10 C 23/2024 - 244

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Lukášem Kučerou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Anonymizováno] za níž jedná [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 1 270 000 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 470 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 470 000 Kč ve výši 14,75 % od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba ve zbývajícím žalobním požadavku na zaplacení částky 800 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, a dále zákonných úroků z prodlení z částky 470 000 Kč od [datum] do [datum].

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 35 154 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal po žalované úhrady finančního zadostiučinění ve výši 1 270 000 Kč s příslušenstvím a písemné omluvy za nemajetkovou újmu způsobenou žalobci vydáním nezákonného rozhodnutí. Žalobu odůvodnil tím, že proti němu bylo usnesením policejního orgánu ze dne [datum] zahájeno trestní stíhání. Předmětem trestního stíhání bylo podezření, že žalobce měl zavázat společnost [právnická osoba] k provádění laboratorních vyšetření, ačkoliv k tomu společnost nebyla řádně registrována. Tím měl poskytnout součinnost při snaze dosáhnout neoprávněného prospěchu vylákáním úhrad z prostředků veřejného zdravotního pojištění za neoprávněně vykázané laboratorní výkony. Dne [datum] byla podána na žalobce obžaloba pro jednání kvalifikované jako účastenství spáchané formou pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku na zvlášť závažném zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku dílem dokonaným, dílem nedokonaným, ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 k § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, jednak zločin neoprávněného podnikání podle § 251 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku. [Anonymizováno] rozhodl dne [datum] rozsudkem ve věci sp. zn. [sp. zn.] tak, že žalobce byl v souladu s ustanovením § 226 písm. b) trestního řádu zproštěn obžaloby. Proti rozsudku si státní zástupce podal v neprospěch žalobce odvolání. Usnesením [Anonymizováno] ze dne [datum] bylo odvolání státního zástupce zamítnuto. Trestní řízení trvalo více než 6 let, a to od [datum] do [datum]. Pokud jde o způsobenou újmu, pak žalobce uvádí, že je uznávaným lékařem, vysokoškolským pedagogem a byl významným funkcionářem jedné z fakult [právnická osoba], kdy se jej trestní stíhání se velmi osobně dotýkalo. Od uveřejnění informací o jeho obvinění v médiích byla jeho dobrá pověst zničena. Byl aktivním sportovcem žijícím zdravým životním stylem, nekuřák a abstinent. Vlivem nezákonného trestního řízení však utrpěl velkou újmu na svém zdraví, potýkal se s psychickými i fyzickými zdravotními potížemi, trpěl depresemi, poruchami spánku a byl nucen užívat antidepresiva a hypnotika. Zdravotní potíže žalobce se dále stupňovaly a vyústily až v jeho hospitalizaci na jednotce intenzivní péče kvůli plicní embolii a trombóze bez jiné prokázané prvotní příčiny, než je chronický stres. Trestní stíhání zasáhlo i ostatní členy jeho rodiny, kdy nejvíce utrpěl vztah s jeho ženou. Zároveň se žalobce musel vyrovnat s tím, že jeho matka, která už na světě neměla nikoho jiného než jeho, zemřela s vědomím, že její syn možná půjde do vězení. V rámci medializace věděli jeho kolegové a podřízení, že je trestně stíhán. Žalobce byl v té době vysokoškolským pedagogem a proděkanem na [Anonymizováno]. lékařské fakultě [právnická osoba]. [adresa] část kolegů a podřízených v důsledku trestního stíhání vůči němu změnila chování a částečně se od něj odvrátila. Žalobce byl nucen odstoupit ze své funkce [Anonymizováno], což pro něj bylo mimořádně ponižující a frustrující. V rámci [Anonymizováno] kliniky, jejíž je přednostou, musel žalobce omezit své aktivity z důvodu problémů se soustředěním a nedostatku energie Žalobce tak z těchto důvodů i přijmul nabídku pracovat v zahraničí, konkrétně v [právnická osoba] ve [Anonymizováno], kde od rodu [Anonymizováno] do roku [Anonymizováno] působil. Takto činil na základě dohody s managementem [adresa] i [Anonymizováno] [právnická osoba] v rámci tzv. sabbaticalu. Žalobce dne [datum] předběžně uplatnil svůj nárok u žalované, která právnímu zástupci žalobce dne [datum] doručila stanovisko, ve kterém žalobci přiznala odškodnění v částce 230 000 Kč z požadované částky 1 500 000 Kč, proto se v rámci tohoto řízení domáhá rozdílu.

2. Žalovaná navrhla, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta. Žalovaná učinila nesporným, že žalobce dne [datum] u ní mj. uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy v souvislosti s nezákonným trestním stíháním v částce 1 500 000 Kč a omluvy. Žalovaná uznala nárok žalobce částečně důvodným co do částky 230 000 Kč a požadované písemné omluvy. Žalovanou bylo přihlédnuto k tomu, že žalobci hrozil nepodmíněný trest odnětí svobody, kdy státní zástupce navrhoval trest 7,5 až 8,5 let odnětí svobody a dále ke skutečnosti, že dané jednání souviselo s pracovní činností žalobce. Předmětné trestní stíhání trvalo cca 6 let a 2 měsíce od převzetí usnesení o zahájení trestního stíhání žalobcem dne [datum] do pravomocného skončení dne [datum]. Žalovaná pak zohlednila tvrzenou újmu žalobce, která se shoduje se žalobou, a to při zohlednění skutečnosti, že žalobce byl v péči psychiatra již od roku [Anonymizováno] a dále při zohlednění skutečností vyplývajících mj. z lékařské zprávy – propouštěcí zprávy ze dne [datum] (žalobce lékaři uvedl, že začátkem srpna měl lumbago po sekání pařezu, poté měl obstřik a bolest se posunula výše a dále uvedl, že možná již cca před 10 lety mohl prodělat plicní embolii, měl obdobné bolesti a byl dušný, tedy s přihlédnutím k tomu, že určité potíže měl žalobce již v době předcházející zahájení jeho trestního stíhání, když již v této době navštěvoval mj. fyzioterapii, jak se podává ze zaslaného “přehledu vykázané péče“). Žalovaná dále uvedla, že ve vztahu k medializaci věci nezjistila žádný exces ze strany orgánů činných v trestním řízení.

3. Usnesením ze dne [datum] soud částečně zastavil řízení pro částečně zpětvzetí žaloby, a to v rozsahu požadované písemné omluvy, která byla žalobci ze strany žalované poskytnuta.

4. Ze shodných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že žalobce žalobou uplatněný nárok u žalované předběžně uplatnil, a to dne [datum].

5. Účastníci řízení dále učinili nesporným průběh trestního řízení vedeného [Anonymizováno] pod sp. zn. [sp. zn.], a to konkrétně, že trestní stíhání žalobce bylo zahájeno usnesením Policie ČR, Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru nelegálních obchodů ze dne [datum], sp. zn. [sp. zn.], pro podezření pro spáchání účastenství na trestném činu podvodu dle § 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku spáchaného formou pomoci dle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku a spáchání trestného činu neoprávněného podnikání dle § 251 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákoníku. Usnesením [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-125, byly dle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu zamítnuty stížnosti obviněných jako nedůvodné. Dne [datum] byla k [Anonymizováno] podána obžaloba ze dne [datum], č.j. [sp. zn.]-2597, kdy právní kvalifikace skutku vztahující se k osobě žalobce zněla na účastenství spáchané formou pomoci dle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku na zvlášť závažném zločinu podvodu dle § 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku dílem dokonaném, dílem nedokonaném, ve stádiu pokusu dle § 21 odst. 1 k § 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku a jednak zločin neoprávněného podnikání dle § 251 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákoníku. Rozsudkem [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-16804, byl žalobce dle § 226 písm. b) tr. řádu obžaloby zproštěn. Proti zprošťujícímu rozsudku si podal odvolání státní zástupce. Usnesením [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-16974, bylo dle § 256 tr. řádu odvolání státního zástupce zamítnuto.

6. Z článku [jméno FO] uveřejněného na serveru Aktualně.cz ze dne [datum] soud zjistil, že v kauze podnikatele [jméno FO], která se týká údajných podvodů jeho firmy [právnická osoba], figuruje i vysoce postavený [Anonymizováno] jedné [podezřelý výraz]. Deník [právnická osoba].cz zjišťoval, v čem podle žalobce spočívá jeho podíl na možné trestné činnosti. V kauze čeká soud celkem pět lidí. Podle státního zástupce vytáhli nezákonně ze zdravotních pojišťoven 239 milionů korun.

7. Z článku Případ [právnická osoba]: Pochybnosti o tom, že byl spáchán podvod, měla i policie na serveru [právnická osoba].cz ze dne [datum] soud zjistil, že [Anonymizováno] má začít projednávat obžalobu, kdy se jedná o stamilonové částky, které měly být podle obžaloby podvodně čerpány v letech [Anonymizováno]–[Anonymizováno] ze zdravotních pojišťoven, a to prostřednictvím laboratoře [právnická osoba], vlastněnou mj. [jméno FO]. Pochybnosti o tom, že byl na zdravotních pojišťovnách spáchán podvod, měla policie i [právnická osoba]. Obžaloba mířila na pět lidí: [jméno FO] a [jméno FO], kteří zastávali funkce předsedy a místopředsedy představenstva společnosti [právnická osoba], lékařku [jméno FO], odbornou zaměstnankyni laboratoře, profesora [Jméno žalobce], lékaře a někdejšího většinového majitele společnosti [právnická osoba], která poskytovala laboratoři [právnická osoba] služby a [jméno FO]. Dále se v článku uvádí, že zajímavé bude, jak se soud vyrovná s dokumentem, který obžaloba neobsahuje, ale který je součástí spisu. Jedná se o úřední záznam, který vypracoval policista Národní centrály proti organizovanému zločinu v [Anonymizováno] [Anonymizováno] a který na devíti stranách podrobně analyzuje právě vztah [právnická osoba] a [právnická osoba]. „Již od výsledků první kontroly, tj. od [Anonymizováno] vědí ([právnická osoba] i [právnická osoba]), že způsob vykazování je chybný, ale nikdo s tím nic nedělal, zůstal stále stejný zavedený systém, ze strany [právnická osoba] nedošlo ke kontrole nad systémem,“ konstatuje se mj. v závěrech této policejní analýzy. Policista dále uvádí, že pojišťovna také analyzovala možná řešení, žádné by ovšem nevedlo k úspoře. „Otázkou je za této situace případná subjektivní stránka zástupců [právnická osoba]… tzn. prováděli pořád to stejné, stejným způsobem, pořád jim to platili (kromě 9 pacientů), nikdo nic neřešil přesto, že na [právnická osoba] věděli už od [Anonymizováno], že je zde podezření na špatné vyúčtování a ve výsledku (v roce [Anonymizováno]) jim řekli, že jim to dovolí přeúčtovat jinak,“ popisuje se v analýze policie zásadní pochybnost o důvodnosti této části žaloby. Obdobnou pochybnost ovšem vyjádřil i státní zástupce [právnická osoba] (NSZ), který v [Anonymizováno] rozhodoval o jedné ze stížností. V usnesení z [Anonymizováno] sice stížnost odmítl, avšak upozornil na revizní zprávu [právnická osoba] z [Anonymizováno] a také na to, že mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] proběhlo jednání o urovnání vztahů dohodou, „takže při znalosti skutečného stavu věci jejich uvádění v omyl (případné využití omylu) lze v době po vydání revizní zprávy ze dne [datum] obtížně dovozovat“.

8. Z článku [jméno FO], [jméno FO] i ostatní obžalovaní v kauze firmy [právnická osoba] svou vinu odmítají na serveru [právnická osoba].cz ze dne [datum] soud zjistil, že podnikatel a lobbista [jméno FO], lékařka [jméno FO] i další tři obžalovaní odmítli vinu v případu údajně neoprávněných úhrad pro společnost [právnická osoba]. Zcela popřeli, že by od [podezřelý výraz] podvodně vylákali stamiliony korun. Laboratoř podle nich naopak poskytovala unikátní zdravotnickou péči a zachraňovala životy, pojišťovny rozsah jejích úkonů znaly. Státní zástupce kvůli tomu obžaloval lékaře [jméno FO], [Jméno žalobce] a podnikatele [jméno FO] a [jméno FO] z podvodu. Podle obžaloby od [podezřelý výraz] podvodně vylákali přes [Anonymizováno] korun a dalších [Anonymizováno] se získat snažili. Hrozí jim až desetileté vězení.

9. Z článku [jméno FO] čelí obvinění spolu s [jméno FO] kvůli laboratoři. Vinu odmítli na serveru [Anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že lékařka [jméno FO] ve středu odmítla obžalobu v případu údajně neoprávněných úhrad pro společnost [právnická osoba]. U pražského městského soudu uvedla, že si za výkony laboratoře stojí. Molekulární genetička je spolu s dalšími třemi lidmi viněná z toho, že od zdravotních pojišťoven podvodně vylákala přes [Anonymizováno] korun a [Anonymizováno] milionů se získat snažila. V kauze čelí obžalobě i podnikatel a lobbista [jméno FO]. Státní zástupce kvůli tomu kromě lékařky obžaloval také doktora [Jméno žalobce] a podnikatele [jméno FO] a [jméno FO] z podvodu. Hrozí jim až desetileté vězení.

10. Z článku [Anonymizováno]. V kauze neoprávněných úhrad další obžalovaní vinu odmítli na serveru [právnická osoba].cz ze dne [datum] soud zjistil, že pražský městský soud začal projednávat případ neoprávněných úhrad pro společnost [právnická osoba], ve které je spolu s dalšími čtyřmi lidmi obžalován podnikatel a lobbista [jméno FO]. Státní zástupce kvůli tomu obžaloval lékařku [jméno FO], doktora [Jméno žalobce] a podnikatele [jméno FO] a [jméno FO] z podvodu. Všichni vinu odmítají. Pětice podle státního zástupce podvodně vylákala od zdravotních pojišťoven přes [Anonymizováno] milionů korun a dalších [Anonymizováno] milionů se získat snažila. [jméno FO] hrozí až osmileté vězení, ostatním až desetiletý trest.

11. Z článku [Anonymizováno] na serveru [právnická osoba].cz ze dne [datum] soud zjistil, že případ se týká údajně ne­oprávněných úhrad ze zdravotního pojištění pro společnost [právnická osoba]. Ta podle obžaloby v letech [Anonymizováno] až [Anonymizováno] prováděla vyšetření exhumánního genomu, tedy zejména infekčních virů a bakterií. Státní zástupce tvrdí, že k tomu firma neměla oprávnění a od zdravotních pojišťoven si nechávala proplácet dražší úkony. Obžalovaní uvedli, že peníze ze zdravotních pojišťoven jsme podvodně nevylákali. Mezi obviněnými figuruje mj. viroložka [jméno FO] a lobbista [jméno FO]. Spolu s ní na lavici obžalovaných usedl i [podezřelý výraz] [adresa] [Jméno žalobce]. Ten působil jako jednatel firmy [právnická osoba], jež s [právnická osoba] spolupracovala. Stejně jako ostatní obžalobu odmítl. V kauze čelí obžalobě z podvodu dále podnikatelé [jméno FO] a [jméno FO], spolupracovník [jméno FO].

12. Z článku [Anonymizováno] na serveru [právnická osoba].cz ze dne [Anonymizováno] zjistil, že minulý týden probíhalo u [Anonymizováno] po dva dny hlavní líčení s pěti obžalovanými v případu laboratoře [právnická osoba] Soud vyslechl obžalobu, stanoviska obžalovaných, jejich obhájců a provedl některé listinné důkazy. Pokračovat bude na konci srpna a v září. Obhájci také rozporovali obžalobu stran údajného podvodu, kterého se měl [právnická osoba] dopustit tím, že pod jeho formální hlavičkou prováděli vyšetření zaměstnanci jiné společnosti, konkrétně firmy [právnická osoba], v jejímž čele stáli dva z obžalovaných, doktorka [jméno FO] a profesor [jméno FO]. Obhájce profesora [jméno FO], [Jméno advokáta], pak konstatoval, že nelze spatřovat porušování zákona ani u společnosti [právnická osoba], neboť té umožňoval provádění zmíněných testů zase živnostenský zákon.

13. Z článku [Anonymizováno] na serveru [právnická osoba].cz ze dne [datum] soud zjistil, že státní zástupce kvůli kauze společnosti [právnická osoba] obžaloval z podvodu také lékařku [jméno FO], doktora [Jméno žalobce] a podnikatele [jméno FO] a [jméno FO]. [jméno FO] chce žalobce poslat za mříže na 7,5 až 8,5 roku, další tři obžalované by podle něj měl soud potrestat nepodmíněnými tresty od sedmi do devíti let. Nejvyšší trest, osm až devět let, požaduje pro [jméno FO].

14. Z článku [Anonymizováno] na serveru [právnická osoba].cz ze dne [datum] soud zjistil, že státní zástupce navrhl podnikateli a lobbistovi [jméno FO] trest vězení až osm let v případu údajně neoprávněných úhrad pro společnost [právnická osoba]. Lékařku [jméno FO] chce poslat za mříže až na 8,5 roku, další tři obžalované [Jméno žalobce], podnikatele [jméno FO] a [jméno FO] by podle něj měl soud potrestat nepodmíněnými tresty od sedmi do devíti let.

15. Z článku V [Anonymizováno] na serveru [právnická osoba].cz ze dne [datum] soud zjistil, že závěrečnými řečmi obhájců pokračovalo hlavní líčení v případu údajně neoprávněných úhrad pro společnost [právnická osoba]. Státní zástupce kvůli tomu obžaloval lékaře [jméno FO] a [Jméno žalobce] a podnikatele [jméno FO] a [jméno FO] z podvodu. Podle obžaloby od zdravotních pojišťoven podvodně vylákali přes [Anonymizováno] milionů korun a dalších [Anonymizováno] milionů se získat snažili. Hrozí jim až desetileté vězení. Státní zástupce pro [jméno FO] navrhl sedm až osm let vězení, [jméno FO] chce poslat za mříže na 7,5 až 8,5 roku. Další tři obžalované by podle něj měl soud potrestat nepodmíněnými tresty od sedmi do devíti let.

16. Z článku [jméno FO] na serveru [právnická osoba].cz ze dne [datum] soud zjistil, že pražský městský soud v pátek zprostil obžaloby lobbistu [jméno FO], molekulární genetičku [jméno FO] a další tři lidi v kauze laboratoře [právnická osoba]. Vedle lobbisty a genetičky [jméno FO] byli obžalovaní i podnikatelé [jméno FO], [jméno FO] a lékař [Jméno žalobce]. Soudce uvedl, že skutky uvedené v obžalobě nejsou trestnými činy. Rozsudek není pravomocný.

17. Z článku [jméno FO]? na serveru [právnická osoba].cz ze dne [datum] soud zjistil, že senát [Anonymizováno] zprostil všech pět obviněných v případu [právnická osoba] obžaloby. V obžalobě označené skutky nejsou trestnými činy, konstatoval soud. Státní zástupce podal na místě odvolání. Obžalobu podal státní zástupce na 5 obviněných, [jméno FO], [jméno FO], [Jméno žalobce], [jméno FO] a [jméno FO]. Pětice obžalovaných lékařů a podnikatelů podle státního zástupce měla podvodně vylákat skrze laboratoř [právnická osoba] od zdravotních pojišťoven přes [Anonymizováno] milionů korun a dalších [Anonymizováno] milionů se získat snažila.

18. Z článku [jméno FO] na serveru [právnická osoba].cz ze dne [datum] soud zjistil, že pražský městský soud zprostil obžaloby podnikatele a lobbistu [jméno FO] a další čtyři lidi viněné v kauze neoprávněných úhrad pro společnost [právnická osoba]. Pětice podle státního zástupce podvodně vylákala od zdravotních pojišťoven přes [Anonymizováno] milionů korun a dalších [Anonymizováno] milionů korun se získat snažila. Státní zástupce kvůli tomu obžaloval lékařku [jméno FO], doktora [Jméno žalobce] a podnikatele [jméno FO] a [jméno FO] z podvodu. Státní zástupce si podal proti rozhodnutí odvolání.

19. Z článku [jméno FO] na serveru [právnická osoba].cz ze dne [datum] soud zjistil, že osvobození podnikatele a lobbisty [jméno FO] a dalších čtyř lidí v kauze úhrad pro společnost [právnická osoba] je pravomocné. Rozhodl o tom Vrchní soud v Praze, který zamítl odvolání státního zástupce. Státní zástupce kvůli tomu obžaloval mj. lékařku [jméno FO], doktora [Jméno žalobce] a podnikatele [jméno FO] a [jméno FO] z podvodu.

20. Z článku [jméno FO] na serveru [právnická osoba].cz ze dne [datum] soud zjistil, že osvobození podnikatele a lobbisty [jméno FO] a dalších čtyř lidí v kauze úhrad pro společnost [právnická osoba] je pravomocné, když o tomto rozhodl Vrchní soud v Praze, který zamítl odvolání státního zástupce, který podal obžalobu mj. na lékařku [jméno FO], doktora [Jméno žalobce] a podnikatele [jméno FO] a [jméno FO] z podvodu.

21. Z článku [jméno FO] na serveru [právnická osoba].cz ze dne [datum] soud zjistil, že osvobození podnikatele a lobbisty [jméno FO] a dalších čtyř lidí v kauze úhrad pro společnost [právnická osoba] je pravomocné, když o tomto rozhodl Vrchní soud v Praze, který zamítl odvolání státního zástupce, který podal obžalobu mj. na lékařku [jméno FO], doktora [Jméno žalobce] a podnikatele [jméno FO] a [jméno FO] z podvodu.

22. Z článku [jméno FO] na serveru [právnická osoba].cz ze dne [datum] soud zjistil, že osvobození podnikatele a lobbisty [jméno FO] a dalších čtyř lidí v kauze úhrad pro společnost [právnická osoba] je pravomocné, když o tomto rozhodl Vrchní soud v Praze, který zamítl odvolání státního zástupce, který podal obžalobu mj. na lékařku [jméno FO], doktora [Jméno žalobce] a podnikatele [jméno FO] a [jméno FO] z podvodu.

23. Z článku [Anonymizováno] na serveru [právnická osoba].cz ze dne [datum] soud zjistil, že pražský vrchní soud zprostil obžaloby podnikatele [jméno FO] a s ním i další čtyři lidi v kauzu související s laboratoří [právnická osoba], která podle obžaloby mezi roky [Anonymizováno] až [Anonymizováno] inkasovala za genetické krevní testy neoprávněně od zdravotních pojišťoven přes [Anonymizováno] milionů korun. Státní zástupce kvůli tomu obžaloval tři podnikatele – [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]. S nimi před soudem skončili také viroložka [jméno FO] a lékař [Jméno žalobce].

24. Z článku [jméno FO] na serveru [právnická osoba].cz ze dne [datum] soud zjistil, že osvobození podnikatele a lobbisty [jméno FO], lékařky [jméno FO], doktora [Jméno žalobce] a podnikatele [jméno FO] a [jméno FO] v kauze úhrad pro společnost [právnická osoba] je pravomocné, kdy o tom rozhodl Vrchní soud v Praze, který zamítl odvolání státního zástupce.

25. Z článku [jméno FO] na serveru [právnická osoba].cz ze dne [datum] soud zjistil, že osvobození podnikatele a lobbisty [jméno FO], lékařky [jméno FO], doktora [Jméno žalobce] a podnikatele [jméno FO] a [jméno FO] v kauze úhrad pro společnost [právnická osoba] je pravomocné, kdy o tom rozhodl Vrchní soud v Praze, který zamítl odvolání státního zástupce.

26. Z článku [jméno FO] na serveru [právnická osoba].cz ze dne [datum] soud zjistil, že osvobození podnikatele a lobbisty [jméno FO], lékařky [jméno FO], doktora [Jméno žalobce] a podnikatele [jméno FO] a [jméno FO] v kauze úhrad pro společnost [právnická osoba] je pravomocné, kdy o tom rozhodl Vrchní soud v Praze, který zamítl odvolání státního zástupce.

27. Z článku [právnická osoba] na serveru [právnická osoba].cz ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] dostalo návrh na podání dovolání v případu transakcí kolem společnosti [právnická osoba]. Rozhodnutí o případném dovolání by mělo padnout do začátku května. Státní zástupce v dané kauze podal obžalobu na [jméno FO], lékařku [jméno FO], doktora [Jméno žalobce] a podnikatele [jméno FO] a [jméno FO].

28. Z článku [právnická osoba] na serveru [právnická osoba].cz ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] nepodá dovolání v případu úhrad pro společnost [právnická osoba]. Podnět k dovolání podalo dozorující Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. [právnická osoba] jej odložilo. Případ tak definitivně končí. Státní zástupce v dané kauze podal obžalobu na [jméno FO], lékařku [jméno FO], doktora [Jméno žalobce] a podnikatele [jméno FO] a [jméno FO].

29. Z lékařské zprávy z [podezřelý výraz] [adresa] ze dne [datum] bylo zjištěno, že EKG žalobce je při klidové fázi i při zátěži v normě.

30. Z propouštěcí zprávy z [podezřelý výraz] [adresa] z jednotky Kardio [Anonymizováno] – [Anonymizováno] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce lékaři uvedl, že začátkem srpna měl lumbago po sekání pařezu, poté měl obstřik a bolest se posunula výše a dále uvedl, že možná již cca před [Anonymizováno] lety mohl prodělat plicní embolii, měl obdobné bolesti a byl dušný. Na jednotku JIP byl přijat pro plicní embolii a trombózu.

31. Z přehledu vykazované péče žalobce od [právnická osoba] za období od listopadu [Anonymizováno] do ledna [Anonymizováno] bylo zjištěno, že od [Anonymizováno] byl péči psychiatra, v péči psychiatra byl i v [Anonymizováno] pak docházel k fyzioterapeutovi.

32. Z čestného prohlášení [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce byl léčen pro poruchy spánku a reaktivitu na závažný stres, který prožíval v souvislosti s jeho trestním stíháním. Symptomatologie byla převážně úzkostná s panickou složkou a depresivní. Byl medikován antidepresivy.

33. Z publikační činnosti žalobce bylo zjištěno, že napsal tyto knihy: [publikační činnost]

34. Z účastnického výslechu žalobce bylo zjištěno, že od prosince 2016 je profesorem a byl a stále je přednostou kliniky v [Anonymizováno] na [adresa], byl [Anonymizováno] a měl se stát v roce [Anonymizováno] [Anonymizováno], když byl jedním z horkých kandidátů, toto bylo přerušeno v [Anonymizováno], kdy byl obviněn. V [Anonymizováno] dobrovolně odstoupil z funkce [Anonymizováno] pro [Anonymizováno], kde byl předtím 3,5 roku. Odstoupil z důvodu, že je zastáncem presumpce viny v rámci akademického prostředí, a proto ani nekandidovat v rámci děkanských voleb. Nadále zůstal ve funkci přednosty kliniky. Na jeho osobu byl enormní tlak, proto v roce [Anonymizováno] přijal nabídku práce ve [Anonymizováno]. Ze zahraničí se vrátil po necelém roce, protože mu umírala matka, která umřela s tím, že její syn je trestně stíhán. Po obvinění začal trpět nespavostí, jeho pracovní výkonnost poklesla. Nemohl se věnovat tolika pacientům a studentům, jak by chtěl. Musel brát antidepresiva. Začal i pravidelně chodit na psychiatrická a psychoterapeutická vyšetření. Dostal plicní embolii ze stresu, byl na koronární jednotce, a to přestože byl aktivní sportovec. Rodina celou situaci snášela velmi špatně. Manželka a nejstarší dcera měly rovněž poruchy zejména psychického rázu. V rámci svého oboru je známou osobou, když v ČR je celkem [hodnota] centrální pracovišť pro [podezřelý výraz]. Je známou osobou i v zahraničí, kde je členem [Anonymizováno], účastnil se i několika grantů. Někteří kolegové se s ním přestali bavit, cca 10 %.

35. Z výslechu svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že je dcerou žalobce. Svědkyně uvedla, že v době před trestním stíháním chtěl její otec kandidovat na [Anonymizováno]. V době, kdy začalo trestní stíhání byl její otec skleslý, málomluvný, odtažitý, začal pít alkohol, doma panovalo dusno. Otec se začal i více stranit společenskému životu, byl více doma. Otec sportoval, byl aktivní horolezec, v důsledku trestního stíhání se stranil, neměl energii jezdit o víkendu s partou přátel na lezení. Měl problémy s nespavostí, bral na to léky. Trestní stíhání se projevilo na fyzické stránce otce, kdy byl hospitalizován s plicní embolií. Celá kauza byla medializovaná, což se otce velmi dotklo. V rámci svých kamarádů a pracovního prostředí musela svědkyně vysvětlovat, že její otec je trestně stíhán. Jeho pracovní výkonnost poklesla, protože byl ve stresu, kolegové na něj koukali skrz prsty.

36. Z výslechu svědkyně [tituly před jménem] [adresa] bylo zjištěno, že je manželkou žalobce. Uvedla, že manžel celý svůj život zasvětil kariéře, chtěl být dobrým doktorem. Chtěl kandidovat na [Anonymizováno], byl považovaný za váženou a uznávanou osobu, jak po stránce morální, tak i profesní. Po obvinění se rozhodl nekandidovat, aby to neohrozilo dobré jméno fakulty. Manžel hodně sportoval, po zahájení trestního stíhání byl nervózní, nespal, měl vysoký tlak. Byl ovlivněn i jejich manželský život, manžel začal brát antidepresiva. Trestní stíhání ovlivnilo celý chod rodiny, kdy do té doby fungovali normálně. Mladší dcera plakala, bála se, že jí zavřou tatínka. Vyrůstal ve skautském prostření, kde pohled na morálku je přísnější než v běžném životě. Takže už jenom to, že bylo jeho jméno spojeno s [jméno FO] ho poškozovalo, v důsledku čehož byl společensky odsouzen. Manžel byl pod velkým tlakem, skončil i v nemocnici s embolií. Svoji situaci se rozhodl řešit odchodem do [Anonymizováno], což znamenalo rozdělení rodiny, když ona zůstala v [Anonymizováno]. Matka manžela umírala s tím, že její syn je trestně stíhaný.

37. Z výslechu svědka [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno], [tituly za jménem] bylo zjištěno, že k žalobci má toliko pracovní vztah. Na [Anonymizováno] se dozvěděli z mediálního prostoru, že s žalobcem probíhá trestní stíhání. Žalobce byl pod mediálním tlakem, ale i v rámci spolupracovníků na fakultě. Žalobce celou situaci vnímal velmi úkorně, měl i psychické problémy. V práci jen pozdravil, s nikým se moc nebavil. Žalobce skončil na fakultě jako proděkan. Z pohledu svědka měl žalobce našlápnuto i na vedení [Anonymizováno], nicméně toto ovlivnilo trestní stíhání žalobce. V rámci kliniky o svoji pozici nepřišel. Žalobce je vědecky činný člověk, který byl i na [Anonymizováno] aktivní, byl v komunikaci se svými spolupracovníky a pověst měl do té doby nijak neposkvrněnou. Žalobce je špičkový vědec s řadou domácích, tak i zahraničních publikací, s klinickou činností, kdy jej i v rámci tohoto trestní stíhání poškodilo.

38. Z výslechu svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že svědkyně k účastníkům řízení nemá žádný bližší vztah, žalobce léčila, když vyhledal její odbornou pomoc v roce [Anonymizováno]. Odbornou pomoc vyhledal z důvodu svého zhoršeného psychického stavu v důsledku trestního stíhání. Žalobce trpěl poruchami spánku, trpěl nespavostí, vnímal významný psychický propad, který se projevoval depresivními stavy, a na počátku se u žalobce objevovalo rizikové užívání alkoholu. Žalobce začal rychle abstinovat, čímž se lehce stabilizovala situace. Nicméně stres byl přetrvávající, který se začal projevovat i somaticky. U žalobce se i objevila plicní embolie. Tato dlouhodobá stresová situace destabilizovala život žalobce, jak v profesní stránce, tak i rodinné.

39. Z výslechu svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] bylo zjištěno, že k žalobci má přátelský vztah. Žalobce zná jako velmi veselého a společenského člověka, který si byl jistý sám sebou, což se po roce [Anonymizováno] hodně zlomilo, kdy se začal uzavírat do sebe, kdy se začal stranit lidí, což se projevilo i na jeho psychice, celou situací byl velmi frustrovaný. Svědkyně pracuje v mezinárodním festivalu spisovatelů [adresa], v rámci kterého se chystal katalog, kde měli být všichni špičkoví lékaři, do toho katalogu měl být zařazen i žalobce, nakonec ta společnost, která katalog chystala, tak ho tam nezařadila z důvodu trestního stíhání žalobce.

40. Z výslechu svědka [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že s žalobcem jsou kamarádi, znají se ze studií na vysoké škole. Žalobce se od roku [Anonymizováno] zásadně změnil, nebyl veselý a plný entuziasmu, jak ho znal. Začal mít poruchy spánku, byl depresivní. V letech [Anonymizováno] žalobce léčil, když se k depresím dostavily i vertebrogenní potíže, pro které jej léčil. Jedná se o onemocnění páteře, která recidivují, vrací se, přicházejí třeba i akutně, napodobuje to až infarkt. V současné době se žalobce již u svědka nějakou dobu neléčí. Svědek dále uvedl, že žalobce byl [Anonymizováno], je přednosta kliniky a má vysoký morální kredit a takto je i vnímám ve svém okolí. Někteří kamarádi se od žalobce i začali odvracet.

41. Z rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-263, bylo zjištěno, že se žalobce domáhal přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, jež měla žalobci vzniknout nepřiměřenou délkou v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [sp. zn.], žaloba byla zamítnuta, kdy soud konstatoval, že délka řízení byla přiměřená.

42. Soud pak k důkazu zamítl provést následující důkazy: článek [Anonymizováno], když články mají toliko podpořit argumentaci žalobci, rovněž k důkazu zamítl nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 379/2023, a to ze stejného důvodu jako je uvedeno shora, a dále čestná prohlášení z důvodu, že ohledně čestných prohlášení provedl k důkazu svědecké výpovědi, čestné prohlášení na čl. 180 odškodňovacího spisu pak nebylo provedeno z důvodu, že čestné prohlášení nemá nahrazovat svědeckou výpověď a žalovaná neučinila skutečnosti uvedené v čestném prohlášení za nesporné.

43. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s popsanými skutkovými zjištěními. Toto se týká zejména průběhu trestního řízení a úkonů v něm učiněných. Dále pokud jde o zásahy do osobnostní sféry žalobce, které soud rozebírá podrobněji níže. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující – z téhož důvodu soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí ve věci samé posléze neopřel.

44. Soud posoudil věc po právní stránce podle těchto ustanovení: Podle ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ustanovení § 2 cit. zák. odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle ustanovení § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle ustanovení § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ustanovení § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle ustanovení § 12 odst. 1 OdpŠk nemá právo na náhradu škody ten: a) kdo si vazbu, odsouzení nebo uložení ochranného opatření zavinil sám; nebo b) kdo byl zproštěn obžaloby nebo bylo proti němu trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost anebo že trestný čin byl amnestován. Podle ustanovení § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle ustanovení § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle ustanovení § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ustanovení odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ustanovení § 15 odst. 2 OdpŠk pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

45. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil, ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, a to dne [datum], proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

46. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

47. Usnesení o zahájení trestního stíhání je nutno považovat pro svou povahu nikoli za nesprávný úřední postup, ale za nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk v případě, kdy trestní stíhání neskončí pravomocným odsouzením (k tomu obecně srov. např. závěry Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 25 Cdo 1487/2001). V daném případě trestní stíhání žalobce neskončilo pravomocným odsouzením. Je tak naplněn předpoklad odpovědnostního titulu z důvodu vydání nezákonného rozhodnutí, kterým je usnesení o zahájení trestního stíhání Policie ČR, Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru nelegálních obchodů ze dne [datum], sp. zn. [sp. zn.], neboť toto bylo v posledku odklizeno rozsudkem [Anonymizováno] ze dne [Anonymizováno], č. j. [sp. zn.]-16804, kterým byl žalobce dle § 226 písm. b) tr. řádu obžaloby zproštěn, když odvolání státního zástupce bylo usnesením [Anonymizováno] ze dne [Anonymizováno], č. j. [Anonymizováno]-16974 zamítnuto. Rozsudek nabyl právní moci ve vztahu k žalobci dne [datum]. Je tak splněna podmínka existence odpovědnostního titulu.

48. Žalobce žalobou po částečném zpětvzetí požaduje finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou vydáním nezákonného rozhodnutí ve výši 1 270 000 Kč s příslušenstvím.

49. V případě vydání nezákonného rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno, není dána vyvratitelná domněnka, že jím byla dotčené osobě způsobena imateriální újma. Naopak, v řízení je na žalobci, aby spolu s odpovědnostním titulem tvrdil a prokazoval i existenci skutečností, které lze právně kvalifikovat jako porušení konkrétního práva žalobce, a vznik nemajetkové újmy vzniklé v příčinné souvislosti s danými skutečnostmi. Teprve dojde-li soud po provedeném dokazování k závěru, že odpovědnostním titulem byla porušena konkrétní práva žalobce a že v důsledku toho vznikla žalobci nemajetková újma, může se zabývat otázkami formy a případné výše zadostiučinění podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk [k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1747/2014, uveřejněný pod číslem 67/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek].

50. Obecně lze říci, že každé trestní řízení negativně ovlivňuje osobní život trestně stíhaného, na kterého je sice do okamžiku právní moci meritorního rozhodnutí třeba pohlížet jako na nevinného, avšak samotný fakt trestního stíhání je zátěží pro každého obviněného (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 554/04). Již samotné trestní stíhání výrazně zasahuje do soukromého a osobního života jednotlivce, do jeho cti a dobré pověsti, a to tím spíše, jedná-li se o obvinění „liché“, což je posléze pravomocně stvrzeno zprošťujícím rozsudkem soudu, podle něhož se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl trestným činem (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 17. 6. 2008, sp. zn. II. ÚS 590/08).

51. K samotné medializaci trestní řízení soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4280/2011, kde Nejvyšší soud uzavřel: Naopak k tíži státu lze přičíst excesivní způsob jednání orgánů činných v trestním řízení, které mohou mít za následek větší úkor později obžaloby zproštěné osoby. … V této souvislosti nelze opomenout ani případné mediální vyjadřování orgánů činných v trestním řízení, kteréžto způsobem umocňujícím újmu obviněného (obžalovaného) komentují jeho domnělou trestnou činnost (např. rozsah či způsob provedení), či dokonce způsobem, který výslovně či nepřímo vede k porušení presumpce neviny (k tomu srov. komentář k Úmluvě cit. výše, str. 792). … Není-li však takových vyjádření či postupů ze strany orgánů činných v trestním řízení, a medializace případu je tak prostým důsledkem zásady veřejnosti trestního řízení a obecných veřejných poměrů případu, nelze přičítat státu k tíži, že princip presumpce neviny byl narušen sdělovacími prostředky, či dokonce že jimi byl narušen ve značné míře (např. sděleními, k nimž došlo v souzeném případě, že žalobkyně je „osvobozená, ne však nevinná“, „žena zabila svého manžela a tělo hodila do O.“ apod.). Zde totiž dochází k přetržení příčinné souvislosti mezi vedením trestního stíhání a skutečností, která újmu zakládá či zvyšuje. K uvedenému závěru se Nejvyšší soud “přihlásil“ např. následně i v rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 5490/2017.

52. Soud dospěl k závěru, že trestním stíháním byla zasažena čest, důstojnost a dobré jméno žalobce, dále částečně rodinný a profesní život, dále došlo k zásahu v oblasti volnočasových aktivit a došlo ke změně v chování žalobce a v neposlední řadě se trestní stíhání promítlo i na zdraví žalobce.

53. Soud se tak zabýval tím, zda je dostačujícím zadostiučiněním konstatování nezákonnosti rozhodnutí nebo zda žalobci náleží zadostiučinění v penězích (§ 31a odst. 2 OdpŠk). Při stanovení formy či výše zadostiučinění soud vychází především z povahy trestní věci, z délky trestního řízení a následků způsobených trestním řízením v osobnostní sféře poškozeného, přičemž přihlédne i k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Kritéria uvedená v ustanovení § 31a odst. 3 OdpŠk se nepoužijí, neboť se týkají výlučně stanovení odškodnění v případě nesprávného úředního postupu spočívajícího v porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011 nebo ze dne 21. 8. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2256/2011). Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011, uveřejněný pod číslem 122/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

54. Žalobce byl stíhán pro účastenství spáchané formou pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku na zvlášť závažném zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku dílem dokonaným, dílem nedokonaným, ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 k § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, jednak zločin neoprávněného podnikání podle § 251 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku, tedy za majetkovou trestnou činnost, která nezpůsobuje zvýšené společenské odsouzení jako je tomu u trestných činů násilných nebo trestných činů se sexuálním motivem, apod. Soud kritérium povahy trestné činnosti zohlednil v tom směru, že vycházel v rámci porovnání poskytnutého zadostiučinění z řízení, jejichž předmětem byla stejná nebo typově obdobná trestná činnost.

55. Délka trestního řízení vedeného vůči žalobci činila 6 let a 1 měsíc, když toto bylo zahájeno usnesením ze [datum] a ukončeno pravomocně ke dni [datum]. Kritérium délky trestního řízení soud zohlednil tím, že vyšel při porovnání z trestních řízení, která se konala obdobně dlouhou dobu, příp. výši odškodnění pro délku zdejšího trestního řízení modifikoval způsobem, který soud uvádí níže.

56. Z provedeného dokazování má soud rovněž za prokázané, že věc byla medializována, nicméně dokazováním nebylo prokázáno, že by podíl na medializaci trestního řízení nesly orgány činné v trestním řízení, když ze žádných z provedených důkazů nevyplynulo, že by se některý ze subjektů, jež se na vyšetřování podílely, ve vztahu k médiím vyjadřoval nevhodně, že by byly dány k dispozici informace, které být k dispozici dány neměly apod. Samotná medializace je pak důsledkem veřejnosti trestního stíhání.

57. Pokud jde o zásahy v osobnostní sféře žalobce vyvolané nezákonným rozhodnutím má soud za prokázané následující: Žalobce byl zasažen na své cti a důstojnosti, neboť trestní stíhání vešlo ve známost a vědělo o něm širší okolí žalobce, když trestní stíhání bylo značně medializováno, k tomu soud odkazuje na odstavce 6-28 tohoto rozsudku. Žalobce je i v rámci své profesní a akademické činnost velmi známou a uznávanou osobou. Žalobce byl na trestní stíhání dotazován v zaměstnání, na akademické půdě a rovněž o něm věděli i jeho kamarádi. Zásah do cti, důstojnosti a dobrého jména žalobce byl o to intenzivnější, že žalobce si velmi zakládal na svém dobrém jménu a bezúhonnosti, když v předmětné době byl [Anonymizováno] na [Anonymizováno] a měl značný zájem se stát [Anonymizováno], kdy měl i velkou šanci uspět nebýt trestního stíhání, jak potvrdil svědek [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] Ostatně i okolí žalobce jej vnímalo jako čestného a rovného člověka. Žalobce byl i značně aktivní ve vědecké sféře, kdy publikovat, jak u nás, tak i v zahraničí (viz publikační činnost žalobce). Trestní stíhání se žalobce dotklo i v této sféře, kdy byl odmítán, aby publikoval, např. takto byl odmítnut do katalogu, ve kterém publikovali všichni špičkoví lékaři, jak má soud prokázané ze svědecké výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] Žalobce se i značně dotýkalo, že byl spojován s lobbistou [jméno FO], který byl rovněž obžalovaný v dané trestní věci. Rovněž se cítil zasažen na cti a důstojnosti tím, že orgány činné v trestním řízení postupovaly vůči němu bez jakýchkoli relevantních podkladů, což nakonec potvrdil trestní soud, když žalobce od počátku svoji vinu odmítal. Žalobce dále uváděl, že byl zasažen jeho profesní život, neboť mu trestní stíhání znemožnilo učinit karierní postup v rámci akademické sféry, jak je uvedeno výše. Žalobce byl i v dané době na vrcholu svých duševních i fyzických sil, když tyto byly zbrzděny předmětným trestním stíháním. Pokud jde o zásahy do sociální a rodinné sféry, má soud za prokázané, že z důvodu stresu, mediálního tlaku byl žalobce donucen přijmout zaměstnání v zahraničí, kde působil cca 1 rok, což má soud za prokázané z účastnického výslechu žalobce a jeho manželky a dcery. Ze zahraničí se vrátil jen z toho důvodu, že mu umírala matka, což ostatně potvrdila, jak manželka žalobce, tak jeho dcera. Od žalobce se v důsledku trestního stíhání odvrátila i část jeho kolegů a kamarádů, jak vyplynulo z účastnického výslechu žalobce a svědka [tituly před jménem] [jméno FO]. Z účastnického výslechu a svědeckých výpovědí pak dále vyplynulo, že žalobce se více uzavřel do sebe, byl málomluvný, odtažitý, začal i více pít alkohol, pročež vyhledal i odbornou pomoc svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO], která jej léčila. Žalovaná v tomto ohledu namítala, že žalobce se již dříve léčil pro psychiatrické problémy, což ostatně i vyplývá z přehledu poskytnuté zdravotní péče, nicméně ze svědecké výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO] má soud za prokázané, že v předmětném období se jednalo o psychické problémy, které přímo souvisely s předmětným trestním stíháním, když žalobce trpěl nespavostí, depresemi, což ostatně potvrdili i další svědci. Ze svědecké výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] má soud dále za prokázané, že psychické problémy byly současně provázeny i somatickými projevy, kdy ze svědecké výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO] má pak soud za prokázané, že žalobce vedle poruch spánku a depresivních stavů, byl léčen právě tímto svědkem pro vertebrogenní potíže. Jedná se o onemocnění páteře, která recidivují, vrací se, přicházejí třeba i akutně, napodobuje to až infarkt. V předmětné době byl i žalobce hospitalizován na jednotce intenzivní péče z důvodu plicní embolie, jak vyplývá z lékařské zprávy a svědeckých výpovědí, což má soud za prokázané, že bylo právě v důsledku probíhajícího trestního řízení, když žalobce byl ve značném stresu. Žalobce žil i ve značné obavě z hrozícího trestu, kdy mu hrozil několikaletý nepodmíněný trest odnětí svobody, který zvyšoval jeho stres. Trestní stíhání mělo i dopady do rodinného života, kdy manželka a nejstarší dcera měly rovněž poruchy psychického rázu. V důsledku trestního stíhání žalobce pak i pominula běžná rodinná pohoda, což mělo i vliv na manželský život, kdy žalobce z důvodu stresu odešel i na rok pracovat do zahraničí, když zbytek rodiny zůstal v Praze. V době probíhajícího trestního řízení i žalobci umírala matka, které z tohoto světa odešla s vědomím, že její syn je trestně stíhán, což potvrdily i ve svých svědeckých výpovědích manželka a dcera žalobce.

58. Žádné další, jiné zvláštní okolnosti, které by měl soud zohlednit, v tomto případě soudem shledány nebyly, a proto tyto soud nehodnotí.

59. Pro zásahy do osobnostní sféry má soud za to, že adekvátní formou odškodnění je odškodnění finanční.

60. Nejvyšší soud v rozhodnutí R 67/2016 uzavřel, že „Výše zadostiučinění přiznaného podle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) na náhradě nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním, které skončilo zproštěním obžaloby nebo zastavením, musí odpovídat výši zadostiučinění přiznaného v případech, které se s projednávanou věcí v podstatných znacích shodují; významnější odchylka je možná jen tehdy, bude-li soudem řádně a přesvědčivě zdůvodněna. Nelze-li nalézt takový případ, který by se v podstatných znacích shodoval s projednávanou věcí, je třeba provést srovnání s jinými případy náhrad nemajetkové újmy (např. z titulu odpovědnosti státu za nezákonné omezení osobní svobody, nepřiměřenou délku řízení, náhrady nemajetkové újmy na zdraví ve formě bolestného nebo ztížení společenského uplatnění, újmy na osobnostních právech v rámci ochrany osobnosti, újmy z titulu porušení zákazu diskriminace podle obecné úpravy i v pracovněprávních vztazích apod.). Soud přitom neopomene uvést podstatné společné a rozdílné znaky a v odůvodnění svého rozhodnutí vysvětlit, jakým způsobem se tyto společné a rozdílné znaky promítly do výše stanoveného zadostiučinění, tj. z jakého důvodu je přiznané zadostiučinění přiměřené ve srovnání s jiným zadostiučiněním přiznaným z jiného právního důvodu.“.

61. Soud uzavírá, že shledal odůvodněným zadostiučinění na nemajetkovou újmu vyvolanou trestním stíháním ve výši 700 000 Kč, po odečtení přiznané částky žalovanou ve výši 230 000 Kč, se jedná o částku 430 000 Kč, a to z důvodů níže uvedených.

62. Soud vyšel v rámci porovnání výše zadostiučinění, kterého by se žalobci mělo dostat za nemajetkovou újmu způsobenou vydáním nezákonného rozhodnutí z následujících rozhodnutí.

63. Soud vyšel z rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]-133 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]-161, kterým byla žalobci přiznána částka 445 000 Kč. Trestní stíhání trvalo 5 let a 2 měsíce. Žalobce byl stíhán pro podvod, následně bylo překvalifikováno na porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § 220 odst. 1, 3 trestního zákoníku. Hrozil mu trest 2 až 8 let odnětí svobody. Žalobce trpěl nervozitou, měl obavy o budoucnost svou i své rodiny, což pak vyústilo i v drobné psychické problémy, pro které se žalobce svépomocně léčil. Žalobce čelil pomluvám, vyhýbal se lidem. Manželka žalobce přišla o kamarádky, rodiče žalobce, aby se vyhnuli pomluvám, odešli do předčasného důchodu a změnili bydliště. Významně tomu napomohla medializace, kterou nelze přičítat státu, když ze strany orgánů činných v trestním řízení nedošlo k porušení presumpce neviny. Shodně s posuzovaným případem pak byl žalobce rovněž stíhán pro trestný čin podvodu, avšak trestním stíhání žalobce bylo zhruba o 1 rok delší. Shodně i u tamního poškozeného došlo k zásahu do psychické stránky, nicméně na rozdíl od žalobce nebyla vyhledána odborná pomoc, žalobce má v daném případě citelnější zásahy do zdravotní stránky. I zde byly shledány zásahy do dobrého jména a pověsti, kdy je však třeba zmínit, že v daném případě je třeba přihlédnout, že žalobce působí na akademické půdě, je uznávaným vědeckým pracovníkem, kdy u jeho osoby je vnímána bezúhonnosti v přísnějším měřítku. V neposlední řadě žalobce přišel o možnost se ucházet o prestižní post děkana fakulty. Tyto odlišnosti spolu s tím, že trestní stíhání žalobce trvalo o 1 rok déle odůvodňují, aby žalobci bylo poskytnuto zadostiučinění vyšší, a to právě soudem přiznané výši.

64. Soud vyšel z rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]-224 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]-391, kterým byla žalobci přiznána částka 875 000 Kč. Život žalobce byl nezákonným trestním stíháním negativně ovlivněn po dobu 5 let a 10 měsíců. Žalobce byl bezúhonnou osobou s významným postavením vojáka z povolání v hiearchii Armády ČR v nejvyšší důstojnického hodnosti s výhledem dalšího hodnostního a kariérního postupu. Žalobce byl původně obviněn z trestného činu podvodu, za což mu hrozil vysoký trest (5-12 let) a posléze po překvalifikaci na trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku pak trest až do 5 let. Jeho osobní, rodinný, pracovní a společenský život byl vážně narušen. Z důvodu trestního stíhání byl žalobce dán do dispozice, kde nemohl dokončit započaté projekty, nadále jednat s mezinárodními partnery, mohl plnit jen jednoduché úkoly, nemohl pokračovat v kariérním růstu a byla mu vyplácena pouze 50 % složka platu bez nároku na odměny. Zažíval stres. Případ byl opakovaně výrazně zmiňován v médiích s celostátní působností (včetně jména žalobce) i bulvarizován, kterou nelze přičítat státu, když ze strany orgánů činných v trestním řízení nedošlo k porušení presumpce neviny. Nezákonné trestní stíhání zasáhlo žalobce ve zralém věku na vrcholu pracovních schopností jako kariérního vojáka a s výhledem možného dalšího hodnostního a kariérního postupu. Žalobce se uzavřel do sebe a (i širší) rodina byla konfrontována s vedeným trestním stíháním žalobce, jeho širokou medializací a odsudky okolí, čehož byl žalobce nedílnou ústřední součástí. Bylo jednou z příčin rozpadu manželství žalobce. Shodně s posuzovaným případem pak byl žalobce rovněž stíhán pro trestný čin podvodu, trestní stíhání žalobce trvalo přibližně stejnou dobu a oběma hrozil obdobný trest, když tamnímu poškozenému po překvalifikování trestného činu hrozil nižší trest. Shodně i tamní poškozený byl vysoce postavenou osobou v rámci svého zaměstnání. Shodně v obou případech byla věc značně medializována, nicméně ani v jednou případě toto nelze přičítat státu, když ze strany orgánů činných v trestním řízení nedošlo k porušení presumpce neviny. Rovněž shodně v obou případech trestní stíhání zasáhlo poškozené ve zralém věku na vrcholu pracovních schopností a dopady do rodiny byly obdobné. Žalobce měl značnější dopad do zdravotní stránky, nicméně je třeba konstatovat, že tyto zdravotní problémy nebyly nijak fatální na pozdější život žalobce. Zásadní rozdíl, který je mezi tamním poškozeným a žalobcem, je že tamní žalobce byl v rámci svého zaměstnání značně degradován, když musel plnit jednoduché úkoly, a hlavně byla mu vyplácena pouze 50 % složka platu bez nároku na odměny, kdy žalobce netvrdil žádné dopady do jeho ekonomické stránky. Dopady do rodiny byly obdobné. Poslední zmíněná odlišnost (ekonomická stránka), kdy v ostatním bodech se případy shodovaly, soud dospěl k závěru, že je namístě poskytnout nižší zadostiučinění, a to právě soudem přiznané výši.

65. Soud vyšel z rozsudku Městského soudu v Praze pod sp. [Anonymizováno]. Žalobce byl v dané věci stíhán pro trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, 4 trestního zákoníku, hrozilo mu uložení trestu odnětí svobody ve výměře 5–12 let, trestní stíhání trvalo od [datum] do [datum]. Trestní řízení mělo negativní dopady do podnikatelských aktivit žalobce, jeho pracovního, společenského i rodinného života, když bylo jednou z příčin rozvodu manželství, poškození jeho pověsti, s tím souvisela ztráta důvěryhodnosti v podnikatelské sféře, přerušení obchodních kontaktů, společenských vazeb, odvolání ze správní rady na univerzitě, nezapsání do seznamu advokátů a s tím spojené omezení jeho profesního uplatnění. Žalobce neprokázal dopady na jeho zdraví a excesivní způsob jednání orgánů činných v trestním řízení, v důsledku něhož by bylo možné mu přičítat k tíži medializace trestního stíhání. Žalobce byl i vazebně stíhán. Byl samostatně odškodněn za nepřiměřenou délku řízení a za nezákonné omezení osobní svobody. Soud mu přiznal částku 550 000 Kč. K tomu dále soud vyšel z rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] sp. zn. [Anonymizováno], v němž nárok na odškodnění za nezákonné trestní stíhání uplatnil další spoluobviněný žalobce ve věci shora uvedené ([Anonymizováno]), který byl nucen ukončit své dosavadní zaměstnání ve státním sektoru, negativně ovlivněn byl i jeho rodinný život. Žalobce obdržel 196 625 Kč. Trestní stíhání mělo vliv na pracovní život žalobce, nemělo takový dopad do rodinného života (nedošlo k rozvodu manželství), dopady do jiných sfér (společenského života) zjištěny nebyly. Shodně s posuzovanými případy byl žalobce rovněž stíhán pro trestný čin podvodu, avšak trestním stíhání žalobce bylo zhruba o 12 let kratší. Shodně mělo trestní stíhání dopady na akademické půdě (v prvním případě). V dané věci měl však žalobce na rozdíl od tamního poškozeného dopady na zdraví. V obou případech byla věc medializována, nicméně tato medializace nelze přičítat státu. Dopady do rodiny byly obdobné, tamnímu poškozenému se rozpadlo manželství (v druhém případě nikoliv), kdy žalobce se sice nerozpadlo manželství, ale je třeba zohlednit, že jeho matka umřela s tím, že žalobce je trestně stíhán. Je pak třeba zohlednit, že žalobce je uznávaným lékařem, pedagogem a ve velké míře i publikovat a že z tohoto pohledu mělo trestní stíhání větší dopad na žalobce. Je třeba i zohlednit, že současně odškodnění probíhá s určitým časovým posunem než shora uvedený srovnávaný případ, kdy měřené zadostiučinění má odpovídat ekonomické realitě České republiky a tomu co by obecně bylo vnímáno jako spravedlivé. Soud tak dospěl k závěru, že je namístě, aby bylo poskytnuto zadostiučinění vyšší, a to právě soudem přiznané.

66. Soud účastníkům předestřel rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]-227, kterým byla žalobci přiznána částka 877 500 Kč. Žalobce byl stíhán pro trestný čin krádeže dle § 205 odst. 1 písm. b) odst. 4 písm. c) tr. zákoníku se sazbou 2-8 let a trestný čin poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku se sazbou až 1 rok. Žalobce byl v souvislosti s tímto trestním řízením omezen na osobní svobodě od [datum] do [datum], následně byl zproštěn obžaloby. Žalobce byl omezen na osobní svobodě jako cizinec daleko od domova a nemohl se stýkat s rodinou. Pro žalobce byly zejména první dny omezení osobní svobody velice zatěžující, neboť žalobci chybí dolní končetina a pobyt ve vazbě byl i z tohoto důvodu velmi nepříjemný. Na počátku totiž bylo pro žalobce jako hendikepovaného a bezúhonného člověka velmi těžké přivyknout vazebnímu prostředí. Žalobci byla zadržena finanční hotovost ve výši 15 360 €, která mu byla vrácena až dne [datum]. Zásahy do profesního života neměl. Shodně s posuzovaným případem byl žalobce stíhán pro majetkovou trestnou činnost. Tamní poškozený byl nicméně v důsledku trestního řízení omezen na osobní svobodě od [datum] do [datum], jednalo se o cizince, který byl daleko od rodiny, vazba pro něj byla značně komplikovaná, když mu chyběla dolní končetiny a rovněž mu byla zadržena finanční hotovost. Zásahy do profesního života neměl. Soud z tohoto rozhodnutí nevycházel, neboť se v podstatných bodech s danou věcí neshodoval.

67. Soud účastníkům rovněž předestřel rozhodnutí navržené žalobcem, to rozsudek Městského soudu v Praze pod sp. zn. [Anonymizováno], v němž bylo proti žalobkyni zahájeno trestní stíhání pro trestný čin podvodu, následně překvalifikovaného na trestný čin porušování povinností při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1, 3 trestního zákona, a pro trestný čin vystavení nepravdivého potvrzení podle § 129 trestního zákona, trestní stíhání trvalo cca 7 let, mělo dopady na rodinný i pracovní život žalobkyně, která byla vystavena stresu a ztratila zaměstnání, a soud ji odškodnil částkou 210 000 Kč. Žalobkyně čelila trestu až v délce 12 let, obdobně jako žalobce. Trestní řízení bylo rovněž medializováno. Oproti žalobci však žalobkyně neutrpěla tak závažnou újmu na zdraví jako žalobce. Současně je třeba připomenout, že se jedná o rozhodnutí staršího data, když přiznané zadostiučinění neodpovídá současné ekonomické realitě, když Nejvyšší soud opakovaně uvedl, že se má jednat o přiměřené zadostiučinění v takové výši, která bude odpovídat ekonomické realitě České republiky a tomu, co by obecně bylo vnímáno jako spravedlivé. Soud tak dospěl k závěru, že je namístě, aby bylo poskytnuto zadostiučinění vyšší, a to právě soudem přiznané, když soud i zohlednil to, že žalobce byl a je uznávanou osobou v lékařském prostředí, soud i zohlednil to, že žalobce z důvodu tlaku na jeho osobu byl donucen opustit na cca 1 rok rodinu, kdy pracoval v zahraničí.

68. S ohledem na výše uvedené porovnání s jinými srovnatelnými případy pak soud uzavírá, že shledává odůvodněným požadavek na finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím ve výši 700 000 Kč, když žalovanou již na tuto částku bylo dobrovolně plněno částkou 230 000 Kč. V této části proto soud žalobě vyhověl a ve zbytku žalobu zamítl.

69. Úrok z prodlení je odůvodněn § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále i jen „o. z.“), § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, dle kterého má poškozený právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 OdpŠk. Žalobce svůj nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy uplatnil u žalované dne [datum], kdy 6měsíční lhůta uplynula dne [datum], proto úrok z prodlení byl přiznán ode dne následujícího, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku z přiznané částky, ve zbytku žalobu do příslušenství soud zamítl.

70. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř.; takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit žalobkyni jakoukoliv újmu.

71. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

72. V souzeném případě byl žalobce zcela úspěšný, proto má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, v plné výši, neboť výsledek řízení projevující se tím, že poškozený dosáhne satisfakce uložením povinnosti škůdce nahradit mu nemateriální újmu, lze hodnotit ve smyslu zásad úspěchu ve věci obdobně jako plný úspěch, byť poškozenému nebylo přiznáno jím požadované plnění v celé jeho výši (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2707/2013, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 40/2014).

73. Žalobci, který byl v řízení právně zastoupen, vznikly v řízení náklady v celkové výši 35 154 Kč, které jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč, 8krát odměna právního zastoupení za úkon právní služby á 3 100 Kč bez DPH (převzetí zastoupení; podání žaloby; účast na jednání dne [datum], [datum] a [datum], doložené porady s klientem dne [datum], [datum] a [datum] (dle § 6,7, 9/4a), 11/1a), c), d),g) a. t.); tarifní hodnota 50 000 Kč dle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3378/2013); kdy za účast u jednání dne [datum] byl přiznán toliko 1 úkon, když jednání bylo přerušeno od 11:17 hodin do 12:00 hodin, v takovém případě se přestávka přesahující 30 min. se nevtahuje do jednání a je promeškaným časem, který se účtuje podle § 14 odst. 3 a. t. a 8krát paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce za úkony právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu á 300 Kč a a náhrady daně z přidané hodnoty (21%) z výše uvedených částek vyjma soudního poplatku ve výši 5 754 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), když advokát žalobce je plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

74. Soud pak žalobci nepřiznal náhradu za podání ze dne [datum], [datum] a [datum], když se jednalo v rámci těchto podání o reakci na výzvu soudu podle § 118a o. s. ř., nebo o doplnění důkazů, když veškeré tyto náležitosti mají být součástí již žaloby, v řízení ani těmito podáními nebylo reagováno na obranu žalované.

75. K předestřené aplikaci nálezu Ústavního soudu ze dne 10. 4. 2024, sp. zn. IV. 1788/23 žalobcem soud uvádí, že vyšel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 6. 6. 2024, sp. zn. 25 Cdo 216/2023, reagující právě na shora zmíněný nález. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu vyplývá, že by bylo zjevně nevhodné vycházet z částky uplatněné žalobcem, neboť výši náhrady nelze exaktně určit, závisí často na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu, žalobce není v jejím určení nijak omezen (mimo jiné i proto, že v některých z těchto řízení je osvobozen od soudních poplatků) a žalovaná částka pravidelně bývá (někdy i značně) vyšší než částka soudem nakonec přisouzená. Přitom není rozumného důvodu rozhodovat o nákladech právního zastoupení rozdílně podle toho, zda žalobce vstupuje do řízení již se znaleckým posudkem stanovícím výši peněžité náhrady, anebo nikoli, ostatně u většiny osobnostních práv nepřichází jejich ocenění znalcem vůbec v úvahu. V souvislosti s výší žalovaných náhrad nelze odhlédnout ani od okolnosti, že významná část žalobců je osvobozena od soudních poplatků, ať již ze zákona [§ 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů], či rozhodnutím soudu a jsou zastupováni advokáty, kteří jim byli podle § 30 o. s. ř. ustanoveni soudem. Právní názor, podle nějž v případech řízení o zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným výkonem veřejné moci činí tarifní hodnota 50 000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) vyslovil Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3378/2013. Uvedený výklad pak Nejvyšší soud uplatnil i ve věcech peněžité náhrady za zásah do práva na soukromý a rodinný život způsobený usmrcením osoby blízké podle § 2959 o. z. a ve věcech peněžité náhrady nemajetkové újmy při ublížení na zdraví podle § 2958 o. z.; srov. usnesení ze dne 29. 4. 2021, sp. zn. 25 Cdo 2060/2020, a ze dne 27. 5. 2021, sp. zn. 25 Cdo 3771/2020, která byla za účelem sjednocení soudní praxe po projednání občanskoprávním a obchodním kolegiem Nejvyššího soudu schválena k publikaci ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a zde zveřejněna pod č. 2/2022 a 12/2022. Shodný názor Nejvyšší soud zaujal i ve vztahu k věcem ochrany osobnosti (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2021, sp. zn. 25 Cdo 1081/2020, a ze dne [datum], sp. zn. 25 Cdo 1178/2021). Ústavní konformita výkladu Nejvyššího soudu byla opakovaně potvrzena usneseními různých senátů Ústavního soudu (ze dne 5. 10. 2021, sp. zn. I. ÚS 2217/21, ze dne 1. 3. 2022, sp. zn. IV. ÚS 203/22, ze dne 6. 9. 2022, sp. zn. IV. ÚS 1898/22, ze dne 14. 2. 2023, sp. zn. I. ÚS 198/23, ze dne 31. 10. 2023, sp. zn. IV. ÚS 2214/23, a ze dne 24. 1. 2024, sp. zn. III. ÚS 29/24). Ústavní soud uvedeným nálezem dokonce založil rozpor se svým nálezem ze dne 5. 12. 2023, sp. zn. IV. ÚS 2137/23, jímž názor Nejvyššího soudu přijal. Vydáním nálezu obsahujícího sporný závěr došlo k překvapivému odklonu od ustálené judikatury obecných soudů i Ústavního soudu, a tedy k zásahu do legitimního očekávání účastníků ke dni 10. 4. 2024 probíhajících soudních řízení (srov. obdobně nález Ústavního soudu ze dne 7. 6. 2016, sp. zn. IV. ÚS 3559/15). Dovolacímu soudu se proto (bez ohledu na výše uvedené argumenty dovozující nesprávnost sporného závěru) nejeví jako spravedlivé (jak z hlediska osoby k náhradě nákladů oprávněné, tak z hlediska osoby povinné), aby obecné soudy v důsledku neočekávatelné změny judikatury výši náhrady nákladů právního zastoupení v probíhajícím řízení podstatným způsobem navýšily.