10 C 44/2023 - 97

Rubrum

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kučerovou ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] o určení vlastnictví k části nemovitosti takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalobce je vlastníkem části pozemku původně označeného p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 1 [Anonymizováno] m2, a to konkrétně části označené jako [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 a části pozemku, původně označeného jako p. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, a to konkrétně té části, označené jako [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, vše zapsáno na listu vlastnictví č. [hodnota] vedeném u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, katastrální pracoviště [adresa], pro Katastrální území a obec [adresa], dle geometrického plánu přerozdělení pozemku vyhotoveného [tituly před jménem] [jméno FO], [adresa], č. plánu č.[hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ověřeného úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum] pod č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] s tím, že nedílnou součástí tohoto rozsudku je geometrický plán č. [hodnota]-[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno].

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech řízení 53 091,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou proti žalovanému domáhal určení, že je vlastníkem části pozemku původně označeného p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m2, konkrétně části označené jako [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 a části pozemku, původně označeného jako p. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, a to konkrétně té části, označené jako [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, vše zapsáno na listu vlastnictví č. [hodnota] vedeném u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], katastrální pracoviště [adresa], pro Katastrální území a obec [adresa], dle geometrického plánu přerozdělení pozemku vyhotoveného [tituly před jménem] [jméno FO], [adresa], č. plánu č.[hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ověřeného úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem [tituly před jménem] [jméno FO] dne 5. 8. 2023 pod č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Uvedl, že vystupuje v procesním postavení žalobce jako právní nástupce předchozího žalobce [jméno FO], který v předmětném sporu vystupoval jako žalobce pouze do doby, nežli Okresní soud v Kladně vyhověl návrhu předchozího žalobce a se souhlasem všech zúčastněných (včetně žalované i žalobce) připustil, aby do sporu místo předchozího žalobce vstoupil žalobce (rozhodnuto bylo usnesením ze dne 4. dubna 2024, č. j. 10 C 44/2023-86, pravomocně dne 6. 4. 2024).

2. Žalobce uvedl, že dne 11. 3. 2015 jako prodávající uzavřel s [jméno FO] jako kupujícím kupní smlouvu, na základě které na něj převedl za úplatu 1 350 000 Kč nemovitosti - pozemek p. č. st. [Anonymizováno] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře [Anonymizováno] m, jehož součástí je stavba – rodinný dům č.p. [Anonymizováno], vše zapsáno v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, katastrální pracoviště [adresa], pro obec a katastrální území [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota]. [jméno FO] byl poté – v roce 2015 - zapsán jako vlastník těchto nemovitostí v příslušném katastru nemovitostí.

3. Dne 19. 4. 2023 zaslala žalovaná jako organizační složkou státu [jméno FO] výzvu k uzavření nájemního/pachtovního vztahu ohledně části pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], s argumentací, že je výlučnou vlastnicí celého pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] a že jmenovaný část tohoto pozemku bez právního důvodu užívá. Žalobce však má za to, že již ke dni 11. 3. 2015, kdy převáděl výše uvedené nemovitosti na [jméno FO], byl sám vlastníkem všech těchto nemovitostí, tedy i té části pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], ohledně které žalovaná tvrdila a uplatňovala své nároky po [jméno FO] z titulu vlastnického práva v podobě výzvy, jak výše uvedeno. Žalobce uvedl, že vlastnické právo k předmětnému pozemku ještě přede dnem uzavření kupní smlouvy s [jméno FO] vydržel 4. Žalovaná navrhla žalobu, kterou podal ke zdejšímu soudu původně předchozí žalobce [jméno FO] a posléze ji doplnil žalobce, zamítnout, protože dle jejího právního názoru k vydržení předmětného pozemku nemohlo dojít. Chyběla dobrá víra držitele, protože sporný pozemek o rozloze [Anonymizováno] m2, který žalobce užíval, aniž by mu svědčilo vlastnické právo, je rozměrem v poměru k darovanému pozemku výrazným, tvoři v podstatě polovinu darovaného pozemku.

5. Výslechem žalobce [jméno FO], který v řízení nejprve vystupoval jako svědek a v tomto režimu byl také vyslechnut, bylo vzato za prokázané, že zhruba v roce 1996–97 mu darovala teta rodinný dům č. p. [Anonymizováno] v [Anonymizováno], k němuž náležela i zahrada. [adresa] sahala k přírodní hranici – ke svahu, další pozemek (ve vlastnictví jiné osoby nežli tety žalobce osoby) již pokračoval nahoře nad svahem. Při pohledu z okna směrem na východ byl u pozemku výklenek, ve kterém měla teta žalobce kdysi suché WC – východní pozemek tudíž nebyl zcela zarovnán. Rodinný dům spolu se zahrádkou žalobce od své tety v roce 1996–1997 převzal a až do roku 2015 užíval, včetně vedlejších stavení – chlívků, navazujících na nemovitost č. p. [Anonymizováno] směrem ke svahu. Během užívání předmětných nemovitostí si žalobce u Stavebního úřadu ve [Anonymizováno] vyřídil stavební povolení a provedl přístavbu rodinného domu směrem na východ od výklenku, nikdy přitom nenarazil na žádný problém, a nikdy mu nebylo řečeno, že užívá i pozemek, který od své tety fakticky neobdržel, protože by nebyl její atd. V tomto směru žalobce nikdo nikdy nekontaktoval. V období přístavby žalobce kontroloval snímek z pozemkové mapy, s výsledkem, že vše odpovídá faktickému stavu, stavba nezasahovala přes tehdy stanovenou hranici pozemku, kterým byl žalobce od své tety obdarován. Žalobce proto s klidným svědomím rodinný dům včetně zahrady v roce 2015 prodal předchozímu žalobci, ke kterému nemá žádný bližší vztah. Po celou dobu svého užívání, tedy od roku 1997 až do roku 2015, žalobce s hranicemi pozemku nijak nemanipuloval.

6. Výslechem předchozího žalobce [jméno FO] vzal soud za prokázané, že předchozí žalobce projevil o dům č. p. [Anonymizováno] v [Anonymizováno] zájem na přelomu let 2014/2015, v lednu 2015 se zúčastnil prohlídky domu a zahrady za přítomnosti žalobce, tehdejšího majitele nemovitostí. Dům i zahrada se nacházely přesně v tom stavu jako v současné době, bylo patrné, že zahrada je používána od plotu až ke zdi, včetně chlívku. Zeď, související bezprostředně související se svahem, byla na první pohled stará. Kupní smlouvu zpracovávala realitní kancelář Remax a původního žalobce na žádné neshody ve výměrách pozemků neupozornila. Stejně jako dříve žalobce, tak nyní i předchozí žalobce spolu s přítelkyní zahradu užívají ve stejném rozsahu, plot nikam neposunovali a teprve na konci roku 2022 se předchozí žalobce dozvěděl od žalované, že se část jimi užívané zahrady údajně nachází ve vlastnictví žalované. Při této příležitosti se předchozí žalobce dozvěděl, ale to až z geometrického plánu, že vně oplocení zahrady, mimo oblast jeho užívání, se nachází ještě malá část pozemku ve vlastnictví předchozího žalobce.

7. Z kupní smlouvy, uzavřené dne 11. 3. 2015 mezi žalobcem jako prodávajícím a předchozím žalobcem jako kupujícím, bylo prokázáno, že uvedeného dne prodal žalobce předchozímu žalobci nemovitosti: pozemek p. č. st. [Anonymizováno] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře [Anonymizováno] m, jehož součástí je stavba – rodinný dům č.p. [Anonymizováno], vše zapsáno v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, katastrální pracoviště [adresa], pro obec a katastrální území [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], za kupní cenu ve výši 1 350 000 Kč.

8. Ze seznamu nemovitostí, zapsaných na [Anonymizováno] [Anonymizováno] pro katastrální území [adresa] ([Anonymizováno]) soud zjistil, že [Anonymizováno] [Anonymizováno] je zapsána jako vlastník řady pozemků v této obci, mimo jiné též pozemku, označeného jako „[Anonymizováno]/[Anonymizováno]“.

9. Z výpisu z katastru nemovitostí zapsaných na LV [Anonymizováno] pro obec a katastrální území [adresa] ([Anonymizováno]) soud zjistil, že předchozí žalobce [jméno FO] byl ke dni 27. 9. 2023 veden jako výlučný vlastník nemovitostí: pozemek p. č. st. [Anonymizováno] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře [Anonymizováno] m, jehož součástí je stavba – rodinný dům č.p. [Anonymizováno], vše zapsáno v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa].

10. Z výpisu z katastru nemovitostí zapsaných na LV [Anonymizováno] pro obec a katastrální území [adresa] ([Anonymizováno]) ke dni 2. 3. 2015 soud zjistil, že žalobce byl k uvedenému datu zapsán jako vlastník nemovitostí: pozemku p. č. st. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno] bydlení a pozemku [Anonymizováno] o výměře 65 [Anonymizováno], zahrada.

11. Z korespondence mezi Státním pozemkovým úřadem a zástupcem předchozího žalobce i žalobce bylo vzato za prokázané, že žalovaná vyzývá předchozího žalobce [jméno FO] k uzavření nájemního vztahu ohledně části pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] o výměře [Anonymizováno] m.

12. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 30. 4. 2013 č. j. [spisová značka] bylo zjištěno, že žalobce ([Jméno zainteresované osoby 0/0]) uvedeným usnesením nabyl na základě dědického řízení do svého výlučného vlastnictví pozemek p. č. [hodnota] – zahrada, nacházející se v katastrálním území a obci [adresa], nemovitost zapsána na LV č. [hodnota], zapsáno v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa].

13. Z notářského zápisu, sepsaného dne 23. 5. 1997 [tituly před jménem] [jméno FO], notářkou ve [Anonymizováno], sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], bylo zjištěno, že žalobce ([Jméno zainteresované osoby 0/0]) nabyl předmětné nemovitosti: dům č. p. [Anonymizováno] a pozemek st. p. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m do svého výlučného vlastnictví na základě darovací smlouvy s [jméno FO], v níž vystupoval jako obdarovaný.

14. Z výpisu z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj Katastrální pracoviště [adresa] pro obec a katastrální území [adresa], LV č. [hodnota], bylo zjištěno, ke dni 20. 11. 2023 je vlastnicí pozemku p. č. [hodnota] – zahrada o výměře [Anonymizováno] m [jméno FO], s tím, že vlastnice uvedené nemovitosti nabyla předmětný pozemek na základě nabývacího titulu – smlouvy kupní, uzavřené dne 30. 3. 2016 s právními účinky zápisu k témuž dni.

15. Z kolaudačního rozhodnutí [právnická osoba] ve [Anonymizováno], odbor výstavby životního prostředí, ze dne 21. 6. 1999, bylo prokázáno, že bylo [právnická osoba] ve [Anonymizováno] povolil užívání přístavby rodinného domu č. p. [Anonymizováno] v [Anonymizováno], na kterou bylo vydáno stavební povolení dne 13. 10. 1997 pod č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], s tím, že stavebník „…prokázal právo k pozemku výpisem z katastru nemovitostí.“ 16. Předmětem sporu v projednávané věci je vlastnické právo k části pozemku v [Anonymizováno], označené jako p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 a k části pozemku, označené jako [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 1 m2.

17. Na základě provedeného důkazního řízení vzal soud za prokázaný skutkový děj, podle něhož žalobce [Jméno zainteresované osoby 0/0] získal v roce 1997 na základě darovací smlouvy do svého výlučného vlastnictví nemovitosti – pozemek p. č. st. [Anonymizováno] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře [Anonymizováno] m, jehož součástí je stavba – rodinný dům č.p. [Anonymizováno], vše zapsáno v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, katastrální pracoviště [adresa], pro obec a katastrální území [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota]. Citované nemovitosti žalobce od dárkyně, své tety, přijal a od roku 1997 až do roku 2015 užíval. Během užívání nemovitostí plot, ohraničující pozemek, neposunoval a nedostalo se mu za celou dobu užívání nemovitostí od žádné 3. osoby upozornění, že by snad užíval i pozemek (nebo alespoň jeho část), který mu vlastnicky nenáleží, ať již z jakýchkoliv důvodů. V roce 1999 provedl přístavbu rodinného domu, v té souvislosti se obrátil na [právnická osoba] ve [Anonymizováno], odbor výstavby životního prostředí, který požádal o kolaudační rozhodnutí, [právnická osoba] ve [Anonymizováno] žalobci užívání přístavby rodinného domu č. p. [Anonymizováno] v [Anonymizováno] povolil, aniž by byl ze strany úřadu žalobce upozorněn na nesrovnalosti v rozsahu faktického užívání pozemku v porovnání s rozsahem jeho vlastnického práva k nemovitostem. V roce 2015 žalobce se rozhodl nemovitosti, jak shora uvedeno, prodat předchozímu žalobci [jméno FO]; převedl na něj tedy nemovitosti ve stejném rozsahu, v jakém byl v roce 1997 obdarován: p. č. st. [Anonymizováno] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře [Anonymizováno] m, jehož součástí je stavba – rodinný dům č.p. [Anonymizováno], za kupní cenu 1 350 000 Kč a vlastníkem těchto nemovitostí se stal předchozí žalobce ([jméno FO]). Ani při tomto převodu v roce 2015 žalobce ani předchozí žalobce nebyli neupozorněni na případné nesrovnalosti ve výměře či označení pozemků, případně na odlišné vlastnické právo; tuto skutečnost, kterou předchozí žalobce i žalobce uvedl, žalovaná nevyvracela. Po 8 letech od doby uzavření kupní smlouvy mezi žalobcem a předchozím žalobcem (v roce 2023) žalovaná kontaktovala předchozího žalobce s výzvou k uzavření nájemní /pachtovní smlouvy a k placení nájemného /pachtovného, s tím, že část pozemku o výměře 155 m2 předchozí žalobce užívá bez právního důvodu, protože není v jeho vlastnictví.

18. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 2 občanského zákoníku, není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

19. Vzhledem k tomu, že k tvrzenému vydržení vlastnického práva žalobcem mělo dojít před 1. 1. 2014, posuzoval soud nárok žalobce podle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku.

20. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

21. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda je dán naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení vlastnictví ke sporné části pozemku. Vzhledem k tomu, že žalobce tvrdí, že byl ke dni převodu předmětných pozemků jejich vlastníkem, avšak zápis v katastru nemovitostí tomu neodpovídá, je naléhavý právní zájem nepochybně dán.

22. Podle § 134 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

23. Podle § 130 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

24. Z hlediska právního zhodnocení věci dospěl k závěru, podle něhož žalobce v roce 1997 nabyl na základě výše označeného notářského zápisu formou darovací smlouvy jako obdarovaný do svého výlučného vlastnictví dům č. p. [Anonymizováno] a pozemek st. p. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m. Žalobce se však stal držitelem i té části pozemku, ke které v předmětném sporu uplatňuje vlastnické právo žalobkyně - stal se tedy držitelem sporné části pozemku, který je předmětem tohoto řízení. Držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe (§ 129 odst. 1 obč. zák.). Je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným (§ 130 odst. 1 věta první obč. zák.). Oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o věc movitou, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost (§ 134 odst. 1 obč. zák.).

25. Otázkou dobré víry držitele, že mu věc se zřetelem ke všem okolnostem patří, se zabýval Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 11. 7. 2002, sp. zn. 22 Cdo 2190/2000 [uveřejněném pod č. C 1 304 v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck (dále jen „Soubor“)], podle něhož „oprávněným držitelem je držitel, který věc drží v omluvitelném omylu, že mu věc patří. Omluvitelný omyl je omyl, ke kterému došlo přesto, že držitel postupoval s obvyklou mírou opatrnosti, kterou lze se zřetelem ke všem okolnostem konkrétního případu po každém požadovat.“ V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2002, sp. zn. 22 Cdo 1398/2000 (uveřejněném pod č. C 1067 v Souboru), se uvádí, že „posouzení, je-li držitel v dobré víře či nikoli, je třeba vždy hodnotit objektivně a nikoli ze subjektivního hlediska (osobního přesvědčení) samotného účastníka.“ Vydržet lze vlastnické právo k části pozemku v situaci, kdy se nabyvatel pozemku mýlí o průběhu vlastnické hranice, v důsledku čehož se chopí i držby (části)sousedního pozemku, o němž se domnívá, že je součástí pozemku, který ve skutečnosti měl nabýt. Rozhodnými pro posouzení dobré víry držitele jsou okolnosti, které doprovázely nabytí vlastnického práva a s tím související držby části sousedního pozemku, kdy je třeba posoudit, zdali nabyvatel věděl či vzhledem k okolnostem vědět měl, kudy vede vlastnická hranice v terénu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2017, sp. zn. 22 Cdo 1734/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 3. 2017, sp. zn. 22 Cdo 81/2017, či ze dne 30. 5. 2017, sp. zn. 22 Cdo 1886/2017 (vše dostupné na www.nsoud.cz)].

26. Při hodnocení dobré víry žalobce soud v souladu s ustálenou judikaturou zkoumal, zda žalobce jako držitel neměl nebo nemohl mít při běžné opatrnosti, kterou po něm lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu požadovat, během vydržecí doby důvodné pochybnosti o tom, že mu celý pozemek, tak jak ho získal na základě darovací smlouvy, patří. V posuzované věci soud dospěl k závěru, že žalobce poté, co v roce 1997 nabyl nemovitosti do svého vlastnictví, neprojevil žádnou neopatrnost ve smyslu shora naznačeném. Při běžném ohledání nelze po žalobci spravedlivě požadovat, aby pozemek, deklarovaný v darovací smlouvě, nechával ještě po uzavření darovací smlouvy před notářem sám odborně přeměřovat a nelze po něm ani žádat, aby přesný rozměr pozemku přesně pouhým okem odhadl. Nelze hlavně pominout, že v rámci chystané přístavby žalobce v roce 1999 pořádal [právnická osoba] ve [Anonymizováno], odbor výstavby životního prostředí, o kolaudační rozhodnutí, kdy [právnická osoba] ve [Anonymizováno] žalobci povolil užívání přístavby rodinného domu č. p. [Anonymizováno] v [Anonymizováno], aniž by žalobce upozornil na nesrovnalosti v rozsahu mezi skutečným užíváním pozemku žalobcem a jeho vlastnickým právem k nemovitosti. [právnická osoba] ve [Anonymizováno] dokonce v roce 1999 odůvodnil vyhovění žádosti žalobce mimo jiné tím, že žalobce „…prokázal právo k pozemku výpisem z katastru nemovitostí.“ Tímto rozhodnutím byl žalobce orgánem státní správy utvrzen v tom, že je vše v pořádku, žádná nesrovnalost ve výměře a faktickém užívání pozemku nebyla shledána.

27. I kdyby měl žalobce od nabytí nemovitostí v roce 1997 pochybnosti o svém oprávněném užívání sporné části pozemku, od 5/1999 po kolaudačním rozhodnutí [právnická osoba] ve [Anonymizováno], jak shora uvedeno, mohl důvodně od těchto pochybností ustoupit a nabýt vnitřního přesvědčení o tom, že mu pozemky tak, jak je fakticky užívá, v plném rozsahu vlastnicky náleží. Soud má zato, že pokud ne od roku 1997, pak zcela jistě od roku 1999 žalobce v dobré víře byl. Dle názoru soudu lze proto jednoznačně uzavřít (a koneckonců zmiňuje to i žalovaná v jednom ze svých vyjádření), že žalobce byl nejpozději od roku 1999 po dobu minimálně 10 let oprávněným držitelem sporného pozemku v dobré víře, že mu i sporná část pozemku vlastnicky náleží, přičemž v této své dobré víře nebyl až do roku 2015, kdy nemovitosti převedl na předchozího žalobce [jméno FO], nikdy zpochybněn.

28. Žalobce proto dle právního názoru soudu vlastnické právo ke sporné části pozemku vydržel, a to již ke dni 21. 6. 2009, když k vydržení vlastnického práva může dojít podle § 134 obč. zák. pouze za splnění dvou podmínek, které ale žalobce zcela splnil: jednak se v jeho případě jednalo o oprávněnou držbu (viz odůvodnění shora) podle § 130 odst. 1 obč. zák. a dále došlo k uplynutí stanovené doby, po kterou musí mít oprávněný držitel věc nepřetržitě v držbě - u nemovitostí je tomu deset let. [adresa] víra žalobce se vztahuje též k nabývacímu titulu, darovací smlouvě, kdy platí, že pokud se nabyvatel nemovitostí (žalobce) na základě právní skutečnosti způsobilé k nabytí vlastnického práva (darovací smlouvy) chopí držby pozemku, na který se darovací smlouva nevztahuje, může být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že je vlastníkem i tohoto pozemku.

29. Způsobilým předmětem vydržení vlastnického práva je tak i pozemek, původně označený jako [Anonymizováno][Anonymizováno]1, a to konkrétně část, označená jako [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 a dále pozemek, původně označený jako p. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, a to konkrétně část, označená jako [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2.

30. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě vyhověl.

31. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., k postupu podle § 150 o. s. ř. soud neshledal žádný důvod. Soud proto přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 53 091,60 Kč. Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku 5 000 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 citované vyhlášky, sestávající 1) z částky 3 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., 2) z částky 3 100 Kč za předžalobní výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. 3) z částky 3 100 Kč za písemný návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., 4) vždy z částky 3 100 Kč za účast zástupce žalobce u jednotlivých jednání ve dnech 10. 1. 2024, 21. 2. 2024 a 17. 4. 2024, 5) písemné podání ze dne 28. 2. 2024, k tomu 9 režijních paušálů po 300 Kč, náhrada za ztrátu času ve dnech 9. 1. 2024, 10. 1. 2024, 21. 2. 2024 a 17. 4. 2024, za každý z vyjmenovaných dnů 4 hodiny ztráty času, celkem tedy [hodnota] hodin ztráty času po 100 Kč (1 600 Kč). Dále soud žalobci přiznal cestovné ve výši 1 760 Kč (cestováno 4 x ze sídla advokátní kanceláře zástupce žalobce, z toho třikrát k budově OS v Kladně a jednou na místo samé v rámci místního ohledání, nařízeného soudem (dne 9. 1. 2024), když za každou tuto jízdu vyúčtoval zástupce žalobce částku 440 Kč (cestováno automobilem tov. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [SPZ], průměrná spotřeba paliva (NM) 6,4 l/100 km, cena pohonných hmot 38,70 Kč/1litr, paušální náhrada 4,70 Kč za 1 km, najeto vždy (4x) na cestě tam a zpět 63 km a konečně náklady na vyhotovení geometrického plánu ve výši 7 000 Kč, což žalobce doložil fakturou č. [hodnota] ze dne 17. 8. 2023 s datem splatnosti dne 24. 8. 2023, vystavenou společností GEOdeti.com.

32. K nákladům řízení (vyjma soudního poplatku a nákladů za vyhotovení geometrického plánu) soud podle § 137 odst. 3 o. s. ř. připočetl 21 % DPH, neboť zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem této daně.

Poučení