10 Co 5/2025 - 238

Rubrum

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Šalomounové a soudkyň Mgr. Jitky Lukešové a Mgr. Miroslavy Jarošové ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] [č. p.][Adresa žalobce] [adresa] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované], narozená dne [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o určení vlastnického práva ke sporné části pozemků o odvolání žalobce a žalované do rozsudku Okresního soudu Plzeň-jih, č. j. 6 C 387/2022-150, ze dne 1. 10. 2024 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. potvrzuje a ve výroku III. se mění tak, že žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení před soudem prvního stupně částku 56 249 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení před soudem odvolacím částku 35 483 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Krajskému soudu v Plzni na jeho účet státem placené náklady ve výši 5 214 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu na určení, že žalobce je výlučným vlastníkem rodinného domu č. p. [č. p.] v k. ú. [adresa], včetně přístavby přístřešku a garáže, které jsou všechny součástí pozemku st. p. č. [parc. č.], k. ú. [adresa], jak je specifikováno v příloze č. [hodnota] znaleckého posudku č. 80-16/2022, znalce [tituly před jménem] Pavla Síbra. [adresa], [adresa], přičemž hranice přístavby sousedící s pozemkem žalované p. č. st. [parc. č.] je dána souřadnicemi 3 (361–18), 2 (361-19), 4 (109–203), 10 (361–13). Výrokem II. rozhodl o vrácení zálohy složené na znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] a výrokem III. rozhodl o povinnosti žalobce zaplatit žalované náklady řízení ve výši 52 249,21 Kč.

2. Proti tomuto rozsudku se do výroků I. a III. odvolal žalobce. Argumentoval tím, že opíral svoji žalobu o znalecký posudek znalce [tituly před jménem] [jméno FO], jeho výslech a také o geometrický plán [tituly před jménem] [právnická osoba]. Soud při jednání konstatoval (není to uvedeno v protokolu), že bude nutné pozvat znalce [tituly před jménem] [jméno FO] a také zároveň [tituly před jménem] [jméno FO], aby své posudky vyargumentovali tváří v tvář. K jednání byl pozván ale pouze [tituly před jménem] [jméno FO] a ten byl jako znalec vyslechnut. Přes opakovaný návrh žalobce na výslech znalce [tituly před jménem] Síbra soud prvního stupně tomuto návrhu nevyhověl a podle žalobce jde o základní procesní vadu. Soud svým postupem předjal nesprávnost posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO], aniž by ho vyslechl. Žalobce navrhl, aby rozsudek soudu prvního stupně byl zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení.

3. Žalovaná se odvolala do výroku III. o nákladech řízení. Před soudem prvního stupně navrhovala, aby jí byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 56 249,21 Kč. Soud oproti tomuto jejímu návrhu jí přiznal o 4 000 Kč méně, když podle jeho závěru soudní poplatek za podané dovolání žalovaná nezaplatila. Žalovaná předložila výzvu, kterou obdržela od Nejvyššího soudu k zaplacení soudního poplatku za podané dovolání ze dne 19. 9. 2023 a doklad o tom, že poplatek zaplatila. Navrhla změnu výroku III. tak, aby žalobci byla uložena povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku ve výši 56 249,21 Kč.

4. Žalovaná se vyjádřila k odvolání žalobce a navrhla potvrzení rozsudku soudu prvního stupně. Dokazování bylo podle ní dostatečné a rozsudek je řádně odůvodněný. Znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] a geometrické zaměření si nechal vypracovat sám žalobce. Naproti tomu znalec [tituly před jménem] [jméno FO] byl ustanoven přímo soudem. Tento znalec své závěry podrobně a přesvědčivěji obhájil před soudem. Vyhodnotil chyby znalce [tituly před jménem] [jméno FO] a označil je za závažné. Soud svůj postup o neprovedení výslechu znalce [tituly před jménem] [jméno FO] řádně zdůvodnil. Takový postup byl správný a další dokazování by vedlo jen k prodlužování řízení. Jelikož soud prvního stupně neměl o posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO] žádnou pochybnost, nebylo jeho povinností výslech znalce [tituly před jménem] [jméno FO] provádět, ani ustanovovat další posudek. Žalobce na podporu své argumentace poukázal na závěr znalce [tituly před jménem] Čady, který ve svém posudku na straně 12 uvedl, že geometrický plán [tituly před jménem] [právnická osoba] je správný. Z výslechu znalce [jméno FO] ale vyplývá, že geodet [jméno FO] interpretoval zjištěné přesahy přístavby jako dopustné odchylky evidovaného stavu v katastru nemovitostí a podle znalce [jméno FO] je taková interpretace mylná, protože takové odchylky mají jednoznačně systematický charakter a jsou na samé hranici polohové chyby. Geometrické zaměření geodeta [jméno FO] nemůže být zapsáno do katastru nemovitostí, pokud nebude se sousedními vlastníky dohodnut nový průběh vlastnické hranice. Žalovaná navrhla, aby rozsudek soudu prvního stupně byl ve výroku I. potvrzen a ve výroku III. změněn podle odvolacího návrhu žalované v podaném odvolání do tohoto výroku.

5. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí soudu prvního stupně ve smyslu § 212 a následující o. s. ř., zohlednil odvolací námitky žalobce, odvolací námitky žalované a po odvolacím jednání, při kterém vyslechl znalce [tituly před jménem] [jméno FO], dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné. Naproti tomu odvolání žalované shledal za opodstatněné.

6. Soud prvního stupně na požadovaném určení tak jak bylo vymezeno v žalobě shledal právní zájem ve smyslu § 80 písm. c) o. s. ř., ale žalobě po věcné stránce nevyhověl. Provedeným dokazováním zjistil, že přístavba, kterou si žalobce vystavěl, zasahuje do pozemku žalované a nemůže být tedy součástí pozemku v jeho vlastnictví. Vycházel zejména ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], který byl vypracován už v předešlém řízení mezi účastníky tohoto řízení. V této předcházející věci (sp. zn. 11 C 324/2019 Okresního soudu Plzeň-jih) se žalobce domáhal určení, že rodinný dům, garáž a přístavba rodinného domu neleží na pozemku žalované, respektive, že se jedná o přestavek. Tato žaloba byla zamítnuta zejména proto, že určovací žaloba neslouží k tomu, aby jejím prostřednictvím byl objasněn skutkový stav, byť by se jednalo o zjištění (určení) okolnosti, která může existenci práva či právního poměru založit nebo naopak vyvrátit. Žalobce se nedomáhal určení práva a žaloba již z těchto důvodů nemohla být úspěšná. Mimo jiné v této věci odvolací soud (rozsudek Krajského soudu v Plzni sp. zn. 64 Co 45,49/20022 ze dne 29. 3. 2022), který zamítavý rozsudek soudu prvního stupně potvrdil, také uvedl, že zjištění soudu prvního stupně, že přístavba rodinného domu na pozemky tehdy žalovaných (žalována byla ještě [jméno FO], nar. 2. 5. 1934) zasahuje a že má oporu ve znaleckém posudku [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem], o jehož správnosti odvolací soud nepochyboval, jak uvedl ve svém rozhodnutí. Byl to soud, který tento posudek zadal.

7. V aktuálně projednávané věci se nejprve soud prvního stupně zabýval tím, zda se jedná o věc pravomocně rozhodnutou a tuto otázku k podanému dovolání ze strany žalované řešil i Nejvyšší soud. Nejvyšší soud souhlasil s rozhodnutím odvolacího soudu, že o věc pravomocně rozhodnutou se nejedná a dovolání odmítl (viz usnesení NS sp. zn. 22 Cdo 2631/2023 ze dne 17. 10. 2023).

8. Soud prvního stupně vycházel právě z písemného znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem] a jeho výslechu. Znalec [jméno FO] se vyjádřil i ke znaleckému posudku, o který žalobce opíral svoji žalobu, tedy ke znaleckému posudek [tituly před jménem] [jméno FO]. Soud prvního stupně se přiklonil k závěrům znalce [tituly před jménem] [jméno FO]. Pokud se totiž znalec [tituly před jménem] [jméno FO] zmiňuje, že základním podkladem je nezbytná katastrální mapa, tak základní polohové a geometrické určení je podle znalce [jméno FO] dáno mapováním základní mapy velkého měřítka provedeného v roce 1993. Vlastnická hranice byla tvořena rozhradou v podobě dřevěného plotu. Tento stav byl také evidován v katastru nemovitostí a vlastnickou hranici tvořila přímá spojnice bodu 214 a 203. Tento stav je stejným způsobem evidován nyní v katastru nemovitostí. Dřevěná rozhrada však již neexistuje. Znalec [jméno FO] v rámci znaleckého zkoumání vyšetřil předchozí hranice. Vycházel z rozvaliny podezdívky původního dřevěného plotu. K závěrům [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že sice znalec [jméno FO] vycházel z rozhraničení, ale již v podobě drátěného plotu s podezdívkou, tedy nikoliv dřevěného plotu tvořící hranici v roce 1993. Spodní hrana podezdívky je lomovou hranicí a na prodloužené podezdívce je vidět, že na ní stojí zeď. Je tedy zřejmé, že zasahuje do sousedního pozemku. Znalec [jméno FO] se také vyjádřil ke geometrickému plánu, který vyhotovil [právnická osoba]. Ten do spojnic bodů 214 a 203 uměle vložil lomový bod 19, přičemž vložením tohoto lomového bodu č. 19 po původní hranici nevedla přístavba. Přístavba k rodinnému domu žalobce překračuje vlastnicky evidovaný stav téměř o 50 cm a ke konci přístavby dokonce překračuje [právnická osoba] metru. Geodet [právnická osoba] celou přístavbu posunul do spojnic č. 19 a 203, čímž byla narušena přímá vlastnická hranice. Došlo tím tedy ke změně vlastnické hranice a znalec uvedl, že pokud nebude se sousedními vlastníky dohodnut nový průběh vlastnické hranice, nemůže být tato zapsána.

9. Dále podle znalce [tituly před jménem] [jméno FO] se nelze dovolávat dopustných odchylek lomových bodů, neboť ty jsou technickým parametrem pro opakované následné měření různých geodetů a nikoli proto, aby se v rámci dopustných odchylek posouvaly vlastnické hranice. Nelze totiž dovozovat, že pokud jsou v určité toleranci dopustné odchylky, tak je v toleranci i vlastnická hranice. Dopustné odchylky musí mít své plus a mínus a středem je bod 0. Dopustné odchylky v posudku [tituly před jménem] [jméno FO] jsou všechny kladné a mají systematický charakter v neprospěch strany žalované. Pokud by žalovaná strana chtěla využít argumentů [tituly před jménem] [jméno FO], mohla by také tvrdit, že 75 cm přístavby je ve vlastnictví žalované strany. Dopustné odchylky takto nelze interpretovat jednostranným způsobem. Průběh vlastnické hranice se nalézá podle výsledků zeměměřických činností v uložených dokumentech na katastrálním úřadu, které netvoří pouze katastrální mapa, nýbrž celý soubor geodetických informací, kde jsou uloženy veškeré závěry zeměměřičských činností. Od doby, kdy v daném případě byla naposledy zaměřena vlastnická hranice, nenastala žádná událost, která by vlastnickou hranici měnila. Znalec vycházel ze závazného geometrického a polohového určení, které bylo dáno výsledky místního šetření, neboť všechny vlastnické hranice byly vyznačeny s přesností na centimetry. Výsledek této zeměměřické činnosti byl zachycen na straně 8 posudku, obrázek 2 posudku [tituly před jménem] [jméno FO] podle poslední pokojné držby hranice v domě mapování. Tehdy v roce 1993 byli všichni vlastníci přizváni k námitkovému řízení a byla provedena signalizace lomových bodů, v daném případě bodu 214 a bodu 203.

10. Soud prvního stupně odůvodnil, proč neprovedl výslech znalce [tituly před jménem] [jméno FO], nepovažoval jeho výslech za věcně opodstatněný a ani procesně ekonomický. Poukázal na závěry soudů v předcházejícím řízení, které hodnotily znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] jako bez pochybností o jeho správnosti. Se závěry znalce [tituly před jménem] [jméno FO] se soud prvního stupně ztotožnil. Za situace, že by soud prvního stupně prováděl ještě výslech znalce [tituly před jménem] [jméno FO], bylo lze důvodně předpokládat, že znalec [jméno FO] by setrval na svých závěrech, ač už byly vyvráceny erudovaným znalcem a provádění takového důkazu by vedlo jen k protahování řízení.

11. Podle odvolacího soudu se soud prvního stupně po procesní stránce nevypořádal správně s otázkou navrženého výslechu znalce [tituly před jménem] [jméno FO]. Znalce [tituly před jménem] [jméno FO] měl vyslechnout a tato odvolací námitka žalobce je důvodná. K této otázce existuje poměrně rozsáhlá a dnes již ustálená judikatura (viz například nález Ústavního soudu I. ÚS 2399/08, usnesení Nejvyššího soudu 25 Cdo 2217/2017), ze které vyplývá, že existují-li rozporné znalecké posudky, soud znalce k písemně zpracovaným posudkům vyslechne. Za takové situace se nelze spokojit pouze se znaleckými posudky písemnými. Výslech znalce k posudku je základním procesním postupem.

12. Žalobce v písemném odvolání také namítal, že nebyla provedena konfrontace znalců, ač ji soud prvního stupně údajně při jednání avizoval. V průběhu odvolacího řízení po zjištění, že bude volán k výslechu znalec [jméno FO], navrhla rovněž konfrontaci znalců a výslech znalce [jméno FO] i žalovaná. K tomuto odvolací soud poznamenává, že jednak soud není povinen provést účastníky veškeré navržené důkazy (§ 120 o. s. ř.) a jednak je to soud, který zvažuje a rozhoduje o tom, jaké důkazy je třeba provést. Konfrontace znalců jako důkazní prostředek je přípustná, i když to není typický způsob dokazování (viz např. usnesení NS 25 Cdo 2217/2017). Lze ji ale jedině provést tehdy, jestliže by mohla vést k odstranění nejasností či rozporů a nebyl by pak případně důvod ani k provádění revizního posudku. Vzhledem k tomu, jak byly vyhodnoceny posudky znalce [jméno FO] a znalce [jméno FO] (viz níže) ale odvolací soud nepřistoupil ani ke konfrontaci znalců, ani k zadání posudku revizního, který byl navržen v průběhu žalobcem v průběhu odvolacího řízení.

13. Rovněž důkaznímu návrhu ohledně revizní znaleckého posudku odvolací soud nevyhověl, neboť občanský soudní řád sice takovou možnost dává, ale vždy v závislosti na konkrétních okolnostech a vždy záleží na tom, zda taková potřeba vyvstane. Odvolací soud v této věci dospěl k závěru, že nevznikla potřeba vypracování revizního znaleckého posudku. Je zde sice nesouhlas se znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] ze strany žalované a na druhé straně nesouhlas žalobce se znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO], ale vypracování revizního posudku přichází do úvahy tam, kde má soud pochybnosti o správnosti znaleckého posudku. V daném případě odvolací soud souhlasí se závěry soudu prvního stupně, že obstojí závěry znalce [tituly před jménem] [jméno FO], kterému se podařilo jeho závěry před soudem také obhájit v rámci jeho výslechu. Kromě znaleckého posudku znalce [jméno FO] stojí závěry v této věci také závěrech z řízení před Okresním soudem Plzeň-jih, zejména na rozsudku, který byl Krajským soudem potvrzen (rozsudek č. j. 64 Co 45,49/2022-199 ze dne 29. 3. 2022) a dokumentaci [právnická osoba] v [adresa].

14. Znalecký posudek je jedním z důkazů, který se používá v občanském soudním řízení. Soudy znalecké posudky hodnotí v rámci volného hodnocení důkazů (§ 132 o. s. ř.). Soud zaujme stanovisko k tomu, zda informaci z posudku použije pro své rozhodnutí a musí také zdůvodnit proč. Znalecký posudek v porovnání s ostatními důkazy není žádným privilegovaným důkazem. Při hodnocení posudku je nutno hodnotit celý proces utváření znaleckého posudku, věrohodnost teoretických východisek, úplnost posudku, rozsah posudku, a to i ve vztahu k vyčerpání znaleckého úkolu, který je vymezen jeho zadáním a také jeho přesvědčivost. Znalecký posudek pak musí být hodnocen i v kontextu dalších provedených důkazů.

15. Znalec [jméno FO] byl vyslýchán soudem prvního stupně v této věci a také v řízení, které této věci předcházelo. Šlo o spor, který byl veden u Okresního soudu Plzeň-jih pod sp. zn. 11 C 324/2019 původně mezi předchůdcem žalobce ([jméno FO], nar. 26. 8. 2038, který v průběhu řízení zemřel), poté žalobcem proti žalované [tituly před jménem] [jméno FO] (nynější žalované) a [jméno FO], nar. 2. 5. 1934, o určení vlastnického práva. Rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu na určení, že rodinný dům č. p. [č. p.] v obci [adresa], který je v katastru nemovitostí zapsán jako součást pozemku parc. č. st. [parc. č.] v k. ú. [adresa], a který je zakreslen geometrem [tituly před jménem] [jméno FO] v geometrickém plánu č. 11/2018 ze dne 1. 2. 2018, se zcela nachází na pozemku parc. č. st. [parc. č.] v k. ú. [adresa], je součástí výlučně pozemku parc. č. st. [parc. č.] v k. ú. [adresa] a neleží na pozemku parc. č. st. [parc. č.] v k. ú. [adresa] ani na pozemku parc. č. [parc. č.] v k. ú. [adresa] a na určení, že přístavba přístřešku zakreslená geometrem [právnická osoba] v témže geometrickém plánu, ve kterém je ohraničená body č. 1819, č. 109-203 a č. 13, se zcela nachází na pozemku parc. č. st. [parc. č.] v k. ú. [adresa] a neleží na pozemku parc. č. st. [parc. č.] v k. ú. [adresa] ani na pozemku parc. č. [parc. č.] k. ú. [adresa], eventuálně, že zastavěná plocha přístavbou přístřešku zakreslená soudem určeným geometrem, je přestavek na části pozemku parc. č. st. [parc. č.] anebo na části pozemku parc. č. [parc. č.], oba v k. ú. [adresa], dle ust. § 1087 občanského zákoníku a tento přestavek se přikazuje do vlastnictví žalobce s tím, že se současně žalobci ukládá zaplatit žalovaným cenu obvyklou, jejíž výše se ponechává na rozhodnutí soudu a tento rozsudek byl odvolacím soudem (rozsudek krajského soudu v Plzni č. j. 64 Co 45,49/2022-199 ze dne 29. 3. 2022) potvrzen a je pravomocný.

16. V tomto rozsudku se odvolací soud vyjadřuje i k věcné stránce sporu, i když potvrzení rozsudku soudu prvního stupně vychází ze závěru, že žalobce se domáhal určení skutkového stavu, což § 80 písm. c) o. s. ř. nepřipouští. Potvrdil zjištění soudu prvního stupně, že přístavba domu ve vlastnictví žalobce na pozemek žalovaných zasahuje a že má oporu v provedeném znaleckém posudku znalce [jméno FO] o kterém se vyjádřil (viz bod 12 rozsudku) tak, že o jeho správnost nemá pochybnosti. Kromě toho v tomto rozsudku odvolací soud posuzoval vydržení a tedy i otázku dobré víry (viz bod 16 rozsudku) uzavřel, že žalobce prováděl rozsáhlou přístavbu na základě téměř 20 let starého stavebního povolení k výstavbě podezdívky plotu (!), což by z jeho strany mělo vyžadovat zvýšenou míru úsilí k ujištění, že do sousedních pozemků nezasahuje. Žalobce se nemůže dovolávat zaměření [právnická osoba], neboť to bylo vypracováno až v roce 2018 v době, kdy už přístavba byla provedena. Stejně jako v této aktuální věci odvolací soud poukázal na to, že spor o průběh vlastnické hranice trvá od roku 1995. Již v této době zjistil stavební úřad, že předchůdce žalobce provedl terénní úpravy, při nichž odstranil hrazení mezi pozemky. Z fotografie na č. l. 30 spisu je zachycen plotový sloupek původního oplocení a je z něj zřejmé, že boční zeď přístavby je umístěna až za ní směrem k pozemku žalovaných.

17. I na základě výsledků předchozího řízení dospěl odvolací soud jedná k závěru, že nebylo nutné znalce [jméno FO] vyslýchat znovu (tedy již po třetí).

18. Závěr o tom, že přístavba žalobce zasahuje do sousedního pozemku podporuje i obsah dokumentace stavebního úřadu – Městského úřadu v [adresa]. Bylo z ní zjištěno, co sporům mezi účastníky tohoto řízení či jejich předchůdci předcházelo. Právní předchůdce žalobce provedl výstavbu bez patřičného stavebního povolení a také provedl terénní úpravy, při nichž bylo odstraněno původní ohrazení mezi pozemky. Spory o vlastnickou hranici trvají mezi sousedy dlouhodobě, jak bylo konstatováno i ve výzvě [právnická osoba] v [adresa] (viz č. l. 7-8 spisu). Z tohoto dokumentu vyplývá, že již v roce 1995 v souvislosti s vybudovanou betonovou podezdívkou pro oplocení (provedl předchůdce žalobce) byla dána na základě vznesených námitek účastníkům možnost vyřešit spory o vlastnickou hranici soudní cestou. Nikdo z nich ale této možnosti nevyužil. Stavba byla povolena a byla postavena podezdívka. Na místo plotu ale na ní žalobce provedl nástavbu, která se stala obvodovou zdí přístavby přístřešku. Nyní v souvislosti s touto nástavbou žalobce žádá dodatečné povolení této stavby. Žadatel předložil geometrický plán, na jehož základě byla vypracována projektová dokumentace. Součástí námitek ze dne 10. 10. 2019 je zaměření skutečného stavu, z něhož vyplývá, že stavba žalobce zasahuje na pozemky ve vlastnictví žalovaných. Účastníkům stavebního řízení bylo uloženo podat si soudu žalobu o určení vlastnického práva ke sporné části pozemků st. p. č. [parc. č.] a st. p. č. [parc. č.] a parc. č. [parc. č.], vše v k. ú. [adresa]

19. Kromě neprovedení výslechu znalce [tituly před jménem] [jméno FO] soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu, důkazy hodnotil postupem dle § 132 o. s. ř. a i po doplnění výslechu znalce [jméno FO] před odvolacím soudem, skutkové závěry včetně závěrů právních soud prvního stupně obstojí.

20. Znalec [jméno FO] ve svém výslechu před odvolacím soudem na závěry svého znaleckého posudku odkázal. Konkrétně uvedl, že nejprve byla původní budova, pak začal žalobce stavět přístavbu, a poté provedl geodet [jméno FO] přesnější zaměření. Tím se zjistilo, že žalobce se měl dostat na pozemek žalované. K přesnosti měření uvedl, že ta závisí na počtu bodů, což jsou body v terénu. Pokud je více bodů, budou pak některé kladné, některé záporné a je-li jich více, pak je měření vždy přesnější. V daném případě zde byly pouze čtyři body a podle názoru znalce [tituly před jménem] [jméno FO] mohou být všechny kladné. Platí, že katastrální hranice se v důsledku měření nemění. [adresa] se mění pouze se souhlasem vlastníků v případě rozhodnutí soudu. Zaměřením, které provedl on, nedochází ke změně vlastnických hranic. [právnická osoba] má pouze nyní k dispozici přesnější měření. Nejde o posunutí hranice, ale o zpřesnění. Pokud by žalovaná postupovala stejným způsobem jako žalobce, posunula existující hranici v rámci dopustné odchylky, pak by to podle znalce bylo v pořádku. Znalec ve své výpovědi také uvedl, že vychází ze současné stavby. O tom je mezi stranami spor, na kterém pozemku stojí. Také vycházel z původní zídky a z rozhraní plotu do ulice uvedl, že netvrdí původní hranici, ale pokud je to v přímce, je to na původní hranici. Znalec nevzal v potaz rozhodnutí [právnická osoba] v [adresa], kterým žalobce měl uloženo provést neodkladné a zabezpečovací práce proti sesunutí a zabezpečení pozemku, neboť odbagroval 40 cm pozemku v délce 7 m, odstranil hrazení mezi pozemky a také mu bylo uloženo, aby obnovil původní hranice. Znalec uvedl, že toto neměl k dispozici. Dále se vyjadřoval k mezní odchylce s tím, že mezní odchylka slouží k porovnání výsledků zaměření. Zaměření se vytyčí v terénu, přijde geodet, a když je to v rámci mezní odchylky, pak jde o vytyčení správné. Nemůže se však tímto způsobem měnit vlastnická hranice. K tomu může dojít pouze na základě souhlasného prohlášení vlastníků nebo na základě rozhodnutí soudu.

21. Znalecké posudky [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] mají po formální stránce všechny náležitosti. Rozdíl v jejich hodnocení nemůže být způsoben tím, že znalecký posudek prvně jmenovaného byl vypracován na základě zadání soudu, kdežto posudek [tituly před jménem] [jméno FO] si nechal vypracovat sám žalobce. Oba znalecké posudky jsou opatřeny doložkou podle § 127a o. s. ř.

22. Znalecké posudky se však liší v šíři a komplexnosti zpracovaného úkolu, což má vliv na hodnocení jejich úplnosti, a tedy i přesvědčivosti a správnosti jejich závěrů. Znalec [jméno FO] se totiž zabýval v minulosti určenou vlastnickou hranicí, tomu odpovídající zobrazení v mapách. Jak vyplývá z jeho posudku, tyto skutečnosti podrobně zkoumal. Zkoumal, jak původně byla vlastnická hranice vymezena a určena. Tímto se znalec [tituly před jménem] [jméno FO] nezabýval. Soud nemá důvod pochybovat o tom, že prováděl měření dle jeho odbornosti, ale aniž by se zaměřil na existující vlastnickou hranici, která, jak vyplývá ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], byla v roce 1993 tvořena dřevěným oplocením, odsouhlasena tehdejšími vlastníky a zobrazena tak v mapě. Znalec [jméno FO] zkoumal přesnost tohoto měření, přesnost zobrazení v tehdejších mapách a dospěl k závěru, že bylo velmi přesné. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] pracoval s lomovými body dle údajů v katastru nemovitostí. 23. [tituly před jménem] [jméno FO] provedl místní šetření, které spočívalo v prohlídce stávající situace v terénu a nezbytného geodetického měření. Zaměřil se na rodinný dům žalobce, včetně nového přístřešku a garáže, ale předchozí vlastnickou hranicí odsouhlasenou v roce 1993 se nezabýval a nepracoval s ní. Dospěl tedy ke svému závěru, neboť stavba je součástí pozemku žalobce, protože její současné zaměření nepřekračuje hodnotu mezní chyby stanovenou katastrální vyhláškou. To sice podle odvolacího soudu apriori znamená, že zaměření není správné dle pravidel, které mají geodeti pro své zaměření, jak bylo oběma vysvětleno. Ale významné je především to, že ve znaleckém posudku [tituly před jménem] [jméno FO] chybí zejména závěry o vlastnické hranici z tehdejšího mapového zobrazení, jak vysvětlil [tituly před jménem] [jméno FO] ve svém posudku a výslechu. Ten uvedl, že reálné dřevěné rozhrady z roku 1993 se nedochovaly, lze tedy vycházet pouze ze zobrazení tehdejších vlastnických hranic v mapě. Z něj jsou zjistitelné hranice tehdejších pozemků, které byly přesně zaměřeny a zobrazeny, což neodpovídá současnému stavu, který byl vyšetřen v terénu. Znalec [jméno FO] pracoval až se situací, kdy byla zbudována podezdívka.

24. Jestliže geodet [jméno FO] provedl zaměření dle stávající situace a byť by toto zaměření bylo správně provedeno, nemůže ovlivnit závěr o narušení existují vlastnické hranice. Z tohoto zaměření vycházet nelze. Geodet [jméno FO] vložil do zaměření uměle bod 19 v souvislosti s přístavbou, došlo tím k posunutí vlastnické hranice. Pokud vlastníci sousedních pozemků novou vlastnickou hranici neodsouhlasí nemůže být zapsána (znalec [jméno FO]).

25. V případě určení, že žalobce je vlastníkem rodinného domu č. p. [č. p.] nemohla být žaloba úspěšná už jen z toho důvodu, že jako vlastní zapsán je, což soud prvního stupně posoudil správně a v případě domu již jen z tohoto důvodu žalobu zamítl.

26. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že přístavba realizovaná žalobcem zasahuje na pozemek žalované a žalobce proto ani v této části nemohl být se svou žalobou úspěšný. Vlastnická hranice byla určena v roce 1993 (viz měřičský náčrt v posudku znalce [jméno FO]), tehdy byly signalizovány lomové body 214 a 203 a jejich přímá spojnice určuje vlastnickou hranici. Takto vlastníky tehdy odsouhlasená vlastnická hranice, která byla tvořena dřevěnými rozhradami, které už na místě nejsou, je evidována v katastru nemovitostí s velkou přesností (viz závěry posudku znalce [jméno FO]). Zbytek původní rozhrady je patrný pouze v podobě plotového sloupku a je zachycen na fotografii na č. l. 30 spisu Okresního soudu Plzeň-jih sp. zn. 11 C 324/2019 a také svědčí o posunutí hranice. V roce 1995 předchůdce žalobce vybudoval betonovou podezdívku pro plot drátěný a spodní strana této podezdívky je lomovou hranicí (znalec [jméno FO], dokumentace ze stavebního řízení). Znalec [jméno FO] hodnotil průběh vlastnické hranice až od tohoto okamžiku a uvedl, že přístavba je ukončena na původní opěrné zdi. Tato však nebyla původní a pokud byla provedena na ní, zasahuje přístavba do pozemku sousedního. Nebyla totiž provedena podél lomové hranice, která je tvořena spodní hranou podezdívky. Geodet [jméno FO] pak při zaměření vložil do dosavadní spojnice lomových bodů 214 a 203 lomový bod 19, a to v souvislosti s již vybudovanou přístavbou.

27. Odvolací soud dále odkazuje na závěry soudu prvního stupně tak, jak jsou uvedeny v bodě 8. rozsudku soudu prvního stupně, včetně závěrů o naléhavém právním zájmu žalobce na podané žalobě. Rozsudek soudu prvního stupně je ve výroku I. věcně správný, a proto byl odvolacím soudem podle § 219 o. s. ř. potvrzen.

28. Výrok III. byl odvolacím soudem změněn. Žalovaná byla před soudem prvního stupně zcela úspěšná a má proto právo na plnou náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.), tedy i na soudní poplatek za dovolání, který zaplatila, což doložila. Výrok o náhradě nákladů řízení byl proto podle § 220 o. s. ř. změněn tak, že neúspěšný žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení částku 56 249 Kč, a to 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupce žalované (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

29. Žalobce nebyl v odvolacím řízení úspěšný a je proto povinen zaplatit žalované na nákladech odvolacího řízení podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. plnou náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 35 483 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupce žalované (§ 146 odst. 1 o. s. ř.). Náklady řízení se skládají z pěti úkonů právní pomoci, přičemž za úkony provedené do 31. 12. 2024 byla přiznána odměna ve výši odpovídající vyhl. č. 177/96 Sb. platné do tohoto data a za úkony po 1. 1. 2025 dle novelizované úpravy. Odměna za jeden úkon se zvýšil z částky 3 100 Kč a režijního paušálu ve výši 300 Kč na 5 260 Kč a 450 Kč. Odvolací soud postupoval podle vyúčtování žalované obsažené v jejím závěrečném návrhu (viz č. l. 224). Žalovaná sice požadovala náklady za šest úkonů právní moci, ale odvolací soud považoval za účelně vynaložené náklady řízení jen 5 úkonů právní pomoci, z toho 4 v plné výši a 2 ve výši poloviční. Náklady řízení nebyly přiznány v plné výši za podané odvolání žalované (odvolání jen do nákladů řízení) a sepis návrhu na výslech znalce. Žalované dále náleží cestovní výlohy (pohonné hmoty 268,16 Kč, amortizace 1 067,20 Kč, parkovné 100 Kč) a čas strávený cestou k soudu ve výši 1 200 Kč a s připočtením k tomu všemu 21 % daň z přidané hodnoty.

30. Před odvolacím soudem byl dne 25. 3. 2025 vyslechnut znalec [tituly před jménem] [jméno FO], kterému bylo proplaceno ze státních prostředků znalečné ve výši 5 214 Kč (usnesení č. j. 10 Co 5/2025-221 ze dne 9. 4. 2025, které nabylo právní moci dne 22. 4. 2025). Žalobce je povinen podle § 148 odst. 1 o. s. ř. právo podle výsledků řízení právo na náhradu těchto nákladů. Žalobci byla proto uložena povinnost zaplatit tuto částku České republice – Krajskému soudu v Plzi ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

31. Výrok II rozsudku soudu prvního stupně nebyl odvoláním napaden a nejedná se o závislý výrok.

Poučení