10 C 256/2021-105

Rubrum

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Janem Tomešem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro zaplacení částky 195 190 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 195 190 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím z částky 127 877 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně jdoucím z částky 67 313 Kč od 6. 7. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci, k rukám jeho právního zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], náhradu nákladů řízení ve výši 85 404,36 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou, podanou u nadepsaného soudu dne 13. 9. 2021, ve znění vyjádření ze dnů 3. 1. 2022, 24. 1. 2022, 1. 3. 2022 a 15. 3. 2022, se žalobce vůči žalované domáhal zaplacení částky 195 190 Kč a příslušenství, sestávajícího ze zákonného úroku z prodlení z částky 127 877 Kč jdoucího od 1. 7. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 67 313 Kč jdoucího od 6. 7. 2021 do zaplacení. Uplatněný nárok žalobce odůvodnil s odkazem na skutečnost, že žalovaná, jakožto vlastník bytových jednotek [číslo] resp. jako spoluvlastník [číslo] bytové jednotky [číslo] umístěných v jím spravovaném domě [adresa] v [obec a číslo], na [část obce] (dále jen„ dům [adresa]“), řádně a včas nezaplatila (i.) mimořádný příspěvek na revitalizaci domu [adresa] (dále jen„ mimořádný příspěvek“) ve výši 127 877 Kč a dále též (ii.) příspěvky na správu domu [adresa] a pozemku a úhrady za služby spojené s užíváním předmětných jednotek (dále jen„ služby“) ve výši celkem 67 313 Kč O povinnosti zaplatit mimořádný příspěvek rozhodlo k 18. 2. 2020 usnesením [číslo] řádně svolané a usnášeníschopné shromáždění žalobce, jehož průběh nebyl předepsaným způsobem a v zákonné lhůtě napaden žádnými námitkami. Výše mimořádného příspěvku byla odvozena od spoluvlastnického podílu jednoho každého člena žalobce na společných prostorech domu [adresa]. Žalovaná byla k úhradě částky mimořádného příspěvku vyzvána dvěma zvlášť zasílanými dopisy. Nicméně, tato na předepsaném plnění neuhradila k předepsaným datům splatnosti ničeho. Nárok (ii.) pak představoval nezaplacený příspěvek na správu domu a neuhrazené platby za služby za jednu každou ze shora označených jednotek, konkrétně, za jednotku [číslo] 24 685 Kč (18 910 Kč za služby, 5 775 Kč za příspěvek na správu domu), za jednotku [číslo] 16 023 Kč (14 139 Kč za služby, 2 064 Kč za příspěvek na správu domu), za jednotku [číslo] 22 085 Kč (13 973 Kč za služby, 8 112 Kč za příspěvek na správu domu), za jednotku [číslo] 2 424 Kč (1 248 Kč za služby a 1 176 Kč za příspěvek na správu domu) a za [číslo] jednotky [číslo] 1 916 Kč (1 181 Kč za služby a 735 Kč za příspěvek na správu domu). S tím, že vyúčtování takto specifikovaných položek, jež k 30. 4. 2021 tzv. per rollam schválilo shromáždění žalobce, bylo žalované zasláno cestou zásilky ze dne 2. 3. 2021, nicméně žalovaná ani na tomto plnění nezaplatila ničeho. Naposledy žalobce, prostřednictvím svého zástupce, vyzval žalovanou k zaplacení nárokovaného plnění cestou předžalobní výzvy datované k 28. 6. 2021, avšak taktéž bezúspěšně.

2. Žalovaná v rámci písemného vyjádření ze dne 25. 11. 2021 vznesla stran uplatněného nároku námitky, jež se vztahovaly výlučně k povinnosti zaplatit mimořádný příspěvek. V této souvislosti žalovaná rozporovala usnášeníschopnost shromáždění vlastníků jednotek, jež dne 18. 2. 2020 mimořádný příspěvek schválilo, otázku řádného zastoupení některých členů předmětného shromáždění vlastníků jednotek, zde provedený způsob změny stanov žalobce, způsob schválení rozpočtu žalobce pro rok 2019 [číslo], způsob schválení výše záloh a konečně též postup, jakým byla vypočtena výše mimořádného příspěvku. Označené vady, nadto v kombinaci s vadně provedenou volbou osob zastupujících vlastníky nebytových prostor v domě [adresa], dle právního názoru žalované vedly k nesplnění zákonem předepsaných předpokladů pro konání shromáždění vlastníků bytových jednotek, a tedy i k nezákonnosti zde přijatých usnesení, vč. usnesení o povinnosti k zaplacení mimořádného příspěvku.

3. Shora vymezenou formu procesní obrany však žalovaná dodatečně, při jednání konaném dne 15. 2. 2022, opustila. Ve vztahu k uplatněnému nároku však při jednání konaném dne 15. 2. 2021, aniž by byl žalobou uplatněný nárok co do výše či důvodů sporován, vznesla žalovaná námitku započtení, a to z titulu pohledávky ve výši 213 231,60 Kč, jíž vůči žalobci nárokovala toliko v rámci započtení, tedy co do výše žalobcem uplatněného nároku. Tato pohledávka měla žalované vůči žalobci vzniknout v návaznosti na skutečnost, že žalobce řádně a včas neplatil nájemné za užívání kotelny, jíž v domě [adresa] zřídila právě žalovaná. Stran nároku tvrzeného k započtení žalovaná doplnila, že nájemné představuje formu splátek za náklady, které ona vynaložila v souvislosti se zřízením kotelny v domě [adresa].

4. Žalobce se k tvrzenému zápočtu vyjádřil jednak písemně, vyjádřeními ze dnů 1. 3. 2022 a 15. 3. 2022, a dále též i při jednáních, konaných 15. 2. 2022 a 21. 3. 2022. Uvedl, že tvrzený zápočet neuznává a v tomto směru vznesl, s výhradou nutnosti zatížit již vedené řízení dalším dokazováním (výslech svědků, oceňování a přezkum vyúčtování), ve vztahu k tvrzenému nájmu kotelny námitky, co do jeho platnosti, resp. určitosti a likvidity započítávané pohledávky. Předně takto žalobce namítl, že tvrzený nájem byl sjednán bez souhlasu shromáždění vlastníků jednotek, a tedy v rozporu se stanovami, neboť zřízení kotelny a souběžně sjednávaný nájem představovaly jednání, jejichž předmětem byla dispozice s majetkovými hodnotami převyšujícími 50 000 Kč, nadto v konkrétním případě ekonomicky nevýhodná, zakládající nepřiměřenou nerovnost práv a povinností smluvních stran. Souhlas se sjednáním nájmu pak byl ze strany žalobce udělen v době, kdy ve statutárních orgánech žalobce i žalované působil pan [příjmení], a tento tak byl, dle mínění žalobce, v rámci kontraktačního procesu ve střetu zájmů. Popsaný střet zájmů se navíc ve vztahu k tvrzenému nájmu reálně projevil, neboť založil„ nerovnovážný právní poměr“, kdy byl žalobce, co do povinnosti zajistit dodávky tepla, odkázán na skupinu vlastníků jednotek, resp. žalovanou.

5. Soud provedl dokazování, v jehož rámci, ve smyslu § 132 o. s. ř., provedl a hodnotil, samostatně i ve vzájemných souvislostech, níže uvedené:

6. Dle výpisu z rejstříku společenství vlastníků jednotek, vedeného Městským soudem v Praze, je žalobce právnickou osobou evidovanou v předmětném rejstříku pod č. [PSČ] 888, přičemž jeho statutárním orgánem je výbor, jehož předsedou byl v období od 21. 12. 2015 do 25. 6. 2019 pan [příjmení] [jméno]. Žalovaná je také právnickou osobou, která je, podle předloženého výpisu, pod č. [PSČ] [anonymizováno] evidována v rejstříku obchodním a tento rejstřík je taktéž veden Městským soudem v Praze. Ve strukturách žalované již jmenovaný [anonymizována dvě slova] působí od 17. 6. 2008, a to na pozici samostatně jednajícího jednatele (a zároveň i společníka).

7. Článek VII. odst. 3 písm. k ) stanov žalobce podmiňuje majetkové dispozice převyšující 50 000 Kč, co do nabývaní movitých a nemovitých věcí či jiných práv, rozhodnutím shromáždění vlastníků jednotek.

8. V katastru nemovitostí byla žalovaná k 2. 9. 2021, resp. k 13. 1. 2022, evidována jako vlastník bytových jednotek [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] jako spoluvlastník [číslo] bytové jednotky [číslo] v domě [adresa].

9. Za služby souvisejících s užíváním shora označených jednotek bylo vyúčtováno (i.) za jednotku [číslo] 18 910 Kč (12 x 4 163 Kč, se zohledněním již zaplacených záloh ve výši 20 815 Kč a výše skutečných nákladů 39 724,58 Kč), (ii.) za jednotku [číslo] 14 139 Kč (12 x 867 Kč, se zohledněním skutečných nákladů ve výši 14 138,76 Kč), (iii.) za jednotku [číslo] 13 973 Kč (12 x 3 406 Kč, se zohledněním skutečných nákladů ve výši 13 972,31 Kč), (iv.) za jednotku [číslo] 1 248 Kč (12 x 493 Kč, se zohledněním skutečných nákladů ve výši 1 247,95 Kč) a (v.) za jednotku [číslo] 14 618 Kč, resp. 1 181 Kč dle souběžně zpracovaného přehledu (12 x 8 043 Kč, v poměru [číslo], tj. 309 Kč měsíčně se zohledněním skutečných nákladů ve výši 70 855,84 Kč, a zaplacených záloh ve výši 56 238 Kč, resp. 1 545 Kč). Předmětná vyúčtování, všechna datovaná k 25. 2. 2021, jsou vypracována písemně - jednotlivě, ke každé jednotce, a se zohledněním dílčích poskytovaných služeb. Cestou samostatně vypracovaných přehledů, vždy datovaných k 26. 2. 2021 a označených jako„ PŘEHLED VÝŠE [příjmení] [příjmení] [příjmení] [příjmení] 2019“, bylo vypracováno i vyúčtování příspěvku na správu domu [adresa], jež činilo (i.) k jednotce [číslo] 5 775 Kč (12 x 825 Kč, se zohledněním 5 zaplacených příspěvků po 825 Kč), (ii.) k jednotce [číslo] 2 064 Kč (12 x 172 Kč), (iii.) k jednotce [číslo] 8 112 Kč (12 x 676 Kč), (iv.) k jednotce [číslo] 1 176 Kč (12 x 98 Kč) a (v.) k jednotce [číslo] 735 Kč (12 x 105 Kč se zohledněním již zaplacené částky 525 Kč). Vyúčtování a přehledy (bez stanovení lhůty k plnění a se stanovením 30 denní lhůty k podání námitek) byly žalované zaslány cestou jediné zásilky, jež byla v předloženém poštovním podacím archu, datovanému k 2. 3. 2021, označena jako RR74103587. Zásilku podala u doručujícího subjektu, České pošty s. p., společnost [právnická osoba], která k tomuto kroku vystavila písemné potvrzení, datované k 28. 1. 2022. Akt doručení předmětné zásilky je v systému doručujícího subjektu evidován k 5. 3. 2021.

10. K datu 26. 6. 2021 schválilo shromáždění žalobce, cestou usnesení VI. a formou hlasování tzv. per rollam, vyúčtování služeb a zaplacených záloh na služby za rok 2019 O výsledcích hlasování bylo vypracováno písemné„ Oznámení výboru“ žalobce, jež podepsali předseda a místopředseda výboru žalobce.

11. K datu 28. 2. 2020 schválilo shromáždění žalobce, cestou usnesení [číslo] (bez vznesených námitek, zástupce žalované hlasoval proti), mimořádný příspěvek na revitalizaci domu [adresa]. Výše mimořádného příspěvku byla stanovena částkou 2 000 000 Kč s tím, že tento byl mezi vlastníky jednotlivých bytových jednotek rozvržen dle výše jejich podílů na společných prostorech. O konání shromáždění byl pořízen zápis, který podepsali zapisovatel, ověřovatel a předsedající. Souběžně byla pořízena též prezenční listina, dle které se předmětného shromáždění účastnil mj. i zástupce žalované, který tuto prezenční listinu podepsal.

12. K úhradě mimořádného příspěvku vyzval žalobce žalovanou, jakožto vlastníka [číslo] spolčených částí domu [adresa] ([číslo] za jednotku [číslo] za jednotku [číslo] za jednotku [číslo] ze jednotku [číslo] za spoluvlastnický podíl k jednotce [číslo]), a to listinou označenou jako„ Instrukce k úhradě mimořádného příspěvku“, datovanou k 30. 3. 2020. Výši mimořádného příspěvku žalované žalobce vyměřil částkou 127 877 Kč, jejíž splatnost stanovil do 15 dnů od doručení výzvy. K poštovní přepravě byla výzva k úhradě mimořádného příspěvku podána dne 2. 4. 2020, což bylo zaznamenáno v soudu doloženém poštovním podacím archu. Následně žalobce vypracoval obdobnou písemnou výzvu ještě k 30. 9. 2020, v níž žalované stanovil dodatečnou, sedmidenní lhůtu k plnění a dále též mj. uvedl, že žalovaná mimořádný příspěvek nezaplatila, ačkoli v mezidobí došlo k odložení splatnosti do data 30. 6. 2020. Doklad o odeslání této poslední výzvy nicméně předložen nebyl.

13. Oproti podpisu listiny, označené jako„ NÁJEMNÍ SMLOUVA“, datované k 1. 9. 2017, ve znění příloh [číslo] [číslo] žalovaná - pronajímatel (čl. 1) předala žalobci - nájemci k užívání prostory označené jako„ Tepelný uzel“, resp.„ Objekt“ sloužící k dodávkám teplé vody v domě [adresa] (dále jen kotelna). Žalobce se pak zavázal kotelnu provozovat a udržovat (čl. 1 + čl. 4) a současně též (čl. 1 + čl. 4 a 4.3.) platit nájemné ve výši stanovené v příloze [číslo] konkrétně v částce 12 730 Kč + DPH v částce 2 673,30 Kč (viz příloha [číslo] -„ Protokol o schválení nájemného“). Takto vymezená práva a povinnosti byla sjednána na dobu určitou do 31. 8. 2027 (čl. 9), s výhradou automatického prodloužení na dalších 10 let (čl. 9). Za žalobce listinu podepsal [anonymizována dvě slova], t. č. předseda jeho výboru.

14. Stran komunikace, probíhající mezi účastníky před podáním žaloby, žalobce, bez doložení dokladu o případném odeslání, předložil listinu označenou jako„ vyjádření společenství vlastníků k oznámení [právnická osoba] s. r. o. ze dne 3. 3. 2021“. V jeho rámci žalobce sděluje, že se zástupce žalované účastnil shromáždění vlastníků jednotek konaného dne 18. 2. 2020, jehož řádnost nebyla v zákonné lhůtě nijak, ani soudně, zpochybněna. V této souvislosti též žalobce poukázal na skutečnost, že zde zástupce žalované pro některá usnesení i hlasoval a že, v souvislosti se zde provedenými hlasováními, měla žalovaná právo nahlédnout do účetních dokladů žalobce, aniž by jí však byl žalobce takové účetní doklady povinen na vlastní náklady zasílat. Dále se také žalobce, v rámci téhož sdělení, mj. vyjádřil i ke shora označené„ nájemní smlouvě“ ze dne 1. 9. 2017, přičemž konstatoval, že tuto smlouvu považuje za neplatnou s ohledem na (i.) její neurčitost, (ii.) střet zájmů jednoho z jejích kontrahentů, (iii.) absenci jakékoli dokumentace ke zřízené kotelně a dále též s ohledem na skutečnost, že schválení této smlouvy nebylo potvrzeno hlasováním shromáždění vlastníků jednotek. V návaznosti na tvrzenou neplatnost byla také žalobcem učiněna výzva k dalším jednáním. Tak, aby byl do budoucna provoz kotelny v domě [adresa] realizován bez vzájemných sporů.

15. K úhradě nárokovaného plnění vyzval žalobce žalovanou naposledy upomínkou datovanou k 28. 6. 2021, označenou jako„ předžalobní výzva k zaplacení dluhu“. Dodání této upomínky je ve výpisu doručujícího subjektu, společnosti [anonymizováno], s. p., evidováno k 7. 7. 2021.

16. Soud zamítl návrh žalované na doplnění dokazování prostřednictvím listinných důkazních prostředků - faktury [číslo] faktury [číslo] faktury [číslo] faktury [číslo] faktury [číslo] faktury [číslo] faktury [číslo] faktury [číslo] faktury [číslo] faktury [číslo] faktury [číslo] faktury [číslo] faktury [číslo] faktury [číslo] dvou tzv. printscreenů o uskutečněné webové komunikaci. V tomto směru vzal soud v úvahu, že zde označené důkazní prostředky předložila žalovaná za účelem prokázání výše pohledávky, kterou vůči žalobci namítla k započtení. Jak ovšem bude v podrobnostech rozvedeno níže, v rámci právního hodnocení, soud shledal započítávanou pohledávku nejistou a uplatněnou námitku započtení jako nedůvodnou. Za daného stavu věci by tak doplnění dokazování prostřednictvím zde označených listin představovalo nadbytečný postup, který neměl a nemá k předmětu uplatněného a projednávaného nároku žádný vztah, neboť se týká výlučně sporu žalobce a žalované z tvrzené započítávané pohledávky, vyplývajícího z okolností vztahujících se ke zřízení a užívání kotelny v domě [adresa].

17. Ze skutkových zjištění shora uvedených vzal soud za prokázané, že je žalovaná spoluvlastníkem [číslo] bytové jednotky [číslo] vlastníkem bytových jednotek [číslo] v domě [adresa], který je spravován žalobcem, společenstvím vlastníků jednotek, jehož členem je mj. i žalovaná. S tím, že jeden z jednatelů žalované, p. [příjmení], byl v období od 21. 12. 2015 do 25. 6. 2019 zároveň i předsedou výboru žalobce a z titulu této funkce podepsal dokument„ NÁJEMNÍ SMLOUVU“, datovanou k 1. 9. 2017, kterou na dobu 10 let, s možností automatického prodloužení, žalobce mj. zavázal k placení nájemného (vč. DPH) za užívání kotelny v domě [adresa], jíž zde zřídila žalovaná.

18. K datu 18. 2. 2020 shromáždění žalobce, pod bodem [číslo], uložilo vlastníkům jednotlivých jednotek povinnost zaplatit mimořádný příspěvek ve výši 2 000 000 Kč, jenž byl mezi jednotlivé vlastníky rozvržen dle poměru jejich vlastnického práva ke společným prostorám domu [adresa]. Zástupce žalované hlasoval proti. Na základě stanoveného klíče na žalovanou, jakožto vlastníka [číslo] společných prostor domu [adresa], připadlo zaplatit částku 127 877 Kč. K úhradě takto stanovené částky byla žalovaná vyzvána upomínkou datovanou k 30. 3. 2020, v níž byla splatnost takto předepsaného plnění stanovena do 15 dnů od doručení, přičemž k jejímu odeslání došlo 2. 4. 2020. Následně však žalobce splatnost mimořádného příspěvku odložil na 30. 6. 2020, avšak žalovaná ani k tomuto datu a ani později, po zaslání tzv. předžalobní výzvy, nezaplatila ničeho.

19. Za služby související s užíváním jednotlivých jednotek, a současně též za příspěvky na správu domu [adresa], konkrétně za období roku 2019, bylo žalobcem žalované vyúčtováno - za jednotku [číslo] [číslo] 24 685 Kč, za jednotku [číslo] 16 203 Kč, za jednotku [číslo] 22 085 Kč, za jednotku [číslo] 2 424 Kč a za [číslo] jednotky [číslo] 1 916 Kč, celkem 67 313 Kč. V těchto vyúčtováních žalobce zohlednil již uskutečněné platby, vč. záloh, a tato dílčí vyúčtování byla, v rámci vyúčtování celkového, cestou hlasování tzv. per rollam k datu 26. 6. 2021 schválena shromážděním žalobce, jako usnesení VI. Vyúčtování služeb za jednotlivé bytové jednotky, spolu s celkovými přehledy nezaplacených částek za jednu každou jednotku, vč. částek nezaplacených příspěvků za správu domu [adresa], zaslal žalobce žalované prostřednictvím správcovské společnosti [právnická osoba], a to cestou zásilky, jež byla k poštovní přepravě podána dne 2. 3. 2021 a následně doručena dne 5. 3. 2021. Takto vyúčtované plnění nicméně žalovaná ve stanovené lhůtě a ani později, po zaslání tzv. předžalobní výzvy ze dne 28. 6. 2021, nezaplatila.

20. Podle § 1180 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.

21. Podle § 1181 o. z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala.

22. Podle § 1190 o. z. osobou odpovědnou za správu domu je společenství vlastníků. Nevzniklo-li společenství vlastníků, je osobou odpovědnou za správu domu správce.

23. Podle § 1208 písm. c) o. z. do působnosti shromáždění (pozn. shromáždění vlastníků) patří schválení rozpočtu, účetní závěrky, vypořádání výsledku hospodaření a zprávy o hospodaření společenství vlastníků a správě domu a pozemku, jakož i celkové výše příspěvků na správu domu a pozemku pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků.

24. Podle § 1209 odst. 1 o. z. je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti týkající se správy domu a pozemku rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.

25. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

26. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

27. Podle § 1982 odst. 1 a 2 o. z. Dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. (2) Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

28. Podle § 1987 odst. 2 o. z. pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

29. Podle § 437 odst. 1 o. z. zastoupit jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného, ledaže při smluvním zastoupení zastoupený o takovém rozporu věděl nebo musel vědět.´ 30. Podle § 98 o. s. ř. vzájemným návrhem je i projev žalovaného, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, avšak jen pokud navrhuje, aby bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce. Jinak soud posuzuje takový projev jen jako obranu proti návrhu.

31. Podle § 2 písm. a) bodu 2) a písm. b) bodu 2) zákona č. 67/2013 Sb. kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 67/2013 Sb.), pro účely tohoto zákona se rozumí a) poskytovatelem služeb 2. společenství vlastníků jednotek (dále jen„ společenství“) podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví, (b) příjemcem služeb 2. vlastník jednotky podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví, 32. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství.

33. Podle § 7 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 67/2013 Sb. (1) Není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. (2) Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. (3) Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.

34. Výše zákonného úroku z prodlení je upravena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

35. Po právní stránce soud shledal oba dílčí nároky uplatněné žalobcem, osobou odpovědnou za správu domu [adresa], ve smyslu § 1190 o. z., shora označené jako (i.) a (ii.), důvodnými a je třeba uvést, že sama žalovaná tyto nároky, co do důvodů a ani výše, v podstatě nesporovala.

36. Co se týče nároku na zaplacení mimořádného příspěvku ve výši 127 877 Kč, tento byl, v souladu s § 1208 písm. c) o. z., řádně schválen shromážděním vlastníků jednotek, přičemž je třeba uvést, že mimořádný příspěvek lze zařadit mezi plnění spadající do režimu § 1180 odst. 1 o. z., jež mohou být vlastníkům bytových jednotek, z titulu jejich členství ve společenství vlastníků jednotek, uloženy k úhradě (v této souvislosti viz např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3246/2007 ze dne 22. 10. 2008, jež se sice týká předchozí právní úpravy dle zákona o vlastnictví bytů č. 72/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, která však byla konstruována obdobně, jako úprava stávající). Žalobce pak částku mimořádného příspěvku, připadajícího na žalovanou, jakožto vlastníka, resp. spoluvlastníka několika bytových jednotek, v souladu s údaji z katastru nemovitostí, určil poměrem [číslo] a žalovanou k jeho úhradě vyzval s tím, že ve výzvě určil datum splatnosti k 30. 3. 2020, které o své vůli později posunul na 30. 6. 2020. Za situace, kdy nebylo předepsané plnění k datu 30. 6. 2020 zaplaceno, se tak žalovaná, ve smyslu § 1968 o. z., ke dni následujícímu, tj. k 1. 7. 2020, ocitla v prodlení a žalobci souběžně vzniklo též právo nárokovat zákonný úrok z prodlení, ve smyslu § 1970 o. z.

37. V návaznosti ke vzneseným námitkám, týkajícím se vad hlasování, resp. zasedání shromáždění vlastníků jednotek, na níž byl mimořádný příspěvek schválen, soud doplňuje, že později za řízení nebylo tvrzeno a ani namítáno, že by žalovaná či jiný přehlasovaný účastník předmětného shromáždění nezákonnost hlasování či celého shromáždění řádně a v předepsané lhůtě, v souladu s § 1209 odst. 1 o. z., namítl. Nadepsaný soud tak nebyl oprávněn v nyní vedeném řízení zákonnost zasedání shromáždění vlastníků jednotek, resp. hlasování zde učiněného, přezkoumávat a vycházel ze závěru, že zasedání shromáždění vlastníků jednotek i zde uskutečněná hlasování proběhla po právu. A to s ohledem na skutečnost, že platnost usnesení přijatých shromážděním vlastníků jednotek jsou soudy oprávněny přezkoumávat výlučně ve zvláštním řízení, iniciovaném ve lhůtě a způsobem vymezeným v již uvedeném § 1209 odst. 1 o. z. (v této souvislosti viz např. závěry rozsudku Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 29 Cdo 383/2010 ze dne 25. 1. 2012, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo] civ., dosud citovaném - viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 356/2018, 28. 11. 2018). Ostatně, žalovaná si této skutečnosti zjevně je vědoma a od této linie své procesní obrany již na počátku prvého jednání ve věci ustoupila.

38. I povinnost uhradit poskytnuté služby a„ běžné“ příspěvky na správu domu [adresa], v celkové výši 67 313 Kč, žalované vznikla přímo z titulu jejího členství ve strukturách žalobce, resp. z titulu vlastnictví a spoluvlastnictví bytových jednotek v domě [adresa]. S tím, že i„ běžné“, měsíční příspěvky na správu domu je možné zařadit mezi plnění označená v § 1180 odst. 1 o. z. Plnění za služby pak žalobce, poskytovatel, ve smyslu § 2 písm. a) bodu 2 zákona č. 67/2013 Sb., v souladu s § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., žalované, příjemci, ve smyslu § 2 písm. b) bodu 2 zákona č. 67/2013 Sb., vyúčtoval a toto vyúčtování, v rámci vyúčtování celkového, dodatečně schválilo shromáždění vlastníků. V rámci zaslaných vyúčtování žalobce řádně zohlednil jak dřív zaplacené zálohy, ve smyslu § 1181 o. z. ve spojení s § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., tak i skutečné náklady na poskytnuté služby, ve smyslu § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. Splatnost zde specifikovaných plnění žalobkyně v zaslaných vyúčtováních sice nestanovila, nicméně její lhůta je, ve smyslu § 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb., omezena nejzazší hranicí 4 měsíců, jdoucí od doručení vyúčtování. V projednávaném případě tak datum splatnosti připadlo na 5. 7. 2021, neboť k doručení zásilky, obsahující vyúčtování a přehledy dlužných částek, došlo k 5. 3. 2021. K datu následujícímu po shora vymezeném datu splatnosti, tj. k 6. 7. 2021, se tak žalovaná, ve smyslu § 1968 o. z., ocitla s plněním částky 67 313 Kč, zahrnující úhrady za služby a„ běžné“ příspěvky na správu domu [adresa], v prodlení a žalobci souběžně vzniklo právo nárokovat zákonný úrok z prodlení, ve smyslu § 1970 o. z.

39. Naopak, vznesenou námitku započtení, ve smyslu § 98 o. s. ř. ve spojení s § 1982 odst. 1 o. z., soud shledal nedůvodnou, a to s ohledem na objektivně zjištěnou nejistotu pohledávky, jíž žalovaná k zápočtu uplatnila. V této souvislosti totiž soud nemohl pominout, že žalobce započtenou pohledávku, co do jejího právního základu, tj. tvrzeného nájmu kotelny, zásadním způsobem zpochybnil.

40. Za daného stavu věci bylo třeba postavit na jisto otázky, (i.) zda uplatněné námitky mají racionální - objektivní základ, resp. zda se jedná pouze o subjektivní vyjádření žalobce, jež činí za účelem pomyslné ochrany svého nároku, (ii.) zda pohledávka, uplatněná k započtení, není založena totožným právním poměrem, jako nárok uplatněný žalobou (a její vypořádání tak není v zájmu spravedlivého uspořádání vztahů žalobce a žalované) a (iii.) zda stav řízení v době, kdy byl započet uplatněn, umožňoval souběžné projednání nároku uplatněného v žalobě a nároku z pohledávky, uplatněného k započtení (obdobně viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 684/2020 ze dne 9. 9. 2020, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek jako R 37/2021 civ.). 41. (ad. i. z bodu 40) V konkrétním případě žalobce poukazoval na skutečnost, že sjednaný nájem je třeba hodnotit jako neplatný z důvodu střetu zájmů p. [příjmení], který žalobce při jeho sjednávání zastupoval. Současně také žalobce namítal, že sjednání nájmu nebylo odsouhlaseno na zasedání shromáždění vlastníků jednotek a že podmínky sjednaného nájmu jednostranně zvýhodňují pronajímatele - žalovanou. V průběhu dokazování pak bylo zjištěno, že p. [příjmení], z pozice předsedy výboru, za žalobce nájem kotelny podepsal, byť t. č. působil i v žalované, která kotelnu zřídila a pronajala. Lze tedy uzavřít, že přinejmenším objektivně, ve smyslu § 437 odst. 1 o. z. (k aplikaci obecných ustanovení o zastoupení, ve vztahu k zastupování právnických osob viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 4593/2017 ze dne 23. 7. 2019, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovsek jako R 37/2020 civ.), byl p. [příjmení] při sjednávání nájmu ve střetu zájmů, neboť t.č. působil ve statutárních orgánech osoby stojící v pozici pronajímatele i osoby stojící v pozici nájemce (za tuto dokonce bezprostředně jednal). [jméno] existence střetu zájmů na straně p. [příjmení] však bez dalšího neplatnost tvrzeného nájmu nezpůsobuje. K tomu je totiž zapotřebí, aby tvrzený (byť objektivně existující) střet zájmů našel konkrétní odraz i v obsahu sjednávaného nájmu, např. stran jeho ekonomické výhodnosti, či, přesněji, nevýhodnosti pro některý ze zainteresovaných subjektů (obdobně viz např. závěry usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 3298/2018 ze dne 23. 10. 2018). Žalobce sice v této souvislosti namítal, že délka sjednaného nájmu a dokonce i„ materiální“ důvod zřízení samostatné kotelny v domě [adresa] lze za projev ekonomické nevýhodnosti považovat, prokazování těchto tvrzení by nicméně vyžadovalo další přezkum a především i relativně rozsáhlé dokazování, k němuž za podmínek tohoto řízení nebyl čas a ani prostor. Tím spíše za situace, kdy byl nárok uplatněný v žalobě bez dalšího prokázán již k datu zahájení prvého jednání, o čemž byli zástupci účastníků již na tomto prvém jednání soudem poučení. Nadto též bylo třeba vzít v úvahu, že samo konstatování neplatnosti tvrzeného nájmu by nemělo na existenci započítávané pohledávky významnější vliv, neboť i v případě, byl-li by tvrzený nájem po provedeném dokazování shledán neplatným (ať již z důvodu střetu zájmů p. [příjmení] či z důvodu jiného), neznamenalo by to bez dalšího, že žalované, v souvislosti s provozováním a užíváním kotelny (bylo-li by toto prokázáno), nevznikl jiný nárok např. z bezdůvodného obohacení, přičemž i výši případného bezdůvodného obohacení by bylo na místě jednoznačně určit, s největší pravděpodobností formou znaleckého zkoumání. Co se pak týče námitky, že se sjednáním nájmu kotelny nevyslovilo souhlas shromáždění žalobce, jakkoli toto právní jednání mělo obdobnému schválení podléhat dle stanov (jako dispozice s hodnotou nad 50 000 Kč), ani toto tvrzení nebylo za tohoto řízení postaveno na jisto a jeho prokázání by si taktéž vyžádalo další přezkum a dokazování, jakkoli ne v tak velkém rozsahu, jako přezkum tvrzeného střetu zájmů či tvrzené ekonomické nevýhodnosti nájmu. Případný další postup, po vyslovení neplatnosti nájmu z důvodu neschválení shromážděním žalobce, by byl totožný jako v případě již výše naznačeném v souvislosti s tvrzeným střetem zájmů, jako skutečnost, jež vyvolala ekonomické znevýhodnění žalobce. V návaznosti na shora předestřený výklad tedy je možné, dle právního názoru soudu, uzavřít, že žalobce ve vztahu k platnosti/neplatnosti nájmu kotelny, jako právního důvodu vzniku pohledávky tvrzené k započtení, nepostrádají relevanci, jejich prokazování by nicméně vyžadovalo další přezkum i dokazování, a to za situace, kdy je nárok uplatněný žalobou již prokázán. 42. (ad. ii. z bodu 40) Nárok, resp. dílčí nároky, uplatněné žalobou jsou založeny účastí žalované ve strukturách žalobce, jako právnické osoby se specifickým účelovým určením - správou domu [adresa]. Naopak, právní titul pohledávky uplatněné k započtení, má být, dle tvrzení žalované, založen nájmem, tedy závazkově právním poměrem. Již jen na základě takto představených zjištění tedy může soud uzavřít, že nároky uplatněné v žalobě a k započtení jsou založeny na odlišném právním i (z hlediska dokazování) faktickém základě a jejich souběžné projednávání tak netřeba míti za nezbytné z hlediska vyjasnění jednoho konkrétního právního poměru (typicky např. zaplacení díla vs. vady díla). Právě naopak, již jen z tvrzení představených účastníky vyplývá, že v minulosti existovalo toliko určité personální propojení žalobce a žalované, jež však po odchodu p. [příjmení] z výboru žalobce zaniklo, a spor, vedený na základě žaloby (především ve vztahu k dílčímu nároku na zaplacení mimořádného příspěvku) tak do značné míry představuje důsledek nesouhlasu předchozího vedení žalobce s tím, jak je činnost žalobce realizována aktuálně. 43. (ad. iii. z bodu 40) Žalovaná námitku započtení sice uplatnila již při prvém jednání ve věci, zároveň však za situace, kdy již byl nárok žalobce v plném rozsahu prokázán, o čemž byli účastníci při tomto prvém jednání řádně poučeni. Nadto též je třeba vznést k postupu žalované výhradu i v tom směru, že s námitkou započtení počala operovat právě až při prvém jednání, bez jakékoli předchozího sdělení. V konkrétním případě by tak, jak již soud uvedl výše, projednávání a prokazování skutečností vztahujících se k posouzení důvodnosti nároku uplatněného k započtení vyžadovalo provedení de facto kompletního a samostatného řízení, v naprostém rozporu s účelem institutu námitky započtení, ve smyslu § 98 o. s. ř., jímž je naopak snaha o zjednodušení soudního řízení, formou„ vyrušení“ vzájemných pohledávek účastníků. Jinými slovy, projednávání nároku uplatněného k započtení by v konkrétním případě vyvolalo zcela nový spor o jeho existenci (v této souvislosti viz závěry již výše uvedeného rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 684/2020 ze dne 9. 9. 2020, publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek jako R 37/2021 civ), právní povahu i případnou výši, v návaznosti na případnou právní kvalifikaci.

44. O nákladech řízení rozhodl soud, s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť tento v řízení v plném rozsahu uspěl a žalovanou, v souladu s § 142a odst. 1 o. s. ř., před podáním žaloby vyzval k dobrovolnému plnění. Tarifní hodnotu projednávané věci soud, s odkazem na výši jistiny nárokovaného plnění, ve smyslu bodu 5 § 7 nařízení vlády č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen a. t.), určil částkou 8 940 Kč. Náhrada nákladů žalobce v konkrétním případě zahrnuje zaplacený soudní poplatek ve výši 9 760 Kč a náhradu za zastupování advokátem. Náhrada za zastupování sestává z (i.) odměny za 6,5 úkonů právní služby, ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a odst. 2 písm. h) a. t. (převzetí zastoupení, účast na dvou soudních jednáních, sepis žaloby, sepis repliky k vyjádření žalované, sepis vyjádření ke vznesené námitce započtení a sepis jednoduché výzvy k plnění, jakožto půl úkon), (ii.) paušální náhrady 300 Kč za jeden každý úkon právní služby, ve smyslu § 13 odst. 4 a. t. - 7 x 300 Kč, (iii.) náhrady za promeškaný čas, ve smyslu § 14 odst. 3 a. t. - 8 x 100 Kč, související s dvakráte provedenou cestou zástupce žalobce z místa svého sídla v [obec] k soudnímu jednání do [obec] a zpět, v délce 2 x 116 km, (iv.) cestovného za cesty v délce 2 x 116 km (celkem 1 506 Kč), jež zástupce žalobce provedl dvakráte z místa svého sídla v [obec] k soudnímu jednání v [obec] a zpět, přičemž tyto cesty byly provedeny osobním automobilem tov. zn. Honda CR.V., [registrační značka], s kombinovanou spotřebou 4,96 l motorové nafty na 100 km (při nákladech amortizace 4,70 Kč za 1 km a normované ceně motorové nafty 36,10 Kč za 1 litr, ve smyslu vyhlášky č. 511/2021 Sb.), to vše navýšeno o náhradu za DPH ve výši 21 %, celkem 13 128,36 Kč, jejímž je zástupce žalobce plátcem, ve smyslu § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. Celkem tak výše náhrady nákladů řízení činí 85 404,36 Kč.

45. Plnění, vymezená ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku, je žalovaná povinna zaplatit v zákonné, třídenní lhůtě, ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř., náhradu nákladů soudního řízení pak k rukám zástupce žalobce, ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení