10 C 51/2024 - 165

Rubrum

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Petrem Závadským ve věci žalobkyně: [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Jméno zainteresované společnosti 0/0], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupená advokátem [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] o zaplacení 29 397 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 700 Kč ve 3 splátkách pod ztrátou výhody splátek, přičemž první splátka činí 2 600 Kč, druhá splátka činí 2 600 Kč a třetí splátka činí 2 500 Kč. První splátka je splatná do 20. dne v kalendářním měsíci následujícím po právní moci tohoto rozsudku a následující splátky jsou splatné ve lhůtě jednoho měsíce od splatnosti předešlé splátky.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náklady řízení v částce 998 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice náhradu nákladů řízení v částce 3 232 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Českém Krumlově č. 19-520241/0710, variabilní symbol: 1110005124.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice náhradu nákladů řízení v částce 927 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Českém Krumlově č. 19-520241/0710, variabilní symbol: 1110005124.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení: * částky 27 248 Kč, kterou tvoří dlužná jistina, * úroku 28,17 % ročně z částky 27 248 Kč od 27. 2. 2024 do 27. 5. 2024, * úroku 14,75% ročně z částky 27 248 Kč od 28. 5. 2024, * úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 27 248 Kč do zaplacení, * částky 1 849 Kč z titulu dlužných úroků přirostlých do 26. 2. 2024, * částky 300 Kč z titulu náhrady účelně vynaložených nákladů na odeslání 3 upomínek.

2. Žalobkyně tvrdí, že dne 7. 8. 2023 uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 9174443, na jejímž základě mu poskytla 30 000 Kč, z níž mu částku 27 500 Kč vyplatila na účet a částku 2 500 Kč podle smluvních ujednání převedla na účet zprostředkovatele úvěru, čímž byla splněna povinnost žalovaného uhradit provizi zprostředkovatele. Žalovaný se smluvně zavázal žalobkyni uhradit 40 000 Kč ve 25 měsíčních splátkách po 1 600 Kč. K uzavření smlouvy došlo v elektronické formě prostřednictvím verifikační platby ve výši 1 Kč, kterou žalobce odeslal tak, že žalobkyni dorazila dne 10. 8. 2023. Žalovaný dohodnuté splátky však nesplácel řádně a včas, proto v souladu se smluvně dojednaným oprávněním žalobkyně učinila celou částku dluhu splatnou ke dni 26. 2. 2024. Odeslala mu současně 3 upomínky, za které požaduje úhradu účelně vynaložených nákladů 300 Kč (100 Kč za každou upomínku), jak bylo dojednáno ve smlouvě. Žalobkyně tvrdí, že žalovaný jí dluží na jistině 27 248 Kč, a dále tvrdí, že dlužné úroky přirostlé do 26. 2. 2024 činí 1 849 Kč. Ve smlouvě byl dohodnut úrok 28,17 % ročně, který žalobkyně po žalovaném požaduje po 90 dní od zesplatnění úvěru z částky 27 248 Kč. Po těchto 90 dnech z částky 27 248 Kč požaduje úrok, jehož výše odpovídá výši zákonného úroku z prodlení, tj. 14,75 % ročně. Žalobkyně tvrdí, že před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného.

3. Ve věci Okresní soud v Českém Krumlově (dále jen „soud“) vydal elektronický platební rozkaz ze dne 6. 5. 2024 čj. EPR 105456/2024-5, proti němuž žalovaný podal včasný odpor, čímž se elektronický platební rozkaz ze zákona ruší podle § 174 odst. 2 ve spojení s § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.).

4. V odůvodnění podaného odporu žalovaný zmínil, že o úvěr žádal prostřednictvím internetových stránek www.[Anonymizováno].cz. Namítá, že smlouva je neplatná, protože nebyly splněny požadavky kladené na dané právní jednání. V daném směru odkázal na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1741/2017 a usnesení 26 Cdo 1230/2019, podle nichž prostý e-mail bez elektronického podpisu nesplňuje požadavek písemného právního jednání. Žalovaný dále zpochybňuje uzavření smlouvy, neboť s ohledem na způsob kontraktačního procesu nelze věrohodně prokázat, jakou konkrétní smlouvu vůbec měl uzavřít. Na základě způsobu údajného kontraktačního procesu nelze učinit nezpochybnitelný závěr, že smlouvu nezpochybnitelným způsobem akceptoval. Žalobkyní popsaný způsob uzavíraní smlouvy podle žalovaného nesplňuje požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení eIDAS“). Jestliže žalobkyně do elektronické verze dokumentu vložila toliko elektronický kód či přístupové údaje k jejímu elektronickému systému, nejedná se o elektronický podpis umožňující ověřit, že po jejich připojení již dokument nedoznal žádné změny, jak požaduje čl. 26 nařízení eIDAS. Ve smlouvě o spotřebitelském úvěru byl stanoven úrok 28,17 % ročně a RPSN (roční procentní sazba nákladů) ve výši 44,5 % ročně. Obvyklá výše RPSN u úvěrů poskytovaných na spotřebu v srpnu 2024 činila 10,06 % ročně. Více než čtyřnásobné navýšení RPSN oproti její obvyklé výši je v rozporu s dobrými mravy. Žalovaný dále namítl, že žalobkyně řádně před uzavřením smlouvy nezkoumala jeho úvěruschopnost. Uzavírání smlouvy probíhalo pouze elektronicky. Žalovaný podle svého vyjádření dokládal jen 2 výplatní pásky. V tu dobu však měl na účtu velmi nízké pohyby vykazující nepoměr mezi příjmy a výdaji na splátky dalším úvěrovým společnostem. V srpnu 2023 měl příjem 35 000 Kč a na splátky úvěru vydal 23 000 Kč u 8 společností. Na případné jiné závazky se jej před uzavřením smlouvy žalovaná vůbec netázala.

5. Ve svém vyjádření ze dne 19. 7. 2024 žalobkyně zmínila, že pro účely posouzení úvěruschopnosti žalovaného ve vztahu k němu měla 2 výplatní pásky, negativní výpis z centrální evidence exekucí, negativní výpis z insolvenčního rejstříku, jeho čestné prohlášení ohledně jeho závazků, příjmů a závazků, informace z registru CRIF, výpis z katastru nemovití (dle něhož žalovaný vlastní dům, v němž bydlí), informaci, že žalovaný neměl vyživovací povinnost, posouzení nákladů na bydlení, při kterém vycházela z normativních nákladů na bydlení, informaci o výši existenčního a životního minima. Poskytnuté údaje žalobkyně ověřovala telefonicky. Shledala přitom, že žalovaný je schopen splácet 1 600 Kč měsíčně na sjednávaný úvěr a hradit splátku hypotečního úvěru 4 500 Kč měsíčně. I při zohlednění dalších jeho výdajů mu zbude částka 10 944 Kč měsíčně. Žalobkyně tvrdí, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím zprostředkovatelky [jméno FO], která si od žalovaného vyžádala jeho doklad totožnosti. Po prověření úvěruschopnosti žalobkyně zaslala smlouvu o úvěru opatřenou elektronickým podpisem žalobkyně na e-mail žalovaného. Aby byl úvěr schválen, musel žalovaný zaplatit verifikační platbu 1 Kč, což učinil. Veškeré listiny byly žalovanému zaslány nejen na jeho e-mail, ale rovněž zpřístupněny v individuální datové schránce zákazníka, kterou mu zřídila žalobkyně. Sjednanou úrokovou míru žalobkyně požaduje za souladnou s dobrými mravy.

I. Skutkový základ

6. Soud na základě dokazování učinil následující skutkové závěry. Za každým z dílčích skutkových zjištění je kurzívou v závorce uveden důkazní prostředek, na jehož základě soud dané skutkové zjištění učinil.

7. Z § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů, vyplává, že k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu.

8. Za jiný elektronický podpis je podle názoru soudu třeba považovat i elektronický podpis ve smyslu čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS. I.A. Jednání před uzavřením smlouvy o úvěru 9. Za účelem získání spotřebitelského úvěru žalovaný jednal s [jméno FO], která působí jako zprostředkovatelka úvěru mimo jiné pro žalobkyni (mezi stranami nesporná skutečnost, srov. podání žalobkyně ze dne 19. 7. 2024 na č. l. 46 a vyjádření žalovaného v protokole o jednání na č. l. 149; svědecký výslech [jméno FO] v protokole na č. l. 149).

10. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně žalovanému na jeho e-mail [e-mail] zaslala standardní informace o spotřebitelském úvěru (formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 19) a mezi stranami je nesporné, že daný formulář před uzavřením smlouvy žalovaný obdržel (mezi stranami nesporná skutečnost, srov. vyjádření žalovaného v protokole o jednání na č. l. 149). I.B. K posuzování úvěruschopnosti žalovaného 11. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela z toho, že číslo občanského průkazu žalovaného není v databázi neplatných dokladů vedené Ministerstvem vnitra, že žalovaný nefiguruje v centrální evidenci exekucí ani v insolvenčním rejstříku, že je zaměstnán s průměrným čistým měsíčním příjmem [částka], že bydlí ve vlastním domě s náklady na bydlení[Anonymizováno][částka] měsíčně (jde o částku normativních nákladů na bydlení), že splácí úvěry platbami ve výši[Anonymizováno][částka] + [částka] měsíčně a že nevyživuje další osobu (posouzení úvěruschopnosti na č. l. 30).

12. K dispozici pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného měla žalobkyně: * kopii občanského průkazu žalovaného (č. l. 57 a 57 verte), která odpovídá originálu občanského průkazu, který žalovaný předložil při jednání před soudem (protokol o jednání na č. l. 150); * 2 výplatní pásky žalovaného za červen 2023 a červenec 2023, podle nichž měl žalovaný čistou měsíční mzdu [částka] (za červen 2023) a [částka] (za červenec 2023) (výplatní pásky na č. l. 31 verte a na č. l. 32); * výpis z katastru nemovitostí, který dokládá, že žalovaný vlastní dům, kde má uvedenu adresu trvalého pobytu (výpis z katastru nemovitostí na č. l. 30 verte a na č. l. 55). Současně však z tohoto výpisu z katastru nemovitostí vyplývalo, že na dané nemovitosti vázne zástavní právo ve prospěch věřitelky [právnická osoba]., pro její pohledávku za žalovaným do výše [částka]. Zápis zástavního práva byl proveden v roce 2014 (výpis z katastru nemovitostí na č. l. 55); * výstup z insolvenčního rejstříku ke dni 7. 8. 2023 dokládající, že žalovaný nebyl v insolvenčním rejstříku veden (výstup z insolvenčního rejstříku na č. l. 33); * výpis z databáze CRIBIS, v němž nebyl o žalovaném veden žádný záznam (výstup z databáze CRIBIS na č. l. 33 verte); * výpis z registru REPI (registru platebních informací), v němž nebyl o žalovaném žádný záznam (výpis z registru REPI na č. l. 34); * statistické údaje od Českého statistického úřadu vztahující se k rodinným účtům za rok 2016, které obsahuje mimo jiné údaj o celkovém spotřebním vydání všech domácností (statistika rodinný účtů na č. l. 49); * statistické údaje od Českého statistického úřadu o výdajích domácností na konečnou spotřebu za roky 2016 až 2022 (statistika výdajů na konečnou spotřebu domácností na č. l. 50); * údaje o výši normativních nákladů na bydlení od 1. 1. 2023, které činí v bytech vlastníků částku 8 932 Kč, jsou-li v rodině 1 nebo 2 osoby (výše normativních nákladů na bydlení na č. l. 51); * údaje o výši životního mimina pro rok 2023, které činí pro jednotlivce 4 860 Kč (životní minimum 2023 na č. l. 52). I.C Neunesení důkazního břemene žalobkyně k obsahu čestného prohlášení žalovaného o závazcích a výdajích 13. Žalobkyně dále soudu předložila čestné prohlášení spotřebitele k jeho závazkům a výdajům. V textu prohlášení se mimo jiné uvádí, že žalovaný prohlašuje, že u něj nejsou dány podmínky úpadku ani hrozícího úpadku, že jeho výdaje na bydlení činí [částka] měsíčně, že jeho splátky úvěrů činí [částka] měsíčně, že je svobodný, že nemá děti a že jeho mzda činí [částka] měsíčně. Čestné prohlášení však není opatřeno žádným podpisem (čestné prohlášení na č. l. 35 a č. l. 35 verte). K čestnému prohlášení je připojen záznam o vložení dokumentu do systému, kde se uvádí, že dokument byl podepsán dne 10. 8. 2023 v 8.44 hodin z IP adresy [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno] (záznam o vložení dokumentu do systému na č. l. 36). Žalovaný při jednání před soudem potvrdil, že žalobkyni zaslal své čestné prohlášení, v němž uváděl výši svých výdajů a závazků. Žalovaný však popírá, že by jím zaslané čestné prohlášení obsahovalo ty údaje, které jsou uvedeny v tiskopisu čestného prohlášení na č. l. 35, který předložila žalobkyně.

14. Soud konstatuje, že rozebírané čestné prohlášení představuje soukromou listinu (nejde o veřejnou listinu ve smyslu § 134 o. s. ř.). Soudní praxe dospěla k závěru, podle něhož u soukromých listin je třeba rozeznávat jejich pravost (tedy skutečnost, že soukromá listina pochází od toho, kdo je v ní uveden jako vystavitel) a správnost (pravdivost). Listina je pravá, pochází-li od vystavitele a je jím též podepsána. Je-li listina pravá, není-li zfalšovaná nebo pozměněná, dokazuje, že vystavitel projevil vůli o obsahu v listině zachyceném, případně učinil prohlášení v listině obsažené. Je-li zpochybněna pravost soukromé listiny, nese důkazní břemeno pravosti ten, kdo z této listiny vyvozuje sobě příznivé následky; důkazní břemeno opaku, tj. popření pravdivosti listiny, zatěžuje toho, kdo ji popírá, jen tehdy, unesla-li protistrana důkazní břemeno pravosti (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 1996, sp. zn. 3 Cdon 1031/96, ze dne 21. 12. 2009, sp. zn. 29 Cdo 3478/2007, ze dne 24. 4. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1228/2012, a ze dne 26. 11. 2014, sp. zn. 33 Cdo 729/2013).

15. Žalovaný zpochybňuje, že by byl původcem toho čestného prohlášení, které soudu žalobkyně předložila. V takové případě tíží žalobkyni důkazní břemeno o tom, že žalovaný jí pro účely posouzení jeho úvěruschopnosti poskytl právě to čestné prohlášení, které žalobkyně předložila soudu, resp. že žalovaný je původcem čestného prohlášení, které soudu předložila žalobkyně. Uvedené důkazní břemeno však žalobkyně neunesla.

16. Žalovaný při jednání před soudem potvrdil, že nějaké čestné prohlášení o svých výdajích a závazcích zasílal. Soud tedy vychází z toho, že nějaké takové čestné prohlášení bylo žalobkyni zasláno. Žalovaný však popírá, že by jeho čestné prohlášení obsahovalo údaje, jaké jsou uvedeny v čestném prohlášení založeném na č. l. 35 předloženém žalobkyní. Soud uvádí, že předložené čestné prohlášení není opatřeno vlastnoručním podpisem žalovaného. Je k němu sice připojen záznam (č. l. 36), podle nějž byl dokument podepsán dne 10. 8. 2023 v 8:44:37 hodin z IP adresy [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno].5[Anonymizováno]s poznámkou „Tato strana dokumentu je vložena zcela automaticky informačním systémem [právnická osoba].[Jméno zainteresované společnosti 0/0], Interpretuje časové údaje a identifikuje osobu nebo technické prostředky, které dokumenty vytvořily v daném čase.“. Ani tento záznam však nepředstavuje důkaz o tom, že původcem čestného prohlášení je žalovaný. Zaprvé, není známo (žalobkyně to ve svých tvrzeních ani neuvádí) natož doloženo, kdo dne 10. 8. 2023 v 8:44:37 hodin užíval onu IP adresu [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]. Zadruhé, záznam o vložení do systému o naprosto shodném znění žalobkyně přiložila i k samotném úvěrové smlouvě (viz záznam o vložení dokumentu do systému na č. l. 27 verte). Je tak krajně nepravděpodobné, aby žalobce z IP adresy [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno] nějakým způsobem podepisoval ve stejný čas s přesností na sekundy (dne 10. 8. 2023 v 8:44:37 hodin) dva rozdílné dokumenty, a to smlouvu o úvěru a čestné prohlášení, zvláště za situace, kdy čestné prohlášení mělo být učiněno před uzavřením smlouvy tak, aby na jeho základě mohla být posouzena úvěruschopnost žalovaného tak, aby se až po jejím posouzení žalobkyně rozhodla, zda smlouvu o úvěru s žalovaným uzavře.

17. K čestnému prohlášení o závazcích a výdajích se při svém výslechu vyjádřila rovněž svědkyně [jméno FO] (zprostředkovatelka smlouvy o úvěru). Nevybavila si však již konkrétně případ žalovaného, neboť se setkává s velkou řadou klientů a žalovaný ji v paměti neutkvěl. Popsala proto obecně svou činnost a okolnosti uzavírání smluv mezi klienty a žalobkyní. [Anonymizováno]. [jméno FO] zmínila, že při jednání s klienty od nich vyžaduje výplatní pásky a ono čestné prohlášení. České prohlášení však klient zasílá elektronicky rovnou žalobkyni a čestné prohlášení nejde přes [Anonymizováno]. [jméno FO]. Ani výslech[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [jméno FO] proto nedokládá, že by žalovaný zaslal žalobkyni čestné prohlášení o obsahu, jak na č. l. 35 a č. l. 35 verte předložila žalobkyně.

18. Soud tedy shrnuje, že žalobkyně neunesla své důkazní břemeno k tvrzení, že jí žalovaný před uzavřením smlouvy o úvěru zaslal čestné prohlášení o obsahu na č. l. 35 a č. l. 35 verte, resp. neunesla své důkazní břemeno k tomu, jaké konkrétní údaje o své osobě, svých závazcích, dluzích a jejich splátkách jí žalovaný před uzavřením smlouvy sděloval. Žalobkyně ani její zástupce se nezúčastnili ani jednoho ze dvou jednání před soudem, zbavili se tak možnosti, aby je na jednání soud poučil podle § 118 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. I.D Ke smlouvě o úvěru 19. Následně žalovanému do jeho e-mailové schránky [e-mail] přišel e-mail, v němž jej žalobkyně informovala, že jeho žádost o úvěr byla schválena, stačí jen podepsat dokumenty a po podepsání je pro vyplacení úvěru nutno zaslat na účet žalobkyně č. [č. účtu] částku ve výši 1 Kč z účtu žalovaného uvedeného ve smlouvě. Variabilní symbol platby je číslo smlouvy [Anonymizováno]. V textu e-mailu se dále uvádí, že připsáním této platby bude smlouva o úvěru uzavřena (e-mail na č. l. 28). Žalovaný uvedený e-mail obdržel (mezi stranami nesporná skutečnost, srov. podání žalobkyně ze dne 19. 7. 2024 na č. l. 46 a vyjádření žalovaného v protokole o jednání na č. l. 149).

20. Žalobkyně současně žalovanému do jeho e-mailové schránky [e-mail] zaslala text smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], který byl za žalobkyni podepsán zaručeným elektronickým podpisem, a žalovaný tento e-mail obdržel a seznámil se s ním (mezi stranami nesporná skutečnost, srov. podání žalobkyně ze dne 19. 7. 2024 na č. l. 46 a vyjádření žalovaného v protokole o jednání na č. l. 149). Text zaslané smlouvy o spotřebitelském úvěru se shoduje s obsahem smlouvy založené na č. l. 21 (mezi stranami nesporná skutečnost, srov. podání žalobkyně ze dne 19. 7. 2024 na č. l. 46 a vyjádření žalovaného v protokole o jednání na č. l. 149).

21. Podle čl. XII.1. zaslaného textu smlouvu, je smlouva mezi stranami uzavřena i zasláním tzv. verifikační platby ve výši 1 Kč zákazníkem na účet poskytovatele úvěru s variabilním symbolem, kterým je číslo smlouvy (smlouva o spotřebitelském úvěru na č. l. 21). Žalovaný zaslal na účet žalobkyně č. [č. účtu] ze svého účtu částku 1 Kč s variabilním symbolem 9174443, který odpovídá číslu zaslané smlouvy o úvěru. [adresa] Kč byla na účet žalobkyně připsána dne 10. 8. 2023 (potvrzení o provedení transakce na č. l. 29). Žalovaný verifikační platbu ve výši 1 Kč zasílal s úmyslem uzavřít smlouvu o úvěru (mezi stranami nesporná skutečnost, srov. podání žalobkyně ze dne 19. 7. 2024 na č. l. 46 a vyjádření žalovaného v protokole o jednání na č. l. 161).

22. Ve smlouvě o spotřebitelském úvěru (smlouva o spotřebitelském úvěru na č. l. 21) se uvádí následující: * Žalobkyně poskytuje žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč s úrokem 28,17 % ročně. Žalovaný má podle smlouvy vrátit částku 40 000 Kč v 25 splátkách placeních měsíčně po 1 600 Kč. * Provize zprostředkovatelky [jméno FO] hrazená žalobkyní na pokyn žalovaného přímo zprostředkovatelce činí 2 500 Kč. * Je-li smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřena prostřednictvím zprostředkovatele, pak žalobkyně vyplatí provizi přímo zprostředkovateli, a žalovanému (žadateli o úvěr) zašle na jeho účet částku, která se rovná rozdílu mezi výší spotřebitelského úvěru a provizí zprostředkovatelky [čl. II. písm. b) smlouvy o úvěru]. * Součástí smlouvy o úvěru jsou mimo jiné úvěrové podmínky [čl. III. písm. a) smlouvy o úvěru]. * Podle smlouvy činí poplatek za odeslanou upomínku pro nesplácení splátek 100 Kč [čl. IV.4. písm. b) smlouvy o úvěru], který je splatný okamžikem odeslání upomínky [čl. IV.4. písm. c) smlouvy o úvěru]. Smlouva upravuje, že veškeré platby žalovaného budou započteny na pohledávku žalobkyně v tomto pořadí: 1) upomínací náklady, 2) na úhradu smluvní pokuty, 3) na nejstarší neuhrazenou splatnou splátku, 4) na úroky, 5) na úroky z prodlení a 6) na jistinu [čl. IV.5.smlouvy o úvěru] (smlouva o spotřebitelském úvěru na č. l. 21).

23. V srpnu 2023 (doba uzavření smlouvy) dosáhl výše 9,94 % ročně průměrný úrok, se kterým banky poskytovaly domácnostem úvěry na spotřebu s fixací nad 1 rok do 5 let včetně (údaje z databáze ARAD od České národní banky na č. l. 128).

24. Součástí e-mailu se zaručeným elektronickým podpisem, který žalovaný od žalobkyně obdržel, byl i text úvěrových podmínek, ve znění, jak jsou založeny na č. l. 25 (mezi stranami nesporná skutečnost, srov. podání žalobkyně ze dne 19. 7. 2024 na č. l. 46 a vyjádření žalovaného v protokole o jednání na č. l. 149).

25. Žalobkyně pak dne 10. 8. 2023 žalovanému na jeho účet [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] uvedený ve smlouvě zaslala částku 27 500 Kč (potvrzení o provedení transakce na č. l. 37, zpráva mBank na č. l. 126 a č. l. 127) a zprostředkovatelce [jméno FO] téhož dne zaslala na její účet částku 2 500 Kč (potvrzení o provedení transakce na č. l. 38).

26. Žalobce dne 19. 9. 2023 žalobkyni zaplatil 1 600 Kč, dne 20. 10. 2023 zaplatil 1 600 Kč a dne 23. 11. 2023 zaplatil 1 600 Kč (bonita smlouvy na č. l. 40; seznam operací na účtu žalovaného na č. l. 130).

27. Žalobkyně žalovanému zaslala dvě upomínky z důvodu prodlení s hrazením dohodnutých splátek úvěru, a to upomínku ze dne 26. 12. 2023 a upomínku ze dne 26. 1. 2024 (upomínky na č. l. 41; čestné prohlášení [jméno FO] o odeslání upomínek včetně seznamu zásilek na č. l. 41 verte a č. l. 42). Žalovaný při jednání potvrdil, že tyto upomínky obdržel do své poštovní schránky (vyjádření žalovaného v protokole na č. l. 149). Žalobkyně žalovanému zaslala přípis ze dne 26. 2. 2024, v němž jej informuje o tom, že se celý úvěr stal splatným a vyzvala jej k úhradě dlužné částky 29 097 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 497 Kč a upomínacích nákladů ve výši 300 Kč. Součástí tohoto přípisu byla i předžalobní výzva (zesplatnění pro smlouvu 917443 na č. l. 43). Uvedený přípis předala žalobkyně k poštovní přepravě dne 26. 2. 2024 (podací lístek na č. l. 43 verte) a žalovanému byl doručen do jeho poštovní schránky (vyjádření žalovaného v protokole na č. l. 149). K jeho uložení na poště došlo dne 1. 3. 2024 a vložení do poštovní schránky došlo dne 11. 3. 2024 (výpis z aplikace sledování zásilek na č. l. 129).

28. Žalovaný prostřednictvím e-mailu v březnu 2024 komunikoval s [jméno FO], která vystupovala za žalobkyni. Žalovaný se dotázal, zda by mohl dlužnou částku hradit ve splátkách po 2 500 Kč, na což mu [jméno FO] odpověděla, že splátky 2 500 Kč měsíčně má poznamenány a je třeba je hradit do 20. dne v měsíci pod ztrátou výhody splátek na účet č. [č. účtu] (e-mailová komunikace na č. l. 145).

29. Následně z účtu matky žalovaného [jméno FO] [Anonymizováno] byly zaslány platby v období od 20. 3. 2024 do 14. 8. 2024 v celkové výši 15 000 Kč (po 2 500 Kč měsíčně, vždy nejpozději 20. dne v měsíci) na účet [tel. číslo][Anonymizováno] s variabilním symbolem [var. symbol] (výpis z internetového bankovnictví na č. l. 131). Platby byly zaslány na účet [tel. číslo][Anonymizováno], který pro účel platby žalobkyně uvedla v žalobě a rovněž variabilní symbol odpovídá variabilnímu symbolu uvedenému v žalobě pro tento účel (strana 6 žaloby na č. l. 3). Jde současně o účet, který uvedla [jméno FO] v e-mailové komunikaci s žalovaným (viz bod 28. výše; e-mailová komunikace na č. l. 145). I.E K situaci žalovaného v době uzavírání smlouvy o úvěru a k současné situaci žalovaného 30. [Výše čisté mzdy] Žalovanému v období květen 2023 až srpen 2023 (3 měsíce před uzavřením smlouvy o úvěru) chodila na účet výplata za zaměstnání ve výši [částka] (květen 2023), [částka] (červen 2023), [částka] (červenec 2023) a [částka] (srpen 2023) (výpis z účtu žalovaného na č. l. 70 až 110). 31. [Přijaté spotřebitelské úvěry] Současně si však žalovaný bral spotřebitelské půjčky, aby pokryl své výdaje. V období květen 2023 až srpen 2023 mu na účet přišlo ze spotřebitelských úvěrů tyto částky (výpis z účtu žalovaného na č. l. 70 až 110): * 6 000 Kč dne 9. 5. 2023 od [právnická osoba]., * 5 000 Kč dne 9. 5. 2023 od [právnická osoba]. * 15 000 Kč dne 19. 5. 2023 od [právnická osoba]., * 4 000 Kč dne 23. 5. 2023 od [právnická osoba]., * 3 000 Kč dne 26. 5. 2023 od [právnická osoba]. * 1 000 Kč dne 1. 6. 2023 od [právnická osoba]., * 20 000 Kč dne 7. 6. 2023 od [právnická osoba]., * 4 000 Kč dne 20. 6. 2023 od [právnická osoba], * 8 000 Kč dne 22. 6. 2023 od [právnická osoba] * 4 200 Kč dne 22. 6. 2023 od [právnická osoba] * 1 300 Kč dne 23. 6. 2023 od [právnická osoba]. * 50 000 Kč dne 25. 6. 2023 od [jméno FO], a. s. * 25 000 Kč dne 13. 7. 2024 od [právnická osoba]. * 15 000 Kč dne 19. 7. 2023 od [právnická osoba] * 2 000 Kč dne 20. 7. 2023 od [právnická osoba]. * 6 000 Kč dne 26. 7. 2023 od [právnická osoba] * 6 000 Kč dne 30. 7. 2023 od [právnická osoba] * 3 000 Kč dne 2. 8. 2023 od [právnická osoba] * 27 500 Kč dne 10. 8. 2023 od žalobkyně (platba podle nyní posuzované smlouvy) * 30 000 Kč dne 11. 8. 2023 od [právnická osoba]. * 18 000 Kč dne 16. 8. 2023 od [právnická osoba] * 5 100 Kč dne 18. 8. 2023 od [právnická osoba] * 2 100 Kč dne 20. 8. 2023 od [právnická osoba] * 1 600 Kč dne 20. 8. 2023 od [právnická osoba] * 1 200 Kč dne 22. 8. 2023 od [právnická osoba] * 600 Kč dne 23. 8. 2023 od [právnická osoba] * 400 Kč dne 23. 8. 2023 od [právnická osoba] * 300 Kč dne 23. 8. 2023 od [právnická osoba] * 2 000 Kč dne 23. 8.2023 od [právnická osoba]. * 500 Kč dne 24. 8. 2023 od [právnická osoba] * 300 Kč dne 24. 8.2023 od [právnická osoba]. * 20 000 Kč dne 25. 8.2023 od [právnická osoba]. 32. [Odchozí splátky úvěrů a souvisejícího pojistného] Naopak jako splátky poskytnutých úvěrů žalovaný v období květen 2023 až srpen 2023 zaplatil tyto částky (výpis z účtu žalovaného na č. l. 70 až 110; seznam operací na účtu na č. l. 112): * 4 700 Kč dne 17. 5. 2023 jako splátku pro [Anonymizováno], * 5 990 Kč dne 17. 5. 2023 jako splátku pro [právnická osoba]., * 2 462,16 Kč dne 17. 5. 2023 jako splátku pro [Anonymizováno], a.s., dále tohoto dne zaplatil za pojištění přidružené k úvěru částku 460 Kč, * 4 700 Kč dne 18. 6. 2023 jako splátku pro [Anonymizováno], * 660,04 Kč dne 19. 6. 2023 jako splátku pro [Anonymizováno], a.s., dále tohoto dne zaplatil za pojištění přidružené k úvěru částku 460 Kč, * 1 802,12 Kč dne 20. 6. 2023 jako splátku pro [Anonymizováno], a. s. * 5 990 Kč dne 22. 6. 2023 jako splátku pro [právnická osoba]. * 20 966 Kč dne 4. 7. 2023 jako splátku pro [Anonymizováno] * 19 569 Kč dne 12. 7. 2023 jako splátku pro [právnická osoba] * 2 462,16 Kč dne 17. 7. 2023 jako splátku pro [Anonymizováno], a. s., dále tohoto dne zaplatil za pojištění přidružené k úvěru částku 460 Kč, * 4 700 Kč dne 17. 7. 2023 jako splátku pro [Anonymizováno] * 1 000 Kč dne 17. 7. 2023 jako splátku pro [Anonymizováno] * 5 990 Kč dne 19. 7. 2023 jako splátku pro [právnická osoba]. * 25 874 Kč dne 9.8. 2023 jako splátku pro [Anonymizováno] * 35 700 Kč dne 11. 8. 2023 jako splátku pro [právnická osoba] * 4 700 Kč dne 16. 8. 2023 jako splátku pro [Anonymizováno] * 1 000 Kč dne 16. 8. 2023 jako splátku pro [Anonymizováno] * 2 462,16 Kč dne 17. 8. 2023 jako splátku pro [Anonymizováno], a. s., dále tohoto dne zaplatil za pojištění přidružené k úvěru částku 460 Kč, * 5 990 Kč dne 18. 8. 2023 jako splátku pro [právnická osoba]. 33. [Smlouvy o úvěru – [Anonymizováno]] Žalovaný dále soudu předložil 2 smlouvy o úvěru s [jméno FO], a. s. (na smlouvě zmíněno obchodní označení [Anonymizováno]), první smlouva je ze dne 15. 12. 2022 s měsíční splátkou 4 654 Kč od žalovaného a poslední splátkou v prosinci 2032. Smlouva je opatřena podpisem za poskytovatele a u žalovaného je zmíněno, že smlouva byla podepsána využitím SMS kódu (smlouva o úvěru na č. l. 114). Druhá smlouva o úvěru je ze dne 25. 6. 2023 s měsíční splátkou 947 Kč od žalovaného a poslední splátku v červnu 2031 Smlouva je opatřena podpisem za poskytovatele a u žalovaného je zmíněno, že smlouva byla podepsána využitím SMS kódu (smlouva o úvěru na č. l. 117). 34. [Úvěr u [jméno FO]] Žalovaný měl dluh z úvěru u [právnická osoba]., který k 17. 8. 2023 činil 165 862,46 Kč, který splácel částkami v rozdílných výších. Zdaleka nejčastější výše platby, kterou za měsíc zasílal byla 2 922,16 Kč, a jeho platby zahrnovaly splátku jistiny, úroků a pojistného, případně úroku z prodlení. K 18. 7. 2024 činila výše jeho dluhu 148 277,11 Kč (výpis z úvěrového účtu na č. l. 120). 35. [Úvěr u [právnická osoba]] Dále žalovaný předložil smlouvu o úvěru s [právnická osoba]., ze dne 25. 8. 2021, podle níž minimální výše splátky činila 446 Kč. Smlouva je opatřena podpisem za poskytovatele a u žalovaného je u podpisu uveden kód (smlouva o úvěru na č. l. 122). 36. [Schválení půjčky u [Anonymizováno]] Dne 12. 7. 2023 Kamali informovala žalovaného, že mu schválila úvěr a žalovanému k jeho čerpání stačí jen podepsat smlouvu (e-mail na č. l. 124). 37. [Hypoteční úvěr] Žalovaného tížily splátky hypotečních úvěrů u [právnická osoba]. Šlo o úvěr ve výši 2 000 000 Kč se splátkou podle smlouvy ve výši 11 691,30 Kč měsíčně (úvěrová smlouva ze dne 24. 4. 2014 na č. l. 132) a úvěr ve výši 500 000 Kč se splátkou podle smlouvy ve výši 3 640,21 Kč (úvěrová smlouva ze dne 22. 6. 2015 na č. l. 138). Celkem podle těchto smluv měla měsíční splátka činit 15 331,51 Kč (11 691,30 Kč + 3 640,21 Kč). Žalovaný při jednání uvedl, že mu byly splátky hypotečního úvěru sníženy na 12 000 Kč a v současné době dokonce na 11 000 Kč (vyjádření žalovaného v protokolu na č. l. 149). V červenci 2023 a srpnu 2023 však na svůj druhý účet za účelem splátky hypotéky převáděl vždy 13 300 Kč (seznam operací na účtu na č. l. 112).

38. Soud vyhodnotil, že finanční situace žalovaného byla v období, kdy uzavíral posuzovanou smlouvu o úvěru (tj. v období květen až srpen 2023) taková, že si bral spotřebitelské úvěry za dané období v celkové výši 288 100 Kč (bod 31. výše), ze zaměstnání měl za toto období celkový příjem [částka] (bod 30. výše), a přesto všechny tyto příjmy stačily jen na úhradu dřívějších závazků (body 32. a 37. výše), jeho běžných výdajů a dalších výdajů, jak jsou patrny z výpisu z účtu. Přicházející prostředky (včetně prostředky z poskytnutých úvěrů) byly v krátké době po jejich připsání na účet spotřebovány (výpis z účtu žalovaného na č. l. 70 až 110), je tedy zřejmé, že výdaje, které v období květen až srpen 2023 žalovaný měl, byl schopen hradit jen díky tomu, že si opakovaně bral spotřebitelské úvěry, které používal zčásti na úhradu předchozích dluhů (k nim viz body 32. a 37. výše).

39. Ke své současné situace v době rozhodování soudu žalovaný uvedl, že má dceru, která se narodila 11. 7. 2019. Žije s dcerou a přítelkyní v domě, který je v jeho vlastnictví, ale na kterém vázne hypoteční úvěr. Příjem má žalovaný jen ze zaměstnání, a to ve výši cca [částka] čistého měsíčně. Hradí splátky stávajících úvěrů, na což vynakládá dohromady cca 15 000 Kč měsíčně. Dále hradí splátku hypotečního úvěru ve výši 11 000 Kč měsíčně. Hradí dceři školku, na což vydá 1 000 Kč měsíčně. Za své běžné životní potřeby (strava, hygienické potřeby, ošacení) vydá cca 4 000 Kč měsíčně. Do práce jezdí autem a za naftu vydá 1 500 Kč měsíčně. Z jeho příjmu [částka] mu tak měsíčně zbude tak 2 500 Kč ([částka] – 15 000 Kč – 11 000 Kč – 1 000 Kč + 4 000 Kč – 1 500 Kč), které užívá na volnočasové aktivity. Jeho přítelkyně má příjem ze zaměstnání cca 20 000 Kč čistého měsíčně, z čehož se hradí potřeby společné domácnosti, výdaje samotné přítelkyně žalovaného a potřeby pro dceru, na což je v souhrnu použit celý příjem přítelkyně, která tak nic neušetří (účastnický výslech žalovaného zaznamenaný v protokole na č. l. 149). Svůj dluh u žalobkyně je podle svých slov schopen splácet po 2 500 Kč až 2 600 Kč měsíčně (účastnický výslech žalovaného zaznamenaný v protokole na č. l. 149). II. Hodnocení soudu II.A Uzavření smlouvy 40. Po hmotněprávní stránce na posuzovanou věc dopadá úprava v § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), a v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru).

41. Soud shledal, že žalovaný s žalobkyní uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru o obsahu na č. l.

21. Žalobkyně totiž žalovanému do e-mailu zaslala danou smlouvu podepsanou svým zaručeným elektronickým podpisem a doručila mu do e-mailu i text připojených úvěrových podmínek. Zaslaný e-mail tedy představoval nabídku k uzavření smlouvy (ofertu) ve smyslu § 1732 občanského zákoníku. Žalovaný tento e-mail obdržel. Svou vůli akceptovat návrh a uzavřít smlouvu pak vyjádřil zasláním tzv. verifikační platby 1 Kč, neboť tuto platbu činil s vůlí smlouvu uzavřít. Text smlouvy přitom počítal s tím, že akceptace smlouvy se činí skrze tzv. verifikační platbu (čl. XII.1 smlouvy).

42. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu, nicméně nesplnění písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

43. Podle náhledu soudu byla v posuzované věci splněna i písemná forma smlouvy.

44. Dle § 562 odst. 1 občanského zákoníku platí: Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

45. E-mail, kterým žalobkyně zaslala smlouvu podepsanou zaručeným elektronickým podpisem, plně vyhovuje požadavkům § 562 odst. 1 na písemnou formu.

46. Požadavku na písemnou formu podle náhledu soudu odpovídá i akceptace návrhu smlouvy žalovaným v podobě tzv. verifikační platby.

47. Z § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů, vyplává, že k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu.

48. Za jiný elektronický podpis je podle názoru soudu třeba považovat i elektronický podpis ve smyslu čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS, podle něhož jsou „elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání.

49. Nařízení eIDAS nemá na elektronický podpis ve smyslu jeho čl. 3 bodu 10 přísné požadavky, neboť tímto podpisem může být např. i prosté uvedení svého jména pod textem e-mailu. I zaslání verifikační platby vyhovuje požadavkům v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS. Zaslaná platba skrze bankovní převod představuje data v elektronické podobě, která jsou evidována k jiným datům v elektronické podobě (tato data se evidují v systémech bank). Verifikační platbu přitom žalovaný užil jako prostředek k podpisu smlouvy, a to na základě výslovného ujednání s druhou stranou. O tomto způsobu podpisu se druhá strana dozvěděla z toho, že jí byla verifikační platba s příslušným variabilním symbolem připsána. Verifikační platba přitom vyhovuje i požadavkům na písemnou formu podle § 562 odst. 1 občanského zákoníku. Verifikační platby umožňuje určit osobu jednajícího, neboť protistrana se po připsání platby dozví, od koho pochází. Dále pak skrze užití předem dojednaného variabilního symbolu či připojené poznámky pro příjemce verifikační platba umožňuje jednoznačně identifikovat i vůli jednajícího učinit právní úkon.

50. Posuzovaná smlouva tedy byla uzavřena a byla dodržena i její písemná forma. II.B Pochybení při posuzovaní úvěruschopnosti 51. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru platí: (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

52. Poskytovatel úvěru se při zkoumání úvěruschopnosti nemůže spoléhat jen na informace od spotřebitele, ale musí je rovněž ověřovat (srov. bod 19. nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 [N 32/92 SbNU 334]; rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná z https://nalus.usoud.cz). Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) zdůraznil, že „poskytovatel úvěru musí zaprvé v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy, podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést s pomocí dokladů o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady“ (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a dalším, bod 37.; rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie z https://curia.europa.eu; zvýraznění doplněno soudem).

53. V obdobném duchu se vyjádřil i Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 (rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná z https://nsoud.cz), který uvedl, že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.“ Byť se Nejvyšší soud v citovaném rozhodnutí vyjadřoval k již zrušenému § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, s ohledem na obdobnou povahu této regulace s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a její shodný smysl se dané závěry Nejvyššího soudu uplatní i ve vztahu k aktuálně účinnému zákonu o spotřebitelském úvěru. Rovněž Nejvyšší správní soud shledal, že „věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení. Je také nutno dovodit, že věřitel by měl úvěruschopnost dlužníka aktivně zjišťovat a prověřovat, nikoliv se spokojit pouze s jeho ničím nedoloženými prohlášeními. Informaci o výši příjmu spotřebitele může věřitel ověřit například potvrzením o příjmu vystaveným zaměstnavatelem, telefonickým ověřením u zaměstnavatele či výpisem z bankovního účtu spotřebitele, kam byla příslušná částka připsána“ (bod 27 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 čj. 1 As 30/2015-39; rozhodnutí Nejvyšší správního soudu jsou dostupná z https://www.nssoud.cz).

54. Soud konstatuje, že pro účely posouzení úvěruschopnosti si poskytoval úvěru musí opatřit relevantní informace o zájemci o úvěr a jeho majetkové situaci. Jako prvotní zdroj takových informací se nabízí sám zájemce o úvěr, neboť od něj lze získat ucelené informace o jeho majetkové situaci (výše výdělku, pravidelné měsíční výdaje, dluhy a výše jejich splátek, počet vyživovaných osob, zdravotní stav atd.). Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat jen na prohlášení samotného zájemce o úvěr, ale je třeba informace od zájemce o úvěr též prověřit tam, kde je to reálně možné. Některé údaje je možné dobře ověřit (např. výši příjmu, kterou lze doložit výplatními páskami či výpisem z účtu). Zejména ověření výše příjmů žadatele o úvěr patří mezi nezbytnou součást posouzení úvěruschopnosti. Jiné informace od žadatele o úvěr již nemusí být tak snadné ověřit (např. to, zda žadatel nemá jiné než jím přiznané dluhy, neboť tato skutečnost se nemusí projevit ani v nejrůznějších registrech bankovních či nebankovních informací či v jiných zdrojích informací dostupných poskytovateli úvěru). Obecně tedy platí, že poskytovatel úvěru je povinen ověřit ty informace od spotřebitele, které jsou relevantní pro posouzení úvěruschopnosti a které reálně dostupným způsobem ověřit lze. U těch informací od spotřebitele, které poskytovatel úvěru nemá reálnou možnost ověřit, není možné na jejich ověřování trvat, neboť právní řád nemůže nikoho nutit k nemožnému. Nicméně i u té informace relevantní z hlediska posouzení úvěruschopnosti, kterou z pozice poskytovatele úvěru nelze reálně ověřovat, je stále třeba trvat na tom, aby si poskytovatel úvěru tyto informace od zájemce alespoň opatřil, byť je není schopen z dalšího zdroje ověřit.

55. Základním a zásadním krokem při posouzení úvěruschopnosti je to, aby si poskytovatel spotřebitelského úvěru od žadatele o úvěr zjistil údaje o jeho majetkové situaci. V každém případě je třeba zjistit údaje o výši příjmů a zdroji příjmů žadatele, o tom, zda má dluhy, a pokud ano, jak vysoké a jaké jsou jejich splátky.

56. V posuzované věci žalobkyně tvrdí, že od žalovaného informaci o jeho dluzích a splátkách jeho dluhů vyžadovala, a tvrdí, že tyto údaje jí žalovaný sdělil skrze vyplněné čestné prohlášení, které soudu předložila a které je založeno na č. l. 35.

57. Žalobkyně ovšem neunesla své důkazní břemeno, že žalovaný je původcem čestného prohlášení, které soudu předložila. Neunesla ani důkazní břemeno k tomu, jaké konkrétní údaje o své osobě, svých závazcích, dluzích a jejich splátkách jí žalovaný před uzavřením smlouvy sděloval (k tomu viz část I.C výše).

58. Soud dále dodává, že i kdyby hypoteticky žalobkyně prokázala, že žalovaný je původcem čestného prohlášení (č. l. 35), které soudu předložila (to však žalobkyně neprokázala), pak i tehdy její posuzování úvěruschopnosti trpí nedostatky. Žalobkyně z výpisu z katastru nemovitostí věděla, že žalovaný vlastní nemovitost, v níž bydlí. Současně z tohoto výpisu bylo patrné, že na nemovitosti vázne zástavní právo pro zajištění pohledávky banky do celkové výše 2 400 000 Kč. V takovém případě si měla žalobkyně od žalovaného zjistit bližší údaje o tom, pro jaký dluh vázne na nemovitosti zástavní právo (hypotéka). V čestném prohlášení na č. l. 35 je zmíněna splátka úvěru ve výši 5 990 Kč, což zjevně má být splátka spotřebitelského úvěru žalovaného u [právnická osoba]. Ostatně sama žalobkyně tvrdí (vyjádření ze dne 19. 7. 2024, text na č. l. 46 verte), že 5 990 Kč je splátka pro [právnická osoba]. Dále pak při posouzení úvěruschopnosti žalobkyně vycházela z toho, že žalovaný kromě splátky 5 990 Kč měsíčně hradí ještě jinou splátku ve výši 4 500 Kč (srov. výkaz posouzení úvěruschopnosti na č. l. 30), byť splátka ve výši 4 500 Kč není uvedena v čestném prohlášení na č. l.

35. Žalobkyně tvrdí (vyjádření ze dne 19. 7. 2024, text na č. l. 46 verte), že 4 500 Kč je splátka hypotečního úvěru. Soudu není zřejmé, odkud žalobkyně čerpala informaci o splátce hypotečního úvěru ve výši 4 500 Kč, neboť tato splátka není uvedena v jí předloženém čestném prohlášení. Pro neúčast u soudních jednání se žalobkyně připravila o možnost, aby ji soud vyzval k doplnění jejích tvrzení v daném směru. Současně žalobkyní tvrzená výše splátky hypotečního úvěru neodpovídá úvěrovým smlouvám s Raiffeisenbank, podle nichž splátka činila 15 331,51 Kč (blíže viz bod 37. výše). Žalovaný při svém výslechu zmínil, že později došlo ke snížení splátek hypotéky na 12 000 Kč a pak na 11 000 Kč. Údaj o splátce 4 500 Kč uvádění žalobkyní těmto částkám však neodpovídá.

59. Měla-li žalobkyně informace o zástavním právu v katastru nemovitostí, bylo třeba, aby si od žalovaného zjistila bližší informace k dluhu, který byl zajištěn zástavním právem. A bylo též třeba, aby si nechala doložit výši dluhu i splátky. Takové doložení bylo reálně možné, neboť si žalobkyně mohla od žalovaného vyžádat smlouvu o příslušném úvěru či si od něj vyžádat potvrzení banky o výši dluhu a výši splátek apod. Takto ovšem žalobkyně nepostupovala, neboť není zřejmé, kde vzala (nesprávnou) informaci o výši hypotéční splátky 4 500 Kč, natož aby doložila, že informaci o této splátce ověřovala.

60. Soud konstatuje, že zjištění a ověření údajů o výši splátky hypotéky je důležitou součástí posouzení úvěruschopnosti, neboť výše hypotečních splátek může být velmi citelnou výdajovou položkou žadatelů o úvěr.

61. Soud vyhodnotil, že žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného. Jednak neunesla své důkazní břemeno, že žalovaný je původcem čestného prohlášení, které soudu předložila, a neunesla důkazní břemeno k tomu, jaké konkrétní údaje o své osobě, svých závazcích, dluzích a jejich splátkách jí žalovaný před uzavřením smlouvy sděloval. Dále pak dostatečně nezjišťovala a neověřovala údaje o výši splátky hypotéky u žalovaného.

62. Neunesení důkazního břemene k tomu, jaké údaje jí o svých dluzích a jejich splátkách měl žalovaný uvést, je v posuzované věci o to závažnější, že žalovaný v době uzavírání smlouvy z objektivního hlediska nebyl úvěruschopný. V tomto období si totiž bral spotřebitelské úvěry, aby vůbec mohl hradit splátky stávajících spotřebitelských úvěrů (blíže viz část I.E tohoto rozsudku a zejména bod 38.). Prokázání toho, jaké údaje o svých dluzích žalovaný žalobkyni sdělil, má tak zásadní význam z hlediska hodnocení úvěruschopnosti. Pokud by totiž v tomto prohlášení žalovaný své závazky vylíčil v té formě, jak byly zjištěny soudem, pak by se žalobkyně dopustila flagrantního pochybení při svém závěru, že žalovaný je úvěruschopný. Pokud by žalovaný před žalobkyní své závazky a splátky tajil a v čestném prohlášení je úmyslně neuvedl, šlo by uvažovat o tom, že žalobkyně nedisponovala způsobem, jak zjistit, že žalovaný má i dluhy, které nedeklaruje. Jejich nezohlednění při posuzování úvěruschopnosti by pak nemohlo být hodnoceno jako její pochybení.

63. Jelikož však žalobkyně neunesla své důkazní břemeno k tomu, jaké údaje o své osobě a svých dluzích jí žalovaný sdělil, soud vychází soud z toho, že si od žalovaného tyto údaje nezjistila, což vede k závěru, že pochybila při posuzování úvěruschopnosti. Dále se její pochybení při posuzování úvěruschopnosti týkají toto, že dostatečně nezjišťovala a neověřovala údaje o výši splátky hypotéky u žalovaného. Úvěruschopnost žalovaného tedy žalobkyně neposoudila řádně a porušila tím svou povinnost podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. II.C Důsledky pochybení při posouzení úvěruschopnosti.

64. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí: Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

65. Jelikož žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného, je posuzovaná úvěrová smlouva neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. K neplatnosti smlouvy z tohoto důvodu soud přihlíží z úřední povinnosti. Neplatnost z tohoto důvodu současně žalovaný namítl (vyjádření žalovaného ze dne 14. 6. 2024, text na č. l. 17).

66. Jak uvedl Nejvyšší soud v bodu 16. rozsudku ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 (rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná z https://www.nsoud.cz): „Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru.“ 67. Protože nebyla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného, má žalobkyně právo toliko na vrácení poskytnuté jistiny, jak vyplývá z § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně žalovanému na jeho účet poskytla 27 500 Kč. Do dne rozhodnutí soudu žalovaný zaplatil 19 800 Kč (3 × 1 600 Kč + 6 × 2 500 Kč), k tomu viz body 26. a 29. výše. Je tedy povinen žalobkyni zbytek jistiny ve výši 7 700 Kč (27 500 Kč – 7 700 Kč).

68. Pro neplatnost úvěrové smlouvy není žalovaný povinen žádné další platby, o kterých smlouva pojednává.

69. Co se týče splatnosti jistiny, na jejíž vrácení je nárok podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, lze odkázat na body 16. a 17. zmíněného rozsudku sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 Nejvyššího soudu, kde se lze dočíst: „Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text ‚v době přiměřené jeho možnostem‘ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů ‚lichvářských‘ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“ (Zvýraznění doplněno soudem.)

70. Jak vyplývá z hodnocení Nejvyššího soudu v bodě 20. uvedeného rozsudku sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, splatnost u povinnosti vrátit jistinu podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nastává, není-li zde dohody stran, až na základě rozhodnutí soudu. Shodně viz závěr bodu 34. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 9. 2023 sp. zn. 25 Co 140/2023. V posuzované věci se tak splatnost u povinnosti vrátit jistinu nastane ve lhůtách uvedených v I. výroku tohoto rozsudku. Z tohoto důvodu je pak neoprávněný požadavek žalobkyně na úhradu úroku z prodlení. Splatnost jistiny (a to ve splátkách) nastane až po právní moci rozsudku, žalovaný tudíž není v době rozhodování soudu v prodlení a není tak povinen platit úrok z prodlení, který po něm žalobkyně požaduje.

71. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že spotřebitel je povinen zaplatit dlužnou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Na samotném spotřebiteli leží břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že v není v jeho možnostech zaplatit celou dlužnou jistinu najednou, nýbrž jen po splátkách rozložených v určité době, či dokonce že není v současnosti schopen splácet vůbec (viz bod 17. rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 1. 2023 sp. zn. 15 Co 246/2022). Při řešení otázky důkazního břemene mezi stranami lze vyjít z tzv. Rosenbergovy teorie dělení důkazního břemene, označované jako teorie analýzy norem, která je i současnou civilistickou doktrínou považována za primární a odpovídající procesním pravidlům obsaženým v účinném občanském soudním řádu. Základní pravidlo dělení důkazního břemene vycházející z této teorie stanoví, že procesní strana, jejíhož procesního cíle nelze dosáhnout bez použití určité právní normy, nese břemeno tvrzení i břemeno důkazní ohledně splnění skutkových předpokladů uplatnění této normy. Každá strana má proto dokázat skutkové předpoklady právní normy, která je této straně příznivá (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 8. 2020 čj. 22 Cdo 1287/2020-502). Norma obsažená v § 87 odst. 1 větě poslední zákona o spotřebitelském úvěru („Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“) je v části, která se týká určení doby vracení jistiny, a to tak že má jít o dobu přiměřenou možnostem spotřebitele, příznivá k samotnému spotřebiteli. Jde totiž o normu, která modifikuje povinnost platit ve prospěch spotřebitele tak, že ji rozkládá v čase. Je tudíž na samotném spotřebiteli, aby tvrdil a prokázal skutečnosti, které podporují závěr, že dlužnou jistinu není schopen splatit najednou. Půjde především o skutečnosti týkající se příjmu spotřebitele a jeho celkových sociálních a majetkových poměrů (srov. § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru), tj. skutečnosti, o kterých ví nejlépe jen sám spotřebitel a o nichž má právě spotřebitel nejlepší možnost nabídnout důkazy.

72. Z dokazování vyplynulo, že žalovanému z jeho příjmů po zaplacení nezbytných výdajů běžné spotřeby (jídlo, hygiena, ošacení, bydlení, výživa dcery) a po zaplacení splátek jeho dalších dluhů, zbývá cca 2 500 Kč měsíčně (viz bod 39. výše). Soud tedy shledal, že v možnostech žalovaného je dlužnou jistinu 7 700 Kč splatit ve 3 splátkách. První splátka činí 2 600 Kč a je splatná 20. dne v kalendářním měsíci následujícím po právní moci tohoto rozsudku. Druhá splátka činí 2 600 Kč a je splatná ve lhůtě 1 měsíce od splatnosti první splátky. Třetí splátka činí 2 500 Kč a je splatná ve lhůtě 1 měsíce od splatnosti druhé splátky.

73. Soud určil, že jistina se platí ve splátkách pod ztrátou výhody splátek, to znamená, že nesplní-li žalovaný některou splátku, má žalobkyně právo na vyrovnání celé pohledávky. Toto právo může žalobkyně uplatnit do splatnosti nejblíže příští splátky (srov. § 1931 občanského zákoníku).

III. Závěr

74. Žaloba je důvodná pouze částečně. Žalobkyně má vůči žalovanému nárok na úhradu zbytku jistiny ve výši 7 700 Kč, a to ve splátkách určených soudem (I. výrok).

75. Další žalobní požadavky žalobkyně jsou nepodložené s ohledem na neplatnost posuzované smlouvy o úvěru (II. výrok).

IV. Náklady řízení

76. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch, na náhradu nákladů proto dopadá úprava v § 142 odst. 3 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř.

77. Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne 25. 9. 2017 sp. zn. 32 Cdo 1492/2017, za účelem objektivního určení úspěchu ve věci je třeba vycházet nejen z jistiny, ale i příslušenství, kterého se žalobkyně domáhala. Úspěch ve věci je totiž vždy nezbytné určit z celého předmětu řízení, a tudíž zohlednit taktéž žalobou uplatňované příslušenství pohledávky Pro určení přesné výše příslušenství je rozhodný stav v době vyhlášení rozhodnutí soudu (§ 154 odst. 1 o. s. ř.).

78. Žalobkyně byla úspěšná v požadavku na zaplacení částky 7 700 Kč.

79. Ke dni rozhodnutí soudu (6. 9. 2024) po žalovaném žalobkyně požadovala celkem částku 34 544,87 Kč, která se skládá z těchto položek: * částky 27 248 Kč, * částky 1 908,45 Kč, jakožto úroku 28,17 % ročně z částky 27 248 Kč od 27. 2. 2024 do 27. 5. 2024, * částky 1 120,07 Kč, jakožto úroku 14,75 % ročně z částky 27 248 Kč od 28. 5. 2024 do 6. 9. 2024, * částky 2 119,35 Kč, jakožto úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 27 248 Kč do 6. 9. 2024, * částky 1 849 Kč, * částky 300 Kč.

80. Žalobkyně tudíž byla úspěšná z 22,29 % ( 7 700 Kč / 34 544,87 Kč). Neúspěšná naopak byla ze zbylých 77,71 %. V převážné míře tudíž byl úspěšný žalovaný, která tak má nárok na náhradu nákladů z 55,42 % (77,71 procentních bodů – 22,29 procentní bodů).

81. Žalovaný vynaložil náklady řízení v celkové výši 1 800 Kč (6 × 300 Kč), což je paušální náhrada nezastoupeného účastníka za 6 procesních úkonů po 300 Kč [§ 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 254/2015 Sb.)]. Žalovaný v řízení učinil těchto 6 úkonů, za které mu náleží paušální náhrada: 1) podání odporu (č. l. 12) jako písemného podání ve věci samé [§ 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb.]; 2) podání vyjádření ze dne 14. 6. 2024 (č. l. 14) jako písemného podání ve věci samé [§ 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb.]; 3) příprava účastni na jednání [§ 1 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 254/2015 Sb.]; 4) a 5) účast na jednání před soudem konaném dne 23. 8. 2024, které trvalo 2 hodiny 30 minut (č. l. 149), [§ 1 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 254/2015 Sb.]; účast na tomto jednání se tak počítá jako 2 úkony, neboť úkonem je účast na jednání za každé započaté 2 hodiny; 6) účast na jednání před soudem konaném dne 6. 9. 2024, které trvalo 30 minut (č. l. 161) [§ 1 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 254/2015 Sb.].

82. Žalovaný má nárok na náhradu nákladů řízení z 55,42 %. Žalobkyně je tudíž povinna mu na náhradě nákladů zaplatit 998 Kč ( 55,42 % z 1 800 Kč), a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

83. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil. Stát v řízení vynaložil náklady ve výši 4 159 Kč, což je svědečné pro [jméno FO] (usnesení ze dne 6. 9. 2024 čj. 10 C 51/2024-159). Žalobkyně je povinna zaplatit státu tento náklad řízení z 77,71 % (tj. v částce 3 232 Kč 77,71 % z 4 159 Kč) a žalovaný z 22,29 % (tj. v částce 927 Kč 77,71 % z 4 159 Kč), a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet soudu č. 19-520241/0710, variabilní symbol: 1110005124. Stejný variabilní symbol platí jak pro žalobkyni, tak žalovaného a je odvozen od spisové značky věci.