10 C 39/2022 - 186

Rubrum

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Markétou Šottovou jako samosoudkyní v právní věci žalobců: a) Ing. [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] b) [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0] oba zastoupeni advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] proti žalované: [právnická osoba], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupena advokátem [označení advokáta] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] o určení existence služebností, takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobci domáhali určení, že - pozemky č. [číslo] zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota] v katastru nemovitostí pro obec a kat. území [adresa] nad [jméno FO] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj ve vlastnictví žalované se stavbou trafostanice [číslo] [adresa] a kabelové rozpojovací skříně [číslo] ([číslo]) ve vlastnictví [právnická osoba] a pozemky č. [číslo] a [číslo] zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota] v katastru nemovitostí pro obec a kat. území [adresa] nad [jméno FO] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj jsou zatíženy služebností inženýrské sítě – vedením elektrické přípojky v rozsahu dle geometrického plánu [jméno FO] ze dne 1. 12. 2021, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku ve prospěch pozemku č. [číslo] zapsaného na listu vlastnictví č. [hodnota] v katastru nemovitostí pro obec a kat. území [adresa] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, jehož spoluvlastníky jsou žalobci; a - pozemek č. [číslo] zapsaný na listu vlastnictví č. [hodnota] v katastru nemovitostí pro obec a kat. území [adresa] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj ve vlastnictví žalované je zatížen služebností čerpání vody ze studny umístěné na tomto pozemku na hranici s pozemkem č. [číslo] ve prospěch pozemku č. [číslo] zapsaného na listu vlastnictví č. [hodnota] v katastru nemovitostí pro obec a kat. území [adresa] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, jehož spoluvlastníky jsou žalobci, s e z a m í t á .

I. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně žalované zaplatit na náhradě nákladů řízení částku ve výši 47 537,44 Kč, a to k rukám právního zástupce žalované [tituly před jménem] [jméno FO] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 27. 4. 2022 se žalobci domáhali určení existence služebnosti inženýrské sítě (vedení elektrické přípojky) a služebnosti čerpání vody zatěžujících pozemky žalované ve prospěch pozemků ve spoluvlastnictví žalobců. Žalobu odůvodnili tím, že žalobci jsou spoluvlastníky (každý o velikosti podílu id. 1/2) pozemku p. č. [číslo] zapsaném na listu vlastnictví č. [hodnota] pro obec a k. ú. [adresa]. Žalovaná je vlastníkem pozemků p. č. [číslo], [číslo] [číslo] a [číslo] zapsaných na listu vlastnictví č. [hodnota] pro obec a k. ú. [adresa]. Pozemky a stavby se na nich nacházející ve vlastnictví účastníků v minulosti tvořily jeden celek, který byl v užívání zemědělských organizací, naposledy [právnická osoba]. Pozemky žalobců byly předmětem restituce, žalovaná své pozemky nabyla dle usnesení Okresního soudu v Kolíně ze dne 28. 7. 2010, sp. zn. [spisová značka], další pozemky a stavby žalovaná získala dříve, její vlastnické právo se postupně odvíjelo od restituentů pozemků a staveb od správce konkurzní podstaty bývalého družstva. Pozemky a stavby žalobců i žalované v minulosti tvořily jeden celek a jako jeden celek byly i zásobovány elektřinou a vodou. Na pozemku žalované č. [číslo] je umístěna trafostanice „[název]“, kabelová rozpojovací skříň „[název]“ a kabelové vedení nízkého napětí 1 kW (dále jen „rozvodné zařízení“). Celé rozvodné zařízení je ve vlastnictví [právnická osoba]., a je určeno k napájení koncových zákazníků v dané lokalitě, mj. i stavby žalobců na pozemcích č. [číslo] a [číslo]. Od uvedeného rozvodného zařízení je zřízeno elektrické vedení přes pozemky žalované č. [číslo], [číslo] a [číslo] na pozemek žalobců č. [číslo] a dále, kterým je objekt žalobců zásobován elektřinou. Pod bodem III. usnesení Okresního soudu v Kolíně ze dne 28. 7. 2010, sp. zn. [spisová značka], žalovaná vzala na vědomí existenci elektrického vedení a zavázala se jej strpět. Žalobci tak užívali vedení elektrické přípojky a rozvodné zařízení v dobré víře, že jim náleží právo z věcného břemene. Držba žalobců byla od počátku řádná, pravá a poctivá, trvá nepřetržitě od roku 2000, uplynula tak i mimořádná vydržecí doba. Žalovaná zamezuje žalobcům přístup k elektroměrům a jističům, přerušuje přívod elektrické energie žalobcům vypnutím jističů. Dle zásahu [právnická osoba]. byla dodávka elektrické energie vyřazena spadlým jističem, v krátké době po obnovení dodávky však byla dodávka opět přerušena. Žalobci opět požádali [právnická osoba]., o spolupráci, dle kterého se však jedná o koncovou přípojku žalobců, a žalobci jsou sami oprávněni si zajistit nahození jističe. Přístup k trafostanici však žalobcům žalovanou nebyl umožněn. Na pozemku žalované č. [číslo] na hranici s pozemkem žalobců č. [číslo] se dále nachází studna a vodárna. Od této studny je vedena přípojka pro objekty žalobců, a to výlučně přes pozemky žalobců. Žalobci z této studny berou vodu a až do roku 2020 platili veškeré náklady za provoz čerpání vody, a to i pro žalovanou, také udržovali přípojku a studnu. Žalobci při koupi pozemků vycházeli z toho, že mají právo služebnosti čerpat vodu z uvedené studny, neboť studna sloužila již v roce 1962 pro zásobování objektu žalobců vodou. Žalobci studnu užívali v dobré víře, jejich držba byla řádná, pravá a poctivá, studnu užívali déle než 20 let. Žalovaná nyní vyhrožuje žalobcům tím, že jim přeruší dodávky vody. Naléhavý právní zájem žalobci dovozují z nutnosti zápisu věcných břemen do katastru nemovitostí, čímž by o jejich existenci nebyl pochyb a byly by veřejně prokazatelné. Žalobci se pokusili o smírné řešení se žalovanou, která však odmítá požadavku žalobců vyhovět. Žalovaná nereagovala ani na předžalobní výzvu žalobců ze dne 20. 1. 2022.

2. Žalovaná navrhla žalobu v plném rozsahu zamítnout. Uvedla, že žalobci při nabytí svých pozemků věděli, že k užívání pozemků žalované nemají žádná práva. Žalobci zmiňovaným usnesením Okresního soudu v Kolíně ze dne 28. 7. 2010, sp. zn. [spisová značka], ani žádným jiným nabývacím titulem k pozemkům žalované, smlouvou či jiným úředním rozhodnutím nedošlo ke zřízení jakékoli služebnosti ve prospěch žalobců či jimi vlastněných pozemků. Držba žalobců tak nemohla být řádná, pravá ani poctivá. Žalovaná investovala do vybudování nových rozvodů elektřiny, aby předešla známým a dlouhodobě předpokládaným problémům s dodávkami elektřiny, které nyní řeší žalobci, a budováním připojení k vodovodnímu řadu. Dosavadní rozvodné zařízení totiž bylo dlouhodobě provozu neschopné, v havarijním a život ohrožujícím stavu. Žalobci se však odmítli na novém rozvodu elektřiny a na připojení k vodovodnímu řadu podílet a žalobou chtějí pouze docílit toho, aby žalovaná trpěla na svých pozemcích zastaralá, nefunkční a nebezpečná zařízení pro vedení elektřiny a studnu se závadnou vodou, které chtějí žalobci zdarma užívat. Dle žalované žalobci uváděné rozvodné zařízení ani neexistuje. Na pozemcích žalované se nachází trafostanice [název], provizorní plastový pilíř obsahující elektroměrový rozvaděč [číslo] a připojovací kabel z trafostanice [číslo] do provizorního plastového pilíře, které však byly vybudovány až po podání žaloby; na pozemcích žalované se nenachází žádná pojistková skříň či jiná zařízení, která by umožňovala dodávky elektrické energie na pozemky žalobců. Dle vyjádření [právnická osoba] byly kabely vedoucí z provizorního plastového pilíře zaslepeny. Dodávky elektřiny na pozemky žalobců tak není možné zajistit ani techniky. Společnost [právnická osoba][Anonymizováno]taktéž akceptovala tvrzení žalované, že předmětné stavby byly tzv. černými stavbami umístěnými mimo jejich povolené umístění a jejich obnovení se s ohledem na zbudování nových rozvodných zařízení nedomáhá. Ohledně studny pak žalovaná namítala, že žalobci neuvádějí žádný právní titul, na jehož základě měla služebnost čerpání vody vzniknout. A nakonec nikdo žalobcům v čerpání vody aktuálně nebrání. Podle žalované je soudní spor vyvolán pouze účelově jako tlak na navýšení ceny, za níž se žalobci snažili prodat své pozemky žalované.

3. Soud provedl veškeré důkazy, jež považoval po skutkové i právní stránce za potřebné pro své rozhodnutí. Skutkový stav byl prokázán v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí ve věci, proto soud další dokazování jako nadbytečné neprováděl. Po postupu dle ust. § 132 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) byl prokázán následující skutkový stav:

4. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobci jsou spoluvlastníky pozemku p. č. [číslo] zapsaném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota] pro obec a k. ú. [adresa]. Žalovaná je pak vlastníkem pozemků p. č. [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] zapsaných Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota] pro obec a k. ú. [adresa].

5. Z notářského zápisu sepsaného dne 12. 9. 2000 [tituly před jménem] [jméno FO], notářskou v Kolíně, o kupní smlouvě soud zjistil, že žalobci spolu s dalším spoluvlastníkem panem [jméno FO] prodali pozemky p. č. [číslo], [číslo] a [číslo] společnosti [právnická osoba], jejímž jednatelem tehdy byl pan [jméno FO].

6. Z kupní smlouvy č. [číslo] ze dne 22. 12. 1999 soud mj. zjistil, že žalobci spolu s panem [jméno FO] jako stranou kupující koupili od pana [tituly před jménem] [jméno FO], správce konkurzní podstaty [právnická osoba], stavbu na st. p. č. [číslo], stavbu na st. p. č. [číslo] a stavbu na st. p. č. [číslo], to vše zapsané Katastrálním úřadem [adresa] na listu vlastnictví č. [hodnota] pro obec a k. ú. [adresa].

7. Z usnesení Okresního soudu v Kolíně ze dne 28. 7. 2010, č. j. [spisová značka], soud mj. zjistil, že soud schválil smír mezi žalovanou a panem [jméno FO], na jehož základě byl pan [jméno FO] určen jako vlastník mj. pozemků p. č. [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo], zapsaných Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota] pro obec a k. ú. [adresa]. Dále pan [jméno FO] v souladu s uzavřeným smírem prodal žalované mj. výše zmíněné pozemky s tím, že prohlásil, že na uvedených nemovitostech neváznou žádné závady s výjimkou věcných břemen chůze a jízdy a trpění elektrického vedení.

8. Z rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 14. 5. 2008, sp. zn. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 19. 11. 2008, č. j. [spisová značka], soud zjistil, že pan [jméno FO] byl pravomocně určen za vlastníka pozemků p. č. [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] zapsaných Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota] pro obec a k. ú. [adresa].

9. Z přípisu [právnická osoba] distribuce žalobci a) ze dne 13. 10. 2021 soud zjistil, že na pozemku p. č. [číslo] v k. ú. [adresa] se nachází trafostanice [název], kabelová rozpojovací skříň [číslo] a kabelové vedení nízkého napětí 1 kV, které jsou ve vlastnictví [právnická osoba] od roku 2001 a slouží k napájení koncových zákazníků v dané lokalitě.

10. Ze znaleckého posudku [jméno FO] č. [hodnota] ze dne 10. 6. 2014 soud zjistil, že pozemky (žalobců) jsou napojeny na veřejný rozvod elektřiny z trafostanice uvnitř celého původního areálu. Areál je rovněž zásobován vodou ze studny, která není ve vlastnictví vlastníka dle listu vlastnictví č. [hodnota] (tj. žalobců).

11. Ze znaleckého posudku o ceně objektu bývalé hospodářské budovy bez pozemku [tituly před jménem] [jméno FO] č. [číslo] z 10. 2. 2000, soud zjistil, že se jedná o samostatně stojící zděný objekt přístupný po zpevněné komunikaci. Budova je součástí areálu bývalého JZD [adresa], ke dni prohlídky, který ke dni 2. 12. 1999, byla nefunkční a nevyužívaná. V objektu je rozvod pitné vody, kanalizace a elektrického proudu. Vlivem užívání objektu a déletrvajícím odstávky došlo k celkové devastaci objektu.

12. Z čestného prohlášení pana [jméno FO] ze dne 6. 12. 2021 soud zjistil, že pan [jméno FO] byl od roku 2000 vlastníkem mj. pozemků č. [číslo] a [číslo] v [obec]. Pozemky a stavby na nich tvořily část bývalého objektu ZOD, v němž pan [jméno FO] působil ještě před nabytím vlastnického práva k těmto pozemkům, a to od roku 1997 na základě pronájmu od ZOD. V té době již v objektu působil žalobce a) se svou společností [právnická osoba]. Na pozemku č. [číslo] se nacházela trafostanice, která byla ve vlastnictví ZOD a sloužila pro celý objekt (dnes vlastněný žalobci i žalovanou). V roce 2001 převzal trafostanici [právnická osoba], trafostanice však stále sloužila k zásobování elektrickou energií všech staveb. Rekonstrukci trafostanice provedl [právnická osoba], přípojná místa rekonstruovali vlastním nákladem pan [jméno FO] spolu s žalobcem a) a panem [jméno FO]), o náklady se podělili rovným dílem. [jméno FO] prodal svou část objektu žalované v roce 2009. S užíváním trafostanice či přípojek nikdy nebyly problémy, každý z vlastníků v rámci objektu prováděl údržbu a opravy zařízení sloužících k odběru. O zařízení žalobce a) se staral pan [jméno FO].

13. Z potvrzení o přijatém oznámení Police ČR ze dne 14. 10. 2021 soud zjistil, že žalobce a) dne 14. 10. 2021 na policejní stanici Týnec nad Labem oznámil, že má opět shozený jistič, který se nachází v areálu žalované a žalovanou mu je odpírán vstup do areálu, aby mohl jističe nahodit a obnovit napájení jeho objektu elektrickým proudem, byť s tím není spojeno žádné nebezpečí či vznik škody žalované.

14. Z průvodní zprávy bez data, bez označení, kdo zprávu zpracoval, soud zjistil, že pro zajištění projektu vodovodu byla vybudována studna ve vzdálenosti cca 160 m od objektů statku na pozemku č. [hodnota], neboť stávající zdroj (studna) v samé blízkosti hospodářských objektů stačí k zásobování postaveného kravína a porodnic prasnic.

15. Z dopisu právního zástupce žalobců adresovaného právnímu zástupci žalované ze dne 4. 11. 2021 a dopisu ze dne 4. 1. 2022 soud zjistil, že žalobci se prostřednictvím svého právního zástupce pokoušeli o smírné řešení.

16. Z návrhu dohody o umístění stavby mezi žalovanou a společností [právnická osoba]., IČO: [IČO], soud zjistil, že [právnická osoba]., je investorem stavby kabelové rozpojovací skříně umístěné ve zděném pilíři [číslo], která se bude nacházet na pozemku par č. [číslo], k. ú. [obec], LV č. [hodnota], ve vlastnictví žalované.

17. Žádostí o přerušení dodávky elektřiny ze dne 13. 6. 2022 žalovaná informovala společnost [právnická osoba]., že transformační stanice [název] ve vlastnictví [právnická osoba]., je v havarijním a život ohrožujícím stavu. Dále že revidované elektrické zařízení není schopno bezpečného provozu, a je nutné celé dílo odstranit a požádala jej o okamžité přerušení dodávky do rozpojovací skříně [číslo].

18. Z výzvy žalované ze dne 16. 6. 2022 soud zjistil, že vyzvala společnost [právnická osoba]., aby se zdržela výstavby nových energetických staveb na pozemcích žalované bez toho, aby byly splněny všechny právní podmínky pro výstavbu nových energetických staveb na cizích pozemcích. Obdobné požadavky byly uvedeny i ve výzvě právního zástupce žalované ze dne 3. 8. 2022, kterou žalovaná upozorňovala společnost [právnická osoba]., na opakované nesplňování zákonných požadavků při vstupu na pozemek ve vlastnictví žalované a současně byla společnost [právnická osoba]., upozorněna na možný další postup ze strany žalované.

19. Z vyjádření společnosti [právnická osoba]., ze dne 15. 10. 2023 bylo zjištěno, že na pozemcích ve vlastnictví žalované nacházející energetické zařízení, a to transformační stanice [název]. Převážně na pozemku par č. [číslo] je vedeno kabelové vedení, které je ukončeno v kabelové rozpojovací skříni [číslo]). Obě energetická zařízení jsou v majetku společnost [právnická osoba]. Dne 15. 6. 2022 bylo zjištěno poškození zařízení v majetku společnost [právnická osoba]., avšak žalobce a), který byl také poškozen, nemohl být připojen.

20. Z odpovědi [právnická osoba]., ze dne 9. 8. 2022 soud zjistil, že je žalovaná jako vlastník pozemku povinna strpět oprávnění společnosti společnost [právnická osoba]., a to konkrétně ke vstupu a vjíždění na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, obnovou a provozováním distribuční soustavy. K této zprávě zaslal právní zástupce žalované reakci ze dne 15. 8. 2022 a ze dne 17. 8. 2022, ve které společnost [právnická osoba]., opakovaně vyzval, aby se zdržela opravy (obnovy) předmětné pojistkové skříně do doby, než budou vyřešeny nesrovnalosti týkající se umístění pojistkové skříně.

21. Z odpovědi společnosti [právnická osoba]., ze dne 21. 9. 2022 soud zjistil, že dne 9. 9. 2022 proběhlo zaměření distribučních zařízení ve vlastnictví společnosti [právnická osoba]., která se nacházejí na pozemcích žalované. [název] je reálně umístěna v místě zaměření. Při zaměření byla zjištěna nepatrná odchylka 20 cm. Naopak kabelová rozpojovací skříň [název] byla posunuta o 3,7 m oproti závěrům zaměření. K dopisu byl připojen plánek zaměření. Dle společnosti [právnická osoba]., však stávající stavba kabelové rozpojovací skříně omezuje žalovanou v menší míře, než kdyby mělo dojít k posunu rozpojovací skříně dle závěru zaměření. Současně byla žalovaná upozorněna, že je nutné uvést distribuční zařízení do původního stavu před poškození, a provizorní plastový pilíř nahradit opět zděným pilířem, a byla vyzvána k udělení souhlasu s umístěním stavby.

22. Dále bylo zjištěno, že mezi společností [právnická osoba]., žalobcem a) byla dne 29. 5. 2023 uzavřena smlouva o připojení odběrného elektrického zařízení, jejímž předmětem byl závazek připojit odběrné elektrické zařízení k distribuční soustavě, a dodávat elektrickou energii do odběrného místa na adrese [adresa] nad [jméno FO] 52, [adresa] nad [jméno FO], číslo odběrného místa [tel. číslo]. Součástí smlouvy byla i příloha č. [hodnota] týkající se technických podmínek připojení.

23. Ze zprávy Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], ze dne 12. 10. 2023 soud mj. zjistil, že k parcele pozemkového katastru č. [hodnota], z níž posléze vznikla parcela p. č. [číslo], a č. [hodnota], z níž posléze vznikla parcela p. č. [číslo], bylo na základě smluv č. [číslo] a č. [číslo] zřízeno věcné břemeno trpění elektrického vedení a stožárů. Toto věcné břemeno však při převodu uvedených pozemků na stát v roce 1977 již do evidence nemovitostí převzato nebylo. Zápis věcného břemene evidovaný na listu vlastnictví č. [hodnota] v roce 2010 se netýkal výše uvedených parcel. Věcné břemeno trpění elektrického vedení dále nebylo evidováno ani k parcele č. [číslo].

24. Z faktury, ve které je jako odběratel označen žalobce a), s evidenčním číslem [hodnota], bylo zjištěno, že na odběrné místo [adresa] [adresa] [jméno FO], byla dodávaná elektrická energie, za kterou byla za období od 1. 4. 2022 - 30. 4. 2022 vyúčtována celková částka 3 112,05 Kč.

25. Z fotodokumentace předložené žalobci bylo zjištěno, že rozpojovací skříně [číslo] byla poškozena jak z přední strany, kdy dvířka byla zkřížená (fotografie označena č. [hodnota]). Dále, že skříň byla ze zadní části zcela rozbořena, všechny cihly, které měly krýt elektrické zařízení, byly odkloněny (foto označené č. [hodnota]). Na fotografii č. [hodnota] je zdokumentován stav nové rozpojovací jistící skříně [číslo]. Na dalších fotografiích jsou vyfoceny pracovníci žalované (označena pod č. [hodnota]) a na fotografii č. [hodnota] je vidět kabel.

26. Z výslechu svědka [jméno FO] soud mj. zjistil, že svědek podnikal v předmětném areálu, který je nyní ve vlastnictví žalobců a žalované. K žádosti žalobců svědek v dané věci podal čestné prohlášení, co o této věci ví, nijak ovlivněn nebyl. Předmětné pozemky se nacházely v objektu bývalého JZD [adresa], stavby vlastnilo JZD [adresa], pozemky vlastnily soukromé osoby. Svědek od družstva získal stavby, postupně pak získával i pozemky. Svědek uvedl, že tam bylo asi 7 staveb a silážní jámy. Celý komplex nikdy nevlastnil svědek sám nebo prostřednictvím firmy, vždy tam byly minimálně tři skupiny vlastníků, nikdy však nebyli spoluvlastníky. Ohledně elektřiny tam byla centrální trafostanice s měřením pro celý objekt, což bylo na svědkově pozemku, potom tam byla studna a vodárna. Svědek si již nevybavuje, na čí pozemku byla, jestli svědkově či pana [jméno FO]. Odběry elektřiny nebyly nijak ošetřeny právně, dělaly se na základě dohod mezi vlastníky. V roce 1999-2000 se dohodli tehdejší vlastníci souvisejících budov a pozemků vč. svědka na tom, jak budou provozovat a spravovat elektřinu a vodu, byla tam velmi zanedbaná údržba, takže bylo potřeba tyto věci obnovovat. Dohodli se tak ústně, celá léta to fungovalo, nebyl s tím žádný problém. Když bylo zapotřebí se finančně podílet na elektřině či vodě, vlastníci se dohodli a dle dohody se i finančně podíleli. Nikdy s tím problém nebyl. Po předložení mapy zástupcem žalobce svědek po nahlédnutí označuje, že předmětná elektrostanice – rozvodová skříň se nacházela na pozemku č. [číslo], červená čára na mapě by mohla značit trasu vedení elektřiny pro žalobce. Trafostanice byla dle svědka zastaralá, byli nuceni ji cca v roce 2000 rekonstruovat, finančně se na rekonstrukci podíleli všichni zúčastnění, kteří odebírali elektřinu. Rekonstrukce byla povolena, jinak by si to [právnická osoba] od nich nepřevzal. Rekonstrukci neprováděli přímo vlastníci souvisejících objektů, provedl ji odborník za součinnosti [právnická osoba]. Cca v roce 1986 proběhla i kompletní výměna kabelů, bylo počítáno se zásobováním elektřiny celého objektu. V té době tam bylo velké množství přívodních kabelů. Dle svědka se studna nacházela na pozemku č. [číslo] vodárna na pozemku č. [číslo], v té době byl svědek vlastníkem těchto pozemků. Opět se na správě podíleli všichni zúčastnění, tedy i vlastníci sousedních pozemků, kteří vodu využívali, vlastní rozvod tam byl v podstatě předtím, než tam všichni přišli. Bylo to na základě ústní dohody, podíleli se všichni rovným dílem, nikdy s tím žádné problémy nebyly. Svědek všechny předmětné pozemky prodal v roce 2009-2010. V době, kdy nebylo mezi vlastníky žádného sporu ohledně odběru energie, vody, tam žalobce provozoval zámečnickou a strojní výrobu, dále firma Delta sdružení výkup surovin a elektro součástek pro různé závody, dále tam byla autodoprava a prodej uhlí. Svědek si nepamatuje, do kdy byl zaměstnán u žalované. Podle svědka je motivací sporu, že pan [jméno FO] chce tímto sporem snížit hodnotu majetku žalobců, který chce od nich koupit. K ukončení pracovního poměru mezi svědkem a žalovanou došlo dohodou.

27. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že svědek zná účastníky, ke všem má pracovní vztah. Někdy v roce 2000 svědek společně s panem [jméno FO] koupil stavbu, dle svědka se tehdy jednalo o kravín, který přestavěli na kanceláře, pozemky nevlastnili. Elektřina tam v té době byla centrální, byl tam transformátor, a to přibližně na stejném místě jako dnes. Hlavním odběratelem byla firma [právnická osoba], což byla společnost žalobce, který byl největším odběratelem elektřiny. Svědek si pamatuje, že se vlastníci pozemků a staveb, kteří využívali trafostanici, dohodli, jak ji budou využívat. Dohoda byla ústní, v podstatě si rozdělili náklady podle potřeby jednotlivých odběratelů. Svědek měl v té době malý odběr, [právnická osoba] měla větší odběr, každý potřeboval něco jiného. V době, kdy se dohadovali ohledně užívání trafostanice, byl vlastníkem pozemku [právnická osoba], jestli byl vlastníkem pan [jméno FO] jako soukromá osoba nebo prostřednictvím firmy, si už nepamatuje. Proto to bylo vymyšleno tak, aby mohl odebírat i platit elektřinu každý zvlášť. V té době žádné problémy neměli. Na geometrickém plánu svědek ukázal, že v té době vlastnil budovy na pozemcích č. [číslo] a č. [číslo] a využíval pozemek č. [číslo]. Svědek dále ukázal, že rozvodná skříň byla někde v prostoru okolo červeného vyšrafování, byla proti rohu. Svědek si pamatoval, kudy vedla kabeláž na pozemek žalobců, protože prováděli rekonstrukci kabeláže, souhlasí červené vyšrafování na mapě. Svědek řešil elektřinu, vodu řešil pan [jméno FO]. Vodu odebírali, byli s [právnická osoba] připojeni na jeden vodovod. Svědkem popisovaný stav existoval určitě do roku 2015-2016, dle svědka bez problémů. O problémech s dodávkou elektřiny žalobcům svědek nevěděl, rovněž nezaznamenal žádný problém s dodávkou vody. Ústní dohoda panovala jak ohledně odběru elektřiny, tak odběru vody.

28. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že žalobci byli svědkovými nadřízenými, v současné době je však svědek již 10 let v důchodu, žalovanou svědek nezná. U žalobců svědek pracoval jako údržbář elektro, dělal tam v podstatě všechno. Vodu svědek vždy musel jen napustit a vypustit. Svědek si přesně nepamatoval, kde byla nádrž, zda na pozemku žalobců či žalované, věděl však, že tam nebyl plot. Nádrž byla v zemi, tam vždy vlezl po žebříku, poté vypustil vodu, protože vzduch utekl. Studna byla asi 15 metrů od [právnická osoba], svědek si již nepamatoval, na čím pozemku. V té době tam chodil pan [jméno FO], ten byl od šroťáku, ale dělal to špatně, proto to fakticky dělal svědek, a to i pro šroťák. Vodárna se studnou byly hned vedle sebe, dle svědka byla v areálu ještě jedna studna, ale až vzadu. Na katastrální mapě poté svědek ukázal, že další studna byla na pozemku asi žalované v roce 2000, na pozemku žalobců byla studna také, svědek však nevěděl, kde to bylo, označil však pozemek č. [číslo]. Svědek v podstatě dělal údržbu vody pro celý areál, pro všechny. Co se týče elektřiny, tu měl svědek také na starost, dělal to pro pana [jméno FO]. Dle svědka v době, kdy tam nastoupil v roce 2000, byl tam starý transformátor, pak tam dělali nový, kdo ho dělal, neví. Svědek měl na starost chod strojů, mašin, provoz žalobce. Dle svědka tam byla trafostanice a rozvaděč, byl tam rozvaděč pro zaměstnavatele svědka a pro šroťák. K rozvaděči měl svědek přístup, chodil tam zapisovat stavy jednou za měsíc. Ze začátku to bylo bez problémů, pak tam udělali plot a zadní dvířka a už se tam nedostal. Kdy to přesně bylo, neví. Svědek poté nárazově pracoval na dohodu, kdy to bylo naposledy, již neví. Po předložení sešitu A4 s názvem elektroměr svědek uvedl, že se jedná o jeho písmo, není přístup k elektroměru‘‘ s datem 1. 2. 2019, poslední zápis 3. 12. 2018.

29. Na základě svědeckých výpovědí, které jsou v základních rysech podstatných pro závěr soudu, tj. ve způsobu užívání studny s příslušenstvím i trafostanice a dalších zařízení k odebírání elektřin, mimořádně souladné, dospěl soud k závěru, že k užívání trafostanice i studny vlastníky ostatních nemovitostí v areálu docházelo na základě dohod (obligace), v části také jako pouhá výprosa. Všichni svědci shodně vypověděli, že mezi vlastníky ohledně užívání trafostanice i studny existovala vzájemná ústní dohoda, na jejímž základě docházelo k užívání dle individuálních potřeb jednotlivých vlastníků, přičemž každý z vlastníků se podílel pouze na těch finančních nákladech, které sám způsobil (tj. podle množství odběru) nebo podle dohod v případě potřeby investice do těchto zařízení, tyto dohody se v čase měnily podle změn vlastníků a užívání nemovitostí. Uvedený stav tak existoval bez ujednání doby či úplaty za poskytnutí přístupu vlastníkem studny či pozemku, na němž se nacházela trafostanice; rovněž konkrétní účel užívání nebyl jednotlivými vlastníky vymezen. Žádný ze subjektů kdy tato zařízení užívající neměl nikdy titul k jejich užívání, ani nebyl uveden v omyl o jeho existenci, neboť vždy všichni věděli, na čím pozemku se nachází, a za jakých podmínek je lze užívat. Že bylo umožněno i další bezproblémové užívání včetně přístupu k zařízením, pak již fungovalo na základě prosté výprosy.

30. V řízení nebylo prokázáno, ostatně žalobci ani tvrzeno, že by ke vzniku žalovaných služebností vedly jiné právní důvody. Dříve existující věcné břemeno trpění elektrického vedení dle záznamů katastru nemovitostí nebylo při zápisu z roku 1977 převzato, tudíž soud má za to, že toto věcné břemeno v té době zaniklo; jiné záznamy ohledně věcného břemene totožného obsahu ke sporným pozemkům katastr nemovitostí neeviduje.

31. Dle soudu se v daném případě jednalo o pouhou povolenou výprosu a obligaci, neboť šlo jen o chování, které bylo prokazatelně realizováno na základě jiného právního důvodu. Chování žalobců soud tedy nekvalifikoval jako držbu (žádná držba práva odpovídajícího věcnému břemeni zde nebyla), a z toho také vyplývá i závěr soudu, že žalobci nemohli nabýt právo odpovídající věcnému břemeni na základě mimořádného vydržení. Soud na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že žalobci se žalobou pouze pokouší přeměnit v trvalé právo to, co získali pouze výprosou, resp. užívali na základě smluvním, proto žalobu s odkazem na § 993 o.z. a § 1260 odst. 1 o.z. a contrario zamítl.

32. V řízení byly dále prokazovány vlastnické vztahy a důvody převodu/přechodu vlastnictví k jednotlivých stavbám a pozemkům, a to jak na účastníky sporu, tak jejich předchůdce, když zásadní je – a o tom nebylo sporu – že současný vlastnický stav odpovídá tvrzením obou účastníků. Prokázáno bylo, že v areálu vždy bylo několik rozdílných vlastníků, kteří využívali stavby, pozemky a další prostory a před vznikem sporů řešili záležitosti odběru elektřiny i vody vzájemnou dohodou. Věcné břemeno na předmětných pozemcích nevázlo. Rovněž nebylo sporu o tom, že původně nemovitosti tvořily jeden celek zemědělského družstva, to však samo o sobě bez dalšího nemůže mít na závěr soudu vliv s odkazem na shora uvedené závěry.

33. Pokud jde o rozsáhlou komunikaci s provozovatelem distribuční soustavy, pak je rovněž pro závěr o existenci služebnosti bez zásadního vlivu. Je věcí veřejného práva úprava podmínek a práv a povinností vedení distribuční sítě a dalších zařízení. Bylo však nepochybně prokázáno, že zařízení, jak existují nyní na pozemku žalované, jsou životu nebezpečná a nejsou provozuschopná. Rozhodně není povinností, kterou lze vymáhat v tomto řízení, zbudování takových zařízení na cizím pozemku. Je tak věcí účastníků uzavřít další dohodu, jak činili oni i jejich zástupci v minulosti ohledně společného užívaní zařízení, popř. zvážit přeložky sítí tak, aby si zajistili dodávky. Služebnost, jak je požadovaná, nadto nemůže ani z podstaty věci zajistit vlastní dodávku komodity.

34. Jde-li o dodávky vody, pak je situace obdobná. I zde platí, jak uvedeno shora, že po dobu, kterou žalobci započítávají do doby vydržení (i mimořádného) byli vždy oprávněni ji využívat na základě dohody s vlastníky pozemků, kde se nachází příslušná zařízení.

35. Po právní stránce hodnotil soud věc následovně: Podle § 80 z. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Podle § 1257 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. Podle § 1260 odst. 1 o.z. služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem. Podle § 987 o. z. držitelem je ten, kdo vykonává právo pro sebe. Podle § 993 o.z. neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou, jde o pravou držbu. Podle § 994 o.z. má se za to, že držba je řádná, poctivá a pravá. Podle § 1095 o.z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. Podle § 2189 o.z. přenechá-li půjčitel někomu bezplatně věc k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat, vzniká výprosa. Podle § 3028 odst. 1, 2 o.z. se tímto zákonem řídí práva a povinnost vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práva osobních, rodinný a věcných; jejich vznik, jakož i práva povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

36. Žalobci podaný návrh je určovací žalobou; podmínkou pro její podání je tak existence naléhavého právního zájmu (§ 80 o.s.ř.). Soud v projednávané věci spatřuje naléhavý právní zájem v nutnosti uspořádání právních vztahů mezi účastníky, kteří jsou vlastníky přímo sousedících pozemků, přičemž výsledek tohoto sporu (tj. rozhodnutí o existenci služebnosti vztahující se k pozemkům účastníků) ovlivní právní vztahy i jejich nástupců a rozhodnutí je způsobilé zápisu do katastru nemovitostí.

37. V posuzované věci se žalobci domáhali určení existence služebností (vedení inženýrské sítě a práva čerpání vody) váznoucích na pozemcích žalované. Žalobci tvrdili, že uvedené služebnosti vydrželi, a to přinejmenším na základě vydržení mimořádného (§§ 1260 odst. 1, 1095 o.z.), avšak dle žalobce splnili i podmínky řádného vydržení.

38. Dle tvrzení žalobců k nabytí práva odpovídající služebnosti mimořádným vydržením mělo dojít po 1. 1. 2014, jelikož právo odpovídající služebnosti na nemovité věci je i pro účely vydržení nemovitou věcí, postupoval při posuzování věci dle ustanovení o.z.

39. Nezbytnou podmínkou pro vydržení je držba poctivá a pravá, jako pravá držba však nemůže být posouzena taková, v jejímž rámci se subjekt pokouší o přeměnu výprosy v trvalé právo (§§ 994, 993 o.z.). Řádné vydržení, které namítá sám žalobce, vyžaduje držbu poctivou, řádnou a pravou. Podmínky držby musí být naplněny jak při uchopení, tak i při výkonu držby. Podmínkou mimořádného vydržení oproti řádnému vydržení není poctivá držba, ale postačuje nedostatek nepoctivého úmyslu držitele.

40. Nepoctivým ve smyslu je v zásadě (zpravidla) úmyslné jednání naplňující znaky nepravé držby, tedy pokud se držitel úmyslně „vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou“ (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 10. 5. 2023, sp. zn. [spisová značka]). Podmínkou mimořádného vydržení je tedy absence nepoctivého úmyslu držitele i v tom smyslu, že svoji držbou nepůsobí nikomu újmu. Mimořádné vydržení nemá totiž sloužit jako ochrana zjevné lsti nebo jinému klamavému jednání. Současně platí, že povědomí žalobce, který nedbá o cizí práva, je nutné považovat za nepoctivý úmysl.

41. Předmětem dokazování byly i okolnosti vnějšího světa, skrz které projevuje navenek i vnitřní přesvědčení - stejně tak úmysl (srov. k tomu např. obdobně usnesení NS z 31. 10. 2017, sp. zn. 30 Cdo 3499/2017, nebo rozsudek NS z 23. 2. 1999, sp. zn. 21 Cdo 1465/98). Uvedený závěr platí i pro posuzování držby „nikoliv v nepoctivém úmyslu“. Tento úmysl nelze zpravidla prokázat přímo, je-li však prokázána existence skutečností zakládajících nepoctivost držitele, o kterých věděl anebo vědět při uchopení držby nutně musel, pak je třeba učinit závěr o jeho nepoctivém úmyslu; přitom, podobně jako v právu trestním, může jít o úmysl přímý (držitel ví, že jedná nepoctivě, a takto jednat i chce), nebo o úmysl nepřímý (s tím, že jeho jednání může být nepoctivé, je srozuměn; srov. usnesení NS z 27. 9. 2022, sp. zn. 22 Cdo 1241/2022).

42. Judikatura Nejvyššího soudu je konstantní, i pokud jde o hodnocení dobré víry nabyvatele věcného práva, pokud existovaly objektivní pochybnosti o souladu mezi zapsaným stavem ve veřejném seznamu a stavem skutečným. V takovémto případě je nabyvatel povinen tento stav ověřit a pokud tak neučiní, nepůjde pak zpravidla o nabytí v dobré víře dle § 984 odst. 1 o.z. Pokud tak neučiní, nese poté následky své neaktivity.

43. V dané věci se však soud současně zabýval, zda se nejedná spíše o výprosu či jinou obligaci. Podstatnými znaky výprosy jsou přenechání věci k užití jinému, a to bezplatně, bez ujednání doby a účelu. Předmětem výprosy je věc, která užíváním nezanikne. Předmětem může být jak celá věc (např. auto), tak část věci (např. část pozemku přenechaná k užívání jako cesta, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 22 Cdo 1960/2016). Předmětem výprosy může být nemovitost (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 22 Cdo 522/2001, 22 Cdo 1597/2011) i její část, např. bytová jednotka (viz sp. zn. 26 Cdo 376/2009, 26 Cdo 2715/2010, 22 Cdo 1526/2017).

44. Výprosa může vzniknout i za situace, pokud je věc již užívána na základě jiného právního důvodu nebo bez právního důvodu. Výprosník má právo věc užívat, avšak k věci nenabývá vlastnické právo. Pokud je předmětem výprosy pozemek, osoba, která pozemek užívá, ho nemůže držet jako vlastník (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 22 Cdo 98/2008); na základě výprosy tedy nelze věc vydržet (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 22 Cdo 421/2001).

45. Zároveň platí, že vůle držet právo odpovídající věcnému břemeni (animus) musí být dána najevo vlastníkovi služebného pozemku a vlastník musí držbu trpět. Jinak nemůže jít o držbu práva odpovídajícího věcnému břemeni, ale jen o chování, které by sice mohlo být obsahem držby práva, je však realizováno z jiného právního důvodu (např. výprosa, obligace, veřejné užívání) nebo bez právního důvodu. Takové chování ovšem nemůže být kvalifikováno jako držba práva (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 1. 2013, sp. zn. 22 Cdo 1568/2012). Právním důvodem vzniku oprávněné držby práva nemůže být ani prostý souhlas vlastníka nemovité věci s omezením svého vlastnického práva, který může být kdykoli odvolán, byť by faktické užívání bylo dlouhodobé, z hlediska délky lhůty i odpovídající vydržecí době. Obdobně to platí pro právo obligační, ať již jsou dohody činěny z jakéhokoli důvodu a jejich obsah se v čase dynamicky mění, nemohou se transformovat v držbu práva odpovídajícího věcnému břemeni jen pro délku bezproblémového trvání užívání na jejich základě.

46. O náhradě nákladů soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a contrario a plně úspěšné žalované přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů včetně náhrady 21 % DPH, jelikož advokát žalované je plátcem této daně. Konkrétně má žalovaná právo na náhradu za - advokát žalované v řízení učinil celkem 12 úkonů právní služby – převzetí věci a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě (11. 7. 2022), 2x porada s klientem přesahující jednu hodinu (dne 23. 1. 2023, 22. 5. 2023), soudní jednání (27. 4. 2023, 22. 5. 2023, 1. 9. 2023, 8. 11. 2023, 9. 4. 2024), 3x vyjádření (ze dne 15. 5. 2023, 16. 5. 2023, 19. 1. 2024, - Mimosmluvní odměna za tyto úkony právní služby činí 11,5 x 2 500 Kč (§ 7 bod 5 ve spojení s § 9 odst. 3 písm. a. vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. Tarifu (dále jen „AT“). - paušální náhradu hotových výdajů advokáta do podání návrhu 12 x 300 Kč, celkem 3 600 Kč (§ 13 odst. 4 AT), - náhrada za promeškaný čas ve výši 2 000 Kč za celkem 20 půlhodin (dle ust. § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). - cestovné ve výši 4 937,14 Kč (při 5x cesta Kolín – Praha a zpět 5x 155 km, při průměrné spotřebě 6,7l/100km a vyhláškové ceně paliva 44,10 Kč/l a při započtení 4,20 Kč za kilometr dle § 157 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb.), - náhradu za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalované a jeho hotových výdajů ve výši 8 250,30 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Soud tak žalované přiznal celkem částku 47 537,44 Kč, a to k rukám zástupce žalované ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právních služby.

Poučení