10 C 318/2021 - 180

Rubrum

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Hovorkovou ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [právnická osoba], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupena advokátem [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0], 360 01 Karlovy Vary pro: žaloba o náhradu škody 1 489 896 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby žalovaná byla uznána povinnou uhradit částku 1 489 896 Kč s 8,5 % úrokem z prodlení od 14. 9. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, se zamítá.

II. Žalobce je povinen uhradit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 266 950,30 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobce v žalobě uvedl, že společně se žalovanou jsou podílovými spoluvlastníky následujících nemovitých věcí nezapisovaných do katastru nemovitostí: – liniové stavby sekundárních teplovodních rozvodů sestávající z potrubí 2 x DN 150 v délce 360 m, potrubí 2 x DN 125 v délce 75 m a potrubí 2 x DN 100 v délce 100 m, vše včetně izolací, oplechování, ocelových konstrukcí, uložení, odvzdušňovacích souprav a dalšího zařízení, přičemž liniová stavba je vedena přes pozemky par.č. [Anonymizováno] v obci a katastrálním území [adresa]. Součástí této liniové stavby je dopravní most situovaný nad komunikací umístěnou na pozemku par. č. [Anonymizováno] v obci a katastrálním území [adresa], který je určen k vynesení liniové stavby, – liniové stavby sekundárních teplovodních rozvodů sestávající z potrubí 2 DN 65 v délce 400 m, vše včetně izolací, oplechování, ocelových konstrukcí, uložení, odvzdušňovacích souprav a dalšího zařízení, přičemž tato liniová stavba je vedena přes pozemky par.č. [Anonymizováno] v obci a katastrálním území [adresa] a průmyslového silničního podjezdu pro vynesení trubního vedení nad dopravní [Anonymizováno] situovanou na pozemku par. č. [Anonymizováno] v obci a katastrálním území [adresa], evidenční číslo podjezdu je [adresa] (dále jen zařízení, liniové stavby či rozvody). Velikost podílu každého z účastníků činí na uvedených věcech ideální jednu polovinu. Pracovníci žalované provedli demontáž a odstranění části liniových staveb bez jeho souhlasu. Usnesením policie ČR č.j. [spisová značka] ze dne 30. 5. 2019 byla odložena trestní věc podezření ze spáchání zločinu krádeže dle § 205 odst. 1, 4 písm. c) trestního zákoníku spáchaného v jednočinném souběhu s přečinem poškození cizí věci dle § 228 odst. 1,3 písm. d) trestního zákoníku, kterého se měla dopustit žalovaná tím, že v době od 12 hodin dne 17. 9. 2018 do 11.22 hodin dne 3. 10. 2018 v katastru Městyse [adresa], za pomoci jí pověřených pracovníků nejprve odstranila a odcizila část horkovodu [Anonymizováno], pocházejícího od kotelny na par. č. [Anonymizováno] a to v úseku 1, vedoucí pro objekt na parc. č. [anonymizováno] a objekt na parc. [Anonymizováno], v celkové délce 2x 48 metrů trubek DN 65, včetně izolace, tvořené z minerální vaty o průměru 220 mm a opláštění tvořeného z pozinkovaného plechu o tloušťce 0,8 mm, a dále ve dnech 26. 9. 2018 a 27. 9. 2018 provedla odstranění opláštění a naříznutí horkovodu v úseku 3 A a 3 B, přičemž v části A bylo vyříznuto 2x 11 metrů trubek DN 125 s opláštěním a nosnou konstrukcí, mezi částí A a B naříznuto celkem 6 ks opěrných stojen o výšce 3 metry, v části B naříznuty 2 ks trubek DN 150 a 2 ks trubek DN 125, naříznuty nosné konstrukce v počtu 5 ks v celkové délce potrubí 4 x 27 metrů včetně armatur a posléze došlo ke stržení této části B označené jako 3 B, kdy se jednalo o 4 x 27 metrů trubek DN 150 a 125 včetně armatur, čímž došlo k celkovému znehodnocení horkovodu [Anonymizováno] a způsobení škody v celkové výši 2 868 672 Kč, tj. v částce 1 434 336 Kč připadající na podíl žalobce, neboť ve věci nejde o podezření a není na místě věc vyřídit jinak. Znaleckým posudkem ze dne 16. 5. 2019 o hodnotě inženýrských staveb po způsobené škodě neoprávněným zásahem žalované byla stanovena obvyklá cena ve výši 1 336 000 Kč. V případě, že by nedošlo k poškození zařízení, byla znaleckým posudkem ze dne 4. 7. 2019 stanovena obvyklá cena ve výši 2 360 000 Kč. Odhad výše ceny opravy celé poškozené věci činil 2 828 672 Kč, na podíl žalobce připadá částka 1 434 336 Kč. V rámci smírného vyřešení sporu žalobce požadoval částku 512 000 Kč, když vycházel z porovnání obvyklé ceny zařízení před a jeho poškození. Za vypracování znaleckých posudků uhradil 55 560 Kč. V souladu s ust. § 2969 obč. zákoníku požaduje náhradu škodu ve výši opravy celé poškozené věci, což v daném případě činí 2 828 672 Kč a polovina připadající na podíl žalobce je pak 1 434 336 Kč. Dále požaduje náhradu nákladů za vypracování znaleckých posudků, které vynaložil ve výši 55 560 Kč.

2. Zástupkyně žalobce v písemných vyjádřeních uvedla, že z usnesení policie ČR č.j. [anonymizováno] ze dne 30. 5. 2019 jednoznačně vyplývá, že po prověření oznámení žalobce je zřejmé, že pracovníci žalované provedli demontáž a odstranění části liniových staveb na p. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno]. Sama žalovaná se k neoprávněnému zásahu do teplovodních rozvodů přiznala. Žalobce se domáhá náhrady škody spočívající v účelně vynaložených nákladech, které je třeba vynaložit na obnovení liniových staveb. Žalobce je přesvědčen, že provedení opravy neprovozované, ale funkční liniové stavby je účelným postupem. Při určení výše škody vycházel z cenového návrhu opravy vypracovaného firmou [právnická osoba]. ze dne 30. 9 2018, kdy výše náhrady s ohledem na spoluvlastnický podíl žalovaného na liniových stavbách je ve výši 1 434 336 Kč. Liniové stavby byly na rozdíl od staveb „skladovací domek a domek trolejářů“ neporušené do doby než je pracovníci žalované v září 2018 poškodili. Z kupní smlouvy uzavřené mezi žalovanou a [jméno FO] ze dne 7. 9. 2018 vyplývá, že tyto liniové stavby byly předmětem smlouvy, proto existovaly. Část liniových staveb na místě samém stále existuje. Ze strany žalované došlo s největší pravděpodobností k odcizení části liniových staveb. Pokud by žalobce hypoteticky připustil námitku o neexistenci části potrubí ke dni škodné události v roce 2018, na jeho nároku by se nic nezměnilo, neboť o škodě se dozvěděl v září 2018, k promlčení dle § 636/1 obč. zák. proto nedošlo. Zařízení bylo provozováno do 30. 6. 2018, kdy byla ukončena topná sezona a probíhala příprava na následující topnou sezónu. K zásadnímu poškození liniových staveb došlo 26. 9. 2018 a 27. 9. 2018. Protiprávní jednání žalovaného spočívalo v demontáži liniových staveb bez souhlasu žalobce jako spoluvlastníka a bez rozhodnutí státního orgánu (např. bez demoličního výměru vydaného stavebním úřadem), který by žalobkyni k demoličním pracem opravňoval. Výzva městyse [anonymizováno] není zákonným podkladem pro svévolnou likvidaci společné věci. Žádný zákonný předpis neumožňuje nakládat se společnou věcí tak, že ji zničí. S odkazem na rozhodnutí NS ČR ze dne 19. 9. 2002 sp. zn. 25 Cdo 2575/2000 není rozhodné, zda žalobce věc opravil a rozsah náhrady škody nelze činit závislým na tom, jak poškozený s věcí naloží. Účelnost nákladů na opravu starší věci nesmí být zaměňována za smysluplnost vynaložených nákladů. Liniové stavby nebyly provozovány v době jejich poškození, ale byly funkční. V řízení je soudem opakovaně zaměňována účelnost opravy se smysluplností opravy zařízení. Soud nesprávně předjímá, že pokud by liniové stavby nebyly provozovány v době před jejich poškozením, není splněna podmínka účelnosti opravy. Zda-li došlo k poškození liniových staveb o délce 2 x 48 metrů u „domku šaten a trolejářů“, je ve vztahu k celku otázkou okrajovou. Žalobce nemá potřebu ujasňovat svá tvrzení se žalovanou, z jeho pohledu se jedná spíše o neznalost žalované v technické oblasti.

3. Žalobce při jednáních uvedl, že prostřednictvím sekundárních teplovodních rozvodů se ohřátá voda dodávala sjednaným odběratelům. K ukončení dodávky poslednímu odběrateli [právnická osoba] došlo v červnu 2018. Za touto firmou rozvody pokračovaly do objektu šaten a trolejářů. Tyto objekty sice byly žalovanou demolovány, ale rozvody tam zůstaly. I když nejsou objekty, do kterých by bylo možné ohřátou vodu dodávat, nejsou proto ani odběratelé, je možné, že v budoucnu by rozvody tepla mohly být použity do jiných objektů, které by tam mohly být vystavěny. Licence k provozování rozvodu tepla udělená firmě [právnická osoba] byla zrušena. Nikdy neměl licenci k provozování tepelného zařízení. Domnívá se, že oprava zařízení je účelná, i když nedoložil jeho využívání, ani odběratele, kterému by teplo dodával. Opravu zařízení neprovedl, neboť předpokládal, že žalovaná by ho nadále poškozovala. Náklady na opravu zařízení stanovila firma [právnická osoba]. odhadem ve svém vyjádření o ceně opravy. Rozsah poškození zařízení ve vztahu k celku je nicneříkající číslo. Smysluplnost opravy spatřuje v tom, že když zařízení kupoval, byla studie ohledně jezera Medard. Liniové stavby však k jezeru nevedou. Na žalovanou se neobrátil ve věci řešení postupu ohledně výzvy městyse [adresa] o odstranění liniových staveb.

4. Zástupkyně žalobce při jednáních uvedla, že od podání žaloby žalobce stále požaduje náhradu škody spočívající pouze v účelně vynaložených nákladech, které je třeba vynaložit na opravu na uvedení horkovodu do stavu před jeho poškozením žalovanou. Žalobce nepožaduje náhradu škody jako rozdíl mezi hodnotou zařízení před poškozením a po poškození. Nenavrhuje proto důkaz provedením znaleckých posudků o ceně nemovitých věcí. Znalecké posudky byly do spisu založeny jen z důvodů doložení snahy o smírné vyřešení věci se žalovanou. V žalobě je uvedeno, že ke škodě začalo docházet dne 17. 9. 2018, což žalobce prokazuje usnesením policie ČR č.j. [spisová značka] ze dne 30. 5. 2018. Při určení výše škody na opravu zařízení žalobce vycházel z cenového návrhu opravy vypracovaného firmou [právnická osoba]. Žalobci nejde o získání zařízení do svého vlastnictví, jde mu o spravedlnost, o navrácení věci do původního stavu. Po opakovaném poučení žalobce o prokázání účelnosti opravy i po poučení účastníků, že soud bude zvažovat účelnost opravy a okolnosti případu při posuzování, zda výkon práva žalobce na náhradu škody není v rozporu s dobrými mravy, zástupkyně žalobce uvedla, že účelnost opravy byla již prokázána. Není rozhodující, že zařízení bylo 20 – 30 let staré. Žalobce se domnívá, že pokud žalovaná škodu způsobila, měla by ji odčinit. Na žalovanou, aby provedla opravu poškozeného zařízení, se neobrátil, nemělo by to smysl. Opravu si nezajistil pomocí jiných firem. Zvolil procesní postup domáhat se finanční náhrady škody na opravu zařízení. Domnívá se, že zařízení je opravitelné. O zařízení se staral běžným způsobem. Se žalovanou nejednal ohledně výzvy městyse [adresa] k odstranění zařízení. V místě, kde byl postaven protihlukový val, je zařízení také opravitelné, val by se mohl posunout. Nevyjádřila se k dotazu soudu, z jakých důvodů žalobce požaduje náklady za opravu celého zařízení, když byla poškozená pouze část. Nevyjádřila se, proč žalobce neodkoupil SV podíl od druhého spoluvlastníka, popř. od žalované, pokud chtěl zařízení provozovat. Neví, proč žalobce neuzavřel smlouvu se společností [právnická osoba], když s firmou [Anonymizováno] byla smlouva ukončena již v červenci 2018.

5. Žalovaná ve svých písemných vyjádřeních prostřednictvím svého zástupce uvedla, že se žalobou nesouhlasí, neboť škodu žalobci nezpůsobila. Není zřejmé, jak žalobce dospěl k náhradě škody ve výši 2 828 672 Kč. Žalovaná již v roce 2013 převzala objekty „skladovací domek“ na pozemku parc. č. [anonymizováno] a objekt „skladovací hala“ na pozemku parc. č. [Anonymizováno] (dále jen „domky“) a to bez jakýchkoliv inženýrských sítí. Docházelo k rozkrádání uvedených objektů, proto žalovaná v říjnu 2015 provedla demolici „domků“. V té době se liniové stavby už v místě nenacházely. Pokud žalobkyně odkazuje na kupní smlouvu uzavřenou s [jméno FO], neznamená to, že v roce 2018 liniové stavby v daném místě skutečně existovaly. Ze satelitních snímků je zřejmé, že neexistovaly již v roce 2015. Žalobce žalovanou nikdy nevyzval k náhradě škody ve výši 1 434 336 Kč. I z trestního spisu č.j. [anonymizováno] ze dne 30. 5. 2018 vyplývá, že policie ČR po prošetření dospěla k závěru, že nebylo prokázáno, že v roce 2018 se na uvedeném místě rozvody nacházely. Žalovaná proto až v roce 2018 tyto liniové stavby nemohla demontovat a způsobit žalobci škodu. Žalobce tvrdil, že žalovaná strhla a „odcizila“ trubní vedení, zároveň však připustil, že potrubí se po demontáži nacházelo v místě demontáže, což také vylučuje jeho odcizení žalovanou. Žalovaná nesouhlasí se způsobem výpočtu výše škody, neboť žalobce vychází ze škody způsobené na celém zařízení, které i dle jeho tvrzení nebylo demontováno v celém rozsahu. Žalobce tvrdí, že při výpočtu škody vycházel z ceny na opravu poškozeného potrubí, fakticky o ní ale neusiluje. Nic mu nebránilo realizovat opravu a nárokovat skutečně vynaložené náklady za opravu, popř. zcizit materiál. Žalobce si je dobře vědom, že s likvidací nefunkčního zařízení jsou spojeny vysoké náklady, které budou muset být vynaloženy. Je třeba zkoumat hospodářskou smysluplnost a účelnost opravy. Žalovaná má za to, že žalovaný porušil svou prevenční povinnost. Škoda mohla vzniknout maximálně v rozsahu nákladů na opětovnou montáž demontované části zařízení. Žalovaná demontovala část zařízení na základě výzvy vlastníka pozemku městyse [anonymizováno]. Žalovaná z demontáže nefunkčního zařízení neměla žádný prospěch, za žalovaného nesla náklady spojené s demontáží, na kterých by se měl žalobce podílet. Žalobce fakticky nemá zájem o opravu teplovodního zařízení, což je ve vztahu k náhradě škody založené na požadované opravě poškozené věci významné. Povinností vlastníka nefunkčních rozvodů, které neplní svůj účel, je rozvody na pozemcích třetích osob odstranit. Žalobce nemá zájem vlastnit zařízení, neboť to již nemá ekonomický smysl. Spolu se žalovanou se ho snaží zcizit v rámci exekučního řízení. Žalobce nemá důvod pro neexistenci odběratele zastaralé zařízení opravit. Oprava zastaralého a nefunkčního zařízení je neúčelná. Oprava zařízení za neexistence ani potencionálního odběratele tepelné energie nedává žádný smysl. Žalovaná má za to, že žalobce žalobou navazuje na svůj „podnikatelský záměr“ v získání finančních prostředků na úkor žalované, který mu nevyšel v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Pokud by soud přiznal náklady neúčelné opravy, bylo by to nespravedlivé, neboť soud musí nejen respektovat právo, ale jeho výklad a aplikace musí směřovat k výsledku spravedlivému (např. nález ÚS ze dne 19. 3. 2008 sp. zn. II. ÚS 2221/07).

6. Zástupce žalované při jednáních uvedl, že žalovaná se žalobou nesouhlasí, neboť žalobkyni škodu nezpůsobila. Teplovodní rozvody odkoupila od [jméno FO] za účelem jejich demontáže, neboť nejsou funkční. Nacházejí se i na pozemcích třetích osob. Energetický regulační úřad zrušil licenci k provozování zařízení dne 18. 9. 2017. Žalovaná neuzavřela kupní smlouvu se žalobcem na odkoupení jeho SV podílu s ohledem na nepřiměřené požadavky žalobce. Demolici rozvodů nebylo zapotřebí žalobci oznamovat, neboť na základě výzvy městyse [anonymizováno] o ní věděl, na výzvu nereagoval. Nesouhlasí s tvrzením žalobce, že zařízení bylo funkční a v letních měsících byla pouze tepelná odstávka. Již v roce 2017 jednatel firmy [právnická osoba] požádal o zrušení licence, která zanikla 3 měsíce po právní moci rozhodnutí. Provozování licenční činnosti 12 měsíců po zrušení licence vyplývalo pouze ze základních ustanovení týkajících se popsaných důvodů ve vztahu k firmě [právnická osoba] Tato firma si zajistila dodávku tepla prostřednictvím své plynové kotelny. Smlouvu uzavřela s firmou [právnická osoba]. Cenový návrh na opravu zařízení vypracovaný firmou [právnická osoba]. nesouhlasí s rozsahem poškození. Žalobce se pouze domnívá, že škodu, co se týče úseku 1) způsobila žalovaná, která však k demontáži zařízení neměla žádný důvod, ani ho nevlastnila. Pokud by se žalobce o zařízení řádně staral, údajné odcizení části zařízení by bezodkladně zjistil. Liniové stavby před demontáží nesloužily svému účelu. Žalovaná postupovala v souladu se zákonem, když zahájila jejich demontáž na základě výzvy vlastníka pozemku, kterou považovala za oprávněnou a tedy za nezbytnou výzvě vyhovět co nejrychleji a to, jak s přihlédnutím ke stavu zařízení tak i proto, aby nedocházelo k bezdůvodnému obohacení. Jednala proto i jménem žalobce, který měl stejnou povinnost. Žalovaná na rozdíl od žalobce měla prostředky k odstranění zařízení. Jednala v zájmu žalobce s tím, že důsledky demolice doprojednají dodatečně.

7. Z obsahu rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 6. 12. 2020 sp. zn. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 15. 9. 2020 sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že žalobce se domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví co se týče nemovitých věcí včetně liniových staveb a movitých věcí. Z odůvodnění rozsudku bylo zjištěno, že soud při rozhodnutí vycházel ze sdělení účastníků, že žádný z nich nemá zájem stát se výlučnými vlastníky označených věcí. V dané lokalitě není žádný odběratel, kterému by se prostřednictvím tepelného zařízení mohlo teplo dodávat. Zastaralé liniové stavby jsou určeny k demolici. Žalobce výslovně uvedl, že o majetek nestojí, usiluje o to, aby majetek byl ve výlučném vlastnictví žalované. Poslední dodávka energie byla do firmy [právnická osoba], která si zřídila novou kotelnu, a proto dodávka energie od 6/2018 není zajišťována ani do této firmy. Nařízení prodeje společné věci, o kterou neměl žádný z účastníků zájem, ve veřejné dražbě byl jediným vhodným způsobem vypořádání, aby se předešlo neshodám mezi účastníky.

8. Ze spisu policie ČR č.j. [spisová značka] : - z úředního záznamu o podaném vysvětlení z 3. 10. 2018 bylo zjištěno, že žalobce podal trestní oznámení pravděpodobně na žalovanou ve věci poškození horkovodu, ke kterému mělo dojít dne 17. 9. 2018 od 12 hodin (bez jakéhokoliv odůvodnění žalobcem) do podání trestního oznámení. Poškození horkovodu v části 1) zjistil dne 18. 9. 2018, předpokládal, že k poškození došlo ze strany žalované; - z úředního záznamu ze dne 26. 3. 2019 o doplnění podaného vysvětlení bylo zjištěno, že žalobce uvedl, že teplo „do domků“ prostřednictvím liniových staveb přestal dodávat někdy v roce 2013 – 2014. Po ukončení dodávek potrubí nekontroloval. Osobně neviděl, kdo potrubí odstranil.; - z úředního záznamu o ohledání místa věci z 26. 9. 2018 a 27. 9. 2018 a z protokolu o ohledání místa činu z 3. 10. 2018 včetně fotodokumentace bylo zjištěno, že bylo ohledáno a popsáno místo, kde bylo potrubí demontováno včetně potrubí, které se v místě poškození nacházelo s tím, že na konci přemostění je odříznuta část potrubí až k prvnímu kotvení na pozemku [Anonymizováno] skládající se ze dvou železných rour o průměru 10 cm, které leží na zemi; - ze satelitních snímků z portálu Mapy.cz bylo zjištěno, že liniové stavby na pozemku parc. č. [anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] jsou jasně patrné v roce 2006, 2012, od roku 2015 již vidět nejsou, neboť se na uvedených parcelách nenacházely; - z úředního záznamu ze dne 10. 5. 2019 bylo zjištěno, že byla vyslechnuta [jméno FO], která uvedla, že již před několika lety bylo potrubí vedoucí „k domkům“ demontováno, horkovodní potrubí se v okolí „domků“ již v roce 2018 nenacházelo. [jméno FO] uvedl, že předmětné budovy byly zbourány, potrubí, které tam vedlo, bylo demontováno asi před 3 lety. [jméno FO] uvedl, že potrubí bylo demontováno asi před 5 lety. Myslí si proto, že v září 2018 tam potrubí nebylo; - z obsahu úředního záznamu o podaném vysvětlení dle § 158/6 trestního řádu bylo zjištěno, že [jméno FO] uvedl, že rozvody v době jejich zakoupení žalovanou nebyly používané, vedly od výměníku pouze k firmě [právnická osoba], která přešla na jiný zdroj tepla. K odstranění, na základě výzvy městyse [anonymizováno], rozhodlo vedení žalované. Na základě osobního pokynu, který dostal od [tituly před jménem] [jméno FO], předsedy představenstva žalované, se dne 26. 9. 2018 začalo s demolicí rozvodů na parcele č. [Anonymizováno]. Dne 27. 9. 2018 byly práce ukončeny. Objekty za firmou [právnická osoba] zakoupila žalovaná již v roce 2013. V roce 2015 je likvidovala, rozvody k těmto objektům již v té době fyzicky neexistovaly, proto nebyly v září 2018 odstraněny. Báňský úřad při kontrole dne 11. 10. 2018 neshledal žádné pochybení. Demoliční výměr nebyl zapotřebí, neboť horkovod není zapsán v katastru nemovitostí. Horkovod v provozu nebyl, neboť byla zrušena licence k provozování tepla a nebyl odběratel; - z obsahu úředního záznamu o podaném vysvětlení dle § 158/6 trestního řádu bylo zjištěno, že [jméno FO] kromě jiného uvedl, že postupně jednotliví odběratelé dodávek tepla z výměníku přecházeli na jiné zdroje. Posledním odběratelem byla firma [právnická osoba], což bylo v létě 2018. Od té doby byly rozvody nevyužívané, proto ztratily smysl. Svůj podíl na zařízení prodal žalované dne 7. 9. 2018 s účinností 10. 9. 2018. Žalobce se se žalovanou na prodeji jeho podílu nedohodl. Bez povolení ERÚ nelze zařízení provozovat. Odbočku za firmou [právnická osoba] v posledních 3 letech fyzicky neviděl. Pokud v kupní smlouvě, kterou uzavřel se žalovanou, odbočka byla uvedena, vycházelo se z předchozích smluv, neboť tuto část liniových staveb nikdo fyzicky nekontroloval. Odběr tepla firmou [právnická osoba] byl možný i bez odbočky. Za firmou [právnická osoba] chyběla nepodstatná část liniových staveb. – z obsahu usnesení ze dne 30. 5. 2019 bylo zjištěno, že žalobce učinil trestní oznámení ohledně poškození cizí věci a krádeže, kterého se mohla dopustit žalovaná způsobem popsaným v odstavci 1 tohoto odůvodnění. Trestní věc byla odložena, neboť nejde o podezření a není namístě věc vyřídit jinak. Spor mezi dvěma vlastníky lze řešit prostředky občanského práva. Nebylo prokázáno, že by se žalovaná podílela jakýmkoliv způsobem na poškození nebo odcizení liniových staveb vedoucích přímo k objektům „domků“ na p. č. [anonymizováno] a p.č. [Anonymizováno] v katastru městyse [anonymizováno].

9. Svědek [jméno FO] uvedl, že dle rozhodnutí nadřízeného zařídil demontáž liniových staveb s příslušenstvím. Na základě sdělení žalobce, který nesouhlasil s demontáží a řešila to policie ČR, demontáž byla dokončena pouze na pozemcích ve vlastnictví městyse [adresa]. Demontážní práce, co se týče u objektů na parcelním čísle [anonymizováno] a [Anonymizováno] se v roce 2018 neprováděly, trubky tam již nebyly v roce 2015, což potvrzují i satelitní snímky, které mu pro orientaci byly předloženy k nahlédnutí. Bezpečně ví, že práce provedly pouze na úseku 3A) a 3B) ve dnech 26. 9. 2018 a 27. 9. 2018. Práce na úseku 1) se neprováděly. Práce provedli pouze v malém rozsahu vzhledem k celkové délce horkovodu. Potrubí se uřízlo, zůstalo ležet na zemi, protože došlo ke sporu se žalobcem. V jiném případě by se trubky po odstranění vnější izolace odvezly do šrotu. Pokud potrubí nebylo hodně zkorodované a zdeformované, dalo se uvést do původního stavu. Žalovaná by byla schopna uvést demontované zařízení do původního stavu do týdne. Potrubí bude částečně zkorodované, neboť leží na zemi několik let. Zařízení nebylo provozuschopné, neboť pod tlakem bylo pouze k 1. ventilu, dál bylo suché. K demolici liniových staveb se přistoupilo na základě požadavku městyse [anonymizováno] a s ohledem na stav horkovodu. Pokud by se prováděla oprava zařízení, provedla by se v demontovaném úseku 3A) a 3B), kde zařízení končilo, odbočka před demontáží byla již předtím zrušena.

10. Svědek [jméno FO] uvedl, že se žalobcem v roce 2009 odkoupili liniové stavby sekundárních teplovodních rozvodů. Vzhledem k tomu, že zařízení se přestalo provozovat, nebylo funkční pro neexistenci odběratele tepla, rozhodl se proto podíl prodat. Žalobce zájem o koupi neměl, proto podíl prodal žalované. Firma [právnická osoba] byla poslední firmou, do které bylo dodáváno teplo. Jako jediný společník firmy [právnická osoba] požádal Energetický regulační úřad, který udělil jeho firmě licenci k provozování tepelného zařízení, o zrušení licence. V době, kdy prodával podíl žalované, tak potrubí „k domkům“ nevedlo, což potvrdil i po nahlédnutí do satelitních snímků. Zařízení bylo provozuschopné, ale ztratilo svou funkčnost. Budova mostní konstrukce už stavebně v pořádku nebyla. Pokud se tepelné zařízení nepoužívá, má to vliv na jeho živostnost. V současné době má zařízení hodnotu šrotu. Oprava tepelného zařízení není účelná („proč opravovat auto, když se s ním jezdit nebude“).

11. Z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) z 18. 9. 2017 bylo zjištěno, že licence udělená společnosti [právnická osoba] byla zrušena s účinností 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Firma byla povinna pokračovat ve výkonu licencované činnosti po dobu 12 měsíců od právní moci rozhodnutí ve vztahu k jedinému odběrateli [právnická osoba], který požádal o 12 měsíční lhůtu k odpojení stávajícího zdroje tepla, aby si mohl zajistit dodávky tepla jiným způsobem. O zrušení licence bylo požádáno firmou [právnická osoba] z důvodu ukončení podnikatelské činnosti teplárenství.

12. Z kupní smlouvy uzavřené dne 31. 8. 2009 mezi [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] jako prodávajícími a [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO] jako kupujícími bylo zjištěno, že kupující zakoupili popsané nemovitosti včetně sekundárních liniových staveb. Přes sekundární rozvody byly na výměník napojeni odběratelé [právnická osoba], [Anonymizováno], [právnická osoba] Ke smlouvě jako její součást byla založena smlouva o postoupení práva a převodu povinností ze dne 31. 8. 2009.

13. Z obsahu kupní smlouvy ze dne 7. 9. 2018 uzavřené mezi [jméno FO] a žalovanou bylo zjištěno, že [jméno FO] prodal spoluvlastnický podíl o velikosti na dotčených nemovitostech za cenu 1 000 000 Kč žalované. Předmětem kupní smlouvy byly i liniové stavby uvedené pod bodem A/ii, týkající se liniových staveb vedoucích k „domkům“. Pod bodem C smlouvy je uvedeno, že již v době uzavření smlouvy není na teplovodní rozvod napojen žádný odběratel a liniové stavby neslouží k dodávkám tepelné energie třetím osobám. V bodě 2.2 je uvedeno, že kupní cena je sjednána s přihlédnutím ke stavebně technickému a faktickému stavu nemovitostí a liniové stavby a s ohledem na to, že pozbyly svého účelu, pro který byly zřízeny, jsou situovány na pozemcích ve vlastnictví třetích osob. Minimálně v případě liniových staveb bude nutno přistoupit k jejich odstranění, aby odpadla bez právního důvodu omezovaná vlastnická práva třetích osob a aby se předešlo případným škodám na majetku, zdraví či životě v souvislosti se stavem liniových staveb, která po ukončení provozování budou z technického degradovat.

14. Ze sdělení městyse [anonymizováno] ze dne 18. 9. 2018 adresovaného žalobci [jméno FO] bylo zjištěno, že na základě informací o změně media pro vytápění ve společnosti [právnická osoba] městys vyzval jmenované k neprodlenému odstranění sekundárního teplovodního potrubí a betonových patek na pozemku par.č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]. Ze zprávy ze dne 23. 1. 2019 bylo zjištěno, že městys [anonymizováno] sdělil žalované, že 18. 9. 2018 zaslali předchozímu spoluvlastníkovi [jméno FO] požadavek na odstranění sekundárního teplovodního potrubí z pozemku [Anonymizováno] a [Anonymizováno] ve vlastnictví městyse. Žalovanou jako nového majitele městys žádal, aby potrubí odstranila do 20. 2. 2019, pokud tak neučiní, zajistí odstranění náhradním způsobem a budou náklady s tím spojené vymáhat. Ze sdělení městyse [anonymizováno] z 11. 2. 2019 bylo zjištěno, že městys oznámil, že ruší svou výzvu k odstranění stavby na základě vysvětlení žalobce. Ze zprávy městyse [anonymizováno] z 10. 4. 2019 adresované žalované bylo zjištěno, že městys upozornil žalovanou, že liniové stavby již neslouží pro dodávku tepelné energie ani pro jedno odběrné místo. Ze společných jednáních je patrné, že není zájem o dodávku tepelné energie prostřednictvím tohoto zařízení. Je patrné, že účastníci nemají zájem o dodávku tepelné energie, že zařízení a tedy ani do budoucna nebude sloužit svému účelu. Nelze proto trvat na tom, aby třetí osoba – městys [anonymizováno] byla povinna strpět na svém pozemku nevyužívané liniové stavby. Jedná se proto o nepřiměřené omezení vlastnických práv vlastníka pozemku.

15. Ze zprávy [právnická osoba] bylo zjištěno, že společnost měla uzavřenou smlouvu o dodávce a odběru tepelné energie (ze dne 21. 8. 2009) do provozovny [adresa] s firmou [právnická osoba] Smlouva byla ukončena na základě dohody ke dni 16. 7. 2018. Důvodem ukončení smlouvy bylo oznámení dodavatelské firmy o zrušení licence na rozvod tepelné energie. Poslední dodávka tepelné energie uskutečněná firmou [právnická osoba] proběhla v květnu 2018. V provozovně ve [Anonymizováno] byla vybudována plynová kotelna. Společnost uzavřela smlouvu o dodávce plynu s firmou [Anonymizováno].

16. Z ocenění opravy za zařízení vypracovaného odhadem firmou [právnická osoba]. dne 30. 9. 2018 včetně fotodokumentace bylo zjištěno, že oprava/kompletní výměna části horkovodního potrubí DN 150 a DN 125 (s pracovním označení 3b) byla stanovena v ceně 2 193 282 Kč, oprava potrubí DN 125 v délce 2 x 11 metrů (s pracovním označením 3a) byla stanovena v ceně 125 526 Kč a oprava potrubí DN 65 (s pracovním označením 1) v ceně 594 864 Kč, celkem ve výši 2 868 672 Kč. Z fotodokumentace bylo zjištěno, že v době jejího pořízení se uřezané potrubí nacházelo v místě jeho demontáže.

17. Barevnou fotodokumentací pořízenou žalobcem bylo zdokumentováno jak místo, ve kterém došlo k demontáži potrubí tak potrubí, které se nacházelo na místě po demontáži.

18. Ze snímku pozemkové mapy ohledně místa, kde se nachází rozvody tepelného zařízení, bylo zjištěno umístění a délka celého sekundárního potrubí (vyznačena červenou barvou) a poškozeného potrubí v úseku 1), 3A), 3B) (vyznačená zelenou barvou).

19. Ze satelitních snímků z portálu Mapy.cz bylo zjištěno, že potrubí, které dle tvrzení žalobce mělo vést „k domkům“ na snímku z roku 2015 není vyznačené, narozdíl od snímku z roku 2012.

20. Ze sdělení Městského úřadu v [anonymizováno] ze dne 2. 1. 2023 bylo zjištěno, že vlastníky potrubí včetně potrubního mostu a budovy kotelny jsou účastníci. Potrubí horkovodu bylo realizováno v roce 1991 – 1993 na základě vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení. V místě odříznutého potrubí byl nasypán val, který dle sdělení Obvodního báňského úřadu pro území kraje [Anonymizováno] byl proveden na základě Rozhodnutí o povolení hornické činnosti (rozšíření těžby na doplňkové lokalitě [Anonymizováno] – pilíř [anonymizováno]). Val je součástí Plánu otvírky a přípravy dobývání. Při kontrolní prohlídce ze dne 5. 3. 2019 se žalobce vyjádřil, že mohlo dojít ke statickému poškození potrubního mostu po odříznutí potrubí, stavební úřad proto vydal dne 3. 6. 2019 výzvu ke zjištění stavu potrubního mostu. Z odborného posouzení ze dne 31. 7. 2019 bylo zjištěno, že vlivem odstranění vzdušné části vedení ocelového potrubí v žádném případě nedošlo k narušení statiky nebo stability mostní konstrukce nebo k přetížení nosných prvků nebo k jakémukoliv porušení. Je doporučeno provádění pravidelných revizních prohlídek dle platných ČSN.

21. Ze sdělení Městského úřadu v [anonymizováno] ze dne 21. 6. 2023 bylo zjištěno, že demoliční výměr pro odstranění části horkovodu nebyl vydán. V rámci stavby č.[Anonymizováno]-přeložky inženýrských sítí byl původně objekt [Anonymizováno]-demontáž teplovodu pro areál [právnická osoba] Na základě sdělení žalované - stavebníka ze dne 3. 8. 2018 objekt [Anonymizováno] nebyl realizován. Kontrolní prohlídka provedená dne 5. 3. 2019 byla provedena na základě podnětu žalobce ze dne 10. 10. 2018.

22. Ze sdělení Obvodního báňského úřadu pro území kraje [Anonymizováno] ze dne 29. 5. 2023 bylo zjištěno, že v rámci rozšíření těžby na doplňkové lokalitě [Anonymizováno] (pilíř [anonymizováno]) bylo v rozsahu dokumentace Plánu otvírky, přípravy a dobývání ze srpna 2017 vydáno rozhodnutí OBÚ o povolení hornické činnosti ze dne 2. 11. 2017. Vyjádření vlastníků horkovodu nebylo požadováno, neboť dle § 27 zák. č. 500/2004 Sb., nebyli účastníky řízení, nejednalo se o dotčené osoby, které by mohly být dotčeny ve svých právech či povinnostech.

23. Za vypracované znalecké posudky, zadané žalobcem za účelem stanovení ceny obvyklé nemovitých věcí, které dle požadavku žalobce nebyly provedeny k důkazu, žalobce uhradil 12 100 Kč, jak bylo zjištěno z potvrzení na faktuře č. [anonymizováno] ze dne 17. 5. 2019 a 36 300 Kč jak bylo zjištěno z potvrzení na faktuře č. [anonymizováno] ze dne 17. 5. 2019 a 7 260 Kč jak bylo zjištěno z potvrzení na faktuře č. [anonymizováno] ze dne 8. 7. 2019.

24. Z § 2 odst. 3 obč. zákona vyplývá, že výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Z § 8 obč. zákona vyplývá, že zjevné zneužití práva nepoužívá právní ochrany. Z § 1126 odst. 1 obč. zákona vyplývá, že každý ze spoluvlastníků je oprávněn účasti na správě společné věci. Z § 2900 obč. zák. vyplývá, že vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Z § 2969 obč. zák. vyplývá, že při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškození musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

25. Na základě provedeného dokazování bylo zjištěno a prokázáno, že dle kupní smlouvy ze dne 31. 8. 2009 (právní účinek vkladu do katastru nemovitostí dne 31. 8. 2009) se kupující žalobce a [jméno FO] stali spoluvlastníky podílu a to každý z nich o velikosti na předmětných nemovitých věcech (identifikovaných v odstavci 1 tohoto odůvodnění). Spoluvlastníci prostřednictvím zařízení (označovaného jako horkovod [Anonymizováno]) dodávali do objektů sjednaných odběratelů tepelnou energii. Za účelem provozování rozvodu tepelné energie byla rozhodnutím Energetického regulačního úřadu ze dne 1. 7. 2010 udělena licence č. [anonymizováno] společnosti [právnická osoba], jejímž jediným společníkem byl [jméno FO]. Posledním odběratelem tepla byla společnost [právnická osoba] Dne 3. 5. 2017 společnost [právnická osoba] požádala o zrušení licence kromě jiného z důvodu ukončení podnikatelské činnosti v teplárenství. Rozhodnutím Energetického regulačního úřadu ze dne 18. 9. 2017 byla licence zrušena s účinností 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí s tím, že [právnická osoba] je povinna pokračovat ve výkonu licencované činnosti 12 měsíců od právní moci rozhodnutí, aby si společnost [právnická osoba] mohla zajistit dodávky tepelné energie jiným způsobem než energetickým zařízením účastníků řízení. Smlouva o dodávce a odběru tepelné energie ze dne 21. 8. 2009 uzavřená mezi společností [právnická osoba] a [právnická osoba] byla ukončena na základě dohody z 16. 7. 2018, poslední dodávka tepla prostřednictvím zařízení byla uskutečněna v květnu 2018 (tedy ne z důvodu ukončení topné sezóny, jak tvrdil žalobce). Od té doby provozovna [právnická osoba] zajišťovala teplo prostřednictvím vybudované plynové kotelny. Smlouvu o dodávce plynu uzavřela s firmou [Anonymizováno]. Kupní smlouvou ze dne 7. 9. 2018 (právní účinky vkladu do katastru nemovitostí 10. 9. 2018) spoluvlastník [jméno FO] prodal svůj podíl na zařízení žalované za kupní cenu 1 000 000 Kč. Výše kupní ceny byla sjednána s přihlédnutím ke stavebně technickému stavu nemovitostí a liniových staveb, které pozbyly svého účelu, pro který byly zřízeny – tj. k rozvodu tepelné energie, pro absenci odběratele s tím, že liniové stavby jsou situovány na pozemcích ve vlastnictví třetích osob. Žalovaná vzala na vědomí, že minimálně v případě liniových staveb bude nutné přistoupit k jejich odstranění tak, aby odpadla bez právního důvodu omezovaná vlastnická práva třetích osob a aby se předešlo případným škodám na majetku, zdraví či životě v souvislosti se stavem liniových staveb, která po ukončení provozování budou z technického hlediska degradovat. Žalovaná se se žalobcem na odprodeji jeho podílu nedohodla (s ohledem na žalobcův požadavek týkající se výše kupní ceny). Žalovaná v bezprostředním okolí vyvíjí těžební činnost na základě rozhodnutí Obvodního báňského úřadu o povolení hornické činnosti ze dne 2. 11. 2017. Vlastníci teplovodu nebyli dotčeni na svých právech, proto nebyli účastníky stavebního řízení. Městys [anonymizováno] dne 18. 9. 2018 vyzval vlastníky zařízení k neprodlenému odstranění liniových staveb. Ve dnech 26. 9. 2018 a 27. 9. 2018 žalovaná prostřednictvím svých pracovníků demontovala část zařízení způsobem popsaným v odst. 1 tohoto odůvodnění. Žalovaná jednala bez souhlasu žalobce, který je stejně jako žalovaná spoluvlastníkem jedné poloviny podílu na zařízení. Rozhodnutí příslušného orgánu o demontáži zařízení nebylo předloženo. Žalobce požadoval peněžitou náhradu škody spočívající v nákladech na opravu zařízení. Opravu zařízení neprovedl, náklady za opravu nevynaložil. Náklady na opravu zařízení byly stanoveny odhadem firmou [právnická osoba]. ze dne 30. 9. 2018 ve výši 2 868 672 Kč. Žalobce s ohledem na výši spoluvlastnického podílu na zařízení požadoval po žalované úhradu částky 1 434 336 Kč. Náhradu škody jako rozdíl mezi obvyklou cenou před a po poškození zařízení po zohlednění nákladů na opravu tak, aby byla přiznána náhrada škody v plném rozsahu, výslovně a bez uvedení důvodu nežádal. Žalobce neprokázal, že žalovaná dne 17. 9. 2018 demontovala a odcizila zařízení v úseku 1). S ohledem na záběry ze satelitních snímků, z výpovědí svědků a z úředních záznamů o vyjádření [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] je zřejmé, že liniové stavby neexistovaly již před rokem 2018, proto je žalovaná nemohla demontovat v roce 2018. Je nerozhodné, že tyto liniové stavby byly uvedeny v kupní smlouvě ze 7. 9. 2018. Prodávající [jméno FO] vysvětlil, že údaje byly přepisovány z předchozích smluv a dokumentace, faktickým rozsahem liniových staveb se nikdo nezabýval. Nekontroloval je ani žalobce, který na chybějící liniové stavby přišel až 18. 9. 2018. Žalobce při podání vysvětlení na policii uvedl, že teplo „do domků“ bylo naposledy dodáno v roce 2013 – 2014, od té doby potrubí nekontroloval, neviděl, kdo potrubí odcizil. Nárok žalobce promlčen není s ohledem na ustanovení § 620 a § 636 obč. zák., neboť žalobce se o škodě dozvěděl až v září 2018, není tedy rozhodné, zda liniové stavby byly zničeny v roce 2015 či 2018. Žalobce neprokázal, kdy ke škodě na části 1) zařízení došlo, z čehož je zřejmé, že se o zařízení řádně nestaral stejně jako svědek [jméno FO], když prodal část neexistujících liniových staveb. Náklady za zpracování znaleckých posudků ohledně obvyklé ceny zařízení, žalobce uhradil znalci a po žalované požadoval jejich úhradu ve výši 55 560 Kč.

26. Návrhy na provedení důkazů výslechem [tituly před jménem] [jméno FO], z jakých důvodů dal pokyn pracovníkům k demontáži zařízení, provedením místního šetření, vyjádřením ERÚ jaké jsou podmínky pro vydání povolení k provozování tepelné energie, byly zamítnuty, neboť shora provedenými důkazy byl zjištěn potřebný skutkový stav pro rozhodnutí věci. Výpověď svědka [jméno FO] s ohledem na dobu, která uplynula od prodeje spoluvlastnického podílu na zařízení žalované nelze na rozdíl od žalobce považovat za nevěrohodnou. V době, kdy byl se žalobcem spoluvlastníkem zařízení, nevěnoval, stejně jako žalobce, pozornost, v jakých místech se liniové stavby nacházely, o čemž svědčí i to, že předmětem kupní smlouvy byla část liniových staveb, která již fakticky neexistovala, což svědek vysvětlil, že při sepisu smlouvy se vycházelo z předchozích smluv a z dokumentace. Výpovědi svědků [jméno FO] a [jméno FO], jejichž výslechy navrhl žalobce, soud hodnotil jako věrohodné, vypovídali se znalostí věci s ohledem na svou profesi a předmět podnikání. Pokud svědkům byly předloženy satelitní snímky, bylo to z důvodu, aby se mohli ve věci orientovat s ohledem na dobu, která od doby poškození zařízení uplynula. Svědci vypovídali shodně se svými vysvětleními podanými na policii ČR, jak vyplynulo ze spisu č.j. [anonymizováno]. Žalobce v průběhu řízení nežádal o provedení důkazu znaleckými posudky o ceně zařízení, které nechal vypracovat. Uvedl, že jimi chtěl doložit pokus o smírné vyřešení věci. Z uvedeného důvodu důkaz znaleckými posudky proveden nebyl.

27. Na základě zjištěného skutkového stavu byly prokázány předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu tj. protiprávní jednání žalované, která demontovala část zařízení bez souhlasu žalobce jako spoluvlastníka, vznik škody na demontované části zařízení, příčinnou souvislost mezi protiprávním jednání žalované a vznikem škody a presumované zavinění žalované. S přihlédnutím k obraně žalované, která namítala zejména neúčelnost opravy, a s přihlédnutím k dalším okolnostem případu se soud zabýval tím, zda oprava poškozeného zařízení by byla účelná a smysluplná za účelem posouzení, zda výkon práva žalobce na náhradu škody je v souladu s dobrými mravy. V květnu 2018, tj. před protiprávním jednáním žalované, zařízení již nebylo funkční pro neexistenci odběratele, kterému by žalobce mohl dodávat energii. Žalobce ani neměl licenci k provozování rozvodu energie. Tuto licenci neměl nikdy, byl pouze vlastníkem zařízení, které bylo provozováno na základě licence udělené [právnická osoba], jehož jediným společníkem byl [jméno FO]. Žalobce mohl zažádat o licenci k provozování činnosti (o to spíše, když tvrdil, že její získání není složité) ihned poté, kdy [jméno FO] požádal o zrušení licence a v červenci 2018 se dohodl s posledním odběratelem [právnická osoba], kterému byla energie dodána naposledy v květnu 2018, na ukončení smlouvy. Žalobce mohl od září 2018, kdy k poškození části zařízení došlo, pokud by měl skutečný zájem, opravu dávno provést, popř. zařídit její provedení. Zejména se mohl obrátit na žalovanou, která by opravu se svými pracovníky provedla (svědek [jméno FO] uvedl, že oprava by trvala přibližně týden), popř. se žalobou s odpovídajícím petitem domáhat uložení opravy po žalované. Soud při posuzování oprávněných práv mezi účastníky vzal v úvahu, že žalobce neprovedl opravu zařízení a žalované tak byla odňata možnost se k provedení, rozsahu a faktické ceně za opravu vyjádřit. Žalobce nezabezpečil zařízení před další případnou škodou a to ani s ohledem na své tvrzení, že chce opravu zařízení provést. Demontované části zařízení se od roku 2018 stále nacházejí v místě demontáže, což má vliv na jejich stav. Oprava části poškozeného zastaralého zařízení by byla neúčelná a nesmyslná. Sám žalobce si to bezesporu uvědomuje, proto opravu zařízení neprovedl. Nemělo by smysl investovat finanční prostředky do zařízení, které nebylo funkční již před jeho poškozením. Žalovaná poškodila nefunkční zařízení. Svědek [jméno FO] správně uvedl, že když se zařízení nepoužívá, má to vliv na jeho životnost a situaci zhodnotil tak „proč opravovat auto, když se s ním stejně jezdit nebude“. Potvrdil neúčelnost opravy stejně jako svědek [jméno FO] s tím, že části zařízení, které se stále nacházejí v místě demontáže, mají hodnotu šrotu. (Není přiléhavé tvrzení žalobce o neexistenci řidičského průkazu. Pokud ho řidič získá, může s autem jezdit. Ale žalobce, i kdyby získal souhlas žalované k provozování zařízení, i když by získal licenci k provozování, nemá odběratele. Zařízení, o kterém navíc ani není zřejmé, zda splňuje normy ČSN s ohledem na své stáří, na což upozornil [právnická osoba] při provádění kontroly, funkční nebude). Žalobce věděl, že nemá odběratele, nestaral se ani o získání licence, sám tak zavdal příčinu, že zařízení přestalo být funkční. Žalobce svým vlastním rozhodnutím opravu zařízení neprovedl, jeho přičiněním tak zařízení ztratilo na hodnotě. Žalobce nepožadoval náhradu škody spočívající v rozdílu ceny před a po poškození části zařízení, neboť si je vědom, že demontované části se stále nacházejí na místě demontáže, což má vliv na jejich stav. Oprava zařízení zabudovaného v roce 1991 – 1993 s ohledem na svou hodnotu nemá smysl, je neúčelná, není předpoklad dalšího využití, k jinému účelu sloužit nemůže. Bylo by i ekonomicky neefektivní opravu provádět, když dle ceny stanovené odhadem byla cena za opravu vyšší než cena zařízení. Ani na výzvu soudu a po poučení soudem žalobce neuvedl a neprokázal účelnost opravy zařízení, které nebylo funkční již před poškozením.

28. Žalovaná se sice dopustila protiprávního jednání, když jednala bez souhlasu žalobce. Neměla tak jednat. Svým protiprávním jednáním však žalovaná nezpůsobila ukončení činnosti tepleného zařízení, které nebylo funkční již před jeho poškozením. Žalovaná nejednala v úmyslu poškodit žalobce, ale i v jeho zájmu, neboť se snažila splnit prevenční povinnost, kterou měla spolu se žalobcem, tzn., demontovat zařízení s ohledem na jeho stáří, neúčelnost, aby předešla případné škodě na majetku, zdraví či životě osob. Žalovaná tak jednala i proto, aby odpadla omezená vlastnická práva třetích osob, na jejichž pozemcích se liniové stavby nacházejí a vlastníci měli povinnost zařízení strpět jen pro dobu, kdy zařízení plnilo svou funkci. Žalovaná zakoupila nefunkční zařízení za účelem jeho demontáže, proto s ní započala bezodkladně po uzavření kupní smlouvy s [jméno FO]. Její jednání bylo ovlivněno výzvou městyse [anonymizováno]. Žalobce také stíhala prevenční povinnost předcházet škodám, tedy odstranit zastaralé a nefunkční zařízení, které již nikdy provozováno nebude. Za strany žalované se nejednalo o svévolné odstranění části zařízení. Demontáž celého zařízení byla nutná i s ohledem na dolovou činnost na základě rozhodnutí Obvodního báňského úřadu. Žalovaná postupovala důvodně ve snaze odstranit nebezpečí, které vzala na vědomí již při uzavření kupní smlouvy s [jméno FO], když stav nefunkčního zastaralého zařízení jí byl bezesporu znám i z její z nedaleké dolové činnosti. Jednání žalované nelze klást k její tíži, když tak měl postupovat i žalobce. Městys [anonymizováno] ve svých výzvách opakovaně upozorňoval na závadný stav zařízení, bezvýsledně vyzýval žalobce k jednání. Žalobce nic pro ochranu a zabezpečení zařízení, tak pro ochranu okolního majetku či osob neučinil. Pouze oznámil Městskému úřadu v [anonymizováno], že byly provedeny demoliční práce, z jeho podnětu byla provedena dne 5. 3. 2019 kontrola, vzhledem k jeho vyjádření bylo vypracováno odborné posouzení ohledně možného statického poškození potrubního mostu. Ze sdělení Městského úřadu v [anonymizováno] ze dne 1. 2. 2003 však bylo zjištěno, že k narušení stability mostní konstrukce nedošlo. Bylo doporučeno provádění pravidelných revizních prohlídek dle platných ČSN. Žalovaná z předchozích kontaktů se žalobcem věděla, že žalobce nemá faktický zájem o provedení opravy, neboť k opravě nemá důvod. V opačném případě by žalobce odkoupil spoluvlastnický podíl od [jméno FO]. I při projednání zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví vedeného u Okresního soudu v Sokolově, pod sp. zn. [spisová značka] žalobce opakovaně uvedl, že nemá zájem stát se výlučným vlastníkem zařízení. Pokud by tomu tak bylo, mohl by se zařízením nakládat dle své úvahy bez ohledu na spoluvlastníka. Žalobce nemá zájem zastaralé zařízení zprovoznit, jinak by tak dávno učinil. Neexistuje odběratel dodávky energie, což je [Anonymizováno] dané lokalitě s ohledem na bezprostřední blízkost dolové činnosti v podstatě nemožné. Neuzavřel smlouvu s [právnická osoba] poté, co byla ukončena smlouva s firmou [právnická osoba] v červenci 2018. S ohledem na objektivní situaci týkající se zastaralého nefunkčního zařízení (žalobce neměl odběratele, licenci k činnosti, neprovedl opravu zařízení) žalovaná předpokládala souhlas žalovaného s demolicí zařízení i vzhledem k tomu, že žalobce obdržel výzvu městyse [anonymizováno], nereagoval na ní, žalované nesdělil, že s demolicí nesouhlasí. Žalobce nedoložil existenci odběratele, kterému by tepelnou energii dodával, nedoložil, že získal licenci k provozování zařízení. Jeho tvrzení, že v okolí jezera [Anonymizováno] budou postaveny rodinné domky a mohl by do nich dodávat teplo, je pouze nepodloženým a spekulativním tvrzením. Teplovodní potrubí navíc k jezeru [Anonymizováno] nevede. I kdyby domky u jezera byly postaveny, jejich vlastníci by bezesporu zvolili modernější způsob dodávky tepla. Toto řešení zvolil i poslední odběratel tepla [právnická osoba], který uzavřel smlouvu o dodávce plynu s jinou firmou se žalobcem, který by dodával teplo prostřednictvím zastaralého horkovodního potrubí. Navíc potrubí vede pouze od výměníku do firmy [právnická osoba] Není ani zřejmé, zda [právnická osoba] dodávající primární zdroj tepla do kotelny účastníků po ukončení těžební činnosti (či z jiných důvodů) by pokračovala v dodávce tepla. Žalovaná zakoupila zařízení za účelem jeho demolice a i s přihlédnutím k tomu, že spoluvlastnictví účastníků bylo zrušeno a rozhodnuto o nařízení prodeje zařízení ve veřejné dražbě, žalobce nemůže očekávat její souhlas s provozováním rozvodů tepelné energie. Městys [anonymizováno] by bezesporu nesouhlasil se znovuzabudováním zařízení, když opakovaně upozorňoval na stáří zařízení a nebezpečí úrazu.

29. Soud dospěl k závěru, že žalovaná jednala sice bez souhlasu žalobce, což ale s ohledem na zjištěné okolnosti nepovažuje za tak závažné s přihlédnutím k neúčelné opravě zastaralého zařízení a jeho nefunkčnosti ve srovnání s tím, k jaké škodě na majetku či osob by mohlo dojít, kdyby k odstranění zařízení nedošlo. Na zásah žalobce, který o opravu fakticky nemá zájem, k úplné demolici zařízení nedošlo, zařízení stále chátrá. Pokud dojde k poškození vlivem stáří, povětrnostních podmínek či z jiných důvodů ke škodě na cizím majetku či osob, budou za ní účastníci odpovídat. Bez závislosti na tom, jak žalobce se zařízením naloží, oprava poškozeného zařízení by byla neúčelná, nepřinesla by žádný užitek. Zařízení ztratilo charakter tepelných rozvodů a to i bez škodné události. Nelze hovořit o škodě na tepelném zařízení. Škodní událost nezasáhla negativně do chodu rozvodu tepelné energie. Demontáž zařízení by byla pozitivním přínosem pro celou lokalitu, na kterém se zařízení nachází. Soud souhlasí s tvrzením žalované, že žalobce se domáhá náhrady škody ze spekulativních důvodů, ve snaze získat finanční prostředky, které se mu nepodařily získat pro nepřiměřené požadavky prodejem spoluvlastnického podílu žalované, popř. na základě žaloby o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, kdy žalobce žádal, aby se žalovaná stala výlučným vlastníkem zařízení, o které on neměl zájem, a jemu vyplatila vypořádací podíl ve výši 2 983 500 Kč. Nyní finanční prostředky požaduje za neúčelnou opravu zastaralého zařízení, ze kterého se snaží pouze těžit.

30. Soud v souladu s ust. § 2 odst. 3 obč. zákona tak, jak již uvedl shora, zvažoval a posuzoval, zda výkon práva žalobce na náhradu škody je v souladu s dobrými mravy. Ustanovení upravuje zásadu dobrých mravů jako základní princip při výkladů a aplikaci občanskoprávních norem, ke kterým je třeba přihlížet při použití právního předpisu. Zákon nelze vykládat mechanicky a formalisticky, ale v souladu s jeho smyslem a účelem s ohledem na zájmy chráněné právním předpisem tak, aby výklad byl racionální a spravedlivý. V souladu s ustálenou soudní judikaturou (např. Nález ÚS ze dne 8. 11. 2016 sp.zn. III. ÚS 2700/15) soud musí nejen respektovat právo, ale jeho výklad a aplikace, musí směřovat ke spravedlivému výsledku (sám žalobce se spravedlnosti dožadoval). Institut dobrých mravů umožňuje soudu, aby nevyhověl žalobě, která je sice důvodná, ale s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem projednávané věci by výkonem takového práva nastala výrazná nespravedlnost mezi oprávněnými právy účastníků. Dle nálezu ÚS ze dne 19. 4. 2022 sp. zn. II. ÚS 2883/21 „požadavek výkonu práv v souladu s dobrými mravy umožňuje soudci zmírnit nepřiměřenou tvrdost zákona a dává mu prostor rozhodnout dle pravidel slušnosti a spravedlnosti i když by při striktním výkladu formálního práva dospěl k závěru jinému“. S ohledem na zjištěné okolnosti projednávané věci, kterými se soud podrobně zabýval a které vzal na zřetel při posuzování smysluplnosti opravy poškozené části zařízení, které neplnilo svou funkci ani před poškozením, s přihlédnutím k důvodům, které vedly žalovanou k demontáži zastaralého zařízení, ke vzájemnému jednání účastníků a k jejich chování, soud dospěl k závěru, že nárok žalobce byl uplatněn v rozporu s dobrými mravy. Výkon práva sice odpovídá zákonu, ale po posouzení okolností případu byl shledán v rozporu s dobrými mravy, a proto mu byla soudem odepřena právní ochrana. Přiznání práva na náhradu škody by bylo ve vztahu k žalované nepřiměřenou tvrdostí, proto byla zmírněna postupem dle § 2 odst. 3 obč. zákona. Popsané okolnosti případu jsou natolik zásadní, výjimečné a mimořádné, že by nastala výrazná nespravedlnost a to i z hlediska mravnosti a respektování pravidel slušnosti, pokud by výkon žalobcova práva na náhradu škody nebyl shledán v rozporu s dobrými mravy. Z uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že přiznání výkonu práva žalobce na náhradu škody by bylo nemravné a v rozporu s dobrými mravy, žalobu proto v části 1 434 336 Kč zamítl. Návrh na vypracování znaleckého posudku za účelem stanovení výše nákladů na opravu části poškozeného zařízení soud proto pro nadbytečnost zamítl. Žaloba ohledně části 55 560 Kč za vypracované znalecké posudky, které nebyly účelně vynaložené s ohledem na žalobcem vymezený předmět sporu, proto jimi důkaz na žádost žalobce ani nebyl proveden, byla zamítnuta jako bezdůvodná.

31. Námitku podjatosti vznesenou žalobcem před jednáním, při kterém byla věc rozhodnuta, soud považoval za nedůvodnou, neboť uváděné důvody podjatosti spočívají v postupu soudu v řízení o projednávané věci (§ 14/4 o.s.ř.). Samosoudkyně se necítí být podjatou, neboť nemá vztah k projednávané věci, účastníkům či jejich zástupcům.

32. Z § 142/1 o.s.ř. vyplývá, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který úspěch ve věci neměl. Žalobce nebyl ve sporu úspěšný, je proto povinen žalované uhradit náklady řízení, které jí vznikly v souvislosti s jejím zastoupením advokátem, který má právo na odměnu za poskytované služby dle § 1 vyhl.č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen AT) a náhradu hotových výdajů za každý úkon dle § 13 a náhradu za promeškaný čas dle § 14 AT. Odměna advokáta za jeden úkon právní služby byla stanovena z tarifní hodnoty 1 489 896 Kč dle § 7 bod 6, tj. ve výši 14 260 Kč. Žalovaná má právo na přiznání odměny za úkony: příprava a převzetí věci (§ 11/1a AT), písemné podání (§11/1 d AT) ze dne 1. 3. 2022, 26. 8. 2022, 1. 2. 2023, 28. 3. 2023, 17. 5. 2023, 18. 7. 2023, za účast při jednání (§ 11/1 g AT), dne 11. 8. 2022, 2. 2. 2023 – jednání přesáhlo 2 hodiny, 30. 3. 2023 – jednání přesáhlo 2 hodiny, 18. 5. 2023, 20. 7. 2023 – jednání přesáhlo 2 hodiny. Celkem byla přiznána odměna za 15 úkonů právní služby, tj. 15 x 14 260 Kč, což představuje částku 213 900 Kč, 15 režijních paušálů po 300 Kč, což představuje 4 500 Kč, 5 x jízdné k jednání [Anonymizováno] [Anonymizováno] a zpět ve výši 1 220,10 Kč, promeškaný čas 10 půlhodin po 100 Kč, tj. 1 000 Kč, 21 % DPH, když zástupce žalované je plátcem DPH ve výši 46 330,20 Kč. Žalované tak byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 266 950,30 Kč. Tuto částku je žalobce povinen uhradit k rukám zástupce žalované do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 149/1 a § 160/1 o.s.ř. Odměna za písemné podání z 25. 4. 2022 nebyla přiznána, neboť se jednalo pouze o doplnění podání z 1. 3. 2022 tak, jak zástupce žalované rovněž uvedl.