22 Co 136/2024 - 218

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Oto Kubeše a soudkyň Mgr. Kateřiny Boudníkové a JUDr. Terezy Dobešové ve věci žalobců: a) [Anonymizováno]. [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] b) [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0] oba zastoupeni advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] proti žalované: [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].o., IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupená advokátem [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] o určení existence služebností o odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 9. 4. 2024, č. j. 10 C 39/2022-186 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 6 776 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta.

Odůvodnění

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně výrokem I. zamítl žalobu, aby bylo určeno, že pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] zapsaný na listu vlastnictví č. [hodnota] v katastru nemovitostí pro obec a k. ú. [adresa] [Anonymizováno] [anonymizováno] u [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve vlastnictví žalované se stavbou [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] [Anonymizováno] [anonymizováno] [Anonymizováno] a kabelové rozpojovací skříně [Anonymizováno] ([Anonymizováno] [Anonymizováno]) ve vlastnictví ČEZu a pozemky p. č. 1937/14 a 1937/16 zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota] v katastru nemovitostí pro obec a k. ú. [adresa] nad [jméno FO] u [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] jsou zatíženy služebností inženýrské sítě – vedením elektrické přípojky v rozsahu dle geometrického plánu jakožto nedílné součásti rozsudku, ve prospěch pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] zapsaného na listu vlastnictví č. [hodnota] v katastru nemovitostí pro obec a k. ú. [adresa] [Anonymizováno] [anonymizováno] u [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], jehož spoluvlastníky jsou žalobci a aby bylo určeno, že pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] zapsaný na listu vlastnictví č. [hodnota] v katastru nemovitostí pro obec a k. ú. [adresa] [Anonymizováno] [anonymizováno] u [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve vlastnictví žalované je zatížen služebností čerpání vody ze studny umístěné na tomto pozemku ve prospěch pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] zapsaného na listu vlastnictví č. [hodnota] (má být [Anonymizováno] – pozn.odv.soudu) v katastru nemovitostí pro obec a k. ú. [adresa] [Anonymizováno] [anonymizováno] u [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], jehož spoluvlastníky jsou žalobci. Výrokem II. rozhodl o povinnosti žalobců zaplatit společně a nerozdílně žalované na náhradě nákladů řízení částku 47 537,44 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

2. Všechny dále uvedené nemovité věci (dále též i „nemovitosti“) se nachází v k. ú. a obec [adresa] [Anonymizováno] [anonymizováno].

3. Proti tomuto rozsudku podali žalobci včasné odvolání z důvodu vadně zjištěného skutkového stavu a od toho se odvíjejícího nesprávného právního posouzení. Skutkový stav byl zjištěn nesprávně, protože soud prvního stupně neprovedl důkaz výslechem žalobců, který byl podle § 131 o. s. ř. potřebný k otázce poctivé držby, zda žalobci při uchopení držby měli nepoctivé úmysly. V této části je dokazování neúplné (a soud prvního stupně nevysvětlil, proč navrhovaný důkaz neprovedl), neboť není z čeho soudit na nepoctivou držbu služebnosti. Důkazní břemeno o nepoctivosti držby navíc zatěžuje žalovanou. Dále bylo soudu prvního stupně vytčeno, že skutkové hodnocení zatížil hodnocením právním, když při[Anonymizováno]hodnocení souladnosti svědeckých výpovědí došel k názoru, že užívání elektrické přípojky a studny má charakter pouhé výprosy. Z dokazování vyplynulo, že celý areál byl původně „v rukou“ jednoho vlastníka (či uživatele), a že pro celý areál existovalo v minulosti pouze jediné napojení na elektrickou rozvodnou síť a že zařízení pro příjem a měření elektrické energie, stejně tak jako studna pro čerpání vody, se nacházely pouze na pozemku nyní ve vlastnictví žalované. Při postupném dělení areálu přívod elektřiny a vody pro nemovitosti žalobců zůstal nezměněn. Žalobci při koupi pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (dále též „panující pozemek“) byli poučeni o tom, jakým způsobem je do jejich objektu přiváděna elektřina, kde je odběrné a měřící místo a jak je zajišťován přívod vody do jejich objektu. Od té doby (od 22. 12. 1999. tj. od nabytí vlastnictví) vykonávali „držbu elektrického kabelu i rozvodného a měřícího zařízení elektřiny“, jakož i držbu práva čerpání vody ze studny. Podíleli se přímo na rekonstrukci kabeláže a rozvodné skříně. Právě z uvedeného dělení areálu získali žalobci dobrou víru o tom, že jim náleží právo služebnosti. Nedovedli si představit, že by tomu mohlo být jinak, když nemovitosti koupili od nástupce původního vlastníka celého areálu. Držba elektrické přípojky pak pokračovala i po roce 2009, kdy služebné pozemky přešly do vlastnictví žalované. Z usnesení Okresního soudu v Kolíně ze dne 28. 7. 2010, č. j. 10 C 4/2009 vyplývá, že prodávající (právní předchůdce žalované) pod bodem III. prohlásil, že na převáděných nemovitostech vázne věcné břemeno trpění elektrického vedení. A i když na LV č. [hodnota] žádný zápis o tom není, bylo přinejmenším postaveno na jisto, že žalovaná o existenci povinnosti trpět věcné břemeno elektrického vedení při uzavírání uvedeného smíru věděla. V řízení bylo prokázáno, že dodávka elektrického proudu prostřednictvím předmětné elektrické přípojky fungovala až do 8. 10. 2021, kdy byla dodávka přerušena v důsledku „shozeného“ hlavního jističe a tato závada se opakovala. Po jednání mezi stranami došlo dne 14. 3. 2022 k obnovení dodávky elektřiny, která trvala až do 15. 6. 2022, kdy došlo k odpojení ze sítě v důsledku poškození pilíře s elektrickým rozvaděčem a měřícím zařízením. Žalobci si zajistili, že měřící zařízení bude nově umístěno na jejich pozemku, takže pro dodávku elektřiny potřebují pouze to, aby na pozemku žalované došlo k napojení elektrické přípojky k distribuční soustavě. Dále žalobci vytkli soudu prvního stupně nesprávné právní hodnocení, pokud užívání elektrické přípojky a studny ze strany žalobců posoudil jako „nedržbu“. Pokud soud prvního stupně citoval rozsudek Nejvyššího soudu (dále též jen „NS“) sp. zn. 22 Cdo 1568/2012, tak ten „odůvodňuje spíše držbu směřující k vydržení věcného břemene, nikoliv existenci držby samotné“, navíc jde o rozhodnutí z doby, kdy zákon institut mimořádného vydržení neznal. Odkázali dále na rozsudky NS sp. zn. 22 Cdo 3387/2021, 22 Cdo 1961/2021, 22 Cdo 1686/2021 týkající se důkazního břemene ohledně nepoctivosti držby s tím, že žalobcům nebyl nepoctivý úmysl při zahájení držby prokázán, žalovaná k nepoctivosti držby nenavrhla žádné důkazy. Dle názoru žalobců byly naplněny jak podmínky pro řádné, tak mimořádné vydržení. Pro řádné vydržení je kromě poctivosti držby vyžadována i držba pravá, zakládající se na právním důvodu, kterým je dle nich koupě části děleného areálu, když v samotném počátku, bez práva na přívod elektřiny a bez práva na přívod vody, by vlastnické právo k nemovitostem nemohlo být vykonáváno. Žalobci od počátku nevycházeli z písemné smlouvy, která by jejich práva k věci cizí přímo zakládala, ale ze smluv, které „dělily areál, a fakticky zakládaly tyto právní vztahy k děleným částem areálu“. Navrhli, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobě vyhověl, případně aby jej zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku. K neúplně zjištěnému skutkovému stavu uvedla, že soud prvního stupně provedl výslechy všech svědků, které žalobci navrhli a tito svědci potvrdili, že otázka odběru elektřiny a vody byla založena na vzájemných neformálních dohodách. Podmínka obsažená v § 131 odst. 1 o. s. ř., podle níž lze výslech účastníka provést pouze tehdy, pokud určitou skutečnost nelze prokázat jinak, tak nebyla naplněna. Námitka žalobců o důkazním břemenu ohledně nepoctivosti držby je nevýznamná, když soud prvního stupně dokazování vztáhl k tomu, zda vůbec existovala nějaká držba a ne k tomu, zda byla poctivá či nikoliv. Tato otázka je vysvětlena v bodu 45. napadeného rozsudku. Žalovaná je přesvědčena, že soud prvního stupně zjistil skutkový stav dostatečně. Správně uzavřel, že kdysi existující věcné břemeno, jehož obsah a průběh ostatně nebylo možno přesně zjistit ani v součinnosti s příslušným katastrálním úřadem, nebylo převzato do pozemkové evidence a nejpozději v roce [Anonymizováno] tak formálně přestalo existovat. Žádný zápis o věcném břemenu neexistoval ani v roce 2010, kdy se žalovaná stala vlastníkem pozemků. V závěru odvolání žalobci polemizují s právním hodnocením soudu prvního stupně, citují komentářovou literaturu a judikaturu ohledně držby jiného než vlastnického práva a dovozují, že prostým užíváním elektrického vedení a studny se ujali držby práva ve smyslu § 987 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Opomíjí však, že základ právního hodnocení soudu prvního stupně spočívá v tom, že žalobci neprokázali, že by pro sebe vykonávali právo odpovídající údajné služebnosti a naopak, že bylo prokázáno, že užívání elektrického vedení a studny ze strany žalobců mělo svůj základ ve vzájemných dohodách vlastníků pozemků. Samotná skutečnost, že žalobci koupili část areálu, který měl původně jeden zdroj napojení elektřiny a jeden zdroj vody, nezakládá právní důvod držby služebnosti. K vydržení proto nemohlo dojít z důvodu absence samotné držby daného práva.

5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, v intencích § 212 věty první o. s. ř. v celém rozsahu podle § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobců není důvodné.

6. Žalobci podali proti žalované žalobu, jíž se domáhali určení, že pozemky ve vlastnictví žalované (služebné pozemky) jsou zatíženy ve prospěch pozemku ve spoluvlastnictví žalobců (panujícího pozemku) služebností inženýrské sítě - elektrické přípojky a čerpání vody ze studny. Žalobci tvrdili, že v září 2000 získali vlastnické právo k panujícímu pozemku a následně ke stavbám (v minulosti byl pozemek i stavby spolu s dalšími stavbami a pozemky součástí zemědělského areálu), ke kterým byl zajištěn přívod elektrické energie prostřednictvím elektrické přípojky vedené přes cizí pozemky a připojené k distribučnímu zařízení rovněž umístěnému na pozemcích jiného vlastníka. Stejně tak voda byla čerpána ze studny umístěné na cizím pozemku. Tyto cizí pozemky, aktuálně ve vlastnictví žalované, byly ve vlastnictví [jméno FO] (právního předchůdce žalované). Žalobci tvrdili, že koupili nemovitosti s tím, že přívod elektřiny a vody je zajištěn služebností (šlo o jediný zdroj elektřiny a vody pro panující pozemek), toto právo vykonávali nerušeně až do 8. 10. 2021, a měli tak za to, že uplynutím vydržecí doby právo služebnosti inženýrské sítě a čerpání vody získali na základě vydržení. Rozsah služebnosti elektrické přípojky je zakreslen na čl. 57 spisu.

7. Žalovaní s žalobou nesouhlasili s odůvodněním, že podmínky pro vydržení služebností nebyly naplněny.

8. Soud prvního stupně provedl dokazování listinami a výslechem svědků [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] a z nich učinil následující skutková zjištění.

9. Žalobci jsou spoluvlastníky (každý id. ) pozemku p. č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]ostatní plocha-manipulační plocha a pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], jehož součástí je stavba bez čp/če, zem. stav a pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], jehož součástí je stavba bez čp/če, zem.stav, zapsaných na listu vlastnictví č. [hodnota] pro k. ú. a obec [adresa] [Anonymizováno] [anonymizováno] u [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] (LV č. [hodnota] k. ú. a obec [adresa] nad [jméno FO] prokazující stav k datu 4. 2. 2013 a 20. 10. 2021). Žalovaná je vlastníkem pozemků p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (všechny ostatní plocha-manipulační plocha) zapsaných na listu vlastnictví č. [hodnota] pro k. ú. a obec [adresa] [Anonymizováno] [anonymizováno] u [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] (LV č. [hodnota] k. ú. a obec [adresa] [Anonymizováno] [anonymizováno] prokazující stav k datu 20. 10. 2021).

10. Kupní smlouvou ve formě notářského zápisu sepsaného dne 12. 9. 2000 [tituly před jménem] [jméno FO], notářskou v [Anonymizováno], žalobci spolu s dalším spoluvlastníkem panem [jméno FO] prodali společnosti [právnická osoba], jejímž jednatelem byl pan [jméno FO], část pozemku p. č. [hodnota] - pozemek ve zjednodušené evidenci – parcela původ pozemkový katastr, která byla vymezena označeným geometrickým plánem nově jako pozemky p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Na pozemcích neměli váznout žádné dluhy či věcná břemena (příslušný notářský zápis).

11. Kupní smlouvou č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 22. 12. 1999 žalobci spolu s panem [jméno FO] jako stranou kupující koupili do spoluvlastnictví od pana [tituly před jménem] [jméno FO], správce konkurzní podstaty [právnická osoba], stavbu na st. p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], stavbu na st. p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a stavbu na st. p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zapsaných na listu vlastnictví č. [hodnota] pro k. ú. obec [adresa] [Anonymizováno] [anonymizováno] u [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] (kupní smlouva ze dne 22. 12. 1999).

12. Rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 14. 5. 2008, sp. zn. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 19. 11. 2008, č. j. 26 Co 378/2008, bylo určeno, že [jméno FO] je vlastníkem, mimo jiné pozemků p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] zapsaných na listu vlastnictví č. [hodnota] pro k. ú. a obec [adresa] nad [jméno FO], u [Anonymizováno] [Anonymizováno] pro [Anonymizováno] kraj, [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa].

13. Mezi žalovanou jako žalobcem a [jméno FO] jako žalovaným probíhalo u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 10 C 4/2009 řízení o nahrazení projevu vůle, které skončilo smírem, jenž byl schválen usnesením Okresního soudu v Kolíně ze dne 28. 7. 2010, č. j. 10 C 4/2009 (právní moc 28. 7. 2010). V něm [jméno FO] jako prodávající převedl na žalovanou jako kupující vlastnické právo k pozemkům, mimo jiné k pozemkům p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zapsaných na LV č. [hodnota] pro k. ú. a obec [adresa] nad [jméno FO] u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], za označenou kupní cenu. V bodě III. kupní smlouvy prodávající [jméno FO] prohlásil, že na převáděných nemovitostech neváznou dluhy, věcná břemena, zástavní práva ani jiné právní povinnosti, krom věcných břemen chůze a jízdy a trpění elektrického vedení, vše uvedeno v části C na listu vlastnictví č. [hodnota] pro k. ú. a obec [adresa] [Anonymizováno] [anonymizováno]. Na tomto listu vlastnictví bylo k 28. 7. 2010 (čl. 98 spisu sp. zn. 10 C 4/2009) v části C zapsáno věcné břemeno vedení (vznik z PK [Anonymizováno]) k tíži parcely [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno] a dále věcné břemeno trpění elektrického vedení a stožáru (vznik z PK [Anonymizováno]) k tíži parcely [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ve prospěch [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno].[Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno].

14. Dle průvodní zprávy bez data, bez označení, kdo zprávu zpracoval, vyplývá, že pro zajištění projektu vodovodu byla vybudována studna ve vzdálenosti cca 160 m od objektů statku na pozemku č. kat. [Anonymizováno], neboť stávající zdroj (studna) v samé blízkosti hospodářských objektů stačí jen k zásobování postaveného kravína a porodnic prasnic.

15. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO], jehož úkolem bylo zjistit pro žalobce a) hodnotu hospodářské budovy, která byla součástí areálu [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], za účelem prodeje, ve svém posudku ze dne 10. 2. 2000, č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], popsal budovu tak, že se jedná o samostatně stojící zděný objekt přístupný po zpevněné komunikaci; ke dni prohlídky 2. 12. 1999 šlo o objekt nefunkční a nevyužívaný s tím, že má rozvod pitné vody, kanalizace a elektrického proudu. Vlivem užívání objektu a déletrvající odstávky došlo k celkové devastaci objektu.

16. Znalec [jméno FO], jehož úkolem bylo pro žalobce a) stanovit obvyklou cenu staveb a pozemků s příslušenstvím v areálu kovovýroby v k. ú. [adresa] [Anonymizováno] [anonymizováno], ve svém posudku ze dne 10. 6. 2014, č. [hodnota]-[Anonymizováno], popsal stav oceňovaných nemovitostí tak, že jde o nemovitosti původního zemědělského areálu, který byl upraven k novému způsobu užívání. Pozemky jsou napojeny na veřejný rozvod elektřiny z trafostanice uvnitř celého původního areálu a že areál je zásobován vodou ze studny, která není ve vlastnictví LV č. [hodnota] (tj. žalobců), odkanalizování je do žumpy. Ve znaleckém posudku jsou obsaženy fotografie trafostanice (v jiné části areálu) a studna s čerpáním vody na cizím pozemku. 17. [jméno FO] podepsal čestné prohlášení ze dne 6. 12. 2021, v němž uvedl, že byl od roku 2000 vlastníkem mj. pozemků č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v [Anonymizováno] [Anonymizováno] [anonymizováno]. Pozemky a stavba tvořily část bývalého [Anonymizováno] [Anonymizováno], v němž působil ještě před nabytím vlastnického práva k těmto pozemkům, a to od roku 1997 na základě pronájmu od [Anonymizováno]. V té době již v objektu působil žalobce a) se svou společností [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Později do objektu přibyl p. [Anonymizováno] – [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Na pozemku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] se nacházela trafostanice, která byla ve vlastnictví [Anonymizováno] a sloužila pro celý objekt (dnes vlastněný žalobci i žalovanou), byly z ní vyvedeny rozvody do všech staveb původního areálu. V roce 2001 převzal trafostanici [Anonymizováno], trafostanice však stále sloužila k zásobování elektrickou energií všech staveb. Rekonstrukci trafostanice provedl [Anonymizováno], přípojná místa rekonstruovali vlastním nákladem pan [jméno FO] spolu s žalobcem a) a panem [Anonymizováno] ([Anonymizováno] [Anonymizováno]), o náklady se podělili rovným dílem. [jméno FO] prodal svou část objektu žalované v roce 2009. S užíváním trafostanice či přípojek nikdy nebyly problémy, každý z vlastníků v rámci objektu prováděl údržbu a opravy zařízení sloužících k odběru. O zařízení žalobce a) se staral pan [Anonymizováno].

18. Právní zástupce žalobců se dopisy ze dne 4. 11. 2021 a ze dne 4. 1. 2022 adresovanými právnímu zástupci žalované pokoušel o smírné řešení (příslušené dopisy, doručenky datové zprávy).

19. Dne 13. 10. 2021 učinil žalobce a) oznámení na Policii ČR, že má opět shozený jistič, který se nachází v areálu žalované a žalovanou je mu odpírán vstup do areálu, aby mohl jističe nahodit a obnovit napájení jeho objektu elektrickým proudem, byť s tím není spojeno žádné nebezpečí či vznik škody žalované (potvrzení o přijatém oznámení ze dne 14. 10. 2021).

20. Dopisem ze dne 13. 10. 2021 adresované žalobci a) [právnická osoba] vydala stanovisko, že na pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] se nachází trafostanice [Anonymizováno]_[Anonymizováno] [adresa] nad [anonymizováno] [Anonymizováno], kabelová rozpojovací skříň [Anonymizováno] ([Anonymizováno] [Anonymizováno]) a kabelové vedení nízkého napětí 1 kV, které jsou ve vlastnictví [Anonymizováno] od roku 2001 a slouží k napájení koncových zákazníků v dané lokalitě.

21. Dodávka elektřiny do odběrného místa [adresa] [Anonymizováno] [anonymizováno] [Anonymizováno], [adresa] [jméno FO], byla realizována v období od 1. 4. 2022 - 30. 4. 2022 a fakturou dodavatele [právnická osoba]., byla za toto období vyúčtována částka 3 112,05 Kč. 22. [právnická osoba] se snažila s žalovanou vyjednat opravu zničené stavby kabelové rozpojovací skříně umístěné ve zděném pilíři [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (návrh dohody o umístnění stavby).

23. Dopisem ze dne 13. 6. 2022 žádala žalovaná společnost [právnická osoba] o přerušení dodávky elektřiny za účelem odstranění elektroměrového rozvaděče s tím, že kabelová rozpojovací skříň [Anonymizováno] ([Anonymizováno]) je viditelně poškozená (pravděpodobně stavebními dělníky provádějícími stavební práce v areálu firmy) je v havarijním a život ohrožujícím stavu. Dále oznamovala, že revidované elektrické zařízení není schopno bezpečného provozu, je nutné celé dílo odstranit a požádala o okamžité přerušení dodávky do rozpojovací skříně [Anonymizováno]. Dopisem ze dne 16. 6. 2022 vyzývala žalovaná společnost [právnická osoba]., aby se zdržela výstavby nových energetických staveb na pozemcích žalované. Obdobné požadavky byly uvedeny i ve výzvě právního zástupce žalované ze dne 3. 8. 2022, kterou žalovaná upozorňovala společnost [právnická osoba]., na opakované nesplňování zákonných požadavků při vstupu na pozemek ve vlastnictví žalované a současně byla společnost [právnická osoba]., upozorněna na možný další postup ze strany žalované (příslušné dopisy).

24. Společnost [právnická osoba]. dopisem ze dne 9. 8. 2022 žalované sdělovala, že je vlastníkem popisovaného zařízení distribuční soustavy (kabelová rozpojovací skříň [Anonymizováno]/[Anonymizováno]), které bylo dne 15. 6. 2022 provizorně opraveno (zničený zděný pilíř nahrazen pilířem plastovým) a je třeba zařízení uvést do původního stavu a upozornila žalovanou, že je povinna strpět vstup a vjíždění na pozemek v souvislosti se zřizováním, obnovou a provozováním distribuční soustavy. K této zprávě zaslal právní zástupce žalované reakci ze dne 15. 8. 2022 a ze dne 17. 8. 2022, ve které společnost [právnická osoba]., opakovaně vyzval, aby se zdržela opravy (obnovy) předmětné pojistkové skříně do doby, než budou vyřešeny nesrovnalosti týkající se umístění pojistkové skříně.

25. Z fotodokumentace předložené žalobci bylo zjištěno, že rozpojovací skříň [Anonymizováno] ([Anonymizováno]) byla poškozena jak z přední strany, kdy dvířka byla zkřížená (fotografie označena č. [hodnota]). Dále, že skříň byla ze zadní části zcela rozbořena, všechny cihly, které měly krýt elektrické zařízení, byly odkloněny (foto označené č. [hodnota]). Na fotografii č. [hodnota] je zdokumentován stav nové rozpojovací jistící skříně R133. Na dalších fotografiích jsou vyfoceny pracovníci žalované (označena pod č. [hodnota]) a na fotografii č. [hodnota] je vidět kabel.

26. Dopisem ze dne 21. 9. 2021 společnost [právnická osoba]. sdělila právnímu zástupci žalované, že dne 9. 9. 2022 proběhlo zaměření distribučních zařízení ve vlastnictví společnosti [právnická osoba]., která se nacházejí na pozemcích žalované. Transformační stanice KO_1015 je reálně umístěna v místě zaměření. Při zaměření byla zjištěna nepatrná odchylka 20 cm. Naopak kabelová rozpojovací skříň [Anonymizováno]/[Anonymizováno] byla posunuta o 3,7 m oproti závěrům zaměření. K dopisu byl připojen plánek zaměření. Dle společnosti [právnická osoba]., však stávající stavba kabelové rozpojovací skříně omezuje žalovanou v menší míře, než kdyby mělo dojít k posunu rozpojovací skříně dle závěru zaměření. Současně byla žalovaná upozorněna, že je nutné uvést distribuční zařízení do původního stavu před poškozením, a provizorní plastový pilíř nahradit opět zděným pilířem, a byla vyzvána k udělení souhlasu s umístěním stavby.

27. Mezi společností [právnická osoba]. a žalobcem a) byla dne 29. 5. 2023 uzavřena smlouva o připojení odběrného elektrického zařízení na adrese [adresa] [Anonymizováno] [anonymizováno] [Anonymizováno], [adresa] [adresa] [Anonymizováno] [anonymizováno] (číslo odběrného místa [anonymizováno]) k distribuční soustavě.

28. Katastrální úřad [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], v dopise ze dne 12. 10. 2023 sdělil, že parcela č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] vznikla z parcely PK č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], parcela č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] z parcely PK [Anonymizováno] a parcela č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] z parcely PK [Anonymizováno]. Smlouvami čd. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] bylo k parcelám PK [Anonymizováno] a PK [Anonymizováno] zřízeno věcné břemeno trpění elektrického vedení a stožárů, které bylo evidováno v knihovních vložkách č. [hodnota] a [Anonymizováno]. Při zakládání komplexní evidence nemovitostí ([Anonymizováno]) byl zápis věcného břemena PK [Anonymizováno] převzat do evidence nemovitostí, pozdější vlastnice [jméno FO] v roce 1977 darovala pozemky státu, zápis již převzat nebyl. Pro parcelu PK [Anonymizováno], kterou daroval státu [jméno FO] v roce 1962, nebyl zápis při [Anonymizováno] do evidence nemovitostí převzat. Zápis věcného břemene evidovaný na LV [Anonymizováno] v roce 2010 se netýkal parcel č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Tyto parcely vznikly dle geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], který byl součástí kupních smluv [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno].

29. Společnost [právnická osoba]. v dopise ze dne 15. 10. 2023 sdělila stanovisko, že na rozhraní pozemků p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] se nachází transformační stanice [Anonymizováno]_[Anonymizováno] s vrchním přívodem nadzemního vedení vysokého napětí, převážně na pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] je vedeno kabelové vedení nízkého napětí, které je ukončeno v kabelové rozpojovací skříni [Anonymizováno] ([Anonymizováno]), která je umístěna na pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a všechna tato zařízení jsou v jejím majetku. Kabelová rozpojovací skříň slouží pro napájení pouze odběratele - žalobce a) [Anonymizováno] [adresa] [Anonymizováno] [anonymizováno] [Anonymizováno]. Dne 15. 6. 2022 bylo zjištěno poškození zařízení v majetku společnosti. Odběratel, který byl také poškozen, nemohl být připojen.

30. Svědci [jméno FO], [jméno FO] a [Anonymizováno] shodně vypověděli a soud prvního stupně z jejich výpovědí učinil zjištění, že užívání trafostanice i studny vlastníky ostatních nemovitostí v areálu bylo založeno na vzájemných ústních dohodách jednotlivých vlastníků nemovitostí s právním předchůdcem žalované [jméno FO]. Na základě těchto dohod docházelo k užívání dle individuálních potřeb jednotlivých vlastníků, přičemž každý z nich se podílel na finančních nákladech, které sám způsobil (tj. podle množství odběru), nebo podle dohod v případě potřeby investice do těchto zařízení. Tyto dohody se v čase měnily podle změn vlastníků a užívání nemovitostí.

31. Shora popsaná skutková zjištění soud prvního stupně posoudil podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) týkajících se držby a mimořádného vydržení, konkrétně podle ustanovení § 987, § 993, § 994, § 1095, § 2189 o. z., za situace, kdy bylo prokázáno, že žádná služebnost ve prospěch pozemku žalobců zapsána v katastru nemovitostí nebyla. Stran vydržení služebnosti soud prvního stupně přijal závěr, že k vydržení nemohlo dojít, neboť nebyla splněna podmínka držby práva. Bylo totiž prokázáno, že v době, kdy se žalobci chopili vlastnické držby svého pozemku, užívali pozemky potřebné pro zajištění dodávky elektřiny a vody na základě vzájemných ústních dohod žalobců a právního předchůdce žalované. Takové užívání proto nebylo možné kvalifikovat jako držbu práva odpovídajícího věcnému břemeni. Dříve existující věcné břemeno trpění elektrického vedení dle záznamu katastru nemovitostí nebylo při zápisu z roku 1977 převzato a jiné záznamy ohledně věcného břemene totožného obsahu ke sporným pozemkům katastr nemovitostí neevidoval.

32. Odvolací soud předně uvádí, že souhlasí s tím, že procesní podmínka naléhavého právního zájmu pro podání určovací žaloby ve smyslu § 80 o. s. ř. je dána s ohledem na ustálenou soudní praxi, že naléhavý právní zájem je dán tehdy, pokud by případný vyhovující výrok o určení věcného práva byl způsobilým podkladem pro změnu zápisu v katastru nemovitostí vkladem [§ 11 a násl. zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katastrální zákon“)] a žalobci již v žalobě tvrdili, že evidovaný stav je v rozporu se skutečným právním stavem. Podání takové žaloby pak má oporu i přímo v ustanovení § 985 o. z.

33. Odvolací soud při svých závěrech o skutkovém stavu vyšel z výsledků dokazování soudu prvního stupně tak, jak je ve svém rozsudku tento správně popsal, a pro stručnost na jeho odůvodnění zcela odkazuje (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3450/2011).

34. Pro přehlednost odvolací soud shrnuje, že v minulosti byly dotčené pozemky a stavby součástí zemědělského areálu, který byl posléze vlastnicky rozdělen, když jednotlivé pozemky a stavby přešly do vlastnictví různých osob. Žalobci se v roce 2000 chopili vlastnické držby pozemků, mimo jiné i pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a následně přikoupili stavby, mimo jiné stavbu bez čp/če na pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Přívod elektřiny k panujícímu pozemku byl zajištěn prostřednictvím elektrické přípojky umístěné pod povrchem tohoto pozemku a pokračující přes cizí pozemky p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] až k trafostanici nalézající se na cizím pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Trafostanici i rozvodnou skříň převzala v roce 2001 společnost [právnická osoba]. jako součást distribuční soustavy. Přívod vody byl zajištěn vodovodní přípojkou umístněnou na pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze studny nacházející se na cizím pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Do roku 2010 byl vlastníkem pozemků p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] [jméno FO] a žalobci je využívali k zajištění elektřiny a vody pro svůj pozemek na základě ústní dohody s tímto vlastníkem. V řízení vedeném u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. [spisová značka] soud schválil smír mezi [jméno FO] a žalovanou, jehož obsahem bylo uzavření kupní smlouvy, kterou [jméno FO] jako prodávající prodal žalované jako kupující mimo jiné pozemky p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zapsaných na LV č. [hodnota] pro k. ú. a obec [adresa] nad [jméno FO] u Katastrálního úřadu [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], za označenou kupní cenu. V bodě III. kupní smlouvy prodávající [jméno FO] prohlásil, že na převáděných nemovitostech neváznou dluhy, věcná břemena, zástavní práva ani jiné právní povinnosti, krom věcných břemen chůze a jízdy a trpění elektrického vedení, vše uvedeno v části C na listu vlastnictví č. [hodnota] pro k. ú. a obec [adresa] [Anonymizováno] [anonymizováno]. Na tomto listu vlastnictví bylo k 28. 7. 2010 (čl. 98 spisu sp. zn. 10 C 4/2009) v části C zapsáno věcné břemeno vedení (vznik z PK [Anonymizováno]) k tíži parcely [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno] a dále věcné břemeno trpění elektrického vedení a stožáru (vznik z PK [Anonymizováno]) k tíži parcely [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ve prospěch [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] s r. o. v [Anonymizováno]. Zajištění elektřiny probíhalo shora popsaným způsobem až do 8. 10. 2021, kdy žalobci již neměli přístup k rozvaděči a trafostanici a začaly problémy s přerušováním dodávky energie, bylo manipulováno se zařízeními elektrické soustavy. Od 14. 3. 2022 do 15. 6. 2022 byla dodávka elektřiny obnovena. Poté však došlo k odpojení elektrické přípojky ze sítě pro poškození pilíře s rozvaděčem a měřícím zařízením v důsledku stavební činnosti žalované.

35. Navrhovali-li žalobci doplnit dokazování jejich výslechem k otázce nikoliv nepoctivého úmyslu při uchopení se držby práva služebnosti, odvolací soud shodně se soudem prvního stupně neměl za potřebné, s ohledem na níže popsané právní posouzení věci, dokazování tímto důkazem doplnit.

36. Pozemková služebnost představuje právní vztah mezi dvěma vlastníky nemovitých věcí. To, že je vlastník nemovité věci omezen ve prospěch jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet nebo něco konat, lze i na základě obligačního práva. Podstatou proto je, že jde o práva a povinnosti, které jsou spjaty s vlastnictvím nemovitostí a přecházejí s vlastnictvím věci na nabyvatele. To, že jsou tato práva a povinnosti spjaty s vlastnictvím nemovitosti, nikoli tedy s konkrétní osobou, zaručuje jejich dlouhodobé trvání, neporovnatelné s většinou vztahů obligačních. Specifikem pozemkové služebnosti je dlouhodobost vztahu a způsob určení jeho subjektů (do právního vztahu vstupuje jakýkoliv další vlastník věci, na rozdíl u závazků, kde jde o vztah mezi osobami). To, co pozemkovou služebnost odlišuje od obligačních vztahů, není její užívací charakter, ale způsob vzniku a zániku a to, že práva a povinnosti přecházejí s vlastnictvím věci na nabyvatele.

37. Stran právního posouzení, zda žalobci jsou osobami oprávněnými z věcného břemene (služebnosti) v důsledku řádného vydržení, odvolací soud vycházel za použití ustanovení § 3028 odst. 1, 2 o. z. ze zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), neboť rozhodné právní skutečnosti měly nastat před 1. 1. 2014, když k vydržení služebnosti mělo dojít po uplynutí desetileté vydržecí doby ode dne, kdy se držby daného práva žalobci chopili, tj. od roku 2000.

38. Podle § 151o odst. 1 obč. zák. věcná břemena vznikají písemnou smlouvou, na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. Právo odpovídající věcnému břemenu lze nabýt také výkonem práva (vydržením); ustanovení § 134 zde platí obdobně. K nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí.

39. Předmětem řízení bylo deklarovat existenci věcného břemene (dnes služebnosti) inženýrské sítě k tíži pozemků ve vlastnictví žalované, jehož obsahem je právo oprávněné osoby zřídit na služebném pozemku nebo přes něj vést elektrickou přípojku, provozovat ji a udržovat a dále existenci věcného břemene (dnes služebnosti) čerpání vody ze studny postavené na pozemku žalované, a to ve prospěch vlastníka panujícího pozemku. To, že se žalobci stali vlastníkem pozemků a staveb, resp. elektrické přípojky, za pomoci níž jsou tyto nemovité věci připojeny k distribuční soustavě, neznamená, že se žalobci automaticky stali i osobami oprávněnými z věcného břemene. Toto věcné právo by totiž v době převodu vlastnictví k elektrické přípojce muselo již existovat (vzniknout některým ze zákonem předpokládaných způsobů), což prokázáno nebylo (nebylo ani tvrzeno), případně by muselo žalobcům vzniknout po uzavření převodních smluv na základě vydržení.

40. V řízení nebylo tvrzeno, že by věcné břemeno mělo vzniknout jiným způsobem než řádným či mimořádným vydržením za situace, kdy žádné věcné břemeno (služebnost) v katastru nemovitostí ve prospěch jeho pozemku nebylo evidováno.

41. Podle § 130 odst. 1 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

42. Podle § 134 odst. 1 obč. zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

43. Podmínkami pro vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni je existence nemovitosti, která podle práva může být věcným břemenem zatížena, oprávněná držba práva odpovídajícího věcnému břemeni a uplynutí desetileté vydržecí doby a tyto podmínky musí být splněny kumulativně.

44. Problematikou držby a vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni se Nejvyšší soud zabýval v rozsudku sp. zn. 22 Cdo 595/2001, v němž dovodil, že jako podmínka vydržení nepostačuje subjektivní přesvědčení držitele o tom, že mu věc nebo právo náleží, ale je třeba, aby držitel byl v dobré víře se zřetelem ke všem okolnostem, že mu taková věc či právo náleží (z objektivního hlediska). Dále bylo judikováno, že posouzení toho, zda držitel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc nebo právo náleží, nemůže vycházet jen z posouzení subjektivních představ držitele, dobrá víra držitele se musí vztahovat i k okolnostem, za nichž vůbec mohlo věcné právo vzniknout, tedy i k právnímu důvodu (titulu), který by mohl mít za následek vznik práva (rozsudek NS sp. zn. 2 Cdon 1178/96); titul nabytí držby tu sice nemusí být, držitel však musí být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že jeho držba se o takový titul opírá. Oprávněný držitel práva odpovídajícího věcnému břemeni musí být přesvědčen, že jemu, případně jeho právním předchůdcům, toto právo platně vzniklo, tedy že mu náleží právo, které vzniká na základě písemné smlouvy, k níž je třeba rozhodnutí příslušného orgánu (dříve registrace státním notářstvím) a které je časově neomezené a přechází na nového nabyvatele s přechodem či převodem vlastnictví nemovitosti, k níž se toto právo váže (rozsudek NS sp. zn. 22 Cdo 658/2010). Taková držba práva se proto nemůže opírat jen o pouhou skutečnost, že obsah určitého práva je dlouhodobě fakticky vykonáván (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1417/2001). Nestačí ani dobrá víra, že užívání je povolené, ale že užívání je vykonáváno jako právo věcné, tedy že jde o výkon věcného práva.

45. V souzeném případě žalobci netvrdili žádné okolnosti, ze kterých by mohli usuzovat na to, že v souvislosti s nabytím vlastnictví k tvrzenému panujícímu pozemku na ně přešlo právo odpovídající věcnému břemeni ve vztahu k cizím pozemkům. V řízení bylo tvrzeno a nebylo sporné, že dříve pozemky a stavby tvořily zemědělský areál, který provozoval jeden subjekt, a lze předpokládat, že elektrická přípojka, stejně jako ostatní stavby a jejich příslušenství vznikly oprávněně, tedy se souhlasem vlastníka pozemků, případně v režimu práva družstevního užívání (za existence občanskoprávního titulu ke vzniku staveb). Zjevně tak nebylo nutné právně řešit provoz areálu, co se týče připojení elektřiny a přívodu vody k jednotlivým stavbám a pozemkům. V okamžiku, kdy provoz areálu jakožto jednoho funkčního celku zanikl a vlastnictví k jednotlivým stavbám a pozemkům se začalo štěpit, bylo nezbytné se tímto zabývat a otázku způsobu užívání pozemků a staveb řešit. Pokud pro obhospodařování pozemku či stavby bylo nutné využívat pozemky cizí, bylo třeba tuto otázku upravit smlouvou s vlastníkem pozemků. Právo odpovídající věcnému břemeni totiž mohlo vzniknout pouze na základě smlouvy o zřízení tohoto práva, která by byla vložena do katastru nemovitostí.

46. Pokud byli žalobci v omylu, že jim takové právo náleží jen na základě toho, že pozemek byl v minulosti součástí areálu, který měl vytvořen určitý systém napojení elektřiny a vody, se kterým byli žalobci seznámeni a který byl na základě dohody žalobců s právním předchůdcem žalované nadále užíván, nebylo možno takový omyl hodnotit jako omluvitelný. Vlastnické rozdělení jednotlivých staveb a pozemků, které byly v minulosti součástí jednoho provozního areálu, není skutečností, se kterou by zákon spojoval vznik práva odpovídajícího věcnému břemeni a žalobci tak nemohli být v dobré víře, že jim takové právo patří. Subjektivní přesvědčení dobrou víru nezakládá. Proto doplnění dokazování výslechem žalobců o tom, že při nabytí vlastnictví k pozemku, byli v dobré víře (měli poctivé úmysly), že jim právo náleží, bylo nadbytečné. Oprávněnost držby práva odpovídajícího věcnému břemeni nemohli žalobci odvíjet ani od vzájemných ústních dohod o způsobu zajišťování elektřiny a vody, neboť ústní dohoda rovněž není právní skutečností, s níž by zákon spojoval vznik tohoto práva. Stále platí soudní praxe, že pokud se nabyvatel nemovitosti spokojí s pouhým ústním prohlášením převodce, že s vlastnictvím nemovitosti je spojeno právo odpovídající věcnému břemeni, přičemž tato okolnost není uvedena ve smlouvě o převodu nemovitosti a nabyvatel se o existenci tohoto práva nepřesvědčí, nemůže být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu toto právo náleží (rozsudek NS sp. zn. 2 Cdon 431/96). Pokud žalobci zmiňovali, že v soudním smíru byla zmínka o věcném břemenu elektrického vedení, pak tato zmínka se týkala věcných břemen výslovně uvedených na označeném listu vlastnictví, které se však netýkalo pozemků, které žalobci označili jako služebné. Těžko tedy mohli z této zmínky odvozovat existenci oprávnění pro svůj pozemek.

47. Odvolací soud uzavírá, že základní podmínka pro řádné vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni dle ustanovení obč. zák., a to oprávněná držba tohoto práva, nebyla naplněna, a proto žalobou tvrzená práva odpovídající věcnému břemeni nemohla na základě tohoto titulu vzniknout.

48. Následně se odvolací soud zabýval tím, zda služebnost inženýrské sítě-elektrické přípojky a služebnost čerpání vody ze studny mohla vzniknout na základě mimořádného vydržení a zde soud prvního stupně podle ustanovení § 3028 odst. 1, 2 o. z. správně aplikoval ustanovení o. z. o mimořádném vydržení, jelikož podmínky tohoto právního institutu měly nastat až po 1. 1. 2014.

49. Podle § 1260 odst. 1 věta první o. z. služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena.

50. Podle § 987 o. z. držitelem je ten, kdo vykonává právo pro sebe.

51. Podle § 989 odst. 2 o. z. jiné právo (než vlastnické) drží ten, do je počal vykonávat jako osoba, jíž takové právo podle zákona náleží, a komu jiné osoby ve shodě s ním plní.

52. Podle § 992 odst. 1 o. z. kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží.

53. Podle ustanovení § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctiví úmysl.

54. Podle § 1096 odst. 1 o. z. nabyl-li někdo poctivě držbu od poctivého držitele, jehož držba se zakládá na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva (§ 1090 odst. 1), započítává se mu vydržecí doba jeho předchůdce. Při mimořádném vydržení se nástupci započte vydržecí doba poctivého předchůdce bez dalšího (§ 1096 odst. 2 o. z.).

55. Podle § 3066 o. z. do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

56. Předpokladem pro mimořádné vydržení práva služebnosti je držba práva služebnosti. Primárně tak bylo nutno posoudit, zda žalobci byli vůbec držiteli práva předmětných pozemkových služebností a zda tedy lze u nich uvažovat o této držbě jako takové.

57. Již dříve bylo judikováno, že vůle držet právo odpovídající věcnému břemeni (animus possidendi) musí být dána najevo vlastníkovi služebného pozemku a vlastník musí držbu trpět. Jinak nemůže jít o držbu práva odpovídajícího věcnému břemeni, ale jen o chování, které by sice mohlo být obsahem držby práva, je však realizováno z jiného právního důvodu (např. výprosa, obligace, veřejné užívání) nebo zcela bez právního důvodu. Takové chování ovšem nemůže být kvalifikováno jako držba práva (např. rozsudek NS sp. zn. 22 Cdo 1568/2012, nebo usnesení NS sp. zn. 22 Cdo 3407/2015).

58. Aktuálně Nejvyšší soud shrnul, že kdo se vydržení práva služebnosti domáhá, musí prokázat, že toto právo po určitou zákonem stanovenou dobu jako právo věcné držel, tj. fakticky vykonával jeho obsah (corporalis possessio) s úmyslem mít ho pro sebe (animus possidendi), a to bez ohledu na to, zda mu takové právo náleží či nikoli. Samotné faktické užívání cizí věci bez dalšího není možné kvalifikovat jako držbu práva služebnosti, a proto ani nemůže vést k vydržení tohoto práva (usnesení NS sp. zn. 22 Cdo 3750/2023). Důkazní břemeno ohledně držby práva pak tíží toho, kdo se vydržení (ať už řádného, či mimořádného) domáhá.

59. V souzené věci bylo svědecky prokázáno, že v době, kdy areál již nefungoval jako jeden celek a jednotlivé stavby a pozemky přecházeli do vlastnictví různých vlastníků, tito vlastníci (tedy i žalobci) byli při nabytí vlastnictví obeznámeni se situací ohledně systému dodávky elektřiny a vody k jejich stavbám či pozemkům. Dále bylo prokázáno, že základ užívání existujícího systému dodávání elektřiny a vody byl založen na vzájemných ústních dohodách těchto vlastníků, nikoliv na tom, že by žalobci ve vztahu k právnímu předchůdci žalované projevovali vůli jeho pozemky užívat z titulu existujícího věcného práva pozemkové služebnosti (tedy dávali mu výkon tohoto práva najevo), což je podstatou držby práva služebnosti. Právní předchůdce žalované jasně potvrdil, že užívání jeho pozemků mělo základ v ústních dohodách.

60. Závěrem lze tedy uvést, že bylo prokázáno, že pozemky žalované, respektive jejího právního předchůdce, byly užívány z jiného titulu než z titulu práva (byť domnělé) pozemkové služebnosti, a proto nebyla splněna již základní podmínka mimořádného vydržení, a to že zde na straně žalobců vůbec taková držba práva pozemkové služebnosti, na základě níž by k vydržení mělo dojít, vůbec kdy byla.

61. Na základě shora vyložených důvodů odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

62. Věcně správným shledal odvolací soud i výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky, když žalovaná byla ve věci procesně úspěšná, a proto jí náleží podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Co do struktury a výše přiznané náhrady odvolací soud odkazuje na správné odůvodnění napadeného rozsudku.

63. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto za použití § 224 odst. 1 o. s. ř., v souladu s § 151 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalovaná byla ve věci plně úspěšná. V této fázi řízení jí vznikly náklady za zastoupení advokátem v celkové výši 6 776 Kč sestávající ze dvou úkonů právní služby (vyjádření k odvolání, účast při odvolacím jednání) po 2 500 Kč podle § 7 bod 5., § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu, z náhrady hotových výdajů po 300 Kč ke každému úkonu právní služby a z náhrady za 21 % DPH ve výši 1 176 Kč.

64. Žalobcům byla uložena povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení v obecné pariční lhůtě tří dnů podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. k rukám zástupce žalované podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení