10 C 425/2020- 157

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dany Anderové a přísedících Jany Kusé a Bc. Vladimíra Zamazala ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa žalobce] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa žalované] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky 39.273 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 18.273 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 18.273 Kč od 12.3.2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 19.750 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 19.750 Kč od 29.1.2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. V rozsahu částky 1.250 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1.250 Kč od 29.1.2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 42.065,59 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa].

V. Žalovaný je povinen nahradit České republice - Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí náklady řízení ve výši 1.477 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne 26.11.2020 se žalobce domáhal toho, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 18.273 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 12.3.2019 do zaplacení, a dále částku 21.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 29.1.2020 do zaplacení. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že na základě pracovní smlouvy ze dne 31.1.2003 vznikl mezi žalobcem a žalovaným pracovní poměr se sjednaným druhem práce„ správce městských lesů a referent ŽP [stát. instituce]“. Dle platového výměru, který zaměstnavatel - žalovaný vydal s datem účinnosti dne 1.11.2017 byl zaměstnanci, tedy žalobci, přiznán osobní příplatek ve výši 5.200 Kč měsíčně, který byl v této výši poskytován od 1.7.2016. V následujícím platovém výměru vystaveném s účinností od 1.11.2018 je osobní příplatek stanoven ve výši 0 Kč a v dalším platovém výměru s účinností od 1.1.2019 není kolonka„ osobní příplatek“ vůbec uvedena. Spolu s platem za měsíc listopadu 2018 nebyl žalobci poskytnut žádný osobní příplatek. Rovněž v měsících prosinec 2018 a leden a únor 2019 nebyl žalobci osobní příplatek poskytnut. Žalobce odkazuje v žalobě na právní úpravu obsaženou v § 122 až 137 zákoníku práce, dále na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 5447/2007, sp. zn. 21 Cdo 832/2012 a rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 831/2012. Postup žalovaného zaměstnavatele spočívající v ukončení poskytování osobního příplatku dle žalobce nebyl v souladu se zásadami uvedenými v citovaných zákonných ustanoveních, ani v souladu se závěry Nejvyššího soudu ČR v citované judikatuře. Nebyl tedy dán věcný důvod pro snížení, resp. úplné odebrání, osobního příplatku, ani nebyly splněny procedurální předpoklady vyžadované zákoníkem práce a vnitřním předpisem zaměstnavatele. Žalovaný ve vytýkacím dopise ze dne 3.10.2018 uvedl, že s účinností od 1.11.2018 odebírá osobní příplatek, neboť z dlouhodobého hlediska přestal splňovat podmínky pro jeho přiznání. Takový postup zaměstnavatele je však dle názoru žalobce v rozporu se zákoníkem práce a soudní judikaturou, když sdělení zaměstnavatele neobsahuje řádné odůvodnění, resp. je zřejmé, že zaměstnavatel spatřuje důvod pro odebrání osobního příplatku v údajném porušení pracovní kázně. Vytýkací dopis ze dne 3.10.2018 a platové výměry s účinností od 1.11.2018 a s účinností od 1.1.2019 zdůvodnění, tj. uvedení skutečností, které by byly relevantní pro odebrání osobního příplatku, neobsahují. Navíc neproběhlo ani projednání návrhu na odebrání osobního příplatku s vedoucím, ani se žalobcem. Žalobci tedy dle jeho názoru náleží osobní příplatek v původní, tj. nesnížené částce, a vzhledem k poměrnému krácení osobního příplatku podle počtu odpracovaných dní náleží zaměstnanci celkem 18.273 Kč. Protože splatnost platu je vnitřním platovým řádem stanovena na jedenáctý den následujícího měsíce, žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení počínaje dvanáctým dnem následujícího měsíce. Dalším žalobcem uplatněným nárokem je vyplacení odměn. Za měsíce listopad 2017 a listopad 2018 žalovaný nevyplatil žalobci vůbec žádné odměny, zatímco všichni ostatní zaměstnanci žalovaného obdrželi odměny v řádech desítek tisíc korun. V rámci platu za květen 2018 byla žalobci vyplacena odměna ve výši 3.000 Kč, ačkoliv u všech ostatních zaměstnanců se poskytnutá odměna v tomto období pohybovala v rozmezí 8.000 až 30.000 Kč. Žalobce byl tedy v oblasti odměňování flagrantně znevýhodněn vůči ostatním úředníkům [stát. instituce], ačkoliv pro to neexistovaly zákonem předvídané věcné důvody. Zaměstnavatel tak porušil povinnost zajišťovat rovné zacházení se zaměstnanci. Znevýhodňování žalobce v oblasti odměňování představuje projev dlouhodobé šikany směřující vůči žalobci. Tohoto šikanózního jednání se dopouštěl tajemník [stát. instituce] [příjmení] [příjmení], [příjmení], [anonymizováno]. Žalobce má 32 let praxe v oboru lesního hospodářství. Pro zaměstnavatele pracoval od roku 2003. Předchozími tajemníky byl hodnocen v kladně, což se projevovalo i v tom, že mu byly pravidelně přiznávány odměny. Zaměstnavatel neměl potřebu uplatnit vůči zaměstnanci sankční postupy, nebyl realizován žádný vytýkací dopis pro porušení pracovní kázně. Kontrola pracovní činnosti žalobce ze strany zaměstnavatele probíhala standardními postupy v přiměřeném rozsahu. Rovněž probíhaly vnější kontroly (ČIŽP, kontroly KÚ, audity apod.), které vždy dospěly k závěru, že hospodaření v městských lesích je bez sebemenších problémů, většinou bylo na práci žalobce vysloveno velice kladné hodnocení. Negativní postupy zaměstnavatele k osobě žalobce se projevily počínaje červencem 2016 po nástupu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] do funkce tajemníka [stát. instituce]. K zintenzivnění šikany došlo v době letních prázdnin 2018, kdy se tajemník dozvěděl o kandidatuře žalobce v komunálních volbách do zastupitelstva města za sdružení nezávislých kandidátů s názvem [anonymizováno] pro [obec]. Zaměstnavatel prostřednictvím tajemníka přistupoval k žalobci odlišně než k ostatním zaměstnancům, když důvodem tohoto odlišného postupu bylo vedle osobní antipatie vůči žalobci i jeho politické smýšlení a působení žalobce v komunální politice. Pokud jde o rozhodování v odměnách v souladu se zavedenou praxí, provádí hodnocení všech zaměstnanců jejich příslušný gesční nadřízený. Gesčním vedoucím žalobce byl [anonymizováno] [jméno] [příjmení], vedoucí odboru investic a majetku, a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], vedoucí oddělení majetku. Pravomoc hodnotit pracovní výsledky žalobce si však na sebe atrahoval tajemník [anonymizováno] [příjmení] a hodnocení přímých gesčních vedoucích zcela pomíjel. Pravidelné záznamy o hodnocení kvality práce žalobce jeho přímou nadřízenou [anonymizováno] [příjmení] vykazují nadprůměrnou kvalitu prováděné práce ze strany žalobce. Tyto výkazy však tajemník nerespektoval a pravidelně negoval odůvodněné návrhy vedoucí zaměstnankyně na výši odměn, ačkoliv vůči ostatním zaměstnancům se taková praxe neuplatňovala. Ekonomická šikana zaměstnance je doložena i obecně poklesem jeho příjmů. Celkové příjmy žalobce po nástupu tajemníka [anonymizováno] [příjmení] setrvale klesaly - v roce 2015 činil celkový příjem žalobce z pracovního poměru 345.031 Kč, v roce 2016 362.158 Kč a po nástupu tajemníka v roce 2017 349.256 Kč, ačkoliv u ostatních úředníků se příjmy meziročně zvýšily. Zaměstnavatel se snažil žalobci ztížit a znepříjemnit výkon práce. Docházelo k postupnému odebírání potřebných pravomocí spojených s pracovním místem žalobce (prodej dřeva, podepisování smluv, samovýroby), což ztěžovalo práci žalobce, a docházelo také k zadávání nesmyslných pracovních úkolů, které nebyly pro činnost zaměstnavatele objektivně potřebné. Dalším z projevů šikany ze strany tajemníka byla excesivní kontrola zaměřená na žalobce. Zaměstnavatel žalobci vytýkal nejdrobnější záležitosti, ačkoliv u jiných zaměstnanců tak nečinil. Zaměstnavatel doručil zaměstnanci několik zcela vykonstruovaných vytýkacích dopisů popisujících údajné porušení povinností zaměstnance. Na písemné vyjádření žalobce k těmto dopisům nebylo reagováno. Vnější kontroly práce žalobce, které lze považovat za objektivní, vždy dospěly k závěru, že lesní hospodářství je bez závad (květen 2018 - kontrola ČIŽP, srpen 2018 - kontrola ČIŽP, říjen 2018 - audit hospodaření městských lesů). Zaměstnavatel však bránil žalobci v podávání objektivních informací v oblasti správy lesa. Tajemník cenzuroval zprávy o hospodaření v městských lesích, předkládané do Rady, musely být předělány a upraveny. Znemožnil žalobci účastnit se jednání Rady města při projednávání záležitostí spojených se správou městských lesů. Zaměstnavatel ústy tajemníka žalobce účelově negativně vykresloval před spoluzaměstnanci na Radě města i na Zastupitelstvu. Dehonestace osoby žalobce se objevovala v městských novinách, tiskových zprávách města, na Facebooku. Negativní chování vůči žalobci pokračovalo i po výpovědi z pracovního poměru pro nadbytečnost, když osobu žalobce zaměstnavatel vyloučil ze všech jím vypsaných výběrových řízení. Tajemník také podal na žalobce několik anonymních trestních oznámení. Žalobce odkázal na ustanovení § 16 odst. 1 zákoníku práce a na zásady uvedené v § 109 odst. 4 zákoníku práce a dovodil, že žalovaný porušoval povinnost rovného zacházení a v důsledku těchto porušení vznikla žalobci majetková újma spočívající v tom, že neobdržel odměny, které obdržet měl (§ 265 odst. 2 zákoníku práce). Žalobci dle jeho názoru vysloveného v žalobě náleží jako náhrada majetkové újmy částka 21.000 Kč, která odpovídá součtu minimálních odměn, které by měly být žalobci s platem za měsíce listopad 2017, listopad 2018 a květen 2018 poskytnuty, pokud by zaměstnavatel uplatňoval při rozhodování o odměňování vůči všem zaměstnancům rovná spravedlivá kritéria, tedy vycházel výlučně ze zákonných kritérií stanovených v § 109 zákoníku práce, a nedopouštěl se vůči žalobci šikanózního jednání. Žalobce proto uplatňuje nárok na zaplacení částky 21.000 Kč. Výše škody byla vyčíslena podle odměn navržených přímo nadřízeným zaměstnancem, tj. vedoucím oddělení [anonymizováno] [příjmení], na základě formuláře pro hodnocení zaměstnance přímým nadřízeným, kde byl zaměstnanec, resp. jeho pracovní výsledky, kvalita, plnění pracovních úkolů, profesní znalosti a praktické dovednosti, hodnocen jako nadprůměrný zaměstnanec. Žalobce žalovaného vyzval k uspokojení těchto pracovněprávních nároků, naposledy dopisem ze dne 28.1.2020. Proto požaduje, aby mu žalovaný uhradil částku 21.000 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši od 29.1.2020 do zaplacení.

2. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že žalobci nikdy nemohl vzniknout nárok na žádnou z nenárokových složek platu, tedy osobní příplatek či odměnu, a nemohl vzniknout ani nárok na náhradu škody způsobené jejím nevyplacením. Navrhuje žalobu zamítnout. Dále ve svém vyjádření uvedl, že žalobce byl zaměstnancem žalovaného na základě pracovní smlouvy ze dne 31.1.2003, kdy pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou počínaje dnem 1.2.2003. Konkrétní náplň žalobcem vykonávané práce byla vymezena v listině označené jako Pracovní náplň, posledně účinné od 1.11.2017, obsahující popis pracovní pozice zaměstnance města zařazeného do městského úřadu na pozici referent odboru investic a majetku, pracovní zařazení správa městských lesů. Dne 3.12.2018 byla žalobci doručena do vlastních rukou výpověď s výpovědním důvodem nadbytečnosti. Pracovní poměr mezi žalobcem a žalovaným zanikl ke dni 28.2.2019. K nároku žalobce uplatněnému žalobou na doplacení osobního příplatku za období listopad až prosinec 2018 a leden až únor 2019 ve výši 5.200 Kč měsíčně v celkové výši 18.273 Kč žalovaný uvedl, že v předmětném období byl rozhodným pro stanovení platových práv Vnitřní platový předpis č. MULA32493/ 2016 ze dne 29.9.2016, účinný od 1.10.2016, který byl dále doplněn platovým/mzdovým výměrem účinným od 1.11.2018 vystaveným pro žalobce jako pracovníka [číslo]. Žalovaný odkazuje na znění § 131 zákoníku práce a uvádí, že žalobce přestal splňovat podmínky dané tímto ustanovením při výkonu svých pracovních povinností, a proto se žalovaný rozhodl pro odebrání osobního příplatku. Takový postup je dle žalovaného v souladu s příslušnými právními předpisy i související judikaturou, např. s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.2.2013 sp. zn. 21 Cdo 832/2012, sp. zn. 21 Cdo 1752/2013. Žalovaný byl oprávněn osobní příplatek žalobci odebrat. Hodnocení ze strany žalovaného jako zaměstnavatele bylo negativní. Do kompetence žalovaného spadalo podání žádosti o poskytnutí finančního příspěvku na obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů do 40 let věku. Tato žádost měla být podána k příslušnému krajskému úřadu do 3 měsíců po splnění předmětného finančního příspěvku, nejpozději však do 31.8.2017. Umělá obnova v lesích [územní celek] byla provedena v měsíci květnu 2017, a proto bylo povinností žalobce doručit předmětnou žádost příslušnému orgánu, nejpozději v měsíci srpnu 2017. Žalobce řádně neplnil své povinnosti a žádost teprve poslední den měsíce srpna, tedy 31.8.2017, vložil do vnitřního systému žalovaného a odeslal prostřednictvím poštovního doručovatele. Žádost byla krajskému úřadu doručena až dne 1.9.2017, tedy po uplynutí poskytnuté lhůty, a na základě této skutečnosti bylo rozhodnuto o tom, že žádost žalovaného nebude vůbec administrována. Tímto žalovaný prokazuje, že předpoklady, za nichž byl osobní příplatek žalobci přiznán, se zásadním způsobem změnily, a žalobce nadále nedosahoval velmi dobrých pracovních výsledků. Žalovanému nezbylo, než osobní příplatek žalobci odebrat. Obdobných excesů se době trvání pracovního poměru vyskytlo ještě několik. Příkladmo žalovaný uvádí odmítnutí splnění povinnosti žalobce vykonávat řádně své povinnosti, konkrétně správu písemností týkajících se správy městských lesů ve věci zajištění prodloužení účinnosti kupní smlouvy o prodeji dříví v drobném uzavřeném mezi žalovaným a [jméno] [příjmení] dne 24.11.2017, kdy důsledkem závadného postupu žalobce byla stížnost na činnost žalobce, jíž [jméno] [příjmení] podala žalovanému dne [datum]. Dalším selháním žalobce majícím negativní vliv na jeho pracovní výsledky byl např. tisk soukromých dokumentů za využití prostředků ve vlastnictví žalovaného, ale především výkon této činnosti v rámci pracovní doby. Žalobce v průběhu trvání pracovního poměru neplnil řadu dalších povinností, jež byly součástí jeho náplně. Bylo to např. nesplnění povinnosti označení dřevní hmoty napadené kůrovci určené ke zpracování a povinnosti viditelně vést a kontrolovat lapače. V důsledku oznámení bylo orgánem státní správy lesů zahájeno správní řízení pod č.j. MULA26605/2018, když průběh tohoto řízení žalobce opakovaně ztěžoval podáváním neoprávněných stížností a pokusy zajistit své osobě nahlížení do předmětného spisu. Veškeré tyto úkony činil nikoliv jako samostatná fyzická osoba, ale jako osoba úřední, navzdory skutečnosti, že žalobci bylo známo a opakovaně žalovaným sdělováno, že není za žalovaného v této věci oprávněn činit jakékoliv úkony či jinak jednat. Žalovaný byl s pracovními výsledky žalobce dlouhodobě nespokojen, opakovaně jej na tuto skutečnost upozorňoval a žádal sjednání nápravy. Upozornění byla ze strany žalovaného prováděna v písemné podobě, a to formou vytýkacích dopisů ze dne 21.12.2017, 3.10.2018 a 26.10.2018. S ohledem na to žalovaný uzavírá, že dle jeho posouzení je evidentní, že došlo k naprosto zásadní změně podmínek stanovených pro poskytování osobního příplatku, čímž došlo ke vzniku oprávnění žalovaného osobní příplatek žalobci odebrat. Oznámení o odebrání osobního příplatku bylo učiněno v rámci vytýkacího dopisu, tedy žalobci bylo poskytnuto v písemné formě. Protože se nejednalo o jediné upozornění na zhoršenou kvalitu pracovních výsledků žalobce, muselo být každému průměrnému jedinci zřejmé, na jakých konkrétních aspektech žalovaný svůj závěr ohledně změny podmínek pro přiznání osobního příplatku zakládá. Ohledně dalšího nároku žalobce na náhradu majetkové újmy způsobené porušením povinnosti rovného zacházení se zaměstnanci žalovaný tento nárok neuznává a uvádí, že obvinění z dlouhodobé šikany, jíž měl vůči žalobci vykonávat tajemník žalobce, je zcela neopodstatněné a zcela účelové. Žalobcem tvrzená šikana byla prošetřena Oblastním inspektorátem práce pro Královehradecký a Pardubický kraj. Kontrola byla zahájena dne 2.8.2018, bylo kontrolováno období leden až prosinec 2016, leden až prosinec 2017 a leden až do data kontroly 2018 a předmětem kontroly bylo dodržování povinností dle § 3 odst. 1 zákona č. 251/2005 Sb. Při kontrole nebylo zjištěno jakékoliv pochybení uváděného druhu. Jediným pochybením bylo ze strany žalovaného ve vztahu k žalobci nesplnění povinnosti informovat žalobce o bližším označení druhu práce do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru. Žalovaný popírá jakékoliv anonymní trestní oznámení, jež měl konkrétně tajemník [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] podat na žalobce. Ohledně přiznávání odměn žalovaný odkazuje na znění ustanovení § 134 zákoníku práce s tím, že odměna je výjimečným prostředkem k ocenění úspěšného splnění konkrétního pracovního úkolu. Jedná se o nenárokovou složku platu. Rozhodnutí o poskytnutí odměny vždy náleží výlučně zaměstnavateli, tedy na žalovaném. Žalovaný také odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 4481/2014.

3. Soud vzal za prokázané tyto skutečnosti:

4. Na základě pracovní smlouvy ze dne 31.1.2003 vznikl mezi žalobcem a žalovaným pracovní poměr se sjednaným druhem práce správce městských lesů a referent ŽP [stát. instituce], a to počínaje dnem 1.2.2003 na dobu neurčitou.

5. Z popisu pracovní pozice zaměstnance - žalobce zařazeného do městského úřadu účinné od 1.12.2015 soud zjistil, že žalobce byl pracovně zařazen ve správě městských lesů do odboru investic a majetku na oddělení majetku s tím, že jeho přímý nadřízený je vedoucí odboru. Do jeho pracovní náplně patří zabezpečování nebo koordinování plnění úkolů obce v oblasti správy městských lesů, zajišťování a kontrola správy lesů ve vlastnictví města, výkon funkce lesního hospodáře pro městské lesy, zabezpečování hospodaření podle lesního hospodářského plánu, provádění kontroly městského lesního majetku, kontrola rozsahu prací, které jsou v městských lesích prováděny podle smlouvy jiným subjektem, zajišťování prodeje dřevní hmoty vytěžené z městských lesů, vydávání povolení k vjezdu do lesa v majetku města a vybírání stanovené úhrady za tento vjezd, zabezpečování nebo koordinace plnění úkolů na základě obchodní smlouvy o hospodářské činnosti na lesních pozemcích ve vlastnictví Města Štíty, zabezpečování hospodaření podle lesního hospodářského plánu v lesích [územní celek], plnění funkce lesní stráže dle ustanovení § 38 až 39 zákona o lesích.

6. Z vytýkacího dopisu ze dne 3.10.2018 soud zjistil, že v průběhu pracovní doby žalobce na barevné tiskárně tiskl listy ve formátu PDF - kandidátka 2018 - čímž porušil zákon o úřednících samosprávných celků, dle kterého je povinen plně využívat pracovní doby a pracovních prostředků pro vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně, hospodárně a včas pracovní úkoly a také je povinen řádně hospodařit s prostředky svěřenými mu územním samosprávným celkem a střežit a ochraňovat jeho majetek před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy územního samosprávného celku. Žalobce byl upozorněn, že v případě dalšího porušení jeho povinností má zaměstnavatel právo dát mu výpověď z pracovního poměru a zároveň mu sdělil, že s účinností od 1.11.2018 mu odebírá osobní příplatek, neboť z dlouhodobého hlediska přestal splňovat podmínky pro jeho přiznání. Od 1.11.2018 je tedy osobní příplatek nulový. Tisk na barevné tiskárně v rozsahu uvedeném ve vytýkacím dopise je potvrzen historií úloh tiskárny ze dne 2. a 3.10.2018.

7. Z výplatních lístků za období únor 2019 a říjen 2018 soud zjistil, že v říjnu 2018 byl žalobci vyplacen osobní příplatek v rozsahu 4.930 Kč za 174,42 hodin, od listopadu 2018 žalobci již žádný osobní příplatek vyplácen nebyl.

8. Z platových/mzdových výměrů žalobce soud zjistil, že platovým/mzdovým výměrem účinným od 1.11.2017 byl žalobci přiznán osobní příplatek ve výši 5.200 Kč (platnost ode dne 1.7.2016). Platovým/mzdový výměrem účinným od 1.11.2018 byl přiznán osobní příplatek 0 Kč a platovým/mzdovým výměrem účinným od 1.1.2019 nebyl rovněž přiznán žádný osobní příplatek (text„ Osobní příplatek“ není ve výměru vůbec uveden).

9. Z hodnocení - formuláře pro sebehodnocení za období květen 2017 provedeného hodnotitelem [jméno] [příjmení] soud zjistil, že hodnotitel, tedy [jméno] [příjmení], hodnotil žalobce 4,5 body, což znamená nadprůměrný zaměstnanec. Žalobci byl stanoven rozvojový cíl Spolupráce s [územní celek] na výběru zhotovitele nového lesního hospodářského plánu na období 2019 až 2028 s termínem splnění dne 30.11.2017. Z hodnocení - formulář pro sebehodnocení hodnotitele [jméno] [příjmení] za listopad 2017 soud zjistil, že tato hodnotitelka hodnotí žalobce 3,5 body, tedy stále nadprůměrný výsledek. Závěrem uvedla, že pracovník pracuje svědomitě, samostatně a zodpovědně, s maximálním pracovním nasazením, o čemž svědčí dlouhodobé výsledky hospodaření a ekonomika lesního hospodářství. Jako rozvojový cíl byl stanoven Převod lesa pasečného na les s maloplošným a výběrným způsobem hospodaření. Nastolený trend se začíná pomalu realizovat - viz nový lesní hospodářský plán. Z formuláře hodnocení - formulář pro sebehodnocení vytvořeného hodnotitelkou [jméno] [příjmení] za období květen 2018 soud zjistil, že žalobce je stále hodnocen 3,5 body, tedy stále s nadprůměrným výsledkem. Jako rozvojový cíl bylo stanoveno LHP [obec], udržení kůrovce na přijatelné úrovni s termínem splnění dne 31.12.2018. Ze stejného formuláře za listopad 2018 je žalobce hodnocen stále 3,5 body, tedy s nadprůměrným výsledkem, se závěrem - vysoká odborná úroveň OLH, který je zároveň lesním správcem, hodnocení auditu nejvyšší známkou. Rozvojovým cílem je: LHP [obec], nadále udržení kůrovcové kalamity na přijatelné úrovni s termínem splnění 31.12.2019.

10. Z potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti za roky 2016, 2017 a 2018 soud zjistil, že úhrn příjmů ze závislé činnosti činí v roce 2016 362.158 Kč, v roce 2017 349.256 Kč a v roce 2018 364.708 Kč. Z osvědčení o nastoupení do funkce člena zastupitelstva [územní celek] ze dne 22.10.2018 soud zjistil, že se žalobce stal dne 11.10.2018 členem zastupitelstva [územní celek].

11. Z přehledu přiznaných odměn zaměstnanců [stát. instituce] v listopadu 2017 pracujících jako podřízení zaměstnanci [jméno] [příjmení] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byla v listopadu 2017 přiznána odměna 6.700 Kč a [jméno] [příjmení] 6.800 Kč. V květnu 2018 byla těmto zaměstnancům Městského úřadu přiznána odměna každému z nich po 8.000 Kč a v listopadu 2018 [jméno] [příjmení] byla přiznána odměna 12.000 Kč a [jméno] [příjmení] 7.000 Kč. Jinak za období listopad 2017 byly přiznány zaměstnancům úřadu odměny od 3.500 do 25.000 Kč. Nižší odměny byly přiznávány zpravidla zaměstnancům, jejichž pracovní poměr vznikl až v průběhu roku nebo naopak v průběhu roku jejich pracovní poměr skončil nebo pracovali na zkrácený úvazek. V květnu 2018 byla přiznána nejnižší odměna ve výši 3.000 Kč právě žalobci (nikdo jiný ze zaměstnanců [stát. instituce], který obdržel odměnu, nedostal odměnu nižší). Odměnu opět neobdrželi zaměstnanci, jejichž pracovní poměr skončil před termínem výplaty odměny nebo jejichž pracovní poměr začal po tomto termínu. V listopadu 2018 byla zaměstnancům městského úřadu přiznávána odměna v rozmezí od 2.000 Kč do 40.000 Kč. Nejnižší odměna 2.000 Kč byla přiznána zaměstnankyni [jméno] [příjmení], která nastoupila dne 1.10.2018 po rodičovské dovolené, a pracovala na úvazek 0,75. Odměna nebyla přiznána vůbec [jméno] [příjmení], který ovšem u žalovaného pracoval do dne 31.7.2018, dále [jméno] [příjmení], jehož pracovní poměr vznikl dne 1.12.2018, dále [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], jejíž pracovní poměr skončil dne 17.8.2018, a [jméno] [příjmení], jejíž pracovní poměr trval do dne 31.3.2018.

12. Z vnitřního platového předpisu vydaného dne 29.9.2016 s účinností ode dne 1.10.2016 soud zjistil, že v článku 5 bod 5.4. je uvedeno, že osobní příplatek se skládá z variabilní složky určené na základě pravidelného hodnocení zaměstnanců, a ze složky, kterou je ohodnocena specializace náplně práce. V bodě 5.6. je uvedeno, že tajemník může snížit nebo odejmout osobní příplatek, nesplňuje-li zaměstnanec bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon práce, dále pro neuspokojivé pracovní výsledky nebo takové neuspokojivé pracovní výsledky, které vyplynou z pravidelného hodnocení zaměstnance, nebo pro porušení pracovních povinností zaměstnance, jež stanovuje vnitřní směrnice, pokyn tajemníka nebo obecně závazný právní předpis. Poskytnutí zvýšení nebo snížení, příp. odejmutí, osobního příplatku písemně navrhuje včetně odůvodnění změny příslušný vedoucí odboru nebo samostatného oddělení a poskytnutí zvýšení, snížení nebo odejmutí osobního příplatku schvaluje tajemník městského úřadu. Ten toto právní jednání projedná s příslušným vedoucím a se zaměstnancem. V článku 7 je upraveno přiznávání odměn, které podle článku 7.3. uděluje na odůvodněný návrh vedoucího odboru nebo vedoucího samostatného oddělení tajemník městského úřadu.

13. Ze stížnosti na činnost lesního hospodáře [anonymizováno] [celé jméno žalobce] soud zjistil, že tato stížnost byla sepsána [anonymizováno] [jméno] [příjmení], tajemníkem městského úřadu, dne 13.12.2017. Obsahem této stížnosti je skutečnost, že [jméno] [příjmení] zkontaktovala žalobce, aby ho požádala o prodloužení termínu kácení dřeva. Žalobce [jméno] [příjmení] řekl, ať zajde za starostou, aby ji smlouvu prodloužil, že on už to nedělá. Předtím přitom sdělil, že pokud by termín nestihli, není problém, že se mu má zavolat a že on to přes starostu města zařídí. [jméno] [příjmení] projevila nespokojenost s jednáním žalobce.

14. Z přípisu Krajského úřadu Pardubického kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, ze dne 19.10.2017 ve spojení s vytýkacím dopisem ze dne 21.12.2017 soud zjistil, že žádost o finanční příspěvek na hospodaření v lesích do 40 let věku měla být podána do 31.8.2017. Byla však podána až dne 1.9.2017 na práce provedené v květnu 2017, a protože byla podána opožděně, nebyla dále administrována. Tato skutečnost byla žalobci vytknuta s tím, že zaměstnavatel v důsledku jednání žalobce neobdržel částku 15.300 Kč, na kterou by jinak v případě dodržení termínu měl nárok. Přitom povinností žalobce bylo vypracovat žádost o poskytnutí finančního příspěvku na obnovu zajištění a výchovu lesních porostů do 40 let věku a zajistit její doručení příslušnému krajskému úřadu. Žalobce, jemuž byla výtka předána dne 21.12.2017 (odmítl převzít), byl poučen o právu zaměstnavatele dát mu výpověď z pracovního poměru.

15. Z vytýkacího dopisu ze dne 26.10.2018 soud zjistil, že žalovaný vytýká žalobci, že v lesích [územní celek] se nachází nezpracovaná dřevní hmota napadená kůrovci, neoznačená ke zpracování, na základě čehož dne 8.8.2018 [stát. instituce], orgán státní správy lesů, oznámení o nezpracované kůrovcové hmotě v městských lesích. Dne 10.8.2018 OSSL oznámil vlastníkovi lesa, tedy Městu [obec], zahájení správního řízení o uložení opatření k ochraně lesa proti kůrovcům, a následně žalobce, což mu je vytýkáno, požadoval nahlédnutí do spisového materiálu. Dne 30.8.2018 oznámil starosta [územní celek], že na základě vyjádření žalobce vlastník přijal potřebná opatření k ochraně lesa proti kůrovcům, lesy jsou dostatečně proti kůrovcům ošetřeny. Žalobci je vytýkáno, že porušil přímý pokyn tajemníka, když za [územní celek] podával stížnosti, odvolání a činil další úkony ve správním řízení.

16. Z protokolu o kontrole Oblastního inspektorátu práce pro Královehradecký kraj a Pardubický kraj ze dne 21.9.2018 soud zjistil, že v kontrolovaném období leden až prosinec 2016, leden až prosinec 2017 a leden až 21.8.2018 (datum kontroly) nebylo na straně žalovaného vůči žalobci zjištěno porušení povinnosti na úseku rovného zacházení.

17. Z oznámení o došetření věci ze dne 14.8.2018 a z dodatku k protokolu o kontrole č.j. ČI 2018 [číslo] ze dne 2.5.2018 České inspekce životního prostředí oblastního inspektorátu Hradec Králové soud zjistil, že v měsíci srpnu 2018 zadal odborný lesní hospodář zpracování kůrovcem napadených smrků v porostní skupině 11B9. Celkem bylo zpracováno 60 m3 kůrovcového dříví, kůrovcové dříví bylo chemicky ošetřeno a je připraveno k odvozu. Na základě zjištěných skutečností v rámci inspekce bylo konstatováno, že jsou zde řádně prováděna preventivní opatření proti výskytu kalamitních hmyzích škůdců, obnova lesa a vedena lesní hospodářská evidence. Ohrožení a poškození životního prostředí ani omezení plnění veřejně prospěšných funkcí lesa nebylo zjištěno. Protože při kontrole nebyly zjištěny žádné vážné nedostatky ani porušení předpisů na úseku ochrany lesa, správní řízení nebylo zahájeno. Námitky kontrolované osoby (žalovaného) ze dne 1.8.2018 ČIŽP považuje za vyřízené. Protokol byl vyhotoven dne 23.8.2018. Také z předchozího protokolu o kontrole ČIŽP ze dne 2.5.2018 bylo soudem zjištěno, že v oblasti ochrany lesa proti biotickým škodlivým činitelům nebylo zjištěno vážných nedostatků, také v oblasti obnovy lesa nebyly zjištěny závady, v oblasti škody zvěří musí vlastník lesa vstoupit do jednání s uživatelem společenstevní honitby a po vyznačení kostry porostní skupiny nechat provést uživatelem honitby ochranu vyznačené porostní skupiny přípravkem Recervin, a dále že při kontrole nebyly zjištěny nedostatky ani porušení předpisů na úseku ochrany lesa.

18. Ze zprávy o provedení auditu v říjnu 2018 soud zjistil, že ve většině kritérií byl audit městských lesů [obec] hodnocen nejvyšší úrovní, tedy 2 - splnění požadavku, příp. drobné rychle odstranitelné nedostatky. Ve shrnutí výsledků auditu byly vyzdviženy silné stránky, a to podpora a využívání přirozeného zmlazení, zvýšení podíl MZD, vysoká odborná úroveň OLH, který je zároveň lesním správcem, s tím, že slabé stránky nebyly zjištěny.

19. Z příjmového pokladního dokladu ze dne 3.10.2018 soud zjistil, že žalobce zaplatil žalovanému za tisk soukromých listin částku 453 Kč.

20. Ve vyjádření k vytýkacímu dopisu ze dne 21.12.2017 žalobce uvedl, že před podáním žádosti o finanční příspěvek na obnovu zajištění a výchovu lesních porostů do 40 let věku vždy překontroluje ujmutí a životaschopnost jednotlivých vysazených dřevin, což není možné dříve než 2 měsíce pod výsadbě. Žádost byla připravena dne 24.8.2017, byla vytisknuta a v pondělí dne 28.8.2017 žalobce požádal vedoucí oddělení [příjmení], aby zařídila podpis starosty na této žádosti a podepsaná žádost se na odbor vrátila až dne 31.8.2017. Ten den vedoucí oddělení zajistila vložení písemnosti do vnitřního systému a odeslání žádosti na příslušný krajský úřad. Žalobce nikdo více ohledně této záležitosti nekontaktoval. O neposkytnutí příspěvku se dozvěděl dne 10.11.2017 z emailu od tajemníka. Současně se žádostí o poskytnutí finančního příspěvku pro [územní celek] žalobce zajišťoval obdobnou žádost pro [územní celek]. Ta byla v elektronické podobě zaslána Ing. [příjmení] na Krajský úřad Olomouckého kraje také dne 25.8.2017, stejně jako za [územní celek]. Starosta po obdržení žádosti ji podepsal a ten den mohla být odeslána na krajský úřad. Příspěvek Město Štíty obdrželo bez problému. Z toho žalobce dovozuje, že z jeho strany nebylo nic zanedbáno.

21. Dopisem ze dne 22.11.2018 se žalobce vyjádřil k vytýkacímu dopisu ze dne 26.10.2018, když dospěl k závěru, že správní řízení bylo dne 12.9.2018 zastaveno, z čehož vyplývá, že k žádným škodám nedošlo a jeho nedbalá činnost nebyla prokázána.

22. Z výpisu z usnesení ze schůze Rady města ze dne 16.10.2017 soud zjistil, že Rada města se rozhodla svěřit starostovi města pravomoc rozhodovat o uzavírání kupních smluv na prodej dříví v částce do 50.000 Kč s termínem od 30.10.2017.

23. Z vyjádření k vytýkacímu dopisu ze dne 4.10.2018 soud zjistil, že k tisku jeho soukromých záležitostí došlo s předchozím souhlasem jeho přímých nadřízených a po předchozí domluvě s vedoucí kanceláře starosty a tajemníka a veškerý soukromý tisk žalobce uhradil do pokladny městského úřadu ihned po vytisknutí.

24. Z informace o výsledku kontroly Státního úřadu inspekce práce ze dne 2.10.2018, že nebylo prokázáno porušení zákoníku práce v oblasti nerovného odměňování za práci.

25. Z emailové korespondence mezi tajemníkem žalovaného a žalobcem ze dne 27.10.2017 soud zjistil, že dle pokynu starosty města bude na každou dodávku vypracována krátká vzorová smlouva, kterou starosta podepíše, a to i v případech samotěžby.

26. Z emailové korespondence mezi tajemníkem žalovaného a žalobcem ze dne 20.8.2018 soud zjistil, že žalobci je vytýkáno, že v lesních porostech na území [obec] není z jeho strany dostatečně prováděna činnost k zamezení kalamity napadení kůrovcem. Žalobci je uloženo, aby začal průběžně zpracovávat zprávy pro zasedání Rady města. Dále má zastavit jakoukoliv mýtnou úmyslnou těžbu a soustředit na těžbu nahodilou a těžbu dřeva napadeného kůrovcem. Z každé faktury má být patrno číslo porostu, co se v daném porostu těžilo, kolik kubíků. Nadále má být průběžně informována Rada města na každém jejím zasedání, průběžně mají být kontrolovány lapače kůrovců a to tak, že na nich bude viditelně umístěn štítek se záznamem kontroly žalobcem.

27. Z usnesení Policie ČR - Krajského ředitelství policie Pardubického kraje - Územního odboru Svitavy ze dne 21.10.2020 soud zjistil, že odkládá trestní věc podezření ze spáchání přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měl žalobce dopustit tím, že jako úřední osoba - zaměstnanec [územní celek] na pracovní pozici odborný lesní hospodář a správce lesa, kterou vykonával v období od roku 2003 do roku 2019, měl překračovat svoji pravomoc svěřenou mu [jméno] [územní celek], měl po celou dobu svého zaměstnání při prodeji dřevní hmoty úmyslně zaměňovat jednotlivé dřevní sortimenty, měl bez vědomí příslušného orgánu města v prosinci 2018 v době, kdy věděl, že bylo jeho pracovní místo zrušeno, nakoupit svévolně od [územní celek] dřevní hmotu, kdy byl tento nákup nevýhodný, a mohl tak opatřit Městu [obec] prospěch a Městu [obec] škodu, dne 27.11.2018 měl zaslat z pracovní emailové schránky zprávu koordinátorovi společného obchodu SVOL odpověď, v níž napsal, že vzhledem k změnám u městských lesů [obec] prosí o případné převedení uvedeného množství dřeva na [územní celek], měl nechat provádět neschválené práce na opravách cest a mostků na území [územní celek], přičemž tyto práce nikdy [územní celek] nefakturoval, měl zajistit provádění plateb za práce provedené v městských lesích na jiné účty než na ty, které byly smluvně dojednány, neboť ve věci nejde o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak. Z odůvodnění usnesení policejního orgánu soud zjistil, že šetření k výše uvedenému podezření bylo zahájeno dne 16.9.2019 na základě poznatku doručeného z národní centrály proti organizovanému zločinu a tento poznatek byl ještě dvakrát ke dni 22.10 a 15.11.2012 doplněn o zčásti shodné a zčásti nové informace, které anonymní oznamovatel pokládal za důležité přiložit ke svému podání. Je v něm uvedeno podezření, že [celé jméno žalobce] a další osoby se jako organizovaná skupina měli dopouštět rozkrádání městských lesů a provádět další činnosti, které měly Městu [obec] způsobovat škodu. Na základě shromážděných písemností byly zahájeny úkony trestního řízení a poté bylo provedeno šetření k osobám, které měly při provádění trestné činnosti s [anonymizováno] [celé jméno žalobce] spolupracovat, nebo které měly být s jeho trestnou činností obeznámeny, a mohly by podat důležitá svědectví. Byli vyslechnuti [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení], [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a další osoby, a nebyly zjištěny žádné poznatky, že by se buď žalobce, nebo jiné osoby měly dopouštět uváděné trestné činnosti. Ke dni 31.1.2020 došlo ze strany [územní celek] k podání podnětu k prověření skutečností zakládajících podezření ze spáchání trestné činnosti směřující proti podezřelému žalobci. Ve věci byl jako zplnomocněný zástupce poškozeného subjektu [územní celek] vyslechnut tajemník [stát. instituce] [příjmení] [příjmení], který ve svém podání vysvětlení uvedl údaje k podezření ze spáchání trestné činnosti žalobce, které se shodovaly s údaji uvedenými ve dvakrát doplněném poznatku z NCOZ. U žádného ze skutků nebylo prokázáno, že by se žalobce dopustil spáchání přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku ani jiného trestného činu, a proto byla věc podle § 159a odst. 1 trestního řádu odložena.

28. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracoval jako vedoucí odboru investic a posléze jako vedoucí odboru investic a majetku, žalobce pracoval jako referent odboru investic a majetku a byl zařazen do oddělení majetku. Svědek tedy nebyl bezprostředně nadřízeným žalobce. Bezprostředním nadřízeným byla žalobci paní [příjmení]. Osobní příplatky svědek neřešil, ty řešil vždy tajemník. Také o odměnách svědek nerozhodoval, nepamatuje si, jestli někdy přímo hodnotil žalobce. K přiznávání odměn svědek uvedl, že zažil tři tajemníky - [příjmení], [anonymizováno] a [příjmení] a za všech byla praxe stejná - na každý odbor přišel balíček odměn, který měl možnost jako vedoucí ovlivnit. Svědek tento balíček podělil počtem lidí na odboru, když zohledňoval hodnocení zaměstnanců. Tajemník vždy mohl nesouhlasit s navrženou výší odměny a mohl ji seškrtat nebo zvýšit, tzn., že rozhodnutí vedoucího odboru nebylo závazné. V posledním roce působení svědka přišel rovněž balíček s odměnami a pokynem tajemníka, aby byly odměny rozděleny s tím, že žalobci náleží 0 Kč. To bylo v roce 2018. Svědek si nepamatuje, jestli tajemník si své rozhodnutí odůvodnil. Svědek uvedl, že nemá žádné informace o pracovních výsledcích žalobce, pracovní prostředí však bylo rozhádané, a to jak ze strany žalobce, tak tajemníka. Možná se jednalo o antipatie. Sám svědek se žalobcem žádné problémy neřešil. Co se týká odměn, ví o tom, že žádnou odměnu neobdržela paní [příjmení], zřejmě to bylo tím, že navázala blízkou spolupráci se žalobcem a neinformovala vedení. Nebylo úplně běžné, že by tajemník dával pokyn k odměně 0 Kč. Pokud svědek hodnotil práci paní [příjmení] i ostatních zaměstnanců, nenavrhoval odměny diametrálně odlišné. Rozdíly byly v řádech sto korun. Úkoly ukládal žalobci svědek, [příjmení] i tajemník. Svědku je známo, že žalobce obdržel jeden nebo dva vytýkací dopisy, a to z důvodu neplnění úkolů zadaných tajemníkem. K odebrání osobního příplatku i odměn zřejmě došlo z těch samých důvodů, jako byly uvedeny ve vytýkacích dopisech. Souviselo to s neplněním úkolů. Svědek nebyl přítomen žádné šikaně ze strany zaměstnavatele vůči žalobci a neobdržel rovněž žádnou stížnost na šikanu ze strany žalobce či paní [příjmení]. Svědek se žalobcem měli pár osobních neshod a nerozešli se v dobrém. Svědku se nelíbilo, že žalobce vše řešil s paní [příjmení] a svědka o tom neinformovali. Žalobce vše zpracovával sám a sám vše zasílal na příslušné státní orgány. V posledním období zadával žalobci úkoly tajemník a žalobce je buď neplnil, nebo je plnil později. Konkrétně o jaké úkoly šlo a kolik jich bylo, kolik jich nesplnil, svědek neví.

29. Ze svědecké výpovědi Ing. [jméno] [příjmení], bývalé kolegyně žalobce, soud zjistil, že pracovala jako vedoucí kanceláře starosty a tajemníka. Svědkyně vypověděla, že pokud se má vyjádřit ke vztahu mezi tajemníkem [příjmení] a žalobcem, tento vztah nebyl dobrý. Jakmile byl vznesen na zastupitelstvu návrh na změnu hospodaření v lesích, ke kterému se žalobce stavěl negativně, vztahy mezi nimi dvěma se vyhrotily, což bylo asi na konci roku 2016 nebo na počátku roku 2017. Vyhrocení vztahů se projevovalo ve zvýšené kontrole činnosti žalobce. Jednalo se o vyšší intenzitu než u ostatních zaměstnanců. Jednalo se např. o kontrolu knihy jízd nebo v případě, když proběhla ze strany ČIŽP, která řekla, že město postupuje správně, Město podalo odvolání proti tomu, že se to dělá správně. Svědkyně si nevzpomíná, že by za dobu od roku 2003 do konce roku 2016 se někomu„ sáhlo“ na osobní příplatek. Vyslovila se tak, že se to nestalo. Svědkyně si nevzpomněla, že by měl někdo odměnu 0 Kč, ale nemůže říci, že by se tak nestalo. Nebyla standardní praxe někomu dávat oficiální vytýkací dopisy. V roce 2016 byla ještě svědkyně příkazcem operace na platy a ví, že tajemník [příjmení] dělal výrazné rozdíly, když dříve býval přístup spíše rovnostářský. Tajemník [příjmení] chtěl vyzdvihovat jedince a spíše podporovat soutěživost než spolupráci mezi úředníky. Při rozdělování odměn jako vedoucí odboru dostala„ balíček“ a někdy vycházela ze stanovených kritérií a někdy ze slovního hodnocení. Měla pod sebou 11 lidí včetně uklízečky, ale vždy vycházela z toho, že odměnu je třeba odůvodnit. S tímto odůvodněním šla za tajemníkem a nikdy nedošlo ke zkorigování. Konečnou pravomoc upravit navržené odměny měl vždy tajemník.

30. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], pracujícího na pozici tajemníka žalovaného od 1.7.2016 do 1.3.2021 (nebo 1.4.2021), soud zjistil, že jako tajemník rozhodoval o přidělování osobních příplatků jednotlivým zaměstnancům, když vycházel z návrhu vedoucích odborů, tedy nadřízených jednotlivých zaměstnanců, kteří nejlépe znali zaměstnanců, nebo vycházel z toho, jak zaměstnanec pracoval přímo pod ním. Při vyplácení odměn přepočetl koeficient na jednoho zaměstnance, když vycházel z částky, která byla stanovena zastupitelstvem města, a znásobil tento koeficient počtem zaměstnanců na oddělení či odboru a stanovil návrh na odměnu vedoucímu. Všechny návrhy diskutoval se starostou. Žalobce měl před zahájením působnosti na úřadě přiznán osobní příplatek. Ten mu svědek odebral, když v průběhu doby vyvstalo několik kauz a nedostatků v pracovní činnosti žalobce. Na to následovaly výtky za porušení povinnosti v pracovním poměru a také za tisk předvolebních letáčků. V návaznosti na pracovní činnost žalobce svědek také přistoupil k nepřiznání odměny. Dle svého tvrzení hodnotil rozdíl mezi ostatními zaměstnanci a žalobcem. Úkolem žalobce byla správa lesa, ovšem došlo k ataku na myslivecké sdružení, byl ignorován náhled názoru města, za městské prostředky byl vyhotoven znalecký posudek, který město nepožadovalo. Po výtkách odměnu žalobci i po návrhu vedoucího (tato skutečnost nebyla ostatními důkazy prokázána) proškrtl. Výtky byly nejprve ústní a potom písemné. V průběhu doby nedošlo ke snížení množství práce žalobce. Po zkušenostech se žalobcem se Rada města rozhodla zajišťovat činnosti dosud vykonávané žalobcem externí firmou. Kvalita práce žalobce se dle svědka v průběhu doby horšila. Obsahem jedné z výtek žalobci bylo poskytnutí dotací na obnovení lesních porostů. Do konce léta měla být krajskému úřadu podána žádost, která byla ze strany žalovaného podána opožděně, a proto krajský úřad nevyhověl právě z tohoto důvodu. Žalobce měl přitom podklady pro podání této žádosti od května toho roku a opožděné podání žádosti žalobce odůvodnil tím, že starosta jím vyhotovenou žádost nepodepsal. Zaměstnanci úřadu přitom věděli, že starosta nepodepisuje listiny pravidelně a že mu zpravidla leží na stole k podpisu delší dobu. Starosta dostal žalobcem vyhotovenou žádost na stůl těsně před koncem lhůty a důsledkem opožděného podání žádosti bylo, že žalovaný neobdržel finanční obnos z krajského úřadu. Na práci žalobce chodily z veřejnosti stížnosti, kterými se svědek musel zabývat. Paní [příjmení] se synem za ním přišla v době, kdy Rada města rozhodla, že žalobce nebude uzavírat smlouvy na samotěžbu v lese do 50.000 Kč. Žalobce je poslal za starostou. Svědek dovodil, že stížnost je oprávněná, neboť nešlo o uzavření smlouvy, ale žalobce měl s těmito osobami zajít do lesa a ukázat jim, co mají a mohou vytěžit, a vypracovat návrh smlouvy, který by starosta podepsal. Tisknutí předvolebních letáků v pracovní době řešil svědek výtkou. Mezitím došlo k úhradě tisku letáků, ale až poté, co byl žalobce upozorněn IT pracovníkem, že se o to svědek zajímá. Hmatatelných přitom bylo pouze posledních 20 záznamů, ovšem město bylo letáčky polepeno celé. Svědek je přesvědčen o tom, že se jednalo o mnohem více letáků, než bylo zaplaceno. Co se týče neoznačení dřevní hmoty, žalobce jako správce lesa měl na starost kácení dřevní hmoty a také to, aby kůrovec dřevní hmotu nenapadal. Existuje orgán státní správy, který hlídá, aby byly dodržovány zákonné principy. Tuto činnost na Městském úřadu v [obec] vykonávala paní [příjmení], která vytipovávala místa, kde se kůrovec nachází a vedla správce lesa k tomu, aby se kůrovec nešířil. V tomto směru zaznamenala, že se v městských lesích nachází kůrovcová oka, kůrovec se šíří a urgovala žalobce k plnění jeho povinností a zahájila správní řízení proto, aby žalovaný, tedy město, učinil příslušné kroky. Žalobce hodlal získat informace ze správního spisu, podával žádosti o informace a byla mu dána výtka pro to, že v pracovní době vykonával jiné činnosti, resp. vykonával činnosti, ke kterým neměl oprávnění. Skutečnost, že bylo zahájeno správní řízení z důvodů tam uvedených, svědek chápal jako porušení povinností žalobce. To se odrazilo i ve vytýkacím dopise. Po zahájení správního řízení žalobce činil kroky k odčinění následků, ale až poté, co k tomu dostal pokyn. Odměny svědek žalobci nepřiznal proto, že tento zaměstnanec dle jeho názoru činnosti nevykonával tak, jak má. Hodlal ohodnotit zaměstnance, kteří odvádějí práci kvalitně nebo vykonávají něco nad rámec svých základních pracovních povinností. Např. [jméno] [příjmení] dvakrát odebral osobní příplatek pro nevedení spisového materiálu a sáhl mu i na odměny nebo vedoucí odboru životního prostředí paní [příjmení] nebo i [jméno] [příjmení] sáhl na odměny, ale nepamatuje si přesné důvody. Svědek uvedl, že žalobci rozhodně neukládal více práce než ostatním pracovníkům, ani vůči němu nevyvíjel žádnou šikanu. Jednalo se o úkoly z širšího vedení města, které byly prostřednictvím svědka žalobci ukládány. Ani šetřením Inspektorátu práce u žalovaného nebylo shledáno, že by docházelo k šikaně. Vztah mezi žalobcem a paní [příjmení] byl přátelský, žalobce spíše vedl paní [příjmení]. Měl faktické zkušenosti z lesa, nebyl moc silný na nutnou administrativu (to za něj dělala spíše paní [příjmení]). ČIŽP provedla kontrolní činnost z iniciace žalobce. Jednalo se o kontrolu týkající se posedů, resp. mysliveckých zařízení, a okusů, a protože na základě kontrolního protokolu hrozilo, že bude zahájeno správní řízení, podal žalovaný opravný prostředek a nadřízeným orgánem bylo dáno za pravdu. Pokud byl svědek tázán, zda měl nějaký osobní či politický problém s osobou žalobce, tuto skutečnost popřel. Uvedl, že chtěl, aby si plnil své povinnosti a aby byl vůči žalovanému loajální, žalobce však vystupoval jako tvrdá opozice a snažil se na svou stranu přesvědčit o ostatní zaměstnance. Svědek vyjádřil pochybnosti o tom, že ohledně hospodaření se dřevem je vše v pořádku, ale nic nebylo prokázáno. I z těchto důvodů se domnívá, že je správně, že jsou tyto činnosti vykonávány externími osobami.

31. Ze sdělení tajemníka městského úřadu v Městských novinách [číslo] soud zjistil, že [anonymizováno] [příjmení] uvedl:„ Za poslední čtyři roky dostal od zaměstnavatele výpověď pouze jeden jediný zaměstnanec - možná právě ten, kterého potkal [jméno] [příjmení]. Tento zaměstnanec se nikoho neptal, zda může za město uzavírat smlouvy či nikoliv a z veřejných prostředků tak odčerpával v rozporu se zákony i vnitřními předpisy nemalé finanční částky. Stejný zaměstnanec si také v zaměstnání tiskl bez vědomí zaměstnavatele na tiskárně města své předvolební letáky. Byl to on, kdo si vedl ony tzv. kompromitující složky (vždy pečlivě po jednotlivých letech) na vedoucího úřadu, které vzápětí předával policii.“ 32. Z podkladů pro schůzi Rady města ze dne 24.7.2017 soud zjistil, že žalobce zpracoval a předložil Radě města na vědomí škody způsobené zvěří ohryzem a okusem v městských lesích v lokalitě U Školky, v k. ú. [obec] u [obec]. Zodpovědnou osobou za škodu na majetku města je myslivecký spolek [anonymizována dvě slova]. Správce městských lesů - žalobce nechal zpracovat odborný znalecký posudek, kde je vyčíslena škoda na městském majetku ve výši 28.416 Kč a vymáhání této škody bylo předáno právničce města. Oddělení majetku doporučuje uhrazení škody Městu [obec] ve finanční podobě.

33. Z listin datovaných dnem 7.5.2018 a 29.6.2018 adresovaným Ředitelství ČIZP starostou [územní celek]. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalovaný dal námitky proti kontrolním zjištěním. Namítal protiprávní postup kontrolujícího a nemožnost plnění jednotlivých pokynů kontrolujícího, který zčásti vychází i z protiprávních požadavků (např. nařizuje provést ochranu porostní skupiny konkrétním přípravkem zn. Recervin, aniž by umožnil vlastníku použít i jiný vhodný prostředek).

34. Z usnesení Policie ČR - Krajského ředitelství policie Královehradeckého kraje - Územního odboru oddělení hospodářské kriminality [obec] č.j. KRPH-970252/TČ-2016-050781 ze dne 29.5.2018 soud zjistil, že došlo k odložení trestní věci podezření ze spáchání přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § 220 odst. 1 a 2 písm. b) trestního zákoníku, popř. zločinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. f) trestního zákoníku, kterých se mohl dopustit [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] tím, že jako úřední osoba ve funkci tajemníka [stát. instituce] používal osobní motorové vozidlo ve vlastnictví [územní celek] k soukromým jízdám. Přiznal zaměstnanci [územní celek] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] vyšší než odpovídající platovou třídu. Neoprávněně uzavřel se zaměstnankyní [územní celek] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dodatek k dohodě o rozvázání pracovního poměru obsahující dohodu o tom, že tato osoba obdrží pracovní odměnu ve výši desetinásobku průměrného měsíčního platu. Neoprávněně této osobě udělil finanční odměnu ve výši 23.000 Kč, dále 17.500 Kč, 20.000 Kč a v souvislosti se skončením pracovního poměru dvou zaměstnanců potvrdil do výstupních listů, že řádně předali svou agendu a všechny závazky byly oboustranně vyrovnány, ať si byl vědom, že uvedené neodpovídá skutečnosti a že jmenovaní mají splatné závazky z uzavřených dohod o zvýšení kvalifikace. Dále jako osoba pověřená starostou [územní celek] vedením služby hlídání dětí jednal v přímém rozporu s rozhodnutím Rady [územní celek]. Policejní orgán dospěl k závěru, že ve věci nejde o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak.

35. Z vyjádření žalobce ke stížnosti paní [příjmení], adresované tajemníku úřadu, soud zjistil, že žalobce v tomto vyjádření uvádí, že samovýroba paní [příjmení] byla zadána dne [datum], nebyl jí vyznačen porost ke kácení, ale pouze uschlé a vyvrácené stromy. Smlouva byla podepsána starostou dne 27.11.2017 a byla předána paní [příjmení] druhý den po podepsání. Skutečnost, že se žalobce potkal s paní [příjmení] dne 10.12.2017 před jeho kanceláří, žalobce popírá, neboť se jednalo o neděli a ten den nebyl v zaměstnání. Žalobce vyjádřil jako nepochopitelné, proč nebyl osobně přizván k jednání ohledně stížnosti, kterou si na něj dne 13.12.2017 paní [příjmení] podávala. Po sepsání stížnosti se stěžující paní [příjmení] stavila na odboru investic a majetku, kde za přítomnosti svědků žalobci sdělila, že si na něj podala stížnost, že byla sepsána tajemníkem a ona jí pouze podepsala. Obsah stížnosti nebyla schopna zopakovat. Na základě nařízení tajemníka ze dne 13.12.2017 byla s paní [příjmení] sepsána nová smlouva s termínem ukončení dne 20.12.2017, aby samovýrobu mohla v klidu dodělat. Smlouva byla zavedena do systému a z důvodu dovolených byla vygenerována až dne 18.12.2017, předána osobou žalobce k podpisu starosty, a vzhledem k datu 19.12.2017, kdy smlouva není stále podepsána a termín ukončení smlouvy 20.12.2017, je celý proces zbytečný.

36. Ze zápisu [číslo] [číslo] z jednání majetkové komise ze dne [číslo] a 3.7.2017 soud zjistil, že tajemník vyjádřil obavy, že úhrada 30.000 Kč by mohla být pro myslivecký spolek likvidační. Rada města se seznámila se znaleckým posudkem a uložila starostovi města jednat s předsedou mysliveckého spolku o možnostech náhrady škody. Ze zápisu z jednání ze dne 22.5.2017 soud zjistil, že bylo řešeno poškození lesního porostu v majetku města v lokalitě honitby mysliveckého spolu [anonymizována dvě slova] [obec]. Jednatel společnosti uvedl, že situace existuje a že neví, jak ji řešit. Bylo dojednáno, že si město nechá vyčíslit škodu a potom bude jednat se spolkem o sjednání náhrady škody.

37. Ze svědecké výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že do pracovního poměru k žalovanému nastoupila v roce 2007 a stále tam pracuje jako referentka investic a majetku. V roce 2009 se stala vedoucí majetkového oddělení a do roku 2018 pracovala jako vedoucí oddělení majetku [stát. instituce]. Co se týká odměňování, vedoucí odboru dostali balíček odměn čili finanční částku, kterou navrhli k rozdělení. Tento návrh byl předložen tajemníkovi, který to odsouhlasil. Také se vyplňovaly hodnotící formuláře, které vyplňoval pracovník sám a poté jeho nadřízení a byly stanoveny vývojové cíle. V tomto formuláři došlo ke stanovení bodů, které byly zapotřebí pro určení odměny nebo osobního příplatku. Tento postup nebyl upraven vnitřním předpisem. Stávalo se minimálně, že by tajemník měnil hodnocení úředníka nebo že by nesouhlasil s návrhem vedoucího úředníka na odměny nebo osobní příplatky. Osobní příplatky byly přiznávány při nástupu, potom došlo k jejich zvýšení po odpracování určité doby. Rozhodoval o nich tajemník a zvýšení přiznával na základě návrhu nadřízeného. Z podřízených svědkyně [příjmení] byl osobní příplatek odebrán pouze žalobci. Tento krok svědkyni jako bezprostředně nadřízené žalobci nebyl odůvodněn, ani s ní nebyl konzultován. Svědkyně neví o žádném jednání, při kterém by tento krok byl žalobci odůvodněn. Nedomnívá se, že by v průběhu doby došlo ke snížení pracovních úkolů žalobce, neboť žalobce měl svou agendu, kterou neustále vykonával. V průběhu let 2017 2018 proběhly vnější kontroly, a to inspekcí životního prostředí a dále proběhl audit a při nich nebyly zjištěny žádné závady v činnosti žalobce. Naopak byla činnost žalobce chválena a svědkyni bylo řečeno, že jsou lesy v naprostém pořádku. V roce 2018 proběhlo správní řízení, které se týkalo výskytu kůrovce. To však nic nemění na zjištění kontrolních orgánů. Jednalo se o malou kůrovcovou kalamitu, kůrovcové oko, které bylo odstraněno. [příjmení] oko znamená, že se jedná např. o skupinu deseti stromů. Když svědkyně navrhovala odměny na základě jejího hodnocení, vždy žalobci odměny navrhla, protože neshledala důvod, proč mu ji nenavrhnout stejně jako ostatním úředníkům zařazeným pod ni. Nepamatuje si, v jaké výši odměny navrhovala, ale mohlo to být v obdobné výši jako ostatním úředníkům. V podřízeném postavení svědkyni pracovali žalobce, paní [příjmení] a pan [příjmení], [příjmení] v jejím oddělení nepracoval. Svědkyně měla osobní příplatek vždycky, ten jí nikdy odebrán nebyl, ale odměny nemívala. To bylo v období, kdy je neměl ani žalobce. Nebylo jí to odůvodněno, ale když vedoucí [příjmení] dostal balíček na odměny, bylo mu řečeno, že svědkyně ani žalobce nic nedostanou, a to bez odůvodnění. Svědkyně neví o nikom jiném na úřadě, kdo by nedostal odměny, ačkoliv mu je vedoucí navrhl. Žalobce po celou dobu, a to i v letech 2017 2018, pracoval s velkým pracovním nasazením a kvalita jeho práce se neměnila. Svědkyně o vytýkacích dopisech věděla, jejich obsah znala a ví, čeho se týkaly. Jeden vytýkací dopis se týkal dotací, které město neobdrželo, jeden se týkal tiskovin, které tiskl žalobce v práci a jeden se týkal stížnosti paní [příjmení]. Domnívá se, že jiné vytýkací dopisy nebyly. K žádosti o dotace svědkyně uvedla, že žalobce byl na zahraniční služební cestě a předal jí žádost o dotaci, kterou ona opatřila lístečkem, že podpis spěchá a že žádá o podpis starosty. Poslední den tam nebyl nikdo, kdo by to mohl podepsat, a proto se žádost poslala o den později. Žalobce si také soukromě tiskl nějaké dokumenty a po upozornění od informatika šel tisk uhradit. Stávalo se, že si zaměstnanci úřadu tiskli soukromé dokumenty a nikdy to u nikoho nebylo řešeno. Ostatní zaměstnanci tyto listiny ani nehradili. Na tisk dokumentů žalobcem někdo upozornil a šel za tajemníkem. Normálně se to nesledovalo. Stížnost paní [příjmení] byla banální věc. Paní chtěla prodloužit smlouvu a nedokázala pochopit, že smlouvu nemůže podepsat žalobce, že to musí podepsat starosta. Nato tajemník sepsal stížnost. Svědkyně nezná nikoho, kdo by na úřadě dostal vytýkací dopis. Vztah mezi tajemníkem [příjmení] a žalobcem byl vyhrocený. [příjmení] [příjmení] se nezajímal o to, co řadový úředník dělá, když úřad fungoval. Když se však něco týkalo žalobce,„ viděl rudě“. Hledal, co by mu mohl vytknout, za co by ho mohl pokárat. Dával mu nesmyslné úkoly a posílal mu nesmyslné emaily. Konkrétně např. když žalobce vyhotovil lesní hospodářský plán, zadával tajemník žalobci spoustu úkolů, které se týkaly toho, jakým způsobem ho vyhotovil, kdy ho předložil starostovi, kdy to s ním konzultoval a tyto úkoly měl splnit do odpoledne. Svědkyně nepochopila, proč se to děje. Žalobce jednou napsal do nezávislého tisku článek, který možná někdo mohl pochopit jako kritiku města. Na otázku, zda by tento vztah mohl vyplývat z politické činnosti tajemníka [příjmení] a žalobce, svědkyně uvedla, že by to mohlo být i z těchto důvodů. [příjmení] [příjmení] je členem sociální demokracie (podle názoru svědkyně) a žalobce je zastupitel za nezávislé„ Společně pro [obec]“. Atmosféra na úřadě dopadla i na svědkyni. Byla to atmosféra stresující. I svědkyně dostávala úkoly, např. v pátek ve 14 hodin odpoledne, které měly být hotové v pondělí v 10 hodin. Úkoly přitom nebyly tak důležité. Nepřiznáním odměny své osobě svědkyně cítila tlak na žalobce, aby opustil úřad. Bylo zřejmé, že ho svědkyně podporuje, že je s jeho prací spokojena, a proto to dopadlo i na ni. Vedoucí [příjmení] byl i za podřízenou svědkyni - paní [příjmení] - které řekl:„ Srovnej tu [jméno] nebo jí to bude stát taky místo“. Průměrná výše pololetních odměn tedy v květnu a listopadu se pohybovala od 7 do 10 tis. Kč. Svědkyně na dotaz zástupce žalovaného uvedla, že se s žalobcem zná. Nelze říci, že jsou přátelé, že by se scházeli mimo práci. Žalobce s ní nehovořil o tom, jak má vypovídat, ale přijela se žalobcem.

38. Ze spisu [stát. instituce] - odboru životního prostředí sp. zn. MULA29462/ 2018 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] při nedělní procházce dne 5.8.2018 zavítal do lesů v majetku [územní celek] a viděl kůrovcovou kalamitu v městských lesích způsobenou nečinností lesního odborného hospodáře a dospěl k závěru, že se o majetek [územní celek] nikdo nestará. K tomu předložil fotodokumentaci. Aktuální fotky dokládající hospodaření v městském lese odeslal také [jméno] [příjmení] dne 24.7.2018. Nato je dnem 10.8.2018 datováno oznámení o zahájení správního řízení o uložení opatření k ochraně lesa proti kůrovcům. V průběhu řízení žalobce požadoval umožnit nahlédnout do uvedeného spisu. Zároveň se přihlásil jako účastník řízení jak odborný lesní hospodář. Usnesením [stát. instituce] - odboru životního prostředí ze dne 24.8.2018 bylo rozhodnuto, že žalobce účastníkem řízení není. Usnesením ze dne 24.8.2018 mu bylo také odepřeno nahlížet do spisu. Proti uvedeným usnesením se žalobce odvolal. Dne 30.8.2018 starosta města sdělil, že vlastník lesa přijal potřebná opatření k ochraně lesa proti kůrovcům a lesy na území města jsou dle názoru účastníka řízení dostatečně ošetřeny proti kůrovcům. Ze záznamu z místního šetření soud zjistil, že dne 21.8.2018 orgán státní správy lesů zjistil, že v uvedené lokalitě je přímo tento den kůrovcové oko zpracováváno, pokácené stromy jsou kráceny a vytahovány z porostu na odvozní místo. Při druhém šetření dne 10.9.2018 odbor státní správy lesů zjistil, že kůrovcová hmota z lokality nad cestou je zpracována a odvezena. Z lokality Pod cestou byla kůrovcová hmota vytěžena a vytažena na cestu, nebyla odvezena, nebylo znát chemické ošetření. Orgán státní správy lesů přihlédl k situaci, že dříví bylo čerstvě pokáceno a taháno. Součástí spisu je fotodokumentace. Dnem 12.9.2018 bylo vyhlášeno usnesení, kterým bylo řízení ve věci uložení opatření k ochraně lesa proti kůrovcům zastaveno, neboť odpadl důvod zahájení řízení z moci úřední. Odvolání žalobce byla Krajským úřadem Pardubického kraje jako odvolacím správním orgánem zamítnuta.

39. Po provedeném dokazování soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Na základě pracovní smlouvy ze dne 31.1.2003 vznikl mezi žalobcem a žalovaným pracovní poměr se sjednaným druhem práce správce městských lesů a referent životního prostředí [stát. instituce]. Jeho pracovní pozici a pracovní náplň obsahuje popis pracovní pozice zaměstnance města zařazeného do městského úřadu jako referent odboru investic a majetku s pracovním zařazením správa městských lesů a s podrobně rozepsanou pracovní [anonymizováno]. S účinností od 1.11.2017 byl žalobci přiznán osobní příplatek ve výši 5.200 Kč měsíčně, a to již od 1.7.2016. Platovým výměrem s účinností ode dne 1.11.2018 a od 1.1.2019 nebyl žalobci žádný osobní příplatek stanoven, ani vyplacen. Žalovaný jako důvod odnětí osobního příplatku uvádí údajná pochybení žalobce, a to opožděné podání žádosti o poskytnutí finančního příspěvku na obnovu zajištění a výchovu lesních porostů do 40 let věku, která měla být učiněna do 31.8.2017. Dále mu bylo vytýkáno jeho chování v souvislosti se stížností na něj od paní [jméno] [příjmení], která jej požádala o zajištění prodloužení dříve uzavřené smlouvy na samovýrobu dřeva, které mělo být vykáceno do 15.12.2017, když jí sdělil, že má jít za starostou, aby jí smlouvu sám prodloužil. Toto bylo obsahem vytýkacího dopisu ze dne 21.12.2017. Další konkrétní pochybení žalobce je spatřováno v tom, že dne 2.10.2018 v průběhu pracovní doby žalobce tiskl na barevné tiskárně žalovaného soukromé dokumenty, což bylo obsahem vytýkacího dopisu ze dne 3.10.2018, a součástí tohoto vytýkacího dopisu je sdělení, že s účinností ode dne 1.11.2018 je žalobci odebrán osobní příplatek, neboť z dlouhodobého hlediska přestal splňovat podmínky pro jeho přiznání. Dnem 26.10.2018 je datován vytýkací dopis, ve kterém je žalobci vytýkáno, že v lesích [územní celek], jejichž je podle pracovní náplně správcem, se nachází nezpracovaná dřevní hmota napadená kůrovci, jím neoznačená ke zpracování a současně nebyla viditelně vedena a prováděna kontrola tzv. lapačů. Dále je žalobci vytýkáno, že požadoval umožnění nahlédnutí do správního spisu. Tyto skutečnosti jsou součástí vytýkacího dopisu ze dne 25.10.2018. Jiná konkrétní pochybení na straně žalobce žalovaný nezmiňuje, pouze obecně uvádí, že žalobce neplnil v průběhu trvání pracovního poměru mezi ním a žalovaným řadu dalších povinností, jež byly součástí jeho náplně, a v důsledku tohoto přístupu docházelo k zásadního zhoršení jeho pracovních výsledků. Dále bylo v řízení zjištěno, že žalovaný spolu s platem za listopad 2017 a listopad 2018 nevyplatil žalobci vůbec žádné odměny, zatímco všichni ostatní zaměstnanci činní na plný úvazek u žalovaného obdrželi odměny a v rámci platu za měsíc květen 2018 byla žalobci vyplacena odměna ve výši 3.000 Kč, ačkoliv u všech ostatních zaměstnanců se odměna pohybovala v částkách vyšších. V rámci odboru investic a majetku, v rámci oddělení, které řídila [anonymizováno] [jméno] [příjmení], pracovali [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kterým v květnu 2018 byly vyplaceny odměny ve výši 8.000 Kč každému z nich, v listopadu 2018 jim byly vyplaceny odměny 7.000 Kč a 12.000 Kč a v listopadu 2017 6.700 Kč a 6.800 Kč. Ohledně odměny žalovaný uvedl, že ta je nenárokovou složkou platu a nárok na poskytnutí odměny nikdy sám bez dalšího nevzniká. Rozhodnutí o poskytnutí odměny vždy náleží výlučně zaměstnavateli, tedy na žalovaném.

40. Předmětem tohoto sporu jsou dva nároky žalobce, a to nárok na doplacení osobního příplatku a nárok na doplacení odměny.

41. Ohledně nároku žalobce na doplacen osobního příplatku soud po právní stránce postupoval podle ustanovení § 131 odst. 1 zákoníku práce, platného ke dni 1.11.2018, ke kterému došlo k odnětí osobního příplatku žalobce. Podle tohoto ustanovení zaměstnanci, který dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci, může zaměstnavatel poskytovat osobní příplatek až do výše 50 % platového tarifu, nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen. Takto byl žalobci přiznán osobní příplatek a poskytován ode dne 1.7.2016 ve výši 5.200 Kč měsíčně. S účinností ode dne 1.11.2018 byl žalobci osobní příplatek zcela odebrán. Důvodnost odebrání či snížení osobního příplatku řeší judikatura Nejvyššího soudu ČR. Podle rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 832/2012 ke snížení nebo odejmutí osobního příplatku přiznaného zaměstnanci, který dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků (§ 131 odst. 1 zákoníku práce), může zaměstnavatel přistoupit jen tehdy, došlo-li k takovému zhoršení výsledku jeho pracovní činnosti posuzovaných podle množství a kvality, které odůvodňuje další poskytování osobního příplatku v menším rozsahu nebo které vyžaduje jeho odnětí. Okolnost, že zaměstnanec při plnění svých pracovních úkolů porušuje povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci ani míra jeho schopností a dovedností potřebných k výkonu práce, nejsou - neprojeví-li se ve výsledcích práce zaměstnance posuzovaných podle množství a kvality - z hlediska důvodů pro snížení nebo odnětí osobního příplatku významné. Stejně jako přiznání osobního příplatku předpokládá zhodnocení výsledku práce zaměstnance zaměstnavatelem, stejně tak by mělo dojít ke zhodnocení výsledku práce při následném rozhodnutí o odebrání osobního příplatku. Pracovní výsledky přitom nemusí mít souvislost s tím, zda zaměstnanec při plnění svých pracovních úkolů dodržuje povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci. Pracovní výsledky zaměstnance nelze ztotožňovat ani s jeho schopnostmi a dovednostmi potřebnými k plnění pracovních úkolů. Ke snížení nebo odnětí osobního příplatku může tedy zaměstnavatel přistoupit jen tehdy, došlo-li ke zhoršení výsledku pracovní činnosti posuzovaných podle množství a kvality, tedy když pracovní výsledky nelze nadále hodnotit jako velmi dobré. Obdobně se danou problematikou zabývá i rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1752/2013 nebo sp. zn. 21 Cdo 3488/2006. Soud při posouzení této věci dospěl k závěru, že podmínky pro odnětí osobního příplatku u žalobce nebyly splněny. Pokud byl žalobci přiznán osobní příplatek za dlouhodobé plnění většího rozsahu pracovních úkolů, soud vychází z toho, že od přiznání osobního příplatku s účinností od 1.7.2016 se rozsah pracovních úkolů na straně žalobce nezměnil. Tato skutečnost byla zjištěna ze svědecké výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako bezprostředně nadřízené zaměstnankyně žalovaného, ale vyplývá to i ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], tehdejšího tajemníka [stát. instituce], který se vyjádřil tak, že nedošlo ke snížení množství práce žalobce. Množství práce tedy nemůže být důvodem ke snížení řádně přiznaného osobního příplatku. Dalším kritériem, které je třeba hodnotit, je posouzení kvality práce žalobce. V tomto směru je třeba zdůraznit znění vytýkacího dopisu ze dne 3.10.2018, ve kterém je žalobci sděleno, s účinností ode dne 1.11.2018, odebrání osobního příplatku, neboť z dlouhodobého hlediska přestal splňovat podmínky pro jeho přiznání, a to v souvislosti s tiskem soukromých dokumentů na barevné tiskárně žalovaného. Žalobce se měl dopustit porušení povinností vyplývajících pro něj z právních předpisů vztahujících se k jemu vykonávané práci. V této souvislosti je třeba hodnotit rozsah práce žalobce ve spojení s obsahem jednotlivých výtek, které byly v období roku 2018 a 2019 žalobci doručovány. Soud bez dalšího hodnocení, zda byly tyto výtky důvodné či nikoliv, dospívá k závěru, že vytýkací dopisy a skutky zde obsažené zasahují tak malou část pracovní činnosti žalobce, že není možné z jejich pohledu říci, že došlo ke snížení kvality výsledků práce na straně žalobce. Z vytýkacích dopisů ze dne 21.12.2017, 3.10.2018 a 26.10.2018 vyplývají konkrétní pochybení žalobce, ale např. u tisku soukromých dokumentů, nebo výtky ohledně jednání vůči [příjmení] [příjmení], není zřejmé, že by toto pochybení mělo vliv na výsledky práce žalobce. Přitom z objektivně zjištěných skutečností je zjištěno, že v době od května do srpna 2018 probíhala v městských lesích [obec] kontrola ze strany ČIŽP - Oblastní inspektorát Hradec Králové, kdy se jednalo o komplexní kontrolu, a v protokolu o kontrole ze dne 2.5.2018 tento orgán konstatoval, že jsou zde řádně prováděna preventivní opatření proti výskytu kalamitních hmyzích škůdců a následně dne 23.8.2018 proběhlo došetření věci, kde tentýž orgán konstatoval, že jsou řádně prováděna veškerá preventivní opatření a nebyly zjištěny vážné nedostatky ani porušení předpisů na úseku ochrany lesa. Ke stejným závěrům dospěl audit, který byl prováděn v říjnu 2018, který vyzdvihl vysokou odbornou úroveň odborného lesního hospodáře, který je zároveň lesním správcem. Veškeré vnější kontroly tedy vždy dospěly k závěru, že hospodaření v městských lesích je bez problémů a žalobci bylo vysloveno velice kladné hodnocení. Takové hodnocení soud zjistil také ze svědecké výpovědi bezprostředně nadřízené zaměstnankyně žalovaného [příjmení] [příjmení], nakonec i z písemného pravidelného hodnocení žalobce provedeného [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení]. Soud tedy dospívá k závěru, že je žalovaný vázán svým výměrem o přiznání osobního příplatku žalobci ve výši 5.200 Kč měsíčně z důvodu vysoké kvality práce žalobce i stejného množství vykonávané práce a osobní příplatek by mohl odejmout pouze tehdy, pokud by pominul důvod pro jeho přiznání, k čemuž v dané věci nedošlo. Důvody, které jsou uvedeny v rozhodnutí o odebrání osobního příplatku, jsou jednak jednorázového charakteru a jednak malicherné v porovnání s celkovým rozsahem činnosti žalobce, který vyplývá z jeho pracovní náplně. Kladné hodnocení žalobce vyplývá i z pravidelného hodnocení, které bylo uskutečněno v rámci hodnocení nadřízených zaměstnanců a pochybení v činnosti žalobce, kterými žalovaný odůvodňuje odnětí osobního příplatku, nezaklají dle názoru soudu důvod pro odebrání osobního příplatku. Žalovaný tedy nepřípustně odebral osobní příplatek, a proto bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno, když výše žalované částky vychází z počtu odpracovaných dní v příslušných měsících od listopadu 2018 do února 2019 a představuje celkem částku 18.273 Kč (za 21 odpracovaných dní v listopadu 2018 4.963,64 Kč, za 17 odpracovaných dní v prosinci 2018 4.209,52 Kč, za 23 odpracovaných dní v lednu 2019 5.200 Kč a v únoru 2019 za 15 odpracovaných dní 3.900 Kč).

42. Dalším nárokem žalobcem uplatňovaným je vyplacení odměny. Žalobce spolu s platem za měsíce listopad 2017 a listopad 2018 nevyplatil žalobci vůbec žádné odměny a v rámci platu za květen 2018 byla vyplacena odměna ve výši 3.000 Kč, ačkoliv u ostatních zaměstnanců se poskytnutá odměna pohybovala v mnohem vyšších částkách. Žalobce shledává na straně žalovaného porušení povinností zajišťovat rovné zacházení se zaměstnanci. Soud po právní stránce tuto část nároku žalobce posoudil podle ustanovení § 1a odst. 1 písm. e), podle kterého smysl a účel ustanovení tohoto zákona vyjadřují i základní zásady pracovněprávních vztahů, jimiž jsou zejm. rovné zacházení se zaměstnanci a zákaz jejich diskriminace, dále podle § 16 odst. 1 zákoníku práce, podle kterého jsou zaměstnavatelé povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání, a dále podle ustanovení § 110 odst. 1 zákoníku práce, podle kterého za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda, plat nebo odměna z dohody. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 23.2.2016 sp. zn. 21 Cdo 4481/2014 je odměna za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolů nenárokovou složkou platu zaměstnance zaměstnavatele, ale v důsledku rozhodnutí zaměstnavatele o jejím přiznání se stává složkou platu nárokovou (obligatorní). Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1486/2005 ze dne 24.8.2006 dojde-li v pracovněprávních vztazích k porušování práv a povinností vyplývající z rovného zacházení nebo k diskriminaci, má zaměstnanec právo se domáhat, aby bylo upouštěno od tohoto porušování, aby byly odstraněny následky tohoto porušování a aby bylo dáno přiměřené zadostiučinění. Za situace, kdy již netrvá pracovní poměr mezi účastníky, může přicházet v úvahu poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nerovné zacházení spočívající v plnění, o němž lze podle okolností důvodně předpokládat, že by se jím jinak dostalo, jestliže by se z procesu rozhodování o fakultativní složce mzdy bylo vyloučeno ustanovení zakládající nerovnost mezi nimi a ostatními zaměstnanci. Soud v této věci vzal za prokázané, že žalobce u žalovaného vykonával specializovanou práci, která byla rozepsána v jeho pracovní náplni ze dne 30.11.2015, jeho práce byla hodnotiteli v rozhodném období, které je předmětem tohoto sporu, hodnocena nadprůměrně, žalobce byl hodnocen jako svědomitý, samostatný a zodpovědný pracovník s maximálním pracovním nasazením, o čemž svědčí dlouhodobé výsledky hospodaření a ekonomika lesního hospodářství, vyzdvihována byla vysoká odborná úroveň lesního hospodáře, který je lesním správcem a vyzdvihována bezprostředně nadřízenou pracovnicí byly i výsledky hodnocení auditu nejvyšší známkou. Kvalita i množství práce a plnění úkolů žalobce vyplývá i z objektivních vnějších kontrol jeho práce, a to z šetření ČIŽP a zprávy z venkovního šetření PEFC, která vyzdvihla silné stránky práce žalobce s tím, že slabé stránky zjištěny nebyly. Tajemník městského úřadu hodnocení nadřízené vedoucí ohledně kvality pracovních výsledků pomíjel, pomíjel i výsledky vnějších kontrol, nevzal v potaz splnění významných úkolů a negoval návrhy vedoucích zaměstnanců na udělení odměny žalobci. Takovou praxi vůči ostatním zaměstnancům neuplatňoval. Tato skutečnost vyplývá z přehledu odměn vyplacených ostatním zaměstnancům a ze svědecké výpovědi [anonymizováno] [příjmení] a negativní vztah mezi tajemníkem a žalobcem pottvvrzuje ve své svědecké výpovědi i [anonymizováno] [příjmení]. Z toho lze dovodit, že zaměstnavatel nebyl vůči žalobci objektivní. Soud tedy vyšel ze svědecké výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která sice neuvedla, v jaké výši odměny žalobci navrhovala, ale vyjádřila se tak, že to bylo v obdobné výši jako ostatním úředníkům, kteří pracovali v jejím oddělení, tj. jako paní [příjmení] a panu [příjmení]. Žalobce byl sice hodnocen jako nadprůměrný pracovník, ale dle názoru soudu, respektujíce náhled žalovaného na určitá pochybení v práci ze strany žalobce obsažená ve vytýkacích dopisech, musí žalobci náležet odměna ve výši alespoň průměrné částky, která byla vyplacena srovnatelným zaměstnancům žalovaného pracujícím v oddělení [anonymizováno] [příjmení]. Jestliže tedy v květnu 2018 zaměstnanci [příjmení] a [anonymizováno] obdrželi odměny ve výši 8.000 Kč, za toto období žalobci náleží odměna stejná, částka 3.000 Kč mu byla vyplacena a vyhověno žalobě bylo v rozsahu částky 5.000 Kč. V listopadu 2017 byla vyplacena těmto dvěma zaměstnancům odměna ve výši 6.700 Kč a 6.800 Kč, průměr z této částky představoval částku 6.750 Kč, která dle názoru soudu žalobci také náleží. V listopadu 2018 byla těmto zaměstnancům vyplacena částka 12.000 Kč a 7.000 Kč, žalobce za toto období požaduje částku 8.000 Kč odměny, protože soud je vázán žalobním návrhem, nemůže přisoudit více, bylo žalobci přiznáno 8.000 Kč a v tomto rozsahu tedy žalobě vyhověno. Žalovaný byl v průběhu sporu vyzván k zaplacení žalovaných částek i předžalobní výzvou, dostal se do prodlení s jejich zaplacením, a proto byl žalobci přiznán také zákonný úrok z prodlení. V rozsahu částky 1.250 Kč se zákonným úrokem z prodlení týkající se zčásti nepřiznané odměny byla žaloba zamítnuta.

43. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř., podle kterého, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Soud vychází z toho, že žalobce byl neúspěšný v poměrně nepatrné části předmětu řízení, a proto mu byly přiznány veškeré náklady v souvislosti s tímto řízením vynaložené. Jedná se o částku celkem 42.065,59 Kč, když ta sestává z žalobcem zaplaceného soudního poplatku a dále nákladů na právní zastoupení žalobce, a to za 11 úkonů právní služby po 2.700 Kč (převzetí věci, předžalobní výzva, návrh na vydání EPR, 2.6.2021 vyjádření k podání žalovaného, účast u jednání soudu dne 25.8.2021 - dva úkony, dne 27.10.2021, dále vyjádření ke svědecké výpovědi ze dne 17.1 a 18.1.2022 a účast při jednání soudu dne 23.3.2022 - dva úkony), 11x paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč a 3x cestovné vlakem dne 25.8.2021, dne 27.10.2021 a dne 23.3.2022, a to částky 147 Kč, 148 Kč a 184 Kč, dále podle § 14 má zástupce žalobce právo na náhradu za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby za 5 započatých půlhodin po 100 Kč, tj. 500 Kč, a 21% DPH dle § 137 o.s.ř. ve výši 7.114,59 Kč. Celkové náklady ve výši 42.065,59 Kč je žalovaný povinen nahradit ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (dle § 160 odst. 1 o.s.ř.) a dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je povinen je zaplatit k rukám zástupce žalobce.

44. Výrok o náhradě nákladů státu je odůvodněn § 148 odst. 1 o.s.ř., když tyto náklady jsou tvořeny zaplaceným svědečným ve výši 1.477 Kč Tyto náklady je žalovaný povinen zaplatit rovněž ve lhůtě stanovené dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení