10 C 9/2025 - 38

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Lukášem Kučerou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce]/A, 821 08 Bratislava, Slovenská republika zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Anonymizováno] o zaplacení 184 967 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 184 967 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 184 967 Kč od [datum] do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal, aby žalované byla uložena povinnosti zaplatit žalobci částku 184 967 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od [datum] do zaplacení z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce civilního řízení. Žalobu odůvodnil tím, že v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [anonymizováno] vystupoval žalobce jako žalovaný. Dne [datum] bylo pro žalobci, jeho otci a dalšímu žalovanému zahájeno k žalobě konkurzního správce řízení o zaplacení částky 3 929 160,33 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum]. Soudní řízení bylo skončeno doručením měnícího usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [anonymizováno]-709, které bylo žalobci doručeno dne [datum]. Předmětem žaloby byla velmi vysoká částka, která byla pro žalobce zcela likvidační a která i díky zákonnému úroku v průběhu řízení několikanásobně přerostla žalovanou částku, současně žalobci hrozila hrozba vysokých nákladů řízení, které mohl v případě svého neúspěchu ve sporu zaplatit. Žalobce svůj nárok u žalované uplatnil dopisem ze dne [datum], došlým žalované dne [datum]. Žalovaná svým stanoviskem přiznala žalobci částku 162 500 Kč, tato částka byla žalobci vyplacena dne [datum]. Žalobce pak nesouhlasil s procentuální modifikací, kterou aplikovala ve svém stanovisku žalovaná. V neposlední řadě žalobce uvedl, že dané řízení negativně působilo na psychiku žalobce a žalovaná tak měla základní částku navýšit z daného důvodu o 20 %.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Učinila nesporným, že žalobce svůj nárok u žalované uplatnil dne [datum]. Žalovaná na nárok žalobce dobrovolně plnila částku 162 500 Kč, kterou mu následně vyplatila. Uvedla, že při stanovení konkrétní výše zadostiučinění vyšla ze základní částky 20 000 Kč za rok trvání řízení, a to s ohledem na celkovou délku přesahující 17 let. Žalovaná pak shledala důvody pro snížení základní výše zadostiučinění o 40 % z důvodu skutkové a procesní složitosti a dále z důvodu, že bylo rozhodováno na všech třech stupních soudní soustavy přistoupila ke snížení základní částky o 20 %, z důvodu postupu soudu, který se dopouštěl průtahů přistoupila k navýšení základní částky o 10 %.

3. Soud postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Předložené listinné důkazy rozhodnutí bez nařízení jednání umožňují a zároveň žalovaná s tímto postupem souhlasila a žalobce se k výzvě soudu nevyjádřil, přičemž byl poučen, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Žalobce je státním příslušníkem [Anonymizováno], tím je dán mezinárodní prvek. Pravomoc českých soudů je dána ustanovením § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, podle kterého je pravomoc českých soudů dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného, neboť na řízení o odpovědnosti státu za jednání či opomenutí při výkonu státní moci se nařízení č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (čl. 1) nevztahuje. Pravomoc soudu České republiky je tak dána ustanovení § 85 odst. 5 o. s. ř. Rozhodným právem ve věci je pak právo české.

5. Ze shodných tvrzení stran má soud za zjištěné, že žalobce žalobou uplatněný nárok u žalované předběžně uplatnil dne [datum].

6. Z tvrzení žalobce a z bankovního výpisu žalované má soud za zjištěné, že částka 162 500 Kč byla žalobci vyplacena dne [datum].

7. Ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. [anonymizováno] bylo zjištěno: Dne [datum] došla soudu žaloba proti žalovanému č. [hodnota] (žalobce ve zdejší věci) a dvěma dalším žalovaným, přičemž žalovaný č. [hodnota] byl otcem žalovaného č. [hodnota]. Žaloba byla podána ve věci zaplacení částky 3 929 160,30 Kč s příslušenstvím, kdy insolvenční správce konkurzní podstaty uvedl, že je přesvědčen, že žalovaní č. [hodnota], 2 a 3 se společným jednáním na úkor úpadce obohatili. Dne [datum] bylo žalovanému č. [hodnota] doručeno usnesení, nechť se vyjádří k žalobě. Dne [datum] bylo soudu doručeno vyjádření žalovaného č. [hodnota] a 3 k žalobě. Dne [datum] se k žalobě vyjádřil žalovaný č. [hodnota]. Dne [datum] se pak vyjádřili všichni žalovaní společně. Dne [datum] bylo žalobci doručeno usnesení, kterým byl žalobce vyzván k doplnění žaloby. Dne [datum] bylo soudu doručeno podání žalobce na základě výzvy soudu. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Dne [datum] bylo zahájeno jednání, na kterém bylo vyhlášeno usnesení o odmítnutí žaloby žalobce, které bylo doručeno žalobci v písemném vyhotovení dne [datum]. Dne [datum] došlo soudu odvolání žalobce proti usnesení o odmítnutí žaloby. Dne [datum] bylo odvolání zasláno žalovaným. Dne [datum] byl Vrchnímu soudu v Praze předložen spis k rozhodnutí o odvolání žalobce. Dne [datum] bylo vyhotoveno usnesení, kterým bylo změno napadené usnesení, tak že žaloba se neodmítá, usnesení bylo odůvodněno tím, že žaloba vůči žalovaným, ve znění jejího doplnění, je projednatelná a v řízení lze proto pokračovat. Spis byl vrácen soudu I. stupně dne [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalobce spolu s návrhem na provedení důkazů. Dne [datum] soud vyzval žalované, aby se vyjádřili k podání žalobce. Dne [datum] proběhlo jednání ve věci, na kterém byla vznesena námitka nepříslušnosti ze strany žalovaných, jednání bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] došlo soudu doplnění námitky ze strany žalovaných, kdy uvedli, že vznášení námitku věcné nepříslušnosti. Dne [datum] soud vyzval žalobce, aby se vyjádřil ke vznesené námitce věcné nepříslušnosti. Dne [datum] došlo soudu doplnění ze strany žalovaných. Dne [datum] byl Vrchnímu soudu v Praze předložen spis k rozhodnutí o vznesené námitce věcné nepříslušnosti. Usnesením ze dne [datum] soud rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v I. stupni příslušné krajské soudy. Spis byl vrácen soudu I. stupně dne [datum]. Usnesení bylo účastníkům rozesláno dne [datum], současně bylo nařízeno jednání na [datum]. Dne [datum] požádal právní zástupce žalovaných o odročení jednání z důvodu kolize jednání. Jednání bylo odročeno na [datum], a to k žádosti žalovaných. Dne [datum] proběhlo jednání ve věci s tím, že jednání bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] soud vyzval žalobce k doložení důkazů. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalovaných. Dne [datum] bylo soudu doručeno vyjádření žalobce. Dne [datum] požádal žalobce o odročení jednání z důvodu nemoci, kdy žádost byla doplněna dne [datum] o doložení pracovní neschopnosti. Dne [datum] proběhlo jednání, na kterém byly provedeny důkazy a jednání bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalovaných. Dne [datum] proběhlo jednání ve věci, které bylo odročení na [datum] za účelem předložení originálů listinných dokladů. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalovaných. Dne [datum] proběhlo jednání ve věci, které bylo odročeno na neurčito za účelem vyhotovení znaleckého posudku. Dne [datum] došly soudu otázky na znalce ze strany žalovaných. Dne [datum] došly soudu otázky na znalce ze strany žalobce. Dne [datum] bylo vyhotoveno usnesení, kterým byl ustanoven znalec a účastníkům byla uložena povinnost zaplatit zálohu na znalecký posudek. Dne [datum] žalovaní požádali o osvobození od soudních poplatků a současně podali odvolání co do výroku o povinnosti složení zálohy na provedení důkazu znaleckým posudkem. Dne [datum] bylo soudu doručeno odvolání žalobce proti usnesení co do výroku o povinnosti složení zálohy na provedení důkazu znaleckým posudkem. Dne [datum] byl žalovaným zaslán formulář o prohlášení jejich majetkových poměrů. Dne [datum] došly soudu vyplněné formuláře o majetkových poměrech. Dne [datum] byl Vrchnímu soudu v Praze předložen spis k rozhodnutí o odvolání. Usnesením ze dne [datum] Vrchní soud v Praze odvolání žalobce i žalovaných odmítl s tím, že odvolání proti záloze je nepřípustné. Spis byl vrácen soudu I. stupně dne [datum]. Dne [datum] byl dán pokyn k vymáhání pohledávek na zálohu po účastnících řízení. Dne [datum] žalobce požádal o osvobození od soudních poplatků. Dne [datum] byl zaslán spis znalci. Dne [datum] byla soudu doručena žádost ustanoveného znalce o dodatečné podklady a prodloužení lhůty na zpracování znaleckého posudku o 45 dnů. Dne [datum] byla lhůta pro vypracování znaleckého posudku prodloužena do [datum]. Dne [datum] byla soudu doručena žádost o prodloužení lhůty ke zpracování znaleckého posudku do [datum] z důvodu, že ve věci byl ke zpracování znaleckého posudku přibrán konzultant, který je momentálně pracovně vytížen. Dne [datum] byla lhůta k vypracování znaleckého posudku prodloužena do [datum]. Dne [datum] soud zaslal přípis ustanovenému znalci o zaslání znaleckého posudku. Dne [datum] byl soudu doručen vypracovaný znalecký posudek. Usnesením ze dne [datum] bylo znalci přiznáno znalečné, stejného dne byl znalecký posudek zaslán účastníkům řízení. Dne [datum] byla proplacena odměna znalci. Dne [datum] bylo soudu doručeno vyjádření žalovaných ke znaleckému posudku. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na den [datum]. Dne [datum] bylo vydáno usnesení o nepřiznání o osvobození žalobce od složení zálohy. Dne [datum] bylo vydáno usnesení o neosvobození žalovaných od soudních poplatků. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o přiznání DPH z přiznané částky znalečného. Dne [datum] bylo soudu doručeno odvolání žalovaného č. [hodnota] proti usnesení o neosvobození od soudních poplatků. Dne [datum] bylo soudu doručeno odvolání žalovaného č. [hodnota] proti usnesení o neosvobození od soudních poplatků. Dne [datum] bylo soudu doručeno odvolání žalobce proti usnesení o neosvobození od složení zálohy. Dne [datum] požádal znalec o odročení jednání z důvodu, že je mimo Českou republiku, jednání bylo následně odročeno na [datum]. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalobce ke znaleckému posudku. Dne [datum] proběhlo jednání ve věci, na jednání pak byla připuštěna změna žaloby, při jednání byl rovněž vyslechnut znalec a následně byl vyhlášen rozsudek, kterým soud žalobě vyhověl a žalovaným uložil mj. zaplatit soudní poplatek a náklady řízení. Usnesením ze dne [datum] byla přiznána odměna znalci. Usnesením ze dne [datum] byl žalovaný č. [hodnota] vyzván k doplnění odvolání proti usnesení o nepřiznání osvobození od soudních poplatků. Rozsudek byl rozeslán dne [datum]. Dne [datum] žalovaní podali odvolání proti rozsudku, které doplnili podáním doručeným soudu dne [datum]. Dne [datum] bylo zasláno odvolání žalobci. Dne [datum] byla všechna odvolání předložena Vrchnímu soudu v Praze. Usnesením ze dne [datum] vrchní soud potvrdil usnesení o nepřiznání osvobození od soudních poplatků žalobci. Usnesením ze dne [datum] vrchní soud potvrdil nepřiznání osvobození vůči žalovanému č. [hodnota] a vůči žalovanému č. [hodnota] věc zrušil a vrátil soudu I. stupně. Usnesením ze dne [datum] vrchní soud usnesení soudu I. stupně potvrdil ohledně přiznaného znalečného. Spis byl vrácen soudu I. stupně dne [datum]. Dne [datum] bylo vydáno usnesení o osvobození od soudních poplatků ohledně žalovaného č. [hodnota]. Usnesením ze dne [datum] bylo znalci přiznáno znalečné za účast u ústního jednání. Znalečné bylo proplaceno dne [datum]. Dne [datum] byla vydána usnesení, aby žalovaní č. [hodnota] a č. [hodnota] zaplatili každý soudní poplatek ve výši 196 640 Kč za odvolání. Dne [datum] podali žalovaní č. [hodnota] a č. [hodnota] žádost o osvobození od soudních poplatků. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalovaného č. [hodnota], aby vyplnil prohlášení o svých majetkových poměrech. Dne [datum] zaslal žalovaný č. [hodnota] vyplněné prohlášení. Dne [datum] zaslal opravené prohlášení. Dne [datum] bylo rozhodnuto usnesením o žádosti žalovaného č. [hodnota], tak že se mu osvobození nepřiznává. Dne [datum] bylo rozhodnuto usnesením o žádosti žalovaného č. [hodnota], tak že se mu osvobození přiznává v rozsahu 65 %. Dne [datum] žalovaný č. [hodnota] podal odvolání proti tomuto usnesení o nepřiznání osvobození o soudních poplatků. Dne [datum] podal žalovaný č. [hodnota] odvolání proti usnesení o částečném přiznání osvobození. Dne [datum] byla předložena Vrchnímu soudu v Praze odvolání žalovaných č. [hodnota] a 3. Usneseními ze dne [datum] soud potvrdil usnesení soudu I. stupně. Spis byl soudu I. stupně vrácen dne [datum]. Dne [datum] bylo soudu podáno dovolání žalovaného č. [hodnota] do shora uvedeného usnesení. Dne [datum] bylo soudu podáno dovolání žalovaného č. [hodnota] do shora uvedeného usnesení. Usneseními ze dne [datum] byli žalovaní č. [hodnota] a 3 vyzvání k zaplacení soudního poplatku za dovolání. Dne [datum] byly soudní poplatky zaplaceny. Dne [datum] byl Nejvyššímu soudu předložen spis s dovoláními. Dne [datum] bylo dovolání žalovaného č. [hodnota] odmítnuto. Usnesením ze dne [datum] dovolací soud zrušil usnesení ve vztahu k žalovanému č. [hodnota] a vrátil věc soudu I. stupně, když byly nesprávně zjištěny majetkové poměry žalovaného č. [hodnota]. Spis byl vrácen soudu I. stupně dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalovaného č. [hodnota], aby předložil soudu vyplněné prohlášení o jeho majetkových poměrech. Dne [datum] došlo soudu vyplněné prohlášení. Usnesením ze dne [datum] soud žalovanému č. [hodnota] nepřiznal osvobození od soudních poplatků. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalovaného č. [hodnota], aby zaplatil soudní poplatek za odvolání proti rozsudku. Dne [datum] podal žalovaný č. [hodnota] odvolání proti usnesení o nepřiznání osvobození. Dne [datum] požádal žalovaný č. [hodnota] o osvobození od soudních poplatků. Dne [datum] bylo vydáno usnesení o zastavení řízení o osvobození od soudních poplatků ve vztahu k žalovanému č. [hodnota]. Proti tomuto usnesení podal žalovaný č. [hodnota] odvolání dne [datum]. Dne [datum] byla Vrchnímu soudu v Praze předložena odvolání žalovaného č. [hodnota] a 3. Usnesením ze dne [datum] soud potvrdil usnesení o nepřiznání osvobození ve vztahu k žalovanému č. [hodnota]. Usnesením ze dne [datum] soud potvrdil usnesení o zastavení řízení o osvobození od soudních poplatků ve vztahu k žalovanému č. [hodnota]. Dne [datum] podal žalovaný č. [hodnota] dovolání proti usnesení odvolacího soudu. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalovaného č. [hodnota] k opravě vad dovolání. Dne [datum] zaslal žalovaný č. [hodnota] opravu písařské chyby v dovolání. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalovaného č. [hodnota] k zaplacení soudního poplatku za dovolání, soudní poplatek byl zaplacen dne [datum]. Dne [datum] bylo dovolání předloženo Nejvyššímu soudu. Usnesením ze dne [datum] bylo usnesení odvolacího soudu změněno tak, že se žalovanému č. [hodnota] přiznává osvobození v rozsahu 70 %. Spis byl vrácen soudu I. stupně dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalovaného č. [hodnota] k zaplacení soudního poplatku za odvolaní proti rozsudku. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalovaného č. [hodnota] k zaplacení soudního poplatku za odvolání proti rozsudku. Dne [datum] bylo soudu sděleno, že žalovaný č. [hodnota] zemřel. Dne [datum] bylo soudu doručeno podání, kterým žalovaný č. [hodnota] podal námitky proti usnesení ze dne [datum] a zároveň požádal o osvobození od soudních poplatků. Dne [datum] žalovaný č. [hodnota] zaplatil soudní poplatek za odvolání. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalovaného č. [hodnota], aby vyplnil prohlášení o jeho majetkových poměrech. Dne [datum] bylo vydáno usnesení o nástupnictví v řízení za žalovaného č. [hodnota]. Dne [datum] došlo soudu vyplnění prohlášení o majetkových poměrech. Dne [datum] bylo podáno odvolání proti usnesení o nástupnictví po zemřelém, a to nově ustanovenými účastníky. Následně byly reklamovány doručenky, když se nevrátily doručenky ze Slovenska. Dne [datum] byl spis předložen Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o odvolání o procesním nástupnictví. Usnesením ze dne [datum] bylo usnesení soudu I. stupně potvrzeno. Spis byl vrácen soudu I. stupně dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo řízení o opakované žádosti žalovaného č. [hodnota] o osvobození od soudních poplatků zastaveno. Podáním ze dne [datum] soud vyzval žalobce, ať sdělí, zda trvá na žalobě ve vztahu k dědicům původně žalovaného č. [hodnota]. Dne [datum] reagoval žalobce na výzvu soudu. Dne [datum] bylo žalovaným č. [hodnota]. podáno odvolání proti usnesení o zastavení. Dne [datum] byla zaslána žádost o právní pomoc s doručením písemností, když jeden z procesních nástupců žalovaného č. [hodnota] byl bytem v Austrálii a jeden bytem na Slovensku. Dne [datum] bylo Vrchnímu soudu v Praze předloženo odvolání žalovaného č. [hodnota]. Usnesením ze dne [datum] bylo usnesení soudu I. stupně potvrzeno. Spis byl vrácen soudu I. stupně dne [datum]. Dne [datum] přišla soudu odpověď ohledně žádosti o právní pomoc s doručením písemností, když právní nástupce žalovaného č. [hodnota] odmítl převzít písemnost. Dne [datum] se žalobce dotazoval na stav řízení. Dne [datum] byla žalobci zaslána odpověď s rekapitulací řízení. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalobce, aby předložil listinu, kterou prokáže, že další procesní postup v řízení konzultoval s věřitelským výborem. Dne [datum] došla soudu reakce na výzvu soudu. Usnesením ze dne [datum] soud zastavil odvolací řízení ve vztahu k žalovanému č. [hodnota]. Dne [datum] bylo vydáno usnesení, kterým byl ustanoven opatrovník žalovaným č. [hodnota] a č. [hodnota] (procesní nástupci po zemřelém žalovaném). Dne [datum] byl soudu doručen návrh na zastavení řízení ve vztahu k žalovanému č. [hodnota] a č. [hodnota] z důvodu nedostatku pasivní legitimace. Dne [datum] se k námitce pasivní legitimace vyjádřil žalobce. Dne [datum] soud sdělil účastníkům řízení svůj postoj na věc. Dne [datum] byl soudu doručen procesní návrh žalovaných č. [hodnota] a č. [hodnota]. Dne [datum] bylo soudu doručeno podání žalobce, kterým reagoval na výzvu předsedy senátu, a kterým si stěžoval na průtahy v řízení. Dne [datum] byl Vrchnímu soudu v Praze předlož spis s odvoláním proti rozsudku. Dne [datum] Vrchní soud v Praze vyzval žalobce, ať sdělí, zda nadále trvá na žalobě. Dne [datum] žalobce sdělil, že na žalobě trvá. Usnesením ze dne [datum] Vrchní soud v Praze rozsudek ve vztahu k žalovaným, nyní č. [hodnota], 3 a 4 zrušil a vrátit soudu I. stupně. Odvolací soud uvedl, že provedené dokazování zatím nesvědčí odpovědnosti žalovaných č. [hodnota] a 3 za údajně vzniklou škodu, není bez pochybností ani prokázán vznik škody úpadci, údajně ve výši nezaúčtovaných záloh. Soud I. stupně se námitkou žalovaných o použití vybraných peněžních prostředků ve prospěch úpadce nijak nezabýval a odmítl k tomu provést navrhované důkazy. Věc byla vrácena k doplnění dokazování ohledně naznačených otázek, které může být vzhledem k pokročilosti času značně obtížné s velice nejistým výsledkem. Spis byl vrácen soudu I. stupně dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalobce ke sdělení jeho aktuálního procesního stanoviska. Dne [datum] žalobce požádal o prodloužení lhůty k vyjádření z důvodu nemoci žalobce. Usnesením ze dne [datum] byla lhůta k vyjádření prodloužena do [datum]. Dne [datum] bylo soudu doručeno podání žalobce, kterým vzal žalobu zpět vůči žalovaným č. [hodnota], 3 a 4 s tím, že účastníci řízení uzavřeli dohodu o ukončení sporu. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o zastavení řízení s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a současně bylo rozhodnuto o nákladech státu, které hradil. Usnesení o zastavení řízení ve vztahu k žalovaným nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] podal žalobce odvolání, proti výrokům o náhradě státu. Dne [datum] byl spis s odvoláním předložen Vrchnímu soudu v Praze. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto, že žalobci se neukládá povinnost nahradit náklady státu. Usnesení Vrchního soudu v Praze nabylo právní moci dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] soud přiznal odměnu opatrovníkovi za výkon funkce opatrovníka žalovaných č. [hodnota] a 4. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

8. Soud učinil ve věci závěr o skutkovém stavu ohledně průběhu soudního řízení korespondující se skutkovými zjištěními popsanými výše. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující.

9. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení: Podle ustanovení § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ustanovení § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle ustanovení § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ustanovení § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ustanovení § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem. Podle ustanovení § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 citovaného ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle ustanovení § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ustanovení odst. 3 citovaného § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ustanovení § 15 odst. 2 citovaného zákona pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

10. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

11. Obecně platí, že předpokladem odpovědnosti státu za škodu dle OdpŠk je splnění tří podmínek: 1) existence odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu), 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Absence i jen jednoho z těchto předpokladů odpovědnosti je přitom důvodem pro zamítnutí nároku na náhradu škody.

12. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda soud vydal rozhodnutí v předmětném řízení v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk, neboť pro rozhodnutí v této věci není stanovena zákonem žádná lhůta ve smyslu § 13 odst. 1 věty druhé OdpŠk. Pro toto řízení není obecně stanovena ani žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku (dále i jen „ESLP“) za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přitom přihlíží ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Tomu odpovídá i ustanovení § 31a odst. 3 OdpŠk, dle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

13. Z konstantní judikatury dovolacího soudu vyplývá, že pro závěr, zda byla či nebyla konkrétní věc projednána v přiměřené lhůtě, je třeba celkovou délku jejího projednávání poměřit kritérii uvedenými v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4761/2009). Jak přitom plyne z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3331/2011, je z hlediska závěru o přiměřenosti délky řízení třeba hodnotit všechna takto jmenovaná kritéria, ať již v neprospěch žalobce nebo v jeho prospěch. Platí totiž, že na závěru o nepřiměřenosti délky řízení a v návaznosti na něm i o případné výši zadostiučinění, se projeví kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk ve stejném poměru, v jakém se na celkové délce řízení podílela (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2012, sp. zn. 30 Cdo 35/2012).

14. Předmětné řízení vůči žalobci trvalo od [datum], kdy žalobci byla doručena žaloba k vyjádření, v daný okamžik se dozvěděl o podané žalobě, a trvalo do [datum], kdy ve vztahu k němu nabylo právní moci usnesení o zastavení řízení ze dne [datum], další průběh řízení se pak týkal pouze povinnosti ve vztahu k žalobci (v naříkaném řízení) nahradit náklady řízení státu. Lze shrnout, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, když již ze samotné délky řízení je patrné, že tato délka je nepřiměřená, k tomu je rovněž třeba i zohlednit to, že v posuzovaném řízení došlo k prodlevám, přičemž tyto prodlevy by samy o sobě vedly k závěru o nepřiměřené délce řízení, čímž žalobci vznikla nemajetková újma v podobě nejistoty ohledně výsledku posuzovaného řízení. S přihlédnutím na shora uvedené není možné posuzované řízení ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk považovat za přiměřeně dlouhé.

15. V důsledku porušení práva žalobce na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě mu vznikla nemajetková újma (presumovaný vznik újmy žalovaná nevyvracela), kterou je nutno odškodnit v penězích, neboť žádné okolnosti, pro něž by bylo na místě spokojit se v dané věci pouze s konstatováním porušení práva (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2828/2011), i sama žalovaná žalobce finančně odškodnila.

16. Postup při určení přiměřené výše peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení stanovil ve své ustálené judikatuře Nejvyšší soud. Zdůraznil, že pro zachování jednotnosti rozhodování ve věcech odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě je nezbytné, aby soudy ve svých rozsudcích podrobně vysvětlily, z jaké základní částky odškodnění vyšly a jakým způsobem, včetně procentního vyjádření, zohlednily kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk při určení konečné výše odškodnění (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3026/2009). Na závěru o výši zadostiučinění by se měla kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk projevit ve stejném poměru, v jakém se podílela na celkové délce řízení; zásadně vhodnou formou tohoto projevu je procentní modifikace základní částky odškodnění za (celé) řízení (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1710/2012). Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu (viz např. rozsudky ze dne 12. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1151/2009, ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 4889/2009 nebo ze dne 13. 7. 2011, sp. zn. 28 Cdo 4540/2009) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení.

17. Při stanovení základní částky ročního odškodnění soud tedy vyšel ze základního rozmezí 15 000 až 20 000 Kč za jeden rok řízení (viz NS Cpjn 206/2010). Vyšší než spodní hranice této základní částky se dle zavedené praxe užije u soudních řízení, která překročí délku trvání 10 let. Nejvyšší soud při závěru, že každé řízení vždy nějakou dobu trvá, vychází z doby dvou let. Při úvaze, že výše uvedené rozmezí má být rovnoměrně rozloženo a horní hranice tohoto rozmezí se použije až u mimořádně dlouhých řízení, považuje soud za odpovídající, aby byla základní částka ročního odškodnění navýšena vždy o 1 000 Kč za každé dva roky řízení přesahující dobu 10 let. Soud tak uzavírá, že soudní řízení trvající 17 let a 3 měsíce bude odškodňováno základní částkou 20 000 Kč za první dva roky řízení (každé soudní řízení musí trvat určitou dobu, přičemž nemajetková újma v prvních letech trvání řízení není příliš závažná), a z částky 20 000 Kč za každý další rok řízení, tj. z částky 1 666 Kč za každý další měsíc řízení. Použití jiné, vyšší částky základního ročního odškodnění, je pak na místě pouze tehdy, pokud toto odůvodňuje výjimečné vyhodnocení některého z kritérií dle 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk., což zde soud neshledal (viz hodnocení kritérií níže).

18. Z rozsudku velkého senátu ESLP ve věci Apicella proti Itálii lze vyčíst, že ESLP považuje za přiměřené, pokud je vnitrostátním orgánem přiznáno poškozenému asi 45 % částky, kterou by přiznal sám (srovnej Stanovisko, bod V., rozsudek Nejvyššího soud ze dne 20. 5. 2009, sp. zn. 25 Cdo 1145/2009). Ze Stanoviska přitom vyplývá, že základní částka 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva a dále za každý následující rok trvání nepřiměřeně dlouho vedeného řízení je nastavena výrazně výše než 45 % toho, co za porušení předmětného práva přiznal ve věcech proti České republice Evropský soud pro lidská práva (srov. část VI Stanoviska a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2012, sp. zn. 30 Cdo 384/2012). Částka 15 000 Kč je přitom částkou základní (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3026/2009, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 20. 4. 2011, sp. zn. IV. ÚS 128/11) a úvaha o jejím případném zvýšení se odvíjí od posouzení všech okolností daného případu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 7. 2012, sp. zn. 30 Cdo 806/2012, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 21. 11. 2013, sp. zn. III. ÚS 3350/12).

19. Základní částku 325 000 Kč pak je nutno upravit, a to (předně) v důsledku demonstrativně vypočtených kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk, tj. s přihlédnutím k: b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle uvedených kritérií, která jsou neuzavřeným výčtem okolností, k nimž lze v konkrétní věci při stanovení konečné výše odškodnění přihlédnout, je možno základní částku přiměřeně zvýšit či snížit. Dle názoru Nejvyššího soudu by přitom mělo být v obecné rovině dostačující zvýšení či snížení nepřesahující 50 %, aby byl zachován vztah přiměřenosti mezi utrpěnou újmou a za ni poskytovaným odškodněním. S přihlédnutím k okolnostem konkrétní věci však lze ve výjimečných případech uvažovat o zvýšení či snížení i ve větším rozsahu (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3026/2009, [C 9172]): - V rámci posouzení složitosti řízení je třeba zohlednit skutkovou, právní i procesní stránku řízení a počet soudních instancí (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. b/ OdpŠk) – řízení bylo složitější po stránce skutkové, hmotněprávní i procesní, když předmětem řízení byla žaloba, kdy insolvenční správce konkurzní podstaty měl za to, že žalovaní č. [hodnota], 2 a 3 se společným jednáním na úkor úpadce obohatili. Po celou dobu naříkaného řízení byly ze strany účastníků řízení doplňovány skutková tvrzení a předkládány nové důkazy, kdy bylo i rozhodováno o změně žaloby. V řízení bylo rozhodováno i o námitce věcné nepříslušnosti soudu, kterou vznesli žalovaní. V průběhu řízení byl také vypracován znalecký posudek, který byl značně složitý, kdy si znalec musel přibral i konzultanta, což se odrazilo na samotné délce vypracování znaleckého posudku, kdy znalec opakovaně žádal o prodloužení lhůty k vypracování posudku a soud těmto návrhům jakožto důvodným vyhověl. Největší část celého naříkaného řízení zabraly žádosti o osvobození od soudních poplatků, kdy v průběhu řízení všichni účastníci řízení požádali o osvobození od hrazení zálohy na posudek a současně podali odvolání proti stanovené povinnosti platit zálohu. Po vydání vyhovujícího rozsudku soudem I. stupně bylo soudem opakovaně rozhodováno o žádostech všech žalovaných o osvobození od soudních poplatků, přičemž o žádostech žalobce (žalovaného č. [hodnota]) a žalovaného č. [hodnota] bylo rozhodováno, jak odvolacím, tak i dovolacím soudem. Žalovaný č. [hodnota] podával poté další žádosti o osvobození od soudních poplatků, aniž by došlo ke změně jeho majetkových poměrů. V průběhu řízení pak zemřel žalovaný č. [hodnota] (otec žalobce), kdy bylo následně rozhodováno o procesním nástupnictví, kdy po zemřelém otci žalobce do řízení vstoupili 2 noví žalovaní, a to ze [Anonymizováno] a z [Anonymizováno]. Do řízení tak přistoupil mezinárodní prvek, který celé řízení zkomplikoval, když bylo potřeba doručovat písemnosti mj. do [Anonymizováno], což bylo časově náročné, a to i vzhledem k odmítavému postoji právního nástupce žalovaného č. [hodnota], který i odmítl převzít doručované písemnosti. Právním nástupcům žalovaného č. [hodnota] byl pro urychlení řízení ustanoven opatrovník pro řízení. Soud i apelovat na žalobce, aby zvážil svůj další procesní postup, když následně se žalovanými po zrušujícím rozhodnutí odvolacím soudem uzavřel dohodu o ukončení sporu, pročež bylo následně řízení zastaveno. Z daného důvodu soud základní částku ponížil o 30 %, a to právě z důvodu skutkové a zejména procesní složitosti řízení, jak je popsána shora. Z důvodu rozhodování na všech třech stupních soudní soustavy, pak soud přistoupil k ponížení základní částky o dalších 20 %, když bylo opakovaně rozhodováno odvolacím soudem a celkem 3krát dovolacím soudem, účastníkům řízení sice nemůže být kladeno k tíži, že využívají svých procesních práv, na druhou stranu žalované nemůže být kladeno k tíži, že řízení se o řádné vyřízení těchto opravných prostředků nutně o nějakou dobu prodlouží. Soud tak pro dané kritérium modifikoval základní částku celkem o 50 %. - Jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, resp. zda poškozený využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. c/ OdpŠk) – žalobce v řízení nevystupoval způsobem, které by délku řízení pozitivně či negativně ovlivnilo, soud proto pro toto kritérium základní částku odškodnění dále nemodifikoval, když neshledal opakované žádosti žalobce o odročení v takové míře, že by výrazněji ovlivnili samotnou délku naříkaného řízení. - Kritérium postupu orgánů veřejné moci během řízení (§ 31a odst. 3 písm. d/ OdpŠk) – pokud jde o kritérium postupu soudu během řízení, soud shledal, že soud postupoval ve věci nekoncentrovaně a v řízení vzniklo období průtahů, proto soud modifikoval základní částku odškodnění navýšením o 10 %. Soud v řízení shledal následující průtahy: Dne [datum] se vyjádřili všichni žalovaní společně k žalobě a až dne [datum] bylo žalobci doručeno usnesení, kterým byl žalobce vyzván k doplnění žaloby. Dne [datum] byl spis odvolacím soudem vrácen soudu I. stupně a další úkon ve věci byl vyhotoven až dne [datum], kdy bylo rozhodováno o další žádosti o osvobození. Další průtah lze spatřovat v období, kdy dne [datum] k výzvě soudu reagoval žalobce a další úkon ve spise proběhl až dne [datum], kdy soud rozhodl o odvolání žalovaného č. [hodnota] ve vztahu k jeho osvobození. Poslední průtah ve věci lze spatřovat v období, kdy se odvolací soud žalobce dotazoval, zda na žalobě trvá, ten podáním ze dne [datum] sdělil, že na žalobě trvá a až usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto, že rozsudek soudu I. stupně se ruší a vrací soudu I. stupně k dalšímu postupu. Soud dále sděluje, že žalobce v daném řízení nenamítal žádné konkrétní průtahy v řízení, vyjma období ohledně zpracování znaleckého posudku, ke kterému se soud vyjádřil výše, kdy v daném nespatřuje průtah ve smyslu nečinnosti soudu. - Významu předmětu řízení pro poškozeného (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. e/ OdpŠk) - Evropský soud pro lidská práva tento typ řízení neřadí mezi řízení, kterým přisuzuje zvýšený význam pro účastníky (za řízení se zvýšeným významem pro účastníky jsou považována zejména řízení trestní, opatrovnická, pracovněprávní, o osobním stavu, ve věcech sociálního zabezpečení a týkající se zdraví nebo života). Typový význam řízení tak soud shledal pro žalobce jako standartní, když se jednalo o žalobu na peněžité plnění, nebyl tak důvod pro jeho zvýšení, soud ani neshledal důvody pro jeho snížený význam. Význam pak ani nezvyšuje tvrzení žalobce, že by v případě neúspěchu sporu musel hradit žalobci žalovanou částku a náklady řízení, když žalobce žádnou částku nemusel v daném řízení hradit, kdy je třeba i zmínit, že v daném řízení se odškodňuje samotná nejistota, kdy žalovaná částka na tuto nejistotu nemá zvýšený význam. - Současně soud přistoupil ke snížení základní částky odškodnění o 10 %, a to vzhledem k tzv. sdílené újmě, kdy na straně žalovaných byli celkem [hodnota] osoby. Snížení základní částky je na místě, neboť v posuzovaném řízení vystupovali na straně žalované osoby v příbuzenském vztahu, a to v pozici otec a syn (ostatně toto i sám žalobce uváděl v žalobě, že žalovaný č. [hodnota] je jeho otcem), kdy otec v průběhu řízení po vyhlášení rozsudku soudu I. stupně zemřel (oznámeno právním zástupcem žalovaných dne [datum]), a tito tak mohli průběh a výsledek řízení společně sdílet. Tito žalovaní dle názoru soudu v posuzovaném řízení sdíleli osud tohoto řízení a sledovali v rámci řízení společný cíl. Snížení přiměřeného zadostiučinění z důvodu sdílení újmy je důvodné v těch případech, kde účastníci v posuzovaném řízení vystupují jako rodinní příslušníci v „ zájmovém souladu“ (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2922/2012, a ze dne 29. 5. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3694/2011, dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2017, sp. zn. 30 Cdo 1649/2016, nebo rozsudek téhož soudu ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. 30 Cdo 3680/2019), což je i případ posuzovaného řízení, z něhož žalobce svůj nárok dovozuje. Byť žalobcův otec v průběhu naříkaného řízení zemřel (oznámeno právním zástupcem žalovaných dne [datum]), po větší část řízení spolu sdíleli osud řízení, pročež soud přistoupil ke snížení základní částky o 10 %. Nad rámec uvedeného soud uvádí, že v případě že by otec s žalobcem sdílel celé řízení, soud by přistoupil k většímu snížení základní částky, když je běžné že základní částka z důvodu sdílené újmy se ponižuje až o 20 %.

20. Základní odškodnění ve výši 325 000 Kč je tak po zohlednění shora provedených procentních modifikací na místě ponížit o 50 % na výsledných 162 500 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobci již poskytla jakožto finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky soudního řízení částku ve výši 162 500 Kč, soud žalobu v plném rozsahu zamítl, a to i včetně příslušenství představující zákonný úrok z prodlení, když žalované plnila v zákonné šestiměsíční lhůtě a nedostala se do prodlení. Soud konkrétně uvádí, že nárok žalobce byl u žalované uplatněn dne [datum] a přiznaná částka stanoviskem žalované byla žalobci vyplacena dne [datum]. K prodlení žalované s náhradou nemajetkové újmy by tak došlo až marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, která začala běžet ode dne uplatnění nároku, tj. dne [datum], a teprve ode dne následujícího po uplynutí lhůty žalovanou stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, když lhůta šesti měsíců skončila dnem [datum] (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR z 24. 4. 2003, sp. zn. 25 Cdo 2060/2001).

21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

22. V souzeném případě tak byla zcela úspěšná žalovaná, proti které byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 1 režijního paušálů po 300 Kč dle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř., a to za písemné vyjádření k žalobě. Jejich zaplacení uložil soud neúspěšné žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., když k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod.

Poučení