovní prohlídce [název soudu] ze dne 3. 6. 2016 nebyl nikdy změněn či zrušen, tedy se ve věci nemůže jednat o odpovědnostní titul ve formě nezákonného rozhodnutí a dále konstatuje, že bylo zjištěno, že dne 4. 6. 2016 došlo k domovní prohlídce a prohlídce jiných prostor v předmětných prostorech, a to tak, že došlo násilným způsobem z prostoru prodejny smíšeného zboží ke vstupu do prostoru užívaného žalobcem, a to z důvodu nepřítomnosti majitele [právnická osoba] [právnická osoba] Žalovaný popisuje proces vstupu do prostorů žalobce s tím, že ze zdi byl vytržen kovový plát ze strany prodejny, poté byly dveře vypáčeny směrem do prodejny, dveře vysazeny a nakonec byla sololitová deska rozštípnuta a dána stranou dveřního otvoru. Za dveřmi byl zjištěn kovový regál, proto byla část regálu vyklizena, čímž vznikl otvor, kterým se dalo dostat do prostoru žalobce. Žalovaný uvádí, že policie tak manipulovala se dvěma svazky optického kabelu, jednou krabicí s označením NetKey Category a s nádobou s jakýmsi odpadem, a klávesnicí. Žalovaná tak popírá tvrzení o poškození daných kabelů či jiných věci z majetku žalobce s tím, že poškození těchto jiných věcí nebylo prokázáno. Rovněž pokud jde o kovovou zárubeň, tato nebyla dle žalované poškozena, až na místo kolem zámku, které bylo poškozeno páčením, což však bylo možno běžným způsobem opravit. Žalovaný rovněž uvádí, že nebylo prokázáno tvrzení o hermetičnosti a čistotě místností užívaných žalobcem, když bylo naopak zjištěno, že do místnosti se vchází rovnou ze dvora. Žalovaný tak popírá, že by došlo k zásahům tvrzeným žalobcem, neboť dveře byly vypáčeny směrem do prodejny, kdy tak mohli do místností užívaných žalobcem maximálně vniknout úlomky zdiva a těsnící hmoty z mezidveří a popírá, že by došlo ke zvýšené prašnosti, která by byla spojena s touto činností, když zeď nebyla ani bourána ani demolována. Žalovaný tak uzavírá, že ze strany orgánu státu nedošlo ani k vydání nezákonného rozhodnutí, ani k nesprávnému úřednímu postupu, a tedy primárně namítá, že ve věci neexistuje odpovědností titul, tedy prvá základní podmínka odpovědnosti státu za tvrzenou škodu. Pokud jde o vznik škody a existenci příčinné souvislosti, poté se žalovaná vyjadřuje k jednotlivým položkám, když ve stručnosti uvádí, že žalobce přistoupil k výměně kabelů na základě svých dohadů a spekulativních předpokladů, když nebylo objektivně doloženo, že kabely byly skutečně poškozeny, či že byly poškozeny v příčinné souvislosti s prohlídkou. Stejně tak je nepodložený závěr žalobce, vycházející z nutnosti výměny kabelů, neboť by tyto v budoucnosti nebylo jistě možné použít či je bylo nutné opravovat. Pokud jde o údajné poškození a opravu, měření testování či čištění elektronických zařízení a kabelů, pak žalovaný uvádí, že předmětné práce měly proběhnout cca po 8 až 10 měsících od data 4. 6. 2016, kdy došlo k domovní prohlídce. Žalovaný uvádí, že naopak v listopadu 2016 proběhlo na místě samém šetření pracovníky policie, kdy tedy v období cca 5 měsíců od provedení předmětné prohlídky bylo policií zjištěno, že zařízení je v plném provozu. Z tohoto pak žalovaný dovozuje, že nelze mít za prokázané, že práce, které měly být realizovány za dalších cca 3 až 5 měsíců, by byly v příčinné souvislosti s provedenou prohlídkou, či by sloužily k odstranění tvrzené škody. Žalovaný rovněž poukazuje na to, že nelze vůbec doložit, jaké jednotlivé práce měly být vůbec na jednotlivých věcech provedeny, čímž tedy sporuje účelnost takto vynaložených nákladů. Nedostatek specifikace a účelnosti vynaložených nákladů pak žalovaný namítá i ve vztahu k ostatním fakturovaným pracím, zejména pokud jde o náklady na čištění uskladněné neprovozní elektroniky od prachu a provedení kontroly její funkčnosti. Pokud jde o požadavek na náhradu nákladů na opravu zdi, pak žalovaná poukazuje na to, že žalobce není vlastníkem objektu a nebyl povinen tento uvádět do původního stavu, pokud jde o škodu v části, kdy je tato tvořena náklady na vyklizení, náklady na demontáž regálů, konstatuje žalovaná, že sporuje provedení tvrzených prací, neboť není zřejmé kdy, kým a v jakém rozsahu tyto měly být prováděny. Rovněž pak není zřejmá příčinná souvislost s tvrzeným odpovědnostním titulem. Pokud jde o náklady na pronájem, pak poukazuje na to, že sporuje, že by vůbec došlo k jakémukoli vystěhování čehokoli a následnému uskladnění, když absentují tvrzení kdy a proč mělo k takovémuto vystěhování dojít. Rovněž poukazuje na to, že vlastníkem pronajatého prostoru je jednatel žalobce pan [jméno] [jméno]. Pro nedostatek specifikace pak odmítá i škodu tvořenou nákladem na cestovné a bez příčinné souvislosti shledává požadavek na náhradu částky 4 470 Kč, neboť žalobce vystavil fakturu ze své vlastní vůle a nikdo jej k tomuto nenutil. Pokud jde o poslední položku, tvořenou smluvními úroky ze zápůjčky, poukazuje na to, že tyto smlouvy byly uzavřeny mezi žalobcem a jeho oběma jednateli a dále mezi žalobcem a synem jednatele pana [jméno] [jméno], a to vše koncem října, listopadu a prosince 2017, tedy bezmála po jednom roce a pěti až sedmi měsících od předmětné prohlídky, tedy sporuje příčinnou souvislost i účelnost takovýchto půjček.

3. Ve vyjádření ze dne 27. 3. 2019 pak žalobce uvedl, že odpovědnostní titul spatřuje v nesprávném úředním postupu, nikoli v nezákonném rozhodnutí s tím, že opakovaně poukazoval na to, že subsumpci celého případu pod zákon č. 82/1998 Sb. učinila [stát. instituce], nikoli sám žalobce, který nároky primárně uplatňoval proti policii a [stát. instituce].

4. Z výpovědi svědka [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] soud zjistil následující. Svědek se předmětné domovní prohlídky zúčastnil jakožto velitel zásahu, přičemž na jeho pokyn došlo k vypáčení dveří mezi prodejnou a předmětným prostorem, který byl předmětem domovní prohlídky. Svědek potvrdil, že domovní prohlídka proběhla tak jak je popsáno v protokole, když odkazoval ohledně detailnějších informací na tyto listinné dokumenty s tím, že si podrobnosti ohledně konkrétních jmen či počtu osob nepamatoval. Svědek byl osobně přítomen tomu, když jak zásahová jednotka, tak složky policie, odbor hospodářské kriminality, vstoupily do prostoru předmětné prodejny, kde byly nalezeny dveře do prostoru, který měl být předmětem této prohlídky. Svědek uvedl, že předmětné dveře z prodejny do místnosti užívané žalobcem, byly běžnými dveřmi, které byly zabezpečeny petlicí nebo závorou, která bránila trvale přístupu do prostor užívaných žalobcem ze strany prodejny. Svědek uvedl, že na jeho pokyn došlo k vypáčení této petlice a následně k vypáčení dveří s tím, že za dveřmi se nacházela ještě nějaká deska, patrně hobra, kterou bylo nutno ještě dále odstranit. Po odstranění i této desky pak se za vzniklým vchodem nacházel regál, kdy svědek si již nevybavoval, zda bylo nutné nějaké věci odstraňovat či nikoli, nicméně potvrzoval, že nebylo třeba odstraňovat regál a že bylo možné mezi jednotlivými příčkami regálu vstoupit do prostoru, kde se prohlídka konala. Svědek potvrdil, že do předmětného prostoru nejprve vstoupila zásahová jednotka, která tento prostor zkontrolovala, poté tam vstoupili i další pracovníci policie. Přesný počet si svědek nevybavoval, jednalo se o jednotky osob. Svědek nepotvrdil, že by se manipulovalo s věcmi v předmětném prostoru, či že by tyto byly nějak ničeny či přemísťovány, ani že by policie nějaké z věcí v tomto prostoru zajišťovala. Svědek potvrdil, že následně se do prostoru dostavil jednatel žalobce, který prostor zpřístupnil běžnými dveřmi. Svědek nepotvrdil, že by na místě bylo shledáno nějaké zařízení, které by zajišťovalo v místnosti jiné prostředí, ať už jde o teplotu, vlhkost, tlak, která by byla odlišná od okolního prostředí.

5. Z výpovědi svědkyně [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], soud zjistil následující. Svědkyně se zúčastnila tohoto zásahu jakožto pracovnice [anonymizována čtyři slova], přičemž jejím úkolem bylo pořídit fotodokumentaci z místa domovní prohlídky. Svědkyně nebyla přítomna samotnému násilnému otevření dveří z prodejny do prohledávaného prostoru, do tohoto vstoupila až poté, co byl přístup umožněn zásahovou jednotkou. Svědkyně uváděla, že do prostoru vstoupila jakožto první a spolu s ní vstoupil ještě technik policie, který na místě dohledával věci důležité pro trestní řízení, což ona nesledovala. Svědkyně uváděla, že pokud jde o manipulaci s věcmi, pak byly pouze odsunuty věci, které se nacházely na policích v regálech za dveřmi s tím, že uváděla, že poté co byly dveře násilně otevřeny, tak se za těmito nacházel regál, na kterém byly nějaké věci, které tedy odsunuli, a poté do místnosti spolu s technikem vstoupila. Svědkyně uváděla, že tímto otvorem do místnosti nikdo další nevstoupil. Z výpovědi svědkyně soud zjistil, že pokud jde o složky odboru hospodářské kriminality, pak samotnou prohlídku prováděla právě svědkyně a technik, přičemž svědkyně nepotvrdila, že by předtím v místnosti byla zásahová jednotka, což však dle kontextu výpovědi svědkyně její výpověď nečiní nevěrohodnou, neboť sama vypověděla, že otevření předmětných dveří nebyla přítomna a že se dostavila do prodejny až několik minut poté co došlo k zpřístupnění, tedy velmi pravděpodobně v mezidobí po zpřístupnění prohledávaného prostoru provedli vnitřní prohlídku členové zásahové jednotky, tito poté prostor opustili, a svědkyně se dostavila na místo, které bylo zpřístupněno s tím, že má za to, že do prostoru vstupuje jako prvá. Svědkyně nepotvrdila, že by v prostorech bylo manipulováno s jakýmikoliv věcmi, či že by došlo k jejich zničení, to vše s výjimkou věcí, které byly odsunuty na stranu na regálech, které se nacházely přímo za dveřmi. Svědkyně rovněž nepotvrdila, že by na místě bylo zjištěno nějaké zvláštní zabezpečení místnosti tak, aby byly vytvořeny jiné podmínky v této místnosti, oproti podmínkám okolním.

6. Z výpovědi svědka [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], soud zjistil následující. Svědek se účastnil předmětné domovní prohlídky jakožto člen odboru hospodářské kriminality policie s tím, že byl přítomen i násilnému otevření dveří mezi prodejnou a předmětným prostorem. Svědek nebyl schopen přesně popsat, jak došlo k otevření těchto dveří, když popisoval, že bylo použito nástrojů, buď páčidla, nebo beranidla a po upřesňujících dotazech uváděl, že pravděpodobně docházelo k úderům kladiva do páčidla. Svědek uváděl, že vstup byl umožněn tak, že byl vytvořen průlez v předmětných dveřích, které byly následně zpřístupněny celé s tím, že za dveřmi se nacházel regál. Dle výpovědi svědka nebylo nutné s regálem manipulovat a bylo možné prolézt mezi jednotlivými regály tak, jak tento byl na místě umístěn. Svědek si nevybavoval, zda se do místnosti dostal tímto otvorem, nebo poté standartními dveřmi, když je otevřel jednatel žalobce. Svědek místnost zkontroloval, neboť prováděl protokolaci ohledně domovní prohlídky a nepotvrdil, že by docházelo k manipulaci s věcmi, které se nacházely v regálech, či že by tyto byly vynášeny z této místnosti, nebo snášeny z regálů na hromadu dovnitř místnosti, či že by byly jakkoliv poškozeny. Rovněž tento svědek nepotvrdil, že by shledal zvláštní podmínky v této místnosti, oproti okolnímu prostředí, tedy že by tato místnost byla nějakým zvláštním způsobem zabezpečena co do tlaku, prašnosti a podobně.

7. Z výslechu svědka [jméno] [jméno] [anonymizováno] soud zjistil následující. Svědek je synem jednatele žalobce pana [jméno] [jméno] [anonymizováno], a pokud jde o samotný zásah ve formě domovní prohlídky, byl svědek schopen popsat pouze události, které následovaly poté, co byla zpřístupněna předmětná místnost hlavním vchodem, tj. dveřmi, jimiž se normálně do prostoru vstupovalo. Poté co svědek takto zpřístupnil místnost policii, vstoupil do této společně s technikem policie a stav místnosti popsal tak, že se naproti hlavnímu vchodu nacházela díra, která byla vytvořena pro násilný přístup v rámci domovní prohlídky. Svědek uváděl, že regál bezprostředně za dveřmi do prodejny byl částečně vyklizen v části, kde se do místnosti dostávali policisté a ve zbytku má za to, že bylo zboží zde uskladněné přeskladněno, tedy že s ním bylo manipulováno. Svědek uváděl, že nelze uvěřit tomu, že by věci byly pouze odsunuty na stranu, neboť toto nebylo možné, neboť regály byly plné i v bočních částech, tedy odsunutí možné nebylo. Pokud jde o zásahy způsobené domovní prohlídkou v předmětné místnosti, svědek popisoval, že některé věci byly vyházeny z regálů, resp. popadaly, toto se týkalo zejména telefonu GIGASET, a dále, že v rámci polic popadaly harddisky, které byly skladovány ve stoje a vzhledem k tomu, že jsou citlivé, došlo tím, že popadaly, k jejich poškození. Svědek dále popisoval, že v místnosti byla zakrytá signalizace zvukového alarmu, která byla velmi hlasitá, proto se ji policisté pravděpodobně snažili zastavět krabicemi. Svědek dále uváděl, že v rámci zásahu byla poškozená tzv. rezerva optického kabelu. K tomuto svědek uvedl, že se jedná o optický kabel, který je tvořen 24 vlákny, jimiž je přiváděn signál a data do provozovny žalobce, který tyto dále distribuoval v daném období vzduchem. Rezerva kabelu činila zhruba 30 m a byla smotána na rackových skříních, přičemž právě na jedné z těchto skříní se pak nacházelo předmětné GSM zařízení, které bylo předmětem zkoumání policie. Svědek uváděl, že následně po domovní prohlídce zjistili, že tento optický kabel, resp. jeho rezervní část byla pravděpodobně poškozena, neboť jelikož se jednalo o část živého vedení, docházelo k výpadkům, a to stále častějším a nakonec bylo měřením zjištěno, že zhruba polovina optických vláken v rámci kabelu je takto poškozena. Svědek uváděl, že vzhledem k tomu, že společnost měla možnost buď využít tuto rezervu k tomu, že by kabel napojila přímo bez rezervy, anebo měla možnost využívat poškozený kabel, který by měl ale např. pouze 12 vláken, tak přistoupila k výměně celého optického kabelu tak, aby měla do budoucna možnost využívat plně kapacitní kabel, neboť předpokládala další růst společnosti, a to včetně rezervy pro případ, že by došlo k poruše někde na dráze kabelů. Svědek tak popisoval, že společnosti tímto vznikly náklady související s výměnou tohoto kabelu, dále s měřením prostupnosti tohoto kabelu poté, co došlo k zjištění, že některá vlákna jsou poškozená, a dále v souvislosti s tím, že na dobu výměny bylo třeba zajistit náhradní přívod signálu vzduchem. Svědek dále popisoval, že bylo třeba místnost vyklidit a vymalovat a opravit zásahy způsobené samotným vybouráním dveří, což se událo bezprostředně, ale pokud jde o malování, tuto následovalo až několik měsíců poté. Svědek dále uváděl, že část věcí byla zlikvidována, neboť byly poškozeny v rámci tohoto zásahu a pokud byla nějaká věc poškozena, tak byla zlikvidována na základě toho, že bylo odborníky konstatováno, že je nefunkční. Svědek rovněž popisoval, že v místnosti se nacházeli dvě rackové skříně, a v nich byly switche, což jsou velmi citlivá zařízení, nicméně svědek nepopisoval, že by na těchto došlo k nějakým poškozením. Pokud jde o další dopady, svědek uváděl, že následky předmětného zásahu byly pro společnost velmi nákladné, i vzhledem k tomu, že společnost plánovala větší investiční akci, konkrétně zasíťování optickým kabelem [územní celek], a svědek uváděl, že v souvislosti s touto akcí si tak musel půjčit 200 000 Kč, které následně půjčil společnosti, z nichž 100 000 Kč bylo bezprostředně určeno na platbu za beton v souvislosti s touto jinou investiční akcí a i dalších 100 000 Kč sloužilo na financování této investiční akce, když společnost finanční prostředky jinak vynaložila právě na odstranění následků této domovní prohlídky. Svědek uváděl, že místnost byla zajištěna proti prachu a byla klimatizována. Svědek rovněž uváděl, že v době, kdy do místnosti vstoupil, se v této již nenacházela nezúčastněná osoba.

8. Z výpovědi svědka [jméno] [jméno] soud zjistil následující. Svědek je synem pana [jméno] [jméno] [anonymizováno], jednatele žalobce. Svědek poskytl informace týkající se předmětného zásahu pouze v tom rozsahu, že byla spuštěna siréna zabezpečovacího zařízení, jejímž prostřednictvím se dozvěděl o tom, že domovní prohlídka probíhá, nicméně samotné prostory zpřístupnit nemohl, neboť od nich neměl klíče. Svědek dále potvrzoval, že si nevšiml toho, že by někdo před samotným zásahem zvonil na dům, když byl v podkroví a žádný zvonek neslyšel. Další relevantní informace svědek neměl, neboť nebyl přítomen ani zásahu samotnému, ani nevstupoval do místnosti, ani se v dané době ani následně nepodílel na činnosti společnosti žalobce.

9. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil následující. Tato svědkyně byla účastna předmětné domovní prohlídky jako tzv. nezúčastněná osoba. Svědkyně mohla soudu poskytnout bezprostřední informace týkající se realizace samotného zákroku, když byla bezprostředně přítomna tomu, jak zásahová jednotka zajistila vstup z prodejny do předmětné místnosti, když svědkyně v tomto ohledu popsala, že ke vstupu bylo použito beranidlo, a v důsledku jeho použití došlo k uvolnění futer ve zdi, tedy bylo možno vyjmout dveře a následně i dřevotřískou desku za nimi. Poté svědkyně popisovala, že byly rozhrnuty věci, které se nacházely na nejspodnější poličce regálu, a do místnosti vstoupili vyšetřovatelé [anonymizována tři slova]. Svědkyně neměla bezprostřední informace o tom, jak vypadal prostor zkoumané místnosti, neboť do tohoto vstoupila až následně. Sama potvrzovala, že s ničím nemanipulovala, a že si není vědoma toho, že by někdo jiný s věcmi manipuloval, tedy s výjimkou uvedeného GSM zařízení a s výjimkou věcí, které byly odsunuty v rámci zpřístupnění místnosti přes daný regál. Svědkyně uváděla, že do místnosti vstoupila až poté, co byla místnost zpřístupněna hlavním vchodem, nicméně svědkyně do místnosti vstoupila právě daným otvorem, který vytvořila zásahová jednotka. Dle vnímání svědkyně, nebyly v místnosti poškozeny žádné věci, ani zařízení.

10. Z výpovědi svědka pana [jméno] [příjmení] soud zjistil následující. Svědek byl běžným členem týmu [anonymizována tři slova], která domovní prohlídku realizovala. Svědek popsal objekt, v němž domovní prohlídka probíhala a to, jak bylo prostřednictvím technika hledáno předmětné zařízení. Dle zprostředkovaných informací má svědek za to, že byl předem kontaktován majitel s tím, že bylo zvoněno na jeho dům, nicméně bezúspěšně, proto bylo přistoupeno k násilnému zpřístupnění prostor. Pokud jde o případné škody, které byly zásahem způsobeny, svědek uváděl, že on sám s ničím nemanipuloval, ani neviděl, že by někdo jiný za jeho přítomnosti s věcmi manipuloval. Ví, že se otázka způsobení škod řešila s majitelem po této domovní prohlídce, ale co bylo konkrétním obsahem, nevěděl. Svědek potvrdil, že se spustil při zásahu alarm, a popisoval rovněž to, jak vypadalo místo, kudy policie zajistila přístup do předmětné místnosti, tj. že se probourala skrze dveře z prodejny. Svědek si nevybavoval, že by po něčem na zemi šlapal, když byl v místnosti, ale pravděpodobně do této jenom nahlédl, tedy neměl zcela relevantní formace.

11. Z výpovědi svědka pana [jméno] [příjmení] soud zjistil následující. Svědek působil v dané době, jakožto znalec u [stát. instituce], na jiném oddělení, nicméně této akce se účastnil jakožto odborník na IT problematiku, když jeho úkolem bylo vyhledat předmětné zařízení, a toto přezkoumat. Svědek nebyl schopen poskytnout konkrétní informace ohledně způsobu zpřístupnění daného prostoru, neboť v té době se nacházel v automobilu, a byl na místo povolán až poté, co byla místnost zpřístupněna. Svědek uváděl, že v místnosti bylo dohledáno GSM zařízení, které bylo předmětem domovní prohlídky, když toto se nacházelo na rackové skříni, v níž byly servery a switche, a svědek si z tohoto opsal potřebné údaje. Má za to, že toto zařízení zabráno nebylo, a že toto zařízení ani nebylo vlastnictvím žalobce, ale bylo zde umístěno od jiného subjektu. Svědek popsal místnost tak, že byla plná regálů, v nichž se nacházela řada věcí, ale z naprosté většiny šlo o skladovací prostor, kde byly umístěny jinak zařízení sloužící pro IT, která ale nebyla zapojena. Pokud jde o manipulaci s věcmi, pak svědek uvedl, že pravděpodobně bylo manipulováno s věcmi v prostoru, kde bylo třeba vytvořit průlez mezi regály. On sám nemanipuloval s ničím jiným, ani neviděl, že by manipuloval někdo jiný s něčím jiným, a to s výjimkou předmětného GSM zařízení, které bylo na předmětné rackové skříni, a s výjimkou těchto skříní, které byly otevřeny a v částech, kde nebylo seznatelné, co se v nich nachází a kde v nich bylo hledáno právě ono GSM zařízení. Svědek nepotvrdil, že by místnost byla nějakým zvláštním způsobem zabezpečena. Potvrdil, že v místnosti se spustil alarm a měl zprostředkované informace o tom, že byla snaha kontaktovat provozovatele objektu za účelem dobrovolného zpřístupnění. Bližší informace však neměl.

12. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil následující. Tento svědek měl informace o tom, že žalobce užívá předmětné prostory, kde byla realizována domovní prohlídka, na základě ústní dohody s dřívějším starostou, přičemž tato dohoda byla uzavřena ústně, bez speciálních podmínek, v podstatě ve znění, že žalobce je oprávněn tyto prostory užívat a poskytuje za to obci, a školskému zařízení v obci internetové připojení. Bližší podmínky ohledně užívání sjednány nebyly. Tento svědek se bezprostředně neúčastnil ani domovní prohlídky, ani o ní neměl bezprostředně informace, že by ho někdo kontaktoval, nebo v souvislosti s tím musel něco řešit. Dozvěděl se o tomto pouze zprostředkovaně od tehdejšího starosty. Z výslechu tohoto svědka tak nebylo možno získat relevantní informace o průběhu domovní prohlídky, ani ohledně toho, zda policie někoho ve věci zpřístupnění předmětných prostor předem kontaktovala či nikoli. Z výpovědi svědka dále soud zjistil, že obecně nebylo v obci známé, že tyto konkrétní prostory užívá společnost žalobce, toto bylo známé pouze tehdejšímu starostovi, možná dalším osobám z vedení obce.

13. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tento v rozhodné době domovní prohlídky působil v obci jakožto zastupitel, a tento neměl žádné bezprostřední informace o průběhu domovní prohlídky, ani o tom, zda policie někoho kontaktovala za účelem zpřístupnění těchto prostor. Svědek potvrdil, že ani on, jakožto zastupitel, konkrétně nevěděl, které prostory společnost žalobce užívá, a že se jedná o prostory, v nichž byla provedena domovní prohlídka. Tento svědek neměl konkrétní informace o obsahu dohody o užívání těchto prostor mezi obcí a žalobcem, jak tyto byly nastaveny v roce 2016. Pouze věděl, že je poskytováno nějaké reciproční plnění ze strany žalobce.

14. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil následující. Svědek působil v roce 2016 na odboru [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] a účastnil se kontroly tvrzených škod v souvislosti s předmětnou domovní prohlídkou. Svědek k tomuto v obecné rovině uváděl, že ke kontrole byli přizváni zhruba v říjnu 2016 a samotnou prohlídku realizovali v listopadu 2016, tedy zhruba půl roku po samotné domovní prohlídce, a že tak bylo možno vycházet pouze z fotografií, když měli několik zdrojů těchto fotografií. Jednak z [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec], dále z fotografií [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], a dále vycházeli z fotografií, které jim dal k dispozici sám žalobce. Tyto fotografie porovnávali jak mezi sebou, tak v rámci těchto jednotlivých celků. Svědek uváděl, že z fotografií předložených žalobcem je patrné, že tento s věcmi manipuloval, zejména pokud jde o umístění věcí, a pokud jde o části omítky na těchto věcech. K fotografiím pořízeným [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] svědek uváděl, že z těchto učinil zjištění, že místnost nebyla předtím hermeticky uzavřena a že již předtím byly v místnosti věci zaprášené, tedy nelze akceptovat závěr, že na věcech v místnosti vznikla nějaká zásadní škoda právě tím, že se tam vůbec nemohl prach dostat, když tento tam byl již předtím. Pokud jde o fotografie pořízené [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [územní celek], pak tento svědek uvádí, že tyto byly pořizovány chronologicky a bylo z nich možné učinit závěr o tom, jak zásah probíhal, a jaké byly způsobeny následky. V obecné rovině pak svědek dotazy, které se týkají vstupu do místnosti, rozmístění věcí v místnosti i rozsahu poškození místnosti jako takové, zejména pokud jde o okolí dveří, dovozoval vždy z fotografií, neboť v rámci jeho osobní prohlídky již byla místnost zcela vyklizena a věci se nacházely v garáži, což svědek označoval za nevhodné. Pokud jde o konkrétní závěry, které učinil ze zkoumání předmětného místa i fotografií, které mu byly předloženy, pak svědek odkázal na svou zprávu z 19. ledna 2017, kterou podepsal jeho kolega [příjmení] [příjmení], a kde se s věcí kompletně vypořádali. Svědkovi nebyly známy konkrétní informace o průběhu samotné domovní prohlídky ani následné dořešení náhrady škody.

15. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil následující. Svědek působil v době domovní prohlídky jakožto [anonymizována dvě slova] na [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [stát. instituce]. Soud zjistil, že se svědek v rámci domovní prohlídky účastnil ostrahy předmětného objektu, když hlídal za objektem zejména proto, aby nikdo z objektu neodešel. Svědek neměl žádné vlastní poznatky o tom, jak byla samotná domovní prohlídka realizována, neúčastnil se vstupu do objektu, ani do předmětných nebytových prostor, neměl tedy ani informace o tom, jak byla místnost užívaná žalobcem vůbec zpřístupněna, co se v ní nacházelo, ani jak příslušníci, kteří se prohlídky účastnili, se v této chovali. Rovněž svědek neměl žádné bezprostřední informace o tom, jak byl zajišťován jiný přístup do nemovitosti. Úkolem svědka bylo skutečně pouze hlídat objekt. Z výpovědi tohoto svědka tak nebylo možno zjistit žádné relevantní informace pro předmět tohoto řízení.

16. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], soud zjistil následující. Tento svědek působil v době domovní prohlídky jakožto [anonymizována čtyři slova], [stát. instituce], úkolem tohoto svědka bylo zajišťovat ostrahu objektu, v němž domovní prohlídka probíhala. Svědek neměl žádné konkrétní informace o tom, jak byl samotný objekt zpřístupněn, ani to, jak byly zpřístupněny prostory, které byly užívány žalobcem. Svědek zajišťoval venkovní ostrahu objektu, neměl tak tedy informace ani o tom, v jakém stavu byl prostor užívaný žalobcem, ani to, jak se chovali ostatní příslušníci, kteří samotnou domovní prohlídku realizovali. Svědek dále potvrdil, avšak až poté co byl konfrontován s úředním záznamem, že se účastnil toho, když policie zvonila na sousední dům, nevybavil si však, zda skutečně zvonil on sám, ale vybavil si, že ztotožňoval některého ze synů, když si vzpomínal, že se jednalo o mladší osobu. Soud tomuto uvěřil. Z výpovědi tohoto svědka tak nebylo možno zjistit žádné relevantní informace, pokud jde o způsob zpřístupnění předmětného prostoru užívaného žalobcem, ani ohledně toho, zda jednání příslušníků policie v rámci domovní prohlídky mohla být způsobena v tomto objektu škoda. Z výpovědi svědka lze mít za prokázané, že policie se snažila před tím, než byl prostor užívaný žalobcem násilně zpřístupněn, kontaktovat uživatele sousedních nemovitostí za účelem zpřístupnění tohoto prostoru druhými dveřmi, z prostoru zahrady, což se však nepodařilo. Svědek rovněž potvrzoval, že pomocí speciálního zařízení policie detekovala signál mobilního telefonu právě z prostoru, kde byla domovní prohlídka realizována.

17. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], soud zjistil následující. Svědek se účastnil této domovní prohlídky jako řadový člen týmu [anonymizována tři slova] [územní celek]. Potvrdil, že prohlídka byla realizována v objektu prodejny, kterou provozovali [anonymizováno], a jejím úkolem bylo dohledat mobilní telefon, který měl sloužit k vylákání většího množství peněz do Číny. Svědek potvrdil, že zásahu se účastnila zásahová jednotka, která prostor zpřístupnila, svědek uváděl, že předtím se policie snažila kontaktovat uživatele sousední nemovitosti, když bylo zjištěno obhlídkou, že do objektu lze vstoupit druhými dveřmi ze zahrady sousedního domovního objektu, toto se však nepodařilo, a jelikož neměla policie oprávnění ke vstupu na tento soukromý pozemek, pak byla zvolena varianta zpřístupnění předmětných prostor z prodejny večerky. Svědek rovněž uváděl, že byl kontaktován starosta obce, za účelem zpřístupnění objektu, tento však nebyl schopen doložit to, proč společnost žalobce předmětné prostory vůbec užívá, když neměl k dispozici nájemní smlouvu. Toto vedlo rovněž k tomu, když nebyl doložen důvod užívání, že policie se rozhodla vstoupit do objektu násilím, bočními dveřmi z prodejny. Svědek sám do prostoru, který byl zpřístupněn zásahovou jednotkou, nevstupoval, pokud jde o samo zpřístupnění, uváděl, že toto bylo realizováno násilně, pravděpodobně beranidlem, stačily dva údery, když dveře nebyly příliš pevné. Svědek popisoval, že dveře byly z druhé strany opatřeny montážní pěnou, která zajišťovala vzduchotěsnost, a poté, co byl prostor zpřístupněn (svědek si přesně nevybavil, jak vypadal prostor, kudy se bočními dveřmi do prostoru vstoupilo), tak tam svědek pouze nahlížel, viděl zbytky montážní pěny, ale neuvědomuje si, že by byla způsobena nějaká škoda. Zpřístupněný prostor popisoval jako velmi malý, nicméně vstoupit se zřízeným otvorem do něj dalo. Svědek nepopisoval, že by se policisté dopouštěli jednání spočívajícího v poškozování zařízení v předmětném prostoru. Svědek rovněž popisoval, že pan [jméno] [anonymizováno] byl z domovní prohlídky značně nervózní, což připisoval tomu, že nedaleko provozoval čerpací stanici pohonných hmot a patrně se obával, že jde o domovní prohlídku, která souvisí s touto jeho jinou činností. Svědek nemohl potvrdit, že by s věcmi v předmětném prostoru bylo manipulováno, on sám s ničím nemanipuloval. Z výpovědi svědka tak bylo možno učinit závěr, že policie předtím, než zpřístupnila násilím předmětný prostor bočními dveřmi z prodejny, se pokoušela kontaktovat starostu, a kontaktovat uživatele sousedního domu, jelikož však neměla oprávnění ke vstupu na celý pozemek, tak nemohla využít dalšího vchodu do těchto prostor, a prostor zpřístupnila násilně. Z výpovědi svědka lze mít rovněž za prokázané, že dveře byly vyraženy pravděpodobně beranidlem. Nicméně svědek uváděl, že nebylo třeba velké síly, konkrétně uváděl dva údery. Z výpovědi svědka nebylo možno učinit závěry o tom, jak bylo zacházeno s věcmi uvnitř předmětného prostoru, když do tohoto pouze nahlížel. Z výpovědi svědka bylo možno rovněž učinit závěr, že policii se nepodařilo zjistit právní titul k užívání předmětných prostor žalobcem, což bylo rovněž důvodem pro to, že prostor byl zpřístupněn násilně. Svědek rovněž potvrzoval, že pomocí speciálního zařízení policie detekovala signál mobilního telefonu právě z prostoru, kde byla domovní prohlídka realizována.

18. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil následující. Svědek působil jakožto [anonymizována dvě slova] u [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [územní celek] v době realizace předmětné domovní prohlídky a působí na tomto místě i v současné době. Z výpovědi svědka nebylo možno získat relevantní informace, které se týkají zpřístupnění samotného objektu, neboť svědek si nevybavoval ani to, jak byl objekt zpřístupněn, ani to, zda on sám do něj vstoupil, pouze měl obecné informace o tom, že došlo k zpřístupnění násilím. Nebylo tak možno z jeho výpovědi zjistit žádné informace o tom, jak samotné zpřístupnění proběhlo a jak bylo do objektu v důsledku zpřístupnění zasaženo. Z výpovědi svědka bylo možno zjistit, že policie se před tím, než objekt násilně zpřístupnila, pokoušela kontaktovat uživatele sousedních nemovitostí za účelem zpřístupnění objektu, když sám svědek se tohoto měl osobně účastnit, nicméně takto se přístup zajistit nepodařilo a následně došlo ke zpřístupnění násilnému. Svědek dále potvrdil, že o domovních prohlídkách obecně existuje plán jejich realizace, zahrnující informace o tom, kdo a kdy má jaké činnosti vykonávat a že takovýto plán měl být vypracován i pro účely této domovní prohlídky. Dle jeho informací, by se měl nacházet v policejním spise.

19. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, ohledně průběhu předmětné prohlídky, pouze to, že tato byla realizována v objektu, kde se nacházela [anonymizována dvě slova] a v rámci něhož se nacházela i serverovna. Z výslechu svědka bylo možno pouze učinit závěr, že poté, co byla místnost - serverovna zpřístupněna, pak v jejím stavu neshledal ničeho zvláštního, tedy jednalo se o prostor, v němž se nacházejí na policích různé počítače či jejich komponenty. Z výpovědi svědka se nepodává, že v místnosti serverovny byl patrný nějaký nepořádek, související se zpřístupněním tohoto prostoru. Z výpovědi svědka bylo možné rovněž zjistit, že poté, co byl prostor serverovny zpřístupněn z prodejny, bylo umožněno majiteli objektu vstoupit do tohoto prostoru z dvora hlavním vchodem. Další relevantní informace svědek neměl, neboť se neúčastnil ani zpřístupnění prostoru serverovny, ani jejího bezprostředního ohledání.

20. Z výslechu svědka pana [jméno] [příjmení] soud zjistil následující. Svědek se účastnil následné prohlídky místa, kde byla realizována domovní prohlídka v souvislosti s nárokem na náhradu škody, kterou uplatnil žalobce, a jeho úkolem bylo posoudit odůvodněnost vzneseného nároku. Veškeré vědomosti svědka o průběhu předmětné domovní prohlídky tak vycházely z fotografií [anonymizována čtyři slova] [územní celek], dále z fotografií [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [příjmení] a dále z fotografií, pořízených přímo žalobcem a z informací, získaných od pana [jméno], jakožto jednatele žalobce. Svědek tak nebyl bezprostředně přítomen samotné domovní prohlídce a soud tak mohl vycházet pouze z komplexního hodnocení dokumentů, zejména fotografií, které svědek detailně zkoumal. Soud tedy zjistil, že v rámci kontrolní činnosti odboru vnitřní kontroly [anonymizováno] [územní celek], tento svědek, společně s kolegou [příjmení], uzavřeli, že ke vstupu do prostoru, kde se nacházela technická místnost, došlo dveřmi z vedle umístěné prodejny, provozované vietnamskými prodejci s tím, že z předložených dokumentů zjistili, že policie před tím se snažila kontaktovat pana [jméno] v sousedním objektu, nicméně, toto se nezdařilo a bylo přistoupeno k zpřístupnění objektu právě bočními dveřmi z prodejny. Z výslechu svědka se podává, že výsledkem kontroly je zjištění, že dveře vedoucí do technické místnosti, tj. prostoru domovní prohlídky, byly vypáčeny, když svědek v rámci kontrolní činnosti uzavřel, že tyto dveře se otevíraly dovnitř, do prodejny, tedy nemohly být vyraženy beranidlem a z vyhodnocení fotografií pak svědek v rámci kontrolní činnosti dovodil, že bezprostředně za dveřmi se nacházela pěna, za ní sololitová deska z papíru o šíři zhruba 5mm, které byly rovněž vylomeny a za touto zábranou se pak nacházely i regály, na nichž byly věci. Svědek z předložených dokumentů, zejména fotografií pak uzavřel, že část těchto věcí byla odložena směrem do prodejny, tj. z prohledávaného prostoru, přičemž nedospěl při kontrole podkladů k závěru, že by s věcmi bylo manipulováno nešetrně. Toto dovozoval zejména z polohy věcí. Svědek uváděl, že v rámci kontrolní činnosti, nebylo přesně zjištěno, co se v dané místnosti konkrétně nacházelo, tedy, zda se v ní nacházely všechny movité věci, jak tvrdí žalobce. Z bezprostředních smyslových vjemů svědka pak bylo možno ověřit, že prostor domovní prohlídky byl oddělen od zahrady, kam se jinak vstupovalo plechovými dveřmi, když soud uvěřil tomu, že tyto nevykazovaly znaky hermetického uzavření prostoru, což svědek dále podporoval odkazem na fotografie z doby domovní prohlídky, na kterých je vidět prach a stopy v tomto prachu na hrubé podlaze místnosti, což vylučuje její hermetické uzavření. Soud rovněž uvěřil svědkovi v tom směru, že pan [jméno], jakožto jednatel žalobce potvrzoval, že v místnosti se nacházely nikoliv pouze nové věci, ale i řada věcí starších, avšak funkčních. Výsledky kontroly svědek pak popisoval rovněž v tom směru, že neodpovídají tvrzení pana [jméno], fotografiím policie a rovněž ani fotografie založené panem [jméno] neodpovídají fotografiím policie ať už [anonymizováno], či [anonymizována čtyři slova] [příjmení], neboť konkrétní umístění věcí na fotografiích pana [jméno] je v rozporu s umístěním těchto věcí jak tyto byly zachyceny na fotografiích policie. Svědek uváděl, že výsledkem kontroly byl závěr, že jediné reálně doložené náklady, jsou náklady na zazdění bočního vstupu do prohledávaného prostoru, což jsou však náklady, které by svědčily vlastníku objektu, kterým [právnická osoba] není. Ohledně zbytku vynaložených nákladů, či tvrzených škod pak svědek uváděl, že výsledkem kontroly bylo konstatování, že vznik těchto škod, či vynaložení těchto nákladů nebylo dostatečně prokázáno. V tomto směru opakovaně poukazoval zejména na poškození optického kabelu, když mu pan [jméno] tvrdil, že vlastně kontrolu poškození tohoto kabelu ani neprováděl, neboť tato je velmi nákladná. Z výpovědi svědka tak bylo možno dále zjistit, že tento plně podpořil závěry, které zahrnul do zprávy o kontrole předmětné domovní prohlídky a na které v plném rozsahu odkazoval, zejména pokud jde o vyhodnocení fotografií z nichž vycházel a rozporů v tvrzení jednotlivých účastníků, jak tyto shledal.

21. Z účastnického výslechu jednatele žalobce pana [jméno] [jméno] [anonymizováno] soud zjistil následující. V době zahájení předmětné domovní prohlídky byl jednatel žalobce v obci [obec] a o vniknutí do předmětného prostoru se dozvěděl prostřednictvím automaticky zasílaných zpráv z alarmového zařízení, které bylo v místnosti, a dále rovněž z čidel umístěných v místnosti a na rackových skříních. Rovněž ho o tomto informoval syn [jméno] [jméno], který se o prohlídce dozvěděl v souvislosti se spuštěným alarmem. Na samotné místo se tak jednatel žalobce dostavil zhruba hodinu po jejím zahájení. Jednatel potvrdil, že mu byl doručen příkaz k provedení domovní prohlídky a že po komunikaci s panem [příjmení], který operaci řídil, zpřístupnil předmětný prostor serverovny dveřmi, které do tohoto prostoru vedly z pozemku jednatele a jeho manželky. Pokud jde o samotný stav tohoto prostoru bezprostředně v době, kdy byla domovní prohlídka realizována, pak tyto informace měl jednatel pouze v částečném rozsahu, neboť ke komunikaci s policií a spoluprací s ní pověřil svého syna [jméno] [jméno] [anonymizováno]. Do prostoru serverovny nahlížel otevřenými dveřmi, uváděl, že se zde v době jeho příjezdu nacházely zhruba 3 osoby a obecně popisoval, že byla vyklizena pole regálu v místech, kde byl zajištěn přístup do místnosti z prodejny vybouráním bočních dveří. Vstup do prostoru, kde byla domovní prohlídka realizována, byl jinak zajištěn právě z pozemku jednatele a jeho manželky, a to pomocí kovových dveří s dvojitým zámkem a elektromagnetickým zavíráním na kód. Z výpovědi jednatele má soud za zjištěné, že v předmětné místnosti se jednak nacházely rackové skříně, to jest skříně, ve kterých byly umístěny běžící servery, a dále kabelové propojení pro vstup a výstup internetu, a dále se v místnosti nacházela řada uskladněných věcí, přičemž z výpovědi jednatele žalobce bylo možné zjistit, že se jednalo jednak o věci nové ale i o věci starší, ještě funkční, avšak nepoužívané. V místnosti byly rovněž umístěny optické kabely, a to jednak jakožto skladové zboží a jednak vstupovaly do místnosti v rámci internetového provozu s tím, že část takto vstupujících kabelů byla na jedné z rackových skříní. Z výpovědi jednatele má soud za zjištěné, že vstupem do prostoru byl spuštěn alarm, a pokud jde o zabezpečení místnosti, pak soud uvěřil tomu, že místnost byla vybavena filtrací vzduchu a zajištěním teploty v rozmezí 19,5 až 20,5°C. Z výpovědi jednatele žalobce však nebylo možno učinit závěr, že by místnost byla nějak hermeticky, protiprašně uzavřena, nebo že by v této byl úzkostně dodržován pořádek, když sám jednatel například popisoval, že se místnost pravidelně větrala. Pokud jde o samotný průběh domovní prohlídky, pak soud z výpovědi jednatele nemohl učinit konkrétní poznatky, neboť tento jí přítomen nebyl. Soud neuvěřil výpovědi jednatele v tom směru, že nebyl kontaktován starosta a že nebylo zvoněno na sousední dům ve vlastnictví jednatele a jeho manželky, neboť sám jednatel k tomuto uváděl, že tomuto pouze nevěří, neměl toto nijak ověřeno. Z výpovědi jednatele dále soud zjistil, že žalobce užívá předmětné prostory zhruba od roku 2009, a to na základě ústně uzavřené smlouvy, respektive dohody s obcí, která užívání těchto prostor umožňuje výměnou za to, že žalobce poskytuje internetové připojení obci a školským zařízením. Písemná smlouva obsahující konkrétní podmínky takovéto dohody však uzavřena nebyla. Soud dále zjistil informace týkající se období po domovní prohlídce, když má soud za zjištěné, že žalobce předmětné prostory vyklidil a fakticky zrekonstruoval, zejména zazdil původní dveře do prodejny, jimiž byl policií zajištěn přístup. Věci v mezidobí žalobce uskladnil v garáži, kterou si pronajal od jednatele žalobce (slyšený účastník) a jeho manželky. Z výpovědi jednatele žalobce tak bylo možno učinit relevantní závěr pro toto řízení pouze v tom směru, že tento se samotné domovní prohlídky neúčastnil, nebyl v době její realizace přítomen, a když se dostavil na místo, byl již zjednán přístup do prostoru bočními dveřmi. Jelikož pověřil spoluprací s policií svého syna, pak neměl jednatel žalobce ani konkrétní informace o bezprostředním stavu prostor po realizaci domovní prohlídky. Soud má však za zjištěné, že podkladem pro užívání této místnosti byla ústně uzavřená dohoda se starostou obce panem [příjmení], která však neměla písemnou podobu, zahrnující další případná ujednání. Soud nemohl učinit ani konkrétní zjištění ohledně rozsahu způsobené škody, žalobce v tomto směru nedoplnil nic nad rámec podané žaloby a jejího doplnění, kde škodu specifikuje. Z výpovědi žalobce pak bylo možno rovněž zjistit, že v předmětné místnosti byla umístěna GSM brána, provozovaná panem [příjmení], a že z této jednatel žalobce poskytl policii potřebná data o telekomunikačním provozu, která souvisela s vyšetřovanou trestnou činností. Pro řízení je rovněž relevantní zjištění, že žalobce sám potvrdil, že s předměty v rámci předmětné místnosti, když jednatel žalobce pořizoval jejich fotodokumentaci, tento manipuloval tak, aby byla škoda na fotografiích zřetelnou. Soud pak neučinil ani žádná relevantní zjištění z tvrzení žalobce ohledně toho, že mohla policie získat potřebné informaci i jinak, respektive, že k jejich získání nebyla účelnou právě ona domovní prohlídka, neboť v tomto směru se nejedná o smyslové vjemy účastníka, ale o vyjádření jeho názoru.

22. Z protokolu o provedení domovní prohlídky ze dne 4. 6. 2016 soud zjistil, že dne 4. 6. 2016 byla provedena domovní prohlídka v objektu na adrese [adresa], s tím, že podkladem k této domovní prohlídce byl příkaz k domovní prohlídce a k prohlídce jiných prostor, vydaný [název soudu] dne 3. 6. 2016 pod č. j. [číslo jednací]. Před realizací domovní prohlídky byl proveden výslech provozovatelů [anonymizována dvě slova], konkrétně paní [jméno] [jméno] [příjmení]. Tato osoba uvedla, že o existenci hledaných elektronických zařízení nemá žádnou informaci a předala policii kontakt na starostu obce. Soud dále zjistil, že policie na dané telefonní číslo volala, nicméně dovolat se starostovi nepodařilo. Dále soud zjistil, že před vstupem do předmětné technické místnosti policie zvonila na domovní zvonek, označený popiskou [příjmení] [jméno] a nikdo neotevíral. Soud tak má zjištěné, že policejní orgány předem kontaktovaly osoby, u nichž měly za to, že se domovní prohlídka má realizovat, a které mohou mít předmětná zařízení a pokusili se kontaktovat vlastníka objektu i subjekt, který měl v daném prostoru provozovat podnikatelskou činnost. Z protokolu se dále podává, že - jelikož se nepodařilo zajistit náležitou součinnost pro nenásilný vstup a jelikož se v objektu nacházela další místnost, která nebyla zpřístupněna - pak policie přistoupila k násilnému zpřístupnění této části objektu. Tomu předcházelo zjištění odborného pracovníka, který označil tuto další místnost jako místnost, kde se nachází předmětná mobilní zařízení, využívající podezřelá telefonní čísla. Následně pak došlo k násilnému vstupu do uzavřeného prostoru. Soud má dále za zjištěné, že policie překonala uzamčení dveří, které se nacházely v zadní části prodejny. Tyto byly zajištěny plátem kovového plechu, který policie vytrhla ze zdi a poté dveře vypáčila a vysadila směrem do prodejny. Za dveřmi byla deska, která byla rozštípnuta a rovněž odstraněna tak, aby byl umožněn průchod do místnosti. V takto zpřístupněné místnosti se za dveřmi, resp. deskou, nacházely kovové regály s elektrosoučástkami a komponenty do PC a dále tzv. rack skříně. Soud má z protokolu dále za zjištěné, že při vstupu došlo pouze k poškození dveří, včetně zárubně dveří a za ní umístěné stěny. Soud tak má za zjištěnou škodu, která vznikla domovní prohlídkou, spočívající ve vypáčených dveří, v prasklinách ve zdivu, v okolí dveří na rozhraní stěny a stropu a zničenou stěnu za dveřmi, včetně pěny mezi těmito dveřmi a touto stěnou. Soud má dále za zjištěné, že v 11:15 hodin, tj. v době, kdy již byla prováděna domovní prohlídka tímto způsobem, se dostavil na místo pan [jméno] [jméno] [anonymizováno], kterému byl předán rovněž příkaz k provedení domovní prohlídky. Soud rovněž zjistil, že příkaz k domovní prohlídce byl předán paní [jméno] [jméno] [příjmení], dále panu [jméno] [příjmení], starostovi, a to v 11:55 hodin a dále panu [jméno] [jméno], a to v 12:23 hodin.

23. Z příkazu k domovní prohlídce a k prohlídce jiných prostor [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne 3. 6. 2016 pak soud zjistil, že tímto příkazem byla řádně nařízena domovní prohlídka, neboť ve věci existovalo podezření ve vztahu k předem neznámému pachateli ze zločinu legalizace výnosů z trestné činnosti. Prohlídka byla skutečně nařízena v domě [adresa] a zemědělské stavbě [adresa] v obci [část obce], tedy tam, kde ji policie skutečně vykonala. Důvodem pro nařízení domovní prohlídky bylo podezření, že se v prostorech mohou nacházet osoby, nebo věci, především telefonní přístroje, či výpočetní technika, jejichž pomocí neznámý pachatel spáchal trestnou činnost ve vztahu k společnosti [právnická osoba] Konkrétně se jednalo o vylákání finančních prostředků ve výši 894 000 EUR a pokus o vylákání další částky ve výši 1 936 000 amerických dolarů, přičemž v druhém z případů bylo voláno právě z telefonních čísel s českou předvolbou, přičemž signál byl pracovníky detekován právě z předmětných prostor. Soud vyhodnotil tyto úkony jakožto neopakovatelné, neboť lze předpokládat, že i při sebemenším podezření by pachatel komunikaci přerušil a nutné k získání významných skutečností pro trestní řízení a usvědčení pachatelů.

24. Ze spisu, vedeného [stát. instituce] [anonymizováno] [územní celek], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] pak soud zjistil následující informace o průběhu předmětné domovní prohlídky. Prohlídky se účastnily ze strany policie osoby specifikované v protokole o provedení domovní prohlídky na straně 3 dole, a dále nezúčastněná osoba paní [jméno] [příjmení]. Ve spise jsou založeny úřední záznamy, které korespondují s výpověďmi těchto osob, které byly v rámci řízení slyšeny. Většina zúčastněných policistů zajišťovala bezpečí v okolí objektu a soud nemohl z jejich úředních záznamů učinit konkrétnější zjištění o průběhu samotné domovní prohlídky, jako takové. Z úředního záznamu [anonymizováno]. [příjmení] má soud za potvrzené, že příkaz k domovní prohlídce byl předán jak starostovi, tak provozovateli prodejny, tak panu [jméno]. Z úředního záznamu [anonymizováno]. [příjmení] má soud za zjištěné, že před násilným vstupem do uzavřené části objektu policie zvonila na zvonek, kde měl sídlit provozovatel, označený jako [anonymizováno], nicméně na toto nebylo bezprostředně reagováno a policii se podařilo až asi po 15 minutách dozvonit a konkrétně ztotožnit pana [jméno] [jméno]. To bylo již v době, kdy domovní prohlídka probíhala prostřednictvím dříve zpřístupněného prostoru bočními dveřmi z prodejny. Z úředního záznamu [anonymizována dvě slova] [příjmení], soud zjistil, že tato zpracovala fotodokumentaci a že zpřístupnění probíhalo způsobem, popsaném v protokole o domovní prohlídce. Z úředního záznamu [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že došlo na základě pokynu tohoto policisty k násilnému otevření bočních dveří z prodejny, které byly poškozeny, včetně zárubně a za nimi umístěné sololitové desky, která byla upevněna montážní pěnou v meziprostoru, a to způsobem popsaným v protokole. Z úředního záznamu [anonymizována dvě slova] [příjmení] soud zjistil, že dveře byly překonány jejich vypáčením, směrem do prodejny. Dále z tohoto úředního záznamu soud zjistil, že ke zpřístupnění došlo z důvodu, že tyto prostory nebyly dobrovolně zpřístupněny a vycházel z nich signál od podezřelé SIM karty. Soud dále z výpisu z katastru nemovitostí v tomto spise zjistil, že vlastníkem obou objektů, tj. jak [adresa], tak [adresa], je [územní celek]. Ze spisu soud dále zjistil, že bylo provedeno kontrolní šetření [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], ohledně nahlášené škody, konkrétně panem [příjmení] a [příjmení], z nichž závěry soud rozvádí dále. Z úředního záznamu o výslechu pana [jméno] [jméno] soud zjistil, že policie zjistila informace ohledně umístění [příjmení] brány v předmětném prostoru, kterou si u pana [jméno], resp. jeho společnosti v předmětných prostorech nechal kdysi pan [příjmení], údajně za účelem testování s tím, že k tomuto měl vzdálený přístup a pan [jméno] uváděl, že samotné [příjmení] karty se musí nacházet někde jinde, v tzv. řídící jednotce. Z úředního záznamu [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [příjmení] soud zjistil, že domovní prohlídky se účastnily celkem dvě výjezdové jednotky, jedna volaná panem [jméno] a jedna přímo policií s tím, že i toto oddělení pořizovalo vlastní fotodokumentaci.

25. Ze schematického plánku předmětu domovní prohlídky, umístěného na č. l. 150, pak soud zjistil, že znázornění prostoru domovní prohlídky odpovídá tomu, jak je realizace domovní prohlídky zachycena ve spise policie a protokole o provedení domovní prohlídky, a to zejména, pokud jde o umístění objektu a jeho vnitřní dispozice. Z tohoto plánku má rovněž soud za potvrzené, že prostor prodejny byl od prostoru technické místnosti oddělen dveřmi, které se otevíraly směrem do prodejny a že na těchto dveřích se nacházel ocelový plát, který znemožňoval jejich otevření a z vnitřní strany technické místnosti byla umístěna deska, tvořící stěnu této místnosti, v meziprostoru pak byl tento vyplněn pěnou.

26. Ze zprávy k žádosti o náhradu škody, vypracované 19. 1. 2017 [jméno] [příjmení], kontrolorem [stát. instituce], [anonymizována tři slova], v kombinaci s fotografiemi, z nichž tento [anonymizována tři slova] vycházel a které jsou založeny ve spise na č. l. 349 až 369, a dále na č. l. 402 až 423, soud zjistil následující. Soud má na základě těchto listinných důkazů za prokázané, že předmětný prostor technické místnosti, užívaný společností [právnická osoba], byl zpřístupněn násilným způsobem z prodejny vedle umístěného smíšeného zboží, která se nacházela v témže objektu, resp. technická místnost byla v zadní části této prodejny. I z této zprávy lze mít za potvrzené, že technická místnost byla od prodejny oddělena uzavřenými dveřmi, zajištěnými kovovým plátem a poté, co byly dveře odstraněny, pak bylo zjištěno, že za nimi se nachází prostor vyplněný pěnou a za ním sololitová deska. V kombinaci s výpovědí pana [příjmení] má soud za potvrzené, že se jednalo o desku sololitovou, nikoliv dřevotřískovou. Z této zprávy má soud rovněž za zjištěné, že ke zpřístupnění prostoru došlo technicky tak, že byl vytržen kovový plát, který blokoval otevření dveří, a tyto byly poté vypáčeny směrem do prodejny, neboť tam by se jinak normálně otevíraly. Následně pak byla odstraněna i sololitová deska, přičemž pěna zůstala částečně na dveřích a částečně na této desce. Soud má dále za zjištěné, že za takto zajištěným přístupem se v technické místnosti nacházely kovové regály s elektrosoučástkami a komponenty do počítačů. Část těchto zařízení byla vyklizena, a to tak, že byla vyndána směrem do prodejny tak, aby bylo umožněno vstoupit do daného prostoru. V kombinaci s fotografiemi pak má soud rovněž za zjištěné, že došlo k zničení dveří, sololitové desky, pěnové výplně, zárubně dveří v oblasti zámku a že zdivo v okolí dveří je poškozeno popraskáním. Soud rovněž na základě této zprávy uvěřil tomu, že policie manipulovala s materiálem uvnitř prohledávaného prostoru pouze v tom rozsahu, že vyklidila jedno regálové pole tak, aby byl umožněn přístup do tohoto prostoru, a to právě tak, že tento materiál vyskládala z prostoru ven, v prodejně. Soud rovněž uvěřil tomu, že zpřístupněný prostor nebyl hermeticky uzavřený, když do předmětné místnosti se jinak vcházelo vchodem rovnou ze dvora a z fotografií, pořízených policií je patrné jednak znečištění na zemi zpřístupněného prostoru, které je dlouhodobého charakteru, a jednak nezajištěný průstup kabelů v levé spodní části venkovní zdi vedle vstupních dveří. Z této zprávy soud dále zjistil, že byla pořízena celkem trojí fotodokumentace, jednak zasahujícími policejními orgány, dále [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [příjmení], a dále panem [jméno], přičemž ze zprávy pana [příjmení] má soud za zjištěné, že na fotografiích pana [jméno], pořízených zhruba 14 dní po domovní prohlídce, jsou patrné rozdíly oproti fotografiím policie z nichž se podává, že bylo manipulováno s věcmi v prohledávaném prostoru a tyto byly foceny za účelem zadokumentování jiného stavu, co do následků domovní prohlídky, což se týká zejména faktického umístění věcí v jednotlivých regálech, případně toho, zda se na nich nacházela suť, či nikoliv. Z fotografií na č. l. 402, č. l. 405 – druhá strana, nahoře, na č. l. 407, dále na č. l. 410 a 411, pak má soud za potvrzené, že ke zpřístupnění v předmětné technické místnosti došlo skutečně dveřmi z prostoru prodejny, a to tak, že byl odstraněn kovový plát, který tyto překrýval tak, aby je nebylo možno otevřít s tím, že dveře byly zničeny, včetně zámku, zárubně a zeď v okolí takto poničených dveří je popraskána. Rovněž lze z fotografií potvrdit, že bylo zpřístupněno policií jedno regálové pole tak, aby bylo možno vlézt vzniklým otvorem do technické místnosti s tím, že věci byly vyndány do prostoru prodejny. Z fotografií lze mít rovněž za potvrzené, že za dveřmi se nacházel prostor vyplněný pěnou se sololitovou deskou, tenčího průměru. Rovněž se z těchto fotografií podává, že úlomky zdiva bylo zasaženo pouze bezprostřední okolí, zejména vnitřek prodejny a část regálu, bezprostředně za dveřmi. Z těchto fotografií má soud rovněž za zjištěné, že materiál v předmětné technické místnosti nebyl uskladněn jako v typickém organizovaném skladu, ale spíše naskládán ne zcela systematickým způsobem. Z fotografií, pořízených přímo odborem vnitřní kontroly pak bylo možno již zjistit pouze vzhled předmětného prostoru poté, co byl tento opraven, resp. zrekonstruován, tedy nebylo možno učinit relevantnější zjištění. Z těchto fotografií, zejména na č. l. 414 a 415 se pak však podává, že materiál byl vyskladněn v jiném prostoru a ani zde jeho uspořádání neodpovídá tvrzené vysoké citlivosti těchto věcí, když tento je uložen zcela neorganizovaně, věci jsou naskládány na sobě apod. Z fotografií, pořízených panem [jméno], soud nemohl učinit relevantnější závěr o způsobu zpřístupnění předmětné technické místnosti, když na těchto se nachází pouze část movitých věcí, a pokud jde o to, že na těchto věcech jsou umístěny části sutě, pak soud v tomto ohledu neuvěřil, že se jedná o skutečný stav tak, jak tento byl zachycen po domovní prohlídce, a to zejména pro výhrady, které jsou uvedeny ve zprávě pana [příjmení], když soud uvěřil tomu, že je důvodné podezření, že věci byly částečně nastaveny tak, aby dokumentovaly pro účely fotografií tvrzenou škodu (což jednatel žalobce v rámci své výpovědi v posledku potvrdil).

27. Z výpisu obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že v době domovní prohlídky byl jejím jednatelem pan [jméno] [jméno], [datum narození] a paní [příjmení].

28. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] soud zjistil, že vlastníkem objektu [adresa] a [adresa] je [územní celek], tj. že vlastníkem objektu, v němž byla realizována domovní prohlídka, je [územní celek], nikoliv žalobce.

29. Soud dále zjistil, že žalobce v období bezprostředně po domovní prohlídce uplatňoval nárok na náhradu škody v souvislosti s touto domovní prohlídkou s tím, že se domáhal zejména toho, že domovní prohlídka vůbec neměla být nařizována, resp., že zjištěním na místě měl být učiněn závěr, že se v předmětném prostoru nemohou nacházet věci významné pro trestní řízení, a dále namítal, že prohlídka byla učiněna nešetrně, že došlo k vyražení dveří beranidlem a že v důsledku prohlídky mu vznikla značná škoda. Soud má za prokázané, že žalobce za tímto účelem kontaktoval jak policejní orgány, tak [stát. instituce] a že následně se v rámci stížností věc dostala k [stát. instituce], které věc posuzovalo podle zákona 82/98 Sb. Toto soud zjistil z následujících dokumentů: podání podnětu k odstranění průtahů v řízení z 23. 5. 2018, podaného žalobcem k veřejnému ochránci práv, přípis žalobce [stát. instituce] z 2. 6. 2017, přípis žalobce z 19. 6. 2017 [stát. instituce], přípis [stát. instituce] z 18. 10. 2017, žádost o reakci žalobce, adresovaná [stát. instituce] 11. 9. 2017, stížnost proti provedení domovní prohlídky žalobce z 19. 10. 2016, přípis žalobce [stát. instituce] ze 14. 6. 2017, přípis [stát. instituce] z 14. 12. 2016, přípis žalobce [stát. instituce] z 20. 4. 2018, přípis žalobce [stát. instituce] z 19. 6. 2017, doložení nákladů žalobce z 2. 5. 2017 adresované policii, stížnost proti provedení prohlídky adresovaná policii žalobcem 19. 10. 2016, přípis [stát. instituce] ze 14. 9. 2018, přípis žalobce [stát. instituce] z 20. 4. 2018, přípis [stát. instituce] žalobci z 19. 1. 2017, přípis žalobcem [stát. instituce] ze 17. 10. 2018 ve věci náhrady škody, přípis [stát. instituce] ze 14. 9. 2018, přípis Ministerstva vnitra z 19. 10. 2018 adresovaný právnímu zástupci žalobce. Ze všech těchto listin má soud za prokázané, že žalobce žalobou uplatněný nárok předběžně uplatnil původně u policie, následně u [stát. instituce] a následně i u [stát. instituce]. Soud tak má za zjištěné, že nejpozději dnem 29. 6. 2017, kdyby byly příslušné podněty předány [stát. instituce] [stát. instituce], došlo k předběžnému uplatnění nároku ve smyslu odškodňovacího zákona.

30. Soud tak ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který plně koresponduje s výše popsanými konkrétními skutkovými zjištěními, učiněnými z jednotlivých důkazů. Soud tak pouze ve stručnosti shrnuje takto učiněná skutková zjištění, přičemž v detailech odkazuje na výše uvedené. Předmětná domovní prohlídka byla nařízena příkazem k domovní prohlídce a k prohlídce jiných prostor, vydaným [název soudu] dne 3. 6. 2016. Domovní prohlídka byla klasifikována jako úkon neopakovatelný. Byla nařízení z důvodu, že v předmětných prostorách se mohou nacházet nejen osoby, ale zejména věci, důležité pro trestní řízení, zejména zařízení umožňující mobilní komunikaci. Provedením prohlídky byly pověřeny orgány [stát. instituce], [stát. instituce]. Soud zjistil, že před vydáním tohoto příkazu k domovní prohlídce provedla policie šetření ohledně jednotlivých telefonních čísel, z nichž je voláno a jejichž prostřednictvím je páchána trestná činnost; tato telefonní čísla byla lokalizována mimo jiné právě i v budově na adrese [adresa]. Soud v rámci dokazování nezjistil, že by tento příkaz k domovní prohlídce byl zrušen pro nezákonnost nebo z tohoto důvodu změněn (žalobce toto ani netvrdil). V době vydání příkazu k realizaci domovní prohlídky tak orgánům činným v trestním řízení bylo známo, že se v předmětných prostorech nalézá zařízení k poskytování internetového či telefonního připojení, neboť právě z předmětných prostor vycházel signál hovorů sloužící k páchání trestné činnosti. Tyto skutečnosti soud zjistil zejména z příkazu k provedení domovní prohlídky. Samotná domovní prohlídka pak byla realizována dne 4. 6. 2016 od 11 hodin 20 minut. Tato domovní prohlídka byla realizována [anonymizována tři slova] [územní celek], [anonymizováno], [anonymizována tři slova]. Dále se této domovní prohlídky účastnila zásahová jednotka, a to za účelem zpřístupnění předmětných prostor, případně zvládnutí celé situace. Soud má dále za zjištěné, že bezprostředně před tím, než policie přistoupila ke vstupu do zájmového prostoru, bylo zjišťováno, zda signál skutečně vychází z těchto prostor a zda není možné přístup do prostor zajistit jinak než násilným vniknutím. Konkrétně soud zjistil, že za tímto účelem byli kontaktováni provozovatelé vedlejší [anonymizována dvě slova], a dále byl neúspěšně telefonicky kontaktován starosta obce pan [příjmení] a rovněž bylo neúspěšně zvoněno na uživatele sousedního domu (dům jednatele žalobce a jeho manželky). Tyto závěry soud učinil zejména z protokolu o provedení domovní prohlídky, a dále z výslechu svědků [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [anonymizováno], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení] a [příjmení]. Z výpovědi svědků [příjmení] a [příjmení] soud dále zjistil, že signál předmětné [příjmení] karty byl bezprostředně před prohlídkou detekován i prostřednictvím specializovaného zařízení s názvem [jméno]. V souhrnu pak všichni tito svědci potvrzovali, že dobrovolné zpřístupnění zájmového prostoru se ani snahou kontaktovat starostu jakožto zástupce vlastníka objektu, ani snahou kontaktovat vedlejší uživatele domu zajistit nepodařilo. Proto bylo přistoupeno k zpřístupnění násilnému. Pokud jde o průběh domovní prohlídky jako takové, pak soud zjistil, že předmětný zájmový prostor se nacházel v zadní části [anonymizována dvě slova] v daném objektu, přičemž z této prodejny do zájmového prostoru původně vedly dveře, které byly v době prohlídky zabezpečeny kovovým plátem, za dveřmi se nacházela montážní pěna a dále sololitová deska, která tvořila zeď zájmového prostoru (zevnitř). Soud má rovněž za zjištěné, že takto znepřístupněné dveře, se jinak původně otevíraly směrem do prodejny. Soud dále zjistil, že policie zajistila přístup do zájmového prostoru právě prostřednictvím takto zabezpečených dveří, přičemž soud má v tomto ohledu za prokázané, že byl vytržen plát, který znemožňoval otevření dveří, následně byly několika údery dveře vysazeny z pantů a vyndány směrem do prodejny. Poté byla odstraněna montážní pěna a v potřebném rozsahu pro průlez do místnosti byl vytvořen otvor v sololitové desce. Za touto se nacházely regály. Dle zjištění soudu byly věci z těchto regálů částečně odsunuty na stranu a částečně vyndány směrem do prodejny, čímž byl vytvořen průlez do zájmového prostoru, kudy do něj poté zásahová jednotka a policie vstoupila. Pokud jde o samotný způsob odstranění dveří, pak má soud za zjištěné, že bylo použito páčidla a rovněž úderného nástroje, kterým bylo několika údery dosaženo vysazení dveří směrem do prodejny. Soud má v této souvislosti rovněž za zjištěné, že došlo k poškození futer dveří, popraskání okolí těchto futer a částečně i zdi nade dveřmi. Na základě provedeného dokazování pak má soud za zjištěné, že do předmětných prostor nejprve vstoupila zásahová jednotka, která prostory zkontrolovala, a poté příslušníci odboru hospodářské kriminality, kteří dohledávali předmětnou GSM bránu. Zjištění o průběhu zpřístupnění předmětného zájmového prostoru soud učinil zejména z protokolu o předmětné domovní prohlídce, a dále z výslechu svědků [příjmení], [příjmení] (zde soud zohlednil i skutečnost, že tato svědkyně samotné zpřístupnění prostor neviděla, tedy nebyla přítomna ani vstupu zásahové jednotky, proto popisovala, že vstoupila do místnosti jako jedna z prvních; myšleno tedy z řad běžné policie), [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení] a [příjmení]; dále pak rovněž z protokolu o provedené kontrole, vypracovaného panem [příjmení] a [příjmení]. Výpovědi svědků se v některých detailech sice rozcházejí, zejména pokud jde o použití beranidla, nicméně v souhrnu dávají popis skutkového děje, jak tento soud zjistil, neboť nejsou ve vzájemném rozporu. Ne všichni svědci byli přítomni celému skutkovému ději (např. [příjmení]), a pokud jde o použití beranidla, které někteří ze svědků potvrzovali a jiní naopak, pak soud v kombinaci s ostatními důkazy, zejména s fotografiemi z realizace domovní prohlídky, uvěřil tomu, že bylo skutečně použito úderů k vysazení dveří, nicméně neučinil soud závěr o vyražení dveří beranidlem v tradičním slova smyslu, neboť v tomto případě se dveře otevíraly do prodejny, tedy tyto nebylo ani možné takto standardně vyrazit, když se otevíraly na stranu druhou, tedy soud učinil závěr, že došlo pomocí beranidla k uvolnění dveří v jejich rámu tak, aby mohly být vysazeny směrem do prodejny. Soud dále zjistil, že v předmětném prostoru policie našla předmětnou GSM bránu, což potvrdili jak [jméno] [jméno] mladší, tak [jméno] [jméno] starší, tak například svědkyně [příjmení], nebo svědek [příjmení]; rovněž [jméno] [jméno] starší potvrdil, že byly policii předány protokoly (data) ohledně provozu této GSM brány. Pokud jde o samotné hledání této GSM brány, soud nezjistil, že by policie vyhazovala věci nacházející se v jednotlivých regálech a po těchto poté šlapala či jinak nevhodně manipulovala s věcmi v prostoru, kde se domovní prohlídka konala. Soud má pouze za zjištěné, že byly odsunuty a částečně vyndány věci v části regálu za přístupem z prodejny, jiná manipulace s věcmi prokázána nebyla. V tomto směru se konzistentně vyjadřovali v podstatě všichni svědci, zejména [anonymizováno], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [anonymizováno], [příjmení], [příjmení], [příjmení] či [anonymizováno]. Soud v tomto ohledu neuvěřil výpovědi jednatele žalobce, [jméno] [jméno] [anonymizováno], který popisoval zásadní poškození všech věcí, které se v předmětném prostoru nacházely, a to zejména v kombinaci s tím, že fotodokumentace, kterou o tomto pořídil, byla minimálně zčásti pořizována účelově a neodpovídala skutečnému stavu věcí, což sám jednatel žalobce ve své výpovědi uvedl. Rovněž v tomto směru soud neuvěřil výpovědi [jméno] [jméno] [anonymizováno], neboť tuto měl za účelovou, ve snaze pomoci svému otci jakožto jednateli žalobce. [jméno] [jméno] mladší navíc ve své výpovědi uváděl, že nedošlo k poškození rackových skříní ani switchů, a manipulaci s věcmi uváděl tak, že se o této domnívá. Pokud jde o zabezpečení předmětného místa, kde prohlídka proběhla, pak soud zjistil, že tento byl standardně zabezpečen vchodovými dveřmi z pozemku jednatele žalobce a jeho manželky, a to kovovými dveřmi s dvojitým zámkem, systéme pro dovírání dveří, a dále kódem, přičemž prostor byl dále vybaven funkčním alarmem, jehož spuštění potvrzovala rovněž většina svědků. Soud však nemá za zjištěné, že by tato místnost byla prachotěsná, když sám jednatel žalobce pouze uváděl, že v ní byla udržována běžná teplota okolo 20°C avšak sám uváděl, že se v místnosti i pravidelně větralo. Pokud jde o oprávnění k užívání předmětných prostor, pak soud zjistil, že toto bylo založeno pouze ústní dohodou z roku 2009, uzavřenou jednatelem žalobce a starostou panem [příjmení], přičemž nebyly prokázány jiné náležitosti této dohody, než oprávnění žalobce prostory využívat výměnou za poskytnutí internetového připojení obci a jejím školským zařízením. Z dokazování se přitom podává, že o této dohodě nebylo v obci širší povědomí, což potvrdil například svědek [příjmení] nebo [příjmení]. Soud dále zjistil, že v rámci zásahu se dostavila i policie [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [příjmení], nicméně tato se nepodílela fakticky na realizaci domovní prohlídky, ale byla přivolána k ochraně právě ze strany žalobce. Vzhledem k tomu, že soud, jak uvedeno níže, dospěl k závěru o absenci odpovědnostního titulu, pak soud nečinil skutková zjištění ohledně důkazů založených k prokázání výše škody.

31. Z provedených důkazů soud zjistil skutkový stav umožňující rozhodnout o věci způsobem uvedeným níže.

32. Soud zamítl návrh na provedení důkazu výslechem pana [příjmení], neboť tento byl učiněn až po koncentrační lhůtě a žalobce tímto chtěl reagovat pouze na zjištění, které měl učinit sám ze své účastnické výpovědi, případně prokazovat jiný skutkový stav, který však nesměřoval k napadení věrohodnosti jiných důkazů ve smyslu § 118b odst. 1 o. s. ř. Soud rovněž zamítl návrh na provedení důkazů výzvou na [stát. instituce] k předložení dalších dokladů ohledně předmětné domovní prohlídky, neboť i tato byla učiněna po koncentrační lhůtě, bez splnění podmínek pro její prolomení.

33. Soud ve věci nehodnotil listinné důkazy, týkající se doložení konkrétní výše škody, neboť jak uvedeno níže, soud dospěl k závěru, že ve věci není dán odpovědnostní titul. Soud tak nehodnotil následující listinné důkazy: smlouva o zápůjčce, uzavřená žalobcem a [jméno] [jméno] 29. 10. 2017, smlouva o zápůjčce uzavřená žalobcem a paní [příjmení] [jméno] 21. 12. 2017, nabídka [právnická osoba] s. r. o. na částku 334 620 Kč za měření optických kabelů, faktura žalobce [číslo], faktura [právnická osoba] 2017, 2017, dále faktura [právnická osoba] [číslo] včetně příloh a protokolu o předání a převzetí díla, dále účtenku z [anonymizováno] na částku 706,57 Kč, dále smlouva o pronájmu garáže, uzavřenou žalobcem a [jméno] [jméno] 4. 6. 2016, dále fakturu, vystavenou [jméno] [příjmení] [číslo] 2016, dále smlouvu o zápůjčce uzavřenou žalobcem a [jméno] [jméno] dne 23. 11. 2017, dále platební výměr [anonymizována tři slova] [územní celek] z 10. 1. 2018, dále výpis z [webová adresa] ohledně subjektu žalobce z 13. 1. 2020, dále dokumentaci k realizaci stavby optické propojení [obec] – [obec] [okres], dále územní rozhodnutí [stát. instituce] - [příjmení] [jméno] z 27. 8. 2013, dále dohodu o vzájemném započtení závazků a pohledávek mezi žalobcem a společností [právnická osoba], dále technický průkaz č. [anonymizováno], dále nabídku na internetové připojení žalobce ze stránky [webová adresa], dále technický průkaz č. [anonymizováno], dále výpisy z běžného čtu žalobce za červenec 2016, listopad 2017, dále mapku k realizaci akce optického propojení [obec] – [obec].

34. Soud posoudil věc po právní stránce podle výše uvedených ustanovení: Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 cit. zák. odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Dle odst. 2 byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Dle odst. 3 nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pak právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ust. § 15 odst. 2 OdpŠk pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

35. Podle § 82 t.ř., odst. 1 domovní prohlídku lze vykonat, je-li důvodné podezření, že v bytě nebo v jiné prostoře sloužící k bydlení nebo v prostorách k nim náležejících (obydlí) je věc nebo osoba důležitá pro trestní řízení. Podle § 83 t.ř. (odst. 1) nařídit domovní prohlídku je oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. V neodkladných případech tak může namísto příslušného předsedy senátu nebo soudce (§ 18) učinit předseda senátu nebo soudce, v jehož obvodu má být prohlídka vykonána. Příkaz k domovní prohlídce musí být vydán písemně a musí být odůvodněn. Doručí se osobě, u níž se prohlídka koná, při prohlídce, a není-li to možné, nejpozději do 24 hodin po odpadnutí překážky, která brání doručení; (odst. 2) na příkaz předsedy senátu nebo soudce vykoná domovní prohlídku policejní orgán. Podle § 84 t.ř. vykonat domovní prohlídku nebo osobní prohlídku nebo prohlídku jiných prostor a pozemků lze jen po předchozím výslechu toho, u koho nebo na kom se má takový úkon vykonat, a to jen tehdy, jestliže se výslechem nedosáhlo ani dobrovolného vydání hledané věci nebo odstranění jiného důvodu, který vedl k tomuto úkonu. Předchozího výslechu není třeba, jestliže věc nesnese odkladu a výslech nelze provést okamžitě.

36. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

37. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

38. Soud se předně zabýval otázkou pasivní legitimace, přičemž zde soud odkazuje zejm. na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4066/2018, kde dovolací soud uzavřel, že otázka, která organizační složka státu vystupuje v řízení před soudem v případě újmy způsobené policejním orgánem coby jedním z orgánů činných v trestním řízení (§ 12 odst. 1, 2 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu), již byla sjednocujícím způsobem vyřešena v rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2017, sp. zn. 31 Cdo 874/2015, uveřejněném pod číslem 131/2018 Sbírky soudního rozhodnutí a stanovisek s právní větou:„ V řízení o náhradě újmy vzniklé v souvislosti s úkony Policie České republiky činěnými v trestním řízení jedná za Českou republiku Ministerstvo spravedlnosti, jinak Ministerstvo vnitra“ Dovolací soud v odůvodnění R 131/2018 podrobně vysvětlil, že § 21a odst. 1 písm. b) o. s. ř. ve spojení s § 6 OdpŠk stanoví, která organizační složka vystupuje za stát před soudem v případě odpovědnosti státu podle zákona č. 82/1998 Sb., přičemž v téže věci může za stát jednat současně jen jedna organizační složka. Podle této úpravy Ministerstvo spravedlnosti jedná jménem státu v případech odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, k nimž došlo v občanském soudním řízení nebo v řízení trestním a v určitých případech ve správním soudnictví. Trestním řízením je přitom třeba rozumět nejen fázi řízení před soudem, ale i jednotlivé fáze trestního řízení (včetně přípravného řízení). Ministerstvo spravedlnosti tak jedná za stát ve věcech odpovědnosti státu za škodu vzniklou z činnosti všech orgánů činných v trestním řízení, tedy včetně postupů Policie České republiky. Dovolací soud k tomuto doplnil, že shodně se k otázce vymezení příslušného úřadu vyjadřuje komentářová literatura, podle níž jménem státu v případech odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, k nimž došlo v trestním řízení (a to nejen ve fázi řízení před soudem), jedná Ministerstvo spravedlnosti. Uvedené ministerstvo jedná ve věcech odpovědnosti státu za škodu vzniklou z činnosti všech orgánů činných v trestním řízení, tedy i policejních složek, které jinak podléhají Ministerstvu vnitra (Vojtek P., Bičák, V. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, komentář k § 6 II. Působnost úřadu). Trestním řízením je třeba rozumět veškerá řízení podle trestního řádu bez ohledu na okolnost, který orgán činný v trestním řízení rozhodnutí vydal, popřípadě se dopustil nesprávného úředního postupu (Ištvánek F., Simon P., Korbel F., Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2017, komentář k § 6 odst. 2 písm. a)).

39. V souzené věci tak jedná jménem státu samostatně [stát. instituce], neboť [stát. instituce], která domovní prohlídku realizovala, a to vč. zásahových jednotek, činila právě a pouze úkony v rámci trestního řízení na základě vydaného příkazu k domovní prohlídce.

40. Pro úplnost soud uvádí, že přivolaná hlídka policie [anonymizována čtyři slova] [příjmení] se domovní prohlídky neúčastnila, tedy nekonala úkony v rámci trestního řízení, tj. tato činila naopak jen úkony dle zákona o policii, nicméně ohledně jejích aktivit není nesprávný úřední postup nikterak namítán (pouze byla přítomna průběhu) – jednání této složky police tak není a nebylo předmětem řízení.

41. V ustanovení § 2 zákona o Policii České republiky je obecným způsobem vymezeno její postavení a činnost tak, že Policie České republiky plní (mimo jiné) úkoly podle trestního řádu - tyto úkoly ovšem plní jako policejní orgán coby jeden z orgánů činných v trestním řízení (§ 12 odst. 1 odst. 2 písm. a) trestního řádu), což znamená, že při plnění těchto úkolů nepostupuje podle zákona o Policii České republiky, ale stejně jako ostatní orgány činné v trestním řízení (soudy a státní zastupitelství) podle trestního řádu.

42. Soud se dále zabýval tím, zda útvary Policie České republiky, které v trestním řízení vystupují právě v postavení policejního orgánu (orgánu činného v trestním řízení), jednaly při plnění úkolů podle trestního řádu v rámci své pravomoci vůči osobám zúčastněným na trestním řízení, tedy zda je újma způsobena těmto adresátům výkonu veřejné moci. Osobou, která má po určitou část trestního řízení zákonem stanovená práva a povinnosti, je i osoba, u níž se koná domovní prohlídka (popřípadě prohlídka jiných prostor a pozemků). Tato osoba má mimo jiné právo na doručení příkazu k prohlídce (§ 83 odst. 1, § 83a odst. 1 trestního řádu), právo účasti při prohlídce (§ 85 odst. 1 trestního řádu) nebo právo na písemné potvrzení o výsledku úkonu, jakož i o převzetí věcí, které byly přitom vydány nebo odňaty, anebo na opis protokolu (§ 85 odst. 4 trestního řádu); na druhou stranu je tato osoba povinna prohlídku strpět (§ 85a odst. 1 trestního řádu), neboť domovní prohlídka vykonaná v souladu s trestním řádem je přípustným omezením základního práva na nedotknutelnost obydlí (čl. 12 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, vyhlášené jako součást ústavního pořádku České republiky pod [číslo] Sb., dále jen„ Listina“).

43. V souzeném případě byly splněny obě tyto podmínky – zasahující složky policie konající domovní prohlídku činily úkony v rámci trestního řízení a žalobce byl v postavení adresáta moci výkonné. Dojde-li pak za této situace při prohlídce ke vzniku škody na majetku, pak se může jednat o nesprávný výkon veřejné moci orgánem činným v trestním řízení vůči žalobci jakožto osobě, která je na trestním řízení v daném rozsahu takto zúčastněna. Za škodu vzniklou při plnění těchto úkolů tak stát neodpovídá podle zákona o Policii České republiky, nýbrž podle obecné úpravy odpovědnosti za újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Touto obecnou zákonnou úpravou, na níž odkazuje čl. 36 odst. 4 Listiny, je přitom zákon č. 82/1998 Sb. Odpovědnost za škodu podle § 95 odst. 1 zákona o Policii České republiky by byla dána pouze v případě, způsobil-li by policejní orgán při výkonu svých pravomocí v postavení orgánu činného v trestním řízení újmu třetí osobě, která stojí mimo rámec trestního řízení a která předpokládaným adresátem výkonu veřejné moci není. V projednávané věci však policejní orgán jednal jako orgán činný v trestním řízení vůči žalobci jakožto faktickému uživateli prostor, kde byla prohlídka realizována, tedy vůči žalobci v postavení trestním řádem upraveného adresáta výkonu veřejné moci (osobě, u níž je vykonána prohlídka).

44. Za způsobenou škodu tak stát odpovídá podle § 3 odst. 1 písm. a) OdpŠk za podmínek v zákoně č. 82/1998 Sb. dále stanovených stejně, jako kdyby byla škoda způsobena kterýmkoliv jiným orgánem činným v trestním řízení (státním zastupitelstvím nebo soudem).

45. Žalobce se domáhá tvrzeného nároku z odpovědnostního titulu nesprávného úředního postupu. Úkolem žalobce je pochybení na straně státu skutkově tvrdit, právní kvalifikace je věcí soudu.

46. Soud v návaznosti na komentářovou literaturu k OdpŠk (Vojtek, P., Bičák, V.; Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, str. 146, 147) konstatuje, že s výjimkou § 13 odst. 1 věty druhé a třetí není nesprávný úřední postup v OdpŠk blíže definován, jde ostatně o úmysl zákonodárce, neboť podle důvodové zprávy výstižnou definici nesprávného úředního postupu nelze pro jeho mnohotvárnost podat. Je tedy třeba se opřít zejména o výklady tohoto pojmu podávané právní teorií a o závěry rozhodovací praxe soudů, které vycházejí z toho, že jde o ty případy vzniku škod, které byly vyvolány jinou činností státních orgánů než rozhodovací. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Pokud orgán státu zjišťuje či posuzuje předpoklady pro rozhodnutí, shromažďuje podklady (důkazy) pro rozhodnutí, hodnotí zjištěné skutečnosti, právně je posuzuje apod., jde o činnosti přímo směřující k vydání rozhodnutí; případné nesprávnosti či vady tohoto postupu se pak projeví právě v obsahu rozhodnutí a mohou být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím (sem patří celá škála případů s konkrétním obsahem, počínaje například posuzováním podmínek pro vydání rozhodnutí ve stavebním řízení, konče shromažďováním podkladů v trestním řízení, které skončilo odložením věci).

47. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Tento zákon jak uvedeno výše obecnou bližší definici nesprávného úředního postupu nepodává. Z obsahu tohoto pojmu i z výkladu zákona vyplývá, že podle konkrétních okolností může jít o jakoukoli činnost spojenou s výkonem pravomocí státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu (srov. stanovisko bývalého Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 30. 11. 1977, sp. zn. Plsf 3/77, publikované pod č. 35 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1977; viz k tomu též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 1999, sp. zn. 2 Cdon 804/96, publikovaný v časopise Soudní judikatura pod č. 4/2000). Protože zpravidla není možné úřední postup předpisem upravit natolik detailně, aby pokrýval všechny představitelné dílčí kroky, které je třeba při výkonu pravomocí učinit, musí být správnost úředního postupu poměřována i hlediskem účelu, k jehož dosažení postup státního orgánu směřuje (viz teze rozsudku zdejšího soudu ze dne 6. 8. 2000, sp. zn. 25 Cdo 1099/99).

48. Úprava nezákonného rozhodnutí pak stojí především na předpokladech § 7 a § 8 odst. OdpŠk, kdy je upraveno, že za nezákonné lze mít obecně, s výjimkami, pouze rozhodnutí pravomocné, které bylo právě pro nezákonnost zrušeno nebo změněno, a kterému se měl poškozený, rovněž nikoliv bezvýjimečně, procesně bránit. Výjimka z požadavku právní moci zrušeného rozhodnutí je v zákoně výslovně upravena pro ta rozhodnutí, která jsou vykonatelná bez ohledu na právní moc. Judikatura pak vymezuje případy, kdy není nutné trvat na požadavku využití opravných prostředků. Rozhodnutím příslušných orgánů je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Je přitom bezvýznamné, zda zrušené rozhodnutí bylo rozhodnutím ve věci samé z důvodů skutkových nebo pro nesprávné právní posouzení, či zda šlo o nezákonné rozhodnutí procesní povahy, jímž byla způsobena škoda či nemajetková újma (NS 28 Cdo 3940/2009). Aby bylo možno rozhodnutí pokládat za nezákonné, musí tedy jít o rozhodnutí pravomocné nebo vykonatelné bez ohledu na právní moc a zároveň musí být zrušeno nebo změněno pro nezákonnost v době, kdy mělo zamýšlené právní účinky ve smyslu právní moci nebo vykonatelnosti (NS 30 Cdo 443/2013).

49. Žalobce vymezil (v žalobě, podání ze dne 27. 3. 2019, na jednání konaném dne 2. 12. 2019 a v podání ze dne 15. 1. 2020), tj. do koncentrace řízení, odpovědnostní titul jako nesprávný úřední postup, který po stránce skutkových tvrzení vymezil takto: 1) Policie měla lépe prověřit, co se v předmětné nemovitosti nachází, a to předtím, než podala žádost o vydání příkazu k domovní prohlídce. Dle žalobce bylo zřejmé, že dveře jsou zajištěné zvenku a nebylo tak pravděpodobné, že by se osoby páchající trestnou činnost nacházely uvnitř. 2) Na místě samém měla v rámci realizace domovní prohlídky policie lépe prověřit, co se v nemovitosti nachází, a prohlídku odložit, resp. nekonat. Z předběžné prohlídky dne 1. 6. 2016 znala policie stav prostor, tedy, že se jedná o prodejnu a o telekomunikační společnost. 3) Policie nepostupovala při samotné realizaci domovní prohlídky obezřetně a ohleduplně k majetku žalobce. Policie si nezajistila přístup nenásilně a nepostupovala v součinnosti se žalobcem či se starostou obce. [obec] zpřístupnila prostory z prodejny beranidlem, nikoli pouze páčidlem, čímž poškodila futra dveří a zboží v prodejně. Policie se pohybovala v prostorách způsobem poškozujícím majetek žalobce (vyházela zboží z regálů či toto vypadalo, poškozeny dveře; po zboží policie šlapala, došlo k narušení prachotěsnosti).

50. S odkazem na znění ustanovení § 2 zákona č. 82/1998 Sb. se odpovědnosti nelze zprostit. U objektivní odpovědnosti státu totiž nejsou ve smyslu citovaného zákonného ustanovení připuštěny liberační důvody - jedná se o odpovědnost absolutní. Jak už také bylo shora řečeno, správnost úředního postupu je nutno poměřovat nejen porušením výslovných pravidel předepsaných právními normami, ale i hlediskem účelu, k jehož dosažení postup státního orgánu směřuje.

51. V obecné rovině lze domovní prohlídku považovat za úkon přispívající k naplnění ústavně aprobovatelného veřejného zájmu stíhání trestných činů a spravedlivého potrestání jejich pachatelů; její použití však současně vyžaduje respektování ústavněprávních limitů, neboť sebou nese riziko vážného omezení základních práv a svobod jednotlivce (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3038/07 ze dne 29. 2. 2008 (N 46/48 SbNU 549)). K těmto právům garantovaným ústavním pořádkem patří zejména právo na domovní svobodu a nedotknutelnost obydlí ve smyslu čl. 12 Listiny základních práv a svobod (dále jen„ Listina“), které„ spolu se svobodou osobní a dalšími ústavně zaručenými základními právy dotváří osobnostní sféru jedince, jehož individuální integritu, jako zcela nezbytnou podmínku důstojné existence jedince a rozvoje lidského života vůbec, je nutno respektovat a důsledně chránit; zcela právem proto spadá tato ochrana pod ochranu ústavní, neboť - posuzováno jen z poněkud jiného hlediska - jde o výraz úcty k právům a svobodám člověka a občana (čl. 1 Ústavy)“ (obdobně srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 201/01 ze dne 10. 10. 2001 (N 147/24 SbNU 59) či nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 362/06 ze dne 1. 11. 2006 (N 200/43 SbNU 239)). Právo garantované ustanovením čl. 12 Listiny tak úzce souvisí s právy garantovanými čl. 7, 8 a 10 Listiny, která společně vytváří osobnostní (soukromou) sféru každého jednotlivce, kterou právo garantované čl. 12 Listiny prostorově vymezuje obydlím. Účelem tohoto základního práva je respekt a záruka, aby jednotlivec nebyl rušen v soukromé (prostorové) sféře. Právo na prostorově vymezené soukromí plní jak funkci svobody (status negativus), ale jde také o hodnotové rozhodnutí ústavodárce. Z toho vyplývá, že jednak chrání právo jednotlivce před nechtěným vniknutím veřejné moci do soukromého prostoru; v podobě objektivního práva pak působí tak, že akty veřejné moci musí respektovat hodnotovou relevanci prostorově vymezeného soukromí.

52. K řádnému, zákonnému a ústavně konformnímu provedení domovní prohlídky tak v zásadě může dojít toliko tehdy, je-li to v demokratické společnosti nezbytné, účelu sledovaného veřejným zájmem nelze dosáhnout jinak a jsou příslušnými orgány dodržena všechna zákonem stanovená pravidla a procedury.

53. Žalobce předně po skutkové stránce tvrdil, že orgány činné v trestním řízení pochybily tím, že neprovedly dostatečné šetření, které pak vedlo k podání žádosti o vydání příkazu k domovní prohlídce, které soud v posledku vyhověl, když příkaz k domovní prohlídce vydal. A ti i přesto, že mělo být zřejmým, že vydání příkazu je neúčelným, neboť se osoby nemohou v dotčeném prostoru nacházet. Po právní stránce je tak žalobcem namítané pochybení třeba vyhodnotit jako pochybení vztahující se k opatření podkladů a informací, které se poté bezprostředně promítly v příkazu k domovní prohlídce a k prohlídce jiných prostor, který byl vydán [název soudu], dne 3. 6. 2016. Jelikož se takto namítaný postup bezprostředně promítl v tomto rozhodnutí, nemůže jej soud posuzovat pohledem nesprávného úředního postupu, ale pouze jako případné nezákonné rozhodnutí, neboť toto rozhodnutí je výsledkem právě tohoto postupu orgánů činných v trestním řízení. Soud proto na jednání konaném dne 24. 5. 2021 dotázal žalobce k tomu, zda tvrdí, že předmětný příkaz k domovní prohlídce byl zrušen či změněn pro nezákonnost, a žalobce k tomuto výslovně uvedl, že toto netvrdí. Pokud jde tedy o takto žalobcem vymezené pochybení na straně státu, pak soud uzavírá, že po právní stránce je toto nutné posuzovat jako možný odpovědnostní titul ve formě nezákonného rozhodnutí. V řízení však nebylo ani tvrzeno (tedy ani prokázáno) že by tento příkaz k domovní prohlídce byl zrušen či změněn pro jeho nezákonnost a soud tak uzavírá, že pro tato skutková tvrzení tento odpovědnostní titul není dán.

54. Soud dále v řízení zjistil, že procesní pravidla pro realizaci domovní prohlídky byla dodržena, neboť policie o realizaci prohlídky řádně požádala a příkazem k domovní prohlídce a k prohlídce jiných prostor [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne 3. 6. 2016 byla toto řádně nařízena; prohlídka byla skutečně nařízena v domě [adresa] a zemědělské stavbě [adresa] v obci [část obce], tedy tam, kde ji policie skutečně vykonala; žalobci byl doručen příkaz k domovní prohlídce, a to konkrétně panu [jméno] [jméno] [anonymizováno], bezprostředně poté, co se na místo prohlídky dostavil, bylo mu umožněno se prohlídky účastnit a obdržel i protokol o realizaci domovní prohlídky. Byla tak dodržena pravidla stanovená § 82 a násl. trestního řádu a tedy ani v tomto ohledu nelze uzavřít, že by došlo k nesprávnému úřednímu postupu.

55. V souzené věci se pak (byla dodržena všechna zákonem stanovená pravidla a procedury), pokud jde o samotný průběh domovní prohlídky, jeví jako sporná zejména otázka, zda postup policie za žalobcem popsaných okolností předcházejících domovní prohlídce, a dále způsob zpřístupnění prostor a samotný průběh domovní prohlídky byly v daném kontextu nezbytnými k dosažení účelu domovní prohlídky.

56. V souzené věci však soud neshledal ani v tomto směru nesprávný úřední postup orgánů činných v trestním řízení při provádění domovní prohlídky, a to s ohledem na níže uvedené s právě vzhledem k okolnostem případu.

57. Žalobce namítal, že policie měla na místě samém lépe prověřit, co se v nemovitosti nachází a prohlídku nekonat, když věděla, že se jedná o [anonymizována dvě slova]. Soud v tomto ohledu uzavírá, že ani ve skutečnosti, že policie přistoupila k realizaci samotné domovní prohlídky za daných okolností nelze shledávat nesprávný úřední postup. Jak uvedeno výše, policie měla před realizací domovní prohlídky informaci o tom, že se v předmětných prostorách nachází poskytovatel telekomunikačních služeb, a právě proto zde byla prohlídka realizována, neboť bylo podezření, že se zde nachází nejen osoby, ale i věci, které souvisejí s trestnou činností, která je vyšetřována. V řízení bylo navíc prokázáno, že i bezprostředně před realizací vstupu do předmětných prosto bylo prostřednictvím operativně pátrací techniky („ [anonymizováno]“) zjištěno, že z předmětných prostor skutečně vychází signál podezřelých SIM karet, což rovněž zásah odůvodňovalo. Za tohoto kontextu tak nelze uzavřít, že by došlo k nesprávnému úřednímu postupu, neboť i informace, které měla policie bezprostředně před realizací domovní prohlídky, jednoznačně nasvědčovaly tomu, že realizace domovní prohlídky je nezbytná k dosažení účelu trestního řízení.

58. Žalobce dále namítal, že policie postupovala neobezřetně, neohleduplně, nezajistila si přístup jinak, samotné otevření dveří bylo realizováno příliš násilně a policie měla poškozovat bezdůvodně věci nacházející se v daných prostorách. Soud v tomto ohledu uzavírá, že ani zde nedospěl k závěru, že by se orgány činné v trestním řízení dopustily nesprávného úředního postupu. V řízení bylo prokázáno, že před vstupem do předmětných prostor se policie pokoušela zajistit přístup jinak, a to jednak dotazem na vietnamské prodejce, a dále snahou telefonicky kontaktovat starostu, jakožto zástupce vlastníka objektu, a dále snahou dozvonit se na uživatele sousední nemovitosti (jednatele žalobce a jeho rodinu). Jelikož se nic z toho nezdařilo a jednalo se o úkon neodkladný, navíc podpořený a odůvodněný tím, že z prostor aktuálně vycházel signál podezřelých SIM karet, pak nezbylo policii nic jiného, než zpřístupnit prostory právě bočními dveřmi z vietnamské prodejny. Ani v tomto ohledu nelze dospět k závěru, že by policie postupovala nesprávně, neboť učinila vše, co bylo potřebné k zajištění účelu získání potřebných informací jinak, toto se však objektivně nezdařilo. Poté policie přistoupila k zpřístupnění prostoru bočními dveřmi, když odtrhla kovový plát a dveře pomocí násilných úderů vysadila z pantů. S ohledem na masivní zabezpečení těchto bočních dveří pak ani zde soud nemá za to, že by se jednalo o úřední postup nesprávný, neboť kovový plát nebylo možno odstranit jinak než páčením a ze svědeckých výpovědí se podává, že k vysazení dveří stačilo několik málo úderů, což je postupem rovněž adekvátním, neboť tento vedl posléze skutečně k vysazení dveří dovnitř do prodejny, když toto je postupem logickým a v dané situaci přiměřenějším, než rozbití dveří či jejich vyražení proti směru jejich otevírání (do zájmového prostoru). Ani v tomto ohledu tak soud neshledal nesprávný úřední postup. Pokud jde o zbývající část námitek, týkající se toho, že policie postupovala neobezřetně a neohleduplně a že poškozovala věci, pak soud nemá za prokázané, že by k tomuto jednání došlo. V řízení bylo prokázáno, že policie poměrně rychle nalezla předmětnou GSM bránu, a poté již nebylo třeba v prostorech dalšího hledání či pátrání. Z výpovědi všech svědků se přitom podává, že byly částečně odstraněny a částečně vyndány pouze věci z regálu nacházejícího se bezprostředně za otvorem, který si policie zjednala z prostoru prodejny, a soud nemá za prokázané, že by policie vyhazovala věci z regálů, či po těchto šlapala, jak tvrdí žalobce. K tomuto nebylo ani důvodu, když policie cíleně dohledávala konkrétní zařízení prostřednictvím signálu, který z tohoto vycházel. Soud tedy nemá ani za prokázané, že by došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve formě neohleduplného či neobezřetného chování či úmyslného poškozování věcí. Pro úplnost soud uvádí, že má za prokázané, že v místnosti byl spuštěn alarm, [anonymizováno] nezjistil, že by toto vedlo k poškození věcí v místnosti, a soud nemá za prokázané, že by místnost byla hermeticky uzavřená či prachotěsná (v této se například pravidelně větralo), tedy samotným zpřístupněním prostoru jinak než vchodovými dveřmi rovněž nedošlo v daném kontextu k nesprávnému úřednímu postupu, to vše v kombinaci s tím, že zpřístupnění prostoru jiným mírnějším způsobem se objektivně nezdařilo.

59. Soud tak k tomuto doplňuje, že má pro výše uvedené za zjištěné, že způsob provedení domovní prohlídky byl proveden v souladu se zákonem a v rozsahu nezbytném k dosažení sledovaného účelu, [anonymizováno] jest zajištění osob nebo věcí, které se v předmětném prostoru měly nacházet, a že tohoto účelu v daném kontextu nebylo možno dosáhnout jinak. Přičemž k tomuto byla dodržena trestním řádem daná procesní pravidla.

60. Není tak dána základní podmínka pro přiznání zadostiučinění podle OdpŠk, tedy existence odpovědnostního titulu, a to ani ve formě nesprávného úředního postupu ani ve formě nezákonného rozhodnutí.

61. Pro absenci odpovědnostního titulu tak soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

62. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 1 o.s.ř., když plně úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení spočívajících v režijních paušálech á 300 Kč dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř., a to za tyto úkony: vyjádření k žalobě; 14x účast na jednání / 2.12.2019, 10.2.2020 (2x), 25.5.2020 (2x), 27.7.2020 (2x),, 6.10.2020, 9.11.2020, 19.1.2021, 20.4.2021, 24.5.2021 (2x), a 22.6.2021; 10x příprava na jednání - tedy celkově za 25 úkonů ve výši celkově 7 500 Kč Lhůta k plnění ve výroku o náhradě nákladů řízení byla stanovena ve lhůtě 3 dnů dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal důvod pro stanovení lhůty delší, či plnění ve splátkách.

63. Podle § 148 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud [anonymizováno 12 slov] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova]. [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [částka], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum] ([číslo listu]) [anonymizována dvě slova] [částka] [anonymizována čtyři slova] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum] ([číslo listu]) [anonymizována dvě slova] [částka].