10 C 339/2018- 96

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní JUDr. Marií Filippiovou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa žalobce] b) [celé jméno žalobkyně] rozená [příjmení], [datum narození], bytem [adresa žalobce] oba zastoupeni advokátkou [titul] [jméno] [příjmení], [titul], sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa], [obec a číslo], zastoupený advokátkou [titul] [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa] o ochraně osobnosti, takto:

Výrok

I. Řízení se zastavu je co do povinnosti žalované odstranit článek„ [celé jméno žalobce] (57) alias [článek] [anonymizováno 11 slov]“ z internetových stránek [webová adresa] článek„ [článek] [celé jméno žalobce] (57): [článek] [anonymizována tři slova]“ z internetových stránek [webová adresa] článek„ [článek] [anonymizováno] [celé jméno žalobce]: [anonymizováno 7 slov] [role v řízení]“ z internetových stránek [webová adresa] videoreportáž [webová adresa], která doprovází článek„ [článek] ([anonymizována dvě slova] [příjmení] [anonymizováno 12 slov]“ na internetových stránkách [webová adresa] ze všech stránek, kam ji umístila a odkazy na článek„ [článek] [celé jméno žalobce] ([anonymizováno]): [anonymizována čtyři slova]“ a článek„ [článek] [jméno] [celé jméno žalobce]: [anonymizováno 7 slov] [role v řízení]“ z internetových stránek [webová adresa].

II. Žaloba se žalobním návrhem, aby žalovaná byla povinna upustit od zveřejňování a šíření jakýchkoliv informací, komentářů či jakýchkoliv jiných sdělení či výroků o soukromém a rodinném životě žalobců, pokud je to v rozporu s jejich oprávněnými zájmy, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna, v periodicích, kde byly zveřejněny touto žalobou napadené články, tzn. v deníku [název] a [název] a na internetových stránkách [webová adresa] [webová adresa] a [webová adresa] zveřejnit omluvu v níže uvedeném znění, která bude velikostí písma a umístěním odpovídat napadeným článkům, tzn.: na stránkách [webová adresa] [webová adresa] v rubrice„ [název] [anonymizováno]“ „ [nadpis] [příjmení] [celé jméno žalobce] [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] [anonymizováno] [příjmení] [právnická osoba] provozovatelka internetových stránek [webová adresa], se tímto omlouvá panu [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně] rozené [příjmení] za újmu, kterou jim způsobila v jejich soukromém, pracovním a veřejném životě tím, že dne 29.května 2018 publikovala článek s názvem„ [název] ([anonymizována dvě slova] [příjmení] [anonymizováno 11 slov]“ a dne 4.června 2018 článek„ [název] [anonymizováno] [celé jméno žalobce]: [anonymizováno 7 slov] [role v řízení]“, kde v rozporu se zákonem zveřejnila ničím nepodložené spekulace o jejich soukromém životě spolu s jejich neoprávněně pořízenými fotografiemi, čímž hrubě zasáhla do jejich ústavně zaručeného práva na ochranu soukromí, zachování lidské důstojnosti, osobní cti a vážnosti ve společnosti“ v deníku [název] na titulní straně: „ [nadpis] [příjmení] [celé jméno žalobce] [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] [anonymizováno] [příjmení] [právnická osoba] vydavatelka deníku [název] se tímto omlouvá panu [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně] rozené [příjmení] za újmu, kterou jim způsobila v jejich soukromém, pracovním a veřejném životě tím, že dne 29.května 2018 publikovala článek s názvem„ [název], [anonymizováno 5 slov]“, [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [příjmení] [anonymizována tři slova]„ [název] ([anonymizováno]), [anonymizováno] [anonymizováno]: [anonymizována tři slova] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [anonymizována tři slova]“, kde v rozporu se zákonem zveřejnila ničím nepodložené spekulace o jejich soukromém životě spolu s jejich neoprávněně pořízenými fotografiemi, čímž hrubě zasáhla do jejich ústavně zaručeného práva na ochranu soukromí, zachování lidské důstojnosti, osobní cti a vážnosti ve společnosti“ na stránkách [webová adresa] v rubrice„ [název] [anonymizováno]“ „ [nadpis] [příjmení] [celé jméno žalobce] [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [příjmení] [anonymizováno] [příjmení] [právnická osoba] provozovatelka internetových stránek [webová adresa], se omlouvá panu [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně] rozené [příjmení] za újmu, kterou jim způsobila v jejich soukromém, pracovním a veřejném životě tím, že dne 29. května 2018 publikovala článek s názvem„ [název] [celé jméno žalobce] ([anonymizováno]): [anonymizována čtyři slova]“, kde zveřejnila nepravdivé informace a ničím nepodložené spekulace o jejich soukromém životě spolu s jejich neoprávněně pořízenými fotografiemi, čímž zasáhla do jejich ústavně zaručeného práva na ochranu soukromí, zachování lidské důstojnosti, osobní cti a vážnosti ve společnosti“ v deníku [název] na straně 10 „ [nadpis] [příjmení] [celé jméno žalobce] [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] [anonymizováno] [příjmení] [právnická osoba] vydavatelka deníku Aha!, se tímto omlouvá panu [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně] rozené [příjmení] za újmu, kterou jim způsobila v jejich soukromém, pracovním a veřejném životě tím, že dne 3. června 2018 publikovala článek s názvem„ [název] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova]“, kde v rozporu se zákonem zveřejnila ničím nepodložené spekulace o jejich soukromém životě spolu s jejich neoprávněně pořízenými fotografiemi, čímž hrubě zasáhla do jejich ústavně zaručeného práva na ochranu soukromí, zachování lidské důstojnosti, osobní cti a vážnosti ve společnosti

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) částku 150 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žaloba co do povinnosti žalované zaplatit žalobci a) částku 1 350 000 Kč se zamítá.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) částku 150 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žaloba co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni b) částku 1 350 000 Kč se zamítá.

VIII. Žalovaná je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení žalobci a) částku 10 304 Kč a žalobkyni b) částku 10 304 Kč, a to oběma do tří dnů od první moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalobců.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou domáhali, aby žalovaný byl povinen odstranit z internetových stránek [webová adresa], [webová adresa] a [webová adresa] články„ [název] ([anonymizována dvě slova] [příjmení] [anonymizováno 11 slov]“„ [název] [celé jméno žalobce] ([anonymizováno]): [anonymizována čtyři slova]“, [název] [anonymizováno] [celé jméno žalobce]: [anonymizováno 7 slov] [role v řízení]“,„ [název] ([anonymizována dvě slova] [příjmení] [anonymizováno 11 slov] [anonymizováno]“, [název] [celé jméno žalobce] ([anonymizováno]): [anonymizována čtyři slova]“ a článek„ [název] [jméno] [celé jméno žalobce]: [anonymizováno 7 slov] [role v řízení]“, dále, aby žalovaná byla povinna upustit od zveřejňování a šíření jakýchkoli informací, komentářů či jakýchkoliv jiných sdělení či výroků o soukromém a rodinném životě žalobců, pokud je to v rozporu s jejich oprávněnými zájmy a aby byla povinna v periodicích, kde byly zveřejněny žalobou napadané články, tzn. v deníku [název] a [název] a na internetových stránkách [webová adresa] a [webová adresa] [webová adresa], zveřejnit omluvu ve výroku uvedeném znění a aby žalovaná byla povinna zaplatit každému ze žalobců částku 1 500 000 Kč s tím, že žalovaná zveřejnila o osobách žalobců v květnu a červnu 2018 v periodikách [název] a [název], které vydává a na internetových stránkách [webová adresa] a [webová adresa], které provozuje, články doprovázené neoprávněně pořízenými a zveřejněnými fotografiemi žalobců a navíc článek [název] [anonymizováno] [celé jméno žalobce] [anonymizováno 7 slov] [role v řízení]“, doprovodila videoreportáží [název] [jméno] o stopáži 43 sekund a odkazy na článek byly umístěny na jí provozovaných stránkách [webová adresa]. Žalovaná zveřejněním článků zcela nepřípustným a nezákonným způsobem zasáhla do osobnostních práv žalobců, a to především do jejich ústavně zaručeného práva na ochranu soukromí. Žalovaná navíc vzhledem ke zjevně cíleně difamačnímu charakteru zveřejněných informací a nepodloženým spekulacím o soukromí žalobců citelně zasáhla do jejich práva na zachování dobrého jména, lidské důstojnosti, osobní cti a vážnosti ve společnosti. Žalovaná ve všech článcích cíleně difamačním způsobem spekuluje, že žalobce a) podvádí s žalobkyní b) svojí manželku [jméno] [příjmení], popř., že tají rozvod manželství. Žalovaná tyto spekulace o soukromí žalobců zveřejnila bez jakékoliv snahy o ověření pravdivosti jejich základu. Žalobkyně b) byla do okamžiku zveřejnění napadených článků čistě soukromou osobou těšící se vážnosti ve společnosti nejen v rámci běžných společenských vztahů, ale i z hlediska své profese. Žalovaná o žalobkyni b) ve všech článcích naznačuje, že je milenkou žalobce a) se kterou podvádí svoji manželku, přičemž o žalobkyni b) urážlivě referuje jako o blondýně, která se k žalobci měla víc než důvěrně, popř., která si žalobce a) naložila do svého auta. Soukromý ani rodinný život žalobce a), natož žalobkyně b) nemůže být ze své podstaty předmětem oprávněného veřejného zájmu, pouze zvědavosti veřejnosti, kterou navíc svým protiprávním jednáním – cílenou skandalizací žalobců – vzbudila žalovaná, a to s jediným cílem, aby naplnila své ekonomické zájmy bez ohledu na újmu, kterou tím způsobila žalobcům. Povinnost žalobce a), který je z titulu své profese osobou veřejně činnou a má povinnost akceptovat větší míru veřejné kritiky, však není bezbřehá a netýká se veškerých aspektů jeho života a soukromí, dotýká se pouze a jen skutečností, jejichž rozšiřování je ve veřejném zájmu. Skutečnosti týkající se soukromého života jsou zásadně součástí osobního soukromí a nemohou proto být věcí veřejného zájmu. Ani jeden ze žalobců neudělil žalované souhlas s tím, aby žalovaná v článcích zveřejnila a šířila tam uvedené spekulace o jejich soukromém a rodinném životě, ani žalované nikdy neudělili souhlas se zveřejněním jejich neoprávněně pořízených fotografiích. Je veřejně známou skutečností, že žalobce a) si dlouhodobě hlídá a střeží své soukromí, s bulvárem nekomunikuje, nevystupuje aktivně do popředí a rozhovory médiím dává výjimečně. Žalobce a) pojil s jeho manželkou velmi úzký, láskyplný vztah plný vzájemného respektu a porozumění, a to po dlouhých 24 let. Žalobce a) by se tomuto vztahu nikdy nezpronevěřil a na cti utrhačné spekulace zveřejněné žalovanou o tom, že svoji ženu podvádí, či jejich manželství se rozpadlo, se jej velmi dotkly a hluboce jej ranily. Žalovaná články znevážila dlouholeté manželství žalobce a) a i jeho morální kredit a dobré jméno. Zveřejnění článků je pro žalobce a) o to bolestivější, že se mu sotva podařilo dostat z nejhorší fáze zármutku poté, co jeho manželka po dlouhé nemoci zemřela. Ve vztahu k žalobkyni b) dosahuje protiprávnost jednání žalované mimořádné intenzity. Tím, že žalovaná zveřejnila články spolu s jejími neoprávněně pořízenými fotografiemi ve společnosti žalobce a), kde jí uvedením jejího jména, věku a povolání ztotožnila, přičemž opakovaně pejorativně naznačovala, že je to právě tato blondýna, se kterou žalobce podvádí svoji manželku, naprosto neakceptovatelným způsobem zasáhla do jejích osobnostních práv. Postavení žalobkyně b) ve společnosti i profesním životě bylo jednáním žalované zcela otřeseno. Pod nesmírným tlakem okolí po zveřejnění článků se rozhodla žalobkyně b) rezignovat na svoji pozici ředitelky [právnická osoba] [anonymizováno] [obec] [anonymizováno]. Vzhledem k závažnému a opakovanému porušování práv žalobců na ochranu soukromí a v jejím rámci na zachování dobrého jména, osobnostní cti, lidské důstojnosti a vážnosti ve společnosti a s ohledem na intenzitu a trvání tohoto neoprávněného zásahu, mimořádný význam a charakter soukromí jako zasažené hodnoty osobnosti žalobců a okolnosti na straně žalované, spočívající v provozování obchodního modelu založeného na vytváření zisku na úkor osobnostních práv jednotlivců a vzhledem k pozici žalované na trhu periodického tisku, resp. bulvárního tisku, je zcela adekvátní a okolnostem případu přiměřená požadovaná částka přiměřeného zadostiučinění v penězích ve výši 1 500 000 Kč pro každého ze žalobců.

2. Žalovaná uvedla, že žaloba je nedůvodná, neboť je přesvědčena, že zveřejněnými články a fotografiemi nezasáhla neoprávněným způsobem do soukromí žalobců. Žalobce je z titulu své profese osobou veřejně činnou. Přestože je o žalobci známo, že si hlídá své soukromí, je o něm známo i to, že jeho manželkou byla paní [jméno] [příjmení]. Tato skutečnost je dodnes uvedena v on-line databázích veřejně dostupných na internetu, například v encyklopedii [název] a v [název] [anonymizována dvě slova]. Žalovaná je přesvědčena, že do střeženého soukromí nespadá ani vztah žalobce k žalobkyni. A to za situace, kdy předmětné fotografie byly pořízeny u příležitosti otevření obchodního centra, kde šlo očekávat zvýšenou účast veřejnosti, včetně zástupců sdělovacích prostředků. Z chování žalobců pak šlo usuzovat o jejich důvěrný vztah. Lze tedy konstatovat, že minimálně pro účastníky této akce, mezi kterými šlo předpokládat i zástupce médií, vyloučí informace o důvěrném vztahu mezi nimi z chráněné sféry jejich intimního života. Žalovaná je přesvědčena, že svým jednání nezasáhla ani do práv žalobců na zachování dobrého jména, lidské důstojnosti, osobní cti a vážnosti ve společnosti. Žalovaná vycházela z veřejně známé informace, že žalobce žije v manželství s paní [jméno] [příjmení]. Veřejně dostupnou informací již není, že paní [jméno] [příjmení] v roce 2017 zemřela. Tato informace nebyla žalované sdělena ani po té, kdy se žalovaná na žalobce před zveřejněním článků obrátila, aby získala stanovisko k předmětným fotografiím. Žalobce se vyjádřil tak, jak je v článcích citován. Za situace, kdy z chování žalobců při příležitosti otevření nového obchodního centra vyplýval důvěrný vztah mezi nimi, který neskrývali, nelze považovat za protiprávní, pokud se žalovaná v článcích zabývá tím, jestli žalobce nadále udržuje vztah se svojí manželkou. V souvislosti s informací o úmrtí paní [jméno] [příjmení] žalovaná odstranila články, které jsou předmětem sporu, ze svých internetových stránek.

3. Žalobci vzali žalobu částečně zpět, a to v rozsahu I. žalobního petitu, co do povinnosti žalované odstranit shora uvedené články z internetu, neboť žalovaná po podání žaloby tyto články z internetu odstranila. Soud proto v souladu s ustanovením § 96 odst. 1,2 o.s.ř. řízení částečně zastavil, a to v rozsahu zpětvzetí žaloby žalobci.

4. Z článků v deníku [název], [název] z internetových stránek [webová adresa], [webová adresa] a z nesporného tvrzení účastníků soud zjistil, že žalovaná uveřejnila: -) dne 29. 5. 2018 v deníku [název] článek„ [článek] ([anonymizováno]), [anonymizováno 14 slov]“,“ [článek], [anonymizováno 5 slov]“ -) dne 29. 5. 2018 na internetových stránkách [webová adresa] článek„ [článek] ([anonymizována dvě slova] [příjmení] [anonymizováno 11 slov]“, -) dne 29. 5. 2018 na internetových stránkách [webová adresa] článek„ [článek] [celé jméno žalobce] ([anonymizováno]): [anonymizována čtyři slova]“, -) dne 3. 6. 2018 v deníku Aha!„ [článek] [anonymizována dvě slova] [role v řízení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno 7 slov]“, -) dne 4. 6. 2018 na webových stránkách [webová adresa] článek„ [článek] [anonymizováno] [celé jméno žalobce]: [anonymizováno] [anonymizováno 6 slov] [role v řízení]“. V těchto článcích je kladena otázka, zda [celé jméno žalobce] tají rozchod s kanadskou manželkou, kterou už dlouho nikdo neviděl, dále se uvádí, že byl zastižen s jinou, herec a blondýna se k sobě měli víc než důvěrně, vodili se za ruku i kolem pasu. Dále je uvedeno, že [celé jméno žalobce] je známý tím, že o svém soukromí mluví jen nerad. O jeho manželství s [jméno] se toho příliš neví a o krásné blondýnce se mu také mluvit nechce. Pak je citován:„ Je mi úplně lhostejné co o mě napíšete, ale milenci rozhodně nejsme“ a více se vyjadřovat nechtěl. K článkům byl zveřejněny fotografie obou žalobců, na kterých se vedou za ruce, společně jedí, nakupují, nasedají do auta. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že s bulváry nekomunikuje a ani s novináři. Článek však již překročil míru lidskosti. Jeho žena umírala asi 5 měsíců na rakovinu v [nemocnice]. Před veřejností se to podařilo utajit. Bylo to 24 leté šťastné manželství. Ztráta manželky byla pro něj velmi těžká. Musel docházet na terapie v souvislosti s úmrtím manželky. To, že vláčeli jeho manželku, se ho velice dotklo. Nikdo z blízkých o úmrtí nevěděl. Poté, co si přečetli článek, mu volali, co se děje. Bylo to pro něj velmi bolestné. Rozhodl se proto, že v zájmu své první ženy a [jméno] se musí bránit. Žalovaný se liší od ostatních médií tím, že byli první, kteří začali o tom psát, kteří tuto otázku otevřeli bez toho, aniž by si ověřili, jak to je. Jejich jazyk je vždy pejorativní. Pracovně se ho to také dotklo v tom, že se ho kolegové, režiséři, producenti neustále ptali, jak to je, protože věděli, že jeho manželství je šťastné. Fotografie byly pořízeny v souvislosti s otevřením obchodního centra u letiště, kam byl pozván a požádal [jméno], zda by šla s ním. Asi o měsíc později byl společně s [jméno] na filmovém festivalu ve [obec], kam byl také pozván. Přátelé se ho ptali, kdo je [jméno]. Nejprve musel vysvětlovat, že je vdovec a že potkal ženu, s kterou by chtěl nadále žít a kterou má rád. Nyní je to jeho manželka. Před zveřejněním mu novináři telefonovali, řekl jim, že si nepřeje, aby o něm psali. Na to oni řekli, že stejně budou psát. Řekl jim, že [jméno] není jeho milenka a ať si píšou, co chtějí. Byla to oficiální akce, na kterou byl pozván jako spousta jiných lidí. Fotograf se ho nezeptal, zda si ho může vyfotit, schovával se a fotografie pořizoval tajně. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že když vyšel článek v [název], byli v té době na zásnubách. Byla v té době ředitelkou [název] [anonymizováno] v [obec] [anonymizováno] [obec]. Zde také odebírali [název]. Hned poté, co článek vyšel, jí kontaktovala asistentka. Volali jí příbuzní, sestra z [obec]. Ptali se jí, jestli to je ona a co o tom ví. Na akci byla jako doprovod. Oficiální svolení fotografování nikomu nedala. Soukromí si vždy chránila. Bylo velice nepříjemné, co v článku bylo uvedeno. [název] čte nejvíce lidí i babička se divila, co vnučka provádí. Obraceli se na ní obchodní zástupci, ředitelé firem i příbuzní v [obec] jí kontaktovali, zda je to ona. Po vyjití článku byl tlak tak veliký, že se rozhodla odejít z pozice ředitelky. Nikdo na ní netlačil z vedení, aby tuto pozici opustila. Poté, co se vrátila z dovolené, oznámila, že odstupuje. Nechtěla vedení vysvětlovat, jak se věci mají. Před článkem měla dvě nabídky, buďto jako ředitelka nebo manažerka celé společnosti. Kdyby byla jako manažerka, musela by jezdit po celé republice a i do [obec] do svého rodiště. V té době byla ředitelkou. Dostala od společnosti i lepší pracovní nabídky, ovšem po vyjití článku to bylo nepříjemné. Všichni se na ní koukali skrz prsty, že je ta blondýna, která se tahá s ženatým mužem. Kdykoliv šla na úřad, tak nevěděla, zda někdo četl článek. Poté, co opustila pozici ředitelky, šla na Úřad práce. Pak začala dělat asistentku manželovi. Sestra věděla, že [jméno] je vdovec. V práci to nekomentovala, jen říkala, že není vše tak, jak se to píše. Jenom blízcí se ptali, jak to ve skutečnosti je. Ptali se i příbuzní klientů, obchodní zástupci firem. Před vyjitím článku dělala jednak ředitelku [název] [anonymizováno] a jednak manažerku pro zdravotní část. Bylo to velice náročné, proto si řekla, že nemůže tyto dvě pozice zastávat. V té době zvažovala, že pokud by jí nevyhověli, takže by musela odejít, protože to bylo náročné. Vedení jí řeklo, ať si vybere, kterou z pozic chce zastávat. To, že ukončila práci ředitelky, bylo její rozhodnutí, které však bylo pod tlakem po vyjití článku. Nikdo na ní z vedení netlačil. Po vyjití článku, když se vrátila po deseti dnech z dovolené, si zavolala zaměstnance a vysvětlila jim situaci, že pan [celé jméno žalobce] je vdovec a jsou partneři. Z úmrtního listu soud zjistil, že [jméno] [jméno] [příjmení] dne [datum] zemřela. Z přehledu zpráv [název] [anonymizováno] soud zjistil, že dne 26.6.2018 vyšel v [název] [anonymizována dvě slova] článek s názvem„ [článek] [anonymizována dvě slova]“, dne 14.6.2018 v [název] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] vyšel článek„ [článek] [anonymizováno] [celé jméno žalobce] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“, dne 7.6.2018 v [název] vyšel článek„ [článek] [anonymizována dvě slova]“, dne 6.6.2018 v [název] [anonymizována dvě slova] vyšel článek„ [článek] [anonymizována dvě slova]“, dne 6.6.2018 v [název] [anonymizováno]„ [článek] [anonymizováno]“, dne 4.6.2018 v [název] [anonymizováno]„ [článek] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] [anonymizováno]“. Z Přehledu zpráv [název] [anonymizováno] soud zjistil, že dne v období od 7.5.2018 do 18.5.2018 vyšlo na internetových stránkách [webová adresa], [webová adresa], [webová adresa], [webová adresa], [webová adresa], [webová adresa], [webová adresa], [webová adresa] [webová adresa], [webová adresa], [webová adresa], [webová adresa], [webová adresa], [webová adresa], a denících [název], [název], [název] [anonymizováno], [název] [anonymizováno], [název], [název], [název] [anonymizována dvě slova] celkem 25 článků, které se týkali otevření nového outletu dne 18.5.2018 u pražského letiště s názvem [název] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Ze stránky [webová adresa] soud zjistil, že je zde životopis žalobce, ve kterém je mimo jiné uvedeno, že jeho žena je [jméno] [příjmení], je ilustrátorkou knih. Z internetového výpisu článku z [webová adresa] [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že je v článku uveden životopis žalobce,, ve kterém je mimo jiné uvedeno, že se v zámoří seznámil se svoji životní partnerkou filmovou animátorkou [jméno]. Z výzvy k odstranění následků neoprávněných zásahů do osobnostních práv soud zjistil, že dopisem ze dne 20.června 2018 žalobci prostřednictvím své advokátky vyzvali žalovaného k odstranění následků neoprávněných zásahů do osobnostních práv, k upuštění od neoprávněných zásahů do osobnostních práv a poskytnutí morálního zadostiučinění a relutární satisfakce. Z dopisu žalovaného soud zjistil, že dopisem ze dne 4.července 2017 žalovaný odmítl požadavky žalobců. Z [webová adresa] soud zjistil, že [webová adresa] měl v květnu 2018 3 857 933 reálných uživatelů, v červnu 2018 586 568, v červenci 2018 3 544616 a v červnu 2018 710 074. [webová adresa] mělo v květnu 2018 799 710 reálných uživatelů, v červnu 2018 -801 559, v červenci 2018 882 272 a v červnu 2018 -1 060 954.

5. Soudu je z jeho rozhodovací činnosti známo, že žalovaná je mimo jiné vydavatelkou periodik [název] a [název] a provozovatelem internetových stránek [webová adresa] a [webová adresa], [webová adresa].

6. Podle čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina) každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno.

7. Podle § 81 o. z. chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

8. Podle § 82 odst. 1 o. z. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

9. Podle § 86 o.z. nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit. Ve stejném rozsahu jsou chráněny i soukromé písemnosti osobní povahy.

10. Podle čl. 17 Listiny svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny (odst. 1). Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu (odst. 2). Cenzura je nepřípustná (odst. 3). Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti (odst. 4).

11. Právo podle čl. 17 Listiny je zásadně rovno základnímu právu podle čl. 10 Listiny (srovnej nález sp. zn. [ústavní nález], Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, sv. 9, C.H. Beck, 1998, str. 355), přičemž je třeba dbát na to, aby s přihlédnutím k okolnostem každého případu jednomu z těchto práv nebyla bezdůvodně dána přednost před právem druhým (obdobně srovnej nález sp. zn. [ústavní nález], Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, sv. 10, C.H. Beck, 1998, str. 113). V konkrétním případě je proto vždy nezbytné zkoumat míru (intenzitu) tvrzeného porušení základního práva na ochranu osobnosti (osobní cti a dobré pověsti), a to právě v kontextu se svobodou projevu a s právem na informace a se zřetelem na požadavek proporcionality uplatňování těchto práv (a jejich ochrany). Zároveň je nutné, aby příslušný zásah bezprostředně souvisel s porušením chráněného základního práva, tj. aby zde existovala příčinná souvislost mezi nimi. (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. [spisová značka] ze dne 31.1.2012).

12. Ústavní soud učinil již v minulosti následující obecnější východiska (viz výše cit. nálezy sp. zn. [ústavní nález] a sp. zn. [ústavní nález]). Při řešení kolize mezi základním právem na svobodu projevu a základním právem na ochranu důstojnosti a cti jednotlivce musí být brána v potaz zejména 1. povaha výroku (tj. zda jde o skutkové tvrzení, hodnotový soud, hodnotový soud se skutkovým základem či jinak hybridní výrok), 2. obsah výroku (např. zda jde o projev "politický" či "komerční"), 3. forma výroku (zejména nakolik je předmětný výrok expresivní, či dokonce vulgární), 4. postavení kritizované osoby (např. zda jde o osobu veřejně činnou, či dokonce o osobu aktivní v politickém životě, případně o osobu veřejně známou), 5. zda se výrok (kritika) dotýká soukromé či veřejné sféry této kritizované osoby, 6. chování kritizované osoby (např. zda kritiku sama "vyprovokovala" či jak se posléze ke kritice postavila), 7. kdo výrok pronáší (např. zda se jedná o novináře, běžného občana, politika apod.) a konečně 8. kdy tak učiní (tzn. např. jaké měl či mohl mít jeho autor v daný okamžik k dispozici konkrétní údaje, z nichž vycházel, a v jaké situaci tak učinil). Každý z těchto faktorů hraje jistou roli při hledání spravedlivé rovnováhy mezi základními právy stojícími v kolizi, ovšem jejich relativní váha závisí vždy na jedinečných okolnostech každého případu. Zároveň Ústavní soud zdůrazňuje, že tento výčet relevantních faktorů není taxativní; v úvahu musí být vždy vzat celkový kontext věci a ve specifických případech mohou být významné i okolnosti, jež nelze do žádné z právě zmíněných kategorií zařadit.

13. Právo na ochranu osobního soukromí je právem fyzické osoby rozhodnout podle vlastního uvážení zda, popř. v jakém rozsahu a jakým způsobem mají být skutečnosti jejího osobního soukromí zpřístupněny jiným subjektům a zároveň se bránit (vzepřít) proti neoprávněným zásahům do této sféry ze strany jiných osob. Součástí soukromého života je též rodinný život zahrnující i vztahy mezi blízkými příbuznými, když k rodinnému životu patří nejen sociální a morální vztahy, ale také zájmy materiální povahy (např. vyživovací povinnost). Respektování takto pojatého rodinného života zahrnuje závazek státu jednat způsobem umožňujícím normální rozvoj těchto vztahů. (nález Ústavního soudu ze dne 1. března 2000, sp. zn. [ústavní nález]).

14. Neoprávněným zásahem do práv chráněných ustanoveními § 81a násl. o. z. bude zásadně nepravdivé nebo pravdu zkreslující tvrzení. Z toho ovšem neplyne ještě závěr, že neoprávněným zásahem nemůže být i tvrzení pravdivé. Neoprávněným zásahem může být pravdivé tvrzení, které se dotýká intimní sféry života občana, neboť ta je rovněž chráněná výše uvedenými ustanoveními jako jedna z neméně významných složek osobnosti člověka, potřebná k jejímu rozvoji. Intimní sféru netvoří pouze intimní život občana v nejužším smyslu, ale také život rodinný. Bude však vždy věcí konkrétního případu, zda se konkrétní zásah do práva chráněného výše uvedenými ustanoveními dotkl intimní sféry postiženého občana. (zpráva o rozhodování NS ČSSR Prz 33/67 publikovaná ve Sborníku stanovisek, závěrů, rozborů a zhodnocení soudní praxe, zpráv o rozhodování soudů a soudních rozhodnutí NS ČSSR).

15. Ve věcech ochrany osobnosti je zásadně připuštěn důkaz pravdy. Ochrana důkazem pravdy však není možná, jedná-li se o zásahy do intimní sféry člověka, jelikož zde je neoprávněným zásahem i zásah pravdě odpovídající. Intimní sféra člověka je totiž zásadně chráněna i proti projevům, které jsou pravdivé. Přesto je možno vzít do úvahy, že člověk sám svým chováním určitou skutečnost z chráněné sféry intimního života vyloučil, takže se zbavil možnosti úspěšně žalovat, pokud by za této situace někdo o těchto informacích pravdivě informoval. (Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 18. září 1969, sp. [spisová značka]).

16. Lze obecně konstatovat, že osoby veřejně činné, tedy politici, veřejní činitelé, mediální hvězdy aj., musí akceptovat větší míru veřejné kritiky než jiní občané. (např. nález Ústavního soudu ze dne 15. března 2005, sp. zn. [ústavní nález]). Ovšem toto neplatí, pokud sdělované informace nikterak nesouvisí s jejich veřejnou činností a nemůže tedy na nich být veřejný zájem. (viz např. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. června 2011, sp. zn. [spisová značka]). Rovněž již v minulosti bylo judikaturou Nejvyššího soudu obecně dovozeno, že proti žalobě na ochranu osobnosti se žalovaný nemůže úspěšně bránit námitkou, že šířil pouze ty údaje, které sám jen slyšel. (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. dubna 2003, sp. zn. [spisová značka]).

17. Podle § 2951 odst. 2 obč. zák. nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy. Podle § 2956 obč. zák. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

18. Žalobce a) je osobou veřejně známou, vztahuje se na něj tedy judikatura týkající se osob veřejného zájmu a tím i vyšší míry snášení veřejné kritiky a veřejného zájmu. Předmětné články se však netýkali žalobcova uměleckého života, ale jeho soukromí a rodinného života (v tomto případě, že má milenku a co na to jeho manželka), který s jeho veřejnou činností nesouvisí. Psát o soukromí a rodinném životě žalobce a) – bez ohledu na pravdivost tvrzení - lze pouze v případě, že by on sám k tomuto svolil. Žalovaná sama v článcích uvádí, že žalobce a) o svém soukromí mluví nerad. Žalovaná se sice snažila získat stanovisko žalobce, ale i přesto, že žalobce a) odmítl se k věci vyjádřit a prohlásil, že žalobkyně b) není jeho milenkou, žalovaná články zveřejnila bez získání potřebného souhlasu. Nelze mít za souhlas, kdy po té, co žalobce sdělil, že si nepřeje, aby o něm psali, novináři řekli, že stejně psát budou a na to reagoval slovy, ať si tedy píší, co chtějí. Žalobci rovněž nedali souhlas ke zveřejňování jejich fotografií. Soud má za to, že je nepodstatné, že o žalobcích psali i jiné sdělovací prostředky, když z předložených článků bylo zjištěno, že tyto články vyšly až po té, co je zveřejnila žalovaná. Lze souhlasit se žalovanou, že články v podstatě komentují, co je z fotografií patrné a vychází z informací o životě žalobce, které jí byly známé. Nelze však brát jako omluvu, že žalovaná nevěděla o tom, že žalobce byl v době sepsání článků vdovcem. Žalovaná neměla vůbec o intimním životě žalobců psát a pakliže tak učinila, měla si opatřit relevantní informace. Zveřejněním článku bylo zasaženo do osobnostních práv žalobce.

19. Žalobkyně b) není osobou veřejně známou, ale muselo jí být zřejmé, že jako doprovod žalobce a) bude nucena strpět zájem o ní v souvislosti s činností žalobce a). Soud je toho názoru, že však nemůže být nucena strpět jednání zasahující do jejího soukromí. Uveřejněnými články bylo zasaženo i do osobnostních práv žalobkyně b). Žalobkyně b), přestože nedala souhlas, byly zveřejněny její fotografie a v článcích byla ztotožněna uvedením věku a zaměstnáním, kde s tím pak měla těžkosti.

20. Důvod proč žalovaná zveřejnila informace a fotografie byl čistě komerční. Jak již bylo shora uvedeno, žalovaná nebyla oprávněna psát o soukromí a rodinném životě žalobců bez jejich souhlasu, který ovšem nebyl dán. Do intimní sféry žalobců bylo zasaženo nevhodným způsobem, kdy o žalobci a) se rok a půl po smrti jeho první manželky, o něm psalo tak, že to vzbuzovalo dojem, že je manželce nevěrný. Žalobkyně b) byla podezírána, že má vztah se ženatým mužem a měla s tím nepříjemnosti jak v soukromém, tak i pracovním životě.

21. Zadostiučinění má být přiměřené. Pro posouzení přiměřenosti se zjišťuje závažnost nemajetkové újmy a okolnosti, za kterých k újmě došlo, a to nejen na straně poškozeného, ale i škůdce. Zadostiučinění může mít formu morální a v penězích. Zadostiučinění v penězích plní především satisfakční funkci, i když úlohu preventivního významu zákonu odpovídajícího a spravedlivého zadostiučinění nelze vylučovat. Vlastní zásah je nutno hodnotit vždy objektivně s přihlédnutím ke konkrétní situaci, za které k neoprávněnému zásahu došlo (tzv. konkrétní uplatnění objektivního kritéria), jakož i k osobě postižené fyzické osoby (tzv. diferencované uplatnění objektivního kritéria). Uplatnění konkrétního a diferencovaného objektivního hodnocení znamená, že o snížení důstojnosti postižené fyzické osoby či její vážnosti ve společnosti ve značné míře půjde pouze tam, kde za konkrétní situace, za které k neoprávněnému zásahu do osobnosti fyzické osoby došlo, jakož i s přihlédnutím k dotčené fyzické osobě, lze spolehlivě dovodit, že by nastalou nemajetkovou újmu vzhledem k intenzitě a trvání nepříznivého následku spočívajícího ve snížení její důstojnosti či vážnosti ve společnosti pociťovala jako závažnou zpravidla každá fyzická osoba nacházející se na místě a v postavení postižené fyzické osoby (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7.října 2009, sp.zn. [spisová značka]).

22. Pokud jde o nárok zdržovací, aby žalovaná byla povinna upustit od zveřejňování a šíření jakýchkoli informací, komentářů či jiných sdělení či výroků o soukromém a rodinném životě žalobců, má soud za to, že obrana proti zneužívání svobody slova a práva na informace nemůže spočívat v absolutních zákazech. Občanský zákoník i tiskový zákon mají dostatečné prostředky proti zneužívání svobody slova a práva na informaci, jejichž smyslem je postihovat jednotlivé excesy, nikoliv stanovovat absolutní zákazy. Za situace, kdy žalobci jsou již manželé, nehrozí opakování, že žalovaná bude o žalobcích psát jako o milencích. Zákaz informování o partnerském a intimním životě žalobců by byl příliš tvrdým zásahem do svobody slova. Soud proto žalobu v této části zamítl.

23. Pokud jde o omluvu, kterou žalobci požadují po žalované, soud žalobě vyhověl, neboť bylo zasaženo do soukromého života žalobců v rozporu s jejich oprávněnými zájmy.

24. Pokud jde o nárok na náhradu nemajetkové újmy v penězích. Zadostiučinění v penězích plní především satisfakční funkci, i když úlohu preventivního významu zákonu odpovídajícího a spravedlivého zadostiučinění nelze vylučovat. Vlastní zásah je nutno hodnotit vždy objektivně s přihlédnutím ke konkrétní situaci, za které k neoprávněnému zásahu došlo (tzv. konkrétní uplatnění objektivního kritéria), jakož i k osobě postižené fyzické osoby (tzv. diferencované uplatnění objektivního kritéria). Uplatnění konkrétního a diferencovaného objektivního hodnocení znamená, že o snížení důstojnosti postižené fyzické osoby či její vážnosti ve společnosti ve značné míře půjde pouze tam, kde za konkrétní situace, za které k neoprávněnému zásahu do osobnosti fyzické osoby došlo, jakož i s přihlédnutím k dotčené fyzické osobě, lze spolehlivě dovodit, že by nastalou nemajetkovou újmu vzhledem k intenzitě a trvání nepříznivého následku spočívajícího ve snížení její důstojnosti či vážnosti ve společnosti pociťovala jako závažnou zpravidla každá fyzická osoba nacházející se na místě a v postavení postižené fyzické osoby. (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. října 2009, sp. zn. [spisová značka], publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 98/2010)

25. Bylo zjištěno, že do práv žalobců bylo zasahováno opakovaně, a to ve dnech 29.5.2018 a 3.6.2018 resp. 4.6.2018. Na druhou stranu soud přihlédl k tomu, že žalovaná, po té co zjistila, že zemřela paní [jméno] [příjmení], odstranila články ze svých internetových stránek. Dále soud přihlédl k tomu, že fotografie byly pořízeny u příležitosti otevření obchodního centra, kde se dala očekávat přítomnost zástupců sdělovacích prostředků. Bylo také přihlédnuto k obsahu článků a k tomu, že rozhodnutí soudu musí obsahovat i určitou preventivně sankční funkci. Soud také zvažoval, kdo jsou osoby žalobců, o jaký subjekt se jedná v případě žalované a s jakým finančním zázemím. Výši nároku žalobců musel soud určit podle své úvahy ve smyslu ustanovení § 136 o.s.ř. Soud tak dospěl k závěru, že tím, že žalobcům byla přiznána omluva, byly do určité míry nároky žalobců saturovány a jako odpovídající je tak přiznaná částka 150 000 Kč každému ze žalobců. Co do povinnosti žalované zaplatit každému ze žalobců částku 1 350 000 Kč byla pak žaloba zamítnuta.

26. Pokud jde o náklady řízení, pak předmětem řízení byl odstraňovací nárok, zdržovací nárok, a nárok na zadostiučinění. V rozsahu odstraňovacího nároku došlo k zastavení řízení z procesního zavinění žalované (§ 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř.), což je pro účely nákladů řízení dáno na roveň úspěchu ve věci (tj. 1/3 k celku). Ve vztahu k zdržovacímu nároku lze hovořit o neúspěchu žalobců a úspěchu žalovaného tj. 1/3 k celku a ve vztahu k zadostiučinění, lze s ohledem na ust. § 142 odst. 3 hovořit o úspěchu žalobců tj. 1/3 k celku. Žalobci tak byli úspěšní v rozsahu 2/3 a žalovaný v rozsahu 1/3. Každému ze žalobců tak přísluší náhrada nákladů řízení ve výši 1/3. Každému ze žalobců vznikly náklady na soudní poplatek ve výši 15 000 Kč a náklady na právní zastoupení v rozsahu 5 úkonů právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba, účast u jednání 25.4.2019 a 12.9.2019). Sazba odměny činí 3 100 Kč tím, že se snižuje podle § 12 odst. 4 o 20% a 5x režijní paušál po 300Kč a 21% DPH. Každému ze žalobců vznikly náklady právního zastoupení ve výši 15 911,50 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 15 000 Kč Náklady řízení každého ze žalobců jsou ve výši 30 911,50 Kč a 1/3 pak činí 10 303,83 Kč tj. částku 10 304 Kč.