10 C 216/2023 - 115

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Lukášem Kučerou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] proti žalované: [Anonymizováno] o zaplacení 105 801 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 105 801 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 105 801 Kč od [datum] do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 300 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni celkovou částku 105 801 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od [datum] (kdy při jednání uvedla, že v žalobě došlo k písařské chybě a namísto úroku z prodlení od [datum], je správně od [datum]) do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že částky 88 445 Kč s příslušenstvím se domáhá z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce civilního řízení vedeného u Okresního soudu v [anonymizováno] pod sp. zn. [anonymizováno], když u žalované předběžně uplatnila částku 140 712 Kč, přičemž žalovaná na daný nárok částečně plnila a z daného důvodu žalobou uplatňuje částku 88 445 Kč. Dále se žalobkyně domáhala náhrady majetkové škody ve výši 17 356 Kč s příslušenstvím v podobě nákladů řízení vynaložených na nápravu nesprávného úředního postupu nebo vydání nezákonného rozhodnutí. Konkrétně se žalobkyně domáhala úhrady soudního poplatku ve výši 1 000 Kč za odvolání proti v pořadí prvnímu rozsudku soudu I. stupně, který byl ve věci vedené pod sp. zn. [anonymizováno] zrušen, dále se domáhá náhrady nákladů řízení, které musela hradit, když jí soud I. stupně v pořadí druhým rozsudkem uložil v bodě 57 uhradit za nadbytečné jednání dne [datum] částku 5 184 Kč, vyjádření se k odvolání za oba žalované v částce 2 592 Kč a paušální náhradu k těmto úkonům v částce 1 800 Kč, v daném rozsudku pak byla i nesprávně přiznána daň z přidané hodnoty v částce 6 780 Kč, a to přestože advokát žalovaných [tituly před jménem] [jméno FO] není plátcem této daně. Žalobkyně žalobou uplatněný nárok pak u žalované předběžně uplatnila.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Uvedla, že žalobkyně u ní dne [datum] uplatnila nárok na náhradu škody ve výši 17 356 Kč a zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 140 712 Kč. Ve vztahu k nemajetkové újmě dobrovolně plnila částku 52 267 Kč, když uvedla, že celková délka řízení činila 10 let a 4 měsíce, přičemž celková délka řízení byla ovlivněna skutečností, že předmětné řízení bylo přerušeno na dobu 4 let a 6 měsíců (od [datum] do [datum]) z důvodu probíhajícího řízení vedeného u téhož soudu pod sp. zn. [anonymizováno]. Žalovaná vyšla ze základní částky 149 333 Kč s tím, že vyšla z částky 16 000 Kč, základní částka pak byla snížena z důvodu skutkové a procesní složitosti o 20 %, z důvodu podílu žalobkyně o 5 %, z důvodu bagatelního významu řízení pro žalobkyni o 50 % a naopak byla navýšena o 10 % z důvodu postupu soudu. Dále uvedla, že v mezidobí bylo vedeno řízení u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [anonymizováno], v němž bylo pravomocně rozhodnuto o žalobě, jíž se žalobkyně po žalované domáhala náhrady nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení vedeného u Okresního soudu v [anonymizováno] pod sp. zn. [anonymizováno], které bylo rovněž přerušeno do pravomocného skončení vedlejšího řízení [anonymizováno]. V této souvislosti soud konstatoval, že v „dalším“ řízení vedeném u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [anonymizováno] byla žalobkyně odškodněna za nepřiměřenou délku řízení vedeného u Okresního soudu v [anonymizováno] pod sp. zn. 14 C 175/2010, přičemž toto řízení bylo přerušeno od [datum] do [datum] do pravomocného skončení vedlejšího řízení [anonymizováno] – za toto vedlejší řízení [anonymizováno] za dobu 7 let a 6 měsíců byla žalobkyně tudíž již odškodněna (viz pravomocný rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [anonymizováno]-229, bod 9 str. 4, jímž byl částečně změněn rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [anonymizováno]-173). V případě, že by tedy v nyní posuzovaném řízení soud I. stupně postupoval v intencích pravomocného rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [anonymizováno]-229, má žalovaná za to, že by měla být zohledněna skutečnost, že žalobkyně byla již za vedlejší řízení sp. zn. [anonymizováno] odškodněna. Jak bylo uvedeno shora celková délka posuzovaného řízení činila 10 let a 4 měsíce, přičemž řízení bylo přerušeno po dobu 4 let a 6 měsíců do pravomocného skončení vedlejšího řízení sp. zn. [anonymizováno]. Ve vztahu k žalobkyni tedy činí celková délka posuzovaného řízení 5 let a 10 měsíců. Ohledně uplatněného nároku na majetkovou škodu dobrovolně neplnila ničeho, když uvedla, že daný nárok neshledala důvodným.

3. Žalovaná se k jednání nedostavila, z jednaní se však řádně a včas omluvila a současně souhlasila, aby bylo jednáno bez její účasti. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“).

4. Ze shodných tvrzení stran má soud za zjištěné, že žalobkyně žalobou uplatněný nárok u žalované předběžně uplatnila. Dále bylo mezi účastníky nesporné, že žalovaná dne [datum] vydala stanovisko, na základě kterého žalovaná žalobkyni poskytla dobrovolně částku 52 267 Kč na nepřiměřenou délku řízení s tím, že tato částka byla žalobkyni vyplacena před podáním žaloby, tj. před datem [datum], kdy byla žaloba ke zdejšímu soudu podána.

5. Ze spisu Okresního soudu v [anonymizováno] sp. zn. [anonymizováno] bylo zjištěno: dne [datum] byla žalobkyní podána žaloba na zaplacení peněžité náhrady za bezdůvodné obohacení, žaloba obsahovala dva petity, a to konkrétně petit na vydání platebního rozkazu ve znění, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni peněžní náhradu na bezdůvodné obohacení ve výši 539 Kč za každý měsíc užívání garáže od listopadu [Anonymizováno] do října [Anonymizováno], tedy celkem 12 936 Kč, a dále petit rozsudku ve znění, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 539 Kč měsíčně za každý započatý měsíc, a to od [datum] až do ukončení užívání garáže včetně úroků z prodlení. Dne [datum] byla zaslána žaloba k vyjádření žalovaným. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalovaných. Usnesením ze dne [datum] soud přerušil řízení do pravomocného skončení řízení vedeného u Okresního soudu v [anonymizováno] pod sp. zn. [Anonymizováno] z důvodu, že v daném řízení je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí ve věci. Řízení bylo přerušeno z důvodu, aby soud měl postaveno najisto, zda předmětná garáž náleží ke společným částem domu, kdy tato otázka je řešena právě v řízení vedeném pod sp. zn. [anonymizováno]. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum], [datum] a [datum] byl kontrolován stav přerušeného řízení. Dne [datum] došlo soudu oznámení o převzetí právního zastoupení žalobkyně. Dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] byl kontrolován stav přerušeného řízení. Dne [datum] byl spis předložen na správu soudu. Na základě opatření č. [hodnota] k rozvrhu práce [Anonymizováno] byl spis přidělen novému soudci, úřední záznam ve spise ze dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o pokračování v řízení. V usnesení bylo konstatováno, že žaloba sama o sobě je neprojednatelná, když obsahuje dva různé petity různého znění, kdy pro případ vydání rozsudku není uvedena konkrétní částka, dále pak nebyla ani vyřešena otázka soudního poplatku, současně pak vyčkání na pravomocné rozhodnutí ve věci vedené pod sp. zn. [anonymizováno] není na místě, neboť nemůže pro věc samu o sobě nic podstatného vyřešit, když v řízení má být soudně nahrazen projev vůle, aby mohlo být učiněno prohlášení vlastníka a vznikly bytové jednotky. Takové rozhodnutí směřuje do budoucna, nevyřeší tak, co bylo či nebylo společnou částí dříve, tj. pro tento spor ničeho nezodpoví, proto soud rozhodl, že v řízení se pokračuje. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalobkyni, zda na žalobě trvá a současně ji vyzval k odstranění vad žaloby, tak aby uvedla částku, kterou nárokuje. Usnesení bylo právnímu zástupci žalobkyně doručeno dne [datum]. Podáním ze dne [datum] požádala žalobkyně o prodloužení lhůty k doplnění. Dne [datum] a [datum] soudu došlo doplnění žaloby k výzvě soudu, ve kterém uvedla mj. že se domáhá celkové částky 12 936 Kč s příslušenstvím, a to za období od [datum] do [datum] po 539 Kč měsíčně za užívání garáže žalovanými, o které tvrdila, že patří do společných částí bytového domu, když garáž užívají toliko žalovaní. Z částky tržního nájemného 1 300 Kč měsíčně za garáž připadá na podíl žalobkyně o velikosti 4154/1000 žalovaná měsíční částka 539 Kč. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalobkyni k uhrazení soudního poplatku za podanou žalobu. Žalobkyně soudní poplatek uhradila dne [datum]. Soud dne [datum] nařídil jednání ve věci na [datum]. Dne [datum] přišla soudu žádost právního zástupce žalobkyně o odročení z důvodu časové kolize. Dne [datum] a [datum] bylo nahlíženo do spisu právním zástupcem žalovaných. Jednání bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] žalobkyně zaslala soudu důkazy založené ve spise na čl. 71-143. Dne [datum] proběhlo jednání ve věci, při kterém žalovaní předložili důkazy, které jsou žurnalizovány ve spise na čl. 144-199, jednání bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalovaných, včetně doplnění důkazů žurnalizovaných ve spise na čl. 226-313. Dne [datum] si soud vyžádal listiny od katastrálního úřadu. Dne [datum] k žádosti soudu přišly listiny od katastrálního úřadu. Dne [datum] požádal právní zástupce žalobkyně o odročení jednání z důvodu účasti žalobkyně na jiném jednání. Dne [datum] soud vyrozuměl účastníky o odročení jednání na neurčito za účelem vyčkání rozhodnutí odvolacího soudu ve věci vedené pod sp. zn. [anonymizováno], kde je na [datum] nařízeno jednání. Dne [datum] si soud vyžádal protokol z jednání odvolacího soudu ze dne [datum] a [datum] ve věci sp. zn. [anonymizováno] ([Anonymizováno]). Dne [datum] zaslal odvolací soud protokoly z jednání, kdy na jednání dne [datum] byl vyhlášen rozsudek ve věci. Dne [datum] byl spis dán na lhůtu za účelem vyžádání rozsudku odvolacího soudu ve věci sp. zn. [Anonymizováno] ([Anonymizováno]). Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Dne [datum] požádal právní zástupce žalobkyně o odročení z důvodu školení právního zástupce žalobkyně, kterého se účastní jako lektor. Dne [datum] bylo jednání odročeno na [datum]. Dne [datum] požádala žalobkyně o odročení jednání z důvodu, že její právní zástupce prodělal COVID, dne [datum] požádala žalobkyně opětovně o odročení jednání, a to z důvodu vypovězení plné moci právnímu zástupci. Dne [datum] proběhlo jednání, při kterém bylo konstatováno, že žalovaná žádala o odročení jednání z důvodu, že se bojí osobně setkat se svým advokátem, dále necelou hodinu před zahájením jednání přišla další žádost, ve které sděluje, že se rozhodla zrušit plnou moc advokátovi. K jednání se pak nedostavil advokát žalobkyně, a to ani přes ochrannou lhůtu, kterou má dle zákona o advokacii, sám o odročení nežádal. Jednání proběhlo v nepřítomnosti žalobkyně a jejího právního zástupce. Při jednání byly provedeny listinné důkazy a byl vyhlášen zamítavý rozsudek. Rozsudek byl vypraven dne [datum]. Dne [datum] proti rozsudku podala odvolání žalobkyně. Dne [datum] bylo soudu doručeno oznámení o ukončení právního zastoupení žalobkyně datované ke dni [datum]. Dne [datum] soud vyzval žalobkyni k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Dne [datum] žalobkyně zaplatila soudní poplatek za odvolání. Dne [datum] soud zaslal odvolání k vyjádření žalovaným. Dne [datum] soudu došlo vyjádření žalovaných k odvolání. Dne [datum] byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne [datum] odvolací soud vyzval [tituly před jménem] [jméno FO], který zastupoval do odvolání plné moci žalobkyni, aby se vyjádřil k průběhu zastupování žalobkyně. Dne [datum] soudu přišlo vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne [datum] soudu přišlo doplnění odvolání ze strany žalobkyně. Usnesením ze dne [datum] odvolací soud zrušil rozsudek okresního soudu s odůvodněním, že ve věci nebyly dány podmínky k tomu, aby soud prvního stupně projednal a rozhodl ve věci bez účasti žalující strany. Spis byl vrácen soudu prvního stupně dne [datum]. Dne [datum] soud rozeslal rozhodnutí odvolacího soudu a současně nařídil jednání na [datum]. Dne [datum] do spisu nahlížela žalobkyně. Dne [datum] soudu došla žádost žalobkyně o odročení jednání z důvodu účasti na semináři u Nejvyššího správního soudu. Dne [datum] soud odročil jednání na [datum]. Dne [datum] proběhlo jednání, na kterém byly provedeny listinné důkazy, které při jednání předložila žalobkyně a které jsou ve spise žurnalizovány na čl. 406 až 434, jednání bylo odročeno za účelem dalšího dokazování na [datum]. Dne [datum] proběhlo další jednání, při kterém byly provedeny další listinné důkazy a byl vyhlášen zamítavý rozsudek. Rozsudek byl rozeslán dne [datum]. Dne [datum] přišlo soudu odvolání žalobkyně proti rozsudku. Odvolání bylo zasláno žalovaným dne [datum]. Dne [datum] bylo odvolání předloženo odvolacímu soudu. Usnesením ze dne [datum] bylo odvolání odmítnuto z důvodu opožděnosti. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

6. Ze spisu Okresního soudu v [anonymizováno] sp. zn. [anonymizováno] bylo zjištěno: dne [datum] byla podána žaloba, kdy žalobkyně v daném řízení vystupovala na straně žalované, a to konkrétně jako žalovaná 5). Předmětem žaloby bylo nahrazení projevu vůle žalovaných při prohlášení vlastníka budovy. Dne [datum] byl za podanou žalobu zaplacen soudní poplatek. Dne [datum] byla žalovaným zaslána žaloba spolu s předvoláním k jednání. Dne [datum] se konalo jednání ve věci. Dne [datum] byla soudu doručena žádost o odročení jednání od žalované 5). Dne [datum] byla soudu předložena žádost o odročení jednání od žalobce. Dne [datum] bylo soudu předloženo vyjádření žalovaných 1) a 2) k řízení. Dne [datum] byla soudu doručena námitka žalované 5). Dne [datum] navrhl žalobce přerušit řízení. Dne [datum] se konalo ústní jednání ve věci. Dne [datum] bylo předloženo vyjádření žalovaných 1) a 2) k návrhu prohlášení spoluvlastníků. Žalovaná 5) se vyjádřila k žalobě (nedatováno). Žalobce podal návrh na doplnění důkazů (nedatováno). Dne [datum] se konalo jednání. Dne [datum] se žalovaná 5) vyjádřila k žalobě a k vyjádření účastníků. Dne [datum] se konalo jednání. Dne [datum] se žalovaná 5) vyjádřila k ústnímu jednání. Dne [datum] žalovaná 5) navrhla doplnění žalobního návrhu. Dne [datum] se konalo jednání. Dne [datum] doplnila žalovaná 5) důkazní prostředky. Dne [datum] se konalo jednání. Dne [datum] byl ustanoven soudem znalec k vypracování znaleckého posudku. Dne [datum] byla soudu předložena dohoda o vypořádání spoluvlastnictví spolu s dalšími písemnostmi. Dne [datum] soudu předložil návrh žalobce na přistoupení účastníka na straně žalobce. Dne [datum] byl soudu předložen znalecký posudek. Dne [datum] žalovaní 1) až 4) vyjádřili souhlas s přistoupením na stranu žalobců. Dne [datum] bylo rozhodnuto o znalečném. Dne [datum] byl zapůjčen spis Krajskému soudu v [adresa] – pobočka v [anonymizováno]. Dne [datum] byl spis vrácen soudu I. stupně. Dne [datum] navrhli žalobci, aby došlo k záměně žalobců na nového žalobce. Dne [datum] soud připustil záměnu. Dne [datum] se žalovaná 5) vyjádřila k výzvě soudu. Dne [datum] bylo zastaveno řízení vůči žalovaným 1) až 3). Dne [datum] soud připustil, aby do řízení přistoupili účastníci na straně žalobce. Dne [datum] požádala žalovaná 5) o odročení jednání. Dne [datum] požádal žalobce o odročení jednání. Dne [datum] se konalo ústní jednání ve věci. Dne [datum] byl ustanoven znalec k provedení revizního znaleckého posudku. Dne [datum] byl soudu předložen revizní znalecký posudek. Dne [datum] rozhodl soud o znalečném. Dne [datum] se žalobce vyjádřil k posudku. Dne [datum] požádal žalobce o odročení jednání. Dne [datum] se konalo jednání (pouze odročení). Dne [datum] podali žalobci vyjádření – změnu žaloby. Dne [datum] požádali někteří ze žalobců o odročení jednání. Dne [datum] se konalo ústní jednání. Dne [datum] podali žalobci opravu vyjádření – změnu žaloby. Dne [datum] se konalo ústní jednání. Dne [datum] byl ustanoven znalec k vypracování znaleckého posudku. Dne [datum] byl soudu předložen znalecký posudek. Dne [datum] bylo soudem rozhodnuto o znalečném. Dne [datum] žalovaná 5) podala odvolání proti usnesení o znalečném. Dne [datum] žalobci soudu předložili upřesnění prohlášení vlastníka. Dne [datum] soud vyzval žalovanou 5) k odstranění vad odvolání. Dne [datum] žalovaná 5) doplnila odvolání. Dne [datum] soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně. Dne [datum] předložila žalovaná 5) doplnění odvolání. Dne [datum] soud vyplatil znalečné. Dne [datum] žalobci b) až d) předložili soudu vyjádření a závěrečný návrh. Dne [datum] byl soudu doručen dodatek znaleckého posudku. Dne [datum] požádala žalobkyně c) o přerušení řízení a vydání usnesení. Dne [datum] se konalo ústní jednání. Dne [datum] soud rozhodl o znalečném. Dne [datum] podala žalovaná 5) odvolání. Dne [datum] žalovaná 5) doplnila odvolání. Dne [datum] žalobci požádali o odročení jednání. Dne [datum] Krajský soud v [adresa] – pobočka v [anonymizováno] potvrdil usnesení o znalečném. Dne [datum] se konalo ústní jednání. Dne [datum] žalobce b) předložil soudu doplnění a změnu petitu žaloby. Dne [datum] požádal žalobce b) o odročení jednání. Dne [datum] se žalovaná 5) vyjádřila k novému žalobnímu návrhu. Dne [datum] se konalo ústní jednání. Dne [datum] bylo provedeno místní šetření. Dne [datum] žalobce b) podal vyjádření s návrhem na dohodu. Dne [datum] se konalo ústní jednání. Dne [datum] se konalo ústní jednání ve věci. Dne [datum] založili žalobci do spisu znalecký posudek. Dne [datum] zaslala žalovaná 5) soudu otázky pro znalce. Dne [datum] soud ustanovil znalce k podání znaleckého posudku. Dne [datum] podala žalovaná 5) odvolání. Dne [datum] odvolací soud rozhodl o odvolání žalované 5). Dne [datum] požádal znalec o prodloužení lhůty pro podání znaleckého posudku. Dne [datum] soud žádosti vyhověl a prodloužil lhůtu k vypracování znaleckého posudku. Dne [datum] bylo znalcem nahlíženo do spisu. Dne [datum] se soud dotazoval na stav znaleckého posudku, znalec sdělil, že již má 95 % znaleckého posudku zpracovaného. Dne [datum] znalec znovu zopakoval, že má znalecký posudek v podstatě dokončený. Dne [datum] zaslal znalec vypracovaný znalecký posudek. Dne [datum] byl znalecký posudek rozeslán účastníkům řízení. Dne [datum] soud nařídil ve věci jednání na [datum]. Dne [datum] proběhlo ve věci jednání, při kterém byl vyslechnut znalec, jednání bylo odročeno na [datum] za účelem doplnění znaleckého posudku. Dne [datum] byl zaslán email účastníkům řízení, že jednání nařízené na [datum] se odročuje z důvodu, že znalci nebyl doručen včas protokol z předchozího jednání a nebylo tak vyhotoveno doplnění znaleckého posudku. Dne [datum] došlo soudu doplnění znaleckého posudku. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Dne [datum] právní zástupce žalobců požádal o odročení jednání, jednání bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] žalovaná 5) požádala o návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu, stejného dne vzala návrh zpět. Dne [datum] proběhlo jednání ve věci, jednání bylo odročeno za účelem změny žalobního petitu a rozhodnutí o této změně, a to na [datum]. Dne [datum] přišel soudu návrh na změnu žaloby. Dne [datum] proběhlo jednání s tím, že jednání bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] došla soudu nová změna žaloby. Dne [datum] proběhlo jednání ve věci, při kterém byla připuštěna změna žaloby, jednání bylo odročeno na [datum] za účelem vyhlášení rozsudku. Dne [datum] byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo žalobě vyhověno. Dne [datum] soudce požádal o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku z důvodu obtížnosti věci. Dne [datum] byl rozeslán rozsudek účastníkům. Dne [datum] podala žalovaná 5) odvolání proti rozsudku. Dne [datum] soud vyzval žalovanou 5) k odstranění vad odvolání. Dne [datum] žalovaná 5) zaslala doplnění odvolání. Dne [datum] bylo odvolání předloženo odvolacímu soudu. Dne [datum] byl spis vrácen soudu I. stupně s tím, že je potřeba vybrat soudní poplatek za odvolání. Dne [datum] došel soudu návrh žalované 5) na vydání předběžného opatření. Usnesením ze dne [datum] soud návrh na předběžné opatření zamítl. Dne [datum] došlo soudu odvolání žalované 5) do předběžného opatření. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalovanou 5) k zaplacení soudního poplatku za odvolání do předběžného opatření. Dne [datum] byl soudní poplatek uhrazen. Dne [datum] bylo odvolání předloženo odvolacímu soudu. Usnesením ze dne [datum] odvolací soud potvrdil usnesení soudu I. stupně. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalovanou 5) k zaplacení soudního poplatku za odvolání proti rozsudku. Soudní poplatek byl zaplacen dne [datum]. Spis byl předložen odvolacímu soudu dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] odvolací soud zrušil rozsudek soudu I. stupně a věc vrátil soudu I. stupně. Dne [datum] soud ve věci nařídil jednání na [datum]. Dne [datum] proběhlo jednání ve věci, při kterém vyzval žalující stranu k doplnění tvrzení dle pokynu odvolacího soudu, jednání bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] došlo doplnění žalobců, návrh na vstup dalšího účastníka řízení a současně bylo požádáno o odročení jednání z důvodu kolize jednání. Jednání bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] bylo jednání odročeno na [datum] z důvodu trestní služby vyřizujícího soudce. Dne [datum] proběhlo jednání, při kterém bylo připuštěno, aby do řízení na straně žalované vstoupila další účastnice. Jednání bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] přišlo soudu odvolání žalované 5) do usnesení ze dne [datum] a současně požádala o určení lhůty k provedení procesního úkonu. Dne [datum] byla věc předložena odvolacímu soudu. Usnesením ze dne [datum] krajský soud návrh žalované 5) na určení lhůty zamítl. Usnesením ze dne [datum] odvolací soud změnil usnesení soudu I. stupně tak, že se nepřipouští vstup další účastnice na straně žalované. Dne [datum] ve věci proběhlo další jednání, které bylo odročeno za účelem dalšího doplnění dokazovaní na [datum]. Dne [datum] proběhlo jednání, které bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] došla soudu žádost o odročení jednání z důvodu, že právní zástupce žalobců se účastní mezinárodního školení. Jednání bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] přišla soudu žádost právního zástupce žalobců o odročení jednání, kdy důvodem žádosti je nutnost doplnění znaleckého posudku. Jednání bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] došel soudu návrh na změnu žaloby. Dne [datum] proběhlo jednání ve věci, jednání bylo odročeno na [datum] za účelem vyhlášení rozsudku. Dne [datum] byl vyhlášen rozsudek, kterým soud žalobě vyhověl. Dne [datum] požádal vyřizující soudce o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku do [datum]. Dne [datum] žalovaná 5) podala odvolání. Dne [datum] se žalobci b), c) a vedlejší účastnice vyjádřili k odvolání žalované 5). Dne [datum] se žalobci a) a d) vyjádřili k odvolání žalované 5). Dne [datum] omlouvá svoji nepřítomnost na jednání žalobkyně c) a vedlejší účastnice. Dne [datum] se konalo ústní jednání před odvolacím soudem. Dne [datum] předložila žalovaná 5) své vyjádření. Dne [datum] se konalo ústní jednání před odvolacím soudem (vyhlášen rozsudek). Dne [datum] účastníkům rozeslán rozsudek Krajského soudu v [adresa] – pobočka v [anonymizováno] ze dne [datum]. Dne [datum] rozhodl soud o znalečném. Dne [datum] podal žalobce a) dovolání. Dne [datum] soud vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za dovolání. Dne [datum] a dne [datum] se žalovaná 5) vyjádřila k dovolání. Dne [datum] Nejvyšší soud zrušil rozsudek Krajského soudu v [adresa] – pobočka v [anonymizováno] ze dne [datum] a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Dne [datum] požádali žalobci a) a d) o prodloužení lhůty ke změně podané žaloby. Dne [datum] žalobci a) a d) soudu předložili návrh na změnu žaloby. Dne [datum] se žalovaná 5) vyjádřila k navržené změně žaloby. Dne [datum] požádali žalobci a) a d) o prodloužení lhůty ke změně podané žaloby. Dne [datum] byla soudu předložena replika žalobců b) a c) k vyjádření žalované 5). Dne [datum] žalobci a) a d) soudu předložili návrh na změnu žaloby. Dne [datum] odvolací soud připustil změnu žaloby a současně zrušil rozsudek okresního soudu ve vztahu k žalobci d) a řízení vůči němu zastavil. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] požádala žalovaná 5) o odročení jednání. Dne [datum] navrhl žalobce b) přerušit řízení z důvodu podání žaloby na určení vlastnictví podílů. Dne [datum] se žalobce a) k návrhu na přerušení řízení připojil. Dne [datum] požádal žalobce a) o odročení jednání. Dne [datum] odvolací soud zamítl návrh žalobců na přerušení řízení. Dne [datum] žalobce b) požádal o odročení jednání. Dne [datum] žalobce a) soudu předložil návrh na změnu žaloby. Dne [datum] žalovaná 5) požádala o odročení jednání. Dne [datum] žalovaná 5) předložila soudu vyjádření k návrhu žalobců na změnu žaloby. Dne [datum] odvolací soud připustil změnu žaloby. Dne [datum] žalobci b) a c) požádali o odročení jednání. Dne [datum] se konalo ústní jednání před odvolacím soudem s tím, že žalovaná navrhla přerušit řízení. Dne [datum] žalobci b), c) a vedlejší účastnice sdělili soudu, že souhlasí s přerušením řízení. Dne [datum] odvolací soud zamítl návrh žalované na přerušení řízení. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Žalovaná 5) požádala o odročení jednání z důvodu plánované dovolené. Jednání bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] požádal právní zástupce žalobců o odročení jednání z důvodu kolize. Jednání odročeno na [datum]. Dne [datum] požádal právní zástupce žalobců o odročení jednání z důvodu kolize. Jednání odročeno na [datum]. Dne [datum] došel soudu návrh na změnu žaloby. Dne [datum] bylo jednání odročeno na den [datum] s tím, že důvodem je nutnost doručení návrhu na změnu žaloby a rozhodnutí o jeho změně. Dne [datum] došlo vyjádření žalované 5). Usnesením ze dne [datum] odvolací soud rozhodl o změně žaloby. Dne [datum] přišla soudu žádost o odročení jednání od žalované 5) z důvodu nemoci. Jednání odročeno na [datum]. Dne [datum] proběhlo jednání. Jednání bylo odročeno za účelem doplnění dokazování, a to na [datum]. Dne [datum] bylo jednání odročeno na [datum]. Dne [datum] proběhlo jednání. Jednání bylo odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí na [datum]. Dne [datum] bylo zrušeno vyhlášení rozhodnutí a nově nařízeno jednání na dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalobce k doplnění důkazů a tvrzení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Dne [datum] bylo jednání odročeno na [datum] z důvodu žádosti zástupce žalobce a). Dne [datum] přišla od žalované 5) stížnost na průtahy odvolacího soudu a návrh na určení lhůty k projednání procesního úkonu. Dne [datum] byla stížnost předložena Vrchnímu soudu v Praze. Usnesením ze dne [datum] Vrchní soud v Praze návrh na určení lhůty zamítl. Dne [datum] došlo soudu doplnění důkazů od žalované 5). Dne [datum] došel soudu návrh od žalované 5) na přerušení řízení a odročení jednání. Usnesením ze dne [datum] byl návrh žalované na přerušení řízení zamítnut. Dne [datum] proběhlo ve věcí jednání s tím, že jednání bylo odročeno za účelem doplnění dalších důkazů, a to na [datum]. Dne [datum] došel soudu návrh žalobce a) na doplnění dokazování. Dne [datum] došel soudu návrh od žalované 5) na přerušení řízení. Dne [datum] proběhlo jednání, které bylo toliko odročeno na [datum]. Dne [datum] proběhlo jednání, na kterém byl vyhlášen rozsudek, kterým byl rozsudek okresního soudu změněn tak, že se nahrazuje projev vůle žalované při určení následujícího prohlášení spoluvlastníkům. Současně rozsudek okresního soudu ve výrocích II., III., IV. a V. byl změněn tak, že se zamítá žaloba o uložení povinnosti žalobcům b) a c) uzavřít s žalobcem a) smlouvu o převodu spoluvlastnického podílu a společně a nerozdílně uhradit kupní cenu v částce 429 475 Kč a uhradit kupní cenu v částce 502 832 Kč a smlouvu o převodu spoluvlastnického podílu s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Rozhodnutí nabylo právní moci v celém rozsahu dne [datum]. Dne [datum] podala žalovaná 5) dovolání proti rozsudku Krajského soudu v [adresa] – pobočka v [anonymizováno]. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalovanou 5) k zaplacení soudního poplatku za dovolání. Soudní poplatek za dovolání byl žalovanou 5) uhrazen [datum]. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalovanou 5), aby si zvolila zástupce pro dovolací řízení z řad advokátů. Dne [datum] žalovaná doplnila a odstranila vady dovolání. Dne [datum] bylo dovolání předloženo Nejvyššímu soudu. Dne [datum] byl spis Nejvyšším soudem zapůjčen zdejšímu soudu.

7. Z rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]-85, a navazujícího rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]-110, bylo zjištěno, že zdejší žalobkyně byla odškodněna za nepřiměřenou délku řízení vedeného u Okresního soudu v [anonymizováno] pod sp. zn. [Anonymizováno], přičemž toto řízení bylo přerušeno od [datum] do [datum], a to do pravomocného skončení vedlejšího řízení vedeného u Okresního soudu v [anonymizováno] pod sp. zn. [Anonymizováno]. Soudy v daných řízení vyšly ze základní částky 16 000 Kč za rok trvání řízení (posuzovaného i vedlejšího řízení), již následně modifikovaly dle zákonných kritérií.

8. Z rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [anonymizováno]-173, a navazujícího rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [anonymizováno]-229, bylo zjištěno, že soudy konstatovaly, že v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 48 C 211/2023 byla zdejší žalobkyně odškodněna i za období přerušeného řízení za dobu 7 let a 6 měsíců. V bodě 44 rozsudku odvolacího soudu bylo konstatováno, že jelikož žalobkyně byla v řízení vedeném Obvodním soudem pro [adresa] pod sp. zn. [Anonymizováno] za průběh vedlejšího řízení v období od [datum] do [datum], tj. 7 let a 6 měsíců, kdy bylo tam posuzované řízení vedené u Okresního soudu v [anonymizováno] pod sp. zn.[Anonymizováno] přerušeno do skončení vedlejšího řízení, již odškodněna, soud prvního stupně postupoval správně, vyšel-li pro účely stanovení výše přiměřeného zadostiučinění z doby 7 let a 3 měsíce (14 let a 9 měsíců – 7 let a 6 měsíců). Celková základní částka přiměřeného zadostiučinění proto činí 116 000 Kč.

9. Soud učinil ve věci závěr o skutkovém stavu ohledně průběhu soudního řízení korespondující se skutkovými zjištěními popsanými výše. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující.

10. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení: Podle ustanovení § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ustanovení § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle ustanovení § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ustanovení § 8 odst. 1 zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle ustanovení § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ustanovení § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem. Podle ustanovení § 31 odst. 1 náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odst. 2 náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Podle odst. 3 stejného ustanovení jsou náklady na zastoupení součástí nákladů řízení a zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Podle ustanovení § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 citovaného ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle ustanovení § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ustanovení odst. 3 citovaného § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ustanovení § 15 odst. 2 citovaného zákona pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

11. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svůj nárok u žalované předběžně uplatnila ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

12. Obecně platí, že předpokladem odpovědnosti státu za škodu dle OdpŠk je splnění tří podmínek: 1) existence odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu), 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Absence i jen jednoho z těchto předpokladů odpovědnosti je přitom důvodem pro zamítnutí nároku na náhradu škody.

13. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda soud vydal rozhodnutí v předmětném řízení v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk, neboť pro rozhodnutí v této věci není stanovena zákonem žádná lhůta ve smyslu § 13 odst. 1 věty druhé OdpŠk. Pro toto řízení není obecně stanovena ani žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku (dále i jen „ESLP“) za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přitom přihlíží ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Tomu odpovídá i ustanovení § 31a odst. 3 OdpŠk, dle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

14. Z konstantní judikatury dovolacího soudu vyplývá, že pro závěr, zda byla či nebyla konkrétní věc projednána v přiměřené lhůtě, je třeba celkovou délku jejího projednávání poměřit kritérii uvedenými v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4761/2009). Jak přitom plyne z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3331/2011, je z hlediska závěru o přiměřenosti délky řízení třeba hodnotit všechna takto jmenovaná kritéria, ať již v neprospěch žalobce nebo v jeho prospěch. Platí totiž, že na závěru o nepřiměřenosti délky řízení a v návaznosti na něm i o případné výši zadostiučinění, se projeví kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk ve stejném poměru, v jakém se na celkové délce řízení podílela (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2012, sp. zn. 30 Cdo 35/2012).

15. Předmětné řízení vůči žalobkyni trvalo od [datum], kdy žalobkyně podala k soudu žalobu, a trvalo do [datum], kdy nabylo právní moci odmítavé usnesení odvolacího soudu. Délka posuzovaného řízení vzhledem k posuzované nemajetkové újmě žalobkyně tak činila 10 let a 4 měsíce. Lze shrnout, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, když již ze samotné délky řízení je patrné, že tato délka je nepřiměřená, k tomu je rovněž třeba i zohlednit to, že řízení bylo nedůvodně přerušeno (jak konstatoval sám soud I. stupně v usnesení o pokračování v řízení), čímž žalobkyni vznikla nemajetková újma v podobě nejistoty ohledně výsledku posuzovaného řízení. S přihlédnutím na shora uvedené není možné posuzované řízení ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk považovat za přiměřeně dlouhé.

16. Vzhledem k tomu, že řízení bylo po dobu od [datum] do [datum] přerušeno do pravomocného skončení řízení vedeného u Okresního soudu v [anonymizováno] sp. zn. [anonymizováno] soud se zabýval i daným řízením.

17. Soud zde odkazuje na ustálenou judikaturu dovolacího soudu, ze které plyne závěr, že dojde-li k přerušení původního řízení podle ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. z důvodu, že probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu (vedlejší řízení), započítává se doba, po kterou je původní řízení přerušeno, do celkové doby jeho trvání. V takovém případě je třeba zkoumat, zda ve vedlejším řízení byla věc projednána v přiměřené lhůtě. Pokud tomu tak je, nelze učinit závěr o tom, že by z důvodu jeho přerušení byla délka původního řízení nepřiměřená (srov. NS ČR, sp.zn. 30 Cdo 348/2010). Soud se proto zabýval i tím, zda délka řízení, do jehož skončení bylo posuzované řízení přerušeno, byla přiměřená, kdy v rámci hodnocení jednotlivých kritérií hodnotil i postup v řízení vedlejším. Nicméně vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že žalovaná již odškodnila žalobkyni za nepřiměřenou délku vloženého řízení vedeného u Okresního soudu v [anonymizováno] sp. zn. [anonymizováno] v rámci odškodnění zadostiučinění na nemajetkovou újmu vzniklou z důvodu nepřiměřené délky řízení u shodného soudu pod sp. zn. [Anonymizováno], a to za období od [datum] do [datum], tj. za období 7 let a 6 měsíců, posuzoval pro účely stanovení přiměřené výše zadostiučinění pouze délku řízení po odečtení přerušeného řízení. Jak bylo uvedeno shora celková délka posuzovaného řízení činila 10 let a 4 měsíce, přičemž řízení bylo přerušeno na dobu 4 let a 6 měsíců, a to právě do pravomocného skončení vedlejšího řízení vedeného pod sp. zn. [anonymizováno]. Ve vztahu k žalobkyni tedy činí celková délka posuzovaného řízení po odečtení odškodněného přerušeného řízení dobu 5 let a 10 měsíců.

18. V důsledku porušení práva žalobkyně na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě jí vznikla nemajetková újma (presumovaný vznik újmy žalovaná nevyvracela), kterou je nutno odškodnit v penězích, neboť žádné okolnosti, pro něž by bylo na místě spokojit se v dané věci pouze s konstatováním porušení práva (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2828/2011), i sama žalovaná žalobce finančně odškodnila.

19. Postup při určení přiměřené výše peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení stanovil ve své ustálené judikatuře Nejvyšší soud. Zdůraznil, že pro zachování jednotnosti rozhodování ve věcech odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě je nezbytné, aby soudy ve svých rozsudcích podrobně vysvětlily, z jaké základní částky odškodnění vyšly a jakým způsobem, včetně procentního vyjádření, zohlednily kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk při určení konečné výše odškodnění (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3026/2009). Na závěru o výši zadostiučinění by se měla kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk projevit ve stejném poměru, v jakém se podílela na celkové délce řízení; zásadně vhodnou formou tohoto projevu je procentní modifikace základní částky odškodnění za (celé) řízení (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1710/2012). Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu (viz např. rozsudky ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 1151/2009, ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 4889/2009 nebo ze dne 13. 7. 2011, sp. zn. 28 Cdo 4540/2009) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení.

20. Při stanovení základní částky ročního odškodnění soud tedy vyšel ze základního rozmezí 15 000 až 20 000 Kč za jeden rok řízení (viz NS Cpjn 206/2010). Vyšší než spodní hranice této základní částky se dle zavedené praxe užije u soudních řízení, která překročí délku trvání 10 let. Nejvyšší soud při závěru, že každé řízení vždy nějakou dobu trvá, vychází z doby dvou let. Při úvaze, že výše uvedené rozmezí má být rovnoměrně rozloženo a horní hranice tohoto rozmezí se použije až u mimořádně dlouhých řízení, považuje soud za odpovídající, aby byla základní částka ročního odškodnění navýšena vždy o 1 000 Kč za každé dva roky řízení přesahující dobu 10 let. Soud tak uzavírá, že soudní řízení trvající 10 let a 4 měsíce bude odškodňováno částkou 16 000 Kč za první dva roky řízení (každé soudní řízení musí trvat určitou dobu, přičemž nemajetková újma v prvních letech trvání řízení není příliš závažná), a z částky 16 000 Kč za každý další rok řízení, tj. z částky 1 333 Kč za každý další měsíc řízení. Použití jiné, vyšší částky základního ročního odškodnění, je pak na místě pouze tehdy, pokud toto odůvodňuje výjimečné vyhodnocení některého z kritérií dle § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk., což zde soud neshledal (viz hodnocení kritérií níže).

21. Z rozsudku velkého senátu ESLP ve věci Apicella proti Itálii lze vyčíst, že ESLP považuje za přiměřené, pokud je vnitrostátním orgánem přiznáno poškozenému asi 45 % částky, kterou by přiznal sám (srovnej Stanovisko, bod V., rozsudek Nejvyššího soud ze dne 20. 5. 2009, sp. zn. 25 Cdo 1145/2009). Ze Stanoviska přitom vyplývá, že základní částka 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva a dále za každý následující rok trvání nepřiměřeně dlouho vedeného řízení je nastavena výrazně výše než 45 % toho, co za porušení předmětného práva přiznal ve věcech proti České republice Evropský soud pro lidská práva (srov. část VI Stanoviska a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2012, sp. zn. 30 Cdo 384/2012). Částka 15 000 Kč je přitom částkou základní (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3026/2009, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 20. 4. 2011, sp. zn. IV. ÚS 128/11) a úvaha o jejím případném zvýšení se odvíjí od posouzení všech okolností daného případu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 806/2012, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 21. 11. 2013, sp. zn. III. ÚS 3350/12).

22. Základní částku 149 333 Kč pak je nutno upravit, a to (předně) v důsledku demonstrativně vypočtených kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk, tj. s přihlédnutím k: b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného: - V rámci posouzení složitosti řízení je třeba zohlednit skutkovou, právní i procesní stránku řízení a počet soudních instancí (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. b/ OdpŠk) – řízení bylo složitější po stránce skutkové, když soud prováděl obsáhlé listinné důkazy navržené procesními stranami, ve věci byla konána řada ústních jednání. Věc byla i částečně procesně složitá, když bylo rozhodováno 2krát soudem I. stupně a 2krát soudem odvolacím (hlavní řízení). Přerušené řízení pak bylo po právní i skutkové stránce složité, když žalobci v průběhu řízení několikrát doplňovali a měnili žalobní návrh, ve věci se opakovaně rozsáhle vyjadřovali a doplňovali svá tvrzení a navrhované důkazy. Řízení si vyžádalo provádění rozsáhlého dokazování, a to včetně nutnosti postupně nechat zpracovat 3 znalecké posudky. Soud prováděl řadu procesních úkonů, kdy opakovaně rozhodoval o vstupu nových účastníků do řízení, a to včetně vstupu vedlejší účastnice. Dále bylo opakovaně rozhodováno na více stupních soudní soustavy, ve které byla věc projednávána. Ve vztahu k vloženému řízení pak soud neshledal jiné důvody pro možnou modifikaci. K tomu je však nutné dodat, že z důvodu vloženého řízení nebylo nutné řízení hlavní přerušit, proto soud postup v daném řízení nikterak nemodifikoval, jak bude rozebráno níže, když dané přerušení shledal jako průtah na straně soudu a současně toto zohlednil v jednání poškozené žalobkyně, pročež pro přehlednost již blíže nebude rozebírat vložené řízení. Soud tak z daného důvodu dospěl k závěru, že je namístě z důvodu složitosti modifikovat základní částku snížením o 10 %, a to toliko z důvodu složitosti hlavního řízení, nikoliv vloženého řízení, jak je popsáno shora. - Jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, resp. zda poškozený využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. c/ OdpŠk) – žalobkyně opakovaně žádala o odročení nařízených jednání z důvodu probíhající pandemie Covidu, dne [datum] pak dokonce sama požádala o odročení jednání z důvodu dosud probíhajícího řízení pod sp. zn. [anonymizováno]. Žalobkyně pak sama v žalobě uváděla, že výsledek řízení vedený pod sp. zn. [anonymizováno] neměl pro naříkané řízení vůbec žádný význam, přičemž své námitky mohla uplatnit v rámci odvolání proti usnesení o přerušení řízení ze dne [datum], kdy tato otázka mohla být posouzena odvolacím soudem, žalobkyně však ničeho neučinila. Žalobkyně pak mohla rovněž kdykoliv podat návrh na pokračování v přerušením řízení, toto však rovněž neučinila, k tomu je nutné i poznamenat, že v průběhu přerušeného řízení si zvolila zástupce z řad advokátů, který je práva znalý, a mohl za žalobkyni rovněž podat návrh na pokračování v řízení. K tomu soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2011 sp. zn. 30 Cdo 348/2010, které uvádí, že otázka, zda poškozený přispěl k celkové délce původního řízení tím, že se proti jeho přerušení nebránil odvoláním, nebo že nenavrhoval, aby v řízení bylo pokračováno, může být hodnocena pouze v rámci posouzení jednání účastníka řízení, kterým k nepřiměřené délce řízení přispěl (srov. § 31a odst. 3 písm. c/ OdpŠk). To však pouze tehdy, je-li od počátku zjevné, že důvod přerušení původního řízení nemůže být naplněn (otázka, pro jejíž zodpovězení ve vedlejším řízení bylo původní řízení přerušeno, není ve vedlejším řízení vůbec řešena) nebo vyjde-li nemožnost naplnění důvodu přerušení původního řízení dodatečně najevo (např. ve vedlejším řízení dojde ke změně jeho předmětu a rozhodnutí v něm vydané již nemůže sloužit jako podklad pro rozhodnutí v řízení původním) a poškozený, ačkoliv si této skutečnosti musel být vědom, se proti přerušení řízení nebránil, resp. pokračování původního řízení nenavrhl. Už ze samotného vyjádření žalobkyně je zřejmé, že si byla vědoma toho, že naříkané řízení nemá být přerušeno, nicméně ničeho neučinila, pročež soud dané (ne)jednání žalobkyně zohlednit v neprospěch žalobkyně. Soud tak z důvodu opakovaných žádostí žalobkyně o odročení modifikoval základní částku snížením o 5 % a z důvodu, že nepodala odvolání proti usnesení o přerušení řízení, potažmo návrh na pokračování v řízení, ač si byla vědoma toho, že nejsou dány důvody pro přerušení, soud přistoupil k modifikaci základní částky snížením o 15 %. - Kritérium postupu orgánů veřejné moci během řízení (§ 31a odst. 3 písm. d/ OdpŠk) – pokud jde o kritérium postupu soudu během řízení, soud shledal, že soud postupoval ve věci nekoncentrovaně a v řízení došlo k průtahům, a to vše v období, než bylo pokračováno v řízení po vydání usnesení o pokračování v řízení. Soud shledal následující průtahy: dne [datum] napadla žaloba na soud a až dne [datum] byla zaslána žaloba protistraně k vyjádření, tedy po 2 letech od zahájení řízení, kdy následně bylo usnesením ze dne [datum] (v právní moci den [datum]) přerušeno řízení do [datum], kdy nabylo právní moci usnesení o pokračování v řízení, ve kterém bylo konstatováno, že nebylo důvodu k přerušení řízení, v čemž lze rovněž spatřovat průtah. K tomu soud konkrétně uvádí, že soud musí k přerušení řízení přistoupit odpovědně a s vědomím, že ukáže-li se následně přerušení původního řízení jako neproduktivní, může doba, po kterou bude původní řízení přerušeno, přispět k celkové délce řízení a tím i k tomu, že v řízení dojde k porušení práva účastníků na projednání věci v přiměřené lhůtě. Nicméně, že třeba zdůraznit, že žalobkyně za dané období byla již odškodněna a soud tak danou skutečnost zohlednit toliko do kritéria postupu soudu. Soud tak z daného důvodu dospěl k závěru, že je namístě z důvodu postupu soudu modifikovat základní částku navýšením o 30 %. - Významu předmětu řízení pro poškozeného (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. e/ OdpŠk) - Evropský soud pro lidská práva tento typ řízení neřadí mezi řízení, kterým přisuzuje zvýšený význam pro účastníky (za řízení se zvýšeným významem pro účastníky jsou považována zejména řízení trestní, opatrovnická, pracovněprávní, o osobním stavu, ve věcech sociálního zabezpečení a týkající se zdraví nebo života). Soud naopak dospěl k závěru, že význam řízení byl pro žalobkyni zanedbatelný, a to zejména s ohledem na žalovanou částku ve výši 12 936 Kč s příslušenstvím, o níž bylo v naříkaném řízení rozhodováno. V tomto směru lze odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2019, sp. zn. 30 Cdo 833/2017, v němž dovolací soud konstatuje, že v případech, kdy je předmětem řízení peněžité plnění, není obecně důvodné, aby původně žalovanou částku přiznané zadostiučinění v penězích svou výší přesahovalo, nadto několikanásobně. Soud pak neshledal ani jiné důvodu, pro které by měl dospěl k závěru, že dané řízení mělo pro žalobkyni jiný význam, když nelze ani přisvědčit tvrzením žalobkyně v žalobě, že po celou dobu byla vystavena vyhroceným a konfliktním vztahům mezi spoluvlastníky, když tyto skutečnosti nemohou jít na vrub státu. Soud tak z důvodu bagatelního významu řízení pro žalobkyni přistoupil k modifikaci základní částky o 50 %.

23. Základní odškodnění ve výši 149 333 Kč je tak po zohlednění shora provedených procentních modifikací namístě ponížit o 50 % na výsledných 74 666,5 Kč, přičemž od výsledné částky je nutné ještě odečíst období z přerušeného řízení, za které byla žalobkyně již odškodněna, tj. za období 4 let a 6 měsíců, kdy tak žalobkyně bude odškodněna za dobu 5 let a 10 měsíců. Výsledná částka tak po všech shora uvedených zohlednění činí 38 665 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobkyni již poskytla jakožto finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky soudního řízení částku ve výši 52 267 Kč, soud žalobu v plném rozsahu zamítl, a to i včetně příslušenství představující zákonný úrok z prodlení, když žalované plnila v zákonné šestiměsíční lhůtě a nedostala se do prodlení.

24. Co se týče uplatněného nároku žalobkyně na náhradu majetkové škody ve výši 17 356 Kč, která má představovat škodu v podobě nákladů řízení vynaložených na nápravu nesprávného úředního postupu nebo vydání nezákonného rozhodnutí nelze považovat za důvodný.

25. Podle ustanovení § 31 odst. 1 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu, přičemž dle stejného ustanovení odst. 2 může náhradu nákladů poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestli mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Podle odst. 3 stejného ustanovení jsou náklady na zastoupení součástí nákladů řízení a zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Žalobkyně měla v průběhu naříkaného řízení možnost se proti nákladovému výroku bránit v průběhu naříkaného řízení prostřednictvím odvolání, která podala, nicméně bylo odmítnuto pro opožděnost. V předmětném řízení pak ani nedošlo k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 8 OdpŠk, který stanovený v odst. 1, že nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Musí jít o rozhodnutí pravomocné, neboť se vychází z toho, že do okamžiku právní moci má účastník řízení procesní možnosti obrany proti rozhodnutí, které je pro něj nepříznivé. Z uvedeného je zcela patrné, že k vydání nezákonného rozhodnutí v předmětném řízení nedošlo.

26. Na základě shora uvedeného soud neshledal zřejmou souvislost mezi tvrzeným nárokem žalobkyně a platnou zákonnou úpravou, pročež soud žalobu i ohledně tohoto nároku zamítl.

27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V souzeném případě tak byla zcela úspěšná žalovaná, proti které byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 1 režijního paušálů po 300 Kč dle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř., a to za písemné vyjádření k žalobě. Jejich zaplacení uložil soud neúspěšné žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., když k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod.

Poučení