10 C 247/2023 - 203

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Chmela, Ph.D. a přísedících Miloslava Havlíka a Romany Peterkové ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 336 933 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 336 933 Kč spolu s úrokem ze prodlení ve výši 15 % ročně z částky 112 311 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 112 311 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 112 311 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 131 455,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění

I. Předmět řízení a argumentace účastníků I.1 Tvrzení a argumentace žalobce 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky 336 933 Kč s příslušenstvím jako dlužné náhrady mzdy za srpen až říjen 2023. Dle žalobních tvrzení je žalobce na základě pracovní smlouvy z [datum] zaměstnancem žalované na pozici vývojáře softwaru. Dne [datum] žalobce v souladu s pracovní smlouvou nastoupil do práce a pracoval na projektu pro společnost [právnická osoba]. Od [datum] však žalovaná žalobci přestala bez jakéhokoliv odůvodnění přidělovat práci – od manažera společnosti [právnická osoba] se později žalobce dozvěděl, že tato společnost měla ukončit spolupráci s žalovanou. Dne [datum] pak žalobce obdržel od žalované potvrzení o průměrném výdělku a způsobu ukončení pracovního poměru, potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti, evidenční list důchodového pojištění, potvrzení o zdanitelných příjmech, potvrzení o zaměstnání a originál karty pojištěnce [právnická osoba], z nichž vyplývá, že žalovaná s žalobcem nakládá, jako by došlo k rozvázání pracovního poměru ve zkušební době ke dni [datum]. Žádný dokument směřující k rozvázání pracovního poměru však žalobce neobdržel. Za měsíce srpen až říjen 2023 pak žalobce rovněž neobdržel ani mzdu či náhradu mzdy. I.2 Tvrzení a argumentace žalované 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby a ve věci uvedla, že žalobci oznámila [datum] telefonicky a [datum] e-mailem, že se zákazník [právnická osoba] rozhodl ukončit spolupráci, protože žalobce byl v pracovní době na Tinderu. O rozvázání svého pracovního poměru byl žalobce informován a není povinností zaměstnavatele k mzdovým dokumentům psát průvodní dopis. Následně žalovaná žalobci (spolu s dalšími dokumenty, jak jsou tvrzeny žalobcem) zaslala písemné zrušení pracovního poměru ve zkušební době ze dne [datum], které mu bylo doručeno [datum].

3. Dále pak žalovaná namítla, že žalobce nemá povolení k pobytu v ČR a neměl jej ani k datu uzavření pracovní smlouvy. Rovněž pak žalobce nedoložil, že by mu byla vydána zaměstnanecká karta pro práci pro žalovanou, a že by tedy byl oprávněn pro žalovanou pracovat. Pracovní smlouva mezi účastníky tedy byla uzavřena neplatně.

4. Žalovaná v řízení rovněž vznesla námitku započtení a proti uplatňovanému nároku žalobce započetla svůj nárok na náhradu škody, kterou jí žalobce způsobil porušením svých povinností spočívajícím v trávení pracovní doby na aplikaci Tinder ve dnech 25. – [datum] a 7. – [datum]. V důsledku tohoto jednání žalobce totiž s žalovanou ukončil spolupráci zákazník [právnická osoba], u nějž žalobce poskytoval služby žalované. Žalované tak vznikla jednak škoda spočívající v ušlém zisku ve výši 175 000 Kč (žalovaná měla za 35 plánovaných dnů práce žalobce od zákazníka inkasovat 420 000 Kč a mzdové náklady na žalobce by činily 245 000 Kč) a škoda spočívající v poškození reputace ve výši 500 000 Kč. I.3 Reakce žalobce na argumentaci žalované 5. Žalobce v reakci na argumentaci žalované v průběhu řízení dále uvedl, že není pravdou, že by neplnil své pracovní povinnosti. Rovněž není pravdou, že by pracovní poměr s žalobcem byl [datum]. a [datum] ukončen telefonicky a e-mailem: E-mailová adresa žalobce u žalované byla aktivována až [datum] a ještě dne [datum] žalobce komunikoval se zaměstnankyní žalované paní [jméno FO] ohledně stravenkového paušálu. Ostatně i tvrzení žalované, že žalobce měl v práci ve dnech [datum]. – [datum] používat aplikaci Tinder je rozporné s jejím tvrzením o rozvázání pracovního poměru na konci července. Až do [datum] žalovaná žalobci přidělovala práci. Rozvázání pracovního poměru lze nadto učinit jedině písemnou formou.

6. Nepravdivé je dle žalobci také tvrzení žalované, že žalobce nedisponuje povolením k pobytu v ČR: žalobce dne [datum] požádal o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu a povolení k pobytu mu následně bylo vydáno. Žalobce má navíc volný přístup na pracovní trh v ČR s ohledem na čl. 12 kapitoly 3 Dohody zakládající přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a Tureckem (64/733/EHS). Žalobce tak byl pouze povinen oznámit Ministerstvu vnitra změnu zaměstnavatele, což řádně učinil.

7. Konečně dle žalobce není pravdou, že by žalobci dne [datum] bylo doručeno písemné zrušení pracovního poměru ve zkušební době: součástí žalobci doručené zásilky byly pouze výše žalobcem uvedené dokumenty a tomu plně odpovídá poštou zjištěná váha zásilky 42 gramů. Zaslání zrušení ve zkušební době z [datum] spolu s dokumenty, podle kterých měl pracovní poměr skončit již [datum], ostatně není logické. Ke dni [datum] se nadto jednatel žalované, který měl žalovanou předkládané zrušení pracovního poměru ve zkušební době podle tohoto dokumentu podepsat v [adresa] ani nenacházel. Žalovanou předkládané zrušení pracovního poměru ve zkušební době je navíc vyhotoveno pouze v českém jazyce, který neovládá ani jednatelka žalované, ani žalobce – dle žalobce by vyhotovení tohoto dokumentu pouze v českém jazyce (na rozdíl např. od pracovní smlouvy) jednak bylo nelogické, jednak by způsobovalo relativní nesrozumitelnost tohoto právního jednání. I.4 Reakce žalované na argumentaci žalobce 8. Žalovaná v průběhu řízení v reakci na argumentaci žalobce dále uvedla, že žalobce mohl zrušení pracovního poměru ve zkušební době, které mu bylo zasláno v českém jazyce, rozumět. Žalobce jako profesionál v IT technologiích jistě umí použít skenový překladač a o zrušení pracovního poměru ve zkušební době byl nadto informován i jinými prostředky. Tvrzení žalobce, že nevěděl o zrušení pracovního poměru je nadto nevěrohodné i proto, že žalobce nechodil do práce.

9. Dle žalované pak z žalobcem odkazované Dohody mezi EHS a Tureckem nemůže vyplývat oprávnění žalobce pracovat pro žalovanou, neboť tuto dohodu ČR neratifikovala a smlouva o založení EHS již dávno pozbyla platnosti.

10. Žalovaná je pak přesvědčena, že není na místě po ní požadovat prokázání obsahu zásilky zaslané žalobci se stoprocentní jistotou, neboť zaměstnanci by v takovém případě mohli rozporovat jakoukoliv výpověď s tím, že ji neobdrželi.

11. Žalovaná rovněž poukázala na to, že žalobce věděl, že dostal zrušení pracovního poměru ve zkušební době a že nemá chodit do práce, nijak však nedal najevo, že by mu zrušení pracovního poměru nebylo doručeno. Žalobce se práci vyhýbal a schválně vyčkával, ač věděl, že žalovaná s jeho prací nepočítá. Tento postup žalobce považuje žalovaná za rozporný s dobrými mravy.

II. Skutkový stav

12. Soud po provedeném dokazování učinil následující skutková zjištění II.1 Ke vzniku pracovního poměru a oprávnění žalobce pracovat 13. Účastníci dne [datum] uzavřeli pracovní smlouvu na dobu neurčitou, na jejímž základě žalobce od [datum] pracoval jako vývojář softwaru. Mzda žalobce byla sjednána ve výši 110 000 Kč hrubého. Ohledně splatnosti mzdy bylo sjednáno, že „mzda je splatná vždy po vykonání práce, a to v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém zaměstnanci vzniklo právo na mzdu nebo na některou její složku. Mzda bude vyplácena bezhotovostním převodem měsíčně pozadu nejpozději k 15. dni následujícího měsíce nebo, není-li tento den pracovním dnem, pak první pracovní den následující“. Pracovní smlouva byla vyhotovena dvojjazyčně, v českém a současně anglickém jazyce (prokázáno pracovní smlouvou z [datum]).

14. Za červenec 2023 žalovaná vyplatila žalobci mzdu ve výši 83 810 Kč hrubého za 16 odpracovaných dní (128 odpracovaných hodin). (Prokázáno výplatní páskou žalobce za červenec 2023.) Mezi účastníky bylo nesporné, že za srpen 2023 žalovaná žalobci mzdu ani částečně nevyplatila.

15. Mezi účastníky je nesporné, že žalobce je Turecké národnosti.

16. Žalobce [datum] (tj. ještě před uplynutím doby platnosti předchozího povolení k pobytu, které bylo žalobci vydáno do [datum]) podal u Ministerstva vnitra žádost o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu s účelem požadovaného pobytového oprávnění: zaměstnání (prokázáno fotografií povolení k pobytu č. [hodnota] a potvrzením Ministerstva vnitra o podání žádosti z [datum], č. j. [Anonymizováno]).

17. Dne [datum] Ministerstvo vnitra na základě této žádosti vydalo žalobci povolení k pobytu druhu „zaměstnanecká karta“ platné do [datum] (prokázáno fotografií průkazu o povolení k pobytu č. [hodnota] a výzvou Ministerstva vnitra k převzetí průkazu o povolení k dlouhodobému pobytu z [datum], č. j. [Anonymizováno]). Dne [datum] Ministerstvo vnitra vydalo žalobci další povolení k pobytu druhu „zaměstnanecká karta“ platné do [datum] (prokázáno fotografií průkazu o povolení k pobytu č. [hodnota]).

18. Žalobce má na území ČR povolen trvalý pobyt za účelem zaměstnání od [datum], aktuálně do [datum]. U Ministerstva vnitra měl žalobce nahlášeno zaměstnání u žalované na pozici vývojáře softwaru v období od [datum] do [datum] na základě zaměstnanecké karty, žádost o změnu zaměstnavatele byla podána [datum] a rozhodnuto o ní bylo tentýž den (prokázáno sdělením Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, z [datum], č. j. [Anonymizováno], k dotazu soudu založeným na č. l. [Anonymizováno] spisu).

19. Úřadu práce nebylo dle agendového informačního systému cizinců známo, že žalobce od roku 2023 disponoval o pravomocně vydaným oprávněním pro výkon práce na území ČR nebo že by u něj byla podána žádost o změnu zaměstnavatele (prokázáno sdělením Úřadu práce z 13. 8. 2024k dotazu soudu založeným na č. l. [Anonymizováno] spisu).

20. Žalobce již v minulosti před nástupem k žalované pracoval v ČR u jiných zaměstnavatelů na základě zaměstnanecké karty, a to přinejmenším v obdobích od [datum] do [datum], od [datum] do [datum], ale i v dalších blíže nezjištěných obdobích po [datum] (prokázáno screeny z agendového informačního systému cizinců; uvedené screeny byly soudu zaslány Úřadem práce v odpovědi na dotaz soudu). II.[právnická osoba] pokusu rozvázat pracovní poměr v červenci a srpnu 2023 21. Dne [datum] odeslal [jméno FO] z žalované společnosti do e-mailové schránky [e-mail] zprávu v anglickém jazyce adresovanou žalobci. V ní mu sděloval, že od [datum] žalovaná s žalobcem ukončuje spolupráci v souladu se zkušební dobou. To ostatně žalobci žalovaná oznámila i během telefonického rozhovoru z předchozího dne, kdy se s žalovanou její zákazník rozhodl ukončit spolupráci, protože žalobce přistihl v pracovní době v kanceláři chatovat na Tinderu (prokázáno e-mailem z [datum] v originále a překladu do českého jazyka).

22. Přístupové údaje k prvnímu přihlášení do e-mailu [e-mail] žalobci pan [jméno FO] sdělil až [datum] e-mailem zaslaným do žalobcovy soukromé e-mailové schránky. V textu e-mailu pan [jméno FO] rovněž vyjádřil, že doufá, že v rámci prvního měsíce žalobce u [právnická osoba] (zákazníka žalované, pozn. soudu) v [město] je vše v pořádku a sdělil žalobci, že mzda za červenec mu byla vyplacena a výplatní páska je připravena. V navazující komunikaci z [datum] žalobce sdělil, že jeho e-mail byl aktivován a doptával se na informace ohledně stravenek; ty mu poté v odpovědi poskytla zaměstnankyně žalované [jméno FO] (prokázáno e-mailovou komunikací ze 7.–[datum]).

23. Mezi účastníky bylo nesporné, že [datum] žalovaná žalobci přestala přidělovat práci.

24. Dne [datum] žalovaná odhlásila žalobce u Všeobecné zdravotní pojišťovny s datem odhlášení [datum] (prokázáno sdělením [právnická osoba] z [datum] k dotazu soudu založeným na č. l. 161 spisu). II.3 K zásilce z [datum]

25. Žalovaná dne [datum] odeslala žalobci prostřednictvím [právnická osoba] na jeho adresu [adresa], zásilku o hmotnosti 42 gramů. Zásilka byla podána v 9:05 hod. a byla odeslána doporučeně, nikoliv však do vlastních rukou. Žalobci byla dodána [datum], kdy si ji osobně převzal (prokázáno podacím lístkem a dodejkou k zásilce č. [Anonymizováno] a sdělením [právnická osoba]., z [datum] k dotazu soudu založeným na č. l. 138 spisu).

26. V zásilce byly obsaženy následující listiny: potvrzení zaměstnavatele o průměrném/pravděpodobném výdělku a způsobu ukončení pracovního poměru datované [datum], potvrzení o zaměstnání datované [datum], potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti datované [datum], evidenční list důchodového pojištění datovaný [datum], potvrzení o zdanitelných příjmech datované [datum]. Ve všech uvedených listinách (s výjimkou potvrzení o zdanitelných příjmech, kde se daný údaj neuvádí) bylo uvedeno datum ukončení pracovního poměru žalobce [datum]. Součástí zásilky byl dále průkaz pojištěnce (tzv. „kartička pojištěnce“) žalobce (tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná. Prokázáno rovněž originály potvrzení zaměstnavatele o průměrném/pravděpodobném výdělku, potvrzení o zaměstnání, potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti, evidenčního listu důchodového pojištění a potvrzení o zdanitelných příjmech a kopií žalobcova průkazu pojištěnce č. [hodnota])

27. Součástí zásilky byl rovněž průvodní dopis [právnická osoba] adresovaný žalobci, na němž byl žalobcův průkaz pojištěnce přilepen. Na přední straně originálu tohoto průvodního dopisu (předloženého v řízení žalobcem) je v pravé horní části jasně patrné místo, z nějž byl průkaz pojištěnce odlepen. Na zadní straně tohoto průvodního dopisu je pod čárovým kódem uvedeno číslo [hodnota] odpovídající číslu žalobcova průkazu pojištěnce a pod jménem žalobce dále čísla [hodnota] a [Anonymizováno] (prokázáno průvodním dopisem [právnická osoba] na vzoru [anonymizováno] a kopií žalobcova průkazu pojištěnce č. [hodnota]). 28. [právnická osoba] cizincům vždy zasílá průkaz pojištěnce) prostřednictvím zaměstnavatele. [právnická osoba] zasílá zaměstnavateli obálku, v níž se nachází průvodní dopis pro zaměstnavatele a další zalepená obálka adresovaná zaměstnanci. V ní je pak vždy samotný průkaz pojištěnce přilepený na průvodním dopisu adresovaném zaměstnanci, a to ve znění odpovídajícím průvodnímu dopisu zaslanému žalobci (prokázáno doplňujícím sdělením [právnická osoba] k dotazu soudu ve dvou e-mailech z [datum] založených na č. l. 170 spisu, vzorem průvodního dopisu adresovaného zaměstnanci, číslo [anonymizováno] a vzorem průvodního dopisu adresovaného zaměstnavateli; uvedené vzory byly soudu zaslány v odpovědi [právnická osoba] na dotaz soudu ohledně praxe při zasílání průkazů pojištěnce).

29. Soud neměl žádnou pochybnost o tom, že uvedený průvodní dopis [právnická osoba] byl skutečně součástí zásilky z [datum], přestože tuto skutečnost žalovaná sporovala. Mezi účastníky bylo předně nesporné, že žalobci byl v rámci zásilky zasílán i průkaz pojištěnce [právnická osoba] (to ostatně v řízení potvrdila i – jinak nevěrohodná, viz níže – svědkyně [jméno FO]) a s ohledem na zmíněnou praxi [právnická osoba] nemá soud žádný důvod předpokládat, že by v daném případě průvodní dopis chyběl. Především však žalobce v řízení předložil originál daného průvodního dopisu, který bylo možné pomocí čísla průkazu pojištěnce spárovat s žalobcovým průkazem pojištěnce a na kterém bylo zřetelné místo odlepení kartičky. Neexistuje pak žádné jiné smysluplné vysvětlení toho, že žalobce měl daný průvodní dopis k dispozici, než že mu právě na tomto průvodním dopisu byl průkaz pojištěnce zaslán (spolu s dalšími listinami) v rámci zásilky z [datum].

30. Soud provedl dále důkaz kopií zrušení pracovního poměru žalobce datovaného [datum], kterou v řízení předložila žalovaná s tím, že originál této listiny byl žalobci zaslán v rámci zásilky z [datum]. O této skutečnosti v řízení rovněž vypověděla svědkyně [jméno FO]. Ta konkrétně uvedla, že připravovala zásilku z [datum], nadepsala obálku a podací lístek a poté požádala svého manžela, aby obálku odnesl na poštu, protože vedla dítě do školky. V zásilce byly zasílány mzdové dokumenty v souvislosti s ukončením pracovní činnosti (svědkyně nejprve uvedla [Anonymizováno], potvrzení o zdanitelných příjmech, papír pro pracovní úřad s tím, že si nepamatuje všechny; po předložení jednotlivých dokumentů – tj. potvrzení zaměstnavatele o průměrném/pravděpodobném výdělku, potvrzení o zaměstnání, potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti, evidenčního listu důchodového pojištění a potvrzení o zdanitelných příjmech – svědkyně u všech těchto dokumentů potvrdila, že je vyhotovovala, podepsala a dávala do obálky). Mzdové dokumenty byly dle svědkyně v dané době žalobci zaslány proto, že původně je zapomněla poslat, dané dokumenty také připravovala. Dále byla v zásilce dle svědkyně zaslána „výpověď“, tj. ukončení pracovního poměru ve zkušební době. Svědkyně dle své výpovědi v době, kdy se dělaly mzdy za srpen, říkala, že se to má poslat poštou; text výpovědi také svědkyně připravovala, a to na svém vlastním notebooku a tiskla ji na tiskárně v kanceláři žalované ve dvou vyhotoveních – jedno dala do šanonu spolu s mzdovými dokumenty a druhé do obálky adresované zásilky. Výpověď podepsala jednatelka žalované den předem v odpoledních hodinách, daného dne se již vědělo, že se nestihne odeslat, takže se na výpověď dalo datum následujícího dne. S jednatelkou to domlouval pan [jméno FO]. K dotazu soudu, zda se žalobci posílala i kartička [právnická osoba] svědkyně uvedla, že myslí, že posílala. K dotazu soudu, zda se žalobci posílal i průvodní dopis [právnická osoba] svědkyně nejprve uvedla, že pravděpodobně ano a k dotazu soudu, zda byla kartička přilepena na průvodním dopisu, že tam mohla být přilepena; k pozdějšímu dotazu zástupce žalované, zda je možné, že by kartičku dala do obálky bez průvodního dopisu svědkyně uvedla, že je to možné, k pozdějšímu dotazu zástupce žalobce, zda průvodní dopis byl, či nebyl součástí zásilky, uvedla, že si není jistá. Po předestření skutečnosti, že váha zásilky neodpovídá tomu, aby v ní byly všechny uváděné dokumenty (viz níže), svědkyně uvedla, že si pamatuje, že zrušení ve zkušební době tam dávala, kdyby tam nebylo, muselo by to být jedině omylem. Ke mzdě žalobce za srpen 2023 svědkyně uvedla, že žalobci nebyla vyplacena, neboť svědkyni bylo řečeno, že práce žalobce v srpnu byly jen dodělávky z července.

31. Soud svědkyni [jméno FO] v podstatných částech její výpovědi (o vložení zrušení ve zkušební době do zásilky z [datum]) neuvěřil: svědkyně sama připustila, že je obeznámena s dokumenty týkajícími se soudního řízení, neboť vybírá datovou schránku žalované, a že rovněž připravovala dokumenty pro právního zástupce žalované a o věci s ním hovořila; lze tedy mít za to, že svědkyně byla na sporu do jisté míry zainteresována. Současně svědkyně ve své výpovědi působila velmi nejistě. Tvrzení žalované a výpověď svědkyně [jméno FO] o odeslání zrušení pracovního poměru z [datum] žalobci v rámci zásilky z téhož dne pak především bylo v řízení přímo vyvráceno:

32. Soud především provedl důkaz zvážením originálů listin, které byly žalobci nesporně zaslány (tj. potvrzení zaměstnavatele o průměrném/pravděpodobném výdělku, potvrzení o zaměstnání, potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti, evidenčního listu důchodového pojištění a potvrzení o zdanitelných příjmech) spolu s průkazem pojištěnce [právnická osoba] (nikoliv žalobcovým, který již žalobce nemá k dispozici), s originálem průvodního dopisu [právnická osoba] adresovaného žalobci a s originálem žalobci zaslané obálky z [datum] na poštovní váze v poštovní provozovně v Justičním areálu na Míčánkách a pro kontrolu rovněž na žalobcem přinesené váze. Takto soud zjistil, že zásilka o daném obsahu – tj. bez zrušení pracovního poměru ve zkušební době – má hmotnost 42–43 g. Vzhledem k tomu, že list papíru má hmotnost cca 5 g, je nemožné, aby součástí zásilky z [datum], která měla dle poštovního podacího lístku hmotnost právě 43 g, bylo rovněž zrušení pracovního poměru ve zkušební době.

33. Proti tvrzení svědkyně (a žalované) o tom, že součástí zásilky odeslané [datum] bylo i zrušení pracovního poměru ve zkušební době pak hovoří i další skutečnosti: Předně, obsahem této zásilky byla řada pracovněprávních dokumentů vycházejících z předpokladu (byť nesprávného – viz níže v právním posouzení), že pracovní poměr žalobce byl rozvázán k datu [datum]. O tom, že žalovaná tomuto předpokladu skutečně věřila – a není tedy pravdou, že již v září 2023 si v tomto směru sama uvědomila nedostatečnost rozvázání pracovního poměru pouhým e-mailem – ostatně svědčí i to, že žalovaná ani následně nezaslala žalobci opravené vyhotovení příslušných pracovněprávních dokumentů (např. potvrzení o zaměstnání). Svůj názor o tom, že pracovní poměr žalobce byl ukončen již v červenci 2023 (bez jakéhokoliv poukazu na zrušení pracovního poměru ve zkušební době) navíc žalovaná výslovně vyjadřovala i v počáteční fázi soudního řízení (viz vyjádření z [datum] na č. l. 20 spisu).

34. Za této situace se jeví těžko uvěřitelným, že by žalovaná do zásilky z [datum] nelogicky k dalším dokumentům připojila i rozvázání pracovního poměru ve zkušební době. Nelze také přehlížet skutečnost, že žalovaná zásilku z [datum] ani neodeslala do vlastních rukou žalobce. Pokud by přitom bylo pravdou, že již v dané době žalovaná chtěla napravit své předchozí pochybení a pracovní poměr s žalobcem rozvázat „řádně“, lze jistě předpokládat, že by se snažila postupovat v souladu s pracovněprávní úpravou, která doručování písemností daného typu do vlastních rukou vyžaduje (viz § 334 odst. 2 zákoníku práce ve znění účinném do [datum]). II.[právnická osoba] další korespondenci mezi účastníky 35. Předžalobní výzvou z [datum] žalobce vyzval žalovanou k zaplacení náhrady mzdy za srpen a září 2023 ve výši 224 622 Kč s tím, že mu žalovaná od [datum] přestala přidělovat práci, sdělila, že společnost [právnická osoba] ukončila spolupráci a instruovala jej, aby vyčkal doma na další pokyny. Žalobce je k dispozici a připraven k výkonu práce, v září mu však byly doručeny dokumenty (potvrzení o průměrném výdělku, potvrzení zaměstnavatele, ELDP, potvrzení o zdanitelných příjmech, potvrzení o zaměstnání), podle nichž žalovaná považuje pracovní poměr za skončený k [datum]. Žalobce však žádný dokument směřující k ukončení pracovněprávních vztahu neobdržel. Žalobce rovněž sdělil, že trvá na přidělování práce a dalším zaměstnávání. Předžalobní výzva byla žalované doručena [datum] (prokázáno předžalobní výzvou z [datum] včetně podacího lístku z [datum] a dodejky).

36. Předžalobními výzvami z [datum] a z [datum] žalovaná vyzvala žalobce k zaplacení náhrady škody, kterou jí měl žalobce způsobit porušením svých povinností tím, že ve dnech 25. a 26. 7. a 7. – 8. 2023 při poskytování služeb žalované zákazníkovi [právnická osoba] [právnická osoba]. trávil místo pracovní činnosti čas na aplikaci Tinder. Tím měl žalobce způsobit žalované škodu spočívající v ušlém zisku ve výši 217 040 Kč (ušlý zisk za původně ujednané a nerealizované poskytování služeb zákazníkovi) a v poškození reputace ve výši 500 000 Kč. Žalovaná tak vyzvala žalobce k náhradě škody 717 040 Kč a dále nákladů na právní zastoupení ve výši 27 781,60 Kč do 7 dnů od doručení upomínky (prokázáno předžalobní upomínkou z [datum], předžalobní upomínkou z [datum] v českém a anglickém znění, podacím lístkem z [datum] a plnou mocí udělenou zástupci žalované dne [datum]). II.5 Další provedené a navržené důkazy 37. Soud provedl rovněž další důkazy, z nichž však nezjistil žádné skutečnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci. Konkrétně se jednalo (vedle výslechu svědkyně [jméno FO] a rozvázání pracovního poměru ve zkušební době datovaného [datum], s nimiž se soud v rámci hodnocení důkazů vypořádal výše) o fakturu č. [hodnota] za nákup toneru do tiskárny, fotografie tiskárny Canon, náhradní průkaz pojištěnce [právnická osoba] ČR z [datum], průvodní dopis [právnická osoba] k tomuto náhradnímu průkazu, objednávku společnosti [právnická osoba] z [datum] č. [hodnota], objednávku společnosti [právnická osoba] z [datum] č. [hodnota], e-mail [jméno FO] ze společnosti [právnická osoba] [jméno FO] z [datum], fotografie vážení obálky a obálky s dokumenty na váze v obchodě Billa a fotografii vážení obálky s dokumenty na domácí kuchyňské váze 38. Soud provedl dále rovněž důkaz kopií žalovanou předloženého e-mailu z [datum], který měla podle záhlaví odeslat [jméno FO] z [právnická osoba] [Anonymizováno] [jméno FO] ze žalované společnosti. Podle jeho textu měla paní [jméno FO] sdělovat, že žalobce ve dnech 7. – 9. 8. trávil v pracovní době čas na Tinderu a při tomtéž byl přistižen už koncem července a dát mu druhou šanci bylo chybou. Společnost [právnická osoba] také měla po žalované požadovat náhradu škody ve výši 240 000 Kč. Z tohoto důkazu však soud bez pochybností nezjistil, zda a kým byl tento e-mail ve skutečnosti odeslán. Při rozkliknutí odesílatele tohoto e-mailu v souboru pdf, v němž byl daný důkaz obsažen, je totiž viditelné, že skutečným odesílatelem e-mailu měla být adresa [e-mail]. Vzhledem k níže rozvedenému právnímu názoru se soud v rámci dokazování otázkou zaslání daného e-mailu a ostatně ani otázkou, zda žalobce trávil pracovní dobu na Tinderu a zda žalované způsobil škodu, blíže nezabýval.

39. Na základě provedeného dokazování soud učinil dostatečná skutková zjištění pro rozhodnutí ve věci. Pro nadbytečnost proto soud neprovedl žalobcem navržené důkazy výslechem svědkyně [jméno FO] a [jméno FO] (k tvrzení žalobce o tom, že řádně plnil své povinnosti u zákazníka žalované [právnická osoba], které pro řízení nemělo relevanci), výslechem jednatelky žalované a dotazem mobilním operátorům či bankám ohledně pohybu/míst plateb jednatelky žalované (k tvrzení žalobce, že [datum] jednatelka nebyla v Praze, které pro řízení nemělo relevanci), znaleckým posudkem ohledně stáří podpisu na originálu zrušení pracovního poměru ve zkušební době, znaleckým posudkem z oboru daktyloskopie k otiskům prstů na originálech listin v zásilce z [datum] a účastnickým výslechem žalobce (k tvrzením o obsahu dané zásilky, která byla v řízení prokázána jinak), stanoviskem Státního úřadu Inspekce práce [adresa] (které se vztahovalo k právnímu názoru o relativní nesrozumitelnosti právního jednání v cizím jazyce, nikoliv k tvrzeným skutečnostem) a vyjádřením Ministerstva vnitra k dřívější žádosti žalobce o změnu zaměstnavatele (které bylo k důkazu navrženo po koncentraci řízení). Rovněž soud neprovedl žalovanou navržený důkaz náhledem na profil žalobce na síti LinkedIn (k tvrzení, že žalobce byl dříve zaměstnán u jiných zaměstnavatelů v ČR, které bylo prokázáno jinak) a opakovaným dotazem na Ministerstvo vnitra ohledně rozhodnutí o změně zaměstnavatele u žalobce a oprávnění žalobce pracovat v ČR (daný dotaz již byl ze strany ministerstva dostatečně zodpovězen sdělením, které k důkazu provedeno bylo). Soud rovněž neprovedl důkaz sdělením cizinecké policie z [datum] (zaslaným na dotaz soudu), z nějž nevyplývaly pro řízení podstatné skutečnosti. II.6 Závěr o skutkovém stavu 40. Na podkladě uvedených skutkových zjištění soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

41. Žalobce na základě pracovní smlouvy z [datum] a rovněž na základě zaměstnanecké karty, která mu byla vydána jako tureckému státnímu příslušníkovi, pracoval pro žalovanou od [datum] na pozici vývojáře softwaru. Za 16 dnů odpracovaných v červenci 2023 žalovaná vyplatila žalobci mzdu v hrubé výši 83 810 Kč. Žalovaná žalobci koncem července telefonicky a rovněž e-mailem zaslaným do neaktivní e-mailové schránky sdělila, že s ním ukončuje spolupráci. Až [datum] následně žalobci přestala přidělovat práci a od té doby ji nepřiděluje. Za období od [datum] dále však žalovaná žalobci ničeho neuhradila na mzdě ani na náhradě mzdy. Dne [datum] žalovaná zaslala žalobci poštou potvrzení zaměstnavatele o průměrném/pravděpodobném výdělku a způsobu ukončení pracovního poměru datované [datum], potvrzení o zaměstnání datované [datum], potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti datované [datum], evidenční list důchodového pojištění datovaný [datum], potvrzení o zdanitelných příjmech datované [datum] a průkaz pojištěnce [právnická osoba] spolu s průvodním dopisem [právnická osoba]. V daných mzdových dokumentech bylo uvedeno datum ukončení pracovního poměru žalobce [datum].

III. Právní posouzení

42. Zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil tak, že žalobu shledal důvodnou. Za období od [datum] do [datum], v němž žalobce pro žalovanou vykonával práci, žalobci náleží mzda. V období od [datum] do [datum], kdy žalovaná nepřidělovala žalobci práci, pak byla dána překážka v práci na straně zaměstnavatele, a za toto období tak žalobci náleží náhrada mzdy. K tomuto závěru soud dospěl konkrétně z následujících důvodů: III.1 K platnosti pracovní smlouvy a oprávnění žalobce pracovat na území ČR pro žalovanou 43. Soud předně shledal, že mezi účastníky byla platně uzavřena pracovní smlouva, která založila pracovní poměr žalobce u žalované.

44. Žalovaná v této souvislosti namítala, že žalobce v době uzavření pracovní smlouvy nedisponoval povolením k pobytu a zaměstnaneckou kartou, a že tedy pracovní poměr nemohl vzniknout.

45. Na obecné úrovni soud přisvědčuje právnímu názoru žalované, podle nějž při zaměstnání cizince bez pobytového oprávnění na území ČR či bez příslušného oprávnění k výkonu zaměstnání na území ČR pracovní poměr platně nevznikne. Zaměstnání cizince v takové situaci totiž odporuje právní úpravě obsažené v § 42g zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, resp. § 89 an. zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, a pracovní smlouva je pak absolutně neplatná pro rozpor se zákonem zjevně narušujícím veřejný pořádek (§ 580 odst. 1 a § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Závěr o absolutní neplatnosti takové pracovní smlouvy odpovídá účelu právní úpravy zaměstnávání cizinců, kterým je zvýšená kontrola orgánů veřejné správy nad zaměstnáváním cizinců a ochrana pracovního trhu. Tomuto závěru pak jednoznačně nasvědčuje také § 48 odst. 3 písm. a) a c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, z nějž vyplývá zánik pracovního poměru cizince ze zákona v momentě pozbytí pobytového oprávnění či oprávnění k výkonu zaměstnání na území ČR. V případě zaměstnávání cizince bez pobytového oprávnění či oprávnění k zaměstnání na území ČR tedy obecně na základě neplatné pracovní smlouvy může vzniknout pouze tzv. faktický pracovní poměr. Pro něj neplatí ustanovení zákoníku práce o rozvázání pracovního poměru a může zaniknout i pouhým ukončením výkonu práce pro zaměstnavatele (srov. např. usnesení Nejvyššího osudu z 29. 4. 2021, sp. zn. 21 Cdo 2459/2019, a tam citovaná rozhodnutí).

46. O takový případ se však v projednávané věci nejedná.

47. V řízení bylo prokázáno (sdělením Ministerstva vnitra), že žalobce ke dni [datum], kdy účastníci uzavřeli pracovní smlouvu, disponoval zaměstnaneckou kartou vydanou [datum], tj. povolením k dlouhodobému pobytu ve smyslu § 42g zákona o pobytu cizinců opravňujícím k zaměstnání a že [datum] Ministerstvu vnitra sdělil změnu zaměstnavatele.

48. Vydaná zaměstnanecká karta přitom v případě žalobce nebyla ve smyslu posledně uvedeného ustanovení vázána na konkrétní pracovní pozici, neboť žalobce je ve smyslu § 98 písm. e) zákona o zaměstnanosti cizincem, u nějž oprávnění k výkonu zaměstnání na území ČR vyplývá z mezinárodní smlouvy: Podle čl. 12 Dohody zakládající přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a Tureckem č. 64/733/EHS[footnoteRef:1] („Ankarská dohoda“) se totiž smluvní strany se dohodly inspirovat se články 48, 49 a 50 smlouvy zakládající Společenství k postupnému dosažení volného pohybu pracovníků mezi sebou. Skutečnost, že i Česká republika je po svém vstupu do EU stranou Ankarské dohody byla stvrzena v čl. 1. bodu 1 Dodatkového protokolu k Ankarské v důsledku rozšíření Evropské unie zveřejněného 30. 9. 2005 v Úřednímu věstníku EU L 254, s. 58—68.[footnoteRef:2] V čl. 6 rozhodnutí Rady pro přidružení (tj. orgánu vytvořeného na základě čl. 6 a čl. 22 an. Ankarské dohody) č. 1/80 pak je stanoveno, že turecký pracovník, který je řádně registrován jako člen pracovní síly členského státu, má po čtyřech letech legálního zaměstnání v daném členském státě volný přístup k jakémukoli placenému zaměstnání dle svého výběru. Jak přitom vysvětlil Soudní dvůr v rozsudcích z 20. 9. 1990, Sevince v Staatssecretaris van Justitie, C-192/89, a z 16. 2. 1992 ve věci Kazim Kus v Landeshauptstadt Wiesbaden, C-237/91, rozhodnutí Rady pro přidružení jsou v rámci EU přímo aplikovatelná a z čl. 6 rozhodnutí č. 1/80 lze dovozovat přímý nárok tureckých pracovníků splňujících podmínky dle daného článku pracovat v členských státech EU. [1: Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A21964A1229%2801%29. ] [2: Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:22005A0930(01). ]

49. V projednávaném případě pak bylo prokázáno, že žalobce měl na území ČR povolen pobyt za účelem zaměstnání od [datum] a nejpozději od [datum] práci na území ČR také vykonával. Žalobce tedy nejpozději od [datum] splňuje podmínku čtyř let legálního zaměstnání v ČR ve smyslu čl. 6 rozhodnutí Rady pro přidružení č. 1/80 a od tohoto data má přístup k jakémukoliv placenému zaměstnání v ČR. Žalobce je tedy cizincem s tzv. volným vstupem na trh práce ve smyslu § 98 zákona o zaměstnanosti, a dle § 42g odst. 11 zákona o pobytu cizinců tedy u něj není změna zaměstnavatele vázána na předchozí oznámení Ministerstvu vnitra.

50. Soud tedy uzavřel, že pracovní smlouva mezi účastníky byla uzavřena platně. III.2 K trvání pracovního poměru v období srpna až října 2023 a nároku žalobce na mzdu a náhradu mzdy 51. V období od [datum] do [datum], za nějž žalobce požaduje žalovanou částku (kterou – dílem nesprávně – za celé období právně kvalifikuje jako náhradu mzdy) pak pracovní poměr žalobce u žalované trval.

52. Lichý je předně argument žalované, podle nějž pracovní poměr žalobce zanikl již 27. či [datum], kdy měla žalovaná dle svého tvrzení žalobci telefonicky a posléze e-mailem oznámit ukončení spolupráce s ním. Soud se v řízení podrobně nezabýval otázkou, zda žalovaná v daných dnech skutečně žalobci ukončení spolupráce telefonicky oznámila (k tomuto tvrzení žalovaná neoznačila žádné důkazy) či sdělila e-mailem (k tomuto tvrzení bylo v řízení prokázáno pouze tolik, že oznámení o ukončení spolupráce žalovaná zaslala do neaktivní e-mailové schránky). I kdyby totiž uvedená tvrzení žalované byla beze zbytku prokázána, nemohlo by ukončení spolupráce po telefonu či e-mailem vyvolat jakékoliv právní účinky; takové právní jednání by bylo pouze zdánlivé.

53. Jak totiž vyplývá z § 50 odst. 1, § 60 a § 66 odst. 2 zákoníku práce, pro jednostranná právní jednání zaměstnavatele, jimiž se rozvazuje pracovní poměr (výpověď, okamžité zrušení pracovního poměru i zrušení pracovního poměru ve zkušební době), právní úprava stanoví povinnou písemnou formu s tím, že při nedodržení tohoto požadavku se k danému právnímu jednání nepřihlíží. Požadavek písemné formy přitom telefonické oznámení ukončení spolupráce zjevně nenaplňuje.

54. Pro zasílání písemností prostřednictvím sítě či služby elektronických komunikací (tedy mj. e-mailem) pak právní úprava obsažená v § 335 zákoníku práce, ve znění účinném do [datum], stanovila relativně striktní požadavky pro doručování: to připadalo v úvahu jedině v případě, kdy zaměstnanec s tímto způsobem doručování vyslovil písemný souhlas a poskytl zaměstnavateli elektronickou adresu pro doručování (odst. 1 uvedeného ustanovení), kdy současně písemnost byla podepsána uznávaným elektronickým podpisem (odst. 2) a kdy zaměstnanec potvrdil přijetí zprávy datovou zprávou podepsanou vlastním elektronickým podpisem (odst. 3). Žalovaná však v řízení netvrdila ani neprokazovala splnění těchto požadavků (a výslovně sdělila, že je tvrdit ani nehodlá – viz protokol z jednání na č. l. 86 spisu). I pokud by tedy žalobci skutečně bylo „obyčejným“ e-mailem zasláno sdělení o ukončení pracovního poměru, nemohlo by takové sdělení z důvodu nedoručení vyvolávat jakékoliv právní účinky.

55. Z uvedených důvodů je zřejmé, že nelze přihlížet k tvrzenému právnímu jednání žalované z 27. a [datum]: k jednání, které mělo být učiněno telefonicky, nelze přihlížet pro nedostatek formy, a k jednání, které mělo být učiněno e-mailem, pro jeho nedoručení. I kdyby tedy skutečně žalovaná žalobci koncem července telefonicky a e-mailem oznámila ukončení spolupráce, pracovní poměr žalobce u žalované by i po tomto datu trval.

56. Soud se v řízení dále zabýval rovněž tvrzením žalované o rozvázání pracovního poměru písemným zrušením pracovního poměru ve zkušební době, které mělo být žalobci zasláno jako součást zásilky odeslané [datum] (viz k tomu podrobně výše). Toto tvrzení však bylo v rámci provedeného dokazování vyvráceno.

57. Soud navíc na okraj dodává, že i kdyby žalovaná žalobci, doručila jí předkládané zrušení pracovního poměru ve zkušební době, bylo by toto právní jednání pouze zdánlivé, a to z důvodu nesrozumitelnosti (§ 553 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Žalovanou předkládané zrušení pracovního poměru ve zkušební době bylo vyhotoveno pouze v českém jazyce, který žalobce neovládá, a obsah daného dokumentu by mu tak nebyl srozumitelný. Zrušení pracovního poměru ve zkušební době je adresovaným jednostranným právním jednáním a není-li takové právní jednání srozumitelné svému adresátovi, je zdánlivé pro tzv. relativní nesrozumitelnost (srov. k tomu Beran, V. § 553. In Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024. Dostupné v systému Beck-online. Dále srov. též rozsudek Nejvyššího soudu z 11. 3. 2008, sp. zn. 21 Cdo 1760/2007, či usnesení Nejvyššího soudu z 26. 10. 2021, sp. zn. 23 Cdo 2828/2021).

58. Žádný jiný způsob rozvázání pracovního poměru v období srpna až října 2023 žalovaná v řízení netvrdila ani neprokazovala. Soud proto uzavřel, že po celé toto období pracovní poměr žalobce u žalované trval.

59. V období od [datum] do [datum] žalobce pro žalovanou vykonával práci, a vzniklo mu proto právo na zaplacení mzdy ve smyslu § 109 odst. 1 zákoníku práce. Mezi účastníky byla sjednána mzda v hrubé měsíční výši 110 000 Kč. V srpnu 2023 žalobce odpracoval 8 z 23 pracovních dní připadajících na tento měsíc, a vzniklo mu tedy právo na zaplacení poměrné části mzdy ve výši 38 261 Kč (110 000 Kč / 23 x 8).

60. Ve zbývajícím období od [datum] do [datum] pak žalovaná z vlastního rozhodnutí nepřidělovala žalobci práci, ač byl žalovaný připraven, schopen a ochoten sjednanou práci konat (což ostatně žalované výslovně potvrdil ve výzvě z [datum]). V daném období tak byla dána překážka v práci na straně zaměstnavatele a žalobci za toto období náleží náhrada mzdy podle § 208 zákoníku práce ve výši průměrného výdělku.

61. Rozhodným obdobím pro výpočet průměrného výdělku je předchozí kalendářní čtvrtletí, tj. v daném případě druhé čtvrtletí roku 2023 (§ 354 odst. 1 zákoníku práce). S ohledem na skutečnost, že žalobce v rozhodném období pro žalovanou nepracoval, je třeba náhradu stanovit podle výdělku pravděpodobného (§ 355 odst. 1 zákoníku práce). Při stanovení pravděpodobného výdělku pak soud v daném případě vyšel jednak ze mzdy sjednané mezi účastníky v pracovní smlouvě a jednak ze mzdy, která byla žalobci v souladu s tímto ujednáním zaplacena za 16 odpracovaných dní v červenci 2023 a která činila 83 810 Kč hrubého. V návaznosti na to soud vyšel z toho, že pravděpodobný hodinový výdělek žalobce činí 654,77 Kč (83 810 Kč / 16 / 8). Pro jednotlivé měsíce tak náhrada mzdy, která žalobci náleží (v návaznosti na počet pracovních dní v daných měsících při zohlednění osmihodinové pracovní doby žalobce), činí: - 78 572,40 Kč za 15 pracovních dní od 11. 8. do [datum] (654,77 Kč x 8 x 15), - 110 001,36 Kč za 20 pracovních dní a 1 svátek připadající na pracovní den v září 2023 (654,77 Kč x 8 x 21) a - 115 239,52 Kč za 22 pracovních dní v srpnu 2023 (654,77 Kč x 8 x 22).

62. Na náhradě mzdy tedy žalobci v období od [datum] do [datum] vznikl nárok na zaplacení částky v celkové výši 303 813,82 Kč.

63. Žalobci vznikl rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení žalované částky ve smyslu § 1968 a § 1970 o. z. Ujednání pracovní smlouvy o vyplácení mzdy „nejpozději k 15. dni následujícího měsíce“ soud vyložil podle obsahu jako ujednání o splatnosti. Z tohoto důvodu soud shledal, že žalobci náleží úrok z prodlení z částky příslušející za jednotlivé měsíce vždy od 16. dne měsíce následujícího tak, jak je požadován.

64. Soud žalované nepřisvědčil ani v jejím názoru, že způsob uplatnění nároku ze strany žalobce představuje zneužití práva či výkon práva v rozporu s dobrými mravy (§ 8 o. z.). Žalobce zjevně od [datum] práci nevykonával na základě pokynu žalované a skutečnosti, že žalovaná mu přestala práci přidělovat. Je sice pravdou, že svůj zájem vykonávat práci nadále dal žalobce najevo až s určitým odstupem poté, co [datum] obdržel dokumenty, z nichž mohl zjistit, že žalovaná pracovní poměr považuje za ukončený (dopisem z [datum]). Pokud by se přitom takový odstup pohyboval v řádu vyšších měsíců či let, bylo by snad za určitých okolností možno uvažovat o tom, zda se ze strany žalobce nejedná o účelový postup motivovaný pouze snahou dosáhnout obohacení za období, kdy práci nevykonával. V projednávaném případě ovšem daný odstup činil pouze necelý měsíc a půl a taková doba se soudu jeví zcela přiměřenou pro to, aby žalobce – který je navíc cizincem a slabší stranou pracovněprávního vztahu mezi účastníky – vyhledal právní pomoc a zvážil své další kroky vůči žalované. V postupu žalobce tak zneužití práva spatřovat nelze. III.3 K námitce započtení 65. Soud se v řízení zabýval rovněž námitkou započtení vznesenou ze strany žalované. V jejím rámci žalovaná namítala zánik žalobcových mzdových nároků započtením proti svým nárokům na náhradu škody a nemajetkové újmy, kterou měl žalobce žalované způsobit porušením svých povinností.

66. Této námitce však soud nepřisvědčil.

67. Soud připomíná, že podle § 147 odst. 3 věty druhé zákoníku práce jsou srážky ze mzdy k náhradě škody možné jen na základě dohody o srážkách ze mzdy. Z této právní úpravy pak ustálená rozhodovací praxe soudů dovodila, že jednostranné započtení pohledávky zaměstnavatele na náhradu škody proti pohledávce zaměstnance na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu není přípustné ani při dodržení zákonných limitů vyplývajících z § 278 a § 279 odst. 1 o. s. ř. Zaměstnavatel je oprávněn započíst svou pohledávku na náhradu škody proti pohledávce zaměstnance na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu a provést srážku ze mzdy za účelem uspokojení svého nároku na náhradu škody jen na základě dohody o srážkách ze mzdy uzavřené se zaměstnancem (viz rozsudek Nejvyššího soudu z 21. 5. 2019, sp. zn. 21 Cdo 238/2019, usnesení Nejvyššího soudu z 11. 12. 2019, sp. zn. 21 Cdo 3557/2019, či usnesení Ústavního soudu z 22. 4. 2020, sp. zn. I. ÚS 759/20).

68. Dohoda o srážkách ze mzdy mezi účastníky uzavřena nebyla. Provedení jednostranného započtení tvrzeného nároku žalované na náhradu škody – a to ani byl-li vznesen formou procesní obrany – tedy není přípustné, a provedeným započtením tak mzdové nároky žalobce nemohly zaniknout.

IV. Závěr a náklady řízení

69. Ze všech uvedených důvodů soud shledal, že žalobci vznikly za období od 1. 8. do [datum] mzdové nároky v celkové výši 342 074,28 Kč (38 261 Kč na mzdě a 303 813,82 Kč). Vázán předmětem řízení proto soud vyhověl žalobě v plném rozsahu požadované částky 336 933 Kč s příslušenstvím.

70. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalobci, který byl v řízení plně úspěšný.

71. Náklady žalobce činí celkem 131 455,70 Kč a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 16 847 Kč, paušální náhrady hotových výdajů nezastoupeného účastníka ve výši 300 Kč za 1 úkon dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. (předžalobní výzva z [datum]), odměny advokáta ve výši 86 940 Kč podle § 7 a § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a to za 9 úkonů po 9 660 Kč podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí zastoupení, podání žaloby, vyjádření z [datum], vyjádření z [datum], účast při jednání [datum], vyjádření z [datum], vyjádření z [datum] a účast při jednání [datum] v délce přesahující 2 hodiny), paušální náhrady hotových výdajů ve výši 2 700 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu za 9 úkonů po 300 Kč, z náhrady za promeškaný čas ve výši 4 830 Kč dle § 14 odst. 2 advokátního tarifu za účast při jednání [datum], které bylo odročeno bez projednání věci, a z náhrady za 21 % DPH z částky 94 470 Kč ve výši 19 838,70 Kč.

72. Soud žalobci nepřiznal požadovanou náhradu nákladů souvisejících s úkonem vyjádření z [datum], z [datum] a z [datum] a [datum], neboť náhrada byla přiznána v souvislosti s vyjádřením žalobce z [datum]. Žalobci přitom nic nebránilo, aby obsah svých celkem pěti vyjádření zaslaných soudu v období dvou měsíců od [datum] do [datum] (která všechna postupně reagovala na poučení soudu, důkazní návrhy a argumenty protistrany, které zazněly na jednání soudu [datum]) shrnul do vyjádření jediného; neučinil-li tak, jedná se o postup zjevně neúčelný, a případné náklady vynaložené v souvislosti s ním tak nelze považovat za účelně vynaložené. Soud rovněž žalobci nepřiznal požadovanou náhradu za právní zastoupení v souvislosti se zasláním předžalobní výzvy, neboť předžalobní výzvu žalobce odesílal [datum] vlastním jménem a jeho původní právní zástupce převzal zastoupení až následně, [datum].

73. Lhůtu k plnění soud určil jako třídenní od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

74. Soud dále konstatuje, že v řízení vznikly státu náklady v souvislosti s tlumočením jednání žalobci do anglického jazyka, tyto náklady však nejsou účastníkům ukládány k náhradě. Tlumočení účastníkovi řízení, který neovládá český jazyk, představuje realizaci práva plynoucího z § 18 odst. 2 o. s. ř., a především z čl. 37 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, a náklady na ně proto nese stát.

Poučení