10 C 8/2017 - 687

Rubrum

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Ladislavem Mášou ve věci žalobce:[Anonymizováno] [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupené advokátkou [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalovanému:[Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] o zaplacení 563.550 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit 487 500 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž žalobce požadoval po žalovaném zaplacení dalších 76 050 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen žalobci na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobce zaplatit 486 025,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách na náhradě nákladů řízení zaplatit 6 248,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobce je povinen České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách na náhradě nákladů řízení zaplatit 975,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhá zaplacení žalované částky. V žalobě uváděl, že dne 6. 9. 2012 uzavřel žalobce s kupující společností [právnická osoba]. (nyní [právnická osoba]. v likvidaci), IČO [IČO], kupní smlouvu ohledně prodeje části pozemkové parcely p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území [adresa]-[Anonymizováno]. Za prodávaný pozemek se kupující zavázal uhradit kupní cenu ve výši 1 742 940 Kč a náklady na geometrický plán. Po započtení zálohy ve výši 300 000 Kč zbývalo uhradit kupní cenu ve výši 1 442 940 Kč a náklady na geometrický plán ve výši 11 400 Kč. Tyto částky byly splatné do 30. 11. 2012. Kupující v dohodnuté lhůtě nic nezaplatil, dluh hradil postupně a celý dluh byl uhrazen až dne 3. 12. 2013. Žalobci vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení a smluvní pokuty v celkové výši 563 550 Kč. Smluvní pokutu dlužník [právnická osoba]. neuhradil dobrovolně, a proto se žalobce se domáhal svého práva u soudu. Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 18. 6. 2015, č. j. 10 C 105/2014-96, který nabyl právní moci dne 31. 7. 2015, bylo společnosti [právnická osoba]. uloženo zaplatit tuto pohledávku spolu s příslušenstvím žalobci. Vzhledem k tomu, že společnost [právnická osoba]. nezaplatila ani na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku, podal žalobce návrh na exekuci k soudnímu exekutorovi [tituly před jménem] [jméno FO], přičemž exekuce byla vedena pod sp. zn. 111 EX 3825/15. Dne 13. 10. 2016 soudní exekutor informoval žalobce, že povinný nemá žádný majetek a že navrhuje zastavení exekuce z důvodu nemajetnosti povinného, tedy společnosti [právnická osoba]. Žalovaný vykonával v období od 6. 9. 2012 od 30. 12. 2013 funkci člena představenstva společnosti [právnická osoba]. a byl jediným členem představenstva. Ostatní dvě místa v představenstvu byla neobsazená. Bylo tedy zcela v kompetenci žalovaného rozhodovat o hospodaření společnosti [právnická osoba]. a o nakládání s finančními prostředky této společnosti. Poté, co na základě kupní smlouvy ze dne 6. 9. 2012 společnost [právnická osoba]. nabyla od žalobce pozemek o výměře 9 683 m2, který byl původně označen jako pozemková parcela p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území [adresa]-[Anonymizováno], tento pozemek rozdělila na několik částí a tyto parcely do konce roku 2012 prodala. Z kupních smluv vyplývá, že kupní cena byla kupujícími hrazena buď před podpisem, nebo bez zbytečného odkladu po uzavření kupní smlouvy. Parcely byly prodány za celkovou částku 10 451 100 Kč. Společnost [právnická osoba]. tedy na konci roku 2012 disponovala dostatečným množstvím finančních prostředků pro to, aby uhradila žalobci řádně a včas pohledávku ve výši 1 454 340 Kč, což však neučinila a hradila platby takto: částku 200 000 Kč dne 3. 7. 2013, částku 222 940 Kč dne 10. 10. 2013, částku 400 000 Kč dne 10. 10. 2013, částku 11 400 Kč dne 10. 10. 2013, částku 100 000 Kč dne 19. 11. 2013, částku 220 000 Kč a 300 000 Kč dne 3. 12. 2013. Tím, že žalovaný jako jediný člen představenstva společnosti [právnická osoba]. neuhradil žalobci jeho pohledávku dle kupní smlouvy v celkové výši 1 454 340 Kč v dohodnuté lhůtě do 30. 11. 2012, ale hradil ji postupně s několikaměsíčním zpožděním, porušil jako člen představenstva svou zákonnou povinnost jednat s péčí řádného hospodáře dle ustanovení § 194 odst. 5 obchodního zákoníku. V důsledku porušení zákonné povinnosti člena představenstva jednat s péčí řádného hospodáře vznikla společnosti [právnická osoba]. povinnost uhradit žalobci smluvní pokutu a zákonné úroky z prodlení, jejichž celková výše činí 563 550 Kč. Tato částka představuje škodu, za kterou žalovaný společnosti [právnická osoba]. v likvidaci odpovídá. S odkazem na ustanovení § 3028 odst. 3 a § 3073 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. je pak otázku odpovědnosti člena představenstva vůči společnosti [právnická osoba]. i zákonné ručení člena představenstva nutno posuzovat podle dřívějších právních předpisů, tj. podle obchodního zákoníku. Vzhledem k tomu, že žalobce jako věřitel společnosti [právnická osoba]. nemůže dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti [právnická osoba]. pro její platební neschopnost i zastavení plateb, vzniklo zde zákonné ručení člena představenstva, tj. žalovaného, za závazky společnosti [právnická osoba]. podle ustanovení § 194 odst. 6 obchodního zákoníku. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky 563 550 Kč dopisem ze dne 21. 11. 2016 a tuto výzvu spojil i s předžalobní upomínkou. Žalovaný ve stanovené týdenní lhůtě nic neuhradil a z toho důvodu podává žalobce žalobu u soudu.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Namítal, že společnost [právnická osoba]. předmětný pozemek, charakterizovaný jako zahrada, od žalobce zakoupila za účelem provedení developmentu pro výstavbu rodinných domů a následného prodeje, a to na základě předchozích jednání vedených již od roku 2010. K tomuto účelu musela být společností [právnická osoba]. z jejích vlastních prostředků vybudována infrastruktura inženýrských sítí a silnice v hodnotě cca 6 milionů korun, což probíhalo již od roku 2010 se souhlasem žalobce. Již v rámci přípravy podání žádosti o vydání rozhodnutí o dělení pozemků ze dne 9. 12. 2010 byla žalobcem jako podmínka sdělena nutnost vyhotovení stavebního regulativu na charakter stavěných rodinných domů, který mj. obsahoval maximální výšku římsy domu. Předmětný pozemek byl rozdělen na osm samostatných parcel, přičemž o tři z nich již počátkem roku 2012 projevili zájem budoucí kupci. Jednalo se o parcely č. [hodnota], 3 a 4. O parcelu č. [hodnota] projevil zájem [tituly před jménem] [jméno FO], o parcelu č. [hodnota] [jméno FO] a o parcelu č. [hodnota] [jméno FO]. Všichni tito zájemci byli při jednání o prodeji parcel informováni společností [právnická osoba]. o existenci regulačních podmínek pro výstavbu a tím o jejich omezení při volbě stavby. Všichni zájemci byli s omezením srozuměni a naopak jej přivítali. Přesto první kupující na své parcele, konkrétně se jedná o parcelu č. [hodnota], zbudoval stavbu, která nesplňuje podmínky stavebního regulativu právě již zmiňovanou výškou po hřeben domu. Přes existenci stavebního regulativu byla tomuto stavebníkovi žalobcem před zahájením stavby odsouhlasena projektová dokumentace a po určité době vydáno stavební povolení a dům byl zkolaudován. Realizovaná stavba byla povolena až dodatečně rozhodnutím odboru výstavby [právnická osoba] [adresa] ze dne 30. 9. 2013 a dům byl zkolaudován. Námitky proti povolení stavby, které spočívaly v tom, že nebyla zachována původní výška římsy, přičemž výška podlahy prvního nadzemních podlaží je neúměrná původní niveletě pozemku, čímž došlo k výraznému navýšení oproti sousedním pozemkům, nebyly vzaty v potaz a nebylo jim vyhověno. Vzhledem k tomu, že další dva zájemci o tyto pozemky projevili zájem právě kvůli existenci stavebního regulativu a tento nebyl jednáním žalobce dodržen, tito od svého zájmu o koupi pozemků po schválení projektové dokumentace žalobcem prvnímu zájemci upustili. Žalobce tedy zapříčinil, že společnost [právnická osoba]. neobdržela od zájemců o parcely č. [hodnota] a 4 kupní cenu ve výši 2 718 750 Kč, a to nejen v původně plánovaném termínu, který předcházel splatnosti kupní ceny žalobci, ale tuto neobdržela vůbec. Přitom právě výnos z prodeje těchto pozemků, konkrétně z prodeje parcely č. [hodnota], byl plánován společností [právnická osoba]. na včasnou úhradu kupní ceny za pozemek zakoupený od žalobce. O tom žalobce věděl. Finanční prostředky na úhradu kupní ceny tedy musela společnost [právnická osoba]. nepředvídatelně zajistit z jiných zdrojů, což si vyžádalo určitý časový posun. Společnost [právnická osoba]. na předmětnou developerskou činnost získala finanční prostředky mj. od žalovaného a [jméno FO] ve formě půjček. Tyto měly být vráceny z prodeje stavebních pozemků činností společnosti [právnická osoba]. vzniklých. Rovněž kupní cena za pozemek měla být uhrazena z výnosu prodeje pozemků, což bylo dlouhodobě plánováno, zejména pokud jde o časový sled toku finančních prostředků. Vlivem neuskutečnění prodeje pozemků č. [hodnota] a [Anonymizováno] byl tento tok finančních prostředků narušen a bylo nutno shánět další kupující. V době splatnosti kupní ceny za pozemek společnost [právnická osoba]. nedisponovala dostatečnými finančními prostředky, které by umožňovaly ve lhůtě splatnosti uhradit kutní cenu pozemku žalobci. Tyto finanční prostředky společnost [právnická osoba]. nezískala ani z uskutečněných prodejů rozparcelovaných pozemků, neboť výnos z těchto prodejů byl použit na úhradu dříve splatných závazků. Ještě před podpisem kupní smlouvy bezplatně převedla společnost [právnická osoba]. na žalobce vlastnictví ke komunikaci a veřejnému osvětlení vybudovaných na části následně koupeném pozemku, a to komunikaci v hodnotě 2 352 000 Kč a veřejné osvětlení v hodnotě 600 000 Kč. Tento převod byl ze strany společnosti [právnická osoba]. vstřícný krok k žalobci, zejména pro udržení dobrých vztahů. Žalobce bezplatně získal majetek, který mohou užívat i občané žalobce na pozemcích sousedících s pozemkem odkoupeným společností [právnická osoba]. od žalobce. Náklady na majetek, který byl převeden bezplatně na žalobce, měly být pokryty výnosy z prodeje stavebních parcel, k čemuž z důvodu výše uvedeného nedošlo. Další bezúplatný převod provedla společnost [právnická osoba]. na společnost žalobce, a to společnost [právnická osoba], na niž převedla vybudovaný vodovod a kanalizaci v hodnotě cca 2 000 000 Kč, a to ze stejných důvodů jako u předchozího převodu. Ostatní část inženýrských sítí byla společností [právnická osoba]. převedena na ČEZ bezplatně a RWE, zde ovšem úplatně za 40 % vstupních nákladů. Žalovaný tedy v pozici člena představenstva společnosti [právnická osoba]. postupoval s odbornou péčí a kupní cenu pozemku zakoupeného od žalobce včetně dalších nákladů s tím spojených uhradil v rámci finančních možností společnosti [právnická osoba]. Vzniku nároku žalobce na smluvní pokutu v důsledku prodlení s úhradou kupní ceny tedy nebyl žalovaný jako člen představenstva společnosti [právnická osoba]. schopen zamezit. Nárok žalobce na úhradu smluvní pokuty tedy není možné brát jako škodu způsobenou žalovaným společnosti [právnická osoba]. Žalovaný neporušil povinnost vyplývající z výkonu jeho funkce. Zákonné ručení jednatele společnosti s ručením omezeným za závazky společnosti na základě ustanovení § 194 odst. 6 obchodního zákoníku nemůže vzniknout, jestliže nebyly prokázány předpoklady jeho odpovědnosti za škodu způsobenou společnosti. Odpovědnost žalovaného za škodu způsobenou společnosti [právnická osoba]. nevznikla, neboť jí popsaným jednáním škoda způsobena nebyla.

3. K argumentům žalovaného se žalující strana vyjádřila tak, že pro tento soudní spor je zcela nepodstatné, jestli parcely vzniklé dělením původního pozemku zakoupeného od žalobce koupili první zájemci, nebo až ti další v pořadí, protože společnost [právnická osoba]. prokazatelně do konce roku 2012 všechny parcely vzniklé dělením původního pozemku prodala. Za prodej parcel inkasovala celkovou částku 10 451 100 Kč, a pokud náklady společnosti [právnická osoba]. na projekt činily 8,5 milionů korun včetně pořizovací ceny pozemku, pak měla společnost dostatek finančních prostředků na úhradu doplatku kupní ceny žalobci. Pro soudní spor je rovněž nerozhodné, jestliže došlo k jakýmkoliv převodům nějakého majetku na žalobce nebo jiné subjekty. Pokud společnost [právnická osoba]. žalobci nebo jiným subjektům darovala jakýkoliv majetek, činila tak zřejmě proto, aby se o majetek nemusela starat a provozovat ho. Údržba a provoz komunikací, veřejného osvětlení, vodovodu a kanalizace vyžaduje totiž vynaložení značných nákladů a splnění mnoha zákonných povinností. Převod majetku, pokud k němu došlo, se způsobenou škodou a se zákonným ručením žalovaného nijak nesouvisí. Z jednotlivých kupních smluv pak vyplývá, že společnost [právnická osoba]. obdržela následující částky kupní ceny: částku 1 236 250 Kč podle smlouvy uzavřené s kupujícími manželi [jméno FO] nejpozději dne 25. 10. 2012, částku 2 588 750 Kč podle smlouvy uzavřené s kupujícími manželi [jméno FO] nejpozději dne 29. 11. 2012 (před podpisem kupní smlouvy), částku 1 338 600 Kč podle smlouvy uzavřené s kupujícím [jméno FO] nejpozději dne 29. 11. 2012 (před podpisem kupní smlouvy) a částku 2 638 750 Kč dle smlouvy uzavřené s kupujícími manželi [jméno FO] nejpozději dne 19. 12. 2012 (rovněž před podpisem kupní smlouvy). Dne 30. 11. 2012, kdy byla splatná kupní cena pro žalobce, disponovala společnost [právnická osoba]. z prodeje pozemků částkou 5 163 600 Kč. Dne 19. 12. 2012 disponovala společnost [právnická osoba]. za prodej parcel v lokalitě [Anonymizováno] celkovou částkou 7 802 350 Kč. U kupní smlouvy ze dne 27. 12. 2012 uzavřené s kupující společností [Anonymizováno] [Anonymizováno] bylo uvedeno, že kupní cena 2 648 750 Kč bude zaplacena do 15 pracovních dnů ode dne zapsání vkladu práva do katastru nemovitostí, přičemž vklad práva byl zapsán dne 17. 1. 2013. Společnost [právnická osoba]. nikdy netvrdila, že by kupní cenu neobdržela. Pokud žalovaný jako člen představenstva společnosti [právnická osoba]. před kupní cenou žalobci přednostně hradil půjčky spřízněným osobám, tedy sobě samému a panu [jméno FO], což byl dřívější člen představenstva, nejednal s péčí řádného hospodáře.

4. Podle ustanovení § 194 odst. 6 obchodního zákoníku členové představenstva, kteří odpovídají společnosti za škodu, ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti pro její platební neschopnost, nebo z důvodu, že společnost zastavila platby. Rozsah ručení je omezen rozsahem povinnosti členů představenstva k náhradě škody. Ručení člena představenstva zaniká, jakmile způsobenou škodu uhradí.

5. Podle ustanovení § 194 odst. [právnická osoba] zákoníku členové představenstva jsou povinni vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo společnosti způsobit škodu. Je-li sporné, zda člen představenstva jednal s péčí řádného hospodáře, nese důkazní břemeno o tom, že jednal s péčí řádného hospodáře, tento člen představenstva. Ti členové představenstva, kteří způsobili společnosti porušením právních povinností při výkonu působnosti představenstva škodu, odpovídají za tuto škodu společně a nerozdílně. Smlouva mezi společností a členem představenstva nebo ustanovení stanov vylučující nebo omezující odpovědnost člena představenstva za škodu jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, jen je-li pokyn valné hromady v rozporu s právními předpisy.

6. Z kupní smlouvy ze dne 6. 9. 2012 vzal soud za prokázané, že mezi žalobcem a společností [právnická osoba]. byla uzavřena kupní smlouva, podle které byla žalobcem na společnost [právnická osoba]. převedena pozemková parcela p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v obci [adresa] a katastrálním území [adresa]-[Anonymizováno], přičemž je výslovně zmíněno, že geometrickým plánem č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] byl z této pozemkové parcely oddělen díl o výměře 1 387 m2, který byl nově označen jako pozemková parcela p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Pozemková parcela p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] má po tomto oddělení výměru 9 683 m2. Uvedenou smlouvou žalobce jako prodávající tuto pozemkovou parcelu se všemi součástmi, právy a povinnostmi prodává kupujícímu za vzájemně dohodnutou kupní cenu ve výši 1 742 940 Kč a kupující předmětnou nemovitost do svého vlastnictví za dohodnutou kupní cenu kupuje. Tato kupní cena měla být uhrazena následujícím způsobem, a to na úhradu části kupní ceny se podle dohody smluvních stran započítává záloha ve výši 300 000 Kč zaplacená kupujícím prodávajícímu před podpisem smlouvy a zbývající část kupní ceny ve výši 1 442 940 Kč se kupující zavazuje uhradit prodávajícímu do 30. 11. 2012 na účet prodávajícího ve smlouvě uvedený. Bylo rovněž ujednáno, že v případě prodlení s úhradou zbývající části kupní ceny se kupující zavazuje uhradit prodávajícímu smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. V článku V. se kupující dále zavazuje uhradit prodávajícímu náklady na zpracování geometrického plánu ve výši 11 400 Kč do 30. 11. 2012 rovněž na účet prodávajícího tam uvedený. V případě prodlení s úhradou částky 11 400 Kč se kupující zavazuje uhradit prodávajícímu smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Smlouva je podepsána za prodávajícího starostou města [tituly před jménem] [jméno FO] a za kupujícího členem představenstva [jméno FO]. Vklad vlastnického práva podle této smlouvy byl povolen rozhodnutím [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], sp. zn. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno] s právními účinky vkladu ke dni 7. 9. 2012. Součástí kupní smlouvy je i geometrický plán [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], ze kterého je zřejmé, jaká část původní pozemkové parcely p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] byla oddělena a označena jako pozemková parcela p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno].

7. Z kupní smlouvy uzavřené dne 25. 10. 2012 mezi prodávající společností [právnická osoba]. a dále kupujícími [jméno FO] a [jméno FO] vzal soud za prokázané, že touto kupní smlouvou byla na kupující manžele [jméno FO] převedena pozemková parcela p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 989 m2, která byla takto oddělena z původní pozemkové parcely p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] geometrickým plánem [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno], a to za kupní cenu ve výši 1 236 250 Kč, kterou se kupující zavázali uhradit před podpisem smlouvy, což prodávající stvrdil podpisem smlouvy. Vklad vlastnického práva byl povolen rozhodnutím [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], sp. zn. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno] s právními účinky vkladu ke dni 26. 10. 2012. Součástí této smlouvy je rovněž geometrický plán, ze kterého je zřejmé, o kterou oddělenou parcelu se jedná.

8. Z kupní smlouvy uzavřené dne 29. 11. 2012 mezi prodávající společností [právnická osoba]. a dále kupujícími [jméno FO] a [jméno FO] vzal soud za prokázané, že touto kupní smlouvou byly na kupující manžele [jméno FO] převedeny pozemkové parcely p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 1 116 m2 a p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 955 m2 za dohodnutou kupní cenu ve výši 2 588 750 Kč. Ve smlouvě se současně konstatuje, že kupní cenu uhradili kupující před podpisem smlouvy, což prodávající stvrdil podpisem této smlouvy. Vklad vlastnického práva podle této smlouvy byl povolen rozhodnutím [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], sp. zn. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno] s právními účinky vkladu ke dni 29. 11. 2012.

9. Z kupní smlouvy uzavřené dne 29. 11. 2012 mezi prodávající společností [právnická osoba]. a kupujícím [jméno FO] vzal soud za prokázané, že touto kupní smlouvou byla na kupujícího [jméno FO] převedena pozemková parcela p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno]o výměře 1 164 m2 za dohodnutou kupní cenu ve výši 1 338 600 Kč. Rovněž zde se konstatuje, že na úhradu kupní ceny se započítává záloha ve stejné výši jako kupní cena, která byla zaplacena před podpisem kupní smlouvy. Vklad vlastnického práva podle této smlouvy byl povolen rozhodnutím [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], spisové zn. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno] s právními účinky vkladu ke dni 29. 11. 2012.

10. Z kupní smlouvy uzavřené dne 19. 12. 2012 mezi prodávající společností [právnická osoba]. a dále kupujícími [Jméno zainteresované osoby 0/0] a [tituly před jménem] [jméno FO] vzal soud za prokázané, že touto kupní smlouvou byly na kupující převedeny pozemkové parcely p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 1 205 m2 a p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 906 m2 za dohodnutou kupní cenu ve výši 2 638 750 Kč. Ve smlouvě se konstatuje, že kupní cena byla stanovena soudním znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] a dále že kupní cenu ve výši 2 638 750 Kč uhradili kupující před podpisem této smlouvy, což prodávající stvrdil podpisem této smlouvy. Vklad vlastnického práva podle této smlouvy byl povolen rozhodnutím [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], sp. zn. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno] s právními účinky vkladu ke dni 19. 12. 2012.

11. Z kupní smlouvy ze dne 27. 12. 2012 vzal soud za prokázané, že touto kupní smlouvou mezi společností [právnická osoba]. a společností [Anonymizováno] [Anonymizováno], IČ [Anonymizováno], sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno], 86 [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [adresa] [Anonymizováno], byly na kupujícího převedeny pozemkové parcely p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 1 058 m2 a p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 1 061 m2 za dohodnutou kupní cenu ve výši 2 648 750 Kč. Kupující společnost se zavázala zaplatit kupní cenu do 15 pracovních dnů ode dne zapsání vkladu práva do katastru nemovitostí, a to převodem na účet ve smlouvě uvedený. Vklad vlastnického práva podle této smlouvy byl povolen rozhodnutím [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], spisové zn. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno] s právními účinky vkladu ke dni 31. 12. 2012.

12. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba]. (nyní [právnická osoba]. v likvidaci) vzal soud za prokázané, že členy představenstva uvedené společnosti v době uzavření smlouvy, resp. minimálně v období od roku 2010, byli [jméno FO], a to ode dne 4. 4. 2006 do 30. 10. 2012, [jméno FO] ode dne 4. 4. 2006 do 30. 10. 2012 a [tituly před jménem] [Jméno zainteresované osoby 0/0] ode dne 27. 3. 2009 do 30. 10. 2012. Předsedou představenstva pak byl ode dne 4. 4. 2006 do 30. 10. 2012 [jméno FO] a od 30. 10. 2012 do 30. 1. 2014 [tituly před jménem] [Jméno zainteresované osoby 0/0]. V období od 4. 4. 2006 do 30. 10. 2012 za představenstvo společnosti [právnická osoba]. jednal navenek samostatně předseda představenstva. V jeho nepřítomnosti jednají navenek jménem společnosti společně dva ostatní členové představenstva. Od 30. 10. 2012 do 12. 11. 2015 jménem společnosti jednal předseda představenstva ve všech věcech samostatně.

13. Z rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 18. 6. 2015, č. j. 10 C 105/2014-96, který nabyl právní moci dne 31. 7. 2015, soud zjistil, že tento soud uložil na základě žaloby žalobce [Anonymizováno] [adresa] žalované společnosti [právnická osoba]. povinnost zaplatit částku 563 550 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Rovněž jí uložil nahradit žalobci náklady řízení ve výši 89 542 Kč k rukám zástupkyně [tituly před jménem] [jméno FO]. Z odůvodnění rozsudku pak plyne, že se žalobce po uvedené společnosti, jakožto žalované, dožadoval úhrady smluvní pokuty ve výši 563 550 Kč za pozdní úhradu kupní ceny podle uzavřené kupní smlouvy ze dne 6. 9. 2012, č. j. [Anonymizováno]-[konst. symbol]/[Anonymizováno] a rovněž uvedenou žalobou byla uplatněna smluvní pokuta za pozdní zaplacení nákladů za zpracování geometrického plánu.

14. Ze zprávy Exekutorského úřadu [adresa], soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že v exekuční věci oprávněného [Anonymizováno] [adresa] proti povinné společnosti [právnická osoba]. pro vymožení částky 563 550 Kč (sp. zn. [spisová značka]) exekutor požádal oprávněného o souhlas se zastavením exekučního řízení z důvodu nemajetnosti povinné společnosti, přičemž uvádí peněžní ústavy, které oslovil s tím, že nebyly nalezeny ani movité, ani nemovité věci, ani členství v obchodních společnostech s tím, že dle centrální evidence exekucí je na povinnou společnost vedeno pět exekučních řízení.

15. Z výzvy věřitele ručiteli ze dne 21. 11. 2016 vzal soud za prokázané, že žalobce vyzýval žalovanou k úhradě žalované částky, a to prostřednictvím své právní zástupkyně [tituly před jménem] [jméno FO]. Součástí této výzvy je upozornění na podání žaloby v případě neuhrazení dlužné částky. Z podacího lístku pak plyne, že tato výzva byla skutečně dána na poštu dne 21. 11. 2016.

16. Z kupní smlouvy ze dne 19. 12. 2012 uzavřené mezi společností [právnická osoba]. a kupujícími [Jméno zainteresované osoby 0/0] a [tituly před jménem] [jméno FO] vzal soud za prokázané, že touto smlouvou byla prodávající na kupující převedena pozemková parcela p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] za dohodnutou kupní cenu ve výši 200 000 Kč. V této smlouvě se v článku III. říká, že kupující cenu uhradil před podpisem této smlouvy, což prodávající stvrzuje podpisem této smlouvy.

17. Ze zprávy likvidátora společnosti [právnická osoba]. v likvidaci [tituly před jménem] [jméno FO], resp. společníka [právnická osoba]., soud zjistil, že v současné době se likvidátorovi nepodařilo zjistit majetek této společnosti a nemá k dispozici ani účetnictví, když jednatelem je pan [jméno FO] s místem bydliště v [adresa] republice, který nahradil původního člena představenstva [jméno FO] na valné hromadě konané dne 15. 9. 2015. Oba dva pánové nekomunikují. Současně byla předložena rozvaha ve zjednodušeném rozsahu ke dni 31. 12. 2010, výkaz zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu ke dni 31. 12. 2010, rozvaha ve zjednodušeném rozsahu ke dni 31. 12. 2011, výkaz zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu ke dni 31. 12. 2011, rozvaha ve zjednodušeném rozsahu ke dni 31. 12. 2012, výkaz zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu ke dni 31. 12. 2012, rozvaha ve zjednodušeném rozsahu ke dni 31. 12. 2013 a výkaz zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu ke dni 31. 12. 2013.

18. Ze zápisu č. [hodnota] z jednání [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] konaného dne 5. 9. 2012 vzal soud za prokázané, že bylo zrušeno usnesení ze dne 25. 3. 2009, č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], o prodeji pozemkové parcely p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 11 070 m2 v katastrálním území [adresa]-[Anonymizováno] a byl schválen prodej části pozemkové parcely p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 9 683 m2 v katastrálním území [adresa]-[Anonymizováno], a to společnosti [právnická osoba]. za kupní cenu 1 742 940 Kč a náklady na geometrický plán ve výši 11 400 Kč. Dále bylo schváleno bezúplatné nabytí komunikace a veřejného osvětlení od společnosti [právnická osoba]., vybudovaných na části pozemkové parcely p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a na části pozemkové parcely p. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa]-předměstí v pořizovací ceně – komunikace 2 352 000 Kč včetně DPH a veřejné osvětlení 600 000 Kč včetně DPH.

19. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] vzal soud za prokázané, že tento vypověděl, že ve společnosti [právnická osoba]. působil někdy do října 2010 nebo 2011. Na zakoupení pozemkové parcely p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] si vzpomíná, měli v plánu developerský projekt. Vzpomíná si, že se nejprve zaplatila záloha, což mělo být něco kolem 500 000 Kč nebo 600 000 Kč, následně se provádělo zasíťování pozemků, dělala se komunikace, osvětlení, vodovod, kanalizace a další sítě, následně se pak prodávaly jednotlivé pozemky či domy zájemcům a z výtěžku těchto prodejů měla být zaplacena kupní cena žalobci. Vzpomněl si, že v tomto projektu byl tehdy problém. Původní zájemci, vzpomněl si, že byli dva nebo tři, od kupních smluv odstoupili. Vzpomněl si konkrétně na zájemce pana [Anonymizováno] a pana [jméno FO]. Následně pak tyto pozemky nikdo nechtěl, takže přistoupili k tomu, že si je koupili sami, tzn. svědek s manželkou a žalovaný též s manželkou. Z těchto prodejů se však společnosti [právnická osoba]. kupní ceny neplatily, ale na kupní cenu se započítaly půjčky, které společnosti poskytli. Připomněl také, že v té době v letech 2010 až 2013 ještě byla tzv. finanční krize, takže oběh prostředků byl menší a byl horší zájem o nákup nemovitostí. Proto zřejmě došlo ke zpoždění doplatku kupní ceny. [právnická osoba] se pak dělají právě tím způsobem, který popsal, to znamená, že se uzavře kupní smlouva, zaplatí se záloha, následně se provádí zasíťování pozemků a výstavba, poté prodej konkrétním zájemcům a teprve z těchto peněz se hradí kupní cena za původní pozemek. Není to tak, že by byly nějaké peníze například v záloze, které by se na doplacení kupní ceny používaly. Při tomto developerském projektu vycházeli jsme z toho, že jde pouze o osm parcel na dobrém místě a že by to pro [adresa] nemusel být problém, pokud jde o hledání kupců. Zkrátka to vyhodnotili tak, že riziko nebylo velké. Ve smlouvě, kterou uzavřel svědek s manželkou se společností [právnická osoba]., respektive ve smlouvách je uvedeno, že kupní cena byla zaplacena před podpisem smlouvy, a podle svědka je to skutečně tak, že tehdy s žalovaným každý poskytli společnosti právě na tento projekt půjčku. Svědek poskytl něco mezi 2 000 000 Kč až 3 000 000 Kč. Tyto peníze byly právě nutné na zasíťování apod. V době, kdy uzavírali kupní smlouvu se společností [právnická osoba]., tam tyto peníze již nebyly, již byly prostavěny a použity. Proto je ve smlouvě použita tato formulace. Nevzpomíná si, proč není uvedeno v kupní smlouvě, že došlo k zápočtu kupní ceny oproti půjčce. Půjčky, které společnosti [právnická osoba]. poskytli, byly splatné dávno před tím, než nastala splatnost kupní ceny za původní pozemek. Jeden z pozemků zakoupil pan [jméno FO], ale oproti stanovenému výškovému regulativu si postavil dům vyšší. Z toho důvodu další zájemci, a to právě pan [jméno FO] a [jméno FO], od kupních smluv odstoupili, resp. nebyly to kupní smlouvy, ale byly to zřejmě smlouvy o smlouvě budoucí. Potom už se o zakoupení pozemku nikdo nezajímal, pouze jedna anglická firma, která koupila dvě parcely. To bylo až v roce 2013. Tento developerský projekt ziskový nebyl. Začal se postupně prodražovat. Pokud jde o stavbu příjezdové komunikace, osvětlení a inženýrských sítí, tuto zpracovávala firma [právnická osoba]. a ještě další dvě firmy. Tuto komunikaci a osvětlení společnost [právnická osoba]. darovala městu [adresa]. Náklady výstavby včetně pozemků byly asi 8 000 000 Kč a tato darovaná část komunikace a osvětlení mohla představovat zhruba 3 000 000 Kč až 4 000 000 Kč.

20. Z výpovědi žalovaného jako účastníka řízení soud zjistil, že v době uzavření smlouvy byl společníkem společnosti [právnická osoba]. a posléze se stal jediným společníkem. Předsedou představenstva byl původně pan [jméno FO], žalovaný byl místopředsedou a neměl právo samostatně rozhodovat a jednat za společnost. To se pak změnilo a do pozice předsedy představenstva se dostal žalovaný. V té době realizovali celou řadu developerských projektů v rámci různých společností, dá se říci, že všechny byly úspěšné. Jednalo se například o rekonstrukci [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], o [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], rekonstrukci bývalého areálu [právnická osoba]. a podobně. V té době se objevila možnost vytvoření developerského projektu v oblasti [Anonymizováno] [Anonymizováno], přičemž pozemková parcela, kde bylo možno takový projekt realizovat, má kanalizaci vedenou právě přes pozemek ve vlastnictví žalovaného. O developerský projekt na tuto pozemkovou parcelu bylo více zájemců, ale všichni ztroskotali právě na tom, že kanalizace vedla přes pozemek žalovaného. Žalovaný pak byl v situaci, kdy naopak záleželo na jeho souhlasu či spoluúčasti na takovém případném projektu. Z tohoto důvodu se rozhodli, že ohledně této parcely zpracují vlastní developerský projekt. Předpokládali, že by tento projekt mohl být úspěšný, neboť byl ve výhodné lokalitě a do té doby zájem o nákup nemovitostí byl. Vedli jednání s městem [adresa] a uzavřeli smlouvu o smlouvě budoucí. Důležité slovo při jednání s městem měl současný místostarosta pan [jméno FO] a z jeho slov žalovaný pochopil, že město chce mít určitým způsobem regulováno, jaká výstavba se na [adresa] bude dít, zkrátka chtěli docílit podobného výsledku jako například při výstavbě domů [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Z tohoto důvodu také po nich město chtělo, aby nechali vyhotovit závazný regulativ, který určitým způsobem omezoval budoucí výstavbu domů v této lokalitě. Společnost [právnická osoba]. si nechala zpracovat regulativ u projektové kanceláře architekta [Anonymizováno] a [tituly před jménem] [jméno FO], přičemž tento regulativ byl následně městem odsouhlasen. Společnost [právnická osoba]. pak musela jednotlivé zájemce o zainvestované pozemky s tímto regulativem seznámit s tím, že i oni jsou tímto vázáni. Společnost [právnická osoba]. tedy přistoupila k zainvestování a zasíťování této pozemkové parcely. Na rozdíl od jiných developerských projektů, kde společnost [právnická osoba]. či jiné společnosti žalovaného spolupracovaly s bankami a braly si úvěry, se rozhodli tento projekt zainvestovat z vlastních peněz. Vycházeli z toho, že o pozemky bude zájem a použili tedy částečně vlastní prostředky a částečně prostředky jednotlivých zájemců o pozemky. Se zájemci o jednotlivé pozemky jednali opakovaně po dobu asi jednoho roku a měli zhruba tři nebo čtyři zájemce. Jednalo se o pana [Anonymizováno], [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno] a také o manžele [jméno FO]. S těmito jednali, žalovaný neměl nějakou pochybnost o tom, že by jejich zájem nebyl vážný, podle všeho se jednalo o solventní osoby, které skutečně chtěly pozemky koupit a realizovat výstavbu. Z tohoto důvodu také do projektu žalovaný a pan [jméno FO] vkládali vlastní peníze. Problém však nastal právě u manželů [jméno FO], kteří realizovali stavbu, která byla v rozporu se závazným regulativem. Problém byl navíc ještě v tom, že se manželé [jméno FO] rozhodli postavit si dřevostavbu, což mimo jiné byla stavba, u níž byla hrubá stavba provedena velmi rychle, a to v řádu nějakých tří až čtyř dnů. Když se to stalo, tak [tituly před jménem] [jméno FO] a pan [jméno FO] začali protestovat s tím, že oni se zavázali regulativ dodržet a přitom došlo k porušení regulativu ze strany [jméno FO]. [tituly před jménem] [jméno FO] a pan [jméno FO] chtěli realizovat výstavbu domů více méně na důchod, tzn. jednopodlažních a menších. Postavený dům [jméno FO] by jim dle jejich názoru stínil. Vše vyústilo v to, že stavět vedle tohoto domu nechtějí a z realizace prodeje těmto zájemcům sešlo. [tituly před jménem] [jméno FO] a pan [jméno FO] odstoupili od zájmu o tyto pozemky. Navíc v té době přišel se svým developerským projektem pan [Anonymizováno] v lokalitě [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], který pozemky nabízel podstatně levněji než společnost [právnická osoba]. Od úmyslu pozemek zakoupit odstoupili i manželé [Anonymizováno]. Stavební povolení na dům [jméno FO] pak nabylo právní moci až dne 30. 9. 2013. Společnost [právnická osoba]. se tedy ocitla v situaci, že neměla na jednotlivé parcely kupce. Využili toho, že dlouhodobě spolupracovali s panem [jméno FO] s tím, že tato spolupráce končila prodejem nemovitosti a pan [jméno FO] z tohoto obdržel určité finanční prostředky. Požádali ho tedy o půjčku s tím, že později dojde k tomu, že mu bude pozemková parcela převedena. S tím on souhlasil a peníze půjčil. Podobně to bylo realizováno se samotným žalovaným a panem [jméno FO], kteří použili vlastní peníze, a následně došlo k převedení parcel na ně. Dalším subjektem, který do toho vstoupil, byla společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Pokud je v kupních smlouvách uvedena formulace, že byly kupní ceny zaplaceny před podpisem smlouvy, tak společnost [právnická osoba]. tehdy používala standardní smlouvy, tyto jí vypracovávala advokátní kancelář [jméno FO], reálně tedy buď přímo [jméno FO], anebo [tituly před jménem] [Anonymizováno]. U smlouvy se společností [Anonymizováno] [Anonymizováno] pak navíc požadavek na konkrétní znění, pokud jde o zaplacení, požadoval právní zástupce této společnosti, byl to jeho požadavek. Žalovaný dále vysvětlil, že pokud jde o pozemkovou parcelu p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], tak zde jde skutečně o cenu 200 000 Kč, která odpovídá ceně 233 Kč za metr čtvereční. Tato parcela z části představuje úzký pruh, přes který vedou inženýrské sítě ze všech pozemků právě k pozemku ve výlučném vlastnictví žalovaného. Tento pozemek je zatížen věcným břemenem, tedy je znehodnocen a zbylá část pozemku nemá přístupovou cestu z okolních pozemků a komunikací, a proto byla kupní cena tohoto pozemku tímto ovlivněna. Žalovaný je však i u této parcely přesvědčen o tom, že i tato kupní cena vycházela z nějakého doporučení znalce či znaleckého posudku. V době uzavření kupních smluv měla společnost [právnická osoba]. skutečné peníze pouze z kupní smlouvy s [jméno FO]. Tyto peníze byly použity na dřívější závazky, tedy splatné závazky, zřejmě na stavební práce, komunikace a podobně. Splatnosti těchto závazků určitě nastaly před splatností kupní ceny žalobci. Společnost [právnická osoba]. jiné finanční prostředky v této době neměla, pokud by měla, nevznikl by problém s včasností zaplacení kupní ceny. Žalovaný připomněl darovací smlouvu, kterou společnost [právnická osoba]. darovala žalobci přístupovou komunikaci a veřejné osvětlení. Žalovaný zmiňuje, že pro město společnost [právnická osoba]., i on osobně, případně [jméno FO] udělali spoustu dobrých věcí, když je mu známo, že město podobnou smluvní pokutu odpustilo společnosti Ina. Žalovaný neviděl rozpor ve formulacích jednotlivých kupních smluv, že kupní ceny byly zaplaceny před podpisem smlouvy, když se to tak podle něho reálně stalo. Tento problém nevidí ani jako právník, podotkl však, že práva skutečně vystudoval, ale právničinou se nikdy neživil, živí se developerskou činností.

21. Rozsudkem ze dne 25. 1. 2018, č.j. 10C 8/2017 – 141. Okresní soud jako soud prvého stupně žalobě vyhověl a žalovanému uložil žalovanou částku žalobci zaplatit a nahradit mu náklady řízení. Okresní soud v rozsudku uzavřel, že předpokladem ručitelského závazku žalovaného jako jediného člena představenstva společnosti [právnická osoba]. je to, že odpovídá za škodu způsobenou této společnosti, a za tohoto předpokladu ručí za závazky společnosti třetím osobám. Jistě má pravdu žalovaná strana v tom, že musí být naplněny podmínky pro odpovědnost za škodu. Pokud tedy jde o protiprávní jednání, tak je zřejmé, že podle uvedené kupní smlouvy mezi [Anonymizováno] [adresa] a společností [právnická osoba]. měla být kupní cena zaplacena do 30. 11. 2012, tedy částka 1 442 940 Kč, a do tohoto data měly být rovněž zaplaceny náklady na zpracování geometrického plánu ve výši 11 400 Kč. Současně ze smlouvy vyplývá, že pro nesplnění této povinnosti byla stanovena sankce, a to smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Mezi procesními stranami současně ani není sporné, že společnost [právnická osoba]. tuto lhůtu k zaplacení kupní ceny nesplnila, a soud zde odkazuje na rozsudek Okresního soudu v Pardubicích ze dne 18. 6. 2015, č. j. 10 C 105/2014-96, kterým bylo společnosti [právnická osoba]. uloženo ve prospěch žalobce zaplatit právě smluvní pokutu z titulu opožděného zaplacení kupní ceny a nákladů na geometrický plán. Jednalo se o částku 563 550 Kč, přičemž tento rozsudek nabyl právní moci a stal se vykonatelným. Žalobce po žalovaném dlužnou částku následně vymáhal v rámci exekučního řízení, ale v tomto byl zcela neúspěšný a z dlužné částky ničeho nevymohl pro nedostatek majetku uvedené společnosti [právnická osoba]. Soud uvedl, že je přesvědčen o tom, že vznikem povinnosti zaplatit tuto smluvní pokutu navíc za situace, kdy tento nárok byl ošetřen vykonatelným titulem, je možno hovořit o vzniku škody u této společnosti, když zaplacení uvedené částky smluvní pokuty by jistě bylo pro tuto společnost majetkovou újmou. Z tohoto pohledu však není možné vycházet z toho, že by se škodou mínila toliko již vzniklá majetková újma, tedy zmenšení majetku uvedené společnosti o takovou částku, neboť v takovém případě by ustanovení § 194 odst. 6 obchodního zákoníku postrádalo smysl. Pokud by totiž žalobce smluvní pokutu vymohl přímo od společnosti [právnická osoba]., neměl by jistě potřebu tento nárok směřovat na žalovaného a po tomto ho vymáhat. Dle názoru soudu prvého stupně k porušení povinnosti, a to smluvní povinnosti zaplatit kupní cenu i náklady na geometrický plán, došlo a v tom je tedy potřeba spatřovat protiprávní jednání žalovaného. Ten totiž jako předseda představenstva společnosti [právnická osoba]., resp. její jediný společník, měl povinnost zajistit uvedenou platbu, když v době od 27. 3. 2009 do 30. 10. 2012 byl členem představenstva společnosti [právnická osoba]. a od 30. 10. 2012 do 30. 1. 2014 dokonce předsedou představenstva. V této době byl navíc také jediným členem představenstva. Povinnost včas kupní cenu zaplatit tedy stíhala právě žalovaného. Žalovaný se bránil objektivní nemožností zaplatit uvedenou částku, nicméně soud právě z jeho účastnické výpovědi zjistil, že na rozdíl od jiných developerských projektů, kterých se on sám (ať už v rámci společnosti [právnická osoba]., nebo u jiných společností) účastnil, volili způsob financování jiný než v této věci. Zatímco v jiných případech bylo běžné, že tyto věci financovala banka prostřednictvím úvěru, u koupě pozemkové parcely p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] se rozhodli s dalším členem představenstva, resp. jeho tehdejším předsedou [jméno FO], projekt realizovat na základě vlastních finanční prostředků. Toto manažerské rozhodnutí pak zřejmě ovlivnilo výsledek celého projektu. Soud prvého stupně tehdy uzavřel, že společnost [právnická osoba]. a rovněž sám žalovaný měli být připraveni povinnosti zaplatit kupní cenu ve stanoveném termínu, zvláště když byla sjednána smluvní pokuta, dostát a nezavdat tak příčinu ke vzniku pohledávky za společností [právnická osoba]. Tato povinnost se žalovaného měla týkat jakožto člena představenstva do 30. 10. 2012 a od tohoto okamžiku dokonce jakožto jediného člena představenstva. Pokud uvedený projekt nezajistili tak, aby nebyl vystaven nebezpečí nahodilých okolností konkrétně, že bude problém se získáním zájemců o tyto parcely, je v tom jistě nutno spatřovat selhání žalovaného a právě ono porušení právní povinnosti. Soud prvého stupně pak rovněž v uvedeném rozhodnutí uvedl, že z tohoto pohledu se soudu nejeví jako podstatné to, že od koupi uvedených pozemků odstoupili dva zájemci, a to [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Z této skutečnosti pak již vůbec nelze dle názoru soudu vinit žalobce, neboť ten v projednávané věci vystupuje z pozice prodávajícího z kupní smlouvy, a pokud jde o otázku konkrétního stavebního řízení a posouzení konkrétní dokumentace z pohledu schváleného regulativu, zde žalobce vystupoval jako orgán státní správy, tedy ve zcela jiném postavení. Rovněž tak nelze dle názoru soudu přihlížet k tomu, že společnost [právnická osoba]. městu darovala přístupovou komunikaci a vybudované veřejné osvětlení na této komunikaci, ani k tomu, jaké další projekty společnost [právnická osoba]. resp. žalovaný vybudovali. Otázku rozporu smluvní pokuty s dobrými mravy totiž měl posuzovat již Okresní soud v Pardubicích při rozhodování o žalobě na zaplacení smluvní pokuty ve výši 563 550 Kč a ten tak také činil a s těmito námitkami společnosti [právnická osoba]. se také vypořádal. Právě tento soud tak mohl například smluvní pokutu moderovat pro její nepřiměřenost či ji zcela nepřiznat právě pro rozpor s dobrými mravy. Obdobná úvaha v rámci rozhodování o povinnosti žalovaného dlužnou částku zaplatit z titulu ručení podle ustanovení § 194 odst. 6 obchodního zákoníku soudu nepřísluší. Z pohledu obrany žalovaného se soudu jeví jako nelogické argumentovat tím, že reálně byla započtena kupní cena za pozemky převedené manželům [jméno FO] a manželům [jméno FO] na dřívější půjčky [jméno FO] či žalovaného společnosti [právnická osoba]. To, že k těmto půjčkám došlo, je dle názoru soudu logické, pokud společnost [právnická osoba]. neměla vlastní prostředky pro vybudování inženýrských sítí. Převedení pozemkových parcel manželům [jméno FO] a manželům [jméno FO] tak samo o sobě nemohlo přispět k získání finančních prostředků za tyto pozemkové parcely. Z uvedených důvodů tedy soud žalovanému uložil dlužnou částku zaplatit. Takto tedy soud prvého stupně odůvodnil svůj původní rozsudek ze dne 25. 1. 2018, č. j. 10 C 8/2017-141, kterým uložil žalovanému dlužnou částku zaplatit.

22. Citovaný rozsudek pak byl z titulu podaného odvolání žalovaného odvolacím soudem – Krajským soudem v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, usnesením ze dne 26. července 2018 zrušen a věc vrácena soudu prvého stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem okresního soudu, že vznik povinnosti zaplatit smluvní pokutu lze považovat za škodu vzniklou společnosti [právnická osoba]. bez ohledu na skutečnost, že tato smluvní pokuta nebyla později zaplacena, neboť škodou se rozumí nejen zmenšení majetku společnosti, ale i vznik závazku, který by jinak nevznikl. Stejně tak přisvědčil okresnímu soudu, že pro posouzení odpovědnosti žalovaného za škodu vzniklou společnosti (a s tím souvisejícího ručení žalovaného za závazky společnosti) nemá význam, že příčinou, pro kterou dva zájemci o koupi rozparcelovaného pozemku upustili od koupě, se stalo nedodržení stavebního regulativu jiným kupujícím při zhotovení stavby, jež byla povolena stavebním úřadem a zkolaudována, neboť žalobce jako veřejnou korporaci při hospodaření s jejím majetkem nelze zaměňovat se státním orgánem – stavebním úřadem, jehož pravomoc město vykonává v rámci přenesené působnosti. Po právní stránce okresní soud dle závěru odvolacího soudu správně aplikoval právní úpravu účinnou v době, kdy měla podle žaloby vzniknout jednáním (opominutím) žalovaného škoda a s tím související ručení žalovaného za závazky společnosti, tj. § 194 odst. 5 a 6 obchodního zákoníku účinného do 31. 12. 2013.

23. Okresnímu soudu však odvolací soud vytknul, že jednání žalovaného v rozporu s péčí řádného hospodáře dovodil z manažerského rozhodnutí provést projekt koupě pozemku, jeho rozparcelování, zasíťování a prodeje jednotlivým stavebníkům bez úvěru. Toto rozhodnutí o obchodním vedení společnosti přijaté navíc v době, kdy byl předsedou představenstva [jméno FO], který kupní smlouvu se žalobcem v poslední den svého působení ve funkci 6. 9. 2012 podepsal předtím, než byl téhož dne nahrazen žalovaným, nebylo samo o sobě ve vztahu příčiny a následku s pozdějším prodlením společnosti se zaplacením kupní ceny žalobci. Dle odvolacího soudu lze přisvědčit žalovanému v tom, že souhrn kupních cen za později prodané nově vzniklé pozemky postačoval k zaplacení jak předchozích investic do pozemků, tak jejich kupní ceny žalobci. Naopak v případě úvěrování bankou by se celkové náklady na projekt neúměrně zvýšily. Okresní soud se rovněž nezabýval tvrzením žalovaného, že právo společnosti [právnická osoba]. na zaplacení kupní ceny některých nově vzniklých pozemků zaniklo započtením proti pohledávkám kupujících (včetně žalovaného) vzniklým ještě před prodejem celého pozemku žalobcem společnosti, v důsledku čehož na úhradu kupní ceny žalobci byl určen výnos z prodeje jen některých pozemků, přičemž se jednalo právě o pozemky, jejichž prodej se uskutečnil, třebaže nikoliv zaviněním žalobce, jak je shora vysvětleno, ale jednoznačně později, než žalovaný předpokládal. Společnost [právnická osoba]. tak neměla k dispozici v den splatnosti pohledávky žalobce částku kolem 10 000 000 Kč, jak tvrdí žalobce, ale podle tvrzení žalovaného jí byla nad rámec započtení proti dřívějším nákladům vyplacena jen kupní cena od [tituly před jménem] [jméno FO]. Tvrzení žalovaného však zůstala v neúplné rovině, kdy žalovaný jen naznačuje, že kromě [jméno FO] a jeho samotného byla též kupní cena od pana [Anonymizováno] určena k úhradě starších dluhů společnosti. Neurčitým pak zůstává tvrzení žalovaného, kdy společnost obdržela kupní cenu od kupujícího [Anonymizováno] [Anonymizováno]. splatnou počátkem roku 2013, resp. proč neuhradila z této kupní ceny pohledávku žalobce, když dříve zaplacené investice ve výši 6 000 000 Kč byly plně pokryty předchozím prodejem nově vzniklých pozemků a nejpozději přijetí kupní ceny od [Anonymizováno] [Anonymizováno]. za dva nově vzniklé pozemky nahradilo výpadek ve výnosech společnosti vzniklý tím, že dva původní zájemci o koupi [jméno FO] a [jméno FO] od koupě upustili.

24. Odvolací soud odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž musí statutární orgán společnosti prokázat, že nezajištění řádné a včasné úhrady pohledávek bylo jednáním s péčí řádného hospodáře. Jedině pokud takovou skutečnost neprokáže, odpovídá společnosti za škodu a ručí za její závazky ve smyslu § 194 odst. 5 a 6 obchodního zákoníku. Žalovaný přednesl skutečnosti nasvědčující tomu, že jednal s péčí řádného hospodáře a nijak svým jednáním nezpůsobil prodlení společnosti, ale okresní soud jej nevyzval k doplnění tvrzení a důkazních návrhů, čímž zatížil řízení procesní vadou.

25. Odvolací soud okresnímu soudu v dalším řízení uložil vyzvat žalovaného, aby doplnil tvrzení o přesné vylíčení toho, jak [právnická osoba]. vynaložila peníze kupujících [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] ještě před uzavřením kupní smlouvy se žalobcem ze dne 6. 9. 2012, a toho, kdy byla zaplacena kupní cena kupujícím [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Dále měl okresní soud vyzvat žalovaného, aby ke všem doplněným tvrzením označil důkazy, přičemž objektivní nemožnost provést dokazování účetnictvím společnosti nezbavuje žalovaného jeho důkazního břemene. Jedině pokud žalovaný neprokáže jím nezpůsobenou objektivní nemožnost uhradit z prostředků společnosti pohledávku žalobce řádně a včas, lze dovodit jeho ručení za závazky společnosti a žalobě vyhovět.

26. Ve smyslu uložených povinností odvolacím soudem, okresní soud žalovaného vyzval k doplnění skutkových tvrzení.

27. Žalovaný na výzvu okresního soudu doplnil svá skutková tvrzení a uvedl, že [jméno FO] poskytl společnosti [právnická osoba]. (dále jen „spol. FR“) devět půjček v celkové výši 2 700 000 Kč, a to dne 20. 5. 2010 ve výši 300 000 Kč, 10. 6. 2010 ve výši 300 000 Kč, 9. 7. 2010 ve výši 300 000 Kč, 27. 8. 2010 ve výši 300 000 Kč, 20. 10. 2010 ve výši 300 000 Kč, 14. 1. 2011 ve výši 300 000 Kč, 16. 2. 2011 ve výši 300 000 Kč, 20. 4. 2011 ve výši 300 000 Kč, 10. 6. 2011 ve výši 300 000 Kč. Splatnost těchto půjček byla sjednána na 30. 6. 2012. Ve lhůtě splatnosti půjčky nebyly splaceny z důvodu nedostatku finančních prostředků. Tyto finanční prostředky použila spol. FR v průběhu roku 2010 a 2011 zejména na úhradu nákladů spojených s developmentem pozemků na výstavbu rodinných domů, zejména společnosti [právnická osoba], která pro spol. FR realizovala zhotovení kanalizace, hydrantu, vodovodního potrubí, komunikace, osvětlení, plynového potrubí.

28. Žalovaný poskytl spol. FR deset půjček v celkové výši 3 000 000 Kč, a to dne 4. 5. 2010 ve výši 300 000 Kč, 21. 6. 2010 ve výši 300 000 Kč, 2. 8. 2010 ve výši 300 000 Kč, 15. 9. 2010 ve výši 300 000 Kč, 5. 11. 2010 ve výši 300 000 Kč, 10. 12. 2010 ve výši 300 000 Kč, 18. 3. 2011 ve výši 300 000 Kč, 20. 5. 2011 ve výši 300 000 Kč, 29. 6. 2011 ve výši 300 000 Kč, 19. 7. 2011 ve výši 300 000 Kč. Splatnost těchto půjček byla sjednána na 30. 6. 2012. Ve lhůtě splatnosti půjčky nebyly splaceny z důvodu nedostatku finančních prostředků. Tyto finanční prostředky použila spol. FR v průběhu roku 2010 a 2011 na úhradu nákladů spojených s developmentem pozemků na výstavbu rodinných domů, zejména společnosti [právnická osoba], která pro spol. [Anonymizováno] realizovala zhotovení kanalizace, hydrantu, vodovodního potrubí, komunikace, osvětlení, plynového potrubí a také na úhradu zálohy na kupní cenu pozemku od [Anonymizováno] [adresa]. 29. [jméno FO] poskytl spol. [Anonymizováno] ve čtyřech platbách celkem částku 1 361 600 Kč, a to dne 13. 2. 2012 částku 300 000 Kč, 14. 2. 2012 částku 300 000 Kč, 15. 2. 2012 částku 300 000 Kč, 16. 2. 2012 částku 161 600 Kč, a to jako zálohu na kupní cenu za pozemek p. č. 2160/34 v k. ú. [adresa]. Tyto finanční prostředky použila spol. [Anonymizováno] počátkem roku 2012 na úhradu nákladů spojených s developmentem pozemků na výstavbu rodinných domů, zejména společnosti [právnická osoba], která pro spol. [Anonymizováno] realizovala zhotovení kanalizace, hydrantu, vodovodního potrubí, komunikace, osvětlení, plynového potrubí. 30. [tituly před jménem] [jméno FO], bytem [adresa], [adresa], poskytl spol. [Anonymizováno] osm půjček v celkové výši 2 700 000 Kč, a to dne 30. 3. 2007 částku 350 000 Kč, 22. 6. 2007 částku 350 000 Kč, 17. 9. 2007 částku 350 000 Kč, 12. 11. 2007 částku 350 000 Kč, 25. 1. 2008 částku 300 000 Kč, 22. 4. 2008 částku 300 000 Kč, 5. 6. 2008 částku 350 000 Kč, 19. 8. 2008 částku 350 000 Kč. Splatnost těchto půjček byla sjednána na 31. 12. 2011. Ve splatnosti ani později spol. [Anonymizováno] půjčky nevrátila. Tyto finanční prostředky použila spol. [Anonymizováno] na aktivity spojené se svým majetkovým vstupem do společnosti [právnická osoba] Dne 7. 2. 2013 se stala splatnou kupní cena za pozemky p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno], v k. ú. [adresa], na základě kupní smlouvy ze dne 27. 12. 2012, uzavřené mezi spol. [Anonymizováno] jako prodávajícím a spol. [Anonymizováno] [Anonymizováno] jako kupujícím. K úhradě kupní ceny ze strany kupujícího ale nedošlo, neboť [tituly před jménem] [jméno FO] postoupil dne 4. 2. 2013 na spol. [Anonymizováno] [Anonymizováno] svou pohledávku za spol. [Anonymizováno] ve výši 2 700 000 Kč a spol. [Anonymizováno] [Anonymizováno] započetla nově svou pohledávku za spol. [Anonymizováno] vůči svému závazku z kupní smlouvy.

31. Tvrzení o uzavření smluv o půjčkách mezi [jméno FO] a společností [právnická osoba]., mezi žalovaným a [právnická osoba]. a mezi [jméno FO] a [právnická osoba]. vzal soud za prokázané jednak z originálů těchto smluv a dále z účastnické výpovědi žalovaného, [jméno FO] a [jméno FO] a rovněž z příjmových pokladních dokladů. Svědek [jméno FO] předložil příjmové pokladní doklady, kde jako důvod transakce je uvedena koupě pozemku či parcely. Z výpovědí žalovaného a [jméno FO] vyplynulo, že peníze z těchto půjček [právnická osoba]. použila v průběhu roku 2010 a 2011 zejména na úhradu nákladů spojených s developmentem pozemků na výstavbu rodinných domů, zejména společnosti [právnická osoba], která realizovala zhotovení kanalizace, hydrantu, vodovodního potrubí, komunikace, osvětlení, plynového potrubí. Z důvodu nedostatku finančních prostředků nebyly tyto půjčky žalovanému a [jméno FO] vráceny ve lhůtě splatnosti. V jednotlivých kupních smlouvách mezi [právnická osoba]. a jako prodávající a manželi [jméno FO] a [jméno FO] jako kupujícími je uvedeno, že kupní cena byla zaplacena před podpisem smlouvy. Výslovně se zde nehovoří o tom, že na kupní ceny byly započteny pohledávky z titulu půjček. Žalovaný i svědek [jméno FO] toto vysvětlovali tak, že dle jejich povědomí tento text odpovídal skutečnosti, kdy dle nich došlo k zaplacení před podpisem smlouvy. Po právní stránce to oba neřešili, neboť kupní smlouvy zpracovávala advokátní kancelář [jméno FO] – [Anonymizováno], konkrétně zřejmě šlo o [tituly před jménem] [Anonymizováno]. K zápočtu tedy zřejmě došlo konkludentně, kdy aktéři kupní smluv, to je žalovaný za společnost [právnická osoba]. a žalovaný sám za sebe a rovněž [jméno FO] považovaly půjčky za započtené vůči kupním cenám.

32. Pokud jde o použití půjček na zasíťování pozemků, tak jak žalovaný, tak svědek [jméno FO] hovořili o nákladech ve výši okolo 8 mil. Kč s tím, že společnosti [právnická osoba] bylo za tyto práce vyplaceno asi 4 mil Kč. Svědek [Anonymizováno] uváděl, že se jednalo o objem asi 2 – 3 mil Kč. Žalobce předložil dvě faktury společnosti [právnická osoba] na částky 1 648 402 Kč a 2 023 313 Kč. Z těch by tedy vyplývalo, že objem prostředků prostavěných společnosti [právnická osoba] zhruba odpovídá tvrzení žalovaného. Žalobce však tvrdil a také prokazoval výpisy z účtu žalovaného a vyúčtováním služeb ke smlouvě o provádění bezregresního factoringu ze dne 28. 11. 2011, že žalovaný za [právnická osoba]. zaplatil společnosti [právnická osoba] pouze 1 550 000 Kč a částku 1 648 402 zaplatila společnosti [právnická osoba] společnost [právnická osoba]. dle žalobce tedy žalovaný a [jméno FO] nevyčerpali půjčky, které poskytli společnosti [právnická osoba]. na platby společnosti [právnická osoba]. Zde je zřejmě nutno poukázat na to, co uvedl svědek [jméno FO], že tyto půjčky se týkaly i jiných developerských projektů. Dále je zřejmé, že faktoringová společnost [právnická osoba]. bezpochyby nezaplatila společnosti [právnická osoba] dlužnou částku 1 648 402 Kč za [právnická osoba]., aniž by od této obdržela nějaké plnění. V tomto směru však žalovaný žádné tvrzení neposkytl. Soud tedy uzavřel, že kupní cena, kterou měli manželé [jméno FO] a manželé [jméno FO] zaplatit za pozemky, byla skutečně započtena na pohledávky žalovaného a [jméno FO] vůči společnosti [právnická osoba] z titulu uvedených půjček. Je samozřejmě otázkou, zda žalovaný a [jméno FO] takový postup museli volit, z pohledu projeveného názoru odvolacího soudu to však není otázkou, kterou by si soud měl klást. Podstatné je zda došlo k zápočtu pohledávek a soud dospěl k závěru, že to tak bylo.

33. Pokud jde o [jméno FO], tak u něj je zřejmé, že peníze na kupní cenu pozemků složil, ale dělo se tak podle svědkem předložených příjmových dokladů v únoru 2012. Použití těchto prostředků na infrastrukturu se tak jeví jako logické a navíc nebylo prokázáno, že by tyto prostředky po podpisu kupní smlouvy mezi žalobcem a [právnická osoba]. měla [právnická osoba]. v držení a mohla s nimi kupní cenu zaplatit.

34. Pokud jde o půjčky od [tituly před jménem] [jméno FO], tyto byly doloženy rovněž jednotlivými smlouvami a pokladními doklady, ale taktéž jeho svědeckou výpovědí. [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že prostřednictvím těchto půjček chtěl vstoupit do účasti na developerských projektech společnosti [právnická osoba]., k čemuž ale následně nedošlo a zůstalo jen u půjček. Ty mu však vráceny nebyly, proto se obrátil na společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno], které své pohledávky na [právnická osoba]. postoupil a tato společnost mu pohledávky vyplatila. Ví také, že se [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [právnická osoba]. nějak domluvily a vypořádaly, ale neví jak. Skutečnost, že [tituly před jménem] [jméno FO] postoupil svoji pohledávku společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] vyplývá z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 4. 2. 2013 a skutečnost, že tato společnost započetla pohledávku tuto nabytou pohledávku na pohledávku z titulu kupních cen za pozemky od společnosti [právnická osoba]. je pak prokázána oznámením o započtení pohledávky ze dne 7. 2. 2013. Ani zde tedy nebyly poskytnuty reálné finanční prostředky, které by bylo možno použít na zaplacení kupní ceny.

35. Žalovaný měl tvrdit a prokazovat, že neměl finanční prostředky k zaplacení kupní ceny za společnost [právnická osoba]. ve lhůtě splatnosti, nebo alespoň v době dřívější, než jak platby za společnost následně činil. Tohoto důkazního břemene ho nezbavuje ani nedostupnost účetnictví společnosti [právnická osoba]. (žalovaný v době, kdy probíhá řízení, nebyl statutárním zástupcem ani společníkem této společnosti). Žalovaný tuto povinnost plnil tak, že až poté, co byl proveden důkaz buď z iniciativy soudu nebo na návrh žalobce se k tomuto vyjadřoval a tvrdil, proč prostředky, které se jevily jako prostředky, které by mohly být použity k úhradě kupní ceny použity nebyly a nemohly být. Soud takto z výpisu z účtu společnosti [právnická osoba]. č. [č. účtu] za období od 6. 9. 2012 do 3. 12. 2013 zjistil, že do splatnosti kupní ceny, tedy do 30. 11. 2012 se na tomto účtu nenacházela částka dostatečně vysoká, aby žalovaný za společnost [právnická osoba]. mohl zaplatit kupní cenu ve výši 1 44 940 Kč a náklady na geometrický plán, kdy nejvyšší částka, která se na účtu objevuje je 125 000 Kč od [právnická osoba] a následuje hotovostní výběr částky ve stejné výši téhož dne (19. 11. 2012). Následně se v období od 17. 12. 2012 do 21. 12. 2012 objevují platby od [tituly před jménem] [jméno FO] v částkách 500 000 Kč, 144 733 Kč, 339 156 Kč, 176 915 Kč a 431 863 Kč (celkem tedy ve výši 1 592 667 Kč), zatímco v téže době bylo vybráno 400 000 Kč, 200 000 Kč, 600 000 Kč a 500 000 Kč (celkem 1 700 000 Kč). Na účtu dále například od FÚ pro Pardubický kraj přibyly částky 209 004 Kč dne 22. 1. 2013, 120 852 Kč dne 15. 3. 2013, 136 691 Kč dne 20. 5. 2013, 121 117 Kč, 190 682 Kč dne 15. 7. 2013. Na účtu se rovněž objevily částky 2 000 000 Kč dne 13. 3. 2013 od společnosti [právnická osoba]., 900 000 Kč dne 26. 3. 2013 od [právnická osoba], 200 000 Kč dne 30. 5. 2013 od žalovaného.

36. Žalovaný k výpisu učinil následující tvrzení. Platby připsané v měsíci prosinci 2012 na běžný účet společnosti [právnická osoba]. č. [č. účtu] vedený u [jméno FO] spořitelny a.s. měly souvislost se smluvním vztahem s panem [tituly před jménem] [jméno FO], IČ [IČO], [adresa]. Mezi společností [právnická osoba]. jako zhotovitelem a [tituly před jménem] [jméno FO] jako objednatelem byly v roce 2012 uzavřeny celkem čtyři smlouvy o dílo, a to na stavební práce v provozní budově společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] (dále jen „Smlouva [právnická osoba] práce v budově [Anonymizováno]-[Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] ve [adresa] (dále jen „Smlouva 2“), stavební práce v budově [právnická osoba]. [adresa] a stavební práce v budově [adresa]. Smlouvy o dílo uzavřené mezi objednatelem [tituly před jménem] [jméno FO] a zhotovitelem [právnická osoba]. jsou součástí účetnictví společnosti [právnická osoba]., kterým ovšem žalovaný nedisponuje. Nicméně ze zálohy počítače žalovaného se podařilo získat koncept tří uzavřených smluv a kopii jedné smlouvy, které jsou však totožné s uzavřenými smlouvami o dílo a obsahují mezi smluvními stranami sjednaná práva a povinnosti. Cena díla dle Smlouvy 1 byla sjednána na 339 156 Kč bez DPH (platba 19. 12. 2012), dle Smlouvy 2 na 644 733 Kč bez DPH (platby 17. 12. a 19. 12. 2012), dle Smlouvy 3 na 727 678 Kč bez DPH (platby 20. 12. 2012) a dle Smlouvy 4 na 176 915 Kč bez DPH (platba 19. 12. 2012). (5) Společnost [právnická osoba]. s vědomím objednatele zadala realizaci sjednaných děl společnosti [jméno FO], s.r.o., IČ [IČO], která vyžadovala úhradu ceny díla v hotovosti. Bylo sjednáno, že platby od objednatele budou použity na úhradu subdodavateli. Proto žalovaný po připsání úhrad od [tituly před jménem] [jméno FO] za vystavené faktury společností [právnická osoba]. provedl výběr hotovosti z běžného účtu a následně úhradu Subdodavateli.

37. Tato tvrzení prokazoval nedatovanými koncepty smluv (nejsou podepsány) o dílo ohledně stavební práce v provozní budově společnosti [Anonymizováno] & [Anonymizováno] v [adresa], stavební práce v budově [Anonymizováno]-[Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] ve [adresa] a stavební práce v budově [právnická osoba]. [adresa], ve finančních objemech 339 156 Kč, 644 733 Kč a 727 678 Kč a dále smlouvou o dílo, která je podepsána, avšak rovněž nedatována a předmět stavební práce v budově [adresa] v ceně 176 915 Kč. K této poslední smlouvě o dílo byl proveden rovněž důkaz protokolem o převzetí stavby, kde je uváděno, že smlouva o dílo je z 22. 10. 2012 a fakturou na částku 176 915 Kč, splatnou dne 25. 12. 2012.

38. Z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO] pak soud zjistil, že uvedené smlouvy s [právnická osoba]. uzavřel z důvodu nedostatku kapacit, kdy potřeboval pro tyto stavby subdodavatele a on sám ho sehnat neuměl, proto oslovil žalovaného. To dělal poměrně často, vždy pokud se mu vyskytl tento problém. Svědek si na konkrétní okolnosti příliš nepamatoval, vybavil si však, o které stavby šlo označením místa. Soud tedy vzal prokázané, že [tituly před jménem] [Anonymizováno] částky odpovídající součtu jednotlivých cen děl na účet [právnická osoba]. převedl z důvodu, aby bylo zaplaceno subdodavateli v uvedeném případě společnosti [jméno FO] s.r.o. [právnická osoba]. byl tedy v těchto případech jakýmsi prostředníkem. Z výpovědi svědka [jméno FO] pak vyplynulo, že byl jednatelem firmy [jméno FO] s.r.o. a pro [právnická osoba] dělali nějaké stavby na základě smluv o dílo. Jednotlivé stavby mohly mít cenu okolo 500 000 Kč až 600 000 Kč a dostali za ně zaplaceno. Žalovaný svědkovi cenu díla platil v hotovosti.

39. K částkám od společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno].[Anonymizováno]. a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] žalovaný doplnil svoje tvrzení, že byly použity na úhradu nákladů spojených s projektem rezidenčního bydlení na [adresa], která byla zahájena v měsíci červenci 2012. U částek od finančního úřadu šlo o nadměrný odpočet DPH z důvodu stavební činnosti s přenesenou daňovou povinností související právě s tímto projektem. Pokud jde o zbylou částku mezi finančními prostředky přijatými od [tituly před jménem] [jméno FO] a vybranými v hotovosti, které nebyly předány firmě [jméno FO], tak tyto byly použity pro běžný provoz [právnická osoba]. K platbám v roce 2013 žalovaný uvádí, že příchozí platby byly vždy účelově spojeny s konkrétními projekty realizovanými společností [právnická osoba]., konkrétně pak následovně příchozí platba dne 9. 1. 2013 ve výši 190 000 Kč od společnosti Hotel [právnická osoba]. byla použita na hotovostní úhradu subdodavateli při realizaci stavby [Anonymizováno] pro společnost [Anonymizováno] [právnická osoba]. (částečně z hotovostního výběru ve výši 220 000 Kč dne 10. 1. 2013). - Příchozí platba dne 22. 1. 2013 ve výši 209 004 Kč od [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] (tato platba je nadměrným odpočtem DPH z důvodu stavební činnosti s přenesenou daňovou povinností) byla použita na úhradu nákladů spojených s projektem rezidenčního bydlení na [adresa] s názvem [právnická osoba], jehož realizace byla zahájena v měsíci červenci 2012, a na úhradu souvisejících provozních výdajů. Nadměrný odpočet DPH má spojitost se stavební činností společnosti [právnická osoba]. na projektu [právnická osoba] (hotovostní výběr ve výši 100 000 Kč dne 24. 1. 2013 a ve výši 45 000 Kč dne 25. 1. 2013 a další bezhotovostní platby v měsíci lednu 2013). Příchozí platba dne 13. 3. 2013 ve výši 2 000 000 Kč od společnosti [právnická osoba]. byla účelově určena na úhradu nákladů spojených s projektem rezidenčního bydlení na [adresa] s názvem [právnická osoba], jehož realizace byla zahájena v měsíci červenci 2012, a na úhradu souvisejících provozních výdajů a na tento účel také byla v následujícím období použita několika bezhotovostními platbami do 20.3.2013 a hotovostními platbami (hotovostní výběry ve výši 300 000 Kč dne 14. 3. 2013 a ve výši 136 000 Kč dne 15. 3. 2013). - Příchozí platba dne 15. 3. 2013 ve výši 120 852 Kč od Finančního úřadu [adresa] (tato platba je nadměrným odpočtem DPH z důvodu stavební činnosti s přenesenou daňovou povinností) byla použita na úhradu nákladů spojených s projektem rezidenčního bydlení na [adresa] s názvem [právnická osoba], jehož realizace byla zahájena v měsíci červenci 2012, a na úhradu souvisejících provozních výdajů. Nadměrný odpočet DPH má spojitost se stavební činností společnosti [právnická osoba]. na projektu [právnická osoba] (hotovostní výběr ve výši 130 000 Kč dne 18. 3. 2013). Příchozí platba 26. 3. 2013 ve výši 900 000 Kč od společnosti [právnická osoba] byla účelově určena na úhradu nákladů spojených s projektem rezidenčního bydlení na [adresa] s názvem [právnická osoba], jehož realizace byla zahájena v měsíci červenci 2012, a na úhradu souvisejících provozních výdajů a na tento účel také byla v následujícím období použita bezhotovostními platbami do 3. 5. 2013 a hotovostními platbami (hotovostní výběr ve výši 70 000 Kč dne 2. 4. 2013). - Příchozí platba dne 20. 5. 2013 ve výši 136 691 Kč od [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] (tato platba je nadměrným odpočtem DPH z důvodu stavební činnosti s přenesenou daňovou povinností) byla použita na úhradu nákladů spojených s projektem rezidenčního bydlení na [adresa] s názvem [právnická osoba], jehož realizace byla zahájena v měsíci červenci 2012, a na úhradu souvisejících provozních výdajů. Nadměrný odpočet DPH má spojitost se stavební činností společnosti [právnická osoba]. na projektu [právnická osoba] (hotovostní výběry ve výši 100 000 Kč dne 22. 5. 2013 a ve výši 30 000 Kč dne 27. 5. 2013). Příchozí platba dne 30. 5. 2013 ve výši 200 000 Kč od [Jméno zainteresované osoby 0/0] byla účelově určena na úhradu nákladů spojených s projektem rezidenčního bydlení na [adresa] s názvem [právnická osoba], jehož realizace byla zahájena v měsíci červenci 2012, a na úhradu souvisejících provozních výdajů a na tento účel také byla v následujícím období použita bezhotovostními platbami do 12. 6. 2013. - Příchozí platba dne 13. 6. 2013 ve výši 121 117 Kč od Finančního úřadu [adresa] (tato platba je nadměrným odpočtem DPH z důvodu stavební činnosti s přenesenou daňovou povinností) byla použita na úhradu nákladů spojených s projektem rezidenčního bydlení na [adresa] s názvem [právnická osoba], jehož realizace byla zahájena v měsíci červenci 2012, a na úhradu souvisejících provozních výdajů. Nadměrný odpočet DPH má spojitost se stavební činností společnosti [právnická osoba]. na projektu [právnická osoba] (hotovostní výběr ve výši 120 000 Kč dne 20. 6. 2013). - Příchozí platba dne 15. 7. 2013 ve výši 190 682 Kč od Finančního úřadu [adresa] (tato platba je nadměrným odpočtem DPH z důvodu stavební činnosti s přenesenou daňovou povinností) byla použita na úhradu nákladů spojených s projektem rezidenčního bydlení na [adresa] s názvem [právnická osoba], jehož realizace byla zahájena v měsíci červenci 2012, a na úhradu souvisejících provozních výdajů. Nadměrný odpočet DPH má spojitost se stavební činností společnosti [právnická osoba]. na projektu [právnická osoba] (bezhotovostní platby do 23. 7. 2013 a hotovostní výběr ve výši 70 000 Kč dne 22. 7. 2013). Příchozí platba dne 12. 9. 2013 ve výši 103 063 Kč od Finančního úřadu [adresa] (tato platba je nadměrným odpočtem DPH z důvodu stavební činnosti s přenesenou daňovou povinností) byla použita na úhradu nákladů spojených s projektem rezidenčního bydlení na [adresa] s názvem [právnická osoba], jehož realizace byla zahájena v měsíci červenci 2012, a na úhradu souvisejících provozních výdajů. Nadměrný odpočet DPH má spojitost se stavební činností společnosti [právnická osoba]. na projektu [právnická osoba] (hotovostní výběr ve výši 100 000 Kč dne 25. 9. 2013). Příchozí platba dne 25. 9. 2013 ve výši 338 857 Kč od společnosti VCP [právnická osoba]. byla platbou za refundaci zřizovacích nákladů na vybudování plynových přípojek na [adresa]. Tuto platbu odčerpal v rámci exekučního řízení soudní exekutor [tituly před jménem] [jméno FO] z ExÚ [adresa] částkou 355 184,84 dne 25. 9. 2013 v řízení vedeném pod sp.zn. [spisová značka], proto nemohla být společností [právnická osoba]. použita. Příchozí platba dne 24. 10. 2013 ve výši 71 048 Kč od Finančního úřadu [adresa] (tato platba je nadměrným odpočtem DPH z důvodu stavební činnosti s přenesenou daňovou povinností) byla použita na úhradu nákladů spojených s projektem rezidenčního bydlení na [adresa] s názvem [právnická osoba], jehož realizace byla zahájena v měsíci červenci 2012, a na úhradu souvisejících provozních výdajů. Nadměrný odpočet DPH má spojitost se stavební činností společnosti [právnická osoba]. na projektu [právnická osoba] (hotovostní výběr ve výši 70 000 Kč dne 24. 10. 2013).

40. Z výslechu svědka [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno] soud zjistil, že tento svědek byl společníkem a jednatelem společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]. Potvrdil, že tato společnost se účastnila akce označené jako [právnická osoba] a měla se akce zúčastnit rovným dílem ještě s jednou společností týkající se žalovaného (svědek uváděl [právnická osoba], ale nebyl si jist, o jakou společnost žalovaného se mělo jednat nebo jestli se to týkalo žalovaného jak fyzické osoby). Svědek uvedl k platbám na účet společnosti [právnická osoba]. ze dne 19. 11. 2012 ve výši 125 000 Kč a ze dne 18. 12. 2012 ve výši 115 616 Kč, že jediná možná příčina těchto plateb spočívala v potřebě vyplácet nějaké řemeslníky za stavební práce a [právnická osoba] aktuálně prostředky k tomuto účelu neměl. To mělo být vyrovnáno v konečném výsledku. Jiný důvod k poskytnutí těchto prostředků nebyl. Ke dvěma fakturám na částku vždy ve výši 200 000 Kč z 15. 11. 2012 a ze 4. 12. 2012 svědek nedovedl uvést, jak se tyto částky doplácely, pokud byly poskytnuty jen částky prve uvedené.

41. Ze zálohových faktur č. [tel. číslo] a 1208000006 znějícími na částky vždy 200 000 Kč se splatností 8. 12. 2012 a 27. 12. 2012, kdy je uvedeno označení dodávky v obou případech jako záloha na stavební a zabezpečovací práce na objektu bývalého [Anonymizováno] na [adresa] vzal soud za prokázané, že tyto [právnická osoba]. vystavila společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]. za uvedené práce, když tyto faktury v zásadě odpovídají převedeným prostředkům dle uvedeného výpisu z účtu ze dne 19. 11. 2012 ve výši 125 000 Kč a ze dne 18. 12. 2012 ve výši 115 616 Kč, byť zcela neodpovídají částky, kdy reálně společnost [právnická osoba] převedla společnosti [právnická osoba]. částky nižší. Na uvedeném účtu jiné platby od [právnická osoba] nejsou evidovány. Ve fakturách je sice uveden jiný účet společnosti [právnická osoba]., ale v e-mailu [Anonymizováno]. [Anonymizováno] je označen účet, na který byly částky skutečně poukázány. Tento e-mail je adresován [tituly před jménem] [Anonymizováno] ([Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno].).

42. Ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalovaným ze dne 26. 3. 2013 vzal soud za prokázané, že uvedená společnost zastoupená žalovaným jako věřitel a žalovaný jako dlužník uzavřeli smlouvu o půjčce, jejímž předmětem byla částka 900 000 Kč, která měla být zaplacena na účet společnosti [právnická osoba]. To odpovídá skutečnost, že tato částka na uvedený účet u [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]. byla toho dne poukázána.

43. Ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi společností [právnická osoba]. a žalovaným ze dne 13. 3. 2013 vzal soud za prokázané, že uvedená společnost zastoupená žalovaným jako věřitel a žalovaný jako dlužník uzavřeli smlouvu o půjčce, jejímž předmětem byla částka 2 000 000 Kč, která měla být zaplacena na účet společnosti [právnická osoba]. I v tomto případě to odpovídá skutečnost, že tato částka na uvedený účet u [jméno FO] spořitelny a.s. byla toho dne poukázána.

44. Ze shora uvedeného je tedy zřejmé, že v případě finančních prostředků poskytnutých [tituly před jménem] [jméno FO] na základě uzavřených smluv o dílo mezi ním a společností [právnická osoba]. nebylo prokázáno třech z nich, kdy byly uzavřeny a kdy nastala splatnost částek 339 156 Kč, 644 733 Kč a 727 678 Kč. U čtvrté smlouvy o dílo znějící na částku 176 915 Kč vzal soud navíc za prokázané, že splatnost této částky nastala až 25. 12 2012, tedy po splatnosti kupní ceny za pozemek, který [právnická osoba]. koupila od žalobce. Soud však nečiní závěr, že by žalovaný jako statutární zástupce [právnická osoba]. mohl tyto prostředky použít, byť se to určitým způsobem nabízí. Je evidentní, že [právnická osoba]. v tomto případě účinkovala jako jakýsi prostředník a konečným adresátem těchto částek byla společnost [jméno FO] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]. postup, kdy by žalovaný použil tyto prostředky k úhradě kupní ceny žalobce, by dle názoru soudu byla v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku.

45. Stejně tak částky složené společností [právnická osoba] byly určeny na výplatu konkrétních stavebních firem a OSVČ. Proto soud stejným způsobem nahlíží i na možné použití těchto prostředků na zaplacení kupní ceny. Částky 900 000 Kč a 2 000 000 Kč se na účtu [právnická osoba]. ocitly z důvodu uvedení tohoto účtu ve smlouvách, které se ale této společnosti netýkaly a byly adresovány přímo osobně žalovanému. Ani zde tedy nelze uzavřít, že by žalovaný měl tyto částky použít na úhradu kupní ceny.

46. Žalobce dále předložil údaje o subjektech DPH, ze kterého vyplývá, že [právnická osoba]. měla ještě další dva účty, a to číslo [tel. číslo]/[Anonymizováno] a [tel. číslo][Anonymizováno] (existence tohoto účtu plyne i z č. [tel. číslo] a [Anonymizováno] znějícími na částky vždy 200 000 Kč). Ze zprávy [právnická osoba]. vyplynulo, že uvedený účet [tel. číslo]/[Anonymizováno] nebyl od 6. 9. 2012 aktivní a neproběhly na něm žádné transakce. Pokud jde o účet [tel. číslo][Anonymizováno], tak soud ze zprávy [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. a z výpisu z tohoto účtu od 18. 9. 2019 do 31. 12. 2013 soud zjistil, že na tento účet byly převedeny společností [právnická osoba]. částky 1 500 000 Kč dne 26. 9. 2012, 500 000 Kč dne 27. 11. 2012, 1 000 000 Kč dne 17. 12. 2012, 1 000 000 Kč dne 15. 1. 2013 a 500 000 Kč dne 26. 4. 2013. Dále byly na účet převedeny dne 24. 10. 2012 a 25. 10. 2012 částky 900 000 Kč a 100 000 Kč osobami [jméno FO] a [jméno FO]. Na tento účet [právnická osoba]. byly dále převedeny částky 400 000 Kč dne 21. 1. 2013, 500 000 Kč dne 22. 1. 2013, 500 000 Kč dne 24. 1. 2013, 250 000 Kč 31. 1. 2013 a 165 000 Kč dne 1. 2. 2013 společností [Anonymizováno] [Anonymizováno] a dne 30. 1. 2013 částka 426 000 Kč od společnosti [Anonymizováno] – [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]. Ve stejném období byla provedena celá řada výběrů v řádech statisíců korun.

47. K transakcím na uvedeném účtu učinil žalovaný následující skutkové tvrzení. Dne 26. 9. 2012 byla na účet společnosti [právnická osoba]. č. [č. účtu] od společnosti [právnická osoba]. připsána částka ve výši 1 500 000 Kč, dne 27. 11. 2012 částka 500 000 Kč a dne 17. 12. 2012 částka 1 000 000 Kč. Celkem tak společnost [právnická osoba]. v předmětném období obdržela od společnosti [právnická osoba]. částku 3 000 000 Kč. Pro společnost [právnická osoba]. společnost [právnická osoba]. realizovala rekonstrukci a výstavbu sídla společnosti [právnická osoba]. ve [adresa]. Částka ve výši 3 000 000 Kč tak představovala dílčí úhrady ceny díla a byla účelově vázána na realizaci díla pro společnost [právnická osoba]., čemuž odpovídají i odchozí platby a výběry hotovosti se shora uvedeného účtu. Pokud jde o výběry hotovosti, jde o výběry dne 27. 9. 2012 (200 000 Kč), dne 1. 10. 2012 (290 000 Kč), dne 2. 10. 2012 (290 000 Kč), dne 3. 10. 2012 (130 000 Kč), dne 28. 11. 2012 (299 000 Kč), dne 18. 12. 2012 (700 000 Kč). Mimo uvedených stavebních akcí uhradila společnost [právnická osoba]. pouze 2 leasingové splátky a náhradu nákladů řízení v soudním řízení s [Anonymizováno] [Anonymizováno] a rozvojovou bankou, kdy tyto závazky však byly splatné dříve, než pohledávka žalobce. V roce 2013 pokračovala výstavba pro společnost [právnická osoba]., od níž přišla částka v celkové výši 1 500 000 Kč (dne 15. 1. 2013 částka 1 000 000 Kč; dne 26. 4. 2013 částka 500 000 Kč). Částka ve výši 1 500 000 Kč představovala dílčí úhrady ceny díla a byla tak účelově vázána na realizaci díla pro společnost [právnická osoba]., čemuž odpovídají i odchozí platby a výběry hotovosti se shora uvedeného účtu. Pokud jde o výběry hotovosti, jde o výběry dne 15. 1. 2013 (190 000 Kč), dne 16. 1. 2013 (200 000 Kč), dne 17. 1. 2013 (200 000 Kč), dne 18. 1. 2013 (250 000 Kč), dne 18. 1. 2013 (150 000 Kč), dne 26. 4. 2013 (200 000 Kč), dne 29. 4. 2013 (150 000 Kč). Dne 21. 1. 2013 byla na účet společnosti [právnická osoba]. č. [č. účtu] od společnosti [právnická osoba]. připsána částka 400 000 Kč, dne 22. 1. 2013 částka 500 000 Kč, dne 24. 1. 2013 částka 500 000 Kč, dne 31. 1. 2013 částka 250 000 Kč a dne 1. 2. 2013 částka 165 000 Kč. V roce 2013 společnost [právnická osoba]. realizovala pro společnost [právnická osoba]. stavební zakázku, jejímž předmětem byla výstavba prodejny koberců zn. [Anonymizováno] na [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve [adresa]. V této souvislosti obdržela společnost [právnická osoba]. částky v celkové výši 1 815 000 Kč. Částka ve výši 1 815 000 Kč tak představovala dílčí úhrady ceny díla a byla účelově vázána na realizaci díla pro společnost [právnická osoba]., čemuž odpovídají i odchozí platby a výběry hotovosti se shora uvedeného účtu, které byly použity výhradně na nákup [právnická osoba] a úhrady subdodavatelům. Pokud jde o výběry hotovosti, jde o výběry dne 22. 1. 2013 (410 000 Kč), dne 23. 1. 2013 (500 000 Kč), dne 25. 1. 2013 (200 000 Kč), dne 5. 2. 2013 (200 000 Kč). Dne 30. 1. 2013 byla na účet společnosti [právnická osoba]. č. [č. účtu] od společnosti [právnická osoba] připsána částka 426 000 Kč. Uvedená částka představuje částečnou úhradu kupní ceny fotovoltaické elektrárny. Tato částka byla použita na hotovostní úhradu subdodavateli fotovoltaické elektrárny, ostatně obdobně jako tomu bylo v případě bankovního účtu vedeném u [jméno FO] spořitelny a.s. Pokud jde o výběry hotovosti, jde o výběr dne 30. 1. 2013 (100 000 Kč). Výše uvedené stavební akce byly ukončeny cca v dubnu 2013, v důsledku čehož bylo přerušeno cash-flow společnosti [právnická osoba]., o čemž svědčí i minimální pohyby na účtu společnosti, a to až do počátku října 2013. Od října 2013 začaly na účet společnosti [právnická osoba]. přicházet platby související s projektem [právnická osoba], v důsledku čehož se společnosti [právnická osoba]. Dne 24. 10. 2012 byla na účet společnosti [právnická osoba]. č. [č. účtu] od [jméno FO] připsána částka ve výši 900 000 Kč a dne 25. 10. 2012 od [jméno FO] částka ve výši 100 000 Kč. Jednalo se o úhrady záloh na kupní cenu za pozemek na [adresa]. Částka byla vyčerpána bezhotovostně i hotově na platby dodavatelům prací a služeb na pozemcích v [adresa]. Pokud jde o výběry hotovosti, jde o výběry dne 25. 10. 2012 (100 000 Kč), dne 26. 10. 2012 (299 000 Kč), dne 31. 10. 2012 (200 000 Kč). [adresa] 000 000 Kč nemohla být použita na úhradu kupní ceny nemovitostí od [adresa], neboť musela být použita na úhradu realizace developmentu pozemků v [adresa]. Navíc v té době nebyla kupní cena nemovitostí od města [adresa] splatná a byl zde stále předpoklad získání prostředků ve výši 2 718 750 Kč z prodeje stavebních parcel zájemcům [jméno FO] a [jméno FO], které mohly a měly být použity mj. na úhradu kupní ceny městu [adresa]. Z přijatých plateb byly v souvislosti s developerským projektem na [adresa] provedeny platby 25. 10. 2012 částka 50 000 Kč společnosti [právnická osoba]. jako poplatek za připojení, 25. 10. 2012 částka 150 000 Kč společnosti [právnická osoba]. jako částečná úhrada faktury [tel. číslo]na celkovou částku 430 000 Kč, 25. 10. 2012 částka 100 000 Kč společnosti [právnická osoba]. jako částečná úhrada faktury [tel. číslo]na celkovou částku 430 000 Kč hotovostní výběr 100.000 Kč ze dne 25. 10. 2012), 26. 10. 2012 částka 180 000 Kč společnosti [právnická osoba]. jako doplatek úhrady faktury [tel. číslo]na celkovou částku 430 000 Kč (hotovostní výběr 20 000 Kč ze dne 26. 10. 2012 a část hotovostního výběru 299 000 Kč ze dne 26. 10. 2012), - 2. 11. 2012 částka 200 000 Kč společnosti [právnická osoba]. jako částečná úhrada faktury [tel. číslo]na celkovou částku 600 000 Kč (část hotovostního výběru 299 000 Kč ze dne 26. 10. 2012 a část hotovostního výběru 200 000 Kč ze dne 31. 10. 2012) - 6. 11. 2012 částka 139 000 Kč společnosti [právnická osoba]. jako částečná úhrada faktury [tel. číslo]na celkovou částku 600 000 Kč (část hotovostního výběru 200 000 Kč ze dne 31. 10. 2012 – platba 150 000 Kč), - 15. 11. 2012 částka 50 000 Kč společnosti [právnická osoba]. jako částečná úhrada faktury [tel. číslo]na celkovou částku 600 000 Kč (hotovostní výběr 50 000 Kč ze dne 15. 11. 2012) - 30. 11. 2012 částka 131 000 Kč společnosti [právnická osoba]. na doplatek úhrady faktury [tel. číslo]na celkovou částku 600 000 Kč (hotovostní výběr 40 000 Kč ze dne 28. 11. 2012 a část hotovostního výběru 97 000 Kč ze dne 30. 11. 2012 – platba 200 000 Kč).

48. Z žalovaným předložené likvidace přijatých faktur společnosti [právnická osoba]. vyplynulo, že firma [právnická osoba]. fakturovala společnosti [právnická osoba]. částky 430 000 Kč fakturou ze dne 20. 9. 2012, na kterou bylo hrazeno 25. 10. 2012 pokladnou 100 000 Kč, bezhotovostně 150 000 Kč téhož dne a 26. 10. 2012 pokladnou 180 000 Kč, 300 000 Kč fakturou ze dne 20. 9. 2012, na kterou bylo hrazeno přes pokladnu 50 000 Kč, 600 000 Kč fakturou ze dne 2. 11. 2012, na kterou bylo placeno vždy do pokladny dne 2. 11. 2012 - 200 000 Kč, 6. 11. 2012 - 150 000 Kč, 15. 11. 2012 - 50 000 Kč a 30. 11. 2012 - 200 000 Kč a dále 375 000 Kč, na kterou bylo pokladnou zaplaceno 50 000 Kč dne 2. 11. 2012.

49. Svědek [jméno FO] ve své výpovědi uvedl, že je společníkem a jednatelem společnosti [právnická osoba]., která vykonává stavební práce. Pro společnost [právnická osoba]. dělali nějaké stavební práce na [adresa]. Jednalo seo betonáže, odvodnění a podobně. Odehrávalo se to asi před 8 lety a svědek si vzpomínal, kdy se přesně fakturovalo, s jakým odstupem od provedených prací a kdy bylo zaplaceno. Běžná praxe ovšem je, že fakturují zhruba do jednoho měsíce od ukončení prací a potom dojde k zaplacení. Svědek neví nic o tom, jak měla společnost [právnická osoba]. práce financovat a svědek toto ani nezjišťuje.

50. Ze shora uvedeného je zřejmé, že výpověď svědka v zásadě koresponduje s likvidací přijatých faktur. Jestliže byla poslední z uváděných faktur vydána dne 2. 11. 2012, je zřejmé, že práce byly provedeny někdy začátkem října nebo dříve. Předchozí faktury však byly vydány 20. 9. 2012 a zde je zřejmé, že práce musely probíhat někdy v polovině srpna 2012. Ze shora uvedeného je tedy zřejmé, že firmě [právnická osoba]. byla vyplacena částka asi 1 080 000 Kč. Pokud žalovaný tvrdí, že na tyto práce byla použita platba ve výši 1 000 000 Kč od [jméno FO], uvěřil soud žalovanému, že takto byla [jméno FO] složená částka použita a jednalo se podle všeho o dluh s dřívější splatností, než byla splatnost kupní ceny za předmětnou parcelu a částka jím složená tedy nemohla být použita na úhradu kupní ceny předmětné parcely.

51. Částky, které se na uvedeném účtu [právnická osoba]. objevily od společností [právnická osoba]., [právnická osoba]. žalovaný vysvětlil, že šlo o částky, které byly na [právnická osoba]. převedeny v rámci projektového financování jiných projektů, než byl projekt [Anonymizováno]. Takzvané projektové financování nebylo dle názoru soudu nějakou nutností danou právními předpisy, ale manažerským rozhodnutím žalovaného. Nicméně z pohledu stanoviska odvolacího soudu není možno dovozovat, že by tyto prostředky bylo možno použít na platby v rámci projektu [Anonymizováno], konkrétně na úhradu kupní ceny za pozemek od žalobce. Soud navíc dodává, že žalovaný v jiné souvislosti uvedl, že [právnická osoba]. nezaměstnávala žádné stavební dělníky, ani jiné pracovníky stavebních profesí. Je tedy zřejmé, že i těchto případech zaplacené ceny díla (např. od [právnická osoba].) měly sloužit k zaplacení za provedené práce nějakým subdodavatelům, dle závěru soudu ani tyto částky žalovaný použít na zaplacení kupní ceny za pozemek od žalobce, respektive v tom, že žalovaný tyto prostředky na zaplacení nepoužil nelze spatřovat jednání, které by bylo v rozporu s řádným hospodařením.

52. Soud prvého stupně v následně vydaném rozsudku ze dne 30. 6. 2020 dospěl k závěru, že i když v době splatnosti kupní ceny za předmětný pozemek společnost [právnická osoba]. prostředky na zaplacení kupní ceny neměla a nelze tedy konkrétně žalovanému vyčítat, že dlužná kupní cena nebyla zaplacena ve lhůtě splatnosti, začaly se na účtu [právnická osoba]. krátce po splatnosti postupně objevovat finanční prostředky, které dle názoru soudu žalovaný alespoň na splátky kupní ceny, byť po její splatnosti, použít mohl, dluh tak mohl být zaplacen dříve, než ve skutečnosti zaplacen byl. Jak bylo shora uvedeno, z účtu u [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]. bylo vybráno v druhé polovině prosince 2012 - 1 700 000 Kč. Cílem těchto výběrů byly jistě hotovostní platby společnosti [jméno FO] za provedené dílo, nicméně [tituly před jménem] [Anonymizováno] za tato díla složil na účet [právnická osoba]. částku 1 592 667 Kč. Zbytek částky, tj. přes 107 000 Kč bylo dle žalovaného použito na provozní výdaje [právnická osoba]., což však žalovaný nijak nedoložil a je zřejmé, že částka okolo 100 000 Kč mohla být na kupní cenu zaplacena již v prosinci 2012, tedy velmi krátce po její splatnosti. Podobně soud nahlíží na platby, které byly na účet [právnická osoba]. č. [č. účtu] poukázány [Anonymizováno] pro [Anonymizováno] [Anonymizováno] částky 209 004 Kč dne 22. 1. 2013, 120 852 Kč dne 15. 3. 2013, 136 691 Kč dne 20. 5. 2013, 121 117 Kč, 190 682 Kč dne 15. 7. 2013. Dle názoru soudu žalovaný tyto částky na úhradu kupní ceny použít mohl a měl a pokud tak neučinil, nejednal jako statutární zástupce společnosti [právnická osoba] s péčí řádného hospodáře. Použitím těchto částek by nevznikla společnosti [právnická osoba]. povinnost zaplatit smluvní pokutu v takové výši, jako když byla kupní cena splácena ve splátkách, které započaly až 3. 7. 2013 a pokračovaly další splátkou až 10. 10. 2013. Tímto jednáním žalovaného dle tehdejšího závěru soudu prvého stupně tedy vznikla společnosti [právnická osoba]. větší škoda než by vznikla, pokud by žalovaný za [právnická osoba]. zaplatil s použitím uvedených prostředků. Proto soud v rámci volné úvahy s odkazem na ustanovení § 136 o.s.ř. určil, že žalovaný z titulu citovaných ustanovení § 194 odst. 6 obchodního zákoníku a ustanovení § 194 odst. [právnická osoba] zákoníku odpovídá za škodu ve výši poloviny vzniklé škody [právnická osoba]., a proto žalobci vůči žalovanému přiznal částku spočívající v polovině žalované částky a v polovině naopak žalobu jako nedůvodnou zamítl, a to rozsudkem jak shora uvedeno ze dne 30. 6. 2020, č.j. [spisová značka].

53. Z titulu podaného odvolání pak byl tento rozsudek Okresního soudu ve Svitavách rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích ze dne 10. 2. 2021, č.j. 10Co 278/2022 – 375, změněn tak, že žaloba byla zamítnuta a úspěšnému žalovanému přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem okresního soudu, že se do splatnosti pohledávky žalobce, tj. do 30.11.2012, nenacházely na účtu [právnická osoba]. peněžní prostředky, které žalovaný jako předseda představenstva měl a mohl použít k uspokojení pohledávky žalobce, aby tak předešel vzniku povinnosti [právnická osoba]. zaplatit žalobci smluvní pokutu. Žalovaný jako předseda představenstva akciové společnosti tudíž unesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve smyslu § 194 odst. [právnická osoba] zákoníku, že nezpůsobil akciové společnosti úhradou jejího závazku v prodlení škodu, za kterou by odpovídal s následkem ručení ve smyslu § 194 odst. 6 obchodního zákoníku. Současně se však neztotožnil s názorem soudu prvého stupně že by zde byl důvod vytýkat žalovanému, že finanční prostředky z jiných projektů nepoužil přednostně k uspokojení pohledávky žalobce.

54. Z titulu podaného dovolání byl tento rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích ze dne 10. 2. 2021, č.j. 10Co 278/2022 – 375, rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 7. 2. 2022, č.j. 27 Cdo 1577/2021-395, zrušen a věc vrácena Krajskému soudu v Hradci Králové pobočka v Pardubicích k dalšímu řízení. V odůvodnění rozsudku dovolací soud uvedl, že zákonné ručení jednatele společnosti s ručením omezeným (resp. i člena představenstva akciové společnosti) za závazky společnosti podle § 194 odst. 6 obchodního zákoníku vzniká pouze tehdy, jsou-li prokázány předpoklady jeho odpovědnosti za škodu způsobenou společnosti porušením právních povinností při výkonu funkce. Výše ručení je omezena výší škody, za níž dotčený člen představenstva odpovídá, a zaniká, jakmile škodu společnosti uhradí. Škoda způsobená společnosti může spočívat toliko ve vzniku dluhu bez ohledu na to, zda společnost tento dluh uhradila, a že škodu mohou představovat nároky vzniklé v důsledku prodlení. Podrobně se pak dovolací soud zabýval odpovědností člena představenstva akciové společnosti za řádný výkon funkce, nikoliv za výsledek, přičemž informovanost jeho jednání je nezbytné posuzovat z pohledu ex ante, nikoliv ex post. Za součást péče řádného hospodáře dovolací soud vymezil povinnost nezbytné loajality člena představenstva akciové společnosti, což však neznamená, že by člen představenstva akciové společnosti nemohl legitimně hájit jiné zájmy. Dovolací soud uvedl, že na situace rozporu mezi zájmy člena představenstva a společnosti (např. uzavírání smluv se společností) pamatuje úprava střetu zájmů, z níž se jako obecné pravidlo, nestanoví-li zákon jinak, podává, že je vyloučeno, aby člen orgánu jednal jménem společnosti v situacích, kdy jsou jeho zájmy v rozporu se zájmy společnosti. V případech, na které nedopadá úprava obchodního zákoníku o střetu zájmů, je podle názoru dovolacího soudu třeba na jednání člena statutárního orgánu aplikovat analogicky úpravu zastoupení obsaženou v § 22 odst. 2 obč. zák.. K věci samé pak dovolací soud úvodem předeslal, že závěr, podle něhož žalovaný jednal s péčí řádného hospodáře, nelze v poměrech projednávané věci vystavět pouze na názoru, že jednání člena představenstva, který hradí dluhy společnosti (výlučně) podle data jejich splatnosti (od nejdříve splatných), je vždy v souladu s požadavkem péče řádného hospodáře. K tomu lze na okraj poznamenat, že uvedený názor nevychází v projednávané věci ani ze zjištěného skutkového stavu, neboť podle skutkových zjištění soudu prvního stupně měla společnost v době uzavření smluv o prodeji pozemků i (dosud neuhrazený) dluh vůči panu [jméno FO], jenž byl splatný dříve než její dluhy vůči panu [jméno FO] a žalovanému. Lze souhlasit s tím, že jednání, jímž člen představenstva akciové společnosti, která má více dluhů po splatnosti vůči různým věřitelům, úplatně převede věc či právo společnosti na sebe či na osobu sobě blízkou (zde navíc s předpokladem, že úplata bude „uhrazena“ započtením splatné pohledávky nabyvatelů vůči společnosti), vzbuzuje důvodnou pochybnost, zda bylo učiněno s péčí řádného hospodáře, a to zejména s nezbytnou loajalitou. Převádí-li člen představenstva věc či právo společnosti na sebe či na osobu sobě blízkou, jedná navíc v konfliktu zájmů, tj. v situaci, kdy zásadně může (a obvykle bude) hájit především své vlastní zájmy či zájmy osob sobě blízkých. Z tohoto důvodu právní úprava členu představenstva jednat v konfliktu zájmů zakazuje. Již samo jednání v konfliktu zájmů (v situaci, kdy zákon takové jednání zakazuje) zpravidla představuje (byť vždy nutno posuzovat konkrétní okolnosti) porušení péče řádného hospodáře. I kdyby bylo možné uzavřít, že existující konflikt zájmů v projednávané věci žalovanému nebránil jednat za společnost při prodeji pozemků manželům [jméno FO] a [jméno FO], je nutné s ohledem na okolnosti plynoucí z obsahu spisu posoudit, zda žalovaný při těchto úkonech jednal v souladu s povinností loajality člena statutárního orgánu vůči „své společnosti“ a zda v rozporu s touto povinností neupřednostnil zájmy manželů [jméno FO] a zájmy vlastní a své manželky před zájmy společnosti. Otázkou konfliktu zájmů žalovaného a zájmů společnosti, ani otázkou jeho loajality ke společnosti, se odvolací soud v projednávané věci nezabýval a podle standardů péče řádného hospodáře vymezených judikaturou je neposuzoval. Spokojil se se zjištěním, že prodeje pozemků ve svém důsledku vzhledem k možnosti nabyvatelů uplatnit námitku započtení vedly k nevymahatelnosti pohledávek z kupních cen za společností. Závěr odvolacího soudu, podle něhož žalovanému nelze vytýkat jednání spojená s prodeji pozemků nejen manželům [jméno FO], ale zejména sobě samému a své manželce, je tedy přinejmenším předčasný.

55. Krajský soud v Hradci Králové pobočka v Pardubicích (odvolací soud) pak napadený rozsudek Okresního soudu ve Svitavách ze dne 30. 6. 2020, č.j. 10 C 8/2017 – 321, zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. V uvedeném rozhodnutí vyjevil následující názor na projednávanou věc, včetně uložení závazného postupu pro soud prvého stupně.

56. Žalobce při podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vytýkal žalovanému, že jako předseda představenstva akciové společnosti nerozhodl o splnění pohledávky žalobce řádně a včas z finančních prostředků přijatých společností na základě mezitím uzavřených kupních smluv v celkové výši 10 451 000 Kč, resp. později k výzvě okresního soudu bylo tvrzení žalobce doplněno tak, že pokud akciová společnost na konci roku 2012 nedisponovala dostatečným množstvím finančních prostředků pro zaplacení kupní ceny, je žalovaný povinen tvrdit a prokázat, že při prodeji pozemků kupujícím jednal s péčí řádného hospodáře a nebyl schopen zabránit prodlení vůči žalobci. Nebylo tvrzeno, že by došlo k porušení péče řádného hospodáře při sjednání výše kupních cen v kupních smlouvách uzavřených se žalovaným nebo s dalšími kupujícími. Takové tvrzení bylo vzneseno ze strany žalobce až při jednání dne 11.4.2017, ale jen a pouze ohledně pozemku označeného jako pozemková parcela č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 857 m2 v katastrálním území [adresa], který byl prodán žalovanému a jeho manželce samostatnou kupní smlouvou ze stejného data jako ostatní dva dříve již zmíněné pozemky.

57. Co se týká řádného výkonu funkce žalovaného, odvolací soud znovu vyhodnotil, že se jednalo o kupní smlouvy uzavřené mezi akciovou společností a kupujícími, kteří měli v té době pohledávky způsobilé k započtení, a to s dřívější splatností, než byla pohledávka žalobce, která se stala splatnou až 30.11.2012. Z pohledu ex ante nebylo uzavření kupních smluv v rozporu s řádným výkonem funkce žalovaného. V době prodeje pozemků manželům [jméno FO] a manželům [jméno FO] společnost [právnická osoba]. stále ještě vlastnila ty pozemky, z jejichž prodeje předtím sešlo a z jejichž výtěžku prodeje měla být uspokojena pohledávka žalobce. Žalovanému nelze ex post vytýkat, že nepředvídal postoupení pohledávky jiného věřitele rovněž se starší pohledávkou, než byla pohledávka žalobce, na posledního kupujícího [Anonymizováno] [Anonymizováno]. a že nevzal do svých úvah pozdější započtení proti kupní ceně posledních dvou převáděných pozemků.

58. Z hlediska povinnosti loajality nelze žalovanému vytýkat, že nezvýhodnil žalobce před ostatními věřiteli včetně sebe sama tím, že by veškeré volné prostředky z prodeje pozemků použil na splnění jeho pohledávky, zatímco starší pohledávky věřitelů za [právnická osoba]. by zůstaly neuhrazeny, byť by v takovém případě společnosti [právnická osoba]. nevznikla povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu, jejíž vznik považuje žalobce za škodu způsobenou žalovaným společnosti s následkem ručení žalovaného za závazek této společnosti vůči žalobci. Povinnost loajality zakazuje členovi statutárního orgánu akciové společnosti upřednostnit své zájmy před zájmy společnosti, ale nepřikazuje mu, aby se bezdůvodně vzdal svých oprávněných zájmů ve prospěch společnosti, tj. aby se vzdal uspokojení své oprávněné pohledávky, byť by tím předešel vzniku povinnosti akciové společnosti zaplatit smluvní pokutu věřiteli s pozdější pohledávkou.

59. Střet zájmů mezi akciovou společností a členem jejího představenstva při uzavírání kupních smluv upravoval obchodní zákoník v 196a odst. 3 obch. zák. Obchodní zákoník nezakazoval uzavírání smluv mezi akciovou společností a členem představenstva (viz též nález Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 4047/19). K zákazu uzavírání kupních smluv mezi akciovou společností a členem jejího představenstva nelze dospět výkladem blíže nespecifikovaných obecných pravidel zákazu střetu zájmů, ani analogickou aplikací právní úpravy odlišných způsobů právního jednání (např. zastoupení), což by bylo nutně v rozporu s ústavním pořádkem (čl. II odst. 4 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava ČR, a čl. II. odst. 3 ústavního zákona č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod).

60. Ustanovení § 196a odst. 3 obchodního zákoníku účinného do 31.12.2013 stanovilo, že jestliže společnost nebo jí ovládaná osoba nabývá majetek od zakladatele, akcionáře nebo od osoby jednající s ním ve shodě anebo jiné osoby uvedené v odstavci 1 (člena představenstva, člena dozorčí rady, prokuristy nebo jiné osoby, která je oprávněna jménem společnosti takovou smlouvu uzavřít, nebo osoby jim blízká), nebo od osoby jí ovládané anebo od osoby, se kterou tvoří koncern, za protihodnotu ve výši alespoň jedné desetiny upsaného základního kapitálu ke dni nabytí nebo na ně úplatně převádí majetek této hodnoty, musí být hodnota tohoto majetku stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem. Pro jmenování a odměňování znalce platí ustanovení § 59 odst.

3. Jestliže k nabytí dochází do 3 let od vzniku společnosti, musí je schválit valná hromada.

61. Ve zrušeném rozsudku se odvolací soud aplikací § 196a odst. 3 obchodního zákoníku na prodej pozemků označených jako pozemkové parcely č. 2160/54 a č. 2160/56 v katastrálním území [adresa] manželům [jméno FO] (kupní smlouva ze dne 19.12.2012 na č.l. 19-20 spisu) nezabýval, neboť žádný rozpor uzavřené kupní smlouvy s tímto ustanovením nebyl a dosud není ze strany žalobce tvrzen. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 26.12.2012 č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], který znalec zpracoval za účelem uzavření této kupní smlouvy na základě usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 11.12.2012, č.j. 2 Nc 1519/2012 – 4, vyplývá, že sjednaná výše kupní ceny odpovídala obvyklé ceně.

62. Jiná situace ovšem nastala ohledně prodeje pozemku označeného jako pozemková parcela č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 857 m2 v katastrálním území [adresa] manželům [jméno FO] (kupní smlouva ze dne 19.12.2012 v přílohové obálce na č.l. 65 spisu). Převod tohoto pozemku se stal součástí žalobních tvrzení až při jednání okresního soudu dne 11.4.2017 bezprostředně před koncentrací řízení a na rozdíl od ostatních pozemků zde bylo žalobcem vytýkáno žalovanému, že při úplatném převodu majetku společnosti nebyla hodnota stanovena znaleckým posudkem. Okresní soud v přezkoumávaném rozsudku tuto část žalobních tvrzení opominul a s námitkami žalobce proti prodeji tohoto pozemku se nevypořádal. Dlužno přiznat, že ani odvolací soud v předchozím rozhodnutí nesprávný procesní postup okresního soudu nijak nezhojil.

63. Okresní soud měl s ohledem na doplnění žaloby bezprostředně před koncentrací vyzvat žalovaného podle § 118a o.s.ř., aby doplnil tvrzení a označil důkazy o tom, že hodnota pozemku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] byla stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem. Vzhledem k tomu, že neúspěch žalovaného v řízení před okresním soudem nespočíval v neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního ohledně uvedeného pozemku, není splněna výjimka dle § 205a písm. d/ o.s.ř. ze zásady neúplné apelace, v důsledku čehož nelze postupovat dle § 118a a § 213b odst. 1 o.s.ř. a doplnit dokazování v odvolacím řízení. Porušení ustanovení § 118a o.s.ř. okresním soudem se podle § 213b odst. 2 o.s.ř. pokládá v této věci za vadu řízení, neboť potřeba uvést další tvrzení nebo důkazy vyplynula z odlišného právního názoru odvolacího soudu.

64. V dalším řízení po zrušení rozsudku odvolacího soudu Nejvyšším soudem, po zopakování důkazu oběma výše uvedenými kupními smlouvami ze dne 19.12.2012 a po odročení jednání za účelem provedení důkazu znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 26.12.2012 (jen pozemky č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]), žalovaný i bez výzvy podle § 118a o.s.ř. předložil odborné stanovisko [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 13.11.2012 (č.l. 418 spisu), ze kterého dovozuje, že i pozemek č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] mu byl prodán za cenu obvyklou a že k převodu tohoto pozemku nebylo třeba s ohledem na jeho hodnotu posudku znalce jmenovaného soudem (druhé z uvedených tvrzení žalovaný posléze uznal za mylné). Vzhledem k tomu, že odborné stanovisko [tituly před jménem] [jméno FO] je antedatované, na což účastníci reagovali množstvím důkazních návrhů, odvolací soud i bez ohledu na § 205a os.ř. nemohl doplnit dokazování odborným stanoviskem znalce a dalšími důkazy, jež by kvalitativně i kvantitativně přesahovaly meze odvolacího řízení.

65. Hodnota pozemku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] nebyla stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem, což ve svých tvrzeních žalovaný připustil. Okresnímu soudu proto bylo uloženo, aby v dalším řízení vyzve žalovaného podle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby označil důkazy ke svému tvrzení, že v kupní smlouvě ze dne 19.12.2012 (v přílohové obálce na č.l. 65 spisu) byla sjednána cena obvyklá v daném místě a čase, popř. cena pro společnost výhodnější, což by s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 3986/2009 postačovalo pro úspěch žalovaného ve věci. Tím dojde jen a pouze v této části dokazování k prolomení koncentrace řízení dle § 118b odst. 1 o.s.ř. Pokud žalovaný navrhne důkaz znaleckým posudkem, kterým by byl oceněn pozemek č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] ke dni 19.12.2012, pak si nejprve okresní soud na základě v mezidobí předložených důkazních návrhů ujasní okruh otázek, které zadá znalci. Situace je totiž atypická v tom, že veškeré sousední pozemky stejného druhu byly ve stejné době prodány za několikanásobně vyšší cenu v celé své výměře (nejen později zastavěná část těchto pozemků). Otázkou zůstává, zda pozemek zakoupený od žalobce musel být společností [právnická osoba]. z rozhodnutí žalovaného rozdělen tak, že došlo ke vzniku samostatné parcely č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], která byla prodána za nižší cenu, nebo zda k dělení původního pozemku mohlo dojít jinak, aby “zbytkový pozemek“ obchodovatelný za nižší cenu nevznikl.

66. Ze shora uvedeného je zřejmé, že z pohledu rozhodnutí jak Nejvyššího soudu tak posledního rozhodnutí odvolacího soudu je zřejmé, že posouzení tzv. loajálnosti žalovaného vůči společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]. a tedy i toho zda žalovaný postupoval při správě majetku této společnosti postupoval s péčí řádného hospodáře, se může týkat pouze toho zda žalovaný takto při převodu pozemku p.č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] postupoval, tzn. zda byla z jeho strany za tento pozemek zaplacena dle znaleckého posudku pro tento účel zadaného, případně, zda se jednalo o cenu pro společnost výhodnější. Jak se dále ukazuje, nejde ani tak o to, zda byla sjednána v kupní smlouvě cena obvyklá tohoto pozemku tak jak byl v katastru nemovitostí zapsán (zahrada), ale zda neměl být oceněn jako pozemek v zásadě stavební (viz shora uvedený názor odvolacího soudu: „Otázkou zůstává, zda pozemek zakoupený od žalobce musel být společností [právnická osoba]. z rozhodnutí žalovaného rozdělen tak, že došlo ke vzniku samostatné parcely č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], která byla prodána za nižší cenu, nebo zda k dělení původního pozemku mohlo dojít jinak, aby “zbytkový pozemek“ obchodovatelný za nižší cenu nevznikl.“ Soud prvého stupně tedy dokazování zaměřil tímto směrem.

67. Z výpovědi znalce [tituly před jménem] [jméno FO] vzal soud za prokázané, že stanovení obvyklé ceny předmětného pozemku s datem 13. 11. 2012 (částkou 193 000 Kč) znalec skutečně v uvedené době vypracoval, byl o to požádán žalovaným a dle zadání to nemělo být formou znaleckého posudku. Po 11 letech ho žalovaný oslovil opět s tím, že toto ocenění k dispozici nemá. Ani znalec si taková ocenění nezakládá v písemné původní podobě, měl však ocenění v počítači, proto je vytiskl a opatřil v té době již novým razítkem a podpisem. Znalec dále uvedl, že nebyl důvod aby pozemek oceňoval jako stavební už vzhledem k jeho umístění, kdy se nad ním tyčilo silo a byla tam nějaká bažina. Nebyly tam nataženy inženýrské sítě. Pokud jde o pozemek p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (pozemek před ním směrem k příjezdové komunikaci), tak jeho cena by byla stejná, kdyby z tohoto pozemku nebyla vydělena pozemková parcela p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Naopak pokud by zůstal jeden pozemek zahrnující dnešní pozemky p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno], byla cena za metr čtvereční takového velkého pozemku nižší než původně stanovených 1 250 Kč za m2, a to podle hrubého odhadu znalce o třetinu.

68. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO] ve své výpovědi uvedl, že jejich projekční kancelář zpracovávala projektovou dokumentaci inženýrských sítí pro tuto výstavbu. Dostali návrh rozparcelování a podle tohoto postupovali. Svědek neví, proč došlo k oddělení pozemkové parcely p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. tuto část projektu dělal [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Pokud by měl stát na pozemkové parcely [Anonymizováno]/[Anonymizováno] dům musela by vést kanalizace ke zlomovému bodu [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]. Vedení kanalizace k tomuto bodu by muselo být upraveno tak, aby respektovalo, že tento pozemek je poněkud utopený.

69. Z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO] vyplynulo, že pracoval jako projektant na projektu přeměny pozemku jižně od [adresa] na jednotlivé parcely na výstavbu rodinných domků. Jeho úkolem bylo posoudit z pohledu urbanismu a architektury, jak lokalitu zastavět, a to rovněž z pohledu inženýrských sítí. Výsledek jeho činnosti se měl zhmotnit v tzv. studii a tou jeho činnost skončila. Na základě jeho studie byl vypracován geometrický plán. Svědek ve studii určil jednotlivé stavební parcely. K tomu došlo po odsouhlasení jak ze strany města, tak ze strany [právnická osoba].. řešil se problém kanalizace, neboť ta stávající byla tzv. poddimenzovaná. Zvolil řešení, kdy před domem [Anonymizováno] došlo k odskočení a vedení kanalizace při kraji pozemku [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a dále po pozemku manželů [jméno FO] a potom dále po [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Pokud by se měl vyjádřit k otázce z jakého důvodu bylo navrženo rozparcelování tak, že vznikl samostatně pozemek [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a naopak nevznikl jen jeden velký pozemek, tak dle svědka by tento pozemek byl znehodnocen vedením kanalizace a dále by takto velký pozemek byl hůře obchodovatelný. Studie, kterou svědek zpracoval nemá nějakou oficiální podobu, ale existuje. Svědek si vzpomněl, že stavební úřad tuto studii nepovažoval za právně závaznou. Bylo to v situaci, kdy rozhodoval o odstranění stavby prvního domu, co se zde postavil. K postavení došlo v rozporu se studií, a to s jejím výškovým regulativem. V jeho studii není dnešní pozemek p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] uveden, protože jeho úkolem bylo vytvořit regulační podmínky pro prodej budoucích stavebních parcel a tato parcela pro výstavbu rodinného domku určena nebyla. Tento pozemek navíc sousedil s pozemky manželů [jméno FO] a již tehdy bylo jasné, že o tento pozemek budou mít zájem. Tento pozemek byl myšlen jako zahrada.

70. Z regulačních podmínek datovaných dnem 10. 12. 2010 vzal soud za prokázané, že [tituly před jménem] [Anonymizováno] skutečně regulační podmínky pro výstavbu na původní parcele ve vlastnictví žalobce vypracoval, a tyto podmínky byly stanoveny pro 8 stavebních parcel, přičemž budoucí parcela [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v těchto regulačních podmínkách nebyla uvedena.

71. Z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO] bývalého vedoucího odboru majetku [Anonymizováno] [adresa] vzal soud za prokázané, že se ho z důvodu působení v této funkci týkal i developerský projekt na [adresa], potvrdil, že zde existovala myšlenka závazného regulativu, jehož vytvořením byla pověřena projekční kancelář [tituly před jménem] [Anonymizováno] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Mělo být vytvořeno 8 stavebních míst, budou vybudovány inženýrské sítě budoucím vlastníkem, které budou bezplatně převedeny na město. Pokud jde o pozemek číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno], tak bylo zřejmé, že po vytvoření oněch osmi míst zbydou nějaké části pozemku, které nejsou pro stavební parcelu vhodné. Jde o část pozemku, po které vede kanalizace a právě pozemek č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], který neměl technické parametry, které by umožňovaly výstavbu rodinného domu, aniž by muselo dojít k nějakému významnému technickému řešení v podobě například přečerpávací kanalizace a podobně. Kupující navíc dodržel závazné regulativy a po uzavření smlouvy již nebylo možno do tohoto nějak zasahovat.

72. Pokud jde o stanovení obvyklé ceny v uvedené době tak, pokud jde o samotný pozemek dnešního p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], žalobce předložil znalecký posudek znalecké kanceláře [právnická osoba]. [adresa], ve kterém znalecká kancelář stavila obvyklou cenu pozemku jako takového částkou 650 000 Kč a pro variantu, že by tento pozemek zůstal součástí dnešního pozemku p.č. 2160/56 cenu tohoto velkého pozemku částkou 1 820 000 Kč. Obě ceny vycházely z toho, že pozemek p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] je pozemek vhodný pro výstavbu rodinného domu, neboť tento pozemek splňuje obecné požadavky pro výstavbu objektu k bydlení s výhradou, že to zda je využití pozemku pro stavbu RD opravdu možné, záleží na rozhodnutí veškerých dotčených orgánů a stavebního úřadu a znalec nemůže předjímat jejich rozhodnutí. Na těchto závěrech znalecká kancelář setrvala i při výpovědi zpracovatele posudku, který řešení, podle něhož byl vytvořen pozemek p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] jako tzv. zbytkový považuje za nehospodárné. Jde přitom o pozemek podobný jako pozemek p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] jen o něco menší výměře s tím, že je nutno odečíst rozlohu té cesty, Cena by byla podobná jako u pozemku p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], jen by muselo dojít k zasíťování (cena stanovená posudkem je bez tohoto zasíťování). Je pak možná i varianta, že by pozemek by byl z pozemků p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] vytvořen jeden velký pozemek. Stejným způsobem (tzn. Cena 1 250 Kč za 1 m2) by dle názoru znalecké kanceláře byla i tehdy pokud by pokud by se pozemek oceňoval jako zahrada, neboť i v tomto případě by se oceňovala jako součást nějakého funkčního celku spolu se stavební parcelou a rodinným domem.

73. Žalovaný pak předložil soudu znalecký posudek znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 13. 10. 2023, který předmětný pozemek ocenil na částku 200 000 Kč v uvedené době. Vyházel z ceny tzv. nezainvestovaného pozemku 240 Kč/m2 a celkové ceny 203 080 Kč, zaokrouhleně 200 000 Kč.

74. Žalovaný v rámci své argumentace vycházel ze smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy ze dne 21. 1. 2010 a jejího dodatku č. 1 ze dne 11. 10. 2010, které odkazují na tzv. regulativy a studii. Konkrétně ve smlouvě o uzavření kupní smlouvy v jejím čl. „C“ se jako budoucí kupující společnost [právnická osoba]. zavazuje obstarat zpracování projektové dokumentace, která bude odpovídat podmínkám a závěrům vyjádřeným ve Studii a že před podáním shora uvedených žádostí požádá budoucího prodávajícího (tedy žalobce) o udělení předchozího souhlasu k rozdělení pozemků pro výstavbu rodinných domků a tato žádost bude zahrnovat i odsouhlasení studie zástavby, charakteru a objemových parametrů rodinných domů. V části D se pak budoucí kupující zavazuje předložit stavebnímu úřadu projektovou dokumentaci pro územní rozhodnutí pro výstavbu rodinných domků, která nebude v souladu s regulativy zástavby území dle Studie, pod sankcí smluvní pokuty. V odkazovaném dodatku č. 1 se rovněž budoucí kupující zavazuje předložit stavebnímu úřadu projektovou dokumentaci pro územní rozhodnutí pro výstavbu rodinných domků, která nebude v souladu s regulativy zástavby území dle Studie, pod sankcí smluvní pokuty. Ze studie samotné i ze svědecké výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] vzal soud za prokázané, že studie byla [tituly před jménem] [jméno FO] vyhotovena a předána oběma stranám. Je však o souhrn jakýchsi tezí o tom, jak by měla výstavba jednotlivých domků, včetně vytvoření jednotlivých stavebních pozemků vypadat. Je rovněž zřejmé, že vychází z myšlenky vytvoření 8 stavebních pozemků. Studie není nijak formalizována, tedy není podepsána a datována, nezískala nějakou podobu mezi budoucím kupujícím a budoucím prodávajícím a ani nebyla připojena ke smlouvě o uzavření budoucí kupní smlouvy či jejího dodatku. Smlouva o smlouvě budoucí a její dodatek na studii či regulativy ve studii odkazují, uvedený odkaz však není dostatečně konkrétní a určitý a dle názoru soudu jsou v této části smlouva o uzavření budoucí kupní smlouvy a její dodatek neurčité a z tohoto důvodu i neplatné. Lze tedy uzavřít, že jakási představa o budoucím rozdělení parcely na 8 stavebních pozemků pro výstavbu 8 rodinných domků zde byla, nebylo to však nic, co by bránilo společnosti [právnická osoba]. a po uzavření kupní smlouvy mezi žalobcem a touto společností tedy ani žalovanému pružně zareagovat a za situace, kdy bylo zřejmé, že dva z předpokládaných zájemců o stavební pozemky o tyto ztratili zájem, zobchodovat i tzv. zbytkový pozemek (dnes p.č. 2160/57) buď jako samostatnou pozemkovou parcelu nebo jako součást pozemkové parcely p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], tak aby finanční přínos z prodeje této parcely byl tzv. maximální, tedy dle znaleckého posudku znalecké kanceláře Statikum buď v částce 650 000 Kč za samostatný pozemek p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] nebo v částce rozdílu mezi realizovanou kupní cenou pozemkové parcely p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a celkovou hodnotou obou parcel jako jediné dle znaleckého posudku znalecké kanceláře Statikum ve výši 1 820 000 Kč. Soud zde odkazuje zejména na pokyn odvolacího soudu posoudit, zda pozemek zakoupený od žalobce musel být společností [právnická osoba]. z rozhodnutí žalovaného rozdělen tak, že došlo ke vzniku samostatné parcely č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], která byla prodána za nižší cenu, nebo zda k dělení původního pozemku mohlo dojít jinak, aby “zbytkový pozemek“ obchodovatelný za nižší cenu nevznikl. Názor soudu prvého stupně tedy je že pozemek zakoupený od žalobce nemusel být společností [právnická osoba]. z rozhodnutí žalovaného rozdělen tak, že došlo ke vzniku samostatné parcely č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], která byla prodána za nižší cenu, když k dělení původního pozemku mohlo dojít jinak, aby “zbytkový pozemek“ obchodovatelný za nižší cenu nevznikl.

75. Pozemek p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] byl žalovanému a jeho manželce prodán za kupní cenu 200 000 Kč, pozemek p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] za kupní cenu 1 132 500 Kč. Soud se zde domnívá že samostatný pozemek p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] by byl hůře obchodovatelný než větší pozemková parcela se stávající z obou dnešních parcel [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno], když v tomto vychází soud ze znaleckého posudku znalecké kanceláře Statikum a zejména výpovědi zpracovatele posudku při jednání. Dle názoru soudu tak žalovaný mohl získat na kupní ceně v takovém případě částku o 487 500 Kč vyšší. Pokud by tedy žalovaný postupoval s péčí řádného hospodáře a postupoval loajálně vůči společnosti [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]. [Anonymizováno]. získala by společnost majetkovou hodnotu v této výši. Soud má tedy za to co do této částky žalovaný coby ručitel podle § 196 odst. 4 obch. zák. za tuto škodu odpovídá a žalovanému uložil povinnost částku v této výši (ze zažalovaných 563 550 Kč) zaplatit (výrok I.).

76. Co do zbytku zažalované částky soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

77. Žalobce měl ve věci částečný úspěch, a to z 86 %, naopak neúspěch měl z 13 %, podle § 142 odst. 2 o.s.ř. má tak poměrně úspěšný žalobce nárok na zaplacení částky odpovídající poměru tohoto úspěchu a neúspěchu, tedy 86 – 13 = 73 %. Náklady řízení žalobce pak spočívaly v zaplacených soudních poplatcích ve výši 22 542 Kč za podání žaloby, 14 089 Kč za podání odvolání proti jednomu z rozsudků soudu prvého stupně, 14 000 Kč za dovolání k Nejvyššímu soudu ČR. Dále náklady řízení spočívaly v celkem [hodnota] úkonech právní služby advokáta podle § 7 advokátního tarifu ve výši 10 580 Kč za jeden celý úkon z výjimkou hodnoty úkonu v odvolacím řízení na základě odvolání žalobkyně, kde byla ve třech případech hodnota úkonu 9 460 Kč. Soud poznamenává, že za tzv. předžalobní výzvu žalobce účtoval pouze úkon v poloviční hodnotě, tedy v částce 5 290 Kč. Šlo přitom o 10 a půl úkonu před soudem prvého stupně do prvého odvolání žalovaného, jeden úkon v rámci odvolacího řízení na základě odvolání žalovaného, o 17 úkonů před soudem prvého stupně po prvním zrušujícím rozhodnutí odvolacího soudu, shora uvedené tři úkonu v odvolacím řízení po odvolání žalobce i žalovaného, o tři úkony v rámci řízení o dovolání a dalším řízení po zrušení rozsudku odvolacího soudu a o 9 úkonů před soudem prvého stupně po zrušení rozhodnutí soudu prvého stupně odvolacím soudem. Dále jde o 44 paušálních náhrad podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu po 300 Kč v náhradě za promeškaný čas v rozsahu 10 započatých půlhodin po 100 Kč za cestu na dvě jednání odvolacího soudu podle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, v cestovném na dvě jednání odvolacího soudu v celkové výši 1 837 Kč dle vyúčtování zástupce žalobce a náklady rovněž spočívaly náhradě za 21% DPH z uvedených položek a v uložené povinnosti podílet se na náhradě nákladů řízení státu ve výši 975,20 Kč a nákladech na znalecký posudek znalecké kanceláře Statikum ve výši 42 350 Kč (s výjimkou soudních poplatků, nákladů na znalecký posudek znalecké kanceláře Statikum ve výši 42 350 Kč a v uložené povinnosti podílet se na náhradě nákladů řízení státu ve výši 975,20 Kč.

78. České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách vznikly rovněž náklady řízení spočívající ve znalečném znalecké kanceláři Statikum ve výši 7 223,70 Kč. Podle výsledku řízení soud povinnost nahradit státu tyto náklady rozdělil v poměru 86 % : 14 %. Tedy 6 248,50 Kč soud uložil zaplatit žalovanému a 975,20 Kč žalobci, s odkazem na ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř.

Poučení