18 Co 175/2024-738

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Aleny Pokorné a soudců JUDr. Víta Pejška a Mgr. Miloše Zdražila ve věci žalobce: právnická osoba , IČ sídlem adresa zastoupený advokátkou jméno FO adresa proti žalovanému: tituly před jménem . Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o zaplacení hodnota s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu ve Svitavách ze dne 18.1.2024, spis. značka ,

I. Rozsudek okresního soudu se v odvoláním napadených výrocích I., IV. a V. potvrzuje.

II. Rozsudek okresního soudu se v odvoláním napadeném výroku III. mění tak, že žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši , částka, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho advokátky , tituly před jménem, , jméno FO, .

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho advokátky , tituly před jménem, , jméno FO, .

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému zaplatit žalobci částku , částka, (výrok I.), zamítl žalobu v části o zaplacení dalších , částka, (výrok II.), uložil žalovanému nahradit žalobci náklady řízení ve výši , částka, k rukám jeho zástupkyně (výrok III.), uložil žalovanému nahradit České republice – Okresnímu soudu ve , adresa, náklady řízení ve výši , částka, (výrok IV.) a uložil žalobci nahradit České republice – Okresnímu soudu ve , adresa, náklady řízení ve výši , částka, (výrok V.).

2. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že okresní soud rozhodoval o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky , částka, proti žalovanému jako ručiteli ze zákona za závazky , právnická osoba, . v likvidaci, a to v rozsahu, v němž žalovaný odpovídá společnosti , právnická osoba, . v likvidaci za škodu způsobenou při výkonu funkce člena a předsedy představenstva (§ 194 odst. 5 a 6 obchodního zákoníku). Dne , datum, uzavřel žalobce s , právnická osoba, . kupní smlouvu, kterou prodal této společnosti pozemkovou parcelu , hodnota, v katastrálním území , adresa, -, adresa, za kupní cenu , částka, . Po započtení zálohy , částka, zbývalo uhradit kupní cenu ve výši , částka, a náklady na geometrický plán ve výši , částka, se splatností do , datum, . Kupující platil kupní cenu v prodlení postupně až do , datum, . Tím žalobci vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení a smluvní pokuty ve výši , částka, . Smluvní pokutu vymáhal žalobce proti , právnická osoba, . v řízení vedeném Okresním soudem v , adresa, pod sp.zn. , spisová značka, a následně v exekuci, ale bezvýsledně, neboť exekuce byla zastavena pro nemajetnost povinného. Žalovaný vykonával nejprve funkci člena představenstva. Následně se stal předsedou představenstva a byl jediným členem představenstva , právnická osoba, . v období od , datum, od , datum, . Byl tak oprávněn rozhodovat o hospodaření společnosti , právnická osoba, . a o nakládání s finančními prostředky této společnosti. Společnost , právnická osoba, . rozdělila pozemek koupený od žalobce na několik částí a nově vzniklé parcely do konce roku , datum, prodala. Z kupních smluv vyplývá, že kupní cena byla kupujícími hrazena buď před podpisem, nebo bez zbytečného odkladu po uzavření kupní smlouvy. Parcely byly prodány za celkovou částku , částka, . Společnost , právnická osoba, . tedy na konci roku , datum, disponovala dostatečným množstvím finančních prostředků, aby uhradila žalobci řádně a včas pohledávku ve výši , částka, , což však neučinila a hradila platby takto: částku , částka, dne , datum, , částku , částka, dne , datum, , částku , částka, dne , datum, , částku , částka, dne , datum, , částku , částka, dne , datum, , částku , částka, a , částka, dne , datum, . Tím, že žalovaný jako jediný člen představenstva společnosti , právnická osoba, . neuhradil žalobci jeho pohledávku dle kupní smlouvy v celkové výši , částka, v dohodnuté lhůtě do , datum, , ale hradil ji postupně s několikaměsíčním zpožděním, porušil jako člen představenstva svou zákonnou povinnost jednat s péčí řádného hospodáře dle ustanovení § 194 odst. 5 obchodního zákoníku. V důsledku porušení zákonné povinnosti člena představenstva jednat s péčí řádného hospodáře vznikla společnosti , právnická osoba, . povinnost uhradit žalobci smluvní pokutu a zákonné úroky z prodlení. Tato částka představuje škodu, za kterou žalovaný společnosti , právnická osoba, . v likvidaci odpovídá. S odkazem na ustanovení § 3028 odst. 3 a § 3073 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. je pak otázku odpovědnosti člena představenstva vůči společnosti , právnická osoba, . i zákonné ručení člena představenstva nutno posuzovat podle dřívějších právních předpisů, tj. podle obchodního zákoníku. Vzhledem k tomu, že žalobce jako věřitel společnosti , právnická osoba, . nemůže dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti , právnická osoba, . pro její platební neschopnost a zastavení plateb, vzniklo zde zákonné ručení žalovaného jako člena představenstva za závazky společnosti , právnická osoba, . podle ustanovení § 194 odst. 6 obchodního zákoníku. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky , částka, předžalobní výzvou ze dne , datum, .

3. Žalovaný v řízení před okresním soudem namítal, že společnost , právnická osoba, . koupila předmětný pozemek od žalobce za účelem provedení developmentu pro výstavbu rodinných domů a následného prodeje na základě jednání vedených již od roku , datum, . K tomuto účelu musela být společností , právnická osoba, . z jejích vlastních prostředků vybudována infrastruktura inženýrských sítí a silnice v hodnotě cca , hodnota, , což probíhalo se souhlasem žalobce již od roku , rok, . Pozemek byl poté rozdělen na , hodnota, samostatných parcel, přičemž o tři z nich již počátkem roku , rok, projevili zájem budoucí kupující - , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . Všichni tito zájemci byli při jednání o prodeji parcel informováni společností , právnická osoba, . o existenci stavebního regulativu omezujícího maximální výšku římsy domů. Všichni zájemci byli srozuměni s omezením a naopak jej přivítali. Přesto kupující , tituly před jménem, , jméno FO, na své parcele zbudoval stavbu, která nesplňuje podmínky stavebního regulativu. Přes tento rozpor byla stavba dodatečně povolena rozhodnutím odboru výstavby , právnická osoba, , adresa, ze dne , datum, a dům byl zkolaudován. Námitky proti povolení stavby, které spočívaly v tom, že nebyla zachována původní výška římsy, přičemž výška podlahy prvního nadzemního podlaží je neúměrná původní niveletě pozemku, čímž došlo k výraznému navýšení oproti sousedním pozemkům, nebyly vzaty v potaz a nebylo jim vyhověno. Další dva zájemci proto od koupě pozemků upustili. Podle názoru žalovaného to byl žalobce, kdo zapříčinil, že společnost , právnická osoba, . neobdržela od dvou zájemců kupní cenu v celkové výši , částka, za oba pozemky. Přitom právě výnos z prodeje těchto pozemků byl plánován společností , právnická osoba, . na včasnou úhradu kupní ceny žalobci. , právnická osoba, , jméno FO, a žalovanému vracela společnost , právnická osoba, . půjčky poskytnuté těmito kupujícími na předchozí investice do pozemků. Neuskutečněný prodej dvou pozemků si vyžádal shánění dalších kupujících. V době splatnosti pohledávky žalobce společnost , právnická osoba, . nedisponovala dostatečnými finančními prostředky, aby kupní cenu žalobci zaplatila. Tyto finanční prostředky společnost , právnická osoba, . nezískala z uskutečněných prodejů rozparcelovaných pozemků, neboť výnos z těchto prodejů byl použit na úhradu dříve splatných závazků. Ještě před podpisem kupní smlouvy bezplatně převedla společnost , právnická osoba, . vlastnictví ke komunikaci a veřejnému osvětlení na žalobce a vybudovaný vodovod a kanalizaci na vodohospodářskou společnost žalobce. Žalovaný nebyl schopen zamezit vzniku nároku žalobce na smluvní pokutu. Nárok žalobce na úhradu smluvní pokuty tedy není možné brát jako škodu způsobenou žalovaným společnosti , právnická osoba, . Žalovaný neporušil povinnost vyplývající z výkonu jeho funkce. Zákonné ručení za závazky společnosti na základě ustanovení § 194 odst. 6 obchodního zákoníku nemůže vzniknout, jestliže nebyly prokázány předpoklady odpovědnosti za škodu způsobenou společnosti.

4. Rozsudkem Okresního soudu ve , adresa, ze dne ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , bylo žalobě vyhověno. Okresní soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že vznik povinnosti společnosti , právnická osoba, . zaplatit žalobci smluvní pokutu v důsledku prodlení se zaplacením kupní ceny lze považovat za majetkovou újmu (škodu) vzniklou společnosti , právnická osoba, . Žalovaný jako předseda představenstva společnosti , právnická osoba, . měl povinnost zajistit řádnou a včasnou úhradu kupní ceny žalobci. K obraně žalovaného týkající se objektivní nemožnosti zaplatit žalobci kupní cenu řádně a včas okresní soud uvedl, že tato skutečnost byla následkem manažerského rozhodnutí nefinancovat koupi a zhodnocení pozemku z bankovního úvěru. Pokud představenstvo společnosti včetně žalovaného nezajistilo projekt tak, aby nebyl vystaven nebezpečí nahodilých okolností (problém se získáním zájemců o koupi parcel), je v tom jistě nutno spatřovat selhání žalovaného a porušení právní povinnosti. Okresní soud proto nepovažoval za podstatné, že zájemci , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, odstoupili od koupě pozemků. Z této skutečnosti pak již vůbec nelze dle názoru okresního soudu vinit žalobce, neboť ten v projednávané věci vystupuje z pozice prodávajícího z kupní smlouvy. Pokud jde o otázku stavebního řízení a posouzení projektové dokumentace z pohledu schváleného regulativu, zde žalobce vystupoval jako orgán státní správy, tedy ve zcela jiném postavení. Rovněž nelze dle názoru okresního soudu přihlížet k tomu, že společnost , právnická osoba, . městu darovala přístupovou komunikaci a vybudované veřejné osvětlení na této komunikaci, ani k tomu, jaké další projekty společnost , právnická osoba, . resp. žalovaný vybudovali. Otázku rozporu smluvní pokuty s dobrými mravy totiž měl posuzovat již Okresní soud v , adresa, při rozhodování o žalobě na zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, , ten tak učinil a s těmito námitkami společnosti , právnická osoba, . se vypořádal.

5. Usnesením Krajského soudu v , adresa, – pobočky v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , byl rozsudek okresního soudu zrušen a věc byla vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem okresního soudu, že vznik povinnosti zaplatit smluvní pokutu lze považovat za škodu vzniklou společnosti , právnická osoba, . bez ohledu na skutečnost, že tato smluvní pokuta nebyla později zaplacena, neboť škodou se rozumí nejen zmenšení majetku společnosti, ale i vznik závazku, který by jinak nevznikl. Stejně tak lze přisvědčit okresnímu soudu, že pro posouzení odpovědnosti žalovaného za škodu vzniklou společnosti (a s tím souvisejícího ručení žalovaného za závazky společnosti) nemá význam, že příčinou, pro kterou dva zájemci o koupi rozparcelovaného pozemku upustili od koupě, se stalo nedodržení stavebního regulativu jiným kupujícím při zhotovení stavby, jež byla povolena stavebním úřadem a zkolaudována, neboť žalobce jako veřejnou korporaci při hospodaření s jejím majetkem nelze zaměňovat se státním orgánem – stavebním úřadem, jehož pravomoc město vykonává v rámci přenesené působnosti. Okresnímu soud však bylo vytknuto, že jednání žalovaného v rozporu s péčí řádného hospodáře dovodil z manažerského rozhodnutí provést projekt koupě pozemku, jeho rozparcelování, zasíťování a prodeje jednotlivým stavebníkům bez úvěru. Toto rozhodnutí o obchodním vedení společnosti přijaté navíc v době, kdy byl předsedou představenstva , jméno FO, , který kupní smlouvu se žalobcem v poslední den svého působení ve funkci , datum, podepsal předtím, než byl téhož dne nahrazen žalovaným, nebylo samo o sobě ve vztahu příčiny a následku s pozdějším prodlením společnosti se zaplacením kupní ceny žalobci. Okresní soud se nezabýval tvrzením žalovaného, že právo společnosti , právnická osoba, . na zaplacení kupní ceny některých nově vzniklých pozemků zaniklo započtením proti pohledávkám kupujících (včetně žalovaného) vzniklým ještě před prodejem celého pozemku žalobcem společnosti, v důsledku čehož na úhradu kupní ceny žalobci byl určen výnos z prodeje jen některých pozemků, přičemž se jednalo právě o pozemky, jejichž prodej se uskutečnil, třebaže nikoliv zaviněním žalobce, jak je shora vysvětleno, ale jednoznačně později, než žalovaný předpokládal. Společnost , právnická osoba, . tak neměla k dispozici v den splatnosti pohledávky žalobce částku kolem , částka, , jak tvrdí žalobce, ale podle tvrzení žalovaného jí byla nad rámec započtení proti dřívějším nákladům vyplacena jen kupní cena od , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalovaný přednesl skutečnosti nasvědčující tomu, že jednal s péčí řádného hospodáře a nijak svým jednáním nezpůsobil prodlení společnosti, ale okresní soud jej nevyzval k doplnění tvrzení a důkazních návrhů, čímž zatížil řízení procesní vadou. Okresnímu soudu bylo uloženo, aby vyzval žalovaného k doplnění tvrzení o přesné vylíčení toho, jak , právnická osoba, . vynaložila peníze kupujících , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, ještě před uzavřením kupní smlouvy se žalobcem ze dne , datum, , a toho, kdy byla zaplacena kupní cena kupujícím , právnická osoba, . Dále bylo okresnímu soudu uloženo vyzvat žalovaného, aby ke všem doplněným tvrzením označil důkazy, přičemž objektivní nemožnost provést dokazování účetnictvím společnosti nezbavuje žalovaného jeho důkazního břemene. Jedině pokud žalovaný neprokáže jím nezpůsobenou objektivní nemožnost uhradit z prostředků společnosti pohledávku žalobce řádně a včas, lze dovodit jeho ručení za závazky společnosti a žalobě vyhovět.

6. Okresní soud v dalším řízení vyzval žalovaného k doplnění skutkových tvrzení. Žalovaný na výzvu okresního soudu doplnil svá skutková tvrzení a uvedl, že , jméno FO, poskytl společnosti , právnická osoba, . , hodnota, půjček v celkové výši , částka, . Splatnost těchto půjček byla sjednána na , datum, . Ve lhůtě splatnosti půjčky nebyly splaceny z důvodu nedostatku finančních prostředků. Tyto finanční prostředky použila , právnická osoba, . v průběhu roku , rok, a , rok, zejména na úhrady společnosti , právnická osoba, , která pro , právnická osoba, . realizovala zhotovení kanalizace, hydrantu, vodovodního potrubí, komunikace, osvětlení, plynového potrubí. Žalovaný poskytl , právnická osoba, . , hodnota, půjček v celkové výši , částka, . Splatnost těchto půjček byla sjednána na , datum, . Ve lhůtě splatnosti půjčky nebyly splaceny z důvodu nedostatku finančních prostředků. Tyto finanční prostředky použila , právnická osoba, . v průběhu roku , rok, a , rok, rovněž na úhrady společnosti , právnická osoba, , která pro , právnická osoba, . realizovala zhotovení kanalizace, hydrantu, vodovodního potrubí, komunikace, osvětlení, plynového potrubí, a také na úhradu zálohy na kupní cenu pozemku od města , adresa, . , jméno FO, poskytl , právnická osoba, . ve čtyřech platbách celkem částku , částka, jako zálohu na kupní cenu za pozemek p. č. , hodnota, , hodnota, . , adresa, . Tyto finanční prostředky použila , právnická osoba, . počátkem roku , rok, rovněž na úhrady společnosti , právnická osoba, , která pro , právnická osoba, . realizovala zhotovení kanalizace, hydrantu, vodovodního potrubí, komunikace, osvětlení, plynového potrubí. Kromě toho byla , právnická osoba, . dlužníkem , tituly před jménem, , jméno FO, z titulu osmi půjček v celkové výši , částka, . Poté, kdy dva zájemci o koupi pozemků upustili od koupě, prodala , právnická osoba, . tyto dva pozemky , hodnota, a , hodnota, v k. ú. , adresa, na základě kupní smlouvy ze dne , datum, kupujícímu , právnická osoba, . Kupní cena se stala splatnou , datum, . K úhradě kupní ceny ze strany kupujícího ale nedošlo, neboť , tituly před jménem, , jméno FO, postoupil dne , datum, na , právnická osoba, svou pohledávku za , právnická osoba, . a společnost , právnická osoba, započetla postoupenou pohledávku proti svému závazku z kupní smlouvy. Tvrzení o uzavření smluv o půjčkách mezi , jméno FO, a společností , právnická osoba, ., mezi žalovaným a , právnická osoba, . a mezi , jméno FO, a , právnická osoba, . vzal okresní soud za prokázané jednak z originálů těchto smluv a dále z výpovědí žalovaného, , jméno FO, a , jméno FO, a rovněž z příjmových pokladních dokladů. Z důvodu nedostatku finančních prostředků nebyly tyto půjčky žalovanému a , jméno FO, vráceny ve lhůtě splatnosti. V jednotlivých kupních smlouvách mezi , právnická osoba, . a jako prodávající a manželi , jméno FO, a , jméno FO, jako kupujícími je uvedeno, že kupní cena byla zaplacena před podpisem smlouvy. Výslovně se zde nehovoří o tom, že na kupní ceny byly započteny pohledávky z titulu půjček. Žalovaný i svědek , jméno FO, toto vysvětlovali tak, že dle jejich povědomí tento text odpovídal skutečnosti, kdy dle nich došlo k zaplacení před podpisem smlouvy. K zápočtu zřejmě došlo konkludentně, kdy účastníci kupních smluv považovali půjčky za započtené vůči kupním cenám. Pokud jde o , jméno FO, , tak u něj je zřejmé, že peníze na kupní cenu pozemků složil, ale dělo se tak podle svědkem předložených příjmových dokladů v únoru , rok, . Použití těchto prostředků na infrastrukturu se tak jeví jako logické a navíc nebylo prokázáno, že by tyto prostředky po podpisu kupní smlouvy mezi žalobcem a , právnická osoba, . měla , právnická osoba, . v držení a mohla jimi zaplatit kupní cenu žalobci. Skutečnost, že , tituly před jménem, , jméno FO, postoupil svoji pohledávku společnosti , právnická osoba, vyplývá z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, a skutečnost, že tato společnost započetla tuto postoupenou pohledávku proti svému závazku zaplatit kupní cenu společnosti , právnická osoba, ., je pak prokázána oznámením o započtení pohledávky ze dne , datum, . Ani zde nebyly poskytnuty reálné finanční prostředky, které by bylo možno použít na zaplacení kupní ceny žalobci. Žalovaný měl tvrdit a prokazovat, že , právnická osoba, . neměla finanční prostředky k zaplacení kupní ceny žalobci ve lhůtě splatnosti, ani v době dřívější, než došlo následně k postupnému zaplacení celé kupní ceny v prodlení. Okresní soud z výpisu z účtu společnosti , právnická osoba, . č. , č. účtu, za období od , datum, do , datum, zjistil, že do splatnosti kupní ceny, tj. do , datum, , se na tomto účtu nenacházela částka dostatečně vysoká, aby žalovaný za společnost , právnická osoba, . mohl zaplatit kupní cenu ve výši , částka, a náklady na geometrický plán. Okresní soud však současně dospěl k závěru, že i když v době splatnosti kupní ceny za předmětný pozemek společnost , právnická osoba, . neměla prostředky na zaplacení kupní ceny žalobci, a proto nelze žalovanému vyčítat, že dlužná kupní cena nebyla zaplacena ve lhůtě splatnosti, začaly se na účtu , právnická osoba, . krátce po splatnosti postupně objevovat finanční prostředky, které dle názoru okresního soudu žalovaný mohl použít alespoň na splátky kupní ceny, aby tak mohl být dluh zaplacen dříve, než ve skutečnosti zaplacen byl. Nebylo však v silách okresního soudu zjistit, o jakou částku by byla smluvní pokuta (= dle žalobních tvrzení škoda způsobená žalovaným společnosti , právnická osoba, .) nižší. Proto okresní soud v rámci volné úvahy s odkazem na ustanovení § 136 o.s.ř. určil, že žalovaný odpovídá za polovinu škody vzniklé , právnická osoba, . v důsledku vzniku povinnosti zaplatit žalobci smluvní pokutu. Okresní soud proto žalobě v jedné polovině vyhověl a ve druhé polovině ji zamítl jako nedůvodnou.

7. Rozsudkem Krajského soudu v , adresa, – pobočky v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , byl rozsudek okresního soudu změněn tak, že se žaloba zamítá. Odvolací soud odůvodnil svůj rozsudek tak, že za žalobce byla zastupitelstvem schválena a starostou města uzavřena smlouva, podle níž kupující , právnická osoba, . nabyl od města vlastnické právo k pozemku jen na základě složené zálohy, přičemž převážná část kupní ceny měla být bez použití notářské či jiné úschovy zaplacena až po nabytí vlastnictví, a to až do , datum, . Bylo sice sjednáno právo žalobce odstoupit od kupní smlouvy v případě nezaplacení kupní ceny, ale toto ustanovení smlouvy lze považovat od počátku za prakticky nepoužitelné, neboť splatnost kupní ceny byla sjednána až na dobu, kdy byl pozemek již rozdělen a jednotlivé nově vzniklé parcely měly již být prodány zájemcům o koupi, v důsledku čehož bylo odstoupení od smlouvy již od prvního dne po splatnosti kupní ceny z důvodu ochrany práv dalších nabyvatelů vyloučeno. Jednání osob schvalujících a uzavírajících kupní smlouvu za město je třeba hodnotit jako nestandardní, nehospodárné a nepřiměřeně riskantní. Pro rozhodnutí této věci je však nejpodstatnější, že se v důsledku uvedené skutečnosti pohledávka žalobce stala splatnou později než nesplněné pohledávky ostatních věřitelů , právnická osoba, . uvedené v rozsudku okresního soudu. Tuto kupní smlouvu uzavíral jménem , právnická osoba, . ještě předseda představenstva , jméno FO, , který byl oprávněn jednat jménem společnosti navenek samostatně. Uzavřením kupní smlouvy tudíž žalovaný, tehdy jako člen představenstva, který smlouvu nepodepisoval a jehož podpis nebyl k uzavření smlouvy třeba, nemohl porušit žádnou svou povinnost. Žalovaný se stal předsedou představenstva , právnická osoba, . po vzniku pohledávky žalobce za touto společností, byť před její splatností. Už v době uzavření kupní smlouvy ze dne , datum, mezi žalobcem a kupujícím , právnická osoba, ., tj. téměř tři měsíce před splatností pohledávky žalobce, měl kupující, který předem financoval stavbu příjezdové komunikace, osvětlení a inženýrských sítí, řadu splatných závazků, na jejichž splnění použil dle zjištěného skutkového stavu mimo jiné výtěžek prodeje pozemku manželům , jméno FO, . Další dva pozemky měly být prodány zájemcům, kteří od koupě upustili. Z prodeje těchto dvou pozemků plánoval žalovaný jménem , právnická osoba, . zaplatit řádně a včas kupní cenu žalobci. Další dva pozemky totiž byly prodány manželům , jméno FO, , jeden panu , jméno FO, a dva pozemky si koupil žalovaný se svou manželkou, přičemž pan , jméno FO, měl kupní cenu zaplacenou již dříve spotřebovanou zálohou a další kupující měli pohledávky za společností , právnická osoba, ., jež převyšovaly sjednané kupní ceny. Pokud žalobce namítal, že žalovaný měl řešit výpadek výtěžku určeného k uspokojení pohledávky žalobce tak, že by zbývající pozemky prodal jménem , právnická osoba, . jiným kupujícím než shora uvedeným věřitelům (včetně sebe), neuvědomil si, že pohledávky pana , jméno FO, , pana , jméno FO, i samotného žalovaného za společností , právnická osoba, . byly mnohem starší než pohledávka žalobce, která se stala splatnou až , datum, . Společnost , právnická osoba, ., jak vyplývalo z okresním soudem zjištěných pohybů na účtu, neměla v té době ještě zastavené platby a nenacházela se ve stavu úpadku, aby plnila své závazky poměrně, nýbrž uspokojovala starší závazky před pozdějšími, čemuž nelze nic vytknout, když posléze se, byť v prodlení, dostalo i na úhradu pohledávky žalobce. V době prodeje pozemků manželům , jméno FO, , panu , jméno FO, a manželům , jméno FO, stále ještě vlastnila společnost , právnická osoba, . ty pozemky, z jejichž prodeje předtím sešlo a z jejichž výtěžku prodeje měla být uspokojena pohledávka žalobce. Za naprosto nepodložené pokládal odvolací soud nové tvrzení žalobce v jeho odvolání, že „i u společnosti , právnická osoba, . lze důvodně předpokládat, že i u těchto prostředků (žalovaný) věděl, že , právnická osoba, . provede započtení.“ V době prodeje posledních dvou pozemků kupujícímu , právnická osoba, kupní smlouvou ze dne , datum, byla sjednána splatnost kupní ceny do , datum, . Až dne , datum, nabyl kupující postoupením pohledávku , tituly před jménem, , jméno FO, za společností , právnická osoba, . splatnou již ke dni , datum, , kterou započetl proti pohledávce , právnická osoba, . na zaplacení kupní ceny za oba pozemky. Žalovaný po celou dobu řízení tvrdil, že z výtěžku prodeje těchto dvou pozemků měla být uspokojena pohledávka žalobce. Do splatnosti pohledávky žalobce, tj. do , datum, , se nenacházely na účtu , právnická osoba, . peněžní prostředky, které žalovaný jako předseda představenstva měl a mohl použít k uspokojení pohledávky žalobce, aby tak předešel vzniku povinnosti , právnická osoba, . zaplatit žalobci smluvní pokutu. Žalovaný jako předseda představenstva akciové společnosti tudíž podle právního závěru odvolacího soudu unesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve smyslu § 194 odst. 5 obchodního zákoníku, že nezpůsobil akciové společnosti úhradou jejího závazku v prodlení škodu, za kterou by odpovídal s následkem ručení ve smyslu § 194 odst. 6 obchodního zákoníku.

8. Rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , byl rozsudek odvolacího soudu zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. V odůvodnění rozsudku dovolací soud rekapituloval ustálenou judikaturu přijatou při výkladu ručení statutárních orgánů kapitálových společností podle § 194 odst. 6 obchodního zákoníku. Uvedl, že zákonné ručení člena představenstva akciové společnosti za závazky společnosti podle § 194 odst. 6 obchodního zákoníku vzniká pouze tehdy, jsou-li prokázány předpoklady jeho odpovědnosti za škodu způsobenou společnosti porušením právních povinností při výkonu funkce. Výše ručení je omezena výší škody, za níž dotčený člen představenstva odpovídá, a zaniká, jakmile škodu společnosti uhradí. Dovolací soud připomenul, že škoda způsobená společnosti může spočívat toliko ve vzniku dluhu bez ohledu na to, zda společnost tento dluh uhradila, a že škodu mohou představovat nároky vzniklé v důsledku prodlení. Podrobně se pak dovolací soud zabýval odpovědností člena představenstva akciové společnosti za řádný výkon funkce, nikoliv za výsledek, přičemž informovanost jeho jednání je nezbytné posuzovat z pohledu ex ante, nikoliv ex post. Za součást péče řádného hospodáře dovolací soud vymezil povinnost nezbytné loajality člena představenstva akciové společnosti, což však neznamená, že by člen představenstva akciové společnosti nemohl legitimně hájit jiné zájmy než zájmy společnosti. Dovolací soud uvedl, že na situace rozporu mezi zájmy člena představenstva a společnosti (např. uzavírání smluv se společností) pamatuje úprava střetu zájmů, z níž se jako obecné pravidlo, nestanoví-li zákon jinak, podává, že je vyloučeno, aby člen orgánu jednal jménem společnosti v situacích, kdy jsou jeho zájmy v rozporu se zájmy společnosti. V případech, na které nedopadá úprava obchodního zákoníku o střetu zájmů, je podle názoru dovolacího soudu třeba na jednání člena statutárního orgánu aplikovat analogicky úpravu zastoupení obsaženou v § 22 odst. 2 obč. zák. K věci samé pak dovolací soud úvodem předeslal, že závěr, podle něhož žalovaný jednal s péčí řádného hospodáře, nelze v poměrech projednávané věci vystavět pouze na názoru, že jednání člena představenstva, který hradí dluhy společnosti (výlučně) podle data jejich splatnosti (od nejdříve splatných), je vždy v souladu s požadavkem péče řádného hospodáře. K tomu lze na okraj poznamenat, že uvedený názor nevychází v projednávané věci ani ze zjištěného skutkového stavu, neboť podle skutkových zjištění soudu prvního stupně měla společnost v době uzavření smluv o prodeji pozemků i (dosud neuhrazený) dluh vůči panu , jméno FO, , jenž byl splatný dříve než její dluhy vůči panu , jméno FO, a žalovanému. Dovolateli lze totiž přisvědčit v tom, že jednání, jímž člen představenstva akciové společnosti, která má více dluhů po splatnosti vůči různým věřitelům, úplatně převede věc či právo společnosti na sebe či na osobu sobě blízkou (zde navíc s předpokladem, že úplata bude „uhrazena“ započtením splatné pohledávky nabyvatelů vůči společnosti), vzbuzuje důvodnou pochybnost, zda bylo učiněno s péčí řádného hospodáře, a to zejména s nezbytnou loajalitou. Převádí-li člen představenstva věc či právo společnosti na sebe či na osobu sobě blízkou, jedná navíc v konfliktu zájmů, tj. v situaci, kdy zásadně může (a obvykle bude) hájit především své vlastní zájmy či zájmy osob sobě blízkých. Z tohoto důvodu právní úprava členu představenstva jednat v konfliktu zájmů zakazuje. Již samo jednání v konfliktu zájmů (v situaci, kdy zákon takové jednání zakazuje) zpravidla představuje (byť vždy nutno posuzovat konkrétní okolnosti) porušení péče řádného hospodáře. I kdyby bylo možné uzavřít, že existující konflikt zájmů v projednávané věci žalovanému nebránil jednat za společnost při prodeji pozemků manželům , jméno FO, a , jméno FO, , je nutné s ohledem na okolnosti plynoucí z obsahu spisu posoudit, zda žalovaný při těchto úkonech jednal v souladu s povinností loajality člena statutárního orgánu vůči „své společnosti“ a zda v rozporu s touto povinností neupřednostnil zájmy manželů , jméno FO, a zájmy vlastní a své manželky před zájmy společnosti. Otázkou konfliktu zájmů žalovaného a zájmů společnosti, ani otázkou jeho loajality ke společnosti, se odvolací soud v projednávané věci nezabýval a podle standardů péče řádného hospodáře vymezených judikaturou je neposuzoval. Spokojil se se zjištěním, že prodeje pozemků ve svém důsledku vzhledem k možnosti nabyvatelů uplatnit námitku započtení vedly k nevymahatelnosti pohledávek z kupních cen za společností. Závěr odvolacího soudu, podle něhož žalovanému nelze vytýkat jednání spojená s prodeji pozemků nejen manželům , jméno FO, , ale zejména sobě samému a své manželce, je tedy přinejmenším předčasný.

9. Odvolací soud v dalším řízení usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , zrušil rozsudek okresního soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Zdůraznil dosud opomíjenou skutečnost týkající se vývoje žalobních tvrzení ještě před koncentrací řízení. Žalobce při podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vytýkal žalovanému, že jako předseda představenstva akciové společnosti nerozhodl o splnění pohledávky žalobce řádně a včas z finančních prostředků přijatých společností na základě mezitím uzavřených kupních smluv v celkové výši , částka, , resp. později k výzvě okresního soudu bylo tvrzení žalobce doplněno tak, že pokud akciová společnost na konci roku , rok, nedisponovala dostatečným množstvím finančních prostředků pro zaplacení kupní ceny, je žalovaný povinen tvrdit a prokázat, že při prodeji pozemků kupujícím jednal s péčí řádného hospodáře a nebyl schopen zabránit prodlení vůči žalobci. Nebylo tvrzeno, že by došlo k porušení péče řádného hospodáře při sjednání výše kupních cen v kupních smlouvách uzavřených se žalovaným nebo s dalšími kupujícími. Takové tvrzení bylo vzneseno ze strany žalobce až při jednání dne , datum, , ale jen a pouze ohledně pozemku označeného jako pozemková parcela č. , číslo, o výměře , číslo, m2 v katastrálním území , adresa, , který byl prodán žalovanému a jeho manželce samostatnou kupní smlouvou ze stejného data jako ostatní dva dříve již zmíněné pozemky. Co se týká řádného výkonu funkce žalovaného, odvolací soud znovu vyhodnotil, že se jednalo o kupní smlouvy uzavřené mezi akciovou společností a kupujícími, kteří měli v té době pohledávky způsobilé k započtení, a to s dřívější splatností, než byla pohledávka žalobce, která se stala splatnou až , datum, . Z pohledu ex ante nebylo uzavření kupních smluv v rozporu s řádným výkonem funkce žalovaného. V době prodeje pozemků manželům , jméno FO, a že nevzal do svých úvah pozdější započtení proti kupní ceně posledních dvou převáděných pozemků. Z hlediska povinnosti loajality nelze žalovanému vytýkat, že nezvýhodnil žalobce před ostatními věřiteli včetně sebe sama tím, že by veškeré volné prostředky z prodeje pozemků použil na splnění jeho pohledávky, zatímco starší pohledávky věřitelů za , právnická osoba, . by zůstaly neuhrazeny, byť by v takovém případě společnosti , právnická osoba, . nevznikla povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu, jejíž vznik považuje žalobce za škodu způsobenou žalovaným společnosti s následkem ručení žalovaného za závazek této společnosti vůči žalobci. Povinnost loajality zakazuje členovi statutárního orgánu akciové společnosti upřednostnit své zájmy před zájmy společnosti, ale nepřikazuje mu, aby se bezdůvodně vzdal svých oprávněných zájmů ve prospěch společnosti, tj. aby se vzdal uspokojení své oprávněné pohledávky, byť by tím předešel vzniku povinnosti akciové společnosti zaplatit smluvní pokutu věřiteli s pozdější pohledávkou. Střet zájmů mezi akciovou společností a členem jejího představenstva při uzavírání kupních smluv upravoval obchodní zákoník v 196a odst. 3 obch. zák. Obchodní zákoník nezakazoval uzavírání smluv mezi akciovou společností a členem představenstva (viz též nález Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 4047/19). K zákazu uzavírání kupních smluv mezi akciovou společností a členem jejího představenstva nelze dospět výkladem blíže nespecifikovaných obecných pravidel zákazu střetu zájmů, ani analogickou aplikací právní úpravy odlišných způsobů právního jednání (např. zastoupení), což by bylo nutně v rozporu s ústavním pořádkem (čl. II odst. 4 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava ČR, a čl. II. odst. 3 ústavního zákona č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod). Ve zrušeném rozsudku se odvolací soud aplikací § 196a odst. 3 obchodního zákoníku na prodej pozemků označených jako pozemkové parcely , číslo, v katastrálním území , adresa, manželům , jméno FO, (kupní smlouva ze dne , datum, na č.l. 19-20 spisu) nezabýval, neboť žádný rozpor uzavřené kupní smlouvy s tímto ustanovením nebyl a dosud není ze strany žalobce tvrzen. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, č. , číslo, , který znalec zpracoval za účelem uzavření této kupní smlouvy na základě usnesení Krajského soudu v , adresa, – pobočky v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , vyplývá, že sjednaná výše kupní ceny odpovídala obvyklé ceně. Jiná situace ovšem nastala ohledně prodeje pozemku označeného jako pozemková parcela , číslo, o výměře , číslo, v katastrálním území , adresa, manželům , jméno FO, (kupní smlouva ze dne , datum, v přílohové obálce na č.l. 65 spisu). Převod tohoto pozemku se stal součástí žalobních tvrzení až při jednání okresního soudu dne , datum, bezprostředně před koncentrací řízení a na rozdíl od ostatních pozemků zde bylo žalobcem vytýkáno žalovanému, že při úplatném převodu majetku společnosti nebyla hodnota stanovena znaleckým posudkem. Hodnota pozemku , číslo, v katastrálním území , adresa, nebyla zcela jistě stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem, což ve svých tvrzeních žalovaný již připustil. Okresnímu soudu bylo proto uloženo v dalším řízení vyzvat žalovaného podle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby označil důkazy ke svému tvrzení, že v kupní smlouvě ze dne , datum, (v přílohové obálce na č.l. 65 spisu) byla sjednána cena obvyklá v daném místě a čase, popř. cena pro společnost výhodnější, což by s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. , spisová značka, postačovalo pro úspěch žalovaného ve věci.

10. Okresní soud nyní přezkoumávaným rozsudkem po doplnění dokazování žalobě převážně vyhověl. Měl za prokázané, že stanovení obvyklé ceny pozemku , číslo, s datem , datum, částkou , částka, znalec , tituly před jménem, , jméno FO, v uvedené době vypracoval, nikoliv ale jako znalec ustanovený soudem, nýbrž byl o to požádán žalovaným a dle zadání to nemělo být formou znaleckého posudku. Po 11 letech ho žalovaný oslovil opět s tím, že toto ocenění k dispozici nemá. Ani znalec si taková ocenění nezakládá v písemné původní podobě, měl však ocenění v počítači, proto je vytiskl a opatřil v té době již novým razítkem a podpisem. Znalec uvedl, že nebyl důvod, aby pozemek oceňoval jako stavební už vzhledem k jeho umístění, kdy se nad ním tyčilo silo a byla tam nějaká bažina. Nebyly tam nataženy inženýrské sítě. Pokud jde o pozemek , číslo, (pozemek před ním směrem k příjezdové komunikaci), tak jeho cena by byla stejná, kdyby z tohoto pozemku nebyla vydělena pozemková parcela p. , číslo, . Naopak pokud by zůstal jeden pozemek zahrnující dnešní pozemky , číslo, , byla cena za metr čtvereční takového velkého pozemku nižší než původně stanovených , částka, za m2, a to podle hrubého odhadu znalce o třetinu. Z výpovědí svědků , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, okresní soud zjistil, že jejich projekční kancelář zpracovávala projektovou dokumentaci inženýrských sítí pro tuto výstavbu podle návrhu, který dostali. K určení jednotlivých parcel došlo po odsouhlasení ze strany města a ze strany , právnická osoba, . Na podkladě toho pak byl vypracován geometrický plán. Pozemek zahrnující parcely , číslo, celek nevznikl, protože by byl znehodnocen vedením kanalizace a dále by takto velký pozemek byl hůře obchodovatelný. Ve studii nebyl dnešní pozemek , číslo, uveden, protože úkolem bylo vytvořit regulační podmínky pro prodej budoucích stavebních parcel a tato parcela pro výstavbu rodinného domku určena nebyla. Tento pozemek navíc sousedil s pozemky manželů , jméno FO, a již tehdy bylo jasné, že o tento pozemek budou mít zájem jako o zahradu. Z výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , bývalého vedoucího odboru majetku města , adresa, , vzal okresní soud za prokázané, že pozemek , číslo, neměl technické parametry, které by umožňovaly výstavbu rodinného domu, aniž by muselo dojít k nějakému významnému technickému řešení v podobě například přečerpávací kanalizace a podobně. K obvyklé ceně pozemku označeného jako parcel , číslo, předložil žalobce znalecký posudek na částku , částka, pro případ, že by tento pozemek zůstal oddělen, a na částku , částka, pro případ, že by tento pozemek byl součástí sousedního pozemku. Znalec při svém výslechu setrval na závěru, že vytvoření parcely , číslo, jako tzv. zbytkového pozemku bylo nehospodárné. Cena , částka, za 1 m2 by dle názoru znalecké kanceláře byla i tehdy, pokud by se pozemek oceňoval jako zahrada, neboť i v tomto případě by se oceňoval jako součást nějakého funkčního celku spolu se stavební parcelou a rodinným domem. Žalovaný pak předložil soudu znalecký posudek znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , který předmětný pozemek ocenil na částku , částka, v uvedené době. Vycházel z ceny tzv. nezainvestovaného pozemku , částka, /m2. Okresní soud dovodil, že zde byla představa o budoucím rozdělení parcely na 8 stavebních pozemků pro výstavbu 8 rodinných domků. Nebylo to však nic, co by bránilo společnosti , právnická osoba, . (po uzavření kupní smlouvy mezi žalobcem a touto společností vedené žalovaným) pružně zareagovat a za situace, kdy bylo zřejmé, že dva z předpokládaných zájemců o stavební pozemky o tyto ztratili zájem, zobchodovat i tzv. zbytkový pozemek (dnes , číslo, buď jako samostatnou pozemkovou parcelu nebo jako součást pozemkové parcely , číslo, , tak aby finanční přínos z prodeje této parcely byl tzv. maximální, tedy dle znaleckého posudku znalecké kanceláře , právnická osoba, buď v částce , částka, za samostatný pozemek , číslo, nebo v částce rozdílu mezi realizovanou kupní cenou pozemkové parcely p.č. , číslo, a celkovou hodnotou obou parcel jako jediné dle znaleckého posudku znalecké kanceláře , právnická osoba, ve výši , částka, . Okresní soud projevil názor, že pozemek zakoupený od žalobce nemusel být společností , právnická osoba, . z rozhodnutí žalovaného rozdělen tak, že došlo ke vzniku samostatné parcely č. , číslo, , která byla prodána za nižší cenu, když k dělení původního pozemku mohlo dojít jinak, aby “zbytkový pozemek“ obchodovatelný za nižší cenu nevznikl. Pozemek p.č. , číslo, byl žalovanému a jeho manželce prodán za kupní cenu , částka, , pozemek p.č. , číslo, za kupní cenu , částka, . Přitom bylo možné získat za oba pozemky kupní cenu , částka, , tj. částku o , částka, vyšší. Pokud by žalovaný postupoval s péčí řádného hospodáře a postupoval loajálně vůči společnosti , právnická osoba, ., získala by společnost majetkovou hodnotu v této výši. Okresní soud dospěl k závěru, že žalovaný coby ručitel podle § 196 odst. 4 obch. zák. za tuto škodu odpovídá.

11. Proti rozsudku okresního soudu vyjma zamítavého výroku II. podal žalovaný odvolání. V doplnění odvolání namítal, že nebyly splněny všechny předpoklady odpovědnosti člena představenstva akciové společnosti za škodu vůči společnosti, aby bylo možné dovozovat jeho ručení za závazky společnosti vůči věřiteli. Realizace projektu z bezúročných půjček akcionářů a členů představenstva směřovala k maximálnímu možnému zisku pro společnost nezatíženému platbami bankovních úroků. Případné účtování sankcí může vždy prodražit projekt, ale není škodou způsobenou členem představenstva společnosti. Celkové náklady projektu činily , částka, . Zaplacení smluvní pokuty bylo pro společnost výhodnější, než kdyby platila bankovní úroky z této částky. Nedostatek finančních prostředků v době splatnosti pohledávky žalobce nastal nerealizováním kupní ceny za dva pozemky, což nezavinil žalovaný. Žalovaný je rovněž toho názoru, že žalobce nemusel nutně využít svého práva účtovat smluvní pokutu v případě prodlení společnosti se splněním pohledávky. Žalovaný nezpůsobil škodu společnosti ani prodejem pozemku , číslo, sobě samotnému a své manželce za , částka, , když tato kupní cena byla cenou obvyklou, což bylo potvrzeno znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, . Okresní soud nevysvětlil, proč vycházel z posudku , právnická osoba, , nikoliv z posudku , tituly před jménem, , jméno FO, . Závěr okresního soudu o zastavitelnosti prodávaného pozemku byl překvapivý a v rozporu s výpověďmi svědků. Ze studie a regulativu zastavitelnosti vyplynulo rozparcelování pozemku na 8 stavebních parcel a tzv. zbytkovou parcelu. K rozparcelování došlo s vědomím žalobce. Vzhledem k tomu, že rozparcelování bylo zadáno v roce , rok, , nemohl do něj žalovaný nijak zasáhnout, když předsedou představenstva společnosti byl , jméno FO, . Se zasíťováním zbytkové parcely nebylo počítáno dávno předtím, než k prodeji pozemku žalobcem společnosti. V případě zasíťování 9. pozemku by náklady projektu významně vzrostly. Prodej pozemku sestávajícího z parcel , číslo, a , číslo, nebyl rovněž možný z důvodu existence regulativu. Okresní soud neodůvodnil, zda částka za pozemek označený jako parcela č. , číslo, o , částka, vyšší byla dosažitelná. Nejlepší předpoklady pro určení obvyklé ceny pozemku v reálném čase roku , rok, měl znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , k jehož závěru se přiblížil znalec , tituly před jménem, , jméno FO, . Okresní soud nevysvětlil ani to, jak by se získání kupní ceny za uvedený pozemek o , částka, vyšší projevilo ve vztahu ke smluvní pokutě, o kterou v tomto řízení jde. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud změnil rozsudek okresního soudu tak, že se žaloba zamítá.

12. Žalobce ve vyjádření k odvolání uvedl, že žalovaný způsobil společnosti , právnická osoba, . škodu, a to tím, že pozemek koupený od žalobce dne , datum, rozdělil geometrickým plánem ze dne , datum, , aby vznikla zbytková parcela č. , číslo, v k.ú. , adresa, , která vzniknout nemusela, neboť mohla zůstat v rámci parcely č. , číslo, . Její vznik byl výlučně na uvážení žalovaného. Tuto parcela , číslo, pak žalovaný za společnost , právnická osoba, . prodal sám sobě a své manželce dne , datum, v rozporu s § 196a odst. 3 obchodního zákoníku za kupní cenu , částka, nestanovenou znaleckým posudkem. Stejný den prodala , právnická osoba, . zastoupená žalovaným žalovanému a jeho manželce další dvě parcely, mj. , číslo, . Parcela , číslo, nemusela vůbec vzniknout. A když už vznikla, pokud by byla prodávána spolu s parcelou č. , číslo, , mohla mít vyšší cenu. Otázkou je, proč tato parcela byla prodávána samostatnou kupní smlouvou, když žalovaný si téhož dne od společnosti , právnická osoba, . kupoval druhou kupní smlouvou další dvě parcely. Bylo to, protože žalovaný měl zájem zvětšit si zahradu svého rodinného domu. Žalobce přitom nemohl v té době již nijak ovlivnit, jak budou parcely prodávány. Není pravdou, že studie a regulativy zastavitelnosti byly závazné od roku , rok, , kdy žalovaný ještě nebyl předsedou představenstva. Sám žalovaný po nabytí pozemku společností od žalobce nechal oddělit parcelu č. , číslo, geometrickým plánem jinak, než bylo navrženo v roce , rok, . Je nepodstatné, jak by se získání vyšší kupní ceny za uvedený pozemek projevilo ve smluvní pokutě. Zákonné ručení člena představenstva za závazky společnosti vzniká bez ohledu na skutečnost, zda škoda způsobená jím společnosti souvisí s předmětným závazkem. Jestliže podle závěru okresního soudu způsobil žalovaný společnosti škodu , částka, , ručí v tomto rozsahu žalobci za splnění jeho pohledávek za společností , právnická osoba, ., jak byly tyto pohledávky přiznány žalobci rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, . Žalobce navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu.

13. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 o.s.ř.), osobou k němu oprávněnou (§ 201 o.s.ř.), je přípustné a obsahuje náležitosti dle § 205 odst. 1 o.s.ř., rozsudek okresního soudu z podnětu odvolání a v jeho mezích přezkoumal (§ 212 a § 212a odst. 1 o.s.ř.), když přihlížel i k důvodům v odvolání výslovně neuplatněným.

14. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně, která jsou podrobně popsána v odůvodnění napadeného rozhodnutí, včetně důkazních prostředků, o něž se opírají; odvolací soud proto na ně pro stručnost odkazuje.

15. Dle § 194 odst. 5 obchodního zákoníku členové představenstva jsou povinni vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo společnosti způsobit škodu. Je-li sporné, zda člen představenstva jednal s péčí řádného hospodáře, nese důkazní břemeno o tom, že jednal s péčí řádného hospodáře, tento člen představenstva. Ti členové představenstva, kteří způsobili společnosti porušením právních povinností při výkonu působnosti představenstva škodu, odpovídají za tuto škodu společně a nerozdílně. Smlouva mezi společností a členem představenstva nebo ustanovení stanov vylučující nebo omezující odpovědnost člena představenstva za škodu jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, jen je-li pokyn valné hromady v rozporu s právními předpisy.

16. Dle § 194 odst. 6 obchodního zákoníku členové představenstva, kteří odpovídají společnosti za škodu, ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti pro její platební neschopnost nebo z důvodu, že společnost zastavila platby. Rozsah ručení je omezen rozsahem povinnosti členů představenstva k náhradě škody. Ručení člena představenstva zaniká, jakmile způsobenou škodu uhradí.

17. Dle § 196a odst. 3 obchodního zákoníku jestliže společnost nebo jí ovládaná osoba nabývá majetek od zakladatele, akcionáře nebo od osoby jednající s ním ve shodě anebo jiné osoby uvedené v odstavci 1 nebo od osoby jí ovládané anebo od osoby, se kterou tvoří koncern, za protihodnotu ve výši alespoň jedné desetiny upsaného základního kapitálu ke dni nabytí nebo na ně úplatně převádí majetek této hodnoty, musí být hodnota tohoto majetku stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem. Pro jmenování a odměňování znalce platí ustanovení § 59 odst.

3. Jestliže k nabytí dochází do 3 let od vzniku společnosti, musí je schválit valná hromada.

18. Odvolací soud odkazuje na své předchozí závěry, že žalovaný neporušil povinnost vykonávat funkci člena představenstva akciové společnosti s péčí řádného hospodáře uzavřením kupních smluv mezi akciovou společností a kupujícími, kteří měli v té době pohledávky způsobilé k započtení, a to s dřívější splatností, než byla pohledávka žalobce, která se stala splatnou až , datum, . Z pohledu ex ante nebylo uzavření kupních smluv v rozporu s řádným výkonem funkce žalovaného. V době prodeje pozemků manželům , jméno FO, a manželům , jméno FO, společnost , právnická osoba, . stále ještě vlastnila ty pozemky, z jejichž prodeje předtím sešlo a z jejichž výtěžku prodeje měla být uspokojena pohledávka žalobce. Žalovanému nelze ex post vytýkat, že nepředvídal postoupení pohledávky jiného věřitele rovněž se starší pohledávkou, než byla pohledávka žalobce, na posledního kupujícího , právnická osoba, . a že nevzal do svých úvah pozdější započtení proti kupní ceně posledních dvou převáděných pozemků. Z hlediska povinnosti loajality nelze žalovanému vytýkat, že nezvýhodnil žalobce před ostatními věřiteli včetně sebe sama tím, že by veškeré volné prostředky z prodeje pozemků použil na splnění jeho pohledávky, zatímco starší pohledávky věřitelů za , právnická osoba, . by zůstaly neuhrazeny, byť by v takovém případě společnosti , právnická osoba, . nevznikla povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu, jejíž vznik považuje žalobce za škodu způsobenou žalovaným společnosti s následkem ručení žalovaného za závazek této společnosti vůči žalobci.

19. V žalobě nebylo tvrzeno, že by došlo k porušení péče řádného hospodáře při sjednání výše kupních cen v kupních smlouvách uzavřených se žalovaným nebo s dalšími kupujícími. Takové tvrzení bylo vzneseno ze strany žalobce až při jednání dne , datum, , ale jen a pouze ohledně pozemku označeného jako pozemková parcela č. , číslo, o výměře , číslo, v katastrálním území , adresa, , který byl prodán žalovanému a jeho manželce samostatnou kupní smlouvou ze stejného data jako ostatní dva dříve již zmíněné pozemky. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem okresního soudu, že prodejem pozemku označeného jako parcela č. , číslo, jménem prodávajícího , právnická osoba, . sobě a své manželce za , částka, bez znaleckého posudku znalce jmenovaného soudem porušil žalovaný povinnost vykonávat funkci člena představenstva akciové společnosti s péčí řádného hospodáře, neboť odvolací soud souhlasí se závěrem okresního soudu, že kupní cena , částka, nebyla cenou v daném místě a čase obvyklou.

20. Kdyby byl pozemek označený jako parcela č. , číslo, prodáván za cenu obvyklou, nemusel by žalovaný uzavírat ve stejný den dvě kupní smlouvy, z toho jednu na pozemky oceněné znalcem a druhou na předmětný pozemek, nýbrž mohl za společnost prodat a za sebe s manželkou zakoupit všechny tři pozemky jednou kupní smlouvou za celkovou cenu, jež by odpovídala obvyklé ceně všech tří pozemků. Taková kupní cena by však byla mnohem vyšší, když obvyklá kupní cena v daném místě a čase pozemků v této zástavbě činila , částka, /m2. Odvolací soud není toho názoru, že na parcele č. , číslo, mohl a měl být postaven devátý dům, protože to je skutečně provedenými důkazy vyloučeno s ohledem na charakter pozemku a vedení inženýrských sítí. Nepochybně však mohl tento pozemek zůstat neoddělen od sousedního pozemku pro výstavbu, přičemž geometrický plán byl vypracován až po , datum, , kdy převzal vedení statutárního orgánu žalovaný. I po zpracování geometrického plánu mohl být tento pozemek prodán jednou kupní smlouvou společně se sousedním pozemkem za účelem zřízení rodinného domu se zahradou. Při prodeji pozemku určeného k zástavbě není rozdíl mezi kupní cenou později zastavěné části pozemku a zbývající částí pozemku, jež bude sloužit jako zahrada ve funkční souvislosti s domem. Proto nebylo důvodu, aby pozemek uprostřed zástavby měl nižší cenu. Odvolací soud není odtržen od reality natolik, aby nerozpoznal zájem žalovaného na vzniku zbytkového pozemku, který je vydáván za nevyužitelné území, ale ve skutečnosti se stal nedílnou součástí zahrady žalovaného bezprostředně související s jeho rodinným domem v , adresa, . Stejně tak se tento pozemek mohl stát „větší“ zahradou domu vzniklého na tehdejším pozemku označeném jako parcela č. , číslo, , kdyby tento pozemek byl s pozemkem č. , číslo, prodán jako celek, nikoliv dvěma smlouvami uzavřenými téhož dne. Znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, je nepoužitelný, když jeho východisko vůbec neodpovídá skutečnému stavu věci, tj. tomu, že pozemek č. , číslo, je pozemkem tvořícím zahradu rodinného domu stejně jako každý metr okolních pozemků v dané lokalitě, které se v roce , rok, prodávaly za , číslo, .

21. Odvolací soud souhlasí s okresním soudem, že lze převzít do skutkových a právních závěrů soudu odborná východiska znaleckého posudku , právnická osoba, , v němž bylo uvažováno při větším pozemku s nižší celkovou cenou, ale stále s obvyklou cenou o , částka, vyšší, než byl součet kupních cen za pozemky prodané společností , právnická osoba, . žalovanému oběma kupními smlouvami.

22. Člen představenstva, který odpovídá společnosti za škodu, ručí za závazky společnosti, jestliže škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti pro její platební neschopnost nebo z důvodu, že společnost zastavila platby, o čemž v této věci není pochybností (viz exekuce zastavená pro nemajetnost). Není předpokladem zákonného ručení, aby škoda kauzálně souvisela s pohledávkou věřitele.

23. Odvolací soud proto rozsudek okresního soudu v odvoláním napadeném výroku I. o věci samé i v závislých výrocích IV. a V. o náhradě nákladů řízení státu potvrdil jako věcně správný (§ 219 o.s.ř.).

24. Výrok III. o náhradě nákladů řízení mezi účastníky musel odvolací soud změnit s ohledem na nesprávnosti ve výpočtu výše nákladů řízení žalobce před okresním soudem (včetně předchozích odvolacích a dovolacího řízení). Odvolací soud odkazuje na vyúčtování nákladů žalobce ze dne , datum, (č.l.673 spisu) s tím však, že není důvod pro snížení tarifní hodnoty úkonů učiněných zástupkyní žalobce v druhém odvolacím řízení, kdy se odvolali oba účastníci, a proto byl rozsudek okresního soudu napaden v celém rozsahu o zaplacení , částka, . Dále pak okresní soud opominul zahrnout do nákladů žalobce účast jeho zástupkyně při vyhlášení rozsudku dne , datum, , která logicky nemohla být uvedena v dřívějším vyúčtování, a to ve výši odměny advokátky v poloviční sazbě , částka, , paušální náhrady hotových výdajů ve výši , částka, a DPH. Správná výše nákladů řízení žalobce tak činí , částka, . Poměrná část 73% těchto nákladů pak činí , částka, .

25. Dle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. rozhodl odvolací soud o náhradě nákladů odvolacího řízení, v němž s ohledem na rozsah odvolání uspěl žalobce zcela. Žalobce má proto nárok na náhradu nákladů odvolacího řízení sestávajících z odměny advokátky za dva úkony z tarifní hodnoty , částka, po , částka, , z paušální náhrady hotových výdajů za dva úkony po , částka, , z náhrady za promeškaný čas ve výši , částka, , z 21% DPH z těchto částek ve výši , částka, a z cestovného ve výši , částka, (, adresa, a zpět, 148 km, průměrná spotřeba 7,4 l/100km benzínu 95 v ceně , částka, /l, sazba základní náhrady , částka, /km), celkem , částka, .