10 C 394/2022 - 177

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Evou Harmachovou jako samosoudkyní v právní věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení částky 162 000 Kč s příslušenstvím oproti vydání věci takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky ve výši 162 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 162 000 Kč od 2. 11. 2021 do zaplacení oproti vydání: - obrazu [Anonymizováno] namalovaného kombinovanou technikou/kvaš/akvarel na papíře o rozměrech 42 x 34,50 cm, značený monogramem, popsaný, datován s pozůstalostním razítkem vlevo dole, paspartován, zasklen a rámován, a dále - obrazu [Anonymizováno] namalovaného olejem na plátně o rozměrech 42 x 34,50, cm se značením vlevo po straně, dekorativně adjustováno, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované k rukám jejího právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku 86 680 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne 9.11.2022 domáhá po žalované zaplacení částky 162 000 Kč s příslušenstvím oproti vydání blíže specifikovaných obrazů. Uvedl, že dne 8.4.2020 v galerii provozované žalovanou elektronicky vydražil obraz [Anonymizováno] autora [jméno FO] za celkovou částku 96 000 Kč, a dne 13.1.2020 zde elektronicky vydražil obraz [Anonymizováno] autora [jméno FO] za celkovou částku 66 000 Kč. Obrazy byly inzerovány a prezentovány jako originály. Žalobce následně zjistil, že obrazy originály nejsou, ze strany žalované se jedná o porušení kupní smlouvy, resp. smlouvy o příklepu. Vadu obrazu [Anonymizováno] vytkl žalobce žalované telefonicky a e-mailem v dubnu 2020 a dále dopisem ze dne 3.9.2020, v němž vytkl i vadu obrazu [Anonymizováno]. Dopisem ze dne 21.10.2021 žalobce odstoupil od smluv a požadoval vrácení částky 162 000 Kč. Odstoupením od smlouvy obě smlouvy zanikly od počátku a oběma smluvním stranám vznikla povinnost vrátit si navzájem poskytnutá plnění, tedy žalobce je povinen vrátit žalované obrazy a žalovaná je povinna vrátit celou kupní cenu.

2. Žalobce se proto po žalované domáhá zaplacení částky 162 000 Kč s příslušenstvím oproti vrácení předmětných obrazů.

3. Žalovaná v následných vyjádřeních nárok žalobce zcela neuznala. Uvedla, že je provozovatelem internetového dražebního systému na portálu www.[Anonymizováno], kde prováděla dobrovolné dražby. Žalobce, aby mohl činit poptávku na položku dražby, se musel zaregistrovat vyplněním registračního formuláře, jeho odesláním uzavřel se žalovanou inominátní smlouvu, jejímž předmětem bylo umožnění účasti žalobce na neveřejné dražbě, a to za úplatu. Smlouva mezi dražitelem (žalobcem) a dražebníkem (vlastníkem předmětu dražby) je dle § 1771 NOZ uzavřena příklepem, vznik smlouvy a přechod vlastnického práva splývají. Vydražitel, tj. žalobce, má dle čl. 6.1 VOP povinnost si položku dražby s dostatečnou péčí prohlédnout a nejpozději do 3 dnů ji z důvodu vážného a odůvodnitelného podezření na falzum reklamovat u provozovatele (žalované). Pokud ve lhůtě 14 dní doloží znalecký posudek s potvrzením, že se jedná o falzum, je vydražitel oprávněn od smlouvy o příklepu odstoupit a provozovatel mu vrátí uhrazenou cenu. Žalovaná je povinna původnímu majiteli vydražené věci finanční plnění nejdříve 21 dnů od zaplacení ceny, a to právě z důvodu zachování práv dražitele (žalobce). Žalovaná ve sporu není pasivně legitimována, neboť se nikdy nestala adresátem finančních prostředků za vydražená díla v dražbě, ale na základě zprostředkovatelské smlouvy byla oprávněna za vydražená díla převzít finanční plnění a toto posléze poukázat na účet předchozího vlastníka.

4. Z uvedených důvodů navrhla žalovaná zamítnutí žaloby.

5. Rozsudkem ze dne 28.6.2023, č.j. 10 C 394/2022-117 zdejší soud žalobu zamítl a přiznal žalované náhradu nákladů řízení, když uzavřel, že ve vztahu k vrácení ceny předmětných obrazů není žalovaná pasivně legitimována, na vrácení provize žalobce právo nemá, neboť žalovaná splnila své smluvní povinnosti.

6. K odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením ze dne 24.1.2024, č.j. 39 Co 371/2023-156 citovaný rozsudek zrušil a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení.

7. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci (ust. § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen jako „o.s.ř.“, ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.

8. V řízení byl prokázán tento skutkový stav:

9. Dne 20.12.2019 se žalobce registroval do aukční [právnická osoba], souhlasil s VOP (prokázáno pokyny pro dokončení registrace ze dne 20.12.2019). Provozovatelem aukce je žalovaná, vlastníkem je majitel věci movité, který se rozhodl k prodeji věci movité jakožto předmětu dražby prostřednictvím provozovatele; za vady položky dražby odpovídá vlastník; vydražitel je do tří dnů od převzetí vydražené položky oprávněn pouze z důvodu vážného a odůvodnitelného podezření na falzum reklamovat vydraženou položku u provozovatele … zasláním doporučeného dopisu provozovateli s prohlášením vydražitele, že má vážné a odůvodnitelné podezření na to, že se jedná o falzum; v případě, že vydražitel v následné 14denní lhůtě doloží a předloží provozovateli znalecký posudek v oboru výtvarné umění se znaleckou doložkou soudního znalce a potvrzením tohoto znalce, že se jedná o falzum, je následně vydražitel oprávněn od smlouvy o příklepu odstoupit a požadovat zpětný převod příhozu vydražené položky; toto právo ztrácí ten vydražitel, který si nepřevzal vydraženou položku ve lhůtě 14 dnů dle čl. 5 odst. 5.3 aukčního řádu (prokázáno Všeobecnými obchodními podmínkami a aukčním řádem). Prodávajícím obrazu byl [jméno FO] (prokázáno smlouvou o zprostředkování prodeje věci ze dne 6.11.2019, usnesením PČR ze dne 11.1.2021, č.j. [Anonymizováno]).

10. Na základě internetové aukce pořádané dne 13.1.2020 [právnická osoba] se žalobce stal vydražitelem obrazu [Anonymizováno] – [jméno FO], vyvolávací cena činila 3 500 Kč, vydraženo za 55 000 Kč, včetně 20 % poplatku 66 000 Kč, uhrazeno 20.1.2020; žalobce v aukci vydražil další tři obrazy (prokázáno výpisem z internetové aukce dne 13.1.2020, e-mailem ze dne 13.1.2020, výpisem z účtu). Prodávajícím obrazu byl [jméno FO] (prokázáno smlouvou o zprostředkování prodeje věci ze dne 1.3.2020, usnesením PČR ze dne 11.1.2021, č.j. [adresa]).

11. Na základě internetové aukce pořádané dne 8.4.2020 [právnická osoba] se žalobce stal vydražitelem obrazu [Anonymizováno] – [jméno FO], vyvolávací cena činila 25 000 Kč, vydraženo za 80 000 Kč, včetně 20 % poplatku 96 000 Kč; žalobce v aukci vydražil další tři obrazy (prokázáno výpisem z internetové aukce dne 8.4.2020, e-mailem ze dne 8.4.2020).

12. Dne 30.4.2020 sdělila žalovaná žalobkyni, že neeviduje úhradu blíže specifikovaných vydražených položek, je tedy nucena jménem vlastníků odstoupit od smluv o příklepu (prokázáno e-mailem ze dne 30.4.2020, dopisem z téhož data). Žalobce v reakci téhož dne uvedl, že daného dne celou sumu uhradil, samozřejmě si dal uvedené položky ověřit bratislavskými znalci, aby vyloučil falzifikát (prokázáno e-mailem žalobce ze dne 30.4.2020). Žalovaná odpověděla, nechť žalobce dopis ze dne 30. dubna považuje za bezpředmětný, vydražené položky budou bezplatně uskladněny v galerii až do zrušení mimořádného stavu (prokázáno e-mailem žalované z 6.5.2020). Žalobce e-mailem z téhož dne vzal na vědomí, že dopis z 30. dubna považuje žalovaná za bezpředmětný, uvedl, že cenu obrazů hradil až potom, co si aspoň na základě fotografií nechal vyhodnotit jejich pravost (prokázáno e-mailem ze dne 6.5.2020).

13. Dopisem ze dne 3.9.2020 sdělil žalobce žalované, že oba zakoupené obrazy jsou falsifikáty, a pokud do dvou týdnů neobdrží uhrazené ceny, zasílá podklady státnímu zastupitelství (prokázáno dopisem ze dne 3.9.2020).

14. Dopisem ze dne 9.9.2020 sdělila žalovaná žalobci, že mu na základě zákona o zpracování osobních údajů nelze předat kontakt na předchozí majitele obrazů (prokázáno dopisem ze dne 9.9.2020).

15. Dopisem ze dne 22.9.2020 sdělil žalobce žalované, že nežádá o kontakt s prodávajícími obrazů, nechť to řeší pan [jméno FO], který zprostředkoval prodej falzifikátů (prokázáno e-mailem ze dne 22.9.2020).

16. Veškeré provedené důkazy je třeba odpovídajícím způsobem zhodnotit. Z ostatních předložených důkazů nezjistil soud žádné informace relevantní pro toto řízení z důvodu právního posouzení věci. Ze stejného důvodu soud zamítl návrh žalobce na vypracování znaleckého posudku za účelem zjištění pravosti předmětných obrazů.

17. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

18. Při posuzování merita věci soud postupoval podle § 1771 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle kterého je při dražbě smlouva uzavřena příklepem. Mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o zprostředkování podle § 2445 a násl. občanského zákoníku, podle které se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi.

19. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky 162 000 Kč s příslušenstvím oproti vydání předmětných obrazů.

20. V prvém rozhodnutí zdejší soud uzavřel, že ve vztahu k vrácení ceny předmětných obrazů není žalovaná pasivně legitimována, na vrácení provize žalobce právo nemá, neboť žalovaná splnila své smluvní povinnosti.

21. V projednávané věci byly uzavřeny tři smlouvy. Zaprvé šlo o zprostředkovatelskou smlouvu mezi žalobcem a žalovanou, kterou se žalovaná zavázala umožnit žalobci účast na dražbě obrazů a následně zprostředkovat předání obrazů za úhradu jejich ceny. Dále šlo o smlouvu o zprostředkování prodeje věci uzavřenou mezi žalobkyní a vlastníkem obrazu, kterou se žalobkyně zavázala zprostředkovat prodej obrazu v dražbě. Konečně pak byla uzavřena smlouva o příklepu, jejímž výsledkem byl převod vlastnického práva k obrazům mezi původním majitelem obrazu a žalobcem.

22. Odvolací soud soudu zdejšímu soudu vytkl nesprávnost úvahy o nedostatku pasivní legitimace žalované ve vztahu k provizi, bohužel takovou úvahu zdejší soud ve zrušeném rozhodnutí nijak nedeklaroval. Dále odvolací soud zdejšímu soudu vytknul, že se řádně nezabýval otázkou splnění povinností žalované. Soud ve zrušeném rozhodnutí uvedl, že ve vztahu k žalobci žalovaná své povinnosti splnila, tedy provedla dražbu obrazů, umožnila žalobci se jí účastnit, vydražené obrazy žalobci předala a zprostředkovala předání finančních prostředků původním vlastníkům. Tyto skutečnosti nebyly mezi účastníky sporné a jednoznačně plynou též z provedených listinných důkazů. Práva a povinnosti provozovatele dražby, tedy žalované, plynou z čl. III. Všeobecných obchodních podmínek a aukčního řádu, kde nad rámec již zmíněných žádné další uvedeny nejsou, toto ani žalobcem nebylo tvrzeno. Naopak žalovaná nad rámec svých povinností dle čl. 5.3 aukčního řádu bezplatně skladovala žalobcem vydražené položky po výrazně delší dobu než sjednaných 14 dnů. Žalované by teoreticky vznikla povinnost vrácení peněz za vydraženou položku dle čl. 6.1 aukčního řádu, avšak vzhledem k tomu, že žalobce absolutně nedodržel lhůty zde sjednané, ke vzniku uvedené povinnosti nedošlo.

23. Soud tedy konstatuje, že žalovaná své smluvené povinnosti vůči žalobci beze zbytku splnila, proto žalobci nenáleží právo na vrácení provize ve výši 27 000 Kč. Zcela pro úplnost soud uvádí, že rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 25/2015 vázal striktně na otázku nároku na vrácení kupní ceny obrazů (viz bod 20. zrušeného rozhodnutí), nikoli na otázku vrácení provize (bod 13. kasačního rozhodnutí). Neplatnost zprostředkovatelské smlouvy nebyla účastníky namítána a ani zdejší soud ji nedovozoval.

24. Dále odvolací soud uložil zdejšímu soudu zabývat se odstoupením od smluv o příklepu ze strany žalobce i žalované.

25. Žalobce odstoupil od smlouvy dopisem ze dne 21.10.2021 adresovaným žalované. Dle čl. 6.1 aukčního řádu vydražitel je do tří dnů od převzetí vydražené položky oprávněn pouze z důvodu vážného a odůvodnitelného podezření na falzum reklamovat vydraženou položku u provozovatele zasláním doporučeného dopisu provozovateli s prohlášením vydražitele, že má vážné a odůvodnitelné podezření na to, že se jedná o falzum; v případě, že vydražitel v následné 14denní lhůtě doloží a předloží provozovateli znalecký posudek v oboru výtvarné umění se znaleckou doložkou soudního znalce a potvrzením tohoto znalce, že se jedná o falzum, je následně vydražitel oprávněn od smlouvy o příklepu odstoupit a požadovat zpětný převod příhozu vydražené položky; toto právo ztrácí ten vydražitel, který si nepřevzal vydraženou položku ve lhůtě 14 dnů dle čl. 5 odst. 5.3 aukčního řádu. Obraz Važec převzal žalobce od žalované dne 27.1.2020, obraz Portrét Rabína dne 1.6.2020, toto nebylo sporováno.

26. Vadu obrazu [Anonymizováno] vytkl žalobce dle svého tvrzení žalované v dubnu 2020 telefonicky a e-mailem, tedy nikoli doporučeným dopisem, jak bylo sjednáno, a nikoli ve sjednané lhůtě 3 dnů od převzetí obrazu (tj. do 30.1.2020), ale více než dva měsíce poté. Znalecký posudek k tomuto obrazu, který byl dle shora citovaného ustanovení aukčního řádu povinen předložit v následné 14denní lhůtě, tedy do 13.2.2020, zaslal žalované dne 22.9.2020, tedy po 7 měsících.

27. Vadu obrazu [Anonymizováno] vytkl žalobce dne 3.9.2020, ač tak měl učinit do 4.6.2020, znalecký posudek na tento obraz nepředložil vůbec, kdy zprávu galerie Dorotheum za znalecký posudek považovat nelze, nadto když z její strany došlo ke zhodnocení pouze fotografie obrazu zaslané e-mailem. Paradoxním se jeví, že žalobce cenu (mimo jiné) tohoto obrazu uhradil dle svých slov až po jeho kontrole bratislavskými odborníky, přesto následně jeho pravost sporuje.

28. Z uvedeného plyne, že žalobci nevzniklo právo odstoupit od smlouvy o příklepu, neboť nedodržel žádnou ze lhůt smluvenou v aukčním řádu. Soud by měl jistě možnost zhodnotit délku sjednaných lhůt a případně žalobci prominout jejich zmeškání, avšak nikoli při jejich nedodržení (a při zjevné absenci snahy o jejich dodržení ze strany žalobce) o mnoho měsíců či při nesplnění sjednaných povinností žalobce vůbec. Žalovaná v řízení srozumitelně vysvětlila, že v rámci uvedených sjednaných lhůt pozdržuje zaslání ceny vydražených obrazů původním majitelům, logicky tedy tyto lhůty nemohou činit měsíce, neboť původní majitelé mají na výplatu ceny nárok.

29. Soud tedy konstatuje, že žalobce od smlouvy o příklepu platně neodstoupil.

30. Žalovaná odstoupila od smlouvy od příklepu dopisem a e-mailem ze dne 30.4.2020 z důvodu neuhrazení ceny obrazů vydražených žalobcem dne 8.4.2020. Žalobce téhož dne odpověděl, že daného dne celou sumu uhradil, samozřejmě si dal uvedené položky ověřit bratislavskými znalci, aby vyloučil falzifikát. Žalovaná dne 6.5.2020 odpověděla, nechť žalobce dopis ze dne 30. dubna považuje za bezpředmětný, vydražené položky budou bezplatně uskladněny v galerii až do zrušení mimořádného. Žalobce e-mailem z téhož dne vzal na vědomí, že dopis z 30. dubna považuje žalovaná za bezpředmětný. Dne 1.6.2020 žalobce obrazy od žalované převzal. Z uvedeného je zřejmé, ani jedna ze stran nepovažovala odstoupení od smlouvy za účinné, obě strany dle smlouvy nadále jednaly, když následně došlo k předání a převzetí obrazů. Žalobce následně nikterak nesporoval převod vlastnického práva k ostatním těmto obrazům na svou osobu, nežádal vrácení ceny za ně, ani je nechtěl vracet, toto učinil pouze ve vztahu k Portrétu Rabína, proto soud tuto námitku považuje za čistě účelovou.

31. Konečně pak odvolací soud zdejšímu soudu uložil, dospěje-li k závěru, že žalobě nelze vyhovět dle zákonných ustanovení o dražbě a ani dle smluvní úpravy, vyjádřené ve všeobecných obchodních podmínkách, nechť se dále zabývá i tím, zda uplatňovaný nárok nelze posoudit i dle jiných ustanovení hmotného práva.

32. K tomuto soud uvádí, že žaloba má pro civilní soudní řízení základní význam. Kromě dalších otázek (pravomoci a příslušnosti soudu, vymezení stran řízení a jejich procesní subjektivity a způsobilosti a naplnění podmínek řízení) především vymezuje, co je předmětem řízení, tedy to, o čem má soud rozhodnout. Předmět řízení je vymezen jednak žalobním návrhem, petitem žaloby, jednak skutkovými tvrzeními, která jsou pro posouzení věci rozhodující z hlediska hmotného práva. Takto vymezeným předmětem řízení (pokud nedojde k jeho změně zákonem aprobovaným postupem) je soud vázán. Na podkladu skutkových žalobních tvrzení soud zhodnotí důvodnost žaloby, přičemž (při naplnění požadavku prokázání tvrzení) zjištěný skutkový stav hodnotí podle práva, aniž by byl vázán právním hodnocením věci, jež učinil žalobce (který ani není povinen věc právně hodnotit). Pokud příkladně žalobce žádá zaplacení nájemného s tvrzením, že žalovaný v označeném prostoru bydlí, aniž by z toho důvodu žalobci jako jeho vlastníkovi cokoli platil, přičemž je v řízení postaveno najisto, že nebyla platně uzavřena nájemní smlouva, soud, při naplnění skutkových tvrzení a jejich průkazu může nárok přisoudit jako bezdůvodné obohacení na podkladu tvrzení, že žalovaný uvedený prostor, ač mu nesvědčilo právo nájmu, užíval (srov. např. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 24.5.2023, č.j. 68 Co 127/2023-97).

33. V projednávané věci byla žaloba koncipována zcela jednoznačně jako nárok na vzájemné vrácení plnění ze smlouvy, od které bylo odstoupeno. Tomu odpovídá i žalobní petit, kterým žalobce žádá zaplacení uhrazené ceny obrazů oproti jejich vrácení. Žalobce výslovně uvedl a po celou dobu řízení tvrdil, že od smluv o příklepu na předmětné obrazy odstoupil, ty proto zanikly od počátku, a oběma smluvním stranám vznikla povinnost vrátit si navzájem poskytnutá plnění. Soud je skutkovými tvrzeními účastníků vázán, proto v dané věci nevidí žádný prostor pro zhodnocení věci podle jiného ustanovení hmotného práva. Na fakt, že žalovaná ve věci není pasivně legitimována, neboť takovouto žalobu lze podat pouze vůči prodávajícímu, tedy původnímu vlastníkovi obrazu, upozornila žalovaná žalobce již ve vyjádření k žalobě, následně toto bylo konstatováno na prvním jednání soudu, žalobce na to nijak nezareagoval.

34. Teprve v závěrečné řeči, po koncentraci řízení a ukončení dokazování, požadoval posouzení věci případně z titulu náhrady škody, což soud vyhodnotil jako změnu žaloby a tuto nepřipustil, když k nároku na náhradu škody nebylo do té doby (zejména v koncentrační době) a ostatně dosud žalobcem předloženo jedno jediné skutkové tvrzení či předložen jediný důkaz.

35. Bylo by pak v rozporu se zásadou rovnosti účastníků, pokud by soud poučoval žalobce – při naprosté absenci skutkových tvrzení v tomto směru z jeho strany – o tom, že by měl žalobce svůj nárok uplatnit dle zcela jiných ustanovení hmotného právo, kdy možnost jejich aplikace z podání žalobce nijak neplyne.

36. Zásadu rovnosti účastníků je třeba respektovat také při poskytování poučení soudem. Soud je povinen (a oprávněn) poučovat účastníky jen o jejich procesních právech a povinnostech. V rozporu se zásadou rovnosti by bylo poučení o hmotném právu, např. o tom, kdo má být z hlediska hmotněprávní legitimace žalobcem nebo žalovaným, nebo že žaloba nemá podklad v hmotném právu a že proto by žalobce měl uplatnit jiný nárok (DRÁPAL, Ljubomír. § 18. Rovnost účastníků a jednání v mateřštině. In: DRÁPAL, Ljubomír; BUREŠ, Jaroslav a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 97; srov. dále např. usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 3. 1998, sp. zn. III. ÚS 480/97, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. 28 Cdo 1253/2009, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2015, sp. zn. 25 Cdo 652/2015, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2014, sp. zn. 28 Cdo 1854/2012).

37. Pokud by tedy soud žalobce poučil o tom, nechť svůj nárok uplatní z titulu náhrady škody, jednalo by se o neúměrné zvýhodňování jedné strany. Současně soud neshledává jiné ustanovení hmotného práva, pod které by nárok žalobce s ohledem na jím uvedená skutková tvrzení bylo možno podřadit.

38. K věci samé soud uvádí, že vzhledem k tomu, že z věcného hlediska je pro výsledek jakéhokoli sporu primární otázka věcné legitimace a teprve v případě, že aktivní i pasivní legitimace je dána, je na místě zabývat se dalšími okolnostmi sporu, zkoumal soud nejprve existenci pasívní věcné legitimace žalované, která byla žalovanou sporována.

39. Žalobce požadoval po žalované vrácení kupní ceny za předmětné obrazy. Žalovaná však nebyla jejich vlastníkem, byla pouze provozovatel internetové aukce, ve které je žalobce vydražil, a platebním místem pro úhradu ceny. Tato skutečnost byla uvedena již ve všeobecných obchodních podmínkách, kdy žalobce při registraci do aukční galerie Platýz potvrdil, že se s nimi seznámil (a na které i ve svém vyjádření ze dne 6.1.2023 odkazuje), a ze kterých plyne, že provozovatel aukce je osobou odlišnou od vlastníka dražených movitých věcí. Žalobce obsah všeobecných obchodních podmínek nesporoval, netvrdil, že by mu nebyly známy. V každém případě nejpozději 30.4.2020 mu muselo být z e-mailu a dopisu žalované známo, že žalovaná vlastníkem obrazů není, neboť v dané korespondenci uváděla, že jménem vlastníků, nikoli jménem svým, odstupuje od smlouvy. Žalobce měl tedy vrácení finančních prostředků po uplynutí lhůt dle čl. 6.1 aukčního řádu žádat po původních vlastnících obrazů, což však neučinil, naopak ve zprávě ze dne 22.9.2020 žalované výslovně sdělil, že o kontakt s prodávajícími nežádá a nechť to řeší pan [jméno FO] (jednatel žalované), který zprostředkoval prodej falzifikátů.

40. Žalovaná tak co do nároku na vrácení kupní ceny obrazů není ve věci pasivně legitimována, není ani oprávněna převzít obrazy od žalobce, jak je v petitu žaloby žádáno.

41. Stejně tak není důvodný nárok žalobce na vrácení poplatku za zprostředkování prodeje ve výši 20 % z ceny každého obrazu (celkem částka 27 000 Kč), jak již soud vyložil výše, neboť ve vztahu k žalobci žalovaná své povinnosti splnila, tedy provedla dražbu obrazů, umožnila žalobci se jí účastnit, vydražené obrazy žalobci předala a zprostředkovala předání finančních prostředků původním vlastníkům. Pokud žalobce dovozuje povinnost žalované ověřit pravost nabízených obrazů, tato z ničeho neplyne.

42. Z uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji zamítl.

43. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Procesně úspěšné žalované proto přiznal náhradu nákladů řízení spočívající v nákladech spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 11 úkony právní pomoci po 7 580 Kč (ust. § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) – písemné vyjádření ze dne 1.12.2022, 14.3.2023, 10.12.2023, 12.3.2024, g) – 4x účast na jednání před soudem dne 26.4.2023, 28.6.2023, 24.1.2024, 22.5.2024, c) – další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 18.11.2022 a 25.4.2023), když jejich výše je dána ust. § 7 ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř.) a 11 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky).

44. Celkové náklady žalované tedy činí částku ve výši 86 680 Kč a byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

Poučení