6 C 387/2022 - 150

Rubrum

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudcem JUDr. Josefem Millerem ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A], sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupené advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o určení vlastnického práva ke sporné části pozemků takto:

Výrok

I. Žaloba o určení, že žalobce je výlučným vlastníkem rodinného domu č.p. 97 v k.ú. [adresa], včetně přístavby přístřešku a garáže, které jsou všechny součástí pozemku st. p. č. [hodnota], k.ú. [adresa], jak je specifikováno v příloze č. [hodnota] znaleckého posudku č. [hodnota]-16/2022, znalce [jméno FO]. [jméno FO], [adresa], [adresa], přičemž hranice přístavby sousedící s pozemkem žalovaných p. č. st. [Anonymizováno] je dána souřadnicemi [Anonymizováno], se zamítá.

II. Účastníkům se vrací část ze zálohy na znalecký posudek doc. [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem], to ve výši [částka] žalobci ve výši [částka] žalované. Tyto částky budou poukázány z účtu soudu po právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen na náhradě nákladů řízení zaplatit rukám zástupce žalované, advokáta [Jméno advokáta B] částku [částka] do tří dnů od jeho právní moci.

Odůvodnění

1. Žalobce podal dne [datum] žalobu, kterou se proti žalovaným, [jméno FO]. [jméno FO], a tehdy i proti [jméno FO] (později zemřelé), domáhal určení, které je obsaženo ve výroku I. tohoto usnesení. Žalobu odůvodnil tím, že je výlučným vlastníkem nemovitosti – pozemku st. p. č. [hodnota], jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. 97, tj. nemovitých věcí zapsaných u [právnická osoba] pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště [adresa]-jih nacházejících se v obci a katastrálním území [adresa] na listu vlastnictví č. [hodnota]. Žalované jsou podílovými spoluvlastnicemi pozemku st. p. č. [hodnota], jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. 107 a pozemku p. č. 84/15 z nemovitých věcí zapsaných u téhož katastrálního úřadu, Katastrálního pracoviště [adresa]-jih na listu vlastnictví č. [hodnota]. Městský Úřad v Přešticích usnesením ze dne [datum] přerušil řízení o vydání dodatečného povolení nepovolených změn stavby do vydání pravomocného rozhodnutí v řízení o předběžné otázce, kterou je řízení o povolení výjimky z obecných požadavků na výstavbu. Žalobce a žalovanou avizoval výzvou ze dne [datum], aby podali u příslušného soudu žalobu o určení vlastnického práva ke sporné části pozemků st. p. č. [hodnota], st. p. č. [hodnota] a p. č. 84/15, vše v Katastrálním území [adresa]. Zpochybňované a sporné je faktické umístění hranice mezi přístavkem garáží a pozemky žalovaných, tj. je sporné, zda se přístavek a garáž nachází výlučně na pozemku žalobce, tj. na pozemku st. p. č. [hodnota] nebo zda přesahuje do pozemku žalovaných, tj. st. p. č. [hodnota] a p. č. 84/15. Předchůdce žalobce si změny obvodu budovy nechal zakreslit geometrem [jméno FO]. [jméno FO] dne [datum], dle kterého se budova včetně přístavby zcela nachází na st. p.č. [hodnota] v k.ú. [adresa]. O uvedené hranice se vedl spor u Okresního soudu [adresa]-jih pod sp. zn. [spisová značka], přičemž předchůdce žalobce byl původním žalobcem. Během řízení však daroval předmětné nemovitosti současnému žalobci, který do řízení vstoupil. Každá ze sporných stran si nechala naměřit skutečné provedení stavby vlastním geodetem. Žaloba v uvedené věci byla zamítnuta podle tvrzní žalobce z formálních důvodu, o meritu věci jako takovém nebylo rozhodnuto. Žalobce nechal vypracovat vlastní posudek znalcem [jméno FO]. [jméno FO], který ve svém posudku dal za pravdu žalobci a jeho geometrovi [jméno FO]. [jméno FO]. Současně poukázal na pochybení znalce doc. [jméno FO].[jméno FO], z něhož vycházel soud ve zmíněném předchozím řízení. Nutnost podání této žaloby je odůvodněna tím, že se žalobce snaží vyhovět usnesení právního orgánu [právnická osoba] v Přešitích, přičemž není sporu o tom, že mezi účastníky je sporné, kdo je vlastníkem dotčené věci a zda žalobce má právo na pozemku stavět.

2. Žalované ve svém vyjádření k žalobě ze dne [datum] uvedly, že nárok žalobce ani z části neuznávají. Poukázaly na rozhodnutí Okresního soudu [adresa]-jih pod sp. zn. [spisová značka] s námitkou věci rozsouzené ve smyslu ustanovení § 159a odst. 4 o.s.ř. s tím, že věc již nemůže být znovu projednávána.

3. Soud poté, co vyžádal výpis z katastru nemovitostí ze dne [datum], připojil spis Okresního soudu [adresa]-jih pod sp. zn. [spisová značka] a po vyhodnocení listin a rozhodnutí ze spisu [spisová značka] se ztotožnil s názorem žalovaných, že se jedná o věc již rozsouzenou, kterou nelze znovu soudně projednávat. Usnesení o zastavení řízení z tohoto důvodu ze dne [datum], č.j. [spisová značka] bylo k odvolání žalobce změněno usnesením Krajského soudu v Plzni z [datum], č.j. [spisová značka] tak, že se řízení nezastavuje, neboť se nejedná o stejné věci, nýbrž, že žalobce se domáhá jiného nároku než ve věci sp. zn. [spisová značka]. Dovolání proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum], č.j. [spisová značka] odmítnuto.

4. Soud prvého stupně v dalším řízení z výpisu z katastru nemovitostí ověřil, že na listu vlastnictví č. [hodnota] pro obec a k.ú. [adresa] je zapsáno výlučné vlastnictví žalobce u st. p. č. [hodnota], jehož součástí je stavba rodinného domu č. p.

97. Rozsudkem Okresního soudu [adresa]-jih ze dne [datum], č.j. [spisová značka] byla zamítnuta žaloba na určení že rodinný dům č.p. 97 [adresa] včetně přístavby přístřešku a garáže je součástí výlučně pozemku č. parc. st. 138 v k.ú. [adresa] a neleží ani na pozemku pozemku č. parc. st. 151 a ani na pozemku č. parc. 84/15 v k.ú. [adresa] nebo, v případě, že se prokáže, že rodinný dům č.p. 97 [adresa] včetně přístavby přístřešku a garáže leží na pozemku č. parc. st. 151 a/nebo na pozemku č. parc. 84/15 v k.ú. [adresa], ať soud rozhodně, že zastavěná plocha s přístavbou přístřešku a garáže je přestavek dle § 1087 o.z. a tento přestavek nechť soud přikáže do vlastnictví žalobce. Žalované byly podílovými spoluvlastnicemi, každá ve výši 1/2, pozemku č. parc. st. 151, jehož součástí je stavba – rodinný dům č.p. 107, a pozemku č. parc. 84/15 oba v k.ú. [adresa]. Žalovaná [jméno FO] však [datum] zemřela. V řízení bylo pokračováno po skončení dědického řízení, v němž pozůstalá vnučka po zůstavitelce nabyla do svého vlastnictví předmětné pozemky v celém rozsahu.

5. Soud v řízení dále zjistil, že žalobce podal dne [datum] u [právnická osoba] [adresa] žádost o dodatečné povolení stavby týkající se stavebních úprav rodinného domu č.p. 97 [adresa], konkrétně přístavby přístřešku a změny dokončené stavby garáže a obvod nové stavby nechal zakreslit v geometrickém plánu [jméno FO]. [jméno FO] [adresa], dle kterého se budova včetně přístavby zcela nachází na pozemku č. parc. st.

138. Podle geometrického plánu [jméno FO]. [jméno FO], jehož zpracování zadaly dříve žalované, však nová přístavba přístřešku a garáže zasahuje na jejich pozemek. [právnická osoba] v Přešticích výzvou již dne [datum] vyzval žalobce a první žalovanou, aby nejpozději do 60 dnů podali u příslušného soudu žalobu o určení vlastnického práva ke sporné části pozemků č. parc. st. 151 a 84/15 v k.ú. [adresa]. S ohledem na skutečnost, že pro dodatečné povolení stavby je rozhodné, zda se přístavba, jíž se dodatečné povolení týká, nachází na pozemku ve vlastnictví žalobce, shledává žalobce naléhavý právní zájem na podání této žaloby. Žalobce dále řízení navrhl, aby soud jmenoval soudního znalce za účelem vypracování znaleckého posudku, který bude revizí geometrických plánů dodaných stavebnímu úřadu účastníky tohoto řízení. Rozsudek Okresního soudu Plzeň-jih ze dne [datum], č.j. [spisová značka] byl v celém rozsahu potvrzen v odvolacím řízení rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne [datum], č.j. [spisová značka]. V obou zmíněných rozhodnutích se soudy zabývaly mj. i v žalobě zmiňovaným geometrickým plánem [jméno FO]. [jméno FO]. Pokud nyní tento geometr poukazuje na pochybení znalce Doc. [jméno FO], z něhož vycházel soud I. stupně v řízení pod sp. zn. [spisová značka], není to pro určení, jehož se domáhá znovu žalobce, rozhodující. V tomto směru lze plně odkázat na odůvodnění rozsudku odvolacího soudu ze dne [datum]. Pod bodem 16. tohoto rozsudku odvolací soud uvedl, že žalobce se nemůže dovolávat geometrického plánu [právnická osoba], neboť ten si jeho předchůdce nechal vypracovat až v roce 2018, kdy již byla přístavba provedena. V řízení bylo zjištěno, že spor o průběh hranice mezi pozemky byl účastníky již v roce 1995, přičemž již v tomto roce stavební úřad zjistil, že předchůdce žalobce provedl bez stavebního povolení terénní úpravy, při nichž odstranil hrazení mezi pozemky. V odůvodnění rozhodnutí ze [datum] stavební úřad uvedl, že spory o hranici pozemku jsou dlouholeté. Z fotografie ve spisu, ve které je zachycen plotový sloupek původního oplocení, odvolací soud zjistil, že boční zeď přístavby je umístěna až za ním směrem k pozemku žalovaných. Podle názoru odvolacího soudu lze proto souhlasit s žalovanými i soudem prvního stupně, že předchůdce žalobce při provádění stavby a jejího umístění na vlastní pozemek postupoval přinejmenším hrubě a nedbale. V dobré víře vyžadované ustanovením § 1087 obč. zák tudíž nejednal. Z žádosti o dodatečné povolení stavby má soud za prokázané, že žalobce dne [datum] požádal u [právnická osoba] v Přešticích o dodatečné povolení stavby – stavební úpravy rodinného domu č.p. 97 [adresa] – přístavba přístřešku a změna dokončení stavby garáže na pozemku č. parc. st. 138 v k.ú. [adresa]. Z usnesení [právnická osoba] [adresa] ze dne [datum] má soud za prokázané, že tohoto dne bylo správní řízení přerušeno do vydání rozhodnutí v řízení o předběžné otázce, kterou je řízení o povolení výjimky z obecných požadavků na výstavbu. Výzvou [právnická osoba] [adresa] ze dne [datum] byli účastníci vyzváni, aby do 60 dnů předložili důkaz o tom, že u příslušného soudu podali žalobu o určení vlastnického práva ke sporné části pozemků st. p. 138 a st. p. 151 a parc. č. 84/15 v k.ú. [adresa]. Z geometrického plánu [jméno FO]. [jméno FO] včetně přiložené technické zprávy je patrné, že přístavba rodinného domu, u které žalobce požádal o dodatečné povolení stavby a povolení výjimky z obecných požadavků na výstavbu zasahuje v rozsahu 0,52 cm až 0,79 cm na pozemky žalovaných č. parc. st. 151 v k.ú. a č. parc. 84/15 v k.ú. [adresa]. Z geometrického plánu [jméno FO]. [jméno FO] tato skutečnost nevyplývá. Z námitek účastníka řízení, které zaslaly žalované dne [datum] [právnická osoba] v Přešticích, je patrné, že žalované tohoto dne v rámci správního řízení namítly, že na pozemku žalobce se nachází stavba, která nebyla žalobcem provedena na základě stavebního povolení, tato stavba zároveň přesahuje na pozemek žalovaných. Žalované proto navrhly, aby stavební úřad zahájil řízení o odstranění stavby. Soud ve věci sp. zn. [spisová značka] k návrhu žalobce ustanovil doc. [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] znalcem z oboru geodezie a kartografie. Z předloženého znaleckého posudku vyplynulo, že znalec provedl na místě samém zaměření hranic pozemků parc. č. st. 138, parc. č. st. 151 a parc. č. 54/15 v k.ú. [adresa]. Tento znalec dále zaměřil přístavbu k rodinnému domu č.p. 97 [adresa], provedenou nad rámec původního rodinného domu tak, jak je tento zapsán v katastru nemovitostí. Znalec pak dospěl k závěru, že vzdálenost rohu zaměřené přístavby k rodinnému domu č.p. 97 [adresa] od lomového bodu vlastnické hranice evidované v katastru nemovitostí je 0,72 m uvnitř pozemku č. parc. 84/15. Znalec následně v závěru znaleckého posudku konstatoval, že přístavba k rodinnému domu č.p. 97 [adresa], provedená nad rámec původního rodinného domu tak, jak je tento dosud zapsán v příslušném katastru nemovitostí, zasahuje i na sousední pozemky ve vlastnictví žalovaných, zejména pozemek parc. č. st. 151 a pozemek parc. č. 84/15 v k.ú. [adresa]. Tyto skutečnosti byly správně konstatovány v technické zprávě vypracované [jméno FO]. [jméno FO]. K obdobnému zjištění pak dospěl i [jméno FO]. [jméno FO]. Zjištěné přesahy přístavby k rodinnému domu č.p. 97 v k.ú. [adresa] zasahující na sousední pozemek parc. č. st. 151 v šíři minimálně 0,49 m a na pozemek č. parc. 54/15 až 0,69 m ve vlastnictví žalovaných interpretuje [jméno FO]. [jméno FO] jako dopustné odchylky evidovaného stavu v katastru nemovitostí, kdy mezní polohová chyba je stanovena na 0,74 m. Takováto interpretace zjištěných diferencí mezi skutečným stavem v terénu a evidovaným stavem v katastru nemovitostí je však mylná. Zjištěné diference mají jednoznačně systematický charakter a jsou na samé hranici polohové chyby. Závěry písemně vypracovaného znaleckého posudku pak doc. [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] potvrdil při svém výslechu v rámci ústního jednání. Znalecký posudek téhož znalce byl přezkoumáván znovu v projednávané věci na jednání konaném dne [datum].

6. Znalec doc. [jméno FO]. [jméno FO] na soudním jednání dne [datum] potvrdil, že na svém původním posudku nemá, čím by jej doplnil nebo dokonce změnil. Tomuto znalci byl již před tímto jednáním předložen znalecký posudek [jméno FO]. [jméno FO] z [datum], založený na č.l. 10 až 13 spisu v předmětné věci sp. zn. 6 C 387/ 2022 k vyjádření. Znalec doc. [jméno FO]. [jméno FO] na jednání zdůraznil, že s posudkem [jméno FO]. [jméno FO] zásadně nesouhlasí. Vysvětlil nejprve, co je závazným geometrickým a polohovým určením v katastru nemovitostí. Uvedl k tomu, že pokud se [jméno FO]. [jméno FO] zmiňuje, že základním je podkladem je nezbytná katastrální mapa, tak základní polohové a geometrické určení je podle něho dáno mapováním základní mapy velkého měřítka z roku 1993. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] k tomu učinil závěr, že v době, kdy se provádělo soudní mapování v roce 1993, tak se na rozhradě pozemků nacházel dřevěný plot. Tento stav byl evidován v katastru nemovitostí, přičemž vlastnickou hranici tvořila přímá spojnice bodu 214 a 203. Rovněž i v současné době je takto stav evidován v katastru nemovitostí. Uvedl k tomu, že na zvětšených fotografiích obrázku číslo [hodnota] v posudku na straně 9 je vidět dřevěný plot, který ovšem netvoří hranici pozemku. Touto hranicí je podle znalce doc [jméno FO]. [jméno FO] rozvalina podezdívky původního dřevěného plotu. V posudku [jméno FO]. [jméno FO] na fotografiích straně čtyři jeho posudku je vidět však podezdívka, na které je drátěný plot. Z toho znalec doc [jméno FO]. [jméno FO] dovozuje, že se již nejedná o původní rozhradu tak jak, bylo zjištěno v roce 1993. Spodní hrana podezdívky je lomovou hranicí a na prodloužené podezdívce je vidět, že na ní stojí zeď, která zasahuje do sousedního pozemku. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO] považoval za velký omyl [jméno FO]. [jméno FO] tvrzení, že pokud by geometrický plán byl chybný, tak by to katastrální úřad nepotvrdil, což uvedl v posudku ve druhém odstavci na straně šest. V této souvislosti zmínil, že katastrální úřad potvrzuje pouze soulad očíslování parcel v novém geometrickém plánu. K nákresu [právnická osoba] k tomu uvedl, že do spojnice bodu 214 a 203 byl nově uměle vložen lomový bod č. [hodnota], přičemž vložením tohoto lomového bodu č. [hodnota] po původní takto lomené hranici nevedla přístavba, neboť z obrázku tři v posudku doc. [jméno FO]. [jméno FO] je zachycen detail přístavby k rodinnému domu a je vidět, že překračuje vlastnicky evidovaný stav téměř o 50 cm, a ke konci přístavby dokonce překračuje [právnická osoba] m. [právnická osoba] tuto zjištěnou odchylku podle znalce doc. [jméno FO]. [jméno FO] neřešil a celou přístavbu posunul do spojnice č. [hodnota] a 203. Tímto způsobem byla podle jeho názoru narušena přímá vlastnická hranice a toto geometrické určení v katastru nemovitostí nemůže být zapsáno, pokud nebude se sousedními vlastníky dohodnut nový průběh vlastnické hranice. Podle znalce doc. [jméno FO]. [jméno FO] se nelze dovolávat dopustných odchylek lomových bodů, protože dopustné odchylky jsou technickým parametrem pro opakované následné měření různých geodetů, a nikoli proto, aby se v rámci dopustných odchylek posouvaly vlastnické hranice. Nelze totiž dovozovat, že pokud jsou v určité toleranci dopustné odchylky, tak je v toleranci i vlastnická hranice. Dopustné odchylky musí mít své plus a minus a středem je bod 0. Dopustné odchylky uvedené v posudku [jméno FO]. [jméno FO] na straně pět jeho posudku jsou však všechny kladné a mají systematický charakter v neprospěch strany žalované. Pokud by žalovaná strana chtěla využít argumentů [jméno FO]. [jméno FO], mohla by dokonce na základě jeho posudku tvrdit, že 75 cm přístavby žalobce je ve vlastnictví žalované strany. Proto nelze tyto dopustné odchylky interpretovat jednostranným způsobem. Průběh vlastnické hranice se proto nalézá podle výsledků zeměměřičských činností v uložených dokumentech na katastrálním úřadu, které netvoří pouze katastrální mapa, nýbrž celý soubor geodetických informací, kde jsou uloženy veškeré závěry zeměměřických činností. Pokud tedy [jméno FO]. [jméno FO] uvádí, že se jedná o katastrální mapu, nelze mu přisvědčit. Tyto informace lze podle znalce doc, [jméno FO]. [jméno FO] proto změnit v evidovaném katastru nemovitostí pouze na základě souhlasu obou sousedních vlastníků. V této souvislosti zdůraznil, že od doby, kdy byla naposledy zaměřena vlastnická hranice, se žádná taková událost neuskutečnila. K dotazům žalobce znalec vysvětlil, že pokud se jedná o tzv. mezní polohovou odchylku, jedná se o odchylku, která je maximálně možná. Proto platí, že pokud by došlo k více měřením, nesmí se překročit tato polohová odchylka. Pokud se jedná o odchylky měření, které [tituly před jménem] |[jméno FO] uvedl v posudku na straně 12, to neznamená, že se jedná o povolené odchylky vlastnické hranice. Pokud jde o kód kvality tři, tak se může odchylovat pouze o 0,33. Znalec opakoval, že v posudku [jméno FO]. [jméno FO] jsou nesprávně všechny odchylky kladné. Se závěrem [jméno FO], [jméno FO], že nerespektoval, že zjištěné odchylky jsou menší než hodnoty mezní souřadnicové chyby a mezní polohové chyby stanovené katastrální vyhláškou a že jihozápadní část přístavby je ukončena n původní opěrné zdi na hranici pozemku parc. č. st. 138, znalec doc [jméno FO]. [jméno FO] nesouhlasil a opakoval, že vycházel ze závazného geometrického a polohového určení, které bylo dáno výsledky místního měření, neboť všechny vlastnické hranice byly vyznačeny s přesností na centimetry. Výsledek této zeměměřické činnosti byl zachycen straně 8, obrázek 2 posudku doc. [jméno FO]. [jméno FO] podle poslední pokojné držby hranice v době mapování. K možnosti, že právě v tom roce 1993 mohla být posunuta vlastnická hranice, odpověděl, že toto je vyloučeno s ohledem na to, že tehdy byli přizváni všichni vlastníci k námitkovému řízení. V roce 1993, kdy skončilo měření, byla provedena signalizace lomových bodů, v daném případě bodu 214 a 203 a za této situace potom došlo k leteckému snímkování, přičemž nyní vyhodnocované souřadnice byly využity z těchto leteckých snímků. K dotazu soudu, jaký obor znalec doc. [jméno FO]. [jméno FO] vyučuje, odpověděl, že se jedná se o Západočeskou univerzitu, Fakultu aplikovaných věd, kde vyučuje geografické informační systémy, územní plánování, katastr nemovitostí a geodézii.

7. Přestože žalobce nadále trval na výslechu znalce [jméno FO]. [jméno FO], soud provedení tohoto důkazu nepovažoval za věcně opodstatněné ani procesně ekonomické, přestože žalobce namítal, že znalecký posudek [jméno FO]. [jméno FO] je základním důkazem, o který se opírá a jako jediný znalec oponuje znaleckému posudku doc. [jméno FO]. [jméno FO]. Znalecký posudek [jméno FO]. [jméno FO] byl vyhotoven pro zadavatele, jímž byl žalobce, zatímco znalecký posudek doc. [jméno FO]. [jméno FO] byl vypracován pro potřebu soudu již v předchozím řízení sp. zn. [spisová značka]. Tento posudek vyhodnotil i odvolací soud pod bodem 12. svého rozsudku č.j. [spisová značka] tak, že o jeho správnosti nepochybuje. Rovněž ani v projednávané věci soud o správnosti a úplnosti znaleckého posudku z [jméno FO]. [jméno FO] nepochyboval. Naproti tomu znalecký posudek [jméno FO]. [jméno FO], který obsahuje doložku ustanovení § 127a o.s.ř., a lze jej tedy použít v soudním řízení, z věcného hlediska soud nepovažoval za správný. Znalec doc. [jméno FO]. [jméno FO] při svém výslechu na jednání konaném dne [datum] přesvědčivě vysvětlil, z jakých skutečností a geodetických informací vycházel při zjištění vlastnické hranice mezi pozemky strany žalující a žalované. Odůvodnil však také, jakých chyb a mylných závěrů se dopustil znalec [jméno FO]. [jméno FO] ve svém posudku z [datum]. Závěry [jméno FO] o tom, že rodinný dům č.p. 97 v [adresa] včetně přístavby přístřešku, garáže je výlučně součástí pozemku parc. č. st. 138, nelze v žádném případě přijmout vzhledem k tomu, že tento znalec vycházel pouze z katastrální mapy, z nesprávného názoru na dopustné odchylky a z nepřesných znalostí o možnostech a činnosti [právnická osoba]. Za situace, kdyby soud připustil výslech znalce [jméno FO]. [jméno FO] na jednání soudu, lze důvodně předpokládat, že by tento trval na těchto nesprávných tvrzeních a závěrech, ačkoliv byly vyvráceny erudovaným znalcem oboru katastru nemovitostí a geodézie. Provedení takového procesního důkazu by podle názoru soudu pouze protahovalo soudní řízení a bylo by navíc procesně neekonomické, zejména pokud by soud musel připustit další důkaz, a to přezkoumání posudků vědeckým ústavem, vysokou školou nebo institucí specializovanou na znaleckou činnost, k čemuž lze ve smyslu ustanovení § 127 odst. 3 o.s.ř. však přistoupit ve výjimečných a zvlášť obtížných případech vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení.

8. Z listinných důkazů, a to žádosti o dodatečné povolení stavby podané [právnická osoba] [adresa] z [datum], z usnesení o přerušení řízení o dodatečném povolení nepovolených změn stavby z [datum] a z výzvy [právnická osoba] [adresa], odboru výstavby a územního plánování ze [datum], tj. z listin založených na č.l. 5-8 spisu lze dovodit stejné závěry, jak učinil i Okresní soud [adresa]-jih ve věci sp. zn. [spisová značka], který ve věci rozhodl o zamítnutí předchozí určovací žaloby a jehož rozhodnutí bylo potvrzeno v odvolacím řízení. Lze tudíž opakovat, že právní předchůdce žalobce provedl výstavbu bez potřebného stavebního povolení a provedl terénní úpravy, při nichž odstranil ohrazení mezi pozemky. Spory o vlastnickou hranici mezi pozemky žalobce a žalované trvají dlouhodobě, jak bylo konstatováno i ve výzvě [právnická osoba] [adresa], která je založeno na č.l. 7-8 spisu. Nelze ani souhlasit s tvrzením žalobce, že předchozí žaloba byla zamítnuta z formálních důvodů a v daném sporu nebylo o meritu věci jako takovém rozhodnuto. Krajský soud ve svém usnesení z [datum], č.j. [spisová značka] konstatoval, že žaloba podaná ve věci Okresního soudu [adresa]-jih sp. zn. [spisová značka] byla pravomocně zamítnuta poté, co zjednodušeně řečeno, se žalobce domáhal určení, že rodinný dům, garáž a přístavba se nachází na pozemku v jeho vlastnictví, neleží na pozemcích ve vlastnictví žalovaných, eventuálně, že se jedná o přestavek, zatímco se v projednávané věci domáhá určení, že je výlučným vlastníkem rodinného domu č.p. 97 v k.ú. [adresa], včetně přístavby přístřešku a garáže, které jsou všechny součástí pozemku st. p. č. [hodnota] v k.ú. [adresa] a nelze tak učinit závěr o totožnosti skutku.

9. Soud se proto musel znovu zabývat touto další žalobou, kterou žalobce koncipoval jako určovací ve smyslu ustanovení § 80 o.s.ř. Podle tohoto ustanovení platí, že určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. V daném případě oproti předchozímu řízení žalobce skutečně žaluje na určení svého vlastnictví k domu č.p. 97 s tím, že výstavby přístřešku a garáže jsou součástí jeho pozemku st. p. č. [hodnota]. V této souvislosti je však nutné podotknout, že nemůže žalovat na určení svého vlastnictví k domu č.p. 97, jehož výlučným vlastníkem se podle výpisu z katastru nemovitostí již stal na základě smlouvy darovací a o zřízení věcného břemene, jak vyplývá z výpisu katastru nemovitostí založeném na č.l.

30. V této části je podle názoru soudu žaloba chybná, neboť na tomto určení žalobce nemůže mít naléhavý právní zájem. V části žaloby, která se týká určení vlastnictví přístavby přístřešku a garáže s tím, že se má jednat o součásti pozemku st. p. č. [hodnota] v k.ú. [adresa], lze připustit, že na určovací žalobě v této části žalobce má naléhavý právní zájem. Z výše uvedených důvodů, které byly projednány v souvislosti se znaleckým posudkem doc. [jméno FO]. [jméno FO] lze však učinit jednoznačný závěr, že v rozsahu této přístavby, která zasahuje do pozemku žalované, žalobě vyhovět nelze z věcných důvodů. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

10. Každá ze stran zaplatila zálohu za znalecký posudek doc. [jméno FO]. [jméno FO] ve výši [částka]. Vzhledem k tomu, že ze zaplacených záloh byla znalci přiznána a zaplacena částka [částka], o zbytku těchto záloh ve výši [částka] bylo rozhodnuto tak, že se vracejí každému z účastníků.

11. Ve sporu plně úspěšná žalovaná má na podkladě ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaná vyčíslila náhradu nákladů řízení na částku celkem [částka]. Uplatnila odměnu svého zástupce podle vyhl. č. 177/1996 Sb. za pět úkonů právní služby po [částka] při zastupování dvou osob, dále tři úkony advokáta za zastupování jedné osoby po [částka], částku [částka] za devět režijních paušálů po [částka], částku [částka] za cestovné osobním vozidlem a za čas strávený cestou osm půl hodin po [částka], náhradu DPH z částky [částka] ve výši [částka], náhradu za soudní poplatek za dovolání ve výši [částka] a částku [částka], která jí nebude vrácena ze zálohy na znalecký posudek. Po přezkoumání této náhrady soud přiznal žalované částku [částka], neboť soudní poplatek za podané dovolání ve výši [částka] nebyl vyměřen ani zaplacen.

Poučení