10 C 302/2019- 333

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl soudkyní JUDr. Ivou Kučerovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1) Obec Libouchec, [IČO] sídlem [adresa žalované] 2) D8 [právnická osoba], IČO [číslo] sídlem [adresa žalované] zastoupená advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení neplatnosti smlouvy takto:

Výrok

I. Návrh žalobkyně na určení, že kupní smlouva uzavřená dne [datum] mezi Obcí [obec], se sídlem [adresa žalované], [IČO], jako stranou prodávající a [právnická osoba] [právnická osoba], se sídlem [adresa žalované], [IČO] jako stranou kupující, kterou je převáděn pozemek par. [číslo] ležící v katastrálním území Knínice u Libouchce, obec Libouchec, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit 1) žalovanému na nákladech řízení k rukám zástupce 1) žalovaného částku 23 716 Kč a 2) žalované k rukám zástupce 2) žalované částku 23 556 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně zahájila řízení. Domáhala určení neplatnosti kupní smlouvy, která byla uzavřena mezi žalovaným 1) jako prodávajícím a žalovanou 2) jako kupující dne [datum], na základě níž byl převáděn pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce] u [obec]. Žalobní tvrzení žalobkyně založila na následujících skutečnostech. Žalovaná 1) je vlastníkem sporného pozemku. Dne [datum] schválilo zastupitelstvo obce Libouchec usnesením [číslo] písm. b) záměr prodeje předmětného pozemku z majetku [územní celek]„ za cenu stanovenou dle pravidel pro prodej pozemků a ceníku, který byl přijat na druhém zasedání zastupitelstva dne [datum]“. Záměr prodeje pozemku měl být zveřejněn dne [datum] a zveřejnění mělo trvat do [datum]. Dne [datum] rozhodlo zastupitelstvo usnesením [číslo] písm. a) o schválení prodeje pozemku„ z majetku obce Libouchce dle zásad prodeje pozemků z majetku obce Libouchce [právnická osoba] Management nebo nově vzniklé společnosti, která vznikne odštěpením části podniku ze [právnická osoba] Management“. Ze zápisu zasedání zastupitelstva žalovaného 1) konaného dne [datum] vyplývá, že návrh kupní smlouvy má připravit žalovaný 1) a zásady pro prodej a převod pozemků – postup a zásady prodeje směny nabytí a převod pozemku do vlastnictví a z vlastnictví obce Libouchec schválené usnesením [číslo] písm. f) na zasedání zastupitelstva žalovaného 1) dne [datum] (dále jen zásady) mají být„ bezpodmínečně plně respektovány“. Až do tohoto okamžiku nelze proti zvolenému postupu žalovaného 1) nic namítat. Dne [datum] zastupitelstvo žalovaného 1) schválilo usnesením [číslo] písmeno c) zveřejnění nového záměru prodeje pozemku. Zdůvodnění tohoto kroku vyplývá ze zápisu z tohoto zasedání, v němž se uvádí„ Starosta uvedl, že vzhledem k velké časové prodlevě musí být záměr prodeje pozemku znovu zveřejněn na úřední desce“. Nový záměr prodeje pozemku byl zveřejněn [datum], přičemž o pozemek projevil vedle žalovaného 2) a také žalobkyně (žádostí ze dne [datum]) zájem minimálně ještě další zájemce (žádost ze dne [datum], doplněná následně dne [datum]). Zastupitelstvo 1) žalovaného následně na svém zasedání konaném dne [datum] revokovalo usnesení zastupitelstva [číslo] písm. c) ze dne [datum] a současně přijalo usnesení, kterým pověřilo starostu obce v souladu s dříve platným usnesením [číslo] písm. a) ze dne [datum] podpisem kupní smlouvy na prodej pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] u [obec] o výměře 4472 m2 za částku 2 683 200 Kč. Dne [datum] došlo k uzavření kupní smlouvy o prodeji pozemku mezi žalovaným 1) jako stranou prodávající a žalovaným 2) jako stranou kupující. Žalobkyně považuje kupní smlouvu za absolutně neplatnou, neboť za prvé uzavřením kupní smlouvy žalovaní porušili § 39 odst. 1 obecního zřízení, kdy mezi schválením záměru zastupitelstva žalovaného 1) a uzavřením kupní smlouva uplynula doba přesahující rok a tři čtvrtě, čímž došlo k hrubému porušení zásad. Tato doba je nepřiměřeně dlouhá pro uzavření jakékoliv smlouvy obcí. [obec] byly porušeny zejména žalovaným 2), který nekonal takovým způsobem, aby byla kupní smlouva uzavřena včas. Za druhé kupní smlouva byla uzavřena bez povinného zveřejnění záměru pozemek prodat, čímž došlo k porušení § 39 odst. 1 obecního zřízení. Původní záměr z roku 2017 byl totiž nahrazen nově zveřejněným záměrem z března 2019, který byl ale následně zastupitelstvem žalovaného 1) zrušen a kupní smlouva byla uzavřena bez dodržení postupu vyplývajícího z obecního zřízení a zásad pro prodej obecních pozemků. Za třetí uzavřením kupní smlouvy žalovaní porušili § 39 odst. 2 obecního zřízení, protože kupní cena je sjednána v nižší, než obvyklé výši a tato odchylka od ceny obvyklé není zdůvodněna. Za čtvrté žalovaní porušili § 38 obecního zřízení, protože ačkoli žalovaný 1) mohl pozemek prodat minimálně (bez známosti výsledku dohadovacího řízení) za cenu 1 200 Kč za m2 včetně DPH, prodává jí za cenu maximálně (viz efekt pochybení při určení DPH) 600 Kč za m2. Prodej probíhá netransparentně předem vybranému historickému zájemci – žalovanému 2) s ignorováním po zveřejnění záměru se řádně přihlášivších dalších zájemců včetně žalobce. Žalobkyně se domáhá vyslovení neplatnosti kupní smlouvy, když naléhavý právní zájem na takovémto určení jí svědčí. Žalobkyně dále dovozuje, že důvodem neplatnosti kupní smlouvy je i ta skutečnost, že schválení prodeje pozemku žalované 2) dne [datum] bylo provedeno neplatně, protože zastupitelstvo obce tvoří jeho vůli a starosta ji projevuje. Zastupitelstvo projevilo vůli prodat pozemek ze svého majetku subjektu, který v době tohoto rozhodnutí ještě nebyl znám, tudíž absentovala smluvní strana jakožto základní náležitost každé kupní smlouvy. Lze uvažovat i o pochybení v podobě určení kupní ceny s odkazem na zásady o prodeji pozemku, kdy tento dokument mohl žalovaný 1) jednostranně měnit a nebyla tady ani určena výše kupní ceny. Žalobkyně v tomto řízení chce dosáhnout situace, kdy v případě vyslovení neplatnosti kupní smlouvy bude nutno konat tak, aby o sporný pozemek byla pořádána soutěž za transparentních podmínek a dodržení obecního zřízení včetně zásad o prodeji pozemku, které žalovaný 1) běžně podmiňuje prodeje.

2. Žalovaný 1) považuje žalobu za nedůvodnou neopodstatněnou a žádná ze žalobkyní tvrzených skutečností nebyla žalobkyní v řízení prokázána. Žalovaná navrhuje žalobu zamítnout. Nedopustila se žádného porušení zákona, v jehož důsledku by bylo možno nahlížet na předmětnou smlouvu za absolutně neplatnou. V jednotlivostech žalovaná poukázala na to, že záměr prodeje sporného pozemku byl vyhlášen v souladu se zákonem. Připustil, že [územní celek] v pořadí druhé zveřejnění záměru revokovalo, což však ale samo o sobě neznamená, že by takový postup byl nesprávný, respektive nezákonný. Samotné zveřejnění záměru není rozhodnutím o nabytí či převodu nemovitých věcí, jde jen o plnění informační povinnosti obce podle zákona o obcích, kdy se nejedná o jednostranný adresovaný právní úkon, tedy o návrh či nabídku prodeje konkrétnímu individuálně určenému adresátovi. Nejde-li tedy o právní úkon, nemůže záměr obce prodat nemovitost za určitých podmínek způsobit absolutní neplatnost posléze uzavřené kupní smlouvy s jedním ze žadatelů. Byl učiněn úkon reprezentující informační zveřejnění záměru prodeje pozemku, které se později ukázalo jako chybné. Původní usnesení, jímž byl schválen prodej té konkrétní parcely 2) žalované nikdy revokováno nebylo, tudíž obec zcela zjevně tím rozhodnutím, tedy usnesením, jímž schválila [datum] prodej 2) žalované, byla nadále vázána. V pořadí druhé zveřejnění záměru bylo obsolentní. Pokud jde o namítanou revokaci zveřejnění, tak byla provedena zcela správně, aby napravila zmatečný stav, který ostatně sama ve svých dopisech namítla druhá žalovaná ([datum], [datum]), kdy prvním v pořadí těchto dopisů vytýkala postupu prvního žalovaného zmatečnost postupu tím, že namítala možné uplatnění nároku na náhradu škody. Tato skutečnost spustila přezkum tohoto usnesení o novém zveřejnění záměru obce, který vyústil v revokaci toho usnesení, jímž se znovu záměr převést tutéž parcelu zveřejňoval. Žalovaná nesouhlasí ani s tím, že by porušila zásady pro prodej pozemků - žalobkyní namítaná včasnost. Je třeba poukázat na to, že článek XI. odst. 2 zásad zakotvuje, že tyto nejsou obecně závaznou vyhláškou ani jiným obecně závazným předpisem. Upravují pouze postup při prodeji a konečně tyto zásady jsou závazným pokynem zastupitelstva, kterým se řídí činnost obecního úřadu ve věcech přípravy a realizace převodu pozemků. Jinými slovy jde o předpis, kterým se mají řídit pracovníci obecního úřadu, tedy úřednický aparát, který jak známo ovšem nemá žádné rozhodovací oprávnění a tudíž jde o procedurální předpis. Porušením procedury jistě nedochází k natolik závažnému porušení hmotného práva, z něhož by bylo možno vyvozovat neplatnost, respektive absolutní neplatnost kupní smlouvy. Žalovaná se nemohla svým jednáním dopustit porušení zákona a způsobit tak absolutní neplatnost uzavřené kupní smlouvy, přestože došlo k druhému zveřejnění záměru, který byl následně revokován. Pokud jde o výtky týkající se ceny za převod nemovitosti, nelze směšovat nabídku, kterou podala žalobkyně v roce 2019 s tou, která zde a jako jediná panovala ze strany jediného zájemce v roce 2017, jímž byla druhá žalovaná. Cena byla zjištěna podle cenového předpisu. Bylo rozhodnuto zastupitelstvem obce o převodu sporné nemovitosti za schválenou cenu. Hodnocení toho, zda je kupní cena zatížena povinností odvést DPH či nikoliv není věcí žalobkyně, možná snad finančního úřadu. Pokud jde o výtky právní povahy, které žalobkyně spatřuje v porušení § 38 zákona o obcích, mají tyto mít průmět v nehospodárnosti rozhodování obce a v tom, že obec zrušila soutěž o prodej pozemku. Žalovaná zdůraznila, že se o žádnou soutěž nejedná, stejně tak se nejedná o žádnou nabídku projevenou právním úkonem. Toliko informativní povinnost obce vyplývající ze zákona o obcích. Argument žalobkyně, že zastupitelstvo schválilo prodej neexistujícímu subjektu, pak žalovaná odmítla. Pokud [datum] bylo rozhodnuto o prodeji ve prospěch společnosti [právnická osoba] anebo společnosti, která vznikne odštěpením od této společnosti, pak jde zcela jednoznačně o identifikaci subjektu, se kterým má být následně právní úkon učiněn. Žalovaná shrnula, že postup obce sice nebyl šťastný, byl určitým způsobem zmatečný, ale rozhodně nezpůsobil absolutní neplatnost uzavřené kupní smlouvy. Účastníci se podle smlouvy chovali. Žalovaná namítla i nedostatek naléhavého právního zájmu na straně žalobkyně i šikanózní výkon práva ze strany žalobkyně, od kterého žalovaná v průběhu řízení ustoupila a lze konstatovat, že i otázka naléhavého právního zájmu byla určitým způsobem i s přihlédnutím k judikatuře vyjasněna. 3. 2) žalovaná se zcela ztotožnila s vyjádřením první žalované. Ve shodě navrhla žalobu zamítnout. Ztotožnila se s uváděnými argumenty. Smlouvu nepovažuje za neplatnou. Uvedla, pokud je namítána platnost kontraktačního procesu tak, jak byl zahájen v roce 2017, odkázala na zásady prodeje pozemku, podle kterých byla stanovena zvláštní lhůta pro uzavření kupní smlouvy, která začala plynout až v okamžiku kvalifikované výzvy obecního úřadu k podpisu kupní smlouvy a k úhradě ceny. S ohledem na to, že mezi stranami probíhala řada jednání ve vztahu k procesu EIA, byla záležitost uzavření nebo podpisu kupní smlouvy ovlivněna faktickými událostmi jak byly v řízení 1) žalovaným doloženy. Jsou zřejmá z jednotlivých zápisů z jednání zastupitelstva a rady obce. Vyhotovené znalecké posudky dokládají, že žalovaná 1) konala s péče řádného hospodáře. Pokud žalobkyně namítá, že znalecké posudky neoceňují cenou tržní, ke svému tvrzení žalobkyně neoznačila kvalifikovaný důkaz novým znaleckým posudkem. [jméno] vycházejí z cenových předpisů a zásadně kopírují cenu obvyklou.

4. Podanou žalobu soud posuzoval na základě vylíčených skutkových okolností. Přihlédl k provedeným důkazům, hodnotil je podle § 132 o. s. ř. a dospěl k závěru, že návrhu žalobkyně nebylo možno přisvědčit. Dříve, než byla posuzována věcná stránka podané žaloby, soud zkoumal, zda na podané žalobě má žalobkyně naléhavý právní zájem, když jednoznačně žaloba je žalobou na určení ve smyslu § 80 o. s. ř.

5. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

6. Pro vyjasnění, zda žalobkyně je nositelkou naléhavého právního zájmu soud zkoumal dále uvedené skutečnosti. Přihlédl k níže označeným judikátům. Mohl uzavřít, že žalobkyni naléhavý právní zájem na této určovací žalobě svědčí.

7. Žalobkyně odůvodnila svůj naléhavý právní zájem na tom, že byla účastníkem nabídkového řízení (zveřejněného záměru 1) žalovaného prodat pozemek). Žalobkyně se přihlásila v březnu 2019 a činila úkony v tomto nabídkovém řízení. Měla zájem o koupi obecního majetku, ale k uzavření kupní smlouvy mezi žalovanou 1) a žalobkyní nedošlo.

8. Pro posouzení existence naléhavého právního zájmu je třeba uvést, že naléhavý právní zájem na určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kdyby se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým. Soud dovodil s přihlédnutím k rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 10. 2007 sp. zn. 30 Cdo 3087/2006, že neúspěšný účastník nabídkového řízení, kterému bylo podle žalobních tvrzení znemožněno účastnit se nabídkového řízení o prodeji obecního majetku pro tvrzené porušení povinností orgány obce má naléhavý právní zájem na určení, že smlouva o převodu nemovitosti ve vlastnictví obce, kterou obec uzavřela s jiným zájemce o koupi, je neplatná. Za použití rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 2. 2018 sp. zn. 32 Cdo 1785/2017 soud přisvědčil žalobkyni, že má naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy o převodu obecního majetku, když na základě takové smlouvy dosud nedošlo ke vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí. Soudní deklarace neplatnosti smlouvy může mít příznivý vliv na jeho právní postavení a je schopno odstranit stav jeho právní nejistoty tím, že by mohl opětovně usilovat o získání tohoto obecního majetku v rámci nového nabídkového řízení po opětovném zveřejnění záměru.

9. Na podporu závěru o tom, že žalobkyni svědčí naléhavý právní zájem na této určovací žalobě je možno zmínit i usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 11. 2014 sp. zn. 28 Cdo 3844/2014, ze kterého vyplývá, že je-li žalobou na určení neplatnosti právního úkonu zpochybňována platnost smlouvy, která byla (či měla být) uzavřena na základě některé z forem výběrového řízení, tedy za nároku na jistou transparentnost projednání nabídek, žalobce naléhavý právní zájem na žádaném určení nepostrádá.

10. Soud v této části uzavřel, že žalobkyně je nositelem naléhavého právního zájmu na této určovací žalobě. Žalobkyně se přihlásila do nabídky (zveřejněného záměru 1) žalovaného) svou žádostí ze dne [datum] a to za situace, kdy již předtím byl žalovaným 1) schválen záměr prodeje téhož pozemku dne [datum] usnesením [číslo] písm. b). V pořadí druhý vyhlášený záměr byl následně zrušen a žalovaný 1) ve vztahu se žalovanou 2) se chovali a činili právní jednání podle původního vyhlášeného záměru. Nicméně žalobkyni je možno považovat za účastníka nabídkového řízení, který ve svém důsledku byl účastníkem neúspěšným. Soud přisvědčil a žalobkyni shledal účastníkem aktivně legitimovaným k této určovací žalobě.

11. Podstata sporu spočívá v tom, že žalobkyně namítá neplatnost kupní smlouvy uzavřené mezi oběma žalovanými z důvodu, že smlouva byla uzavřena bez zveřejnění záměru, čímž došlo k porušení zákona o obcích, že cena pozemku nebyla cenou obvyklou, jak zákon obcích žalovanému 1) ukládá, žalovaná 1) si počínala nehospodárně za situace, kdy existovaly vedle sebe další nabídky na odkup pozemku, prodala za cenu z roku 2017, kdy naopak prodejem pozemku v roce 2019 by získala výrazně větší peněžní příjem, žalovaná 1) porušila zásady prodeje, co se týče doby pro uzavření obchodu i ceny. Ke schválení prodeje pozemku došlo za situace, kdy absentovala druhá smluvní strana.

12. Ve vztahu k žalované 1) soud posuzoval, zda žalovaná si počínala v souladu se zákonem o obcích (zákon. č. 128/2000 Sb.), dále jen citovaný zákon, jak bude dále rozvedeno, ve vztahu k 2) žalované pak, zda šlo o platně uzavřený právní vztah s první žalovanou o prodeji obecního pozemku.

13. Stěžejními důkazy pro posouzení dané věci soud shledal následující. Kupní smlouva uzavřená mezi žalovaným 1) a 2) dne [datum], v němž žalovaná 1) vystupuje jako prodávající a žalovaná 2) jako kupující. Předmětem kupní smlouvy je pozemek parc. [číslo] o výměře 4 472 m2 v [katastrální uzemí]. Kupní cena je sjednána v článku III. v částce 2 683 200 Kč. Ze smlouvy vyplývá, že o této ceně bylo rozhodnuto zastupitelstvem [územní celek] v souladu se článkem VII. zásad prodeje a převod pozemků, které tvoří přílohu této kupní smlouvy a v souladu se znaleckým posudkem [číslo] 2017 vypracovaným znalcem z oboru ekonomika – ceny a odhady nemovitostí Ing. [jméno] [příjmení]. V článku V. si strany ujednaly, že„ prodávající na základě schválení zastupitelstva [územní celek] pod číslem usnesení [číslo] písm. a) ze dne [datum] touto kupní smlouvou prodává nemovitost uvedenou v článku I. se všemi právy a povinnostmi podle stavu dnešního, jaký je oběma stranám znám v těch mezích a hranicích, jak je prodávající nebo jeho právní předchůdci užívali nebo k tomu byli oprávněni. Záměr obce prodat pozemek parc. [číslo] – ostatní plocha o výměře 4 472 m2 byl řádně přijat, vyvěšen a zveřejněn na úřední desce [stát. instituce] a rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup k informacím v termínu od [datum] do [datum].

14. Zápisem z pátého zasedání zastupitelstva [územní celek], konaném [datum], bylo přijato usnesení [číslo] písm. b), kterým zastupitelstvo obce projednalo a schválilo záměr prodeje pozemku [číslo] v k ú. [část obce] u [obec] za cenu stanovenou dle pravidel pro prodej pozemku a ceníku, který byl přijat na druhém zasedání zastupitelstva obce dne [datum].

15. Dne [datum] se konalo zastupitelstvo [územní celek]. Ze zasedání byl pořízen zápis z devátého zasedání. Usnesením [číslo] písm. a) zastupitelstvo obce projednalo a schválilo prodej pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] u [obec] z majetku obce Libouchec dle zásad prodeje pozemku z majetku [územní celek] společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], která vznikne odštěpením části podniku ze společnosti [právnická osoba] Usnesením [číslo] písm. b) zastupitelstvo obce projednalo a uložilo starostovi nechat vypracovat do příštího zasedání zastupitelstva návrh kupní smlouvy na prodej pozemku parč. [číslo] v k. ú. [část obce] u [obec].

16. Usnesením [číslo] písm. f) zastupitelstvo [územní celek] dne [datum] schválilo postup a zásady prodeje směny, nabytí a převodu pozemků do vlastnictví a z vlastnictví [územní celek]. Článek IV. odst. 1 obsahuje ujednání o tom„ záměr obce prodat, směnit, převést nebo nabýt pozemek tj. z vlastnictví i do vlastnictví obce podléhá schválení zastupitelstva obce. Dle odst. 2 záměr obce prodat, směnit nebo převést pozemek z vlastnictví obce se zveřejňuje po dobu nejméně 15 dnů na úřední desce a webových stránkách obce v souladu s § 39 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích v platném znění.“ Článek V. obsahuje ujednání v odst. 1„ o konkrétním kupujícím (dále jen kupující) rozhodne zastupitelstvo obce výběrem po uplynutí nejméně 15denní lhůty, po kterou je záměr obce převést pozemek či jeho část zveřejněn na úřední desce obce dle článku III. odst. 2 a po zajištění všech nutných podkladů pro odprodej pozemku a to zpravidla podle následujících posloupností: a) pozemky určené pro stavbu (tj. nezastavěné) – jako kupující bude vybrán žadatel jen jediným žadatelem, žadatel který vzešel z dohadovacího řízení v souladu s ustanovením článku VI., je-li více žadatelů b) ostatní pozemky (tj. i pozemky určené pro stavbu, ale už zastavěné) – jako kupující bude vybrán s přednostním právem – žadatel vlastnící stavbu (nemovitost postavenou v souladu s legislativou platnou v době realizace) na požadovaném pozemku, či jeho části (tj. stojící na pozemku či na jeho části anebo tvořící funkční celek s prodávaným pozemkem či jeho částí). Není-li splněn žádný z bodů umožňující uplatnění přednostního práva, pak platí následující posloupnost – žadatel je-li jediným žadatelem, žadatelem, který vzešel z dohadovacího řízení v souladu s ustanovením článku VI. je-li více žadatelů“. V odstavci 3 článku V. je ujednání o tom, že„ nedostaví-li se kupující na výzvu obce v navrženém termínu a ani si nedomluví jiný, běží lhůta 60 dnů od doručení návrhu smlouvy pro její uzavření“. Odst. 4 článku V. obsahuje ujednání o tom, že„ v případě odstoupení kupujícího nebo nebude-li kupující reagovat na výzvu dle článku V. odst. 3 a marně uplyne lhůta 60 dnů, bude záležitost vrácena k rozhodnutí zastupitelstvu obce“. Článek VI. s názvem prodej pozemku formou dohadovacího řízení upravuje v odstavci 2„ průběh dohadovacího řízení je v kompetenci rady obce“. Odst. 3 obsahuje ujednání o tom, že„ žadatel, který podal nejvyšší nabídku v dohadovacím řízení, se stává kupujícím. Nabídky budou předloženy písemně v zalepené obálce se jménem žadatele v průběhu dohadovacího řízení radě obce. Žadatel případně jeho zmocněný zástupce je povinen zúčastnit se dohadovacího řízení“. Článek VII. rozhodnutí o ceně pozemku upravuje v odstavci 1 ujednání o tom, že„ o konkrétní ceně pozemku rozhodne zastupitelstvo obce podle těchto zásad po uplynutí nejméně 15denní lhůty, po kterou je záměr obce převést pozemek či jeho část zveřejněn na úřední desce OÚ [obec]. Při návrhu ceny se řídí přílohou [číslo] těchto zásad – ceníkem pozemků nebo znaleckým posudkem, přičemž pro stanovení ceny je závazná vždy vyšší z těchto cen“. Dle článku VII. odst. 2„ zastupitelstvo obce si vyhrazuje právo stanovit konkrétní podmínky převodu pozemku zejména u pozemků určených na stavbu RD, ke komerčním účelům a u pozemků zvlášť vhodných zřetele. U pozemků vyjmenovaných v předchozí větě se v rámci prodeje těchto pozemků může na základě požadavku zastupitelstva obce zřídit předkupní právo ve prospěch obce a to jako právo věcné“. Článek IX. odst. 2 obsahuje ujednání o tom, že„ konečný termín pro podpis kupní smlouvy oběma stranami se stanovuje do 60 dnů ode dne doručení návrhu smlouvy a výzvy k jejímu podpisu“. Článek XI. odst. 2„ tyto zásady nejsou obecně závaznou vyhláškou ani jiným obecně závazným právním předpisem. Tyto zásady upravují postup při prodeji, směně, nabývání a převodu pozemků z a do majetku obce, ke kterému je zastupitelstvo obce oprávněno podle § 85 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb. o obcích v platném znění“.„ Tyto zásady jsou závazným pokynem zastupitelstva obce, kterým se řídí činnost [stát. instituce] ve věcech přípravy a realizace prodeje, směny, nabývání a převodu pozemků“.

17. Zápis ze druhého zasedání zastupitelstva [územní celek], konaném [datum], obsahuje pod bodem [číslo] projednání prodeje pozemku parc. [číslo] o výměře 4 472 m2 v k. ú. [část obce] u [obec] – žadatel [anonymizováno] [právnická osoba]„ starosta uvedl, že vzhledem k velké časové prodlevě musí být záměr prodeje pozemku znovu zveřejněn na úřední desce. Návrh usnesení: zastupitelstvo obce projednala a ukládá starostovi obce zveřejnit na úřední desku záměr obce prodat pozemek parc. [číslo] o výměře 4 472 m2 v k. ú. [část obce] u [obec]. Usnesení bylo přijato v navrhovaném znění pod [číslo] písm. c)“.

18. Žalovaný 1) vyvěsil dne [datum] oznámení o záměru prodeje pozemku [územní celek] dle § 39 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích v platném znění.„ Na základě usnesení zastupitelstva obce [číslo] 2019 písm. c) ze dne [datum] zveřejňuje obec Libouchec záměr o prodeji pozemkové parcely p. [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] u [obec] o výměře 4 472 m2“. (Listina ve spise na č. l. 46). Oznámení obsahuje údaje dle katastru nemovitostí parcelní číslo, obec, katastrální území, č. [anonymizováno], výměra, typ parcely, mapový list, určení výměry, způsob využití, druh pozemku, vlastnické právo je zapsáno pro [územní celek] [adresa]. Dále je v oznámení zachycena na fotografii tvar parcely. Oznámení je podepsáno starostou [územní celek] a opatřeno razítkem obce.

19. Dne [datum] podala nabídku osoba, jejíž identifikační údaje nejsou v této žádosti uvedeny (fotokopie ve spise na č. l. 47 opatřené podacím razítkem [stát. instituce] [datum]). Doplněk je učiněn listinou (ve spise na č. l. 48) podáním došlým [stát. instituce] [datum], jak dokládá podací razítko.

20. Žalobkyně podala žádost na koupi předmětného pozemku listinou datovanou [datum] doručenou [stát. instituce] dle podacího razítka [datum].

21. Listinou (ve spise na č. l. 52) opatřenou podacím razítkem [stát. instituce] [datum] podala 2) žalovaná žádost o koupi pozemku.

22. Listinou (ve spise na č. l. 54) 2) žalovaná dopisem ze dne [datum] doručeným [stát. instituce] [datum] upozornila na procesní pochybení resp. na zmatečný procesní postup při prodeji sporného pozemku. O zvážení dalšího postupu žádá 2) žalovaná svým druhým dopisem ze dne [datum] (ve spise na č. l. 55).

23. Dopisem ze dne [datum] (ve spise na č. l. 56) žalobkyně oznamuje [stát. instituce] svůj„ eminentní zájem o koupi pozemku a dovoluje si požádat o informaci a sdělení, kdy bude zahájeno dohadovací řízení dle článku VI. zásad.

24. Listinou (ve spise na č. l. 57) první žalovaná vydává usnesení ze zasedání [číslo] zastupitelstva [územní celek] konané dne [datum] o tom, že„ zastupitelstvo [územní celek] revokuje usnesení [číslo] písm. c) ze druhého zasedání ZO z [datum]:„ úkol starostovi obce zveřejnit na úřední desku záměr obce prodat pozemek parc. [číslo] o výměře 4 472 m2 v k. ú. [část obce] u [obec]“. Dále z textu vyplývá, že„ zastupitelstvo [územní celek] pověřuje starostu obce v souladu s dříve přijatým usnesením [číslo] písm. a) ze dne [datum] podpisem kupní smlouvy na prodej p. [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] u [obec] o výměře 4 472 m2 za částku 2 683 200 Kč a náklady spojenými s prodejem dle postupu a zásadami prodeje, směny, nabytí a převodu pozemku do vlastnictví a z vlastnictví [územní celek] [právnická osoba] [právnická osoba], [adresa žalované], [IČO]“.

25. Usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 8. 2019 č. j. 10 C 302/2019-86 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 10. 2019 č. j. 12 Co 259/2019-166 bylo nařízeno předběžné opatření, kterým bylo žalované 1) zakázáno, aby na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi žalovanou 1) jako stranou prodávající a žalovanou 2) jako stranou kupující nakládala s pozemkem parc. [číslo] ležícím v [katastrální uzemí], [územní celek]. Žalované 2) byla uložena povinnost shodně jako žalované 1), tedy zákaz nakládat s předmětným pozemkem.

26. Informace o pozemku dokládá vlastnické právo 1) žalované k předmětnému pozemku záměr obce prodat pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí], zapsáno na [list vlastnictví], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce].

27. Právní subjektivita žalobkyně byla doložena výpisem z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka [číslo].

28. Právní subjektivita 2) žalované byla doložena výpisem z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka [číslo]. Ze skutečností ve výpise uvedených vyplývá, že 2) žalovaná vznikla odštěpením z [právnická osoba] Management s. r. o., [IČO] se sídlem [adresa].

29. Listinou (ve spise na č. l. 216) ze dne [datum] doručenou [stát. instituce] dle podacího razítka dne [datum] sděluje společnost [právnická osoba] svým jednatelem Ing. [jméno] [jméno] informaci ve věci návrhu na odkoupení pozemku [číslo] v k. ú. [část obce] u [obec] v návaznosti na jednání zastupitelstva dne [datum]. V dopise sděluje, za jakých podmínek má zájem o nabízený pozemek, dále informuje o tom, že smluvní stranou kupní smlouvy, tzn. kupujícím pozemku, bude společnost [právnická osoba] nebo nově vzniklá společnost, která vznikne odštěpením části podniku ze společnosti [právnická osoba]

30. Dopisem (ve spise na č. l. 220) ze dne [datum] sděluje starosta [územní celek] společnosti [právnická osoba], že zasílá návrh kupní smlouvy týkající se prodeje předmětného pozemku. Návrh kupní smlouvy byl předložen (ve spise na č. l. 221). Mezi žalovanými byla vedena korespondence, jak dokládají dopisy na č. l. 223, 224, mj. informaci o tom, že společnost [právnická osoba] jménem svého jednatele sděluje, že„ stále čekáme na nabytí právní moci rozhodnutí o výjimkách z chráněných druhů, jež očekáváme do konce listopadu. V návaznosti na to se Vám ozvu začátkem prosince ve věci návrhu kupní smlouvy“.

31. Dopisem (ve spise na č. l. 226) ze dne [datum] oznamuje starosta [územní celek] úřadu [anonymizováno] kraje, odbor životního prostředí a zemědělství informaci o tom, že„ dne [datum] bylo na druhém řádném zasedání zastupitelstva obce Libouchec projednána zaslaná dokumentace k záměru [anonymizováno] [obec] – výrobní areál. [příjmení] ze zasedání je ten, že zastupitelstvo dokumentaci k tomuto záměru bere na vědomí a nemá k této žádné připomínky“. Informaci o posuzování vlivu na životní prostředí projednalo zastupitelstvo obce a vzalo na vědomí tento dokument, jak vyplývá z usnesení [číslo] písm. a) konaném na zastupitelstvu obce [datum].

32. Dopisem ze dne [datum] (ve spise na č. l. 229) sděluje starosta obce společnosti [právnická osoba] o tom, že„ ze sedmého zasedání zastupitelstva [územní celek] vzešel dotaz v záležitosti zaslaného návrhu kupní smlouvy týkajícího se prodeje pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] u [obec] společnosti [právnická osoba] Dne [datum] jsem zaslal Ing. [jméno] tento návrh kupní smlouvy, ale dosud od Vaší společnosti nemáme žádnou odpověď“.

33. Dopisem ze dne [datum] (ve spise na č. l. 230) reaguje jednatel společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] a sděluje skutečnosti v dopise označené, mj. informaci o tom, že koupi pozemku bude realizovat [právnická osoba] [právnická osoba], IČ [číslo], která vznikla odštěpením ze společnosti [právnická osoba], dále, že„ projekt výrobního areálu nabral zpoždění oproti původnímu plánu v důsledku procesu posuzování vlivu na životní prostředí, kdy jsme pořizovali tzv. velkou EIA. V současné době čekáme na povolení výjimky ze zákazů dle § 56 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Případné připomínky ke kupní smlouvě si Vám dovolím zaslat ihned poté, jakmile tyto výjimky získáme a následně koupi pozemku bezodkladně zrealizujeme“.

34. Listinami ve spise na č. l. 256-259 2) žalovaná předložila barevné fotografie svého výrobního areálu zachyceného i na snímku z katastrální mapy a leteckého snímku, a to k doložení polohy sporného pozemku ([číslo] v k. ú. [část obce] u [obec]), sousedního pozemku 2) žalované a areálu žalobkyně. Sousedním pozemkem pozemku sporného byl označen areál [příjmení] [příjmení] společnosti [právnická osoba] K této společnosti 2) žalovaná předložila usnesení Městského soudu v Praze ve věci [spisová značka] ze dne 17. 1. 2018, kterým byl zjištěn úpadek společnosti v řešeném insolvenčním řízení. E-mailovým dopisem ze dne [datum] se dotazuje žalobkyně insolvenční správkyně [právnická osoba] [příjmení] paní [příjmení] ohledně prodeje [anonymizováno]„ prosím jaký je stav a jak probíhá prodej? Chtěl bych se zeptat, jaká je také minimální cena, kterou by věřitelé akceptovali. Insolvenční správkyně odpověděla [datum] mailovým dopisem, že„ [příjmení] žádost jsme projednali se zajištěným věřitelem, který nepovažuje prodej v tuto chvíli za vhodný a konečné rozhodnutí bude v tomto směru realizováno později s ohledem na realizaci prodeje areálu jako celku, což lze předpokládat v průběhu tohoto roku“. E-mailovým dopisem ze dne [datum] se dotazuje žalobkyně na možnost odkoupení předmětného pozemku pro vybudování kruhové křižovatky v dané lokalitě. Pozemek z vlastnictví [právnická osoba] v k. ú. [obec] – [číslo] o rozloze 106 m2.

35. U jednání konaném dne [datum] byl vyslechnut jako svědek [celé jméno svědka]. Jeho výpověď měla být zaměřena na prokázání tvrzení 2) žalované o šikanózním jednání žalobkyně. Žalovaná 2) následně od svých tvrzení ustoupila a nechtěla je prokazovat. Svědeckou výpověď soud pro další řízení proto nehodnotil.

36. Listinou (na č. l. 121) [územní celek] jménem svého starosty oznámila prodej nemovitosti podle § 39 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích zveřejněním záměru prodat zájemcům tuto nemovitost pozemkovou parcelu [číslo] v k. ú. [část obce] u [obec]. Vyvěšeno na úřední desce [datum].

37. Znalecký posudek [číslo] 2017 vypracovaný znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení] dne [datum] je vypracován na základě objednávky [územní celek] jako podklad pro prodej nemovitosti pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce] u [obec]. Úkolem znalce je určit obvyklou cenu tohoto pozemku. Znalkyně provedla prohlídku nemovitosti dne [datum], jak z posudku vyplývá. Obvyklou cenu pozemku ke dni ocenění stanovila na 1 274 070 Kč.

38. Znalecký posudek [číslo] 2019 ze dne [datum] zpracovala rovněž znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] na objednání [územní celek] ve věci prodeje sporného pozemku. Obvyklou cenu pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] u [obec] stanovila na 1 512 650 Kč.

39. Právní posouzení uplatněného nároku soud dovozoval z režimu zákona [číslo] zákon o obcích (obecní zřízení), dále jen citovaný zákon.

40. Podle § 2 odst. 1 citovaného zákona obec je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek. Obec vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

41. Podle § 2 odst. 2 citovaného zákona obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem.

42. Podle § 38 odst. 1 citovaného zákona majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Porušením povinností stanovených ve větě první a druhé není takové nakládání s majetkem obce, které sleduje jiný důležitý zájem obce, který je řádně odůvodněn. Obec vede účetnictví podle zákona o účetnictví 43. Podle § 39 odst. 1 citovaného zákona záměr obce prodat, směnit, darovat, pronajmout, propachtovat nebo vypůjčit hmotnou nemovitou věc nebo právo stavby anebo je přenechat jako výprosu a záměr obce smluvně zřídit právo stavby k pozemku ve vlastnictví obce obec zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může obec též zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud obec záměr nezveřejní, je právní jednání neplatné. Nemovitá věc se v záměru označí údaji podle zvláštního zákona platnými ke dni zveřejnění záměru.

44. Podle § 39 odst. 2 citovaného zákona při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna, jde-li o cenu nižší než obvyklou. Není-li odchylka od ceny obvyklé zdůvodněna, je právní jednání neplatné.

45. Zjištěný skutkový stav a důkazní situace dle názoru soudu vedla k závěru, že žalovaná 1) se nedopustila vytýkaného porušení právní povinnosti, jejímž důsledkem by bylo možno považovat kupní smlouvu uzavřenou mezi oběma žalovanými dne [datum] za absolutně neplatnou. Stěžejním důkazem pro posouzení dané věci byl přezkum záměru 1) žalovaného zveřejněného na úřední desce dne [datum] o prodeji pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] (ve spise listina na č. l. 121) ve spojení s oznámením o záměru prodeje téhož pozemku na základě zveřejnění na úřední desce 1) žalované dne [datum] (ve spise listina na č. l. 246). V návaznosti na jednání 1) žalovaného jak vyplývá z předložených zápisů ze zastupitelstva [územní celek].

46. Dříve než bude v tomto rozsudku soudem hodnocen obsah předmětných listin a právní jednání 1) žalované, je vhodné uvést v souladu s právní úpravou zákona o obcích charakteristiku zveřejněného záměru neboť o takovýto institut, který žalobkyně ve sporu napadla, se jedná. Povinnost obce zveřejnit záměr majetkové dispozice se svým majetkem je upraven v § 39 odst. 1 zákona o obcích. Z citovaného ustanovení zákona vyplývá povinnost obce svůj záměr předem zveřejnit na úřední desce tak, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své případné nabídky. Jedná se o povinný úkon, který musí být učiněn před rozhodnutím o zamýšlené majetkové dispozici (před rozhodnutím o uzavření smlouvy), a to pod sankcí absolutní neplatnosti dispozice (uzavřené smlouvy). Smyslem záměru je učinit majetková jednání obce transparentními a zároveň hospodárnými (s ohledem na § 38 zákona o obcích) neboť obec jím vyzývá případné zájemce k podávání vlastních nabídek a každému dává možnost se k dispozici vyjádřit a namítat případnou nehospodárnost či neúčelnost. Dispozice obecním majetkem musí probíhat v souladu s dobrými mravy a principy slušnosti. Tedy tak aby předem stanovená kritéria nebyla chápána pouze jako záminka pro výběr předem stanoveného zájemce. Příkladmo je možno uvést rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 7. 2008 sp. zn. 28 Cdo 3757/2007, rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 3. 9. 2009, sp. zn. 28 Cdo 4108/2008, ze dne 23. 2. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2146/2010, ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. 29 ICdo 32/2016, ze dne 16. 5. 2018, sp. zn. 30 Cdo 3890/2017. Povinnost zveřejnit záměr není povinností soukromoprávní povahy, záměr proto není soukromoprávním jednáním (např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 5. 2010, sp. zn. 28 Cdo 1383/2010, rozsudek téhož soudu ze dne 28. 1. 2004, sp. zn. 28 Cdo 2623/2003, rozsudek ze dne 31. 3. 2004, sp. zn. 28 Cdo 865/2003). Záměr není ani veřejným příslibem ani vyhlášením veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 5. 2010, sp. zn. 28 Cdo 1383/2010). Jedná se tedy o povinnost veřejnoprávní povahy, byť s možnými konsekvencemi v rovině soukromoprávní, která sleduje veřejný zájem na transparentnosti a hospodárnosti nakládání s veřejným majetkem (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 2. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2146/2010, rozsudek ze dne 16. 7. 2008, sp. zn. 28 Cdo 3757/2007). Svou povahou se jedná o informativní (správní) úkon, na jehož základě mohou případní zájemci iniciovat smluvní proces směřující k uzavření obcí zamýšlené smlouvy, tedy o jakousi veřejnoprávní obdobu veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku. Zveřejněním záměru obec sebe sama nezavazuje k uskutečnění zamýšleného právního jednání, tj. není povinna z obdržených nabídek určitou vybrat a právní jednání (smlouvu) učinit (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 5. 2005, sp. zn. 28 Cdo 2957/2004). Je možné a přípustné, aby se obec i po zveřejnění záměru či po obdržení nabídek ke zveřejněnému záměru rozhodla, že dispozice nakonec nebude učiněna, resp. že žádnou z obdržených nabídek nevybere a smlouvu neuzavře. Ovšem pro rušení a zejména pak pro případné znovuzveřejnění záměru platí závěry Ústavního soudu, které požadují, aby postupy obce při nakládání s majetkem byly transparentní a aby se obec nedopouštěla nerovného zacházení (nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. IV.ÚS 1167/11). To znamená, že zruší-li obec záměr a následně jej znovu přijme a zveřejní, musí mít k takovému postupu legitimní důvody a v žádném případě nesmí být přítomna snaha upřednostnit určitého zájemce nebo naopak určitého zájemce takovým způsobem vyloučit, tedy jednat s úmyslem obejít smysl záměru i principy nakládání s veřejným majetkem. Záměr musí být zveřejněn i v případě, je-li zřejmé, že obec například daruje nebo prodá nemovitý majetek konkrétní osobě. Povinné zveřejnění záměru je předepsáno při kumulativním splnění dvou podmínek – obcí zamýšlená dispozice se musí týkat hmotné nemovité věci nebo práva stavby a tato dispozice musí spočívat v prodeji, pronájmu, propachtování, darování, výpůjčce, výprose a směně hmotného nemovitého majetku obce a práva stavby nebo ve smluvním zřízení práva stavby k obecnímu majetku. Je při tom lhostejné, jak je dané právní jednání označeno (Např. návrh smlouvy, který obec obdržela od potenciální druhé smluvní strany, hovoří o smlouvě o spolupráci. Její podstatou je však poskytnutí výpůjčky obecní budovy). Vždy je třeba zkoumat, zda úvaha o jednání mezi obcí a druhou stranou má charakter prodeje (úplatný převod vlastnického práva).

47. Zveřejnění záměru obec nezavazuje k uskutečnění dispozic, jejíž záměr byl zveřejněn, a proto i při záměru prodeje hmotné nemovité věci není záměrem schváleným radou zastupitelstvo vázáno potud, že by nemohlo záměr zrušit a dispozici nerealizovat. V této souvislosti lze odkázat též na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 3. 2007, sp. zn. 30 Cdo 2452/2006, rozhodnutí ze dne 6. 8. 2009, sp. zn. 22 Cdo 4897/2007. Judikatura dokonce dovodila, že i případné zveřejnění záměru bez jakéhokoliv předchozího schválení k tomu příslušným orgánem (radou, případně z jejího pověření starostou či obecním úřadem) sice je porušením § 102 odst. 3, nevede však k neúčinnosti záměru, jsou-li jinak ostatní požadavky splněny (k tomu některé závěry plynoucí z usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 6. 8. 2009, sp. zn. 22 Cdo 4897/2007). Na věc lze pohlížet i tak, že pokud příslušný obecní orgán rozhodl o uzavření smlouvy, mlčky akceptoval i zveřejnění (jím předem neschváleného) záměru, čímž důsledky takového pochybení odstranil, aniž by došlo k narušení smyslu povinnosti plynoucí z § 39 odst. 1.

48. Zákon o obcích nevymezuje taxativním způsobem náležitosti záměru. Pouze uvádí, že nemovitosti musejí být označeny podle zvláštního zákona, přičemž poznámka pod čarou odkazuje na katastrální zákon. Z judikatury především vyplývá, že záměr musí být jednoznačný, musí z něj jednoznačně plynout konkrétně zamýšlená vůle obce ve vztahu k určitému majetku. Na druhou stranu nejsou soudy kladeny na záměry stejně přísné požadavky jako na samotná právní jednání, jak konstatoval Nejvyšší soud„ Není možné klást na zveřejnění záměru stejné formální požadavky, jako na převod nemovitosti neboli zmíněný účel § 39 odst. 1 je v rozhodující míře naplněn už tehdy, dojde-li ke zveřejnění záměru prodat určitou nemovitost způsobem, který objektivně vyvolává obecnou domněnku, že obec tuto nemovitost s největší pravděpodobností zamýšlí převést“ (usnesení ze dne 25. 6. 2007, sp. zn. 28 Cdo 1907/2007). Ze záměru musí jednoznačně vyplývat jakou dispozici a s jakým majetkem má obec v úmyslu učinit. Není však nezbytné, aby záměr zcela„ právnicky pregnantně“ tuto dispozici vymezoval, resp. vymezoval podrobnější podmínky této dispozice. Přitom platí, že zveřejněný záměr, schvalovací usnesení i následně uzavřená smlouva si musejí co do obsahu odpovídat (srovnej přiměřeně rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. 29 Cdo 32/2016 ze dne 21. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1262/2016). Ze zákona lze dovodit dvě základní náležitosti záměru, konkrétně identifikace nemovitosti a jednoznačnou specifikaci zamýšlené majetkové dispozice (např. prodej či pronájem). Naproti tomu zákonnou podmínkou není, aby zveřejněný dokument výslovně uváděl termín„ záměr“ nebo odkaz na § 39. Podstatné je, že z dokumentu musí plynout úmysl obce provést konkrétní majetkovou dispozici konkrétní věci. Záměr proto může být součástí i jiného dokumentu, např. zveřejněných pravidel privatizace bytového fondu (pokud splňují podmínky dané § 39 odst. 1 zejména z hlediska zveřejnění a identifikace nemovitosti). Záměr musí především jednoznačně vymezit dispozici, kterou má obec v úmyslu uskutečnit. Záměr nemusí majetkoprávní jednání vymezit přesně do všech detailů, nemusí stanovit ani bližší podmínky pro výběr nabídek (rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. 29 Cdo 32/2016) ani podstatné náležitosti zamýšlené smlouvy. Postačí uvedení údaje o prodeji, přičemž je již na dalším rozhodnutí obce, zda prodá přímo nebo vícefázově. V záměru je dále nutné identifikovat příslušnou hmotnou nemovitou věc (právo stavby). Pro označení nemovitosti je určující § 8 katastrálního zákona. Povinnost zveřejnit záměr podle § 39 odst. 1 se vztahuje na jakýkoliv nemovitý majetek ve vlastnictví obce, tedy i na nemovitosti, které nejsou předmětem evidence v katastru nemovitostí. Případné nedostatečné označení nemovitosti v záměru ve smyslu § 8 katastrálního zákona samo o sobě nemusí vést k neúčinnosti zveřejněného záměru, jestliže je nemovitost v záměru identifikována jinak, ale jednoznačně a je takto jednoznačně určitelná, avšak pro kohokoliv, nikoliv jen pro místní obyvatele. Záměr je vyhotovován jako dokument obce v samostatné působnosti a vztahují se na něj některé další obsahové požadavky. Především je třeba připomenout § 111. Na záměr se dále vztahují některé povinnosti plynoucí ze zákona o archivnictví, zejména podle § 65 odst. 3 je nutné záměr opatřit datem vyvěšení a sejmutí z úřední desky. Záměr může (ale nemusí) být opatřen razítkem obce (razítkem užívaným pro oblast samostatné působnosti, nikoliv razítkem se státním znakem). Je rovněž třeba záměr opatřit označením osoby, která jej vyhotovila a jejím podpisem. Je taktéž možné (a vhodné), aby záměr obsahoval i odkaz na usnesení, jímž byl schválen. Absence zde popsaných náležitostí ovšem samozřejmě nevede k neúčinnosti zveřejněného záměru. Ustanovení § 39 odst. 1 zákona o obcích neukládá obci povinnost uvádět ve zveřejněném záměru bližší podmínky zamýšlené dispozice (zamýšleného právního jednání), typicky minimálně kupní cenu či nájemné, omezené budoucí užití věci apod., ani podmínky, za nichž lze podávat nabídky a vyjádření; např. lhůty pro podávání nabídek či povinnost složit určitou kauci k účasti ve výběru a to, i kdyby o nich předem rozhodla. Pokud však obec v záměru bližší podmínky dispozice nebo bližší podmínky pro podávání nabídek přesto (dobrovolně) uvede, sama sebe tím omezuje a tyto podmínky se pro ni stávají závaznými (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. 5. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1932/2008, ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. 32 Cdo 721/2010, ze dne 15. 10. 2008, sp. zn. 26 Cdo 273/2018). Nicméně ani závaznost podmínek pro obec nevyvolává povinnost obce uzavřít smlouvu s tím, kdo tyto podmínky splnil (rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 1. 8. 2018, sp. zn. 26 Cdo 1011/2018). Jednotlivé podmínky stanovené obcí, musejí být poměřovány vždy hlediskem veřejného zájmu a musejí být i v praxi aplikovány v souladu s principem rovného přístupu ke všem zájemcům. Není protiprávní vyloučit určité zájemce, či způsoby využití věci, musí se tak ovšem stát jen z legitimního, obecně hájitelného důvodu, nikoliv s cílem a priori preferovat či vyloučit konkrétního zájemce bez rozumného důvodu.

49. Obsahuje-li záměr lhůtu pro podání nabídek, je třeba tuto lhůtu považovat svou povahou za hmotněprávní, tzn. v poslední okamžik musí být nabídka k dispozici obce. Není-li lhůta stanovena, je dle judikatury možné podávat nabídku kdykoliv až do zasedání příslušného orgánu, resp. tak, aby bylo reálně možné nabídku na jednání zastupitelstva ještě zohlednit. Časté je též stanovení minimální ceny. Podle judikatury, i když je tato cena uvedena jako pevná, není vyloučeno, aby obec přijala i vyšší nabídku (je možné soutěžit i na vyšší cenu). Je dokonce i přípustné (nikoliv však nesporně), že obec seznámí jednotlivé zájemce s obsahem konkurenční nabídek a připustí úpravu nabídek včetně akceptace vyšší nabídky (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 2. 2016, č. j. 4 As 223/2015-43). Obec by však měla dát všem zájemcům stejnou možnost, například upravovat nabídky (licitaci) či seznamovat se s ostatními nabídkami apod. Jinak řečeno, umožní-li obec určitý postup jednomu ze zájemců, nemůže jej ostatním odmítnout (byť podle judikatury je nemusí k takovému postupu aktivně pobízet). Judikatura ale vyloučila, aby při stanovení minimální ceny legálně akceptovala nižší kupní cenu (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1849/2014).

50. Sporné může být, do jaké míry je odchýlení se od zveřejněného záměru v uzavřené smlouvě bez dalšího důvodem pro konstatování neplatnosti uzavřené smlouvy. Je však třeba rozlišovat podmínky podstatné a podmínky doplňující. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 15. 10. 2018, sp. zn. 26 Cdo 273/2018 dovodil, že důsledky odchýlení se od podmínek v záměru je na místě hodnotit podle míry, s níž je vyloučen účel záměru, tedy rovná a transparentní soutěž. Takto dovodil, že nepodstatné odchylky, které by nemohly vést k určení jiného okruhu zájemců, či které nijak nepoškozují obec, nelze chápat jako porušení povinnosti zveřejnit záměr. Naopak pokud by došlo k uzavření smlouvy co do její základní podstaty odlišně oproti právnímu jednání avizovanému v záměru, vedlo by to k neplatnosti smlouvy. Soud přitom vycházel z poměřování obsahu smlouvy a záměru s tím, že dokonce ani nedovodil nutnost, aby ve smlouvě byly sjednány (pod smluvní pokutou) všechny vedlejší podmínky, které v záměru obec s pronájmem stanovila (je ovšem otázkou, zda v případě, že obec smluvně nezabezpečí splnění všech podmínek v záměru, nejedná v rozporu s § 38 odst. 1).

51. Od porušení podmínek uvedených ve zveřejněném záměru je nutné odlišit případné porušení interních směrnic pro majetkové dispozice při sjednání konkrétní smlouvy. Jejich porušení (samozřejmě pokud nejsou součástí zveřejněného záměru) tudíž představuje pouze porušení vnitřního předpisu obce, které není porušením právních předpisů, a proto nemůže samo o sobě mít dopady na (ne) platnost uzavřené smlouvy. Stejně tak z takové směrnice nemůže vyvolávat smluvní povinnost obce (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 1. 8. 2018, sp. zn. 26 Cdo 1011/2018).

52. V posuzované věci obec Libouchec vyvěsila dne [datum] na své úřední desce oznámení o prodeji nemovitosti pozemkové parcely [číslo] v k. ú. [část obce] u [obec]. Do [datum] byl tento záměr na úřední desce zveřejněn. Tím nastala ze strany obce informační povinnost vůči neurčitému okruhu subjektů, aby mohly případně do takto vyhlášeného záměru učinit své nabídky na odkoupení obecního majetku. Prodej předmětného pozemku byl schválen zastupitelstvem [územní celek] dne [datum] usnesením [číslo] písm. b). Dne [datum] rozhodlo zastupitelstvo [územní celek] usnesením [číslo] písm. a) o schválení prodeje předmětného pozemku společnosti [právnická osoba] nebo nově vzniklé společnosti, která vznikne odštěpením části podniku ze společnosti [právnická osoba] Uvedené skutečnosti vyplývají ze zápisu z devátého zasedání zastupitelstva [územní celek] konaného [datum]. Na to navazuje usnesení zastupitelstva obce [číslo] písm. b), kterým bylo uloženo starostovi nechat vypracovat do příštího zasedání zastupitelstva návrh kupní smlouvy na prodej předmětného pozemku. Dne [datum] byl zaslán od společnosti [právnická osoba] návrh smlouvy o převodu nemovitostí. Dne [datum] tento návrh byl odeslán z [územní celek] označené společnosti s upozorněním, že po odštěpení nově vzniklé společnosti je nutné uzavřít kupní smlouvu přímo na tuto společnost. Dne [datum] na desátém zasedání zastupitelstva obce byla provedena prezentace záměru [právnická osoba] Management za účasti zástupců společnosti a projektanta, kdy zastupitelstvo projednalo a vzalo na vědomí informaci této společnosti o jejich záměru výstavby výrobního areálu. Dne [datum] na druhém zasedání zastupitelstva byl projednán dokument posuzování vlivu na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění záměr [anonymizováno] [obec] – výrobní areál. Zastupitelstvo obce vzalo na vědomí tento dokument, pověřilo starostu odeslat písemné vyjádření Krajskému úřadu [anonymizováno] kraje s tím, že zastupitelstvo k tomuto dokumentu nemá připomínek. Dne [datum] na sedmém zasedání zastupitelstva byl vznesen dotaz zastupitele, v jaké fázi je prodej předmětného pozemku, o který požádala [právnická osoba] [právnická osoba] Na to bylo reagováno [datum], kdy [územní celek] odesílá [právnická osoba] Management písemnou výzvu k vyjádření se k prodeji pozemku a zaslanému návrhu kupní smlouvy. Na to došla reakce [datum] jednatele společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] [jméno], která byla projednána a vzata na vědomí na osmém zasedání zastupitelstva dne [datum]. Dne [datum] zasílá jednatel společnosti upravený návrh kupní smlouvy s úpravou kupujícího a výše kupní ceny bez DPH. Dne [datum] zaslána [právnická osoba] [právnická osoba] žádost o udělení souhlasu s uložením vodovodní přípojky – směřováno k napojení výrobního areálu, rada obce projednala a schválila. Dne [datum] zaslána společnosti [právnická osoba], stavební a inženýrská činnost – společnost zastupující D8 [právnická osoba]„ Žádost o vydání stanoviska k územnímu řízení z hlediska vlastníka dotčených pozemků par. [číslo] v k. ú. [část obce] u [obec]“. [jméno] obce vzala žádost na vědomí s úkolem starostovi o vyžádání upřesnění žádosti. Dne [datum] zaslán jednateli společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] [jméno] písemný dotaz k vyjádření se k zaslanému návrhu kupní smlouvy. Reakce došla [datum] a následně [datum]. Dne [datum] zaslána žádost [právnická osoba] [právnická osoba] o udělení souhlasu s pokácením jednoho kusu stromu na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] u [obec] v rámci přípravy území. [jméno] obce projednala a schválila.

53. Zastupitelstvo [územní celek] na svém druhém zasedání konaném [datum] (jak vyplývá ze zápisu) byla projednána situace ohledně prodeje předmětného pozemku. Ze zápisu vyplývá„ starosta uvedl, že vzhledem k velké časové prodlevě musí být záměr prodeje pozemku znovu zveřejněn na úřední desce“. Zastupitelstvo obce projednalo a uložilo starostovi obce zveřejnit na úřední desku záměr obce prodat pozemek par. [číslo] o výměře 4 472 m2 v k. ú. [část obce] u [obec]. Usnesení bylo přijato pod [číslo] písm. c).

54. V tomto okamžiku nastala situace, kdy existuje vyhlášený záměr na prodej pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] u [obec], zveřejněný [datum] na úřední desce a záměr o prodeji téhož pozemku zveřejněný a vyvěšený na úřední desce obce Libouchec dne [datum] (ve spise na č. l. 46). V návaznosti na námitky, které byly podány druhou žalovanou, týkající se chybného procedurálního postupu, [územní celek] reagovala tím, že na šestém zasedání zastupitelstvo [územní celek] dne [datum] revokovalo usnesení [číslo] písm. c) ze dne [datum], kterým bylo uloženo zveřejnit na úřední desce záměr prodat předmětný pozemek, tedy shora označený v pořadí druhý vyhlášený záměr. Téhož dne zastupitelstvo obce pověřilo starostu v souladu s dříve přijatým usnesením [číslo] písm. a) ze dne [datum] podpisem kupní smlouvy na prodej předmětného pozemku za tam uvedenou kupní cenu v souladu s postupy a zásadami prodeje [právnická osoba] [právnická osoba]

55. Soud posuzoval postup [územní celek] ve vztahu ke dvěma zveřejněným záměrům prodeje téhož pozemku. Dle názoru soudu v postupu [územní celek] není možno dovodit protiprávní jednání. Soud vycházel z následujícího. Oba vyhlášené záměry mají náležitosti vyžadované zákonem o obcích. Ostatně v tomto směru nebylo mezi účastníky ničeho namítáno. Na tentýž pozemek byl vyhlášen druhý záměr vyvěšený na úřední desce [datum] za situace, kdy [datum] byl vyhlášen na úřední desce záměr o prodeji téhož pozemku. K vyhlášení druhého záměru dle názoru soudu došlo zřejmě vlivem námitek procedurální povahy vznesených 2) žalovanou a vnímané časové prodlevy mezi prvním vyhlášeným záměrem a neuzavřenou kupní smlouvou se zájemcem. Zazněl v tomto směru dotaz, o čemž svědčí zápis ze zastupitelstva obce. Na vzniklou situaci bylo reagováno vyhlášením záměru prodeje téhož pozemku. Obec vytvořila situaci při existenci dvou vyhlášených záměrů na prodej téhož pozemku. Žalobkyně se přihlásila do druhého vyhlášeného záměru. Zpochybnila platnost uzavřené kupní smlouvy se zájemcem, který byl vybrán z prvního vyhlášeného záměru. Obec na vzniklou situaci reagovala (na základě pro ní zpracovaného právního rozboru) revokací usnesení, jímž byl schválen záměr vyhlášený v pořadí druhý. [příjmení] procesní pochybení. Účinným zůstal první vyhlášený a schválený záměr na prodej pozemku. V rámci tohoto záměru obec činila se zájemcem právní kroky, jak dokládají jednotlivé zápisy. Řešila situaci ohledně položení vodovodní přípojky, kácení stromu, posuzování vlivu na životní prostředí. 2) žalovaná, resp. společnost, která vznikla oddělením z původní společnosti [právnická osoba], zamýšlela ne pozemku vybudovat výrobní areál.

56. Popsanou situaci soud nevnímal jako postup [územní celek] v rozporu se zákonem. Tedy, že by tím obec porušila zákon o obcích či jej obcházela, případně jednala tak, aby zvýhodňovala konkrétního zájemce. Jednání obce není možno vnímat ani jako jednání netransparentní či jednání v rozporu s dobrými mravy či zásadami slušnosti.

57. Soud uzavřel, že účinným zůstal první vyhlášený záměr [územní celek] vyvěšený na úřední desce dne [datum]. 58. 1) žalovaná dle názoru soudu neporušila ani další žalobkyní vytýkané právní povinnosti, jak bude dále rozvedeno. Kupní smlouva mezi obcí [obec] a druhou žalovanou byla uzavřena dne [datum]. Co se týče tvrzeného pochybení o tom, že smlouva byla uzavřena s neexistujícím subjektem, není možno žalobkyni přisvědčit. Z důkazů jednoznačně vyplynulo, že zájemcem, se kterým obec uvažovala na uzavření kupní smlouvy, měla být společnost [právnická osoba], případně společnost, která vznikne oddělením z této společnosti. To se také stalo. Společnosti [anonymizováno] [právnická osoba], jak bylo doloženo výpisem z obchodního rejstříku, vznikla oddělením od společnosti [právnická osoba] Nebylo pochyb o tom, se kterým subjektem bude [územní celek] kupní smlouvu uzavírat. V této části soud žádné pochybení na straně [územní celek] neshledal. Nelze hovořit o tom, že by z tohoto pohledu byla uzavřená kupní smlouva neplatná pro neexistenci druhé smluvní strany, jak tvrdí žalobkyně.

59. Pokud jde o namítanou nehospodárnost při nakládání s obecním majetkem, soud názor žalobkyně nesdílí. § 38 odst. 1 zákona o obcích ukládá 1) žalované, aby majetek obce využívala účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku.

60. Soud považuje za vhodné uvést k výkladu tohoto zákonného ustanovení následující. Majetek obcí je majetkem veřejným. Obce jsou proto při dispozicích s tímto majetkem omezeny oproti jiným vlastníkům určitými specifickými zákonnými povinnostmi. Pregnantně se k povaze obecního majetku a nakládání s ním vyjádřil Nejvyšší soud České republiky, když v rozhodnutí ze dne 8. 4. 2009, sp. zn. 28 Cdo 3297/2008 uvedl„ Je zřejmé, že obec ani, jakožto účastníka soukromoprávního vztahu nelze vyjmout z požadavků kladených na správu věcí veřejných. Obec jakožto veřejnoprávní korporace má při nakládání se svým majetkem určité zvláštní povinnosti vyplývající právě z jejího postavení, jakožto subjektu veřejného práva. Proto i zde platí, že hospodaření s majetkem obce musí být maximálně průhledné, účelné a veřejnosti přístupné“. Obdobně se k povaze obecního majetku vyjádřil i Ústavní soud v nálezu ze dne [datum], sp. zn. III.ÚS 2984/09„ Z § 38 plyne obci přímá povinnost pečovat o zachování a rozvoj svého majetku a chránit jej před neoprávněnými zásahy. [příjmení] o majetek a výkon vlastnického práva k němu není ponecháno obci na volné úvaze, jako je tomu u jiných vlastníků. Kvalifikovaná starost o majetek obce je naplněním jednoho z veřejných zájmů, k jehož zabezpečení si obec musí vytvořit materiální a personální předpoklady a to v rozsahu a kvalitě, která je přímo úměrná množství (hodnotě) a charakteru (svěřeného) majetku“. [ulice] nároky, které jsou státem na obce v oblasti nakládání s majetkem kladeny, obstojí v testu ústavnosti, jestliže jsou stanoveny zákonem, sledují legitimní cíl v podobě ochrany veřejného majetku a jsou tomuto cíli přiměřené. To zjednodušeně řečeno znamená, že zákonem stanovené povinnosti jsou způsobilé daného cíle dosáhnout, aniž by ve svém důsledku zcela či téměř vyloučily možnost samosprávy samostatně rozhodovat, tedy volit řešení odpovídající místním potřebám a zvyklostem (např. nálezy Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. PI . ÚS 6/17 ze dne [datum], sp. zn. PI . ÚS 34/02). Specifická omezení obcí jako veřejnoprávních korporací při nakládání s obecním majetkem stanovená především zákonem o obcích lze při určitém zjednodušení rozdělit na povinnosti procedurální povahy, mezi něž patří zejména povinnost zveřejnit záměr a povinnost rozhodnout o právním jednání k tomu příslušným orgánem a povinnosti povahy obsahové, které se koncentrují na povinnost péče řádného hospodáře a jsou vyjádřeny především v odstavci 1, komentovaného ustanovení a § 39 odst. 2 povinnost disponovat majetkem za obvyklou cenu, případně zdůvodnit možnou odchylku. Podstatné totiž je, že obec neomezují v jejím samosprávném rozhodování, pouze požadují, aby dodržela určité procedurální postupy a z obsahového hlediska, aby zdůvodnila, proč zvolila určitý způsob využití majetku, resp. především proč s majetkem nakládá ekonomicky méně výhodně. To, že je dispozice primárně hodnocena z hlediska ekonomického protiplnění však samozřejmě neznamená, že by obec nemohla disponovat svým majetkem z ekonomického hlediska méně výhodně, typicky za nižší než obvyklé nájemné. Cena či obecněji ekonomická hodnota obcí získaného protiplnění je totiž pouze prvotním hlediskem pro posouzení dispozice. Neméně důležitým kritériem je zákonem předvídané plnění úkolů obce a dosahování jejích zájmů. Jinak řečeno obec může disponovat majetkem i ekonomicky méně výhodně, je-li taková dispozice obhajitelná„ důvody hodnými zvláštního zřetele“, resp. povinnostmi obce mimoekonomické povahy. Je možno zmínit např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 1. 2016, sp. zn. 30 Cdo 3741/2015, kde uvedl„ Povinnost obce řádně hospodařit se svým majetkem nelze – v případě zamýšleného prodeje obecního majetku – kategoricky vázat toliko na nejvyšší cenovou nabídku a to již s ohledem na § 2 odst. 2, jenž stanoví, že obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem“. Podobně Krajský soud v Hradci Králové v rozsudku ze dne 20. 7. 2016 č. j. 52 A 32/2016-126 dovodil„ Obec není povinna při prodeji nemovitého majetku vždy upřednostnit ekonomicky nejvýhodnější nabídku a může v mezích § 38 a § 39 rozhodnout, že určitou nemovitou věc prodá i za cenu nižší, než obsaženou v nejvyšší nabídce reagující na zveřejněný záměr, pokud má za to, že to je v jejím zájmu, resp. v zájmu občanů obce. Takový postup je ovšem nutno odůvodnit, a to způsobem odpovídajícím okolnostem konkrétního případu“.

61. V souvislosti s § 38 odst. 1 může být položena otázka, do jaké míry lze případné porušení této povinnosti považovat za důvod neplatnosti právního jednání, resp. do jaké míry je stát oprávněn posuzovat plnění této povinnosti a v jakém rozsahu. Zákon o obcích vychází koncepčně z toho, že sám označuje konkrétní porušení povinnosti při nakládání s obecním majetkem, která mají být důvodem neplatnosti. A contrario ty povinnosti, které zákon výslovně jako důvody neplatnosti neoznačuje, nelze za důvody neplatnosti považovat. Zjednodušeně řečeno, nutné je nejdříve zvažovat, zda porušení určité právní povinnosti vůbec může být důvodem neplatnosti a pokud ano, zda relativní či absolutní (§ 580 odst. 1 a § 588 občanského zákoníku). Porušení povinnosti plynoucí z § 38 odst. 1 zákona o obcích jako důvod neplatnosti neoznačuje. Proto je i na místě učinit závěr, podle něhož toto porušení nemá za následek neplatnost právního jednání (na rozdíl od § 39 odst. 2). To samozřejmě neznamená, že porušení této povinnosti je prosto jakéhokoliv následku. Typicky se projeví vznikem odpovědnosti majetkové a potažmo i trestní zastupitelů, kteří v rozporu s touto povinností schválili právní jednání či právně jednali, resp. vznikem povinnosti nahradit obci způsobenou škodu (byť s ohledem na § 37 v poněkud omezené výši). Právní jednání však pro rozpor s § 38 odst. 1 neplatné nebude. Při nakládání s majetkem je obec vázána pravidly účelného hospodárného nakládání s majetkem (§ 38 odst. 1). Obec nesmí jednotlivé úkony činit tak, aby předem určité zájemce vylučovala či preferovala, aniž pro takový postup existují legitimní důvody spočívající v plnění úkolů a zájmů obce.

62. V projednávané věci žalobkyně namítla, že [územní celek] prodala druhé žalované předmětný pozemek za nikoliv cenu obvyklou, jak ukládá zákon o obcích, ale cenu nižší, navíc za situace, že kupní cena v kupní smlouvě neobsahuje žádnou zmínku o DPH. Přitom dle ustálené judikatury platí, že cena je včetně DPH. Pozemek, který tvoří funkční celek se stavbou spojený pevně se zemí je od DPH osvobozen.

63. V projednávané věci soud shledal, že [územní celek] jednala se zájemcem o koupi pozemku, kdy přihlášeným zájemcem byla společnost [právnická osoba], resp. společnost vzniklá oddělením [anonymizováno] [právnická osoba], tedy druhá žalovaná. Účastníci kupní smlouvy sjednávali podmínky jejího uzavření v mezidobí, činili právní jednání dle jiných právních předpisů, jak shora naznačeno, ve vztahu k zamýšlenému výrobnímu areálu (vodovodní přípojka, ochrana ovzduší apod.) Zastupitelstvo obce schválilo prodej pozemku za kupní cenu ve smlouvě uvedenou v souladu se zásadami pro prodej a vypracovaným znaleckým posudkem [číslo] 2017. Ze znaleckého posudku, který byl k důkazu předložen, vyplývá, že pozemek je znalkyní oceňován cenou obvyklou ke dni ocenění, tedy [datum], částkou 1 274 070 Kč. Znalecký posudek vypracovaný shodnou znalkyní ke dni [datum] oceňuje cenou obvyklou 1 512 650 Kč. Kupní cena byla ve smlouvě dohodnuta na 2 683 200 Kč O ceně bylo rozhodnuto zastupitelstvem obce.

64. Dle názoru soudu nelze z uvedeného dovozovat, že by [územní celek] postupovala nehospodárně, případně neúčelně, jak vyplývá z § 38 odst. 1 zákona o obcích. Tento svůj postup vysvětlila a doložila vypracovanými znaleckými posudky. Žalovaná 1) dle názoru soudu se nedopustila žádného právního pochybení, které by mělo za následek neplatnost uzavřené kupní smlouvy dne [datum]. Ostatně již z výkladu shora uvedeného se podává, že zákon o obcích výslovně s porušením povinnosti stanovené v § 38 odst. 1 neplatnost nespojuje. Tudíž z tohoto pohledu nelze dovozovat, že by právní jednání [územní celek] bylo možno považovat za neplatné.

65. Dispozice s obecním majetkem neznamená, že by obec nemohla se svým majetkem z ekonomického hlediska disponovat méně výhodně. Tedy není prioritou vždy za nejvyšší nabídku. Jednání [územní celek] tak, jak bylo v řízení posuzováno, nevykazuje žádné znaky svévole, případně jednání v rozporu se zákonem.

66. Žalobkyní namítané porušení zásad prodeje, které mělo vést k neplatnosti kupní smlouvy, soud v řízení neshledal. Vycházel z následujícího posouzení. [územní celek] přijala dne [datum] a zastupitelstvo obce schválilo na svém zasedání usnesením [číslo] písm. f) dokument označený„ Postup a zásady prodeje, směny, nabytí a převodu pozemku do vlastnictví a z vlastnictví [územní celek]“. V tomto dokumentu žalovaná 1) upravuje podmínky týkající se dispozic s obecním majetkem. Dokument obsahuje v článku III. ujednání o schválení a zveřejnění záměru. Žalobkyně namítla, že zásady byly porušeny v tom, že nebyla dodržena lhůta v těchto zásadách zakotvená. Žalovaná tyto zásady sama přijala a byla povinna se jimi řídit. Pokud tak neučinila, dopustila se jednání, v jehož důsledku došlo k neplatnosti kupní smlouvy. 67. [územní celek] v tomto dokumentu zakotvuje v článku V. označeném„ Rozhodnutí o konkrétním kupujícím“, určuje lhůty a stanoví podmínky běhu těchto lhůt. V článku V. odst. 1 zakotvuje ujednání o tom, že o konkrétním kupujícím rozhodne zastupitelstvo obce výběrem po uplynutí nejméně 15denní lhůty, po kterou je záměr obce převést pozemek či jeho část zveřejněn na úřední desce obce a po zjištění všech nutných podkladů pro odprodej pozemku, které jsou v tomto článku stanoveny v posloupnosti. Článek V. odst. 3 obsahuje ujednání o běhu 60denní lhůty v situaci,„ nedostaví-li se kupující na výzvu obce v navrženém termínu a ani si nedomluví jiný, běží lhůta 60 dnů od doručení návrhu smlouvy pro její uzavření“. Článek V. odst. 4 hovoří o tom, že„ v případě odstoupení kupujícího nebo nebude-li kupující reagovat na výzvu v článku V. odst. 3 a marně uplyne lhůta 60 dnů, bude záležitost vrácena k rozhodnutí zastupitelstvu obce“. Článek VI. upravuje formu dohadovacího řízení, kdy průběh tohoto řízení je v kompetenci rady obce. Z obsahu tohoto článku je možno dovodit, že dohadovací řízení je formou řízení, při kterém má být vybrán kupující při prodeji pozemku, příp. bude-li žadatelů více.

68. Článek IX. odst. 2 hovoří o tom, že„ konečný termín pro podpis kupní smlouvy oběma stranami se stanovuje do 60 dnů ode dne doručení návrhu smlouvy a výzvy k jejímu podpisu“.

69. Dříve, než soud zaujme svůj výklad níže k ujednáním o hůtách v dokumentu (nad rámec posuzovaného), zmiňuje rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 3. 2004 sp. zn. 28 Cdo 865/2003, že„ Jestliže orgán obce schválil kupní smlouvu uzavřenou za podmínek odlišných od podmínek předvídaných interní směrnicí obce o zásadách postupu obce při prodeji a pronájmu nemovitého majetku (včetně bytu), nelze z toho dovozovat neplatnost smlouvy pro rozpor se zákonem nebo obcházení zákona“.

70. Lhůta 15 zakotvená 1) žalovanou v článku V. Zásad zavazuje obec rozhodnout o konkrétním kupujícím zastupitelstvem. Lhůta by měla být počítána od„ záměru obce převést pozemek“, Tedy zřejmě míněno od uplynutí lhůty dané zveřejněním na úřední desce obecního úřadu. V daném případě od [datum] do [datum]. K tomuto je třeba připočítat další lhůtu (v Zásadách blíže neuvedenou) potřebnou„ k zajištění všech nutných podkladů pro odprodej pozemku“ dle posloupnosti v Zásadách uvedené. Výkladem článku V. je soud názoru, že ujednání není zcela určité, srozumitelné, aby nevzbuzovalo pochybnosti o tom, co bylo zamýšleno pro počátek běhu v Zásadách uvedené 15denní lhůty. Další lhůta je zakotvena v článku V. odst. 3 lhůta 60 denní. Což by měla být lhůta pro uzavření kupní smlouvy. Počátek by se měl odvíjet od doručení návrhu druhé smluvní straně. Zde je možno lhůtu vnímat určitě. Další lhůty v Zásadách zakotvené je možno vnímat za určité.

71. Dokument 1) žalovanou přijatý je třeba vnímat jako interní směrnici, která stanoví určitý procedurální postup obce při dispozicích s obecním majetkem. Tyto žalovanou označené [obec] nejsou obecně závazným právním předpisem, případně obecně závaznou vyhláškou. Dle názoru soudu je třeba na ně nahlížet jako na instrukci pro činnost pracovníků obecního úřadu, v jejichž kompetenci jsou jednotlivé úkony související s realizací vyhlášeného zamýšleného záměru, vyústěného v kupní smlouvu.

72. I kdyby bylo zjištěno, že obec Libouchec nepostupovala v souladu s přijatými Zásadami, (shora vyjádřený výklad k běhu lhůt), nelze z toho dovozovat neplatnost smlouvy pro rozpor se zákonem nebo obcházení zákona. Ani v této části žalobních tvrzení nebylo možné žalobkyni přisvědčit.

73. V posuzované věci z hlediska časového sledu událostí je možno konstatovat následující. Dne [datum] vyhlásila [územní celek] záměr prodeje předmětného pozemku. Záměr byl zveřejněn na úřední desce do [datum]. V orgánech obce na zastupitelstvu [územní celek] dne [datum] byl projednán a schválen prodej předmětného pozemku a uloženo starostovi vypracovat návrh kupní smlouvy. Tedy od vyhlášeného záměru do projednání o prodeji zájemci bylo rozhodnuto v řádu měsíců. V této části je jednoznačně zachována kontinuita mezi publikací záměru obce a realizací zamýšleného právního úkonu. Uvedené se vztahuje k tvrzení žalobkyně o nepřiměřené délce mezi zveřejněným záměrem a podpisem kupní smlouvy.

74. Za situace, kdy mezi zveřejněním záměru (jeho sejmutím z úřední desky) a projednáním tohoto záměru v orgánech obce by uplynuly více, než dva roky, pak by bylo možno považovat tuto dobu za obecně nepřijatelnou, jak konstatuje Nejvyšší soud České republiky ve svém rozsudku ze dne 13. 12. 2012, sp. zn. 26 Cdo 4198/2011.

75. O takovouto situaci se však v projednávané věci nejedná. Nelze tedy dovodit, že by byla porušena časová kontinuita mezi zveřejněním záměru a realizací zamýšleného právního úkonu.

76. Porušení kontinuity dle názoru soudu není možno shledat ani v delším časovém úseku od okamžiku, kdy byl záměr prodat konkrétnímu zájemci schválen obcí [datum] (usnesením [číslo] písm. a)) a vlastním uzavřením kupní smlouvy dne [datum]. Časový úsek, který uplynul, dle názoru soudu není možno považovat za takový, který by vzbuzoval pochybnosti o netransparentním, příp. nemravném či zásadám slušnosti odporujícímu jednání [územní celek]. Bylo prokázáno, že v období byly činěny aktivně kroky směřující k tomu, aby došlo k prodeji obecního majetku za podmínek, které byly mezi smluvními stranami průběžně komunikovány a to i v návaznosti na to, že se jednalo o prodej obecního, tedy veřejného majetku. Pozemek byl zamýšlen ke stavbě výrobního areálu, což si vyžádalo splnění dalších právních povinností vyplývajících z jiných právních předpisů, jak již bylo shora naznačováno (vybudování vodovodní přípojky, kácení stromu, posuzování vlivu na životní prostředí). Tyto úkony si vyžádaly určitý časový úsek. Dle názoru soudu není nepřiměřeně dlouhý s ohledem na okolnosti případu.

77. Po provedeném dokazování a právním posouzení věci soud přijal tento závěr. Nebyly zjištěny skutečnosti, které by vyvolaly neplatnost uzavřené kupní smlouvy mezi žalovanými 1) a 2) dne [datum]. Žalovaná 1) jako obec postupovala v souladu se zákonem o obcích. 2) žalovaná vstoupila do smluvního vztahu s 1) žalovanou po právu. Uzavřela kupní smlouvu za podmínek smluvně dohodnutých a v souladu s vyhlášeným záměrem. Žalovaní jednali po právu. Návrhu žalobkyně soud vyhovět nemohl. Rozhodl jak ve výroku uvedeno o zamítnutí žaloby.

78. Postupem podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o nákladech řízení. Zohlednil, že žalobkyně nebyla účastníkem úspěšným, oproti tomu uspěli oba žalovaní. Podle výsledku řízení mají právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení při posouzení následujících skutečností. Žalovaná 1) je obcí. V řízení byla zastoupena advokátem. Soud zvažoval, zda s přihlédnutím k předmětu sporu byly náklady právního zastoupení účelně vynaložené. Dovodil, že předmět sporu se týkal posouzení neplatnosti právního úkonu a v zásadě rozhodující bylo právní posouzení zjištěných skutečností. [příjmení] bylo možno vnímat za složitější. Pokud obec byla zastoupena advokátem, soud dovodil, že náklady s tím spojené jsou účelně vynaložené. Přiznány byly podle vyhlášky č. 177/96 Sb. v následujícím rozsahu. Příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ve věci samé ze dne [datum], vyjádření ve věci samé ze dne [datum], ze dne [datum], zastoupení při jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum]. Úkon právní služby soud stanovil v částce 2 500 Kč za použití § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 7 odst. 5 vyhlášky č. 177/96 Sb. Vycházel z toho, že předmětem řízení bylo určení neplatnosti právního jednání. Za tarifní hodnotu se považuje částka 35 000 Kč; Tedy sedm úkonů právní služby po 2 500 Kč v částce 17 500 Kč. Paušální náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky 7x 300 Kč, tedy 2 100 Kč. Zástupce žalované prokázal, že je plátcem DPH; částka dani odpovídající byla přiznána podle § 137 odst. 3 o. s. ř.. Daň činní 21 % z odměny a náhrad, tedy 4 116 Kč ze základu 19 600 Kč Náklady řízení v částce 23 716 Kč byly přiznány 1) žalované.

79. Náklady řízení vynaložené 2) žalovanou byly přiznány jako účelně vynaložené v rozsahu nákladů právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/96 Sb. za 7 úkonů představujících přípravu a převzetí zastoupení, vyjádření ve věci samé ze dne [datum], [datum], zastoupení při shora označených jednáních. Shodně 7 úkonů po 2 500 Kč, 7 režijních paušálů po 300 Kč Náklady účelně vynaložené byly dále shledány v náhradě cestovních výdajů k nařízeným jednáním na cestě [obec] – [obec] a zpět osobním automobilem za ujetých 96 km. Na základní sazbě 403,20 Kč (96 km x 4,20 Kč). Náhrada za spotřebované pohonné hmoty 186 Kč, celkově za 4 jednání 2 356 Kč (na základní sazbě 403,20 Kč a za spotřebované pohonné hmoty 186 Kč). Zástupce 2) žalované není plátcem DPH. Ztráta času cestou k jednání 16 půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/96 Sb., tedy 1 600 Kč Náklady řízení v celkové výši 23 556 byly přiznány 2) žalované proti žalobkyni.

80. Postupem podle § 160 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalobkyni povinnost k plnění ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Náklady řízení je žalobkyně povinna zaplatit žalovaným k rukám zástupce žalovaných podle § 149 odst. 1 o. s. ř.