10 C 250/2019-232

Rubrum

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Krejzkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného a žalovaného] 2. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného a žalovaného] oba zastoupeni advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky 158 004,20 Kč s přísl. o vzájemném návrhu o zaplacení 67 587 Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně 81 741,50 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do povinnosti žalovaných zaplatit žalobci společně a nerozdílně 76 262,70 Kč spolu s 9,75% zákonnými úroky ročně z částky 149 413 Kč od 28. 4. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Vzájemný návrh žalovaných na zaplacení částky 67 587 Kč spolu s 8,25% zákonnými úroky z prodlení ročně z této částky od 11. 3. 2021 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice – Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou soudní poplatek ve výši 3 380 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet [číslo] [variabilní symbol].

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 20. 8. 2019 domáhala po žalovaných společně a nerozdílně zaplacení 158 004,20 Kč s příslušenstvím, a to na základě smlouvy o dílo [číslo] ze dne 22. 1. 2018 (dále jen„ SoD“), jejímž předmětem bylo zhotovení stavby rodinného domu na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Žalovaná částka konkrétně sestávala co do částky 149 413 Kč z neuhrazeného doplatku ceny za dílo, jehož splatnost nastala na základě faktury č. [rok] ke dni 27. 4. 2019, a dále co do částky 8 591,20 Kč z neuhrazené smluvní pokuty ve výši 0,05 % denně z dlužné částky 149 413 Kč za 115 dnů prodlení žalovaných s úhradou.

2. Žalovaní žalobou uplatněný nárok neuznali ani zčásti a navrhli zamítnutí žaloby. Nejprve tak učinili s poukazem na to, že do odstranění vady nejsou povinni platit část ceny díla odhadem přiměřeně odpovídající jejich právu na slevu dle § 2108 ve spojení s § 2615 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Žalobkyně totiž dílo na základě SoD neprovedla řádně, když po pokládce finální vrstvy podlahy bylo zjištěno, že žalobkyní instalované posuvné dveře jsou neobvykle vysoko nad podlahou, v důsledku čehož neplní funkci hlukové a tepelné izolace. Žalovaní tuto vadu vytkli žalobkyni přípisem z 19. 12. 2018, žalobkyně však svou odpovědnost za vadu v březnu 2019 popřela. Existenci vady, odpovědnost žalobkyně za ni a výši nároku na slevu žalovaní opírali o znalecký posudek Ing. [příjmení] z 14. 10. 2019. Protože žalobkyně odmítla žalovanými vytčenou vadu odstranit, vyzvali žalovaní žalobkyni 17. 2. 2021 k poskytnutí přiměřené slevy ve výši 241 100 Kč a 90 % tohoto svého nároku, tj. částku 217 000 Kč, započetli na nárok na doplatek ceny díla ve výši 149 413 Kč, tj. část nároku uplatňovaného žalobou ze strany žalobkyně. Podáním ze dne 9. 7. 2021 žalovaní vůči nároku žalobkyně ze SoD ve výši 149 413 Kč uplatnili jednak kompenzační námitku z důvodu provedeného započtení, současně uplatnili po žalobkyni vzájemný nárok ve výši 67 587 Kč s příslušenstvím odpovídající rozdílu jimi nárokované slevy z ceny díla (tj. 217 000 Kč) a nároku žalobkyně na zaplacení doplatku ceny díla na základě SoD (tj. 149 413 Kč).

3. Žalobkyně s procesní obranou žalovaných a s jejich vzájemným návrhem nesouhlasila, když podle ní žalovaným nárok na slevu z ceny díla nevznikl. Žalobkyně sporovala, že by se jednalo o vadu, že by byla způsobena pochybením žalobkyně i že jde o vadu skrytou. Žalobkyně poukazovala na to, že žalovaní chtěli vytýkanou vadu odstranit a tento případný nárok bez souhlasu žalobkyně změnili na nárok na slevu z ceny díla. V neposlední řadě žalobkyně sporovala výši žalovanými uplatněného nároku na slevu z ceny díla.

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že mezi nimi byla uzavřena smlouva o dílo [číslo] ze dne 22. 1. 2018. Ze SoD včetně příloh [číslo] ([číslo listu]) bylo zjištěno, že jejím předmětem bylo zhotovení stavby bungalovu z dřevěné sendvičové konstrukce žalobkyní na pozemku žalovaných parc. [číslo] v k.ú. [obec] dle projektové dokumentace schválené ve stavebním řízení v příloze [číslo] v rozsahu dle přílohy [číslo] tzn. rozpočtu stavby a technického popisu stavby (příloha [číslo]), a to za sjednanou cenu za dílo ve výši 2 190 084 Kč + DPH. Dle [číslo listu].. SoD byli žalovaní povinni zaplatit žalobkyni 5 % z ceny díla do 14 dnů od předání a převzetí díla, případně do 10 dní od následného předání a převzetí odstraněných vad a nedodělků bránících užívání díla označených v 1. předávacím řízení. V [číslo listu] písm. [anonymizováno]) SoD byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení kterékoliv platby dle [číslo listu]. Z technického popisu stavby ze dne 12. 1. 2018 (bodu [anonymizováno]) bylo zjištěno, že podlahy měly být žalobkyní provedeny z konstrukčních desek [anonymizováno]. Z návrhu skladby stěn, podlah a střech – RD [celé jméno žalovaného] bylo zjištěno, že v části S1 jsou předpokládány následující vrstvy skladby podlah o dále specifikované tloušťce (celkem 340,5 mm): keramické dlaždice (8 mm), lepidlo (2 mm), podlahové dílce [anonymizováno] (37,5 mm), topná fólie (2 mm), tepelná izolace EPS 100Z (130 mm), suchý vyrovnávací podsyp – vyrovnání (10 mm), základová deska + KARI síť (1 mm), podsyp – stavební recyklát dle nerovností terénu. Z rozpočtu stavby, konkrétně položek 62 – 66 (na [číslo listu]) je zřejmé, že součástí dodávek žalobkyně mělo být zhotovení podlahy včetně hydroizolace, vyrovnávacího podsypu, podkladu pod polystyren, polystyrenu až po podlahy [anonymizováno]. Z části stavebního deníku a zápisu z kontrolního dne nebylo zjištěno nic relevantního pro toto rozhodnutí, v otázce předání stavby odkazoval na samostatný předávací protokol. Rovněž z potvrzovacího emailu (na [číslo listu]) nebylo zjištěno nic relevantního pro toto rozhodnutí, neboť se zabývá kompenzací za jinou vadu (práh vstupních dveří), než je projednávána v této věci (mezery pod posuvnými dveřmi). Z předávacího protokolu ke SoD [číslo] včetně přílohy [číslo] ([číslo listu]) bylo zjištěno, že žalobkyně jím dne 6. 8. 2018 předala žalovaným zhotovenou stavbu RD na základě SoD, v soupisu vad a nedodělků není uvedena vada týkající se výšky nainstalovaných posuvných dveří nad podlahou. Z termínů odstranění vad a nedodělků ze dne 13. 8. 2018 soud zjistil, že tyto se vztahují k vadám a nedodělkům specifikovaným v příloze [číslo] předávacího protokolu ke SoD. Z faktury č. [rok] ze dne 16. 4. 2019 bylo zjištěno, že byla žalobkyní vystavena žalovaným na platbu za zhotovení stavby RD v obci [obec], a to na částku 149 413 Kč vč. DPH, splatnost 27. 4. 2019. Z emailu z 15. 10. 2018 bylo zjištěno, že 1. žalovaný nesouhlasí s návrhem vyúčtování stavby zaslaným Ing. [příjmení] (označenýmo v SoD jako zástupce žalobkyně ve věcech finančních a technických). Z emailové zprávy ze dne 25. 10. 2018, včetně příloh, soud zjistil, že 1. žalovaný zaslal mail Ing. [příjmení] týkající se špatně umístěných pouzder a vyzýval jej k návrhu řešení. Z přiložených fotek je zřejmé, že bylo provedeno i měření vzniklých mezer (v rozmezí cca 1-2 cm). Z emailové komunikace (na [číslo listu]) bylo zjištěno, že Ing. [příjmení] ve zprávě 30. 11. 2018 reaguje 1. žalovanému v otázce výše osazení pouzder posuvných dveří tak, že toto neřeší žádná norma, obecná zvyklost u posuvných dveří je 10-15 mm, osazení pouzder je tak podle něj v pořádku. Z reklamace ze dne 19. 12. 2018 soud zjistil, že jí žalovaní uplatnili vůči žalobkyni nárok z odpovědnosti za vady na základě SoD, a to v souvislosti se špatným umístěním 4 pouzder posuvných dveří, kdy tak vzniknul pod dveřmi prostor místy až 2 cm, kudy táhne, dveře neizolují hluk. Žalovaní upřednostňovali opravu osazení pouzder. Z vyjádření k reklamaci ze dne 5. 3. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně považovala osazení pouzder a výplní posuvných dveří za správné, nebyla podle ní dodržena výška čisté podlahy, která však nebyla součástí jí zhotovovaného díla. Z výzvy k zaplacení dluhu a smluvní pokuty ze dne 1. 8. 2019 včetně dodejky bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalované k zaplacení nedoplatku ceny díla dle SoD ve výši 149 413 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 7 097,10 Kč (za 95 dnů prodlení žalovaných). Ze sdělení právního zástupce žalovaných ze dne 22. 8. 2019 bylo zjištěno, že se jedná o reakci na výzvu z 1. 8. 2019. Obsahem sdělení byly námitky shodné s původní procesní obranou žalovaných, tedy že nejsou povinni žalobkyni ničeho plnit do odstranění vady spočívající v neobvyklé výšce posuvných dveří nad čistou podlahou, která byla žalobkyni popsána v přípisu ze dne 19. 12. 2018. Ve sdělení je rovněž uvedeno, že žalovaní si po převzetí díla od žalobkyně zajistili provedení dokončovacích prací na stavbě, kromě jiného i finalizaci podlah, která byla provedena v souladu s projektovou dokumentací zpracovanou žalobkyní, žalovaní tedy uváděli, že vada vznikla pochybením žalobkyně. Žalobkyni vyzývali k odstranění vady. Z údajů z webu [webová adresa], [webová adresa] a výběru ze sortimentu [právnická osoba] bylo zjištěno, že dlažbu lze pořídit v různých tloušťkách, v rozmezí od 5 mm do 15 mm. Tomuto zjištění však soud nekladl žádnou váhu, neboť z návrhu skladby stěn a podlah bylo zjištěno, že v projednávaném případě projektová dokumentace počítala s keramickými dlaždicemi o tloušťce 8 mm. Z výzvy k poskytnutí přiměřené slevy ze dne 17. 2. 2021 včetně dodejky soud zjistil, že žalovaní z důvodu, že žalobkyně v minulosti vytčenou vadu odmítá odstranit, požadují přiměřenou slevu z ceny ve výši 241 100 Kč. Ze započtení ze dne 8. 6. 2021 bylo zjištěno, že žalovaní jím vůči žalobkyni započítávají 90 % svého nároku na slevu z ceny díla výši 241 100 Kč, tj. ve výši 217 000 Kč, vůči nároku žalobkyně na doplatek ceny díla ve výši 149 413 Kč. Z cenové nabídky [právnická osoba] bylo zjištěno, že demontáž stávajících dveří a zárubní včetně odvozu by stála 900 Kč/kus, montáž 2 300 Kč/kus, nové obložkové zárubně 4 650 Kč/kus, zaměření 1 500 Kč, doprava 2 000 Kč, celkem tedy při 4 kusech jde o částku 34 900 Kč bez DPH, tedy 40 135 Kč vč. 15 % DPH. Z cenové nabídky [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že cena opravy 4 ks pouzder včetně oprav sádrokartonu a malířských prací by činila 27 542,50 Kč vč. DPH, předpokládaný čas prací 3 dny.

5. Ze znaleckého posudku [číslo] vypracovaného Ing. [příjmení], znalcem v oboru ekonomika a ceny a odhady nemovitostí a dále oboru stavebnictví – stavby obytné, je zřejmé, že znalec provedl místní šetření a u posuvných dveří mezi podlahou a spodní hranou dveřního křídla zjistil vzduchové mezery v tloušťkách závažně omezujících užívání obytných prostor rodinného domu žalovaných (průvan a nevyhovující zvuková izolace). Konkrétně u dveří do šatny a chodby 17 mm, u dveří do obývacího pokoje 15 mm a u dveří do spíže 19 mm. Ve schválené projektové dokumentaci nebyla uvedena jediná výšková hodnota v reálné nadmořské výšce, nebyl popsán žádný výchozí bod, od kterého by bylo možno zjistit nadmořské výšky jakékoliv konstrukce rodinného domu, proto musel provést kontrolu v relativních výškách. Znalec zjistil, že skladba podlah včetně dlažby (keramické dlaždice tloušťky 8 mm + lepidlo tloušťky 2 mm) má dle technické zprávy v projektové dokumentaci celkovou tloušťku 340,5 mm, oproti tomu ve výkresu [číslo] řez příčný je zakreslena tloušťka totožné skladby 345,0 mm. Dle znalce tak provedení konstrukcí podlah včetně základové desky neodpovídá schválené projektové dokumentaci, stavebnímu povolení ani SoD. Znalec vyloučil, že by naměřené vzduchové mezery pode dveřmi v tloušťce 15-19 mm mohly vzniknout pokládkou dlažby o předpokládané tloušťce (vč. lepidla) 10 mm, žalobkyně ignorovala schválenou projektovou dokumentaci a stavbu prováděla jen na podkladě relativních výšek a v rozdílné skladbě podlahové konstrukce, než jaká byla předepsána v projektové dokumentaci. Náklady na opravy vyčíslil částkou 241 100 Kč (bez DPH), přičemž tato sestávala z demontáže a opětovné montáže dveří a posuvných zárubní (2 600 Kč + 6 400 Kč, opírající se o cenovou nabídku [právnická osoba] ve výši 9 000 Kč bez DPH), výměny pouzder posuvných dveří a souvisejících prací (71 300 Kč, opírající se o kalkulaci v příloze), demontáže, uskladnění a montáže kuchyňské linky, šatny a spíže (49 800 Kč, zatímco cenová nabídka [jméno] [příjmení] v příloze na tyto práce zní toliko na 39 800 Kč), náhradního ubytování cca 5 týdnů (50 000 Kč), stěhování 2x (18 000 Kč), výmalby dotčených místností (35 000 Kč) a úklidu prostor (8 000 Kč).

6. Ze znaleckého posudku [číslo] vypracovaného Ing. [příjmení], znalcem v oboru ekonomika a ceny a odhady nemovitostí a dále oboru stavebnictví – stavby obytné, průmyslové je zřejmé, že znalec neprováděl žádné šetření na místě samém, Ing. [příjmení] naměřené výšky (mezer) vzal jako skutečnost. V závěru uvádí, že žádná odborná literatura, technická norma, technické listy ani firemní zobrazení neurčují maximální výšku mezery pod posuvnými dveřmi, z praxe předpokládá optimální výšku cca 10 mm (vedle toho se znalec zabývá právními otázkami, tedy zda jde o skrytou vadu, což však znalci hodnotit nepřísluší). K výtce obsažené ve znaleckém posudku Ing. [příjmení] stran absence údaje o nadmořské výšce uvádí, že tento údaj být v dokumentaci při ohlášení stavby podle stavebního zákona nemusí. Stačí, když ji zná zodpovědný geodet, a ten svůj výkres zaměření předá stavebníkovi (což se stalo 6. 8. 2018), poté stačí určit přiřazenou výšku relativní a vyznačit v terénu a interiéru výškové body. S reklamovanou vadou toto nesouvisí.

7. Z vyjádření znalce [příjmení] [příjmení] ze dne 13. 4. 2021 bylo zjištěno, že lze souhlasit s tím, že výšky mezer mezi podlahou a spodní hranou posuvných dveří jsou neobvyklé a neestetické, znalec však sporoval vliv na vnitřní prostředí interiéru (především tepelnou a akustickou pohodu) a dále cenový odhad nákladů Ing. [příjmení] na odstranění vady, který je dle něj nezkontrolovatelný a vychází z nejhorší možné varianty řešení.

8. Z výpovědi znalce [příjmení] [příjmení] bylo zjištěno, že na závěrech svého znaleckého posudku setrvává. Rozdíl ve výškách podlah a zásuvných dveří je vadou. Mezera 15-19 mm není mezerou obvyklou. Mezera pod dveřmi, které nemají prahy, způsobuje průvan. Vzduchotěsnost a zvukotěsnost nebyla dodržena. Nelze dosáhnout žádným způsobem vzduchotěsnosti či zvukotěsnosti posuvných dveří, každé dveře jsou v určité míře propustné co do vzduchotěsnosti tak zvukotěsnosti v míře, která nenarušuje užitnou hodnotu místností a užitný komfort obyvatelů. Vada vznikla v důsledku provádění díla, chyba je výšková, a to v nesouladu skladby výšky podlah. V tomto případě je vyrovnávací podsyp součástí hrubé podlahy a jedná se o separační vrstvu mezi hydroizolační a tepelnou izolací. Teprve na tuto vyrovnávací a tepelnou izolaci se dává topná folie a na tom se nachází 37 mm podlahových dílců. Toto je hrubá podlaha, která byla předána žalovaným. Vyrovnávací podsyp má funkci vyrovnávací, tj. vzniklých nerovností, v materiálech, které jsou použity, žalovaní s touto situací neměli možnost nakládat, neboť žalobce tyto vrstvy zakryl pevnou podlahou, a to z podlahových dílců v tloušťce 37 mm. Další vrstvy činí dohromady 10 mm, tj. lepidlo a keramické dlaždice. Na 10 mm se nedá vytvořit 20 mm rozdíl. Chybu způsobila strana žalobce. V projektu bylo stanoveno 2 mm na lepidlo, 8 mm na dlažbu, oproti tomu žalovaní zbudovali lepidlo 2 mm, dlažbu 9 mm. Dodavatel tedy tuto tloušťku nedodržel a dodal dlažbu namísto 8 mm o tloušťce 9 mm, čímž redukoval vadu. V žádné části projektové dokumentace není uvedena výška, kterou by se mohl řídit ten, kdo dílo prováděl. Chyba vznikla v důsledku počínání provádějící firmou, tj. žalobkyní, nikoliv v důsledku počínání žalovaných. Není možné, aby stavba neměla stanovenou základní nadmořskou výšku, v dokumentech nenašel, v jaké nadmořské výšce se stavba nachází, v takovémto případě se mělo postupovat od hodnoty nadmořské výšky, kterou stanoví jako plus minus nula pro účely stavby. S relativními výškami může pracovat stavba jako taková, tzn. ten, kdo stavbu realizuje, zatímco nadmořská výška, je veličinou, která má dopad do všeho co se týká okolí, inženýrských sítí a jakýchkoliv dalších stavebních záměrů. V posudku vyčíslil náklady na přesazení posuvných dveří a související náklady, což vyžaduje vybourání sádrokartonových zdí a nové osazení dveřních pouzder. K částce za výměnu posuvných dveří došel nabídkovou cenou firmy, kterou si žalovaní poptali. Jedná se o cenu dveřního pouzdra a nákladů na montáž. Rozsah prací na zdivu a obkladech stanovila firma, která žalované straně předložila nabídkovou cenu. Dospěl k nutnosti demontovat linku, neboť je třeba vyměnit dveřní pouzdra, čímž dojde k zásahu do stěn. To patří do nákladů na nápravu škody. K částce v souvislosti s montáží a demontáží dospěl odborným odhadem, a to od řemeslníků a firem, kteří se touto problematikou zabývají. Počítal s náklady na uskladnění linky, neboť vycházel z toho, že během stavebních prací nebude uskladněna v domě. Firma, která nacenila stavební práce, učinila odborných odhad, že by oprava trvala 5 týdnů a cena nájmu vycházela z osobní zkušenosti, pronájem bytu na 5 týdnů je 50 000 Kč ve [obec] 5 týdnů se mu jeví jako doba adekvátní. K položce za stěhování 18 000 Kč dospěl dotazem u speditérských firem ve [obec] a okolí, na názvy si nepamatuje, při výmalbě by muselo být realizováno výmalba 70% a k částce 35 000 Kč dospěl ze standardní ceny za výmalbu 1 m sádrokartonu. Další odhady jsou jeho odborným odhadem, poptával se u obdobných firem.

9. Z výpovědi znalce [příjmení] [příjmení] bylo zjištěno, že i on na závěrech svého znaleckého posudku setrvává. Disproporce mezi výkresem skladby podlah a výkresem svislého řezu v hodnotě 4,5 mm vznikla ve výkresu výpisu podlah, hodnoty jednotlivých složek podlahy byly uvedeny příliš přesně a nepravděpodobně. Vrstvy jsou kótovány tak, jak to stavaři nedělají, přesně na půl mm. Podle veličiny skladby je tam 3x12,5 mm, což je dohromady 37,5 mm, tato kóta se v rozpisu objevuje, normální stavař tam napíše kótu 40 mm a jsme na výšce 4,5 mm, což je ten rozdíl. Skladba činí 7 vrstev podlah, jedna z nich tvoří izolaci proti spodní vodě, která má výšku pod 1 mm, což prakticky není možné, přičemž tuto vrstvu tvoří rovněž další vrstva, a to textilie, izolace proti vodě a textilie mají výšku 1 mm podle rozpisu podlah, to však není možné, vrstva textilie a izolace by musela být výšku podle toho, o jaké materiály se jedná, a to v rozpětí od 3 do 5 mm. V praxi není reálné takto přesně stanovené výšky dodržet, proto existují tzv. vyrovnávací vrstvy. Na předmětné stavbě vznikla 1,5 – 1,9 cm mezera mezi podlahou a spodní hranou posuvných dveří. Ing. [příjmení] by sám ve svém domě mezeru, která je v této věci projednávána nechtěl. Znalec nevěděl, zda výšková nerovnost vznikla na hrubé stavbě podlahy nebo čisté podlahy. Hrubá podlaha je podkladem pro vrchní vrstvu, tzv. čistou podlahu a toleruje se v ní drobná výšková disproporce. V průběhu stavby měla probíhat kontrolní měření, zejména v případě, když související vrstvy neprovádí stejná firma. Otvíravé dveře byly realizovány až po pokládce dlažby jiným zhotovitelem, bylo dobré, že dveře neposuvné byly zaměřeny. Není zřejmé, proč dveře posuvné zaměřeny nebyly. Pokud by to učinil, zjistil by, jaké jsou faktické rozdíly výšek hrubé podlahy od spodní hrany posuvných dveří. Takovéto rozdíly jsou běžné. Ing. [příjmení] nesouhlasil se znalcem [příjmení] [příjmení] v otázce propočtu nápravy vzniklých mezer, dospěl k tomuto závěru neprofesionálně, neprůkazně. Oprava mezer za současného stavu by se dala řešit flexibilním lepidlem přilepené lišty o výšce 10,12 a 14 mm. Tato úprava trvající několik hodin by napravila stávající závadu. Při realizaci oprav by žalovaní mohli nadále v domě bydlet a nemuseli by se stěhovat.

10. V řízení tak bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo [číslo] ze dne 22. 1. 2018, jejímž předmětem bylo zhotovení stavby dle projektové dokumentace schválené ve stavebním řízení v příloze [číslo] v rozsahu dle přílohy [číslo] tzn. rozpočtu stavby a technického popisu stavby (příloha [číslo]), a to za sjednanou cenu za dílo ve výši 2 190 084 Kč + DPH. Žalovaní byli povinni zaplatit žalobkyni 5 % z ceny díla do 14 dnů od předání a převzetí díla. Účastníky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení kterékoliv platby dle [číslo listu]. Z technického popisu stavby ze dne 12. 1. 2018 (bodu [anonymizováno]) a z rozpočtu stavby (položky 62 – 66) má soud za prokázané, že žalobkyně měla provést podlahy včetně hydroizolace, vyrovnávacího podsypu, podkladu pod polystyren, polystyrenu až po konstrukční desky [anonymizováno]. Součástí dodávky žalobkyně tak nebyla finální dlažba, tuto prováděla třetí osoba. Z návrhu skladby podlah má soud za prokázané, že byly předpokládány následující vrstvy skladby podlah o dále specifikované tloušťce (celkem 340,5 mm): keramické dlaždice (8 mm), lepidlo (2 mm), podlahové dílce [anonymizováno] (37,5 mm), topná fólie (2 mm), tepelná izolace EPS 100Z (130 mm), suchý vyrovnávací podsyp – vyrovnání (10 mm), základová deska + KARI síť (1 mm), podsyp – stavební recyklát dle nerovností terénu. Žalovaní nevytkli žalobkyni vadu týkající se výšky nainstalovaných posuvných dveří nad podlahou při předání stavby dne 6. 8. 2018. Po zhotovení finální dlažby měly mezery pod posuvnými dveřmi do šatny a chodby 17 mm, u dveří do obývacího pokoje 15 mm a u dveří do spíže 19 mm. Finální dlažba má tloušťku 9 mm a lepidlo 2 mm. První žalovaný zástupci žalobkyně vytknul špatně umístěná pouzdra, a to včetně fotek mezer pod dveřmi emailem z 25. 10. 2018, současně vyzýval žalobkyni k návrhu řešení. Žalobkyně emailem z 30. 11. 2018 neshledala vadu ve vytýkaných mezerách pode dveřmi, obecná zvyklost u posuvných dveří je 10-15 mm. Žalovaní dne 19. 12. 2018 v písemné podobě opětovně vytknuli žalobkyni předmětnou vadu s uvedením, jak se vada projevuje, upřednostňovali opravu osazení pouzder. Žalobkyně 5. 3. 2019 odmítla odpovědnost za předmětnou vadu s odůvodněním, že nebyla dodržena výška čisté podlahy, která však nebyla součástí jí zhotovovaného díla. Žalobkyně vyúčtovala žalovaným doplatek ceny díla fakturou č. [rok] ze dne 16. 4. 2019 znějící na částku 149 413 Kč vč. DPH, se splatností 27. 4. 2019. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalované předžalobní výzvou ze dne 1. 8. 2019 k zaplacení žalované částky. Žalovaní prostřednictvím svého právního zástupce toto reakcí ze dne 22. 8. 2019 odmítli s odůvodněním, že nejsou povinni žalobkyni ničeho plnit do odstranění předmětné vady. Žalovaní dne 17. 2. 2021 vyzvali žalobkyni k poskytnutí přiměřené slevy ve výši 241 100 Kč, neboť žalobkyně vadu odmítla odstranit. Žalovaní dne 8. 6. 2021 započetli částku 217 000 Kč (odpovídající 90 % nároku na slevu z ceny díla výši 241 100 Kč) vůči nároku žalobkyně na doplatek ceny díla ve výši 149 413 Kč.

11. Dle § 2586 odst. 1 o. z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Dle § 2610 odst. 1 o. z. vzniká právo na zaplacení ceny díla provedením díla. Dle § 2604 o.z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno. Dle § 2615 odst. 1 o. z. má dílo vadu, neodpovídá-li smlouvě. Dle § 2615 odst. 2 o. z. o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli. Dle § 2099 odst. 1 věty prvé o. z. je věc vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096. Dle § 2095 odevzdá prodávající kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý. Dle § 2100 odst. 1 věty první o. z. právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později. Dle § 2617 části první věty před středníkem o. z. má-li dílo při předání vadu, zakládá to povinnosti zhotovitele z vadného plnění. Dle § 2107 odst. 1 o.z. je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Dle § 2107 odst. 3 o.z. neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího. Dle § 2108 o. z. do odstranění vady nemusí kupující platit část kupní ceny odhadem přiměřeně odpovídající jeho právu na slevu. Dle § 2629 odst. 1 o. z. soud nepřizná právo ze skryté vady, které objednatel neoznámil bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do pěti let od převzetí stavby, namítne-li druhá strana, že právo nebylo uplatněno včas. Totéž platí o skryté vadě projektové dokumentace a o jiných obdobných plněních. Dle § 1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Dle § 1982 odst. 2 o. z. započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

12. Ve světle citovaných ustanovení dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla dne 22. 1. 2018 uzavřena smlouva o dílo dle § 2586 a násl. o. z., na základě níž se žalobkyně zavázala provést stavbu bungalovu dle projektové dokumentace schválené ve stavebním řízení v příloze [číslo] v rozsahu dle přílohy [číslo] tzn. rozpočtu stavby a technického popisu stavby (příloha [číslo]) a žalovaní se zavázali žalobkyni zaplatit sjednanou cenu díla ve výši 2 190 084 Kč + DPH. Žalobkyně měla provést hrubou podlahu až po konstrukční desky [anonymizováno], finální dlažba o předpokládané tloušťce 10 mm (tj. keramické dlaždice o tloušťce 8 mm a lepidlo o tloušťce 2 mm) předmětem SoD nebyla a tuto prováděla třetí osoba. Dne 6. 8. 2018 došlo k předání dokončeného díla na základě SoD ve smyslu § 2604 o. z. Dílo však vykazovalo vadu, neboť nemělo vlastnosti stanovené v § 2095 ve spojení s § 2615 odst. 2 o. z., neboť nebylo provedeno v ujednané jakosti a provedení, resp. pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý. Byť totiž finální dlažba měla cca tloušťku předpokládanou projektovou dokumentací, resp. skladbou podlah (resp. byla o 1 mm vyšší, neboť dlažba měla tloušťku 9 mm oproti projektované tloušťce 8 mm, čímž však dle Ing. [anonymizováno] došlo toliko k redukci vady), nebyla hrubá podlaha provedena ve sjednané kvalitě (neodpovídá schválené projektové dokumentaci ani stavebnímu povolení).

13. Závěr, že jde o vadu díla, učinil soud jednak na podkladě obou znaleckých posudků, tak z vyjádření znalce [příjmení] [příjmení], i výslechů obou znalců. Ze znaleckého posudku Ing. [příjmení] je totiž zřejmé, že mezery závažně omezují užívání obytných prostor rodinného domu žalovaných, způsobují průvan a představují nevyhovující zvukovou izolaci (byť u dveří se nepředpokládá, že by byly dokonalými izolanty zvuku), při svém výslechu tento znalec dále uvedl, že se jedná o mezery neobvyklé, v míře narušující užitnou hodnotu místností a užitný komfort obyvatelů. Obdobně ze znaleckého posudku Ing. [příjmení] je zřejmé, že mezery jsou o velikostech přesahujících hranici 10 mm, kterou tento znalec označil za optimální, ve svém následném vyjádření ze dne 13. 4. 2021 Ing. [příjmení] uvedl, že lze souhlasit s tím, že výšky mezer jsou neobvyklé a neestetické, při svém výslechu uvedl, že by sám ve svém domě mezeru, která je v této věci projednávána, nechtěl. Jedná se nejen o vadu estetickou, ale do určité míry i o vadu funkční. Velikost mezer byla prokázána znaleckým posudkem Ing. [příjmení], jeho zjištění přijal též Ing. [příjmení].

14. Pokud jde o původce vady, je soud toho názoru, že vadu způsobila žalobkyně (nikoliv třetí osoba provádějící finální podlahu). V tomto závěru se soud opírá o názor znalce [příjmení] [jméno], podle nějž žalobkyně ignorovala schválenou projektovou dokumentaci, stavbu prováděla jen na podkladě relativních výšek a zejména provedla podlahu v rozdílné skladbě, než jaká byla předepsána v projektové dokumentaci. Pakliže žalobkyně namítala, že tato třetí osoba provádějící finální dlažbu měla provést vyrovnávací vrstvu, aby se dostala na potřebnou výšku podlahu, soud tento názor nesdílí. Žalobkyně tento svůj názor opírala o stanovisko Ing. [příjmení], který však při svém výslechu přiznal, že neví, zda výšková nerovnost vznikla na hrubé stavbě podlahy nebo čisté podlahy. Z rozpisu skladby podlahy je navíc evidentní, že s vyrovnávací vrstvou bylo počítáno na úrovni hrubé podlahy prováděné žalobkyní, konkrétně mezi hydroizolací a tepelnou izolací, nikoliv snad ještě nad dílci [anonymizováno], tedy v části, kterou prováděla třetí osoba. Lze se tak ztotožnit s tím, že třetí osoba provádějící finální dlažbu, u níž byla předpokládána tloušťka 10 mm, nemohla způsobit mezeru téměř dvojnásobnou.

15. Dále je soud toho názoru, že v době předání díla na základě SoD byla existence těchto mezer (resp. mezer ještě větších, neboť tehdy ještě nebyla provedena finální dlažba) vadou skrytou, nikoliv zjevnou. Soud proto nedovozuje žádné (pro žalované negativní) důsledky ze skutečnosti, že tato vada není vytčena přímo v předávacím protokolu ze dne 6. 8. 2018. Existence vady vyšla najevo až po provedení finální dlažby, dle § 2100 odst. 1 i § 2617 části první věty před středníkem o. z. založila právo žalovaných z vadného plnění. Žalovaní vadu zjistili nejpozději 25. 10. 2018, kdy žalobkyni notifikovali emailem a žádali o opravu vady. Žalobkyně sice namítala, že vada nebyla žalovanými oznámena včas, tj. bez zbytečného odkladu, dle názoru soudu však žalobkyně právo na tuto námitku nemá dle § 2112 odst. 2 o. z. Žalobkyně, přestože sama v emailu z 30. 11. 2018 shledává za optimální mezeru 10-15 mm (a v projednávaném případě jde o mezery 15 – 19 mm), žádnou vadu neshledala. Žalovaní proto 19. 12. 2018 opětovně vadu žalobkyni vytknuli, žalobkyně opětovně 5. 3. 2019 svou odpovědnost za předmětnou vadu odmítla. Žalobkyně vyúčtovala žalovaným doplatek ceny díla fakturou č. [rok] ze dne 16. 4. 2019 znějící na částku 149 413 Kč vč. DPH, se splatností 27. 4. 2019. Žalovaní tuto část ceny díla odmítli uhradit v souladu s § 2108 o.z., neboť žalobkyní požadovaná částka odhadem přiměřeně odpovídala jejich právu na slevu (ohledně jejího vyčíslení vycházeli ze znaleckého posudku). Žalovaní tak žalobkyni zákonem předpokládaným způsobem zadržovali část ceny díla, tedy nemohli být v prodlení, a proto soud považoval nárok žalobkyně na úrok z prodlení a smluvní pokutu údajně vzniklou v důsledku jejich prodlení za neoprávněnou a žalobu v tomto rozsahu zamítnul. Žalovaní pak 17. 2. 2021 v souladu s § 2107 odst. 3 o. z. jednostranně změnili nárok z odpovědnosti za vady, a to z původně požadované opravy na slevu z ceny díla, neboť žalobkyně odmítla vadu odstranit.

16. Pokud jde o důvodnost žalovanými požadované výše slevy z ceny díla, považoval soud za vhodné, aby tato odpovídala výši nákladů účelně vynaložených na její opravu (nikoliv např. rozdílu tržní ceny stavby bez vad a s vadami). Současně však musel soud do určité míry přisvědčit žalobkyni, resp. námitkám Ing. [příjmení], ohledně Ing. [příjmení] vyčíslených nákladů na opravy. Ing. [příjmení] vyčíslené náklady (částkou 241 100 Kč bez DPH) totiž jednak nebyly vnitřně konzistentní, neboť náklady demontáže, uskladnění a montáže kuchyňské linky, šatny a spíže vyčíslil částkou 49 800 Kč, přestože cenová nabídka [jméno] [příjmení] v příloze, z níž znalec údajně vycházel, zní toliko na 39 800 Kč. Dále byly i částečně nepřezkoumatelné, neboť náklady za pronájem bytu na 5 týdnů (50 000 Kč) a náklady na stěhování (18 000 Kč) údajně vycházely toliko ze zkušeností znalce, či dotazů u firem, jejichž názvy znalec ani neuvedl, ani nedoložil. Co však soud považuje za zásadní, tak některé znalcem uváděné položky lze považovat spíše za součást náhrady škody, než nákladů účelně vynaložených na opravu vady. To je případ zejména nákladů na uskladnění kuchyňské linky, šatny a spíže, nákladů náhradního ubytování či nákladů na stěhování. Proto soud při vyčíslení slevy z ceny díla vycházel z žalobkyní předložených cenových nabídek společnosti [právnická osoba] a [jméno] [příjmení], a to z varianty včetně 4 ks nových obložkových zárubní, tedy z částky celkem ve výši 67 671,50 Kč.

17. Protože žalobkyni vzniklo dne 6. 8. 2018 právo na zaplacení ceny díla dle § 2610 odst. 1 o. z. ve výši 149 413 Kč (avšak žalovaní nebyli s ohledem na aplikaci § 2108 o.z. s úhradou v prodlení) a současně žalovaným vzniklo za žalobkyní s ohledem na výše uvedené právo na slevu z ceny díla ve výši 67 671,50 Kč, považoval soud žalovanými učiněný jednostranný zápočet ze dne 8. 6. 2021 za částečně oprávněný, avšak pouze co do částky 67 671,50 Kč. Část pohledávky žalobkyně z titulu doplatku ceny díla tak co do částky 67 671,50 Kč dle § 1982 odst. 2 o. z. zanikla v důsledku provedeného zápočtu, proto soud žalobu v tomto rozsahu zamítnul. Ve zbytku, tedy ve výši rozdílu žalobkyní uplatněné částky 158 004,20 Kč na jistině a součtu neoprávněné smluvní pokuty (8 591,20 Kč) a částky 67 671,50 Kč (v níž pohledávka žalobkyně v důsledku zápočtu zanikla), tedy co do částky 81 741,50 Kč (bez zákonného úroku z prodlení) však soud žalobě vyhověl.

18. Pokud jde o vzájemný návrh žalovaných ve výši 67 587 Kč s příslušenstvím, tento soud výrokem č. III jako nedůvodný zamítnul. Důvodem byl výše popsaný závěr soudu, že nárok žalovaných na slevu z ceny díla je důvodný jen co do částky 67 671,50 Kč (proto ostatně žalobu žalobkyně částečně zamítnul), nikoliv však v plném rozsahu uplatněném žalovanými (částečně jako kompenzační námitku a částečně jako vzájemný nárok).

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem č. IV podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Předmětem řízení totiž byl jednak nárok žalobkyně (na jistině ve výši 158 004,20 Kč, se zákonným úrokem z prodlení kapitalizovaným ke dni vydání rozhodnutí částkou 48 253,23 Kč), tak vzájemný nárok žalovaných (na jistině ve výši 67 587 Kč, se zákonným úrokem z prodlení kapitalizovaným ke dni vydání rozhodnutí částkou 8 035,44 Kč), celkem tedy 281 879,17 Kč. Žalobkyně byla se svým nárokem úspěšná pouze částečně, a to co do jistiny 81 741,50 Kč, ohledně vzájemného nároku byla úspěšná zcela, na jistině ve výši 67 587 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 8 035,44 Kč Celkem tak lze její úspěch kvantifikovat součtem těchto částek (81 741,50 Kč + 67 587 Kč + 8 035,44 Kč), a to 157 363,94 Kč a její neúspěch částkou 124 515,23 Kč (tj. součet 76 262 Kč + 48 253,23 Kč). Poměr úspěchu žalobkyně na věci tak činí 56 % (tj. poměr úspěchu 157 363,94 Kč na celkovém předmětu řízení 281 879,17 Kč, vyjádřený v procentech), poměr jejího neúspěchu činí 44 % (tj. poměr neúspěchu 124 515,23 Kč na celkovém předmětu řízení 281 879,17 Kč, vyjádřený v procentech). Míra úspěchu žalobkyně je představována rozdílem poměru úspěchu a neúspěchu na věci, tj. 56 % - 44 %, tedy 12 %. Tuto však soud považoval za poměrně zanedbatelnou, proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

20. Výrokem č. V rozhodl soud o povinnosti žalovaných jakožto poplatníků soudního poplatku dle § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb. zaplatit společně a nerozdílně (viz § 2 odst. 8 zákona č. 549/1991 Sb.) soudní poplatek ve výši 3 380 Kč. Jeho výše odpovídá 5 % ze základu 67 587 Kč dle položky 1 písm. b) sazebníku poplatků, splatnost nastala dle § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. vznikem poplatkové povinnosti, a to dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. podáním vzájemného návrhu.

Poučení