10 C 69/2024 - 207

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Lukášem Kučerou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: Česká [Anonymizováno] za níž jedná [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 5 310 470 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 5 310 470 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 1 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 5 310 470 Kč s příslušenstvím, která představuje škodu v podobě ušlého zisku, která žalobkyni vznikla v důsledku mimořádných opatření vydávaných žalovanou v období od [datum] do [datum]. Žalobu odůvodnila tím, že v daném období byla za strany žalované vydávána mimořádná opatření v souvislosti s pandemií onemocnění COVID-19, v jejichž důsledku došlo mj. k zásadnímu omezení pohybu osob, maloobchodního prodeje a k nucenému uzavření provozoven žalobkyně. K uvedeným omezením, tedy ke způsobení škody žalobkyni, došlo v důsledku následujících mimořádných opatření: mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 14601/2021-13/MIN/KAN ze dne 19. 5. 2021, ve znění mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 21735/2021-1/MIN/KAN ze dne 22. 5. 2021, a ve znění mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 14601/2021-14/MIN/KAN ze dne 25. 5. 2021, s účinností od 24. 5. 2021 do 31. 5. 2021; mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 14601/2021-12/MIN/KAN ze dne 14. 5. 2021, s účinností od 17. 5. 2021 do 24. 5. 2021; mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 14601/2021-9/MIN/KAN ze dne 5. 5. 2021, resp. mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 14601/2021-10/MIN/KAN, s účinností od 10. 5. 2021 do 17. 5. 2021; mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 14601/2021-7/MIN/KAN ze dne 29. 4. 2021, s účinností od 3. 5. 2021 do 10. 5. 2021; mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 14601/2021-6/MIN/KAN ze dne 23. 4. 2021, s účinností od 26. 4. 2021 do 3. 5. 2021; mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 14601/2021-1/MIN/KAN ze dne 6. 4. 2021, resp. mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 14601/2021-2/MIN/KAN ze dne 10. 4. 2021, ve znění mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 14601/2021-3/MIN/KAN ze dne 12. 4. 2021 a mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 14601/2021-4/MIN/KAN, s účinností od 12. 4. 2021 do 26. 4. 2021. Žalobkyně nárok uplatnila u žalované dne 28. 7. 2021 a opětovně přípisem ze dne 8. 10. 2021.

2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalobkyně uvedla, že žalobkyně uplatnila u žalované nárok ve formě ušlého zisku žádostí ze dne [datum]. Žalovaná neshledala naplnění předvídaných dle zákona č. 82/1998 Sb. Dále uvedla, že mimořádná opatření nebyla opatřeními obecné povahy, nýbrž jiným právním předpisem, za který nelze uplatňovat náhradu škody způsobenou výkonem veřejné moci. I kdyby se však jednalo o opatření obecné povahy nelze je považovat za nezákonné rozhodnutí. Žalovaná namítla i absenci aktivní věcné legitimace, neboť žalobkyně nesplňuje podmínku procesního účastenství, neboť mimořádná opatření žalované byla vydána bez návrhu. Žalovaná pak vyjádřila přesvědčení, že účastenství nelze přiznat ani osobě, která se domáhala zrušení mimořádných opatření. Žalovaná poukázala na mimořádnost okolností, za kterých byla opatření přijímána, podobnost s krizovým zákonem a absenci individuální aplikace práva. Žalovaná zmínila i nutnost zabránit rozvratu státních financí, když odmítla, že by kromě schválené ekonomické pomoci mohla být požadována další škoda či nemajetková újma z mimořádných opatření žalované, které byly zrušeny jen pro formální nedostatky. Žalovaná dále uvedla, že žalobkyně od státu, konkrétně prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu obdržela částku 41 759 658,91 Kč jakožto podporu v souvislosti s pandemií COVID-19.

3. Soud následně vyzval žalobkyni, aby uvedla, zda podle § 13 odst. 2 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii COVID-19, podala návrh na soudní přezkum mimořádných opatření, ze kterých vyvozuje vznik škody.

4. K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že v rámci své podnikatelské činnosti je členem spolku [právnická osoba]., IČO [IČO] (dále jen „spolek“), sdružující podnikatele s obdobným předmětem podnikání. Dne [datum] se spolek v zastoupení svých členů obrátil na žalovanou s předžalobní výzvou, na kterou žalovaná nereagovala. Spolek nicméně nebyl aktivně legitimován k podání žaloby na soudní přezkum mimořádných opatření dle pandemického zákona. Z tohoto důvodu tak v rámci spolku byli vybráni členové spolku, kteří aktivně legitimováni byli. Žalobkyně k podání žaloby vybrána nebyla. Žaloba byla podána proti mimořádnému opatření ze dne 23. 4. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-6/MIN/KAN. Žaloba byla podána k ochraně zájmu všech dotčených členů spolku. Na nákladech právního zastoupení v rámci této žaloby se podílela i žalobkyně, která část nákladů na právní služby hradila prostřednictvím spolku, a to na základě faktury č. [hodnota]. Žalobkyně byla dobře informována v otázce dané žaloby i z mediálního prostoru. Žalobkyně tak považovala za nelogické podávat vlastní návrh, kterým by jen zbytečně zahltila soudní soustavu. Z pohledu žalobkyně tak její nárok nemůže být odmítnut formalistickým poukazem na to, že žalobkyně se přímo neúčastnila soudního řízení o zrušení daných mimořádných opatření. Žalobkyně nezůstala pasivní, naopak se aktivně bránila a účastnila se podání správní žaloby, a to prostřednictvím spolku.

5. Při jednání konaném dne [datum] byla žalobkyně vyzvána podle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), aby uvedla, v čem konkrétně spatřuje existenci okolností zvláštního zřetele hodných, pro které žalobkyně veškeré prostředky nápravy nevyčerpala, a to ve vztahu ke každému mimořádného opatření, které žalobou uplatňuje, a aby k prokázání těchto tvrzení navrhla konkrétní důkazy.

6. Žalobkyně na výzvu soudu doplnila, že se řídila úvahou, zda je ekonomicky rentabilní podat správní žalobu a zda se jí výsledek žaloby nějak vyplatí, nebo alespoň zásadním způsobem neprodraží, nebo zda se jedná o postup bez jakékoliv naděje na faktické zlepšení jejího postavení. Žalobkyně se z důvodu trvající pandemie nacházela ve velmi špatné finanční situaci, kdy veškeré finanční rezervy byly prakticky vyčerpány a k tomu nemohla provozovat fakticky svou podnikatelskou činnost. K tomu žalobkyně poukázala na skutečnost, že náklady na právní služby za podání správní žaloby proti jednotlivým mimořádným opatřením byly značné, kdy je třeba i přihlédnout k tomu, že opatření trvala nanejvýš v řádu dnů, než je žalovaná zrušila a vydala nové. V období od [datum] do [datum], tedy celkem [hodnota], bylo v platnosti celkem [hodnota] mimořádných opatření žalované. Průměrná délka opatření byla přibližně 4 dny. Trvat na podání žalob ve lhůtě 30 dnů dle pandemického zákona je tak toliko formalistické, když praktický dopad správních žalob na postavení žalobkyně by byl v daném případě roven 0, a to i v případě, že by žalobkyně skutečně všechna dotčena mimořádná opatření napadla žalobou. V zákonem stanovené lhůtě k vyčerpání opravného prostředku tak nebylo v daném případě reálně možné ani takový prostředek podat, natož očekávat jakýkoliv faktický výsledek takové žaloby. Pandemická omezení související s trvajícím ohrožením onemocněním COVID-19 měla i nezanedbatelné dopady na soudy a jiné složky státní správy, přičemž občané a podnikatelé byli opakovaně vyzýváni k trpělivosti, vstřícnosti a k tomu, aby maximálně vyšli vstříc potřebám společnosti trpící pandemií. V neposlední řadě uvedla, že proti mimořádnému opatření ze dne 23. 4. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-6/MIN/KAN se žalobkyně bránila, kdy Nejvyšší soud vydal rozhodnutí až po konci rozhodného období, ve kterém mimořádné opatření platilo a jednalo se fakticky o výrok čistě akademický.

7. Při jednání konaném dne [datum] soud mj. žalobkyni vyzval podle § 118a odst. 1 o. s. ř., aby uvedla, na základě, jakého mechanismu podali návrh na zrušení opatření obecné povahy žalobkyně ze dne 6. 4. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-1/MIN/KAN právě vybraní navrhovatelé a jakým způsobem se žalobkyně zajímala o průběh daného řízení.

8. K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že v rámci spolku se takto domluvili její členové. Aktivně se zajímala o podanou žalobu, když i hradila část nákladů na právní zastoupení. Právní zástupce navrhovatelů aktivně konzultovat věc se všemi členy spolku. Nicméně v samotném řízení před Nejvyšším správním soudem aktivní nebyla.

9. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně předběžné uplatnila svůj nárok za období [Anonymizováno] u žalované dne [datum] Dále bylo mezi účastníky nesporné, že žalobkyně čerpala covidové dotace a že u jednotlivých dotačních titulů podepisovala čestné prohlášení, že již nebude žádat jiné náhrady škody.

10. Z uplatnění nároku na náhradu škody ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně uplatnila u žalované nárok na náhradu škody ve formě ušlého zisku ve výši 53 063 290 Kč za období od [datum] do [datum].

11. Z doručenky na čl. 30 spisu bylo zjištěno, že žalované byla doručena žádost o náhradu škody za období od [Anonymizováno] do [Anonymizováno] dne [datum].

12. Z vyrozumění o posouzení žádosti ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná vyrozuměla žalobkyni, že dne [datum] byla žalované doručena žádost o náhradu škody ze dne [datum].

13. Z emailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že spolek [právnická osoba] informovala žalobkyni, že zaslala žalované předžalobní výzvu. Z emailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že spolek [právnická osoba] informuje žalobkyni, kolik peněz zatím bylo od členů vybráno na správní žalobu. Z emailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že spolek [právnická osoba] zaslala žalobkyni fakturu za přefakturaci části nákladů na právní služby na správní žalobu. Z emailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že spolek [právnická osoba] informuje své členy, že podaná správní žaloba byla úspěšná. Z emailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že spolek [právnická osoba] informuje své členy o celkových nákladech na právní služby za podanou správní žalobu.

14. Z vyúčtování právních služeb na správní žalobu bylo zjištěno, že na žalobkyni připadla částka 72 600 Kč.

15. Ze zálohové faktury č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že spolek [právnická osoba] vystavila žalobkyni fakturu na část nákladů na právní služby ve výši 72 600 Kč.

16. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že spolek [právnická osoba] zaslala žalobkyni předžalobní výzvu týkající se mimořádného opatření žalobkyně ze dne 6. 4. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-1/MIN/KAN.

17. Ze spisu Nejvyššího správního soudu sp. zn. [sp. zn.] bylo zjištěno, že byl podán návrh na zrušení části opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ze dne 23. 4. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-6/MIN/KAN/ bylo v části čl. I bodu 5 písm. h). Z referátu na čl. 20 bylo zjištěno, že byl dán pokyn k vyvěšení na listinnou a elektronickou úřední desku vyrozumění, výzvy a poučení osoby zúčastněné na řízení. Vyrozumění, výzva a poučení osoby zúčastněné na řízení založeno ve spise na čl.

25. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-45 bylo zjištěno, že opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ze dne 23. 4. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-6/MIN/KAN/ bylo v části čl. I bodu 5 písm. h) v rozporu se zákonem. Ze spisu bylo dále zjištěno, že se do řízení přes výzvu soudu nepřipojila žádná zúčastněná osoba.

18. Ze spisu Nejvyššího správního soudu sp. zn. [sp. zn.] bylo zjištěno, že byl podán návrh na zrušení opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ze dne 23. 4. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-6/MIN/KAN/ v části čl. I bodu 15. Z referátu na čl. 17 bylo zjištěno, že byl dán pokyn k vyvěšení na listinnou a elektronickou úřední desku vyrozumění, výzvy a poučení osoby zúčastněné na řízení. Vyrozumění, výzva a poučení osoby zúčastněné na řízení založeno ve spise na čl.

22. Z usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-65 bylo zjištěno, že návrh na zrušení opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ze dne 23. 4. 2021, č. j. [Anonymizováno] [č. účtu]-6/MIN/KAN/ v části čl. I bodu 15 se odmítá z důvodu, že navrhovatel neměl aktivní procesní legitimaci. Ze spisu bylo dále zjištěno, že se do řízení přes výzvu soudu nepřipojila žádná zúčastněná osoba.

19. Ze spisu Nejvyššího správního soudu sp. zn. [sp. zn.] bylo zjištěno, že byl podán návrh na zrušení opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ze dne 23. 4. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-6/MIN/KAN/ v části čl. I bodu 2. Z referátu na čl. 3 bylo zjištěno, že byl dán pokyn k vyvěšení na listinnou a elektronickou úřední desku vyrozumění, výzvy a poučení osoby zúčastněné na řízení. Vyrozumění, výzva a poučení osoby zúčastněné na řízení založeno ve spise na čl.

6. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-24 bylo zjištěno, že opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ze dne 23. 4. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-6/MIN/KAN/ bylo v části čl. I bodu 2 v rozporu se zákonem. Ze spisu bylo dále zjištěno, že se do řízení přes výzvu soudu nepřipojila žádná zúčastněná osoba.

20. Ze spisu Nejvyššího správního soudu sp. zn. [sp. zn.] bylo zjištěno, že byl podán návrh na zrušení opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ze dne 23. 4. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-6/MIN/KAN. Z referátu na čl. 23 bylo zjištěno, že byl dán pokyn k vyvěšení na listinnou a elektronickou úřední desku vyrozumění, výzvy a poučení osoby zúčastněné na řízení. Vyrozumění, výzva a poučení osoby zúčastněné na řízení založeno ve spise na čl.

28. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-52 bylo zjištěno, že opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ze dne 23. 4. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-6/MIN/KAN/ bylo v části čl. I bodu 5 písm. d) v rozporu se zákonem. Ze spisu bylo dále zjištěno, že se do řízení přes výzvu soudu nepřipojila žádná zúčastněná osoba.

21. Ze spisu Nejvyššího správního soudu sp. zn. [sp. zn.] bylo zjištěno, že byl podán návrh na zrušení části opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ze dne 23. 4. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-6/MIN/KAN. Z referátu na čl. 9 bylo zjištěno, že byl dán pokyn k vyvěšení na listinnou a elektronickou úřední desku vyrozumění, výzvy a poučení osoby zúčastněné na řízení. Vyrozumění, výzva a poučení osoby zúčastněné na řízení založeno ve spise na čl.

14. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-44 bylo zjištěno, že opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ze dne 23. 4. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-6/MIN/KAN/ bylo v části čl. I bodu 5 písm. a) a e). bodu 11, bodu 18 písm. b) a bodu 19 v rozporu se zákonem. Ze spisu bylo dále zjištěno, že se do řízení přes výzvu soudu nepřipojila žádná zúčastněná osoba.

22. Ze spisu Nejvyššího správního soudu sp. zn. [sp. zn.] bylo zjištěno, že byl podán návrh na zrušení opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ze dne 23. 4. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-6/MIN/KAN/ v části čl. I bodu 1. Z referátu na čl. 35 bylo zjištěno, že byl dán pokyn k vyvěšení na listinnou a elektronickou úřední desku vyrozumění, výzvy a poučení osoby zúčastněné na řízení. Vyrozumění, výzva a poučení osoby zúčastněné na řízení založeno ve spise na čl.

40. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-91 bylo zjištěno, že opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ze dne 23. 4. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-6/MIN/KAN/ bylo v části čl. I bodu 1) a opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ze dne 29. 4. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-7/MIN/KAN/ bylo v části čl. I bodu 1) v rozporu se zákonem. Ze spisu bylo dále zjištěno, že se do řízení přes výzvu soudu nepřipojila žádná zúčastněná osoba.

23. Ze spisu Nejvyššího správního soudu sp. zn. [sp. zn.] bylo zjištěno, že byl podán návrh na zrušení opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ze dne 23. 4. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-6/MIN/KAN/ v části čl. I bodu 7. Z referátu na čl. 19 bylo zjištěno, že byl dán pokyn k vyvěšení na listinnou a elektronickou úřední desku vyrozumění, výzvy a poučení osoby zúčastněné na řízení. Vyrozumění, výzva a poučení osoby zúčastněné na řízení založeno ve spise na čl.

24. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-75 bylo zjištěno, že opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ze dne 23. 4. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-6/MIN/KAN/ bylo v části čl. I bodu 7 a opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ze dne 29. 4. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-6/MIN/KAN/ bylo v části čl. I bodu 7 v rozporu se zákonem. Ze spisu bylo dále zjištěno, že se do řízení přes výzvu soudu nepřipojila žádná zúčastněná osoba.

24. Ze spisu Nejvyššího správního soudu sp. zn. [sp. zn.] bylo zjištěno, že byl podán návrh na zrušení opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ze dne 23. 4. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-6/MIN/KAN/ v části čl. I bodu 5 písm. b) a c). Z referátu na čl. 8 bylo zjištěno, že byl dán pokyn k vyvěšení na listinnou a elektronickou úřední desku vyrozumění, výzvy a poučení osoby zúčastněné na řízení. Vyrozumění, výzva a poučení osoby zúčastněné na řízení založeno ve spise na čl.

13. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-65 bylo zjištěno, že opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ze dne 23. 4. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-6/MIN/KAN/ bylo v části čl. I bodu 5 písm. b) a c) v rozporu se zákonem. Ze spisu bylo dále zjištěno, že se do řízení přes výzvu soudu nepřipojila žádná zúčastněná osoba.

25. Ze spisu Nejvyššího správního soudu sp. zn. [sp. zn.] bylo zjištěno, že byl podán návrh na zrušení opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ze dne 14. 5. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-12/MIN/KAN/ v části čl. I bodu 6. Z referátu na čl. 8 bylo zjištěno, že byl dán pokyn k vyvěšení na listinnou a elektronickou úřední desku vyrozumění, výzvy a poučení osoby zúčastněné na řízení. Vyrozumění, výzva a poučení osoby zúčastněné na řízení založeno ve spise na čl.

13. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-25 bylo zjištěno, že opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ze dne 14. 5. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-12/MIN/KAN/ bylo v části čl. I bodu 6 v rozporu se zákonem. Ze spisu bylo dále zjištěno, že se do řízení přes výzvu soudu nepřipojila žádná zúčastněná osoba.

26. Ze spisu Nejvyššího správního soudu sp. zn. [sp. zn.] bylo zjištěno, že byl podán návrh na zrušení opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ze dne 14. 5. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-12/MIN/KAN/ v části čl. 1 písm. a) a čl. I. bodu 4 písm. a). Z referátu na čl. 20 bylo zjištěno, že byl dán pokyn k vyvěšení na listinnou a elektronickou úřední desku vyrozumění, výzvy a poučení osoby zúčastněné na řízení. Vyrozumění, výzva a poučení osoby zúčastněné na řízení založeno ve spise na čl.

21. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-44 bylo zjištěno, že opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ze dne 14. 5. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-12/MIN/KAN/ se v části čl. I bodu 1 písm. a) a čl. I. bodu 4 písm. a) ruší dnem právní moci tohoto rozsudku. Ze spisu bylo dále zjištěno, že se do řízení přes výzvu soudu nepřipojila žádná zúčastněná osoba.

27. Ze spisu Nejvyššího správního soudu sp. zn. [sp. zn.] bylo zjištěno, že byl podán návrh na zrušení opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ze dne 14. 5. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-12/MIN/KAN/ v části čl. I bod 18. Z referátu na čl. 5 bylo zjištěno, že byl dán pokyn k vyvěšení na listinnou a elektronickou úřední desku vyrozumění, výzvy a poučení osoby zúčastněné na řízení. Vyrozumění, výzva a poučení osoby zúčastněné na řízení založeno ve spise na čl.

8. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-23 bylo zjištěno, že opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ze dne 14. 5. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-12/MIN/KAN/ bylo v části čl. I bodu 18 v rozporu se zákonem. Ze spisu bylo dále zjištěno, že se do řízení přes výzvu soudu nepřipojila žádná zúčastněná osoba.

28. Ze spisu Nejvyššího správního soudu sp. zn. [sp. zn.] bylo zjištěno, že byl podán návrh na zrušení části opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ze dne 14. 5. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-12/MIN/KAN. Z referátu na čl. 27 bylo zjištěno, že byl dán pokyn k vyvěšení na listinnou a elektronickou úřední desku vyrozumění, výzvy a poučení osoby zúčastněné na řízení. Vyrozumění, výzva a poučení osoby zúčastněné na řízení založeno ve spise na čl.

30. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-66 bylo zjištěno, že opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ze dne 14. 5. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-12/MIN/KAN/ bylo v části čl. I bodu 14 v rozporu se zákonem. Ze spisu bylo dále zjištěno, že se do řízení přes výzvu soudu nepřipojila žádná zúčastněná osoba.

29. Ze spisu Nejvyššího správního soudu sp. zn. [sp. zn.] bylo zjištěno, že byl podán návrh na zrušení části opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ze dne 14. 5. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-2/MIN/KAN. Z referátu na čl. 17 bylo zjištěno, že byl dán pokyn k vyvěšení na listinnou a elektronickou úřední desku vyrozumění, výzvy a poučení osoby zúčastněné na řízení. Vyrozumění, výzva a poučení osoby zúčastněné na řízení založeno ve spise na čl.

20. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-48 bylo zjištěno, že opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ze dne 10. 4. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-2/MIN/KAN, opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ze dne 12. 4. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-3/MIN/KAN a opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ze dne 19. 4. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-4/MIN/KAN se ruší čtvrtým dnem od právní moci tohoto rozsudku. Ze spisu bylo dále zjištěno, že se do řízení přes výzvu soudu nepřipojila žádná zúčastněná osoba.

30. Ze spisu Nejvyššího správního soudu sp. zn. [sp. zn.] bylo zjištěno, že byl podán návrh na zrušení části opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ze dne 29. 4. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-4/MIN/KAN. Z referátu na čl. 41 bylo zjištěno, že byl dán pokyn k vyvěšení na listinnou a elektronickou úřední desku vyrozumění, výzvy a poučení osoby zúčastněné na řízení. Vyrozumění, výzva a poučení osoby zúčastněné na řízení založeno ve spise na čl.

46. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-90 bylo zjištěno, že opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ze dne 29. 4. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-4/MIN/KAN/, ve znění opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ze dne 3. 5. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-8/MIN/KAN bylo v části čl. I bodu 5 písm. h) v rozporu se zákonem. Ze spisu bylo dále zjištěno, že se do řízení přes výzvu soudu nepřipojila žádná zúčastněná osoba.

31. Ze spisu Nejvyššího správního soudu sp. zn. [sp. zn.] bylo zjištěno, že byl podán návrh na zrušení části opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ze dne 29. 4. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-4/MIN/KAN. Z referátu na čl. 26 bylo zjištěno, že byl dán pokyn k vyvěšení na listinnou a elektronickou úřední desku vyrozumění, výzvy a poučení osoby zúčastněné na řízení. Vyrozumění, výzva a poučení osoby zúčastněné na řízení založeno ve spise na čl.

27. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-84 bylo zjištěno, že opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ze dne 29. 4. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-4/MIN/KAN/, ve znění opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ze dne 3. 5. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-8/MIN/KAN bylo v části čl. I bodu 5 písm. a) a 11 v rozporu se zákonem. Ze spisu bylo dále zjištěno, že se do řízení přes výzvu soudu nepřipojila žádná zúčastněná osoba.

32. Ze spisu Nejvyššího správního soudu sp. zn. [sp. zn.] bylo zjištěno, že byl podán návrh na zrušení části opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ze dne 29. 4. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-4/MIN/KAN. Z referátu na čl. 39 bylo zjištěno, že byl dán pokyn k vyvěšení na listinnou a elektronickou úřední desku vyrozumění, výzvy a poučení osoby zúčastněné na řízení. Vyrozumění, výzva a poučení osoby zúčastněné na řízení založeno ve spise na čl.

44. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-73 bylo zjištěno, že opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ze dne 29. 4. 2021, č. j. [Anonymizováno] [č. účtu]-4/MIN/KAN/, ve znění opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ze dne 3. 5. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-8/MIN/KAN bylo v části čl. I bodu 2 a 6 v rozporu se zákonem. Ze spisu bylo dále zjištěno, že se do řízení přes výzvu soudu nepřipojila žádná zúčastněná osoba.

33. Ze spisu Nejvyššího správního soudu sp. zn. [sp. zn.] bylo zjištěno, že byl podán návrh na zrušení části opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ze dne 29. 4. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-7/MIN/KAN. Z referátu na čl. 21 bylo zjištěno, že byl dán pokyn k vyvěšení na listinnou a elektronickou úřední desku vyrozumění, výzvy a poučení osoby zúčastněné na řízení. Vyrozumění, výzva a poučení osoby zúčastněné na řízení založeno ve spise na čl.

26. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-56 bylo zjištěno, že opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ze dne 29. 4. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-7/MIN/KAN bylo v části čl. I bodu 16 v rozporu se zákonem. Ze spisu bylo dále zjištěno, že se do řízení přes výzvu soudu nepřipojila žádná zúčastněná osoba.

34. Ze spisu Nejvyššího správního soudu sp. zn. [sp. zn.] bylo zjištěno, že byl podán návrh na zrušení části opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ze dne 29. 4. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-7/MIN/KAN. Z referátu na čl. 10 bylo zjištěno, že byl dán pokyn k vyvěšení na listinnou a elektronickou úřední desku vyrozumění, výzvy a poučení osoby zúčastněné na řízení. Vyrozumění, výzva a poučení osoby zúčastněné na řízení založeno ve spise na čl.

16. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-52 bylo zjištěno, že opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ze dne 29. 4. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-7/MIN/KAN bylo v části čl. I bodu 5 písm. g) v rozporu se zákonem. Ze spisu bylo dále zjištěno, že se do řízení přes výzvu soudu nepřipojila žádná zúčastněná osoba.

35. Ze spisu Nejvyššího správního soudu sp. zn. [sp. zn.] bylo zjištěno, že byl podán návrh na zrušení části opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ze dne 29. 4. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-13/MIN/KAN, ve znění opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ze dne 22. 5. 2021, č. j. MZDR 21735/2021-1/MIN/KAN a ze dne 25. 5. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-14/MIN/KAN. Z referátu na čl. 10 bylo zjištěno, že byl dán pokyn k vyvěšení na listinnou a elektronickou úřední desku vyrozumění, výzvy a poučení osoby zúčastněné na řízení. Vyrozumění, výzva a poučení osoby zúčastněné na řízení založeno ve spise na čl.

11. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [sp. zn.]-27 bylo zjištěno, že opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ze dne 19. 5. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-13/MIN/KAN, ve znění opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ze dne 22. 5. 2021, č. j. MZDR 21735/2021-1/MIN/KAN a ze dne 25. 5. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-14/MIN/KAN bylo v části čl. I bodu 4 písm. a) v rozporu se zákonem. Ze spisu bylo dále zjištěno, že se do řízení přes výzvu soudu nepřipojila žádná zúčastněná osoba.

36. Soud k důkazu zamítl provést daňová přiznání žalobkyně, audit, přehledové tabulky, účetnictví žalobkyně, výzvy k programu podpory podnikatelů, články na čl. 118, výslech pana [Anonymizováno], souhrnné prezentace [právnická osoba] za rozhodné období, epidemiologická aktualizace a doporučení [podezřelý výraz] za rozhodné období pro nadbytečnost, neboť soud má dostatečně zjištěný skutkový stav na základě, kterého je schopen učinit právní a skutkové závěry.

37. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a po přihlédnutí ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, dospěl soud k závěru o skutkovém a právním stavu:

38. Soud učinil tento skutkový závěr, že žalobkyni není důvodu nevěřit, že se jí vydaná mimořádná opatření dotkla, že mimořádná opatření dodržovala, a že byla frustrována nedostatkem jejich odůvodnění. Na mimořádná opatření z důvodu jejich zrušení Nejvyšším správním soudem lze hledět jako nezákonná rozhodnutí, jak bylo zjištěno z provedených spisů Nejvyššího správního soudu. Nicméně žalobkyně nemůže žádat náhradu nemajetkové újmy z nezákonných mimořádných opatření, když jí nesvědčí podmínka účastenství na těchto nezákonných rozhodnutích, když se ani v jednom případě aktivně nedomáhala jejich soudního přezkumu.

39. Soud posoudil věc právně následovně: Podle ustanovení § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ustanovení § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ustanovení § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ustanovení § 8 odst. 3 OdpŠk nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce. Podle ustanovení § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle odst. 3 citovaného ustanovení je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Podle ustanovení § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle ustanovení § 26 OdpŠk platí, že pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem. Podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném do 25. 2. 2022 (dále jen „pandemický zákon“), nestanoví-li tento zákon jinak, použije se zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o ochraně veřejného zdraví“). Podle ustanovení § 2 odst. 1 pandemického zákona, ve znění účinném do 25. 2. 2022, může Ministerstvo zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“), krajská hygienická stanice nebo [právnická osoba] (dále jen „krajská hygienická stanice“) za účelem likvidace epidemie COVID-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku nařídit mimořádné opatření, kterým přikáže určitou činnost přispívající k naplnění uvedeného účelu, nebo zakáže nebo omezí určité činnosti nebo služby, jejichž výkonem by mohlo být šířeno onemocnění COVID-19, anebo stanoví podmínky provádění takových činností nebo poskytování takových služeb. Ministerstvo může nařídit mimořádné opatření podle věty první s celostátní působností nebo s působností na území několika krajů. Krajská hygienická stanice může mimořádné opatření nařídit na území svého správního obvodu. Podle ustanovení § 13 pandemického zákona, ve znění účinném do [datum], k projednání návrhu podle soudního řádu správního na zrušení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2 nebo mimořádných opatření podle § 69 odst. 1 písm. b) nebo i) zákona o ochraně veřejného zdraví ve stavu pandemické pohotovosti, jejichž účelem je likvidace epidemie COVID-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku, je příslušný Nejvyšší správní soud, pokud mimořádné opatření vydalo ministerstvo. V ostatních případech je k projednání návrhu příslušný krajský soud (odst. 1). Návrh lze podat do 1 měsíce ode dne, kdy návrhem napadené mimořádné opatření nabylo účinnosti (odst. 2).

40. Soud věc právně posoudil podle OdpŠk a nikoli podle § 9 zákona č. 94/2021 Sb., když Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 21. 4. 2023, sp. zn. 30 Cdo 414/2023, uvedl, že po nabytí účinnosti pandemického zákona (tj. od [datum]), bylo Ministerstvo zdravotnictví oprávněno vydávat mimořádná opatření v souvislosti s epidemií COVID-19 buď dle § 2 odst. 1 pandemického zákona, nebo dle § 80 odst. 1 písm. g) zákona o ochraně veřejného zdraví s tím, že možný obsah mimořádných opatření byl vymezen v § 2 odst. 2 pandemického zákona a v § 69 odst. 1 zákona o ochraně veřejného zdraví. V obou případech se jednalo o opatření obecné povahy, které bylo vydáváno bez řízení o návrhu takového opatření (§ 3 odst. 6 pandemického zákona a § 94a odst. 2 zákona o ochraně veřejného zdraví) a podléhalo soudnímu přezkumu, jenž v případě mimořádných opatření dle § 2 odst. 2 pandemického zákona a dle § 69 odst. 1 písm. b) a i) zákona o ochraně veřejného zdraví probíhal dle § 13 pandemického zákona. Nejvyšší soud dospěl v citovaném rozsudku k závěru, že tato mimořádná opatření vydaná Ministerstvem zdravotnictví v souvislosti s epidemií COVID-19 jako opatření obecné povahy představují rozhodnutí ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. Z toho plyne, že jejich adresát se může domáhat náhrady ušlého zisku ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., došlo-li k pravomocnému zrušení opatření pro nezákonnost nebo k jeho změně příslušným orgánem.

41. V řízení bylo učiněno nesporným, že žalobkyně své nároky u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

42. Za odpovědnostní titul je tak v daném případě nutno považovat tato mimořádná opatření žalované: mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 14601/2021-13/MIN/KAN ze dne 19. 5. 2021, ve znění mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 21735/2021-1/MIN/KAN ze dne 22. 5. 2021, a ve znění mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 14601/2021-14/MIN/KAN ze dne 25. 5. 2021, mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 14601/2021-12/MIN/KAN ze dne 14. 5. 2021, mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 14601/2021-9/MIN/KAN ze dne 5. 5. 2021, resp. mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 14601/2021-10/MIN/KAN, mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 14601/2021-7/MIN/KAN ze dne 29. 4. 2021, mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 14601/2021-6/MIN/KAN ze dne 23. 4. 2021, mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 14601/2021-1/MIN/KAN ze dne 6. 4. 2021, resp. mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 14601/2021-2/MIN/KAN ze dne 10. 4. 2021, ve znění mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 14601/2021-3/MIN/KAN ze dne 12. 4. 2021 a mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 14601/2021-4/MIN/KAN, která byla zrušena jako nezákonné rozsudky uvedenými pod body 17 až 35 tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že mimořádná opatření byla zcela či zčásti zrušena Nejvyšším správním soudem až poté, co nabyla účinnosti, jedná se o nezákonná rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1,2 OdpŠk.

43. Stěžejní otázkou bylo, zda žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání žaloby za situace, kdy sama nepožádala o soudní přezkum mimořádných opatření žalované.

44. K tomu, aby se poškozený mohl domáhat po státu náhrady škody z nezákonného rozhodnutí, je nezbytné, aby zde nejen bylo nezákonné rozhodnutí, ale současně, aby ten, kdo se odškodnění domáhá, byl účastníkem řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož mu měla vzniknout škoda. Při posouzení otázky, zda předmětná mimořádná opatření žalované lze podřadit pod pojem „nezákonné rozhodnutí“ a jak nahlížet na otázku splnění podmínky být účastníkem řízení „ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda“ soud vycházel ze závěrů Nejvyššího soudu ČR obsažených v rozsudku ze dne 21. 4. 2023, sp. zn. 30 Cdo 414/2023. V tomto rozhodnutí Nejvyšší soud dospěl v obdobné věci jednak s odkazem na rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 7. 2016, sp.zn. 5 As 85/2015, k závěru, že „[a]čkoliv tedy dle výše uvedeného nepředstavuje opatření obecné povahy rozhodnutí v užším smyslu, dle důvodové zprávy k zákonu č. 160/2006 Sb., který rozsáhle novelizoval zákon č. 82/1998 Sb. a jehož jedním z cílů bylo reagovat na změny, které vyvolá nabytí účinnosti správního řádu, který od [datum] zavedl nové právní instituty včetně opatření obecné povahy, „[j]e nesporné, že rovněž za škodu způsobenou na základě těchto [nových] institutů by měl stát nebo územní samosprávné celky odpovídat. V případě veřejnoprávních smluv a opatření obecné povahy se tyto instituty výslovně podřazují pod režim rozhodnutí, takže po procesní stránce se bude v případě náhrady škody způsobené těmito instituty postupovat tak, jako by šlo o nezákonné rozhodnutí.“ Úmyslem zákonodárce (byť se tento neprojevil ve výslovné úpravě znění zákona č. 82/1998 Sb.) tudíž bylo považovat pro účely zákona č. 82/1998 Sb. opatření obecné povahy za rozhodnutí (srov. rovněž IŠTVÁNEK, F., SIMON, P., KORBEL, F. Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Komentář. [adresa]: [právnická osoba]., 2017, s. 180).“ a jednak k závěru, že „vzhledem k tomu, že se posuzovaná mimořádná opatření vydávají bez řízení a nemohou tak existovat účastníci řízení, ve kterých byla později zrušená mimořádná opatření vydána, může mít postavení účastníka řízení ve smyslu § 7 odst. 1 OdpŠk osoba, o jejíchž právech a povinnostech bylo mimořádným opatřením rozhodováno, tedy osoba, jejíž práva byla vydáním nezákonného mimořádného opatření dotčena. Současně se však musí jednat o osobu, která využila v zákonem stanovené lhůtě (tj. do jednoho měsíce ode dne účinnosti mimořádného opatření dle § 13 odst. 2 pandemického zákona) možnost podat proti následně zrušenému mimořádnému opatření žalobu dle § 13 pandemického zákona. (…) neboť teprve využitím tohoto prostředku k ochraně práv dává poškozený v souladu se zákonem najevo, že příslušné mimořádné opatření vnímá jako škodlivé a natolik zasahující do jeho práv, že se proti jeho vydání hodlá zákonnými prostředky bránit, a to bez ohledu na to, zda taková žaloba ke zrušení mimořádného opatření skutečně vedla či nikoliv. Z obdobné koncepce vychází i § 8 odst. 3 OdpŠk, který nejde-li o případ zvláštního zřetele hodný, vyžaduje využití v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje, čímž je akcentována obecná právní zásada prevence škod vzniklých z nezákonných rozhodnutí, která poškozený vnímá jako škodlivá (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2015, sp. zn. 30 Cdo 4389/2013). Dle tohoto zákonného ustanovení rovněž není podmínkou vzniku nároku na náhradu újmy, že využití procesních prostředků k ochraně práv poškozeným skutečně ke zrušení nezákonného rozhodnutí (opatření obecné povahy) vedlo, tedy že ke zrušení mimořádného opatření došlo přímo na návrh osoby, která se odškodnění způsobené újmy domáhá.“ 45. O tom, že všechna žalobkyní označená mimořádná opatření byla opatřeními obecné povahy, nemá soud žádných pochyb, když toto plyne i z početné judikatury Nejvyššího správního soudu, přezkoumávající tento druh mimořádných opatření žalované a rovněž z rozhodovací praxe Ústavního soudu v daném období ve vztahu k přezkumu mimořádných opatření žalované (srov. např. usnesení ÚS ČR sp.zn. III.ÚS 1430/21, či III.ÚS 1482/21). I sama skutečnost, že označení mimořádné opatření byla přezkoumána Nejvyšším správním soudem svědčí o jejich právní povaze, tedy že byla opatřeními obecné povahy. Kdyby jimi totiž nebyla, a byla jiným právním předpisem, jak namítá žalovaná, nemohl by je přezkoumávat Nejvyšší správní soud, ale toliko Ústavní soud ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy ČR. Soud tak vychází ze závěru, že všechna žalobkyní označená mimořádná opatření byla opatřeními obecné povahy a s ohledem na shora citované judikatorní závěry, s nimiž se soud plně ztotožňuje, je i na posléze pro nezákonnost zrušení opatření obecné povahy třeba nahlížet jako na nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 7 OdpŠk.

46. Současně je však aktivně věcně legitimován k podání žaloby na náhradu škody z nezákonného rozhodnutí/opatření obecné povahy pouze ten, kdo byl účastníkem řízení, v němž bylo předmětné rozhodnutí/opatření obecné povahy zrušeno. Bylo by absurdní po žalobkyni vyžadovat účastenství v řízení o vydání opatření obecné povahy za situace, kdy zákon předpokládá, že se tento druh opatření obecné povahy vydává bez řízení o návrhu takového opatření a je tudíž pojmově vyloučeno, aby v něm vystupovali nějací účastníci. Současně je však zcela spravedlivé po žalobkyni požadovat, aby v situaci, kdy měla za to, že je každé z namítaných mimořádných opatření žalované vydané v rozporu se zákonem, využila zákonem předpokládaný opravný prostředek, neboť návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí je oprávněn podat každý, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem, zkrácen. Žalobkyně ani v řízení netvrdila, že by sama proti některému z označených mimořádných opatření podala návrh na jejich zrušení ke správnímu soudu. Za této situace zde tak sice existují, slovy OdpŠk, nezákonná rozhodnutí, nicméně žalobkyně nesplnila druhou z podmínek, a to že byla účastnicí řízení ve smyslu, který soud výše vyložil. K tomu soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 8. 2024, sp. zn. 30 Cdo 2005/2024, ve kterém se uvádí, že pokud žalobkyně žalobou podle ustanovení § 13 pandemického zákona žádné z předmětných mimořádných opatření nenapadla a zůstala pasivní, nedala tak v souladu se zákonem najevo, že příslušné mimořádné opatření vnímá jako škodlivé a natolik zasahující do jejích práv, že se proti jeho vydání hodlá zákonnými prostředky bránit, nelze ji tudíž za účastníka řízení dle § 7 odst. 1 OdpŠk považovat. Na tomto závěru pak nemůže nic změnit ani (nijak nepodložené a až v odvolání, tedy v rozporu s § 205a o. s. ř., vznesené) tvrzení žalobkyně, že o podání žalob jinými subjekty proti posuzovaným mimořádným opatřením věděla a vzhledem k tomu, že návrh jejího jednatele na zrušení jiného mimořádného opatření z 19. 10. 2020 (jež s ohledem na pozdější účinnost pandemického zákona muselo být vydáno a napadeno podle dřívějších předpisů; poznámka Nejvyššího soudu) byl odmítnut z důvodu zrušení napadeného mimořádného opatření na základě dřívější žaloby, dospěla k závěru, že by vlastní žalobou nic nezískala a vyčká rozhodnutí soudu. I pokud by totiž žalobkyně ve lhůtě pro podání žaloby dle § 13 pandemického zákona informace o dříve podaných žalobách proti každému z posuzovaných mimořádných opatření měla, nemohla si být jistá, zda budou v těchto řízeních splněny všechny podmínky řízení, zda takoví žalobci v řízení prokáží, že byli napadeným mimořádným opatřením (opatřením obecné povahy) na svých právech zkráceni, což je podmínkou pro úspěch žaloby (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 4. 2021, sp. zn. 8 Ao 1/2021, nebo ze dne 30. 7. 2021, sp. zn. 5 Ao 25/2021), příp. zda nevezmou svou žalobu v průběhu řízení zpět. Z těchto důvodů tedy skutečnost, že by se žalobkyně o podání jiných žalob v průběhu lhůty pro jejich podání skutečně dozvěděla, ještě nemusí znamenat, že podání další žaloby žalobkyní by bylo neúčelné. Nepřípadné jsou i dedukce žalobkyně o tom, že trvání na závěrech Nejvyššího soudu by vedlo k zavalení Nejvyššího správního soudu žalobami podle § 13 pandemického zákona, neboť jednak má Nejvyšší správní soud možnost (jak sama žalobkyně uvádí), pokud mimořádné opaření zruší, další žaloby proti němu odmítnout, navíc ne každá mimořádným opatřením dotčená osoba se nároku na náhradu škody či odškodnění nemateriální újmy z něj u soudu rozhodla domáhat.

47. Soud dospěl k závěru, že v takovém případě žalobkyni právo žádat náhradu majetkové škody zakazuje ustanovení § 7 odst. 1 OdpŠk, neboť bez podání žaloby se nestala účastnicí řízení o mimořádných opatření žalované a rovněž nevyužila v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje podle ustanovení § 8 odst. 3 OdpŠk.

48. Soud se současně zabýval důvody zvláštního zřetele hodné, jak je požadována dle nálezu Ústavního soudu ze dne 10. 7. 2024, sp. zn. IV ÚS 331/24. Ústavní soud ve svém rozhodnutí uvedl, že je rozhodná aktivní legitimace stěžovatelky k uplatňování nároku zejména s přihlédnutím k okolnosti, že nebyla účastnicí řízení, ve kterém bylo mimořádné opatření vydáno. Klíčovým je zejména posouzení naplnění podmínky vyčerpání prostředků nápravy, resp. existence okolností zvláštního zřetele hodných, pro které stěžovatelka prostředky nevyčerpala. Obecné soudy pochybily, pokud za jediný prostředek nápravy považovaly návrh na zrušení opatření obecné povahy.

49. K podmínce vyčerpání opravných prostředků v souvislosti s opatřením obecné povahy se v nedávné době podrobně vyjádřil v nálezu Ústavní soud sp. zn. III. ÚS 3319/22. Její vyžadování vychází z obecné právní zásady prevence, neboť vylučuje odpovědnost státu v těch případech, kdy poškozený nevyužil dostupných právních prostředků k odvrácení hrozící škody. Vyčerpáním opravných prostředků dává aktivně legitimovaná osoba jasně najevo, že příslušné opatření obecné povahy vnímá jako škodlivé a natolik zasahující do jejích práv, že se proti jeho vydání hodlá zákonnými prostředky bránit (nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3319/22, bod 29). Takovým prostředkem může být i oznámení o uplatnění práv jako osoba zúčastněná na řízení ve smyslu § 34 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.

50. Soud má v daném případě za prokázané, ostatně toto ani žalobkyně v řízení netvrdila, že žalobkyně ani v jednom případě nebyla zúčastněnou osobou na řízení o zrušení mimořádného opatření žalované ve smyslu § 34 zákona č. 150/2002 Sb., ze kterého vyvozuje náhradu škody. Soud si i vyžádal předmětné spisy od Nejvyššího správního soudu, kdy ve všech případech byl dán pokyn k vyvěšení na listinnou a elektronickou úřední desku vyrozumění, výzvy a poučení osoby zúčastněné na řízení. Žalobkyně se ani v jednom případě nepřihlásila do řízení jako zúčastněná osoba, a to ani v řízení, ve kterém se finančně podílela na nákladech právního zastoupení.

51. V této souvislosti také nelze pominout, že čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, z něhož zákon č. 82/1998 Sb. vychází, zakládá odpovědnost státu za nezákonná rozhodnutí, nikoliv za nezákonné právní předpisy. Jak bylo mimo jiné uvedeno v již citovaném rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 414/2023, s odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu, „opatření obecné povahy obecně představuje správní akt smíšené povahy s konkrétně určeným předmětem regulace a obecně vymezeným okruhem adresátů. Jedná se o výsledek činnosti veřejné správy, který není ani individuálním rozhodnutím, ani právním předpisem. Rozhodnutím není z toho důvodu, že nesměřuje vůči jmenovitě určené osobě či osobám, ale naopak vůči neurčitému počtu osob. Právním předpisem není proto, že jeho předmětem je, podobně jako u rozhodnutí, řešení určité konkrétní věci, nikoli stanovení obecného pravidla chování, vztahujícího se na všechny případy stejného druhu“. V případě mimořádných opatření podle pandemického zákona toho z obecných znaků individuálních rozhodnutí zůstává velmi málo, přesto judikatura Nejvyššího soudu odpovědnost státu za ně, a to i podle zákona č. 82/1998 Sb., dovodila, přičemž setrvala jen na požadavku jejich zrušení pro nezákonnost, v což lze zahrnout i jen zpětné konstatování jejich rozporu se zákonem, a na požadavku účastenství poškozeného, které lze dovodit i jen z následného uplatnění práv návrhem k Nejvyššímu správnímu soudu. Ani z tohoto pohledu tak požadavky judikatury Nejvyššího soudu nelze považovat za nepřiměřené, byť se mohou z hlediska časového prostoru (viz níže) jevit jako přísné. Ostatně i dle § 8 odst. 3 OdpŠk (byť v nynější věci se jedná o hmotněprávní podmínku podle § 7 odst. 1, nikoliv podle ustanovení § 8 odst. 3, na které je odkazováno toliko podpůrně) není podmínkou vzniku nároku na náhradu újmy, že využití procesních prostředků k ochraně práv poškozeným skutečně ke zrušení nezákonného rozhodnutí (opatření obecné povahy) vedlo, tedy že ke zrušení mimořádného opatření došlo přímo na návrh osoby, která se odškodnění způsobené újmy domáhá.

52. Z ustanovení § 13 pandemického zákona nevyplývá, že by řízení před Nejvyšším správním soudem mohlo být zahájeno i bez návrhu, bylo-li tedy mimořádné opatření pro nezákonnost zrušeno (příp. u již dříve zrušeného mimořádného opatření byl výrokem rozsudku alespoň konstatován jeho rozpor se zákonem), musel být někým návrh na jeho zrušení podán. Z toho vyplývá, že setrvání na zákonném požadavku účastenství poškozeného podle § 7 odst. 1 OdpŠk, založeného alespoň návrhem na zrušení mimořádného opatření podle § 13 odst. 1 pandemického zákona, nepředstavuje popření jeho práva na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, byť v konkrétních případech, jak vyplývá i ze shora označovaných rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, byla mimořádná opatření nejen rušena dříve než uplynulo 30 dní od jejich vydání, ale byla někdy současně rušena i později (již v průběhu řízení) vydaná mimořádná opatření, kterými bylo napadené mimořádné opatření měněno či nahrazováno. Měla-li žalobkyně za to, že určitý zásah do svých práv navzdory mimořádnosti tehdejší situace z hlediska ohrožení veřejného zdraví není povinna snášet, lze i z hlediska obecné spravedlnosti a ústavního zakotvení jejího práva na náhradu škody takovou důslednost a rychlost v ochraně vlastních práv po ní požadovat. Tudíž námitka žalobkyně, že předmětná mimořádná opatření byla rušena rychle, dříve než uplynulo 30 dní od jejich vydání, neobstojí. Soud ani nijak nezpochybňuje, že situace v souvislosti s bojem proti pandemii COVIDu-19 byla mimořádná. Tato mimořádnost však kladla zvýšené požadavky nejen na stát, ale i na osoby, které se cítily být opatřeními státu dotčeny.

53. Rovněž nemůže obstát argument ekonomického charakteru, kdy žalobkyně nemusela sama podávat návrh na zrušení mimořádného opatření, kdy se na řízení mohla podílet aktivně např. jakožto zúčastněná osoba, nicméně ani tohoto práva nevyužila. K tomu je i třeba zmínit, že mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně čerpala covidové dotace, ze kterým mohla uhradit náklady na právní zastoupení.

54. Rovněž se soud zabýval otázkou efektivity opravného prostředku, kdy žalobkyně v řízení netvrdila, že daný opravný prostředek nepodala z důvodu, že věděla, že probíhá jiné řízení o zrušení mimořádného opatření, kdy toliko tvrdila, že praktický dopad správních žalob na postavení žalobkyně by byl v daném případě roven 0, a to i v případě, že by žalobkyně skutečně všechna dotčena mimořádná opatření napadla žalobou. K tomu je však nutné dodat, že kdyby žalobkyně natolik úkorně vnímala, že daná mimořádná opatření jsou v rozporu se zákonem, tak by se více zajímala o zrušení těchto mimořádných opatření, a to právě např. z pozice zúčastněné osoby, což ani v jednom případě neučinila. I v případě, že by o podání správních žalob věděla, je třeba nutné uvést, že ani v takovém případě si žalobkyně nemohla být jistá, zda budou v těchto řízeních splněny všechny podmínky řízení, zda takoví žalobci v řízení prokáží, že byli napadeným mimořádným opatřením (opatřením obecné povahy) na svých právech zkráceni, což je podmínkou pro úspěch žaloby (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 4. 2021, sp. zn. 8 Ao 1/2021, nebo ze dne 30. 7. 2021, sp. zn. 5 Ao 25/2021), příp. zda nevezmou svou žalobu v průběhu řízení zpět. Z těchto důvodů tedy skutečnost, že by se žalobkyně o podání jiných žalob v průběhu lhůty pro jejich podání skutečně dozvěděla, ještě nemusí znamenat, že podání další žaloby žalobkyní by bylo neúčelné. Nepřípadné jsou i dedukce žalobkyně o tom, že v případě, že by všichni poškození podali správní žalobu, že by toto vedlo k zavalení Nejvyššího správního soudu žalobami podle § 13 pandemického zákona, neboť jednak má Nejvyšší správní soud možnost, pokud mimořádné opaření zruší, další žaloby proti němu odmítnout, navíc ne každá mimořádným opatřením dotčená osoba se nároku na náhradu škody či odškodnění nemateriální újmy z něj u soudu rozhodla domáhat.

55. Z pohledu soudu ani nemůže obstát argument, že v jednom případě se žalobkyně podílela na části nákladů řízení na právní zastoupení při zrušení jednoho mimořádného opatření žalobkyně, když soud dospěl k závěru, že kdyby žalobkyně měla o dané zrušení mimořádného opatření natolik velký zájem, tak by se účastnila daného správního řízení alespoň z pozice zúčastněné osoby. Žalobkyně tak zůstala pasivní, nedala tak v souladu se zákonem najevo, že příslušné mimořádné opatření vnímá jako škodlivé a natolik zasahující do jejích práv, že se proti jeho vydání hodlá zákonnými prostředky bránit. Žalobkyně nebyla ani k výzvě soudu schopna uvést, proč zrovna ona nebyla vybrána k podání žaloby. Soudu toliko sdělila, že skrze právního zástupce byla informována o průběhu správní žaloby, nicméně k tomu nepředložila žádný důkaz, jediný důkaz, který je ve spise, je informativní email, ze kterého vyplývá, že navrhovatelé byli se svojí žalobou úspěšní. Žalobkyně pak ani neměla sama v dispozici správní žalobu, nemohla tak ani ovlivnit případné její zpětvzetí. Z daného je tak patrné, že žalobkyně se nijak zvláštně aktivně nezajímala o průběh správní žaloby.

56. K tomu je třeba dodat, že nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 331/24 byl vydán ve věci, kdy ještě nebyl účinný pandemický zákon, na což ostatně upozorňuje i sám Ústavní soud v nálezu. Z daného pohledu je tak i nutné přísněji nahlížet na 1měsíční lhůtu k podání návrhu na zrušení mimořádného opatření. Soud k tomu opětovně odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 8. 2024, sp. zn. 30 Cdo 2005/2024, ve kterém se uvádí, že pokud žalobkyně žalobou podle ustanovení § 13 pandemického zákona žádné z předmětných mimořádných opatření nenapadla a zůstala pasivní, nedala tak v souladu se zákonem najevo, že příslušné mimořádné opatření vnímá jako škodlivé a natolik zasahující do jejích práv, že se proti jeho vydání hodlá zákonnými prostředky bránit, nelze ji tudíž za účastníka řízení dle § 7 odst. 1 OdpŠk považovat.

57. Vzhledem k tomu, že výše uvedené je postačující pro zamítnutí žaloby jako nedůvodné, není zapotřebí rozsáhle rozebrat argumentaci žalované, kterou soud nemá za zcela přiléhavou, soud v daném řízení pak ani neshledal tvrzené důvody zvláštního zřetele hodných ze strany žalobkyně. Soud tak dospěl k závěru, že nejsou splněny podmínky odpovědnosti státu za nemajetkovou újmu žalobkyně, a proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

58. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Plně úspěšná žalovaná má nárok na náhradu výdajů ve výši 1 200 Kč podle § 1 odst. 3 písm. a), b), c) vyhlášky č. 254/2015 Sb. za vyjádření ve věci, příprava na jednání a účast na jednání dne [datum] a [datum].

Poučení