101Co 178/2024

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Bc. Jiřího Hanzala a soudkyň JUDr. Jany Hrbkové a Mgr. Hany Lišákové, LL.M. ve věci nezletilého: [osobní údaje nezletilého] zastoupený kolizním opatrovníkem [územní celek] sídlem [adresa] dítěte rodičů: [anonymizováno] [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] bytem [adresa] zastoupená advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] [jméno] [příjmení], narozený dne [datum] bytem [adresa] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o snížení výživného a úpravě styku, o odvolání otce proti rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 14. 3. 2024, č. j. 0 P 194/2021-929, takto:

Výrok

I. Řízení o odvolání otce proti výroku II. rozsudku soudu prvního stupně se zastavuje.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. a III. potvrzuje.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění

1. Soud prvního stupně rozhodl v záhlaví citovaným rozsudkem tak, že návrh otce na snížení výživného pro nezletilého ve výši 5 000 Kč se zamítá (výrok I.), návrh otce na úpravu jeho styku s nezletilým se zamítá a styk se neupravuje (výrok II.) a žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že o vyživovací povinnosti otce k nezletilému bylo naposledy rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu Praha-západ ze dne 13. 9. 2022, č. j. 0 P 194/2021-570, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 8. 3. 2023, č. j. 126 Co 124/2022-680, tak, že otec je povinen přispívat na výživu nezletilého [jméno] počínaje dnem 1. 4. 2019 částkou 14 000 Kč měsíčně a počínaje dnem 1. 9. 2022 částkou 17 000 Kč měsíčně s tím, že částku 4 000 Kč je otec povinen hradit na účet nezletilého. Rozsudek nabyl právní moci dne 13. 4. 2023. Tehdy bylo výživné zvýšeno po více než 10 letech od jeho poslední úpravy, nezletilý navštěvoval II. stupeň základní školy. Při posuzování poměrů otce byly v období do června 2022 uvažovány jeho celkové příjmy ve výši 127 000 Kč měsíčně, následně ve výši 99 500 Kč měsíčně a jeho celková životní úroveň. Matka v roce 2020 vydělávala v průměru cca 37 000 Kč čistého měsíčně, v roce 2021 kolem 43 000 Kč čistého měsíčně, v roce 2022 necelých 60 000 Kč čistého měsíčně a v prvním čtvrtletí 2023 se jednalo o částku 46 500 Kč čistého měsíčně. Nyní se otec domáhá snížení výživného na částku 3 000 Kč měsíčně od 1. 5. 2023. Od této doby je zaměstnán jako administrativní pracovník na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou u [právnická osoba], jeho průměrný čistý měsíční příjem za období od května do listopadu 2023 činil 13 935 Kč (mzda sjednána ve výši 15 000 Kč hrubého měsíčně s úvazkem 25 hodin týdně). Otec uzavřel dne [datum] manželství s [jméno] [příjmení]. Notářským zápisem ze dne 16. 2. 2023 byla mezi nimi uzavřena smlouva o smluveném manželském majetkovém režimu, a to odděleném jmění. Otec tvoří domácnost se svojí současnou manželkou, která podniká, je jednatelkou společnosti zabývající se nutričními terapiemi. Společně s nezletilým synem manželky žijí v bytě, který vlastní manželka otce. Otec se na nákladech společné domácnosti nepodílí, nepřispívá žádnou částkou ani na náklady bydlení. Otec nadále trpí [anonymizováno] chorobou a pobírá invalidní důchod prvního stupně ve výši 7 915 Kč měsíčně. Nebylo prokázáno, že by otci jeho invalidita (případně zdravotní omezení) natolik znemožňovali pracovat. Otec má stále další vyživovací povinnost k synovi žijícímu na Slovensku, na kterého přispívá 200 € měsíčně. Jezdí za ním, po tu dobu tráví čas u svých rodičů, kterým na bydlení nijak nepřispívá. Matka pracuje jako advokátní koncipientka s průměrným měsíčním čistým příjmem v období od května do října 2023 ve výši 59 366 Kč. Žije ve vlastním bytě s nezletilým [jméno] a přítelem, který je zaměstnán. Splácí hypotéku ve výši 14 000 Kč měsíčně, náklady na bydlení činí 7 500 Kč měsíčně. Na hypotéku zbývá doplatit 3,5 mil. Kč. Přítel matky přispívá jednou třetinou na bydlení, tj. 8 000 Kč měsíčně, jídlo kupují odděleně. Přítel má tři vyživovací povinnosti. Nezletilý [jméno] je zdravý, kupovala se rovnátka za 129 000 Kč, má specifickou vadu dolní i horní čelisti. Chodí do 8. třídy základní školy, obědy stojí 800 Kč měsíčně. Hraje fotbal, klubový příspěvek stojí 4 000 Kč pololetně. Každý půlrok se kupuje nové klubové oblečení a obuv s náklady 2 700 Kč celkem. S fotbalem mívá také soustředění, jarní stálo 4 000 Kč a v létě bude stát 10 000 Kč. Občas má také zápasy. Dostává kapesné 500 Kč měsíčně. Měsíční náklady na nezletilého matka vyčíslila na 26 974 Kč včetně zohlednění nákladů na bydlení, dopravu, stravné a ošacení, tuto částku otec nesporoval. V minulosti se nezletilý s otcem stýkal, v důsledku konfliktu však mezi nimi došlo k tomu, že několik (20) měsíců v roce 2021 a 2022 styk vůbec neprobíhal. Nyní byl styk obnoven a nezletilý se s otcem vídá, tráví spolu čas včetně víkendů, jsou společně i v telefonickém kontaktu. Nezletilý je aktuálně ve věku 13 let a 7 měsíců, je tak dostatečně vyzrálý, aby si styk s otcem reguloval sám a s otcem se domlouval. Nezletilému nebylo v minulosti ve styku s otcem žádným způsobem ani ze strany matky bráněno. Současný stav je vyhovující, je v nejlepším zájmu nezletilého a není tedy třeba jej jakýmkoliv způsobem měnit či styk nezletilého s otcem vynucovat. Situace byla vyhrocená, nezletilý je emočně citlivý, zhroutil se, sebepoškozoval se. Nezletilý špatně snáší opakované spory rodičů řešené převážně soudními řízeními.

3. Po právní stránce soud prvního stupně posoudil věc o snížení výživného za použití § 913 odst. 1 a 2, § 914, § 915 odst. 1, § 921 odst. 1 a § 923 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) a věc o úpravě styku podle § 888 a § 891 odst. 1 o. z. tak, že nejsou splněny podmínky pro změnu rozhodnutí o výživném, neboť otec neprokázal změnu své majetkové situace, která by vedla k odůvodněnému snížení výše jeho vyživovací povinnosti k nezletilému, přičemž nedošlo ani k zásadní změně poměrů na straně ostatních účastníků. Jde-li o úpravu styku, návrh otce byl zamítnut a jeho styk s nezletilým nebyl upraven, protože je zapotřebí ponechat nezletilému prostor k postupnému, opětovnému navázání bližšího kontaktu a užšího vztahu s otcem. Nezletilý má otce rád, rád s ním tráví čas, je však emočně citlivější, je proto na otci, aby zvolil citlivý přístup, nezletilému naslouchal a vztah mezi nimi mohl být zcela obnoven.

4. Proti tomuto rozsudku podal otec odvolání, které odůvodnil tím, že rozhodnutí je nepřezkoumatelné a nedostatečně odůvodněné. Jde-li o důkazy daňovým přiznáním [právnická osoba], [anonymizováno] a [právnická osoba], tak se soud prvního stupně snaží vyvolat dojem, že tyto společnosti, ve kterých otec působil jako jednatel, skončily své hospodaření s nějakým přebytkem, avšak zcela pomíjí, že tyto společnosti byly zlikvidovány a vymazány. Otec přišel o své angažmá jednatele, resp. společníka, neboť mu jeho zdravotní stav již neumožňuje podnikat. V době posledního rozhodování bylo zohledněno, že otec užívá určité benefity od těchto společností. Je však zřejmé, že od již neexistujících společností nemůže požívat ničeho. Otec doložil téměř minimální pohyby na svých účtech, doložil zhoršující se zdravotní stav a na Slovensku prošel insolvenčním řízením. Prokázal svůj měsíční příjem 25 000 - 30 000 Kč měsíčně včetně invalidního důchodu. Jak tedy může i prvoinstanční soud dojít k závěru, že u otce nenastala změna poměrů? Otec navrhoval, nechť si soud prvního stupně vyžádá výpisy z účtu přímo od banky, neboť nebyl schopen pochopit, že doložil veškeré výpisy z účtu, avšak za měsíce, kde nejsou uvedeny žádné pohyby, tak nemohly být výpisy za toto období předloženy. Za naprostou nehoráznost považuje závěr soudu prvního stupně, že otcův zdravotní stav mu neznemožňuje pracovat, a že by tak měl odůvodňovat jeho nižší příjmy. K tomu otec založil listiny, jak ke zdravotnímu stavu, tak ke své invaliditě a soud prvního stupně si dovoluje zpochybňovat zdravotní stav osoby trpící bolestivým degenerativním onemocněním. Otec může přispívat na potřeby syna pouze podle své životní úrovně. Toto soud prvního stupně zcela ignoruje a de facto dává prostor pro kriminalizaci otce. Za výsměch otec považuje bod č. 35 odůvodnění napadeného rozsudku, kdy je vysloven závěr, že otec neprokázal změnu svých poměrů. Současně otec namítl nerovný přístup soudu k účastníkům řízení a ignoraci zásad o. s. ř., na což usuzuje také z bodu č. 37 odůvodnění napadeného rozsudku. Proto otec navrhl odvolacímu soudu, aby napadený rozsudek změnil tak, že vyhoví jeho oběma návrhům.

5. Matka k podanému odvolání uvedla, že je považuje za nedůvodné, neboť otec opakuje některá svá tvrzení ze svého původního návrhu. Dále zdůraznila, že otec převedl své společnosti nejdříve na svoji tehdejší partnerku a po jejich rozchodu na další otci blízké osoby. [právnická osoba], kterou provozoval [právnická osoba], přičemž tato společnost byla vlastněna otcovou [právnická osoba], s. r. o. Tuto kliniku začala pak provozovat [právnická osoba], s. r. o. a provozuje ji dodnes, přičemž tuto společnost si převedla pod svoji nově založenou společnost [právnická osoba] manželka otce. Následně byly dvě otcovy společnosti zlikvidovány. Likvidační zůstatek těchto společností nezůstal, protože majetek byl vyveden nezákonným způsobem do vlastnictví společnosti [právnická osoba] Otec oficiálně dané společnosti nevlastní již od roku 2018. Nikdo se však nemůže dovolávat vlastní nepoctivosti. Při posledním rozhodování bylo uvažováno, že otec od daných společností užíval benefity. Měl k dispozici vůz s plnou nádrží i servisem od [právnická osoba], nyní však užívá [anonymizována dvě slova], který je mu poskytován ze strany manželky, oficiálního vlastníka kliniky [anonymizováno]. Předtím mu [právnická osoba] poskytoval bydlení, nyní otec bydlí v téměř stometrovém bytě, který je ve vlastnictví jeho manželky. Byt je zcela vybaven, otec v něm může bydlet a nijak se nepodílí na žádných nákladech. V minulosti měl otec příjem v celkové výši necelých 20 500 Kč měsíčně, nyní otec uváděl při svém výslechu své celkové příjmy ve výši 25 000 Kč měsíčně a listinami bylo doloženo 28 435 Kč měsíčně. Pokud jde o životní úroveň, v minulosti otec trávil dovolené na horách, navštěvoval posilovny, měl různé benefity v restauracích. Nyní byl v srpnu 2023 v luxusním resortu v [země], dále byl v únoru 2023 na dovolené v hotelu [anonymizováno] ve [země]. Pobyty otce v daných státech potvrdil i cestovní pas, který na opakovanou výzvu soudu předložil. Od posledního rozhodování soudu se ničeho na straně otce nezměnilo, resp. možná ještě vzrostla jeho životní úroveň. Již v době posledního rozhodování soudu otec pobíral invalidní důchod prvního stupně, na tom se rovněž nic nezměnilo. Životní úroveň otce je v hrubém nepoměru k jeho oficiálnímu příjmu. Proto matka navrhla odvolacímu soudu, aby napadený rozsudek potvrdil a přiznal jí náhradu nákladů odvolacího řízení.

6. Kolizní opatrovník navrhl potvrzení rozsudku soudu prvního stupně.

7. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou a včas (§ 202 a contrario, § 201, § 204 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) za použití § 1 odst. 1, 3 a 4 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. ř. s.“)) přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení, které mu předcházelo podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 a podle § 28 z. ř. s. a dospěl k závěru, že odvolání otce není důvodné.

8. Na základě přezkoumání obsahu spisu soudu prvního stupně odvolací soud nezjistil, že by řízení před soudem prvního stupně trpělo některými ze zmatečnostních vad uvedených v § 229 odst. 1, odst. 2 písm. a), b), odst. 3 o. s. ř., či jinými vadami před soudem prvního stupně, které by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí a jejichž náprava by nemohla být zjednána za odvolacího řízení, k nimž je odvolací soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

9. Současně nebyly shledány další důvody, pro které by bylo třeba napadený rozsudek zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Nelze pokládat za nepřezkoumatelné takové rozhodnutí, u něhož je všem účastníkům nepochybné, jak a proč bylo rozhodnuto. Měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je či není přezkoumatelné, je především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. Odůvodnění napadeného rozsudku splňuje požadavky na jeho náležitosti stanovené v § 157 odst. 2 o. s. ř. Otec zcela jasně formuloval odvolací důvody, v tomto směru se k napadenému rozhodnutí vyjádřil a je tak zřejmé, že mu bylo srozumitelné.

10. V přezkoumávané věci je dán tzv. cizí prvek, neboť nezletilé dítě je státním občanem České republiky a rodiče jsou státními občany Slovenské republiky. Ve věcech s cizím prvkem se užije zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZMPS“), avšak v mezích mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána podle čl. 10 Ústavy České republiky, a přímo použitelných předpisů Evropské unie (§ 1 a 2 ZMPS). Otázku vyživovací povinnosti upravuje Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností (dále jen„ Nařízení o výživném“). Podle jeho čl. 15 ve spojení s Rozhodnutím Rady ze dne 30. listopadu 2009, č. 2009 /941/, se užije též Haagský protokol ze dne 23. listopadu 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti (dále jen„ Haagský protokol“). Při konkurenci Nařízení o výživném, resp. Haagského protokolu a mezinárodní smlouvy uzavřené mezi členskými státy má aplikační přednost toto nařízení (viz jeho čl. 69 odst. 2); Haagský protokol je použitelný pouze mezi členskými státy Evropské unie a smluvními státy (viz jeho čl. 18 a 19 odst. 1). Proto je vyloučena aplikace dvoustranné smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou (sdělení č. 209/1993 Sb.).

11. Podle čl. 3 písm. b) Nařízení o výživném k rozhodování ve věcech vyživovacích povinností je v členských státech příslušný soud místa, v němž má oprávněný místo obvyklého pobytu.

12. Podle čl. 3 odst. 1 Haagského protokolu vyživovací povinnosti se řídí právem státu, v němž má oprávněný místo obvyklého pobytu, nestanoví-li tento protokol jinak.

13. Nezletilý [jméno] má obvyklý pobyt v České republice. Ve věci je tak dána mezinárodní pravomoc českých soudů, které věc posoudí podle českého (hmotného) práva (čl. 3 písm. b) Nařízení o výživném, čl. 3 odst. 1 Haagského protokolu) za užití českého procesního práva (§ 8 odst. 1 ZMPS).

14. Odvolací soud vyšel ze soudem prvního stupně zjištěného skutkového stavu, jak je zřejmé z obsahu soudního spisu a shrnuto v bodě č. 2 odůvodnění tohoto rozsudku shora, přičemž lze též odkázat na body č. 4 až 21. a 31. až 34. odůvodnění napadeného rozsudku.

15. Nad rámec uvedeného je z obsahu spisu zřejmé, že otec se nejprve domáhal změny péče o nezletilého, avšak při jednání soudu prvního stupně dne 7. 12. 2023 vzal tento návrh zpět a domáhal se úpravy styku s nezletilým. Usnesením ze dne 7. 12. 2023, č. j. 0 P 194/2021-948, bylo řízení o změně péče o nezletilého zastaveno.

16. Odvolací soud doplnil dokazování podle § 213a odst. 1 o. s. ř. a § 28 odst. 1 z. ř. s. s ohledem na odvolací námitky a časový odstup od vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně.

17. Z konečné zprávy o průběhu likvidace [právnická osoba], s. r. o. ze dne 1. 11. 2023 odvolací soud zjistil, že společnost nemá ani závazky, ani pohledávky, ani majetek. Likvidační zůstatek činí 0 Kč.

18. Z konečné zprávy o průběhu likvidace společnosti [právnická osoba] ze dne 28. 8. 2023 odvolací soud zjistil, že společnost nemá ani pohledávky, závazky nebo majetek, likvidační zůstatek činí 0 Kč.

19. Z výpisu ze spolkového rejstříku odvolací soud zjistil, že [anonymizována tři slova] byl rozhodnutím valné hromady dne 27. 3. 2023 zrušen z vlastní vůle z důvodu nečinnosti a byl jmenován likvidátor [příjmení] [jméno] [příjmení]. Jako statutární orgán je zapsán otec.

20. Z výpisu obchodního rejstříku odvolacích soud zjistil, že společnost [právnická osoba] byla vymazána dne 31. 10. 2023.

21. Z výpisu obchodního rejstříku odvolací soud zjistil, že [právnická osoba], s. r. o. byla vymazána dne 10. 12. 2023.

22. Z výpisu obchodního rejstříku [právnická osoba], [anonymizováno] odvolací soud zjistil, že společnost byla rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne 6. 6. 2024, č. j. 85 Cm 1768/2024-3, zrušena s likvidací, zapsáno dne 24. 7. 2024.

23. Z výpisu ze spolkového rejstříku odvolací soud zjistil, že dne 31. 3. 2023 vznikl a byl zapsán [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] se shodným účelem jako má likvidovaný [anonymizována tři slova] a dále s účelem zvyšovat povědomí veřejnosti v oblasti zdravé výživy. Nejvyšším orgánem spolku je valná hromada, statutárním orgánem je prezident, [jméno] [příjmení], [datum narození].

24. Ze zápisu schůze správní rady [příjmení] [příjmení], z. s. ze dne 4. 3. 2024 odvolací soud zjistil, že přítomni byli členové správní rady [jméno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Předsedající schůze a zapisovatelem byla [jméno] [příjmení]. Ověřovatelem byl [jméno] [jméno] [příjmení]. Byla přijata změna, a to vystoupení zakládajícího člena spolku [jméno] [příjmení] a vstup nového člena spolku [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

25. Z výpisu obchodního rejstříku odvolací soud zjistil, že dne 26. 4. 2023 byla zapsána a vznikla společnost [právnická osoba], prvním jednatelem byla [jméno] [příjmení], která byla dne 5. 2. 2024 vymazána a toho dne byl zapsán jako jednatel [příjmení] [jméno] [příjmení] s účinností změny 10. 1. 2024. Zakládajícím společníkem byla [jméno] [příjmení], následně byl její obchodní podíl převeden v rozsahu 10 % na [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a v rozsahu 90 % na společnost [právnická osoba] 10% podíl byl dne 5. 2. 2024 převeden na [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

26. Z rozvahy [právnická osoba] za rok 2023 odvolací soud zjistil, že aktiva tvoří 915 000 Kč, jedná se o oběžná aktiva složená z pohledávek ve výši 887 000 Kč a peněžních prostředků ve výši 28 000 Kč. Pasiva tvoří 915 000 Kč, základní kapitál činí 20 000 Kč, výsledek běžného hospodaření 123 000 Kč, závazky tvoří 772 000 Kč.

27. Z výkazu zisku a ztrát společnosti [právnická osoba] za rok 2023 odvolací soud zjistil, že tržby činily 1 655 000 Kč, výkonová spotřeba 1 158 000 Kč, mzdové náklady 337 000 Kč. Výsledek hospodaření před zdaněním čítal 153 000 Kč, daň z příjmů se rovnala 30 000 Kč, obrat činil 1 655 000 Kč.

28. Z výpisu obchodního rejstříku [právnická osoba] s. r. o. odvolací soud zjistil, že společnost byla zapsána 2. 6. 2022, od 13. 4. 2023 je jednatelem [jméno] [příjmení], v mezidobí byli společníkem [právnická osoba], [anonymizováno], [jméno] [příjmení], [právnická osoba], [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Od 17. 4. 2023 byla jediným společníkem společnost [právnická osoba], od 13. 6. 2023 měla zmíněná společnost obchodní podíl ve výši 80 % a obchodní podíl ve výši 20 % náležel [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Od 4. 6. 2024 náleží 95% podíl společnosti [právnická osoba] a 5% podíl náleží [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

29. Z výpisu obchodního rejstříku odvolací soud zjistil, že společnost [právnická osoba] byla založena a zapsána dne 14. 1. 2023. Od 6. 4. 2023 je jednatelem [jméno] [příjmení], zakládajícím společníkem byla společnost entrepreneurship s. r. o, jejíž celý obchodní podíl byl dne 18. 4. 2023 převeden na [jméno] [příjmení].

30. Z rozvahy společnosti [právnická osoba] za rok 2023 odvolací soud zjistil, že aktiva a pasiva činila 6 293 000 Kč. Dlouhodobý hmotný majetek tvořilo 3 229 000 Kč, oběžná aktiva 3 381 000 Kč, která byla rozložena mezi pohledávky ve výši 3 368 000 Kč a peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč. Základní kapitál činil 200 000 Kč, výsledek hospodaření dosáhl - 2 248 000 Kč, závazky tvořily 8 341 000 Kč.

31. Z výkazu zisku a ztrát společnosti [právnická osoba] za rok 2023 odvolací soud zjistil, že tržby činily 7 746 000 Kč, výkonová spotřeba 9 361 000 Kč, mzdové náklady 133 000 Kč, odpisy 355 000 Kč. Daň byla nulová, ztráta byla vykázána ve výši 2 248 000 Kč, obrat dosáhl 7 754 000 Kč.

32. Z výpisu účtu [jméno] [příjmení], č. [bankovní účet] za období od 1. 1. 2024 do 31. 7. 2024 odvolací soud zjistil, že počáteční zůstatek činil 101 203,41 Kč a konečný zůstatek činil 56 296,57 Kč. Bylo provedeno 66 kreditních a 645 debetních položek. Celkové příjmy dosáhly 1 368 869,80 Kč a celkové výdaje se rovnaly 1 413 776,70 Kč. Jsou evidovány příchozí platby od [právnická osoba], [anonymizováno], dále z účtu [právnická osoba] Výdaje tvoří běžné platby kartou a trvalé příkazy. Platby kartou jsou prováděny i v zahraničí ([anonymizováno] v €, [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno]). Dále je evidována příchozí platba od [jméno] [příjmení] ve výši 25 000 Kč. Platby kartou jsou zaznamenány také v [země] ([anonymizováno] v [anonymizováno], květen 2024). Dne 3. 6. 2024 bylo vráceno zúčtování daně z příjmů ve výši 9 924 Kč. Dále dochází příjmy od [právnická osoba] Dne 14. 3. 2024 bylo vyplaceno nemocenské za dobu od 1. do 8. 12. 2023 ve výši 1 320 Kč. Dále bylo vypláceno nemocenské za období od 23. do 29. 2. 2024 ve výši 22 Kč, za březen 2024 ve výši 4 834 Kč, za duben 2024 ve výši 5 130 Kč a květen 2024 ve výši 5 425 Kč. Dne 7. 6. 2024 bylo vloženo bankomatem 51 000 Kč, dne 6. 6. 2024 přišlo od [jméno] [příjmení] 22 500 Kč. Za červen 2024 bylo vyplaceno nemocenské 5 250 Kč. Dále byly prováděny zahraniční platby v [anonymizováno] a [příjmení] [jméno] v €. Dne 30. 7. 2024 bylo připsáno od [jméno] [příjmení] 24 000 Kč.

33. Z výpisu účtu [jméno] [příjmení] č. [bankovní účet] za období od 1. 5. 2023 do 31. 12. 2023 odvolací soud zjistil, že počáteční zůstatek činil 414 174,19 Kč a konečný zůstatek činil 101 203,41 Kč. Bylo provedeno 119 kreditních položek a 678 debetních. Celkové příjmy dosáhly 2 950 345,57 Kč a celkové výdaje se rovnaly 3 263 316,35 Kč. Příchozí platby jsou evidovány od [právnická osoba] a [právnická osoba] Dne 10. 5. 2024 byla přijata výplata pojistné události ve výši 22 400 Kč. Rovněž jsou evidovány příchozí platby z účtu [jméno] [příjmení], dříve [příjmení], u [právnická osoba] Jsou prováděny platby kartou v květnu 2023 ve [obec] (€) a v [anonymizováno 5 slov]). Jinak jsou zaznamenány běžné platby kartou a trvalé příkazy bez bližší specifikace. Dne 1. 6. 2023 byl od finančního úřadu vrácen daňový bonus 15 204 Kč. Dne 19. 6. 2023 byly provedeny platba kartou v [anonymizována dvě slova]). Dne 3. 7. 2023 bylo vyplaceno nemocenské za duben 2023 ve výši 4 208 Kč. Příchozí platby jsou zaznamenány také od [právnická osoba] V červnu 2023 bylo placeno kartou v [země] ([anonymizováno]) a v srpnu 2023 ve [anonymizováno] (€) a v [anonymizována dvě slova]). Bylo vyplaceno nemocenské za období 16. až 31. 10. 2023 ve výši 2 192 Kč a za listopad 2023 ve výši 4 530 Kč. Dne 13. 12. 2023 bylo vyplaceno pojistné plnění od [právnická osoba] ve výši 30 200 Kč.

34. Z daňového přiznání včetně rozvahy a výkazu zisku a ztrát [právnická osoba], s. r. o. za období od 2. 6. 2022 do 31. 12. 2022 odvolací soud zjistil, že zisk, obrat, odpisy a daň byly nulové. Základní kapitál 200 000 Kč byl kryt závazkem 200 000 Kč jakožto záloha výplaty podílu na zisku.

35. Z daňového přiznání včetně rozvahy a výkazu zisku a ztrát [právnická osoba], s. r. o. za rok 2023 odvolací soud zjistil zisk ve výši 342 183 Kč, odpisy byly nulové, obrat činil 4 297 111 Kč, daň byla vyměřena ve výši 66 500 Kč. Aktiva, resp. pasiva se rovnala 3 660 000 Kč. Pohledávky činily 1 906 000 Kč, peněžní prostředky 1 733 000 Kč, závazky 3 184 000 Kč, základní kapitál 200 000 Kč, tržby 4 297 000 Kč, výkonová spotřeba 3 641 000 Kč, mzdové náklady 298 000 Kč, výsledek hospodaření po zdanění 276 000 Kč, obrat 4 297 000 Kč.

36. Z oznámení údajů Finančního úřadu pro [část Prahy] zjistil, že [jméno] [příjmení] v roce 2023 vykázala úhrn příjmů ze závislé činnosti ve výši 68 700 Kč jakožto dílčí základ daně, dále dílčí základ daně ze samostatné činnosti 240 800 Kč při příjmech 602 000 Kč a výdajích ve výši 60% paušálu. Základ daně činil 309 500 Kč, daň byla vyměřena ve výši 46 425 Kč a po uplatnění slevy na poplatníka a zvýhodnění na dítě bylo předepsáno k placení 381 Kč.

37. Z výpisu účtu otce č. [bankovní účet] za období od 1. 1. 2024 do 31. 7. 2024 odvolací soud zjistil, že počáteční a konečný zůstatek činil - 10,01 Kč. Dne 3. 4. 2024 otec vložil pokladnou 200 Kč, jinak jsou z účtu strhávány bankovní poplatky, jiné pohyby nejsou.

38. Ze zprávy České správy sociálního zabezpečení ze dne 30. 7. 2024 odvolací soud zjistil, že otec pobírá invalidní důchod prvního stupně v aktuální výši 8 275 Kč měsíčně.

39. Z posudku o invaliditě ze dne 3. 6. 2024 odvolací soud zjistil, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu otce poklesla jeho pracovní schopnost o 70 %. Den změny stupně invalidity nastal 2. 12. 2023.

40. Z potvrzení o zdanitelných příjmech vystaveného společností [právnická osoba] odvolací soud zjistil, že úhrn příjmů ze závislé činnosti u otce za období leden až červenec 2024 činil 59 317 Kč.

41. Z potvrzení o výši měsíčního příjmu vystaveného společností [právnická osoba] odvolací soud zjistil, že příjem otce za prosinec 2023 činil 13 612 Kč čistého.

42. Z potvrzení o zdanitelných příjmech vystaveného [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] odvolací soud zjistil, že úhrn příjmů ze závislé činnosti u otce za období květen až prosinec 2023 činil 48 000 Kč, na dani sraženo zvláštní sazbou 7 200 Kč, a za období leden až červen 2024 činil 36 000 Kč, na dani sraženo zvláštní sazbou 5 400 Kč. Hrubá mzda určena ve výši 6 000 Kč měsíčně na základě dohody o provedení práce.

43. Z potvrzení o výdělcích matky za období 11/ 2023 - 6/ 2024 odvolací soud zjistil, že průměrný čistý příjem činil 65 248 Kč měsíčně. Dále v období 11/ 2023 - 3/ 2024 bylo vypláceno další plnění 500 Kč měsíčně a od dubna 2024 nadále je vypláceno 2 300 Kč měsíčně.

44. Z výpisu úvěrového účtu matky č. [bankovní účet] za období od 1. 1. 2023 do 6. 8. 2024 odvolací soud zjistil, že byl čerpán úvěr ve výši 3 920 000 Kč dne 31. 3. 2020. Úvěr je pravidelně splácen, k 31. 7. 2024 činil zůstatek ke splacení 3 477 830,92 Kč.

45. Ze spořicího účtu matky č. [bankovní účet] za období od 1. 5. 2023 do 31. 7. 2024 odvolací soud zjistil, že počáteční zůstatek činil 193 711,10 Kč a konečný zůstatek činil 240 260,01 Kč. Na účtu probíhají převody z běžného účtu matky a účtu [anonymizováno] vedených u [právnická osoba]

46. Z výpisu účtu matky č. [bankovní účet] za období od 1. 5. 2023 do 31. 7. 2024 odvolací soud zjistil, že počáteční zůstatek činil 511,54 Kč a konečný zůstatek činil 72 899,65 Kč Celkem za uvedené období bylo připsáno 1 748 402,16 Kč a odepsáno celkem 680 916,66 Kč. Jsou činěny běžné platby kartou. Dne 12. 5. 2023 bylo zaplaceno 129 000 Kč za kompletní léčbu rovnátky pro nezletilého. Dne 9. 5. 2023 bylo vloženo 130 000 Kč v hotovosti. Je splácen úvěr ve výši 13 459 Kč měsíčně. Dochází k přeposílání peněz mezi tímto účtem a účtem matky u [právnická osoba] a mezi tímto účtem a spořicím účtem matky u [právnická osoba] Je placeno 800 Kč měsíčně za stravné ve školní jídelně pro nezletilého, dále 2 603 Kč měsíčně jako zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Na účet přichází matčina mzda. Od ledna 2024 je připisováno od úřadu práce náhradní výživné 3 000 Kč měsíčně. Dne 18. 1. 2024 byl zaplacen členský příspěvek za nezletilého za 1. pololetí 2024 výši 4 000 Kč, dne 25. 3. 2024 byly zaplaceny 4 000 Kč jako záloha letního tábora pro nezletilého. Měsíčně je placeno 1 616 Kč za vyúčtování [anonymizováno]. Dne 9. 5. 2024 bylo zaplaceno 8 620 Kč za letní soustředění nezletilého v [obec]. Matka měsíčně spoří 1 500 Kč na penzijní připojištění. Dne 2. 5. 2024 zaplatila daň z nemovitostí ve výši 1 587 Kč. Matka měsíčně investuje 1 000 Kč do podílových fondů. Dne 25. 6. 2024 byl zaplacen doplatek letního tábora pro nezletilého ve výši 3 850 Kč.

47. Z výpisu účtu matky č. [bankovní účet] za období od 1. 1. 2024 do 31. 7. 2024 odvolací soud zjistil, že počáteční zůstatek činil 11 536,29 Kč, konečný zůstatek činil 3 181,25 Kč. Příjmy činily 412 978 Kč a výdaje 421 333,01 Kč. Bylo provedeno 28 kreditních a 45 debetních položek. Na účtu dochází k přeposílání cca 50 000 Kč měsíčně mezi účtem matky tímto a účtem se jménem matky vedeným u [právnická osoba] [bankovní účet]. Jsou prováděny splátky kreditní karty. Z účtu [jméno] [příjmení] je připisováno 3 500 Kč měsíčně, jakožto výživné pro nezletilého s tím, že v lednu 2024 bylo připsáno pouze 3 000 Kč. Dne 30. 1. 2024 byly odepsány 3 000 Kč na spoření nezletilého, dne 1. 6. 2024 se jednalo o částku 2 000 Kč, dne 7. 7. 2024 šlo o částku 1 000 Kč. Dne 6. 6. 2024 bylo připsáno od [jméno] [příjmení] 40 000 Kč s poznámkou„ pro [anonymizováno] k [anonymizována dvě slova]“. Měsíčně je placeno 959 Kč životní pojištění a 2 281 Kč pojištění s poznámkou [jméno] [příjmení].

48. Z výpisu účtu matky č. [bankovní účet] za období od 1. 5. 2023 do 31. 12. 2023 odvolací soud zjistil, že počáteční zůstatek činil 5 232,65 Kč a konečný zůstatek 11 536,29 Kč. Bylo provedeno 41 kreditních a 48 debetních položek. Dochází k přeposílání cca 50 000 Kč měsíčně mezi účtem matky tímto a účtem se jménem matky vedeným u [právnická osoba] [bankovní účet]. [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo připsáno 4 300 Kč v měsíci červnu, červenci, srpnu, září, říjnu, listopadu a prosinci. 3 500 Kč vždy měsíčně jako výživné pro nezletilého [jméno]. Dále s poznámkou spoření pro nezletilého bylo odepsáno vždy 1 000 Kč dne 3. 7. 2023, 5. 8. 2023, 7. 9. 2023, 1. 10. 2023 a 6. 12. 2023. Trvalým příkazem je placeno životní pojištění 959 Kč měsíčně a pojištění matka 2 281 Kč měsíčně. Z účtu jsou prováděny splátky kreditní karty. K účtu jsou vedeny kreditní karty. Dne 7. 9. 2023 bylo vloženo v hotovosti 77 000 Kč. V listopadu 2023 bylo zaplaceno pojištění bytu 8 355 Kč. Dne 21. 12. 2023 bylo připsáno 21 302 Kč od [právnická osoba] Dne 27. 12. 2023 bylo zaplaceno povinné ručení 14 323 Kč.

49. Ze zprávy kolizního opatrovníka ze dne 22. 8. 2024 odvolací soud zjistil, že dne 15. 8. 2024 byl proveden pohovor dvěma sociálními pracovnicemi s nezletilým. Ten uvedl, že hraje fotbal v [obec], tréninky má třikrát týdně, zápasy jsou o víkendu. Letos byl o prázdninách třetím rokem na táboře v [obec], dále byl s mámou v Itálii. K rodinné situaci uvedl, že asi před rokem se s tátou nebavil, od dubna 2024 se však situace změnila a nezletilý se s tátou pravidelně stýká. O prázdninách byl s tátou týden v červenci a čeká ho i týden v srpnu. Na dotaz, zda se těší, odpověděl, že ano. S tátou je to super, jezdí na motokáry, do jump arény a na různé výlety. Přál by si se s tátou vídat více, ale rozhodně si nepřeje, aby mu styky upravoval soud. Máma nemá problém, pokud přijde s tím, že chce být u táty nebo s ním někam jet. Stejně tak táta, rodiče se dokáží domluvit. S mámou bydlí sám, u táty má vlastní pokoj. Je tam ještě jeho manželka a občas nevlastní bratr z tátova předchozího vztahu, který za tátou jezdí. S manželkou otce nemá žádné problémy. Je moc milá a v pohodě. Pokud je u táty, dostává od něj kapesné a vždy, kdy si řekne, že by chtěl s kamarády do kina, tak mu táta peníze dá. Pokud má narozeniny nebo Vánoce, dostává od otce dárky. U mámy je to stejné, dostává kapesné, nebo pokud potřebuje na zábavu peníze, dostane. Dárky dostává také. Oba rodiče se zajímají o jeho kroužky. Pokud má zápas ve fotbale, chodí tam máma i táta, ale nikdy společně, vždy je tam jeden z nich.

50. Skutkový stav po doplnění dokazování doznal dílčích změn, byl zjištěn v úplném rozsahu potřebném posouzení věci a odvolací soud dospěl nad rámec skutkových zjištění soudu prvního stupně k závěru, že u otce došlo ke změně pracovní schopnosti, kdy od 2. 12. 2023 byl u něho shledán III. stupeň invalidity pro pokles pracovní schopnosti o 70 %. Nadále pobírá invalidní důchod I. stupně ve výši 8 275 Kč měsíčně, rozhodnutí o nové výměře invalidního důchodu zatím nebylo vydáno. Otec je od května 2023 zaměstnán jako administrativní pracovník ve [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] na základě dohody o provedení práce a jeho průměrný čistý příjem za období květen 2023 - červen 2024 činil v průměru 5 100 Kč čistého měsíčně. Dále je zaměstnán na základě pracovní smlouvy u společnosti [právnická osoba], rovněž jako administrativní pracovník, kdy v období květen - prosince 2023 dosahoval průměrného čistého výdělku necelých 14 000 Kč měsíčně. V roce 2024 došlo poklesu příjmu na průměrných 8 474 Kč hrubého měsíčně, tj. 6 083 Kč čistého měsíčně (vypočteno pomocí internetové kalkulačky).

51. Společnosti, u kterých byl otec zaměstnán do jara 2023, a to [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba] byly zrušeny s likvidací a zanikly, likvidační zůstatky byly nulové. Rovněž bylo rozhodnuto o zrušení spolku [anonymizována dvě slova] s likvidací, kde otec vykonával funkci statutárního orgánu. Čtyři dny po rozhodnutí o zrušení tohoto spolku vznikl [příjmení] [příjmení], z. s. se shodným účelem jako likvidovaný [anonymizována dvě slova] a statutárním orgánem je manželka otce. Ta je společně s otcem členem správní rady spolku. V červnu 2022 byla založena [právnická osoba], s. r. o., kdy jejím společníkem byla [právnická osoba], s. r. o. Následně od 17. 4. 2023 byla jejím jediným společníkem společnost [právnická osoba], jejíž obchodní podíl byl za dva měsíce snížen na 80 % a po roce navýšen na 95 %. Od 13. 4. 2023 je jednatelem manželka otce. Dne 26. 4. 2023 vznikla společnost [právnická osoba] Společnost založila manželka otce a zároveň byla prvním jednatelem. Svůj obchodní podíl v rozsahu 90 % převedla na společnost [právnická osoba] a podíl v rozsahu 10 % byl převeden na třetí osobu. [právnická osoba], která je většinovým vlastníkem společností [právnická osoba] a [právnická osoba], byla založena dne 14. 1. 2023. Zakládajícím společníkem byla společnost entrepreneuship, s. r. o., která dne 18. 4. 2023 převedla svůj celý obchodní podíl na manželku otce, která je rovněž od 6. 4. 2023 jednatelem společnosti.

52. Hospodaření společnosti [právnická osoba] v roce 2023 skončilo ziskem po zdanění ve výši 123 000 Kč a obrat činil více než 1,5 milionu Kč. [právnická osoba] v roce 2022 nevykazovala žádnou hospodářskou činnost a v roce 2023 hospodařila se ziskem 276 000 Kč po zdanění, přičemž obrat činil více než 4,25 mil. Kč. [právnická osoba] v roce 2023 hospodařila se ztrátou 2,25 mil. Kč, kdy majetek společnosti přesahuje 6,25 mil. Kč, obrat dosáhl 7,75 mil. Kč, avšak výkonová spotřeba dosáhla necelých 9,5 mil. Kč.

53. Na účet manželky otce u [právnická osoba] přichází platby z jejího účtu u [právnická osoba], nejsou však evidovány odchozí platby zpět. Dále jsou zřejmé příchozí platby od [anonymizována tři slova] , [anonymizována dvě slova]., [právnická osoba], [právnická osoba] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. V loňském roce jsou uvedeny příchozí platby také ze [právnická osoba], [anonymizována dvě slova]. Manželka otce také pobírala nemocenské, a to i v době, kdy byly prováděny platební kartou k tomuto účtu transakce v zahraničí. Další příjmy tvoří také pojistné plnění a daňový bonus od finančního úřadu. Příjmy na účet manželky otce za období květen 2023 - červenec 2024 činily celkem necelé 4 320 000 Kč, tj. v průměru 288 000 Kč měsíčně. Výdaje na účtu jsou tvořeny trvalými příkazy bez bližší identifikace a transakce platební kartou, a to jak v České republice, tak v zahraničí, a to ve [příjmení] [anonymizováno] [země], [příjmení] [anonymizováno], [země], [země] [anonymizováno] [země]. Výdaje na účtu manželky otce za období květen 2023 - červenec 2024 činily celkem cca 4 677 000 Kč, tj. v průměru 311 800 Kč měsíčně.

54. Matka pracuje jako advokátní koncipientka s celkovým čistým příjmem v období listopad 2023 - červen 2024 v průměru 66 423 Kč měsíčně. V březnu 2020 čerpala úvěr ve výši necelé 4 mil. Kč na pořízení bytu, který pravidelně splácí po 13 459 Kč měsíčně. Matka má spořicí účet, na nějž přichází platby z jejího běžného účtu a odchází zpět. Aktuální úspory činí cca 240 000 Kč. Jediným příjmem matky na běžný účet je její mzda. Za otce platí výživné pro nezletilého jeho matka na matčin účet ve výši 3 000 - 4 000 Kč měsíčně. Od ledna 2024 je pobíráno náhradní výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně. Matka si půjčila na synova rovnátka 130 000 Kč, která v květnu 2023 zaplatila. Na účet vložila 77 000 Kč jako výživné placené otcem v hotovosti z minulé doby. Také obdržela dárek narozeninám, a to částku 40 000 Kč. Matka platí 2 603 Kč měsíčně zálohy na služby spojené s užíváním bytu, sobě platí 1 500 Kč měsíčně na penzijní připojištění a také investuje 1 000 Kč měsíčně do podílových fondů, za služby mobilního operátora utratí 1 616 Kč měsíčně. Dále si platí životní a investiční pojištění v celkové výši 3 240 Kč měsíčně. Ročně platí pojištění bytu 8 355 Kč, povinné ručení 14 323 Kč a daň z nemovitostí ve výši 1587 Kč. Matka má dva běžné účty, mezi nimiž dochází k přeposílání peněz.

55. Ve vztahu k nezletilému matka platí měsíčně 800 Kč stravné ve školní jídelně, za fotbal platí 4 000 Kč pololetně. Nezletilý byl na letním táboře za 7 850 Kč a na letním fotbalovém soustředění za 8 620 Kč. Měsíčně mu spoří v průměru 1 000 Kč.

56. Ve vztahu ke styku nezletilého s otcem se situace změnila, kdy od dubna 2024 se spolu pravidelně stýkají. Vše je na vzájemné domluvě, matka styku nijak nebrání. Nezletilý si to s otcem užívá, přál by si vídat se více, rozhodně si nepřeje soudní úpravu styku. S manželkou otce vychází v pohodě. Od obou rodičů dostává dárky nebo kapesné. Oba se zajímají o jeho fotbal.

57. Odvolací soud v rámci předvídatelnosti soudního rozhodnutí (§ 6 o. s. ř., § 13 o. z.) a s ohledem na změnu skutkového stavu ve vztahu k úpravě styku otce s nezletilým seznámil účastníky řízení se svým názorem na věc v této části a na to otec vzal své odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně ve výroku II. zpět. Proto se odvolací soud dále zabýval jen otázkou snížení výživného.

58. Soud prvního stupně správně aplikoval ustanovení odkazovaná shora v bodě č. 3 odůvodnění a pro úplnost odvolací soud cituje následující ustanovení, které soud prvního stupně podle obsahu odůvodnění napadeného rozsudku použil.

59. Podle § 910 odst. 1 o. z. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

60. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

61. Podle § 917 o. z. rozhoduje-li soud o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti nebo o vyživovací povinnosti předka k nezletilému dítěti, které nenabylo plné svéprávnosti, a majetkové poměry osoby výživou povinné to připouštějí, lze za odůvodněné potřeby dítěte považovat i tvorbu úspor, nevylučují-li to okolnosti zvláštního případu; poskytnuté výživné přechází do vlastnictví dítěte. O správě takto poskytnutých částek platí obecná pravidla o jmění dítěte.

62. Podle § 919 věty první o. z. nežijí-li spolu rodiče nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, a nedohodnou-li se o plnění vyživovací povinnosti k dítěti, nebo žijí-li rodiče takového dítěte spolu, ale jeden z nich vyživovací povinnost k dítěti neplní, postupuje soud podle § 915 až 918.

63. Podle § 922 odst. 1 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

64. Podle rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 5. 9. 1973, sp. zn. 12 Co 140/73, publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. R 27/1974, pro posouzení předpokladů ke změně pravomocného rozsudku o výživném (§ 99 odst. 1 zák. o rod., nyní § 923 odst. 1 o. z.) musí být doložen závěr, že došlo ke změně poměrů a že v důsledku toho je třeba změnit i výši výživného. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 1966, sp. zn. 5 Cz 67/66, publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. R 3/1967, při posuzování změněných poměrů je nutno přihlížet ke všem okolnostem, které by mohly odůvodnit změnu výživného. Důvodem ke změně vyživovací povinnosti rodičů je jen taková změna okolností, za nichž bylo dosud výživné určeno, jež se výraznějším způsobem projeví v poměrech účastníků.

65. Citovaná judikatura je použitelná i v poměrech o. z. a § 475 odst. 1 z. ř. s., podle kterého změní-li se poměry, může soud změnit rozhodnutí (…) o výživném pro nezletilé dítě. Podle tohoto ustanovení je tedy zapotřebí, aby nastala, resp. byla zjištěna změna poměrů, které ovlivňují kritéria rozhodná pro stanovení výše výživného, a v kladném případě zároveň posoudit, zda taková změna poměrů odůvodňuje také změnu dosavadního soudního rozhodnutí.

66. Základními hledisky pro určení výše výživného nesporně jsou odůvodněné potřeby dítěte, jeho majetkové poměry a schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného rodiče. Platí i pravidlo, že životní úroveň rodičů a dětí má být v zásadě stejná (viz nález Ústavního soudu České republiky ze dne 16. 12. 2015, sp. zn. IV. ÚS 650/15). Ostatně tak stanoví § 913 odst. 1, § 915 odst. 1 a 2 o. z.

67. Pokud má být životní úroveň dítěte shodná s životní úrovní rodičů, měl by ji soud při určování výše výživného pro nezletilé děti, z úřední povinnosti komplexně zjišťovat. Zákon výslovně ukládá soudu povinnost vycházet při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů nejen z fakticity příjmů povinného, resp. z reálných majetkových poměrů povinného, ale z potenciality příjmů povinného (viz nález Ústavního soudu ze dne 12. 9. 2016, sp. zn. I. ÚS 1356/16).

68. Jakkoli se nejedná o osobu povinnou k poskytování výživného, je zřejmé, že přítel rodiče s ním žije ve společné domácnosti a podílí se na uspokojování potřeb rodiny. I taková blíže specifikovaná částka by mohla nalézat odraz v poměrech rodiče, kterému bylo nezletilé dítě svěřeno do výchovy, a tím i v poměrech nezletilého dítěte. Jedná se tedy o otázku životní úrovně rodiče a nezletilého dítěte, která je ze své podstaty založena na fakticitě, nikoli na„ pouhé“ právní stránce. Podíl např. druha na uspokojování potřeb rodiny se na životní úrovni člena rodiny projeví fakticky vždy (rozdíl je jen v míře); nepřihlížet k tomu by bylo v rozporu s reálným dějem, konstruováním fikce (což by mohlo vést až k absurdním důsledkům), k čemuž však není žádného rozumného důvodu (srov. nález Ústavní soud ze dne 7. 3. 2007, sp. zn. I. ÚS 527/06). Při určování výše výživného je třeba přihlížet nejen k fakticky dosahovaným příjmům a majetkovým poměrům otce, ale i jeho současné manželky (viz nález Ústavního soudu ze dne 14. 6. 2016, sp. zn. II. ÚS 756/16).

69. Odvolací soud dospěl shodně se soudem prvního stupně k závěru, že jak na straně nezletilého, tak na straně obou rodičů nedošlo od poslední úpravy výživného k takové změně poměrů, která odůvodňuje snížení výživného stanoveného otci (§ 923 odst. 1 o. z. ve spojení se shora citovanými judikaturními závěry), a považuje právní posouzení věci, jak je provedl soud prvního stupně, za správné, přičemž lze též odkázat na body [číslo] až 35. odůvodnění napadeného rozsudku.

70. Naposledy o výživném stanoveném otci pro nezletilého bylo rozhodováno dne 8. 3. 2023 a dosavadní výživné ve výši 17 000 Kč měsíčně bylo stanoveno s účinností od 1. 9. 2022. Na straně nezletilého nedošlo od té doby k radikální změně poměrů, neboť stále navštěvuje II. stupeň základní školy, věnuje se placené zájmové činnosti, avšak v květnu 2023 byla pořízena rovnátka za 129 000 Kč. Matka změnila zaměstnavatele a došlo k nárůstu jejího měsíčního čistého výdělku o cca 13 000 Kč na 60 000 Kč. K jiným změnám na straně matky nedošlo. V řízení před soudem prvního stupně bylo zjištěno, že žije s druhem, nyní tomu tak již není.

71. Pokud jde o poměry otce, při posledním rozhodování soudu o výživném byly uvažovány jeho příjmy, a to jak peněžité, tak nepeněžité ve výši necelých 100 000 Kč měsíčně. Nyní již nepožívá zaměstnanecké benefity (strava, automobil, bydlení a další) tak, jako tomu bylo v minulosti. Pracuje na zkrácený pracovní úvazek od května 2023 u jiných subjektů, jeho celkový příjem za období květen až prosinec 2023 dosahoval cca 19 000 Kč čistého měsíčně a k tomu pobíral invalidní důchod prvního stupně ve výši 7 915 Kč měsíčně. Tedy v rozhodném období roku 2023 činil otcův celkový peněžitý příjem necelých 27 000 Kč měsíčně. V roce 2024 došlo k poklesu jeho výdělků na cca 11 200 Kč čistého měsíčně a invalidní důchod I. stupně byl valorizován na částku 8 275 Kč měsíčně, tudíž celkový průměrný čistý příjem otce ve sledovaném období roku 2024 dosahuje necelých 19 500 Kč měsíčně. Současně došlo k zásadní změně jeho zdravotního stavu, kdy od prosince 2023 u něho byla shledána invalidita III. stupně se zachováním pracovní schopnosti v rozsahu 30 %. Do konce roku 2023 vykonával pracovní činnost celkem na cca tříčtvrtinový úvazek. Nyní tedy pracuje nad rámec zachované pracovní schopnosti. O nové výměře invalidního důchodu nebylo doposud rozhodnuto, ale s ohledem na způsob výpočtu invalidního důchodu lze očekávat přiznání ve výši cca dvojnásobku. Invalidní důchod tvoří základní a procentní výměra. Základní výměra činí 10 % průměrné mzdy měsíčně. Procentní výměra se stanoví procentem z výpočtového základu měsíčně ve výši 0,5 % u prvního stupně invalidity a 1,5 % u třetího stupně invalidity. Procentní výměra tak bude navýšena o dvojnásobek své výše (na trojnásobek). Základní výměra v roce 2024 činí 4 400 Kč měsíčně (§ 3 nařízení vlády č. 286/2023 Sb.). Tedy procentní výměra u dosavadního důchodu otce činí 3 785 Kč (8 275 Kč - 4 400 Kč). U nově přiznávaného důchodu by tak procentní výměra měla činit 11 355 Kč (3 x 3 785 Kč). Lze tak očekávat rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu III. stupně ve výši 15 755 Kč (pro rok 2024), avšak s účinností od 2. 12. 2023, kdy pro prosinec 2023 bude náležet nižší základní výměra. K uvedenému lze dospět za použití § 41 odst. 1 až 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Tedy pokles otcových výdělků v roce 2024 je kompenzován.

72. Další změnou v poměrech otce je uzavření manželství s [jméno] [příjmení], dříve [příjmení] dne [datum]. Skutečnost, že manželé si dohodli režim odděleních jmění, nemá žádný vliv na posouzení poměrů otce a jeho životní úrovně. Tu sdílí se svou manželkou na základě společného soužití a vzájemné vyživovací povinnosti manželů ve smyslu § 697 odst. 1 o. z., a to v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Proto v souladu se shora uvedenou judikaturou (viz bod č. 68 odůvodnění) je třeba zhodnotit i poměry manželky otce. Uvedený právní závěr se použije i na soužití nesezdaného páru ve smyslu shora citované judikatury. Bylo by tak postupováno shodně i v případě, kdyby otec a jeho manželka nebyli manželé, a proto smluvený režim oddělených jmění za trvání jejich manželství nemá žádný vliv. Otec tak sdílí životní úroveň své manželky, která je na základě výsledků provedeného dokazování nadstandardní. Manželka otce měsíčně hospodaří v průměru se 300 000 Kč měsíčně, to pak odráží nadstandardní životní úroveň její i otce nezletilého. Nadto je třeba přihlédnout, že otec na bydlení ve společné domácnosti s manželkou ničím nepřispívá. Pokud pobývá na Slovensku, když jede za svým druhým synem, tak bydlí bezplatně u svých rodičů. V tomto směru mu žádné náklady nevznikají. Jde-li o majetkové poměry manželky otce, tak ta vlastní několik společností provozujících zdravotnické zařízení. Tyto společnosti byly založeny v době kolem uzavření manželství s otcem. Jsou provázány se společnostmi, u kterých otec dříve pracoval a které i v minulosti také vlastnil, než je převedl [jméno] [příjmení] jako bezcenné, jak uváděl v minulém soudním řízení. Je tedy zřejmé, že v poměrech otce vyjma změny jeho zdravotního stavu nedošlo k žádným změnám.

73. Proto odvolací soud dospěl k závěru, že dosavadní výše výživného ve výši 17 000 Kč měsíčně zahrnující spořicí složku ve výši 4 000 Kč měsíčně ve smyslu § 917 o. z. odpovídá všem zákonem uvedeným kritériím pro určení výživného a ve věci nedošlo k takové změně poměrů, která by odůvodňovala jeho snížení stanoveného otci.

74. Soud prvního stupně postupoval správně, jestliže návrh otce na snížení výživného zamítl jako nedůvodný. Rovněž rozhodnutí o náhradě nákladů řízení správně vychází z § 23 věty první z. ř. s .

75. S ohledem na shora uvedené závěry odvolací soud zčásti zastavil řízení o odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně ve výroku II. podle § 207 odst. 2 věty první o. s. ř. a dále rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I. a III. jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

76. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 o. s. ř. a § 23 věty první z. ř. s., neboť neshledal žádné okolnosti případu odůvodňující přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků řízení, resp. podle § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř., když odvolací řízení bylo zčásti zastaveno. Odvolací soud nepovažuje odvolání otce za šikanózní, neboť nelze uzavřít, že již od svého podání je zjevně bezúspěšným anebo svévolným uplatňováním práva. Otec, jako každý účastník řízení má právo na projednání svého opravného prostředku a na uvedených závěrech nic nemění ani skutečnost, že otec na svém odvolání v části o snížení výživného setrval i přes sdělení předběžného názoru odvolacího soudu v této věci. Není pravdou, že by otec návrh na snížení výživného podával opakovaně. Posledně vedené řízení bylo o zvýšení výživného k návrhu matky a otec v něm navrhoval jeho zamítnutí a případné snížení výživného. Opakovaně (dvakrát) bylo k návrhu otce vedeno řízení o změně péče, které bylo pro zpětvzetí návrhu vždy pravomocně zastaveno. Tato otázka tedy není předmětem odvolacího řízení. Jestliže otec vzal zčásti své odvolání (ve vztahu k úpravě styku) zpět, bylo tomu tak jen pro změnu skutkového stavu, ke které došlo po vyhlášení napadeného rozsudku, a s respektem k přání nezletilého.