10 Co 206/2025 - 172

Rubrum

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Šalomounové a soudkyň Mgr. Jitky Lukešové a Mgr. Miroslavy Jarošové ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená dne [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalovanému: [Jméno žalovaného A], narozený dne [Datum narození žalovaného A] bytem [Adresa žalovaného A] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o určení platnosti a účinnosti darovací smlouvy s dohodou o zákazu zcizení a zatížení nemovitosti o odvolání žalobkyně a žalovaného do rozsudku Okresního soudu Plzeň-jih, č. j. 8 C 114/2024-108, ze dne 12. 2. 2025 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. potvrzuje a ve výroku II. se mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 173 734,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 54 087 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně určil, že darovací smlouva s dohodou o zákazu zcizení a zatížení nemovitosti ze dne 14. 3. 2017 je ve vztahu k předmětu převodu pozemku parc. č. [parc. č.], orná půda, zapsaného na LV [Anonymizováno] pro obec a k. ú. [adresa] u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa]-[Anonymizováno], ke dni vydání tohoto rozsudku platná a účinná. Smlouva tvoří nedílnou součástí tohoto rozsudku. Výrokem II. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně částku 59 400 Kč s 21 % DPH ve výši 11 424 Kč, tedy celkem 70 824 Kč.

2. Proti tomuto rozsudku se odvolal žalovaný. V odvolání shrnul žalobní argumentaci žalobkyně a svoji obranu, která stála na tom, že nikdy žádnou smlouvu ohledně darování předmětného pozemku neuzavřel, že zcela absentuje jakákoli jeho vůle k darování předmětného pozemku, že je zde nedostatek naléhavého právního zájmu na podání žaloby na určení, jakož i skutečnost, že darovací smlouva nikdy nebyla žalovanému doručena do jeho dispoziční sféry, aby se s ní mohl seznámit a smlouva nabyla právních účinků. Svá tvrzení prokazoval účastnickou výpovědí. Před soudem prvního stupně ve své účastnické výpovědi dlouze popsal období, během kterého mělo dojít k uzavření darovací smlouvy. Darovací smlouva je datována do období, kdy žalovaný aktivně řešil rozvod se svou tehdejší manželkou a také vypořádání majetku a veškerých ostatních právních vztahů. Toto období bylo pro něj emocionálně vypjaté. Za této situace pověřil vyřešením své věci tehdejšího právního zástupce. Žalovaný detailně popsal svůj vztah se svou dcerou (žalobkyní), vysvětlil nastavení své mysli a důvody, proč nikdy neměl vůli žalobkyni darovat předmětný pozemek. Soud prvního stupně v rozhodnutí se se všemi skutečnostmi, které žalovaný uváděl, nevypořádal. Omezil se na shrnutí, že žalovanému neuvěřil, pokud jde o darovací smlouvu, ale uvěřil mu, že jednání bylo velmi náročné, emocionálně napjaté a vztahy mezi účastníky nebyly dobré. Soud také uvedl, že ho žalovaný nepřesvědčil o tom, že by jeho vůlí nebylo v březnu 2017 darovat nezletilé žalobkyně pozemek, neboť obdobnou nemovitou věc daroval další darovací smlouvou tehdy nezletilému synovi [jméno FO]. Takové konstatování nemůže obstát, neboť nesvědčí o tom, zda žalovaný měl skutečně vůli darovat pozemek žalobkyni či nikoli. Vůli žalovaného nelze dovozovat ani z toho, že žalovaný udělil svému tehdejšímu zástupci plnou moc, ve které je mimo jiné darování předmětného pozemku zmíněno. Žalovaný bohužel nemá k absenci své vůli žádné jiné důkazy než účastnickou výpověď. Prokázání vůle žalovaného je věcí zásadní. Jednání bez pravé vůle jednající osoby není schopno vyvolat právní účinky, nejedná se vůbec o právní jednání a byla to žalobkyně, která v tomto smyslu nesplnila své povinnosti unesení důkazního břemene. V posledku se soud prvního stupně nevypořádal s tím, že mu darovací smlouva nikdy nebyla doručena. Žalovaný proto navrhl, aby rozsudek soudu prvního stupně byl změněn, žaloba zamítnuta a žalobkyni uložena povinnost zaplatit náklady řízení před soudy obou stupňů.

3. Do výroku o nákladech řízení (výrok II.) se odvolala žalobkyně. Nesouhlasila s výší přiznaných nákladů řízení, neboť soud měl při určení náhrady nákladů řízení vycházet z ust. § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., nikoli z ust. § 9 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Je nutno vycházet z reálné hodnoty předmětu řízení, která se v daném případě odvíjí od hodnoty nemovitosti, které se darovací smlouva týká. Odkázala na příslušnou judikaturu se závěrem, že je-li v řízení zpochybněna platnost smlouvy k nemovitosti, měla by se náhrada nákladů odvíjet od skutečné hodnoty předmětu sporu. V době darování byla hodnota předmětu sporu dána znaleckým posudkem [tituly před jménem] Pavla Šapovalova ze dne 16. 5. 2017. Tyto listiny byly v řízení provedeny k důkazu. Částku 1 500 000 Kč akceptovali rovněž účastníci řízení a smluvní strany smlouvy. Soud prvního stupně tímto způsobem nepostupoval, tuto otázku posoudil nesprávně a zatížil své rozhodnutí vadou. Žalobkyně proto navrhla, aby odvolací soud přehodnotil přiznanou náhradu nákladů řízení a změnil výrok o náhradě nákladů řízení.

4. Ve vyjádření k odvolání žalobkyně žalovaný uvedl, že předmětem řízení bylo určení, zda mezi žalobkyní a žalovaným existuje právní vztah založený darovací smlouvou či nikoli. Předmětem řízení nebylo určení vlastnického práva k nemovité věci ani jakéhokoli jiného práva k nemovité věci a nemovitou věc v daném případě vůbec nejde. Hodnota nemovité věci tedy není rozhodná a na tom nemůže nic změnit ani uváděná judikatura. Soud prvního stupně o nákladech řízení rozhodl správně.

5. Žalobkyně se vyjádřila k odvolání žalovaného do věci samé a reagovala i na jeho vyjádření k jejímu odvolání do výroku o nákladech řízení. Pokud se jedná o věc samu, rozsudek soudu prvního stupně považuje za věcně správný. Žalovaný převážně spekuluje se skutkovými závěry soudu prvního stupně. Podle žalobkyně ale soud provedené důkazy vyhodnotil správně. Žalovaný tvrdil, že projednávanou darovací smlouvu neměl vůli uzavřít. Zplnomocnil přitom svého právního zástupce dne 13. 3. 2017 k uzavření zcela konkrétních smluv s naprosto určitým obsahem, jak je v plné moci uvedeno. Den na to také zástupce žalovaného tyto smlouvy v jeho zastoupení uzavřel. Žalovaný nesporoval, že by plnou moc podepsal. To je konec konců vyloučeno i vzhledem k ověřovací doložce na této plné moci. Žalovaný tedy projevil svoji vůli naprosto jasně, srozumitelně a určitě a jeho nynější vyjádření je pouze emočním popřením. Uzavření smlouvy žalobkyně prokázala nejen listinnými důkazy, ale i svědeckými výpověďmi, opatrovnickým spisem a zejména i rozsudkem soudu o schválení právního úkonu (darovací smlouvy). Naopak žalovaný svá tvrzení neprokázal. Převažují objektivní indicie o tom, že žalovaný v době uzavření projednávané darovací smlouvy skutečnou vůli tuto darovací smlouvu uzavřít měl. Tato smlouva byla také následně schválena opatrovnickým soudem a jde o nepřekonatelný důkaz o skutečné vůli žalovaného darovat předmětnou nemovitosti. Předmětem darovací smlouvy byl také dar žalobkyni částky 250 000 Kč, ke kterému došlo a finanční prostředky žalovaný žalobkyni převedl. Všechny výtisky darovací smlouvy si v rámci ústního jednání převzal zástupce žalovaného a nebylo tedy v moci soudu ani matky tehdy nezletilé žalobkyně vklad darovací smlouvy provést. Žalobkyně poukázala na ust. § 574 o. z., ze kterého vyplývá, že na právní jednání je třeba spíše hledět jako na jednání platné než neplatné a tato priorita platnosti je zakotvena v zákoně. V tomto konkrétním případě však ani možnost výkladu projednávané darovací smlouvy jako neplatné z titulu nedostatku vůle na straně žalovaného nenastala a darovací smlouva je právním jednáním platným. Je potřeba ctít zásadu autonomie vůle a princip in dibuo pro validitatem. Posledním argumentem žalovaného je, že mu nebyla doručena darovací smlouva. To však není rozhodné, a pokud se pomine ta skutečnost, že žalovaný měl být s textem seznámen svým právním zástupcem, tak s ním rozhodně byl seznámen v rámci opatrovnického řízení nejen při ústním jednání, ale zejména i v písemném vyhotovení rozsudku. Žalobkyně byla v době řízení před opatrovnickým soudem nezletilá, v době projednávané darovací smlouvy byla zastoupena svými rodiči, a to mimo jiné i žalovaným, sama smlouvu nepodepisovala a originál smlouvy od žalovaného nikdy neobdržela. Proto se také snažila se svým otcem dohodnout ještě před podáním žaloby, který však na předžalobní upomínku vůbec nereagoval. Následně bylo zjištěno, že soudní opatrovnický spis si vylustroval a dobře věděl, co a proč žalobkyně požaduje. Byl to žalovaný, který mohl předejít této žalobě a dostát svým povinnostem vyplývajícím z darovací smlouvy.

6. Žalobkyně reagovala i na vyjádření žalovaného ze dne 16. 5. 2025 k jejímu odvolání do výroku o nákladech řízení. Poukázala na to, že je potřeba vycházet z hodnoty nemovitosti, které se darovací smlouva týká, a v konkrétním případě je její hodnota určena znaleckým posudkem [tituly před jménem] Pavla Šapovalova ze 16. 5. 2015. Opět poukázala na řadu rozhodnutí Nejvyššího soudu. Z judikatury je zjevné, že způsob určení tarifní hodnoty na základě reálných skutečností je preferovanou variantou a určení tarifní hodnoty fikcí podle § 9 je až poslední možností. Pokud by soud dospěl k závěru, že nelze vycházet ze znaleckého posudku z roku 2015 pro jeho neaktuálnost, nechala žalobkyně vypracovat znalecký posudek k současné obvyklé ceně pozemku. Z tohoto posudku [tituly před jménem] Aleny Kováčové ze dne 8. 6. 2025 vyplývá aktuální obvyklá cena pozemku ve výši 4 102 910 Kč. Žalobkyně proto přiložila dvojí vyúčtování odměny advokáta jednak dle tarifní hodnoty ve výši 1 500 000 Kč a jednak podle tarifní hodnoty ve výši 4 102 910 Kč. Tento znalecký posudek může být použit, může být použit jako důkaz, neboť o nákladech se rozhoduje z úřední povinnosti. Navrhla proto, aby odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. a ve výroku II. ho změnil tak, že žalovanému bude uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhrada nákladů řízení z tarifní hodnoty podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu.

7. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení mu předcházející ve smyslu ust. § 212 a násl. o. s. ř., přihlédl k obsahu odvolání žalovaného, jeho vyjádření a také k odvolání žalobkyně a jejímu vyjádření. Po odvolacím jednání, v jehož průběhu obě strany setrvaly na svých stanoviscích, dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné a odvolání žalobkyně do výroku o nákladech řízení shledal opodstatněným.

8. V této věci se žalobkyně domáhala určení, že darovací smlouva s dohodou o zákazu zcizení a zatížení nemovitosti je ke dni vydání rozsudku platná a účinná. Žalobu odůvodnila tím, že darovací smlouva byla uzavřena dne 14. 3. 2017 v době, kdy ona sama byla nezletilá a tato byla uzavřena mezi jejím otcem, jakožto dárcem, a žalobkyní, tehdy zastoupenou svojí matkou. Darovací smlouva byla uzavřena platně, ale nikdy nedošlo k jejímu vkladu do katastru nemovitostí a žalobkyně nedisponuje originálem této darovací smlouvy. Žalobkyně vyzvala žalovaného před žalobou k předložení originálu darovací smlouvy, ale žalovaný na její výzvu nereagoval a také ke dni podání žaloby nepodal návrh na vklad vlastnického práva pro žalobkyni. Žalobkyně má na požadovaném určení naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 písm. c) o. s. ř., což v žalobě odůvodnila odkazy na judikaturu. Předmětnou darovací smlouvou se žalovaný zavázal také žalobkyni darovat částku 250 000 Kč a tyto prostředky byly na účet žalobkyně převedeny. Celá darovací smlouva pak byla schválena opatrovnickým soudem. V darovací smlouvě byla sjednána rozvazovací podmínka, podle které by se smlouva zrušila v případě, že nebude pravomocně schválena dohoda matky žalobkyně a žalovaného o úpravě poměrů k nezletilému bratru žalobkyně [jméno FO] a žalobkyni a toto rozhodnutí nenabude právní moci do 31. 8. 2017. Dohoda rodičů o úpravě poměrů k nezletilým dětem byla schválena rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 16. 5. 2017, č. j. 15 Nc 71/2011-924, který nabyl právní moci dne 4. 7. 2017 a rozvazovací podmínka nebyla naplněna. Darovací smlouva je tak platná a účinná. Smluvní převod vlastnictví je ve smyslu § 1105 o. z. dvoufázový. Právním důvodem převodu je darovací smlouva a právním způsobem nabytí vlastnictví je vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Uzavřená darovací smlouva má účinky obligační, protože zavazuje dárce k tomu, aby vlastnictví věci na obdarovaného dalším úkonem převedl. Teprve potom má smlouva věcně právní účinky. Žalobkyně originál smlouvy nemá, ale v opatrovnickém spise je založena kopie této smlouvy, stejně jako protokol z jednání, kterým tato smlouva byla schvalována. Darovací smlouva byla tehdejším zástupcem žalovaného předkládána soudu v originálu s úředně ověřenými podpisy a po zjištění shody této darovací smlouvy v kopii, která je založena ve spise na č. listu 902-907, se tyto originály opět právnímu zástupci žalovaného vrátily. Opatrovnický soud zaslal příslušnému katastru nemovitostí tento rozsudek se žádostí o zápis vlastnického práva, ale katastrální úřad zápis neprovedl. V současně době je jako vlastník stále zapsán žalovaný. Řízení o vkladu zahájeno nebylo a žalobkyni nebyl předložen originál darovací smlouvy, aby ona sama mohla zahájit vkladové řízení. Darovací smlouva byla uzavřena platně a splňuje veškeré náležitosti.

9. Soud prvního stupně provedl dokazování v rozsahu dané důkazní aktivitou účastníků tohoto sporného řízení a v rozsahu, který umožňoval zjistit dostatečně skutkový stav věci, aby mohl být po právní stránce posouzen. Důkazy hodnotil postupem podle § 132 o.s.ř. a z jím zjištěného skutkového stavu odvolací soud vycházel.

10. Soud prvního stupně uzavřel, že na straně žalobkyně je dán naléhavý právní zájem podle § 80 o.s.ř. a v té souvislosti odkázal zejména na rozhodnutí Nejvyššího soudu 24 Cdo 2139/2020. V době, kdy uzavírala žalobkyně předmětnou darovací smlouvu, byla nezletilá, byla zastoupena svými zákonnými zástupci a její otec, nyní v pozici žalovaného, udělil plnou moc svému zástupci advokátu [tituly před jménem] [jméno FO] a zmocnil ho plnou mocí s ověřeným podpisem ze dne 13. 3. 2017 právě k uzavření předmětné darovací smlouvy týkající se předmětné nemovitosti, ale také finančních prostředků ve výši 250 000 Kč. Žalovaný nesporoval podpis na této plné moci, ale namítal, že jeho vůlí nebylo darovat nemovitou věc někomu, kdo vůči němu není vděčný. Soud vycházel z výslechu svědkyně [jméno FO] (bývalé manželky žalovaného, matky žalobkyně). Ta vypověděla o okolnostech darovací smlouvy. s žalovaným vedla komunikaci, a to ještě v rámci dalších jednání, které mezi nimi v souvislosti s rozvodem, úpravou poměrů k jejich nezletilým dětem, vypořádání majetku byla vedena. Ani svědkyně neměla k dispozici předmětnou darovací smlouvu. Soud také vycházel ze spisu, v němž bylo vedeno opatrovnické řízení (viz závěry soudu na straně 4). Výpověď žalovaného (bod 6. odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně) vyhodnotil tak, že byť se žalovaný snažil ve své emotivní výpovědi přesvědčit soud, že jeho vůlí nebylo darovat tehdy nezletilé žalobkyni předmětný pozemek, soud mu neuvěřil. Uvěřil pouze tomu, že jednání v té době bylo pro něj i ostatní účastníky emocionálně napjaté a velmi náročné. Délka opatrovnického řízení byla dlouhá - od roku 2011 do roku 2018. Opatrovnickým soudem byla předmětná darovací smlouva, jejíž platnosti a účinnosti se žalobkyně domáhá, schválena. Jelikož žalobkyně předmětnou smlouvu nemá k dispozici, výzva žalovanému k vydání této smlouvy či k zahájení vkladového řízení před katastrálním úřadem před žalobou byla neúspěšná. Žalovaný je stále zapsán jako vlastník předmětné nemovitosti. Smlouva byla shledána platnou a účinnou, neboť naplnění rozvazovací podmínky nedošlo. Žalovaný zmocnil k uzavření konkrétní darovací smlouvy, jejímž obsahem byl dar týkající se předmětné nemovitosti a okolnosti uzavření smlouvy svého tehdejšího zástupce [tituly před jménem] [jméno FO]. Stejně to popsala svědkyně [právnická osoba]. S přihlédnutím k obsahu e-mailové komunikaci mezi [jméno FO] a žalovaným dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Smlouva byla platně uzavřena, je účinná, žalobkyně smlouvu nemá a bez předmětné smlouvy předložit k příslušnému katastru nemovitostí nemůže být zahájeno vkladové řízení. Smluvní převod vlastnictví je ve smyslu § 1105 o. z. dvoufázový a uzavřená smlouva účastníky zavazuje.

11. Odvolací soud se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně souhlasí a námitky žalovaného nepovažuje za důvodné. Jedná se o námitky, které již byly žalovaným před soudem prvního stupně uplatněny a které žalovaný opakuje. Soud prvního stupně se s nimi vypořádal správně. Týkají se jednak nedostatku naléhavého právního zájmu na požadovaném určení. S touto námitkou odvolací soud nesouhlasí, soud prvního stupně tuto otázku posoudil správně, když naléhavý právní zájem žalobkyně na požadovaném určení ve smyslu ust. § 80 písm. c) o. s. ř. shledal a vyřešil tuto otázku v souladu s judikaturou NS. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu 24 Cdo 2139/2020 vyplývá, že pokud účastník žaluje na určení platnosti a účinnosti smlouvy za situace, kdy existuje převodní smlouva, která je platná, ale nebylo dosud zahájeno vkladové řízení před katastrem nemovitostí, a to z toho důvodu, že žalobce smlouvu nemá k dispozici, pak žalobce má na požadovaném určení naléhavý právní zájem a nelze žalovat přímo na určení vlastnického práva. Jestliže totiž existuje dle judikatury naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy, tak samé platí i pro určení platnosti a účinnosti smlouvy. Uváděná judikatura Nejvyššího soudu byla sice vydána za účinnosti starého občanského zákoníku, ale Nejvyšším soudem byla aprobována i aktuálně. Bez převodní smlouvy je totiž postavení žalobkyně zpochybněno. Nelze žalovat na určení vlastnického práva s ohledem na rozdílnost obligačních a transakčních účinků právního jednání. Vklad vlastnického práva pro žalobkyni na základě uzavřené darovací smlouvy do katastru nemovitostí nebyl realizován, přitom je to pro převod vlastnického práva a pro přivození transakčních účinků darovací smlouvy nutný. Soud prvního stupně se proto správně zabýval tím, zda předmětná darovací smlouva je platná a účinná. Smlouvu měl soud i žalobkyně k dispozici pouze v kopii z opatrovnického spisu.

12. Žalovaný dále namítal neplatnost smlouvy z důvodu absence vůle na jeho straně k právnímu jednání, které by vedlo k uzavření darovací smlouvy. Soud prvního stupně postupoval správně, když žalovaného ve smyslu ust. § 118a o. s. ř. poučil (včetně následků nesplnění této výzvy) o tom, že je na něm, aby toto tvrzení prokázal. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní v tomto směru leželo na žalovaném, a proto jeho odvolací námitky, že tyto skutečnosti měla prokazovat žalobkyně, nejsou důvodná. Žalovaný navrhl na důkaz svého tvrzení svoji účastnickou výpověď, čímž však svá tvrzení neprokázal a odvolací soud se ztotožňuje s vyhodnocením tohoto důkazu ze strany soudu prvního stupně.

13. Ve prospěch toho, že vůle žalovaného k uzavření darovací smlouvy byla dána, lze usuzovat z obsahu plné moci tehdejšímu zástupci [tituly před jménem] [jméno FO], z obsahu opatrovnického řízení, zejména z obsahu jednání, který se týkalo schválení předmětné darovací smlouvy pro žalobkyni, ze skutečnosti, že žalovaný s touto smlouvou seznámen byl, znal její obsah, ve kterém byla projevena jeho vůle, neboť součástí této darovací smlouvy byl i dar pro žalobkyni v podobě finančních prostředků ve výši 250 000 Kč a toto ujednání žalovaný dodržel. Žalovaný byl účastníkem opatrovnického řízení, v jehož průběhu byla předmětná darovací smlouva projednávána, předmětem smlouvy byl i pozemek pro žalobkyni, a darovací smlouva byla rozsudkem schválena. Rozsudek nabyl právní moci a byl žalovanému prostřednictvím zástupce žalovaného [tituly před jménem] [jméno FO] doručen. Tyto závěry vyplývají i z věrohodné svědecké výpovědi matky žalobkyně podpořené emailovou komunikaci mezi žalovaným a matkou žalobkyně (byť ji žalovaný popíral), a také vypracování znaleckého posudku ohledně ceny pozemku, který předcházel uzavření darovací smlouvy.

14. Vůle je definována jako psychický (vnitřní vztah) jednající osoby k zamýšlenému následku. Na existence vůle se usuzuje z okolností, za nichž osoba jednala. Stav vůle žalovaného je nutno hodnotit z objektivně zjištěných okolností, o kterých svědčí provedené důkazy a z nichž vyplývá vůle žalovaného darovací smlouvu zjištěného obsahu s žalobkyní uzavřít. Pokud nyní žalovaný argumentuje v souvislosti s nedostatkem vůle, že by přece žalobkyni nedaroval pozemek s odkazem na její negativní chování k jeho osobě, pak to neznamená nedostatek vůle k darování v rozhodném okamžiku, ale tento postoj vychází z aktuální situace vzájemných nedobrých vztahů, o kterých vypovídal před soudem. Žalovanému se nedostatek vůle i přes poučení nepodařilo prokázat.

15. Provedeným řízením bylo prokázáno, že k darovací smlouvě vedla vůle žalovaného, darovací smlouva vyvolala právní následky, které jsou v ní vyjádřeny (§ 545 o. z.). Vůle žalovaného je souladná s jejím projevem v darovací smlouvě. Tento projev vůle je vyjádřen určitě, srozumitelně a v případě darovací smlouvy nemovitosti po formální stránce správně písemně (§ 560 o. z.).

16. Námitka žalovaného, že na jeho vůli darovat pozemek žalobkyni nelze usuzovat z toho, že obdobnou nemovitost daroval svému synovi, je nutno odmítnout. Tento moment je zmíněn pouze okrajově. Závěry o jeho vůli stojí na zásadnějších důkazech, nicméně je s ostatními důkazy svědčícími o jeho vůli darovat v souladu. nelze opominout celkový kontext událostí souvisejících s jednáními o zániku manželství, úpravě poměrů k dětem a vypořádání majetku.

17. Žalovaný udělil plnou moc svému tehdejšímu zástupci advokátu [tituly před jménem] [jméno FO], z jejího obsahu zcela jasně a určitě vyplývá, že je dána k uzavření darovací smlouvy pozemku žalobkyni, jde o objektivní důkaz oproti jeho tvrzení, že vůli k uzavření smlouvy neměl. Podpis na plné moci žalovaný nepopíral a tento podpis byl ověřen. Jedná se o jeden z důkazů prokazující tehdejší vůli žalovaného k uzavření darovací smlouvy.

18. Ohledně nedůvodné námitky nedoručení smlouvy odvolací soud odkazuje na správné závěry soudu prvního stupně. Darovací smlouvy u jednání opatrovnického soudu předkládal zplnomocněný zástupce žalovaného, jemu byly také podle protokolu z jednání vráceny, darovací smlouva byla rozsudkem opatrovnického soudu schválena a rozsudek doručen zástupci žalovaného.

19. Rozhodnutí soudu prvního stupně bylo proto na základě shora uvedeného ve výroku I. jako věcně správné potvrzeno (§ 219 o. s. ř.).

20. Za důvodné shledal odvolací soud odvolání žalobkyně. Žalobkyně nesouhlasila s výpočtem odměny za právní zastoupení, neboť již před soudem prvního stupně požadovala přiznat odměnu z hodnoty nemovité věci, kterou opírala právě o znalecký posudek, který předcházel uzavření darovací smlouvy. Ten předmětnou nemovitou věc ocenil na částku 1 500 000 Kč. Soud prvního stupně přiznal žalobkyni odměnu podle ustanovení, které se týká předmětu řízení, který nelze ocenit, tudíž za úkony do 31. 12. 2024 přiznal odměnu právní pomoci po 3 100 Kč a od 1. 1. 2025 (novela vyhl. č. 177/96 Sb.) po 10 300 Kč, včetně režijních paušálů, soudního poplatku a daně z přidané hodnoty.

21. Na rozdíl od soudu prvního stupně má odvolací soud za to, že judikatura se dlouhodobě staví za závěr, že je-li v řízení zpochybněna platnost smlouvy k nemovitosti, má se náhrada nákladů řízení odvíjet od skutečné hodnoty předmětu sporu (viz například rozhodnutí Nejvyššího soudu 24 Cdo 2139/2020 či aktuální rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 226/24 a další rozhodnutí, na které odkazuje žalobkyně ve svém odvolání). Žalobkyně navrhovala v průběhu řízení vycházet ze znaleckého posudku [tituly před jménem] Pavla Šapovalova ve výši 1 500 000 Kč a tato hodnota pozemku byla mezi stranami nesporná, o tuto částku také smluvní strany převod vlastnického práva opíraly v rámci opatrovnického řízení. Odvolací soud proto vychází z této hodnoty, nikoli z následně až v odvolacím řízení předloženého znaleckého posudku, který oceňoval nemovitosti v červnu letošního roku vyšší částkou. Odvolací soud vychází z toho, že žalobkyně nárok uplatnila s odkazem na znalecký posudek z roku 2015, tyto skutečnosti byly žalovanému známy, mohl na ně reagovat, samozřejmě i s následným mnohem vyšším posudkem byl žalovaný seznámen, setrval na svém stanovisku, že by se mělo vycházet při určení tarifní hodnoty jako v případě věci penězi neocenitelné. Posudek vypracovaný až v odvolacím řízení odvolací soud neakceptoval právě z důvodu okamžiku vypracování tohoto posudku, a tedy s tím, že žalovaný s takovou hodnotou věci nemohl ani počítat a určoval hodnotu až k okamžiku jeho vypracování. Odvolací soud proto změnil výrok II. rozsudku soudu prvního stupně.

22. Náklady před soudem prvního stupně byly přiznány ve výši 173 734,50 Kč a sestávají se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč, z odměny advokáta za devět úkonů právní pomoci po 14 300 Kč a jedné odměny v poloviční hodně (účast na vyhlášení rozhodnutí), šesti režijních paušálů po 300 Kč v celkové výši 1 800 Kč (za období do 31. 12. 2024), čtyřech režijních paušálů po 450 Kč v celkové výši 1 800 Kč (za období od 1. 1. 2025), náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 29 284,50 Kč. Lhůta k zaplacení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř. (v případě splatnosti nákladů odvolacího řízení a platebního místa vycházel odvolací soud ze stejných ustanovení jako v případě nákladů řízení před soudem prvního stupně), náklady odvolacího řízení byly přiznány za odvolání do nákladů řízení v poloviční výši, vyjádření k odvolání žalovaného ve věci samé v plné výši, vyjádření žalobkyně k vyjádření žalovaného do odvolání nákladů řízení v poloviční výši a odvolací jednání, celkem za tři úkony právní moci po 14 300 Kč, čtyřech režijních paušálů po 450 Kč a daně z přidané hodnoty, celkem tedy částky 54 087 Kč.

Poučení