103 Co 17/2023 - 805

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Šebka a soudců Mgr. Jana Podaného a Mgr. Vladimíra Soukupa ve věci žalobkyň: a) [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] b) [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0] obě zastoupeny advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] za účasti účastníků: 1) [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupený advokátkou JUDr. Vladanou Tikalovou sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] 2) [Jméno zainteresované společnosti 1/0], IČO [IČO zainteresované společnosti 1/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 1/0] zastoupený advokátem [Anonymizováno], sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 1/0] o nahrazení rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, o vydání věcí, o odvolání žalobkyň, účastníka 1) a účastníka 2) proti rozsudku Okresního soudu Praha-západ č. j. 18 C 280/2018-515 ze dne 22. 12. 2022 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích III., IV. a V. mění ohledně pozemků parcela č. [Anonymizováno] a parcela č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] tak, že žalobkyně jsou spoluvlastnicemi, každá v rozsahu spoluvlastnického podílu o velikosti ideální , části pozemku parcela původ Pozemkový katastr č. [Anonymizováno], nyní pozemky dle geometrického plánu vyhotoveného [tituly před jménem] [jméno FO], č. plánu [Anonymizováno] a ověřeného úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum] pod č. [Anonymizováno], který je nedílnou součástí rozsudku soudu prvního stupně, označené jako pozemky parcela č. [Anonymizováno], o výměře 1 734 m2, a parcela č. [Anonymizováno], o výměře 3 573 m2, to vše v katastrálním území [adresa], a že se též v tomto rozsahu nahrazuje rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského úřadu pro Středočeský kraj a hl. město Prahu ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno].

II. Účastníci 1) a 2) jsou povinni zaplatit žalobkyním náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyň.

III. Účastníci 1) a 2) jsou povinni zaplatit České republice – Okresnímu soudu [adresa]-západ soudní poplatek [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Účastníci 1) a 2) jsou povinni zaplatit České republice – Okresnímu soudu [adresa]-západ náhradu státem placených nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Účastník 2) je povinen zaplatit žalobkyním náhradu nákladů odvolacího řízení [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyň.

VI. Účastník 1) je povinen zaplatit žalobkyním náhradu nákladů odvolacího řízení [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyň.

Odůvodnění

1. Okresní soud [adresa]-západ rozsudkem č. j. [spisová značka] ze dne [datum] (dále též jen „rozsudek soudu prvního stupně“) nahradil rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hlavní město Prahu ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] (dále též jen „předmětné rozhodnutí správního úřadu“) tak, že žalobkyně jsou, každá v rozsahu ideální jedné poloviny, spoluvlastnicemi části původního pozemku parcela – původ pozemkový katastr (PK) č.[Anonymizováno][Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] - nyní podle katastru nemovitostí (KN) části pozemku parcela č. 283/2 v katastrálním území [adresa], vymezené geometrickým plánem číslo [hodnota]-15/2018 ze dne [datum] jako pozemek parcela č. [Anonymizováno] – lesní pozemek, o výměře 539 m; dále tak, že žalobkyně, každá v rozsahu ideální jedné poloviny, nejsou spoluvlastnicemi části původního pozemku PK parcela č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] - nyní podle katastru nemovitostí části pozemku parcela č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], vymezené geometrickým plánem číslo [hodnota]-[Anonymizováno] ze dne [datum] jako pozemky parcela č. [Anonymizováno] – ostatní plocha, ostatní komunikace, o výměře 800 m a parcela č. [Anonymizováno] – ostatní plocha, ostatní komunikace, o výměře 101 m; a dále že žalobkyně, každá v rozsahu ideální jedné poloviny, nejsou spoluvlastnicemi části původního pozemku PK parcela č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] - nyní podle katastru nemovitostí části pozemku parcela č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], vymezené geometrickým plánem č. [hodnota]-[Anonymizováno] ze dne [datum] jako pozemky parcela č. [Anonymizováno] – ostatní plocha, neplodná půda, o výměře 1734 m a parcela č. [Anonymizováno] – ostatní plocha, neplodná půda, o výměře 3573 m; s tím, že za tyto nevydané pozemky náleží žalobkyním náhrada podle § 11 odst. 2, § 11a a případně § 14 a § 16 zákona č. 229/1991 Sb. (výroky I., II., III., IV. a V. rozsudku). Dále rozhodl, že účastníci jsou povinni zaplatit žalobkyním na náhradě nákladů řízení [částka] k rukám zástupkyně žalobkyň, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok VI.), že účastníci jsou povinni zaplatit České republice – Okresnímu soudu [adresa]-západ soudní poplatek ve výši [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok VII.) a konečně, že účastníci jsou povinni zaplatit České republice – Okresnímu soudu [adresa]-západ na náhradě nákladů řízení státu [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok VIII.). Soud prvního stupně vyšel z toho, že žalobkyně podaly svou žalobu soudu prvního stupně dne [datum] coby žalobu dle části páté občanského soudního řádu. Domáhají se jí nahrazení shora uvedeného rozhodnutí Státního pozemkového úřadu (v celém rozsahu), když jím bylo ohledně pozemků vzniklých z původního pozemku PK parcela č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] - vymezených shora označeným geometrickým plánem jako pozemky parcela č. [Anonymizováno], parcela č. [Anonymizováno], parcela č. [Anonymizováno], parcela č. [Anonymizováno] a parcela č. [Anonymizováno], to vše v katastrálním území [adresa], obec [adresa] (dále též jen „předmětné pozemky“), rozhodnuto, že žalobkyně nejsou jejich spoluvlastnicemi (každá se spoluvlastnickým podílem o velikosti ideální jedné poloviny), z důvodu, že listina datovaná [datum], kterou měl být ohledně nich uplatněn restituční nárok dle zákona o půdě k jejich vydání, „nebyla správnímu orgánu doručena zákonnou cestou v zákonné lhůtě (do [datum]) k uplatnění nároku“. Žalobkyně uplatnily včas pouze restituční nárok podáním ze dne [datum], doručeným tehdejšímu Pozemkovém úřadu pro Prahu západ dne [datum], a to ohledně jiných pozemků. Předmětný restituční nárok žalobkyň ve smyslu zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále též jen „zákon o půdě“) byl proto uplatněn opožděně. Předmětné rozhodnutí správního úřadu bylo oprávněným osobám doručeno [datum], žaloba byla soudu podána [datum], tedy v zákonné lhůtě ve smyslu § 247 odst. 1 občanského soudního řádu (dále též jen „o.s.ř.“). Soud prvního stupně, oproti závěru správního úřadu – Státního pozemkového úřadu uzavřel, že předmětný restituční nárok byl uplatněn včas listinou z [datum], když sice v podacích denících tehdejšího Pozemkového úřadu [adresa]-západ neexistuje o jejím podání žádný záznam, není k dispozici originál listiny ani její kopie s podacím razítkem, avšak ve spise správního úřadu se nachází kopie této listiny. Podací razítka či potvrzení o osobním převzetí nejsou ani na dalších listinách, které jsou součástí správního spisu. Byl přitom zaevidován jiný restituční nárok uplatněný v předcházejícím období (v prosinci 1992). Je představitelné, že se oba tyto nároky řešily pod jedním interním číslem [hodnota], kdy pozemkový úřad „mohl mít za to, že žádost z [datum], stejně jako třeba dopis ze [datum], jsou jen dalšími doplněními žádosti z prosince 1992, a proto tyto listiny nezaevidoval jako nově uplatněný nárok pro své interní evidence uplatněných restitučních nároků“. V této evidenci pouze jeden záznam ohledně restitučního nároku žalobkyň s číslem [hodnota]. Datace tohoto záznamu je přitom k [právnická osoba]. [Anonymizováno], přestože nárok byl alespoň částečně uplatněný již [datum]. K takto pozdnímu zaevidování zřejmě došlo až v návaznosti na doplnění žádosti z [datum] o potřebné dokumenty. Je možnou variantou, že žalobkyně a) tuto listinu nesla osobně přímo na pozemkový úřad a poštou ji vůbec nezasílala. Správní spis ohledně restitučních nároků žalobkyň nebyl řádně veden, s odstupem řady let tento nepořádek v činnosti správního úřadu nelze klást k tíži žalobkyním z hlediska závěru o včasnosti jejich restitučního nároku. Zásadní je, že alespoň kopie listiny z [datum] ve správním spise byla. Současně je nutno přisvědčit závěrům, že tomu tak bylo do [datum], když pro to svědčí obsah dopisu žalobkyně a) ze dne [datum], obsahujícího „příslib“, že bude ještě jedna žádost v návaznosti na předchozí restituční žádost z [datum] podána. Druhá reálná kopie listiny mohla být onou přílohou, o níž se hovoří v dopise ze dne [datum] tehdejšího zástupce oprávněných osob [tituly před jménem] Höschla. Ten také v období kolem roku 2014 dvakrát žádal, aby byly nalezeny a prověřeny záznamy v podacích denících ohledně doručení žádosti z [datum]. Správní úřad přitom na předmětnou listinu, byť by měla vady a neúplnosti a byť by byla doručena (podle tvrzení správního úřadu) až v únoru 2005, nikterak nereagoval, ačkoliv to bylo jeho povinností ve smyslu tehdy účinného § 19 odst. 3 zákona č. 71/1967 Sb., správní řád. Nereagoval ani na doručení žádosti o vydání pozemků z roku 2004, které konkretizovaly (obecnou) žádost z [datum], neboť jí bylo (mimo jiné) požádáno vydání pozemků vzniklých z původního pozemku PK parcela č. [Anonymizováno], z nichž ani jeden nebyl předmětem žádosti z [datum]: Správní orgán ani zde vůči oprávněným osobám nereagoval, neinformoval je, že nárok nebyl uplatněn včas a jejich nárokem se navíc v budoucnu věcně zabýval – dříve totiž bylo rozhodováno ohledně jiných pozemků vzniklých z původního pozemku PK parcela č. [Anonymizováno] ve prospěch žalobkyň. Významné je rovněž to, že správní spis nebyl veden řádně, nebyl číslován, ve spise není založen originál listiny z [datum]. V podacích denících Okresního úřadu [adresa]-západ jsou nesrovnalosti, nelze například dohledat prokazatelně doručené žádosti o vydání tzv. lustračních osvědčení, ačkoliv jejich podání lze dovodit z reakce pozemkového úřadu. Na pozemkový úřad byl tehdy doručovány dokumenty, jejichž doručení nebylo nikam zaneseno. Až do roku 2017 správní orgán vůči žalobkyním uplatněné restituční nároky vždy rozhodoval věcně. Teprve od roku 2017 jsou jejich žádosti zamítány z důvodu opožděnosti, ačkoliv podací knihy existují již 26 let a pro správní orgán nebyly nedostupné ani v minulosti. Evidence čísla, pod kterým byla restituční žádost evidovaná v podacím deníku, nekoresponduje se spisovou značkou, pod kterou jí následně správní orgán vedl. Tehdejší praxe byla taková, že restituční nároky byly vedeny v jakési interní evidenci pozemkového úřadu, kam byly zapisovány zřejmě až po dodání příslušných podkladů. Proto nárok uplatněný dne [datum] byl do interní evidence zapsán až [právnická osoba]. [Anonymizováno] pod číslem [hodnota]. Tento postup není transparentní. Proto „nepořádek ve správním spise ani nedbalý postup správního orgánu nelze vzhledem k povaze věci a délce jejího řešení klást k tíži žalobkyním“. Soud prvního stupně tak uzavřel, že oprávněné osoby v projednávané věci uplatnily restituční nárok v zákonné lhůtě. Zde rovněž odkázal na obdobný závěr správního úřadu v jeho rozhodnutí ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], ohledně obdobného restitučního nároku žalobkyň. Dále soud prvního stupně dovodil, že pozemek PK parcela č. [Anonymizováno] byl na stát převeden v rozhodném období, a to na základě smlouvy z prosince [Anonymizováno], za účelem výstavby vodního díla – zdymadla u [adresa], uzavřené s tehdejšími původními vlastníky manžely [jméno FO] a [jméno FO], rolníky v [adresa]. Zde odkázal na rozhodnutí Krajského soudu v Praze ve věci jím vedené v odvolacím řízení pod sp. zn. [spisová značka]. Uzavření předchozí smlouvy v roce [Anonymizováno] bylo ve vztahu k uvedené PK parcele č. [Anonymizováno] pouze „určitou první fází převzetí pozemku státem, ale tím podstatným je, že na základě těchto jednání nedošlo ke ztrátě vlastnického práva původního vlastníka, ke kterému došlo až na základě smlouvy z prosince [Anonymizováno]“. Dále soud prvního stupně, s odkazem (na shora uvedené) rozhodnutí Krajského soudu v Praze vydané v odvolacím řízení vedeném pod sp. zn. 28 Co 380/2016 a další v odvolacím řízení vedeném pod sp. zn. 28 Co 287/2016, uzavřel, že je naplněn restituční důvod ve smyslu § 6 odst. 1 písm. k) zákona o půdě, tedy že předmětná kupní smlouva z prosince [Anonymizováno] byla manžely [jméno FO] coby převodci uzavřena v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. Z hlediska tísně zohlednil, že po komunistickém převratu [datum] se poměry v Československu významně změnily, a smlouva z prosince [Anonymizováno] tak byla uzavírána za zcela specifické situace, již v okamžiku, kdy byl přijat zákon č. 46/[Anonymizováno] Sb. o nové pozemkové reformě, podle něhož v případě výkonného zemědělce, jimiž manželé [jméno FO] byli, přesahovala-li výměra jeho půdy 50 ha, stát ji v tomto rozsahu vykoupil a v době výkupového řízení byl zemědělec omezen v nakládání se svým vlastnictvím pod podmínkou souhlasu Ministerstva zemědělství. Tato zákonná úprava tak [jméno FO] a [jméno FO] bránila, aby si za státu postoupené zemědělské pozemky pořídili jiné, přestože o to měli zájem. Rovněž byl účinný zákon č. 27/[Anonymizováno] Sb., o mechanizaci zemědělství, na základě kterého byly podle následných výměrů okresního národního výboru ze dne [datum] a [datum] manželům [jméno FO] nuceně vykoupeny velké stroje (traktor, pluh, mlátička atd.), které potřebovali ke své obživě. Nebýt změny režimu, mohli si manželé [jméno FO] koupit zemědělskou půdu k zemědělskému hospodaření za pozemky postoupené státu za účelem výstavby vodního díla [adresa] v neomezeném množství a na těchto za pomoci svého zemědělského vybavení pracovat. V důsledku postupu státu a změny společenské situace se namísto toho ocitli v ekonomické tísni, neboť jednak postoupili pozemky v mnohem větší, než dříve předpokládané výměře, přičemž byli jako výkonní zemědělci na ně svou výživou odkázáni, jednak se nemohli zbavit zadlužení v důsledku toho, že stát nesplnil svůj příslib vyplatit jim nejpozději do konce roku [Anonymizováno] subvenci na stavbu hospodářských stavení, což dokládá žádost [jméno FO] o zálohu [částka] na kupní cenu za postoupené pozemky ze dne [datum]. Sám pozemkový úřad v předcházejících svých rozhodnutích, například z [datum], sp. zn. [Anonymizováno], tíseň také dovodil, když vycházel ze svědeckých výpovědí pamětníků, a uzavřel, že [jméno FO] neměli jiné východisko, než smlouvy v tísni uzavřít, neboť jim bylo vyhrožováno vyvlastněním. V původní smlouvě z roku [Anonymizováno] a v protokolu o výkupu byl vždy předpokládán výkup části pozemku PK parcela č. [Anonymizováno] o výměře asi 9041 m2, zatímco ve skutečnosti byl, na základě smlouvy z prosince [Anonymizováno], vykoupen tento pozemek celý, o výměře asi 5x větší. Stát přitom jeho část vykupoval také za účelem poskytnutí náhrady vlastníkům rekreačních chat a vybudování nové rekreační oblasti u přehrady. Ohledně nápadně nevýhodných podmínek soud prvního stupně uzavřel, že manželům [jméno FO] nebyla za pozemky vyplacena spravedlivá cena. Jde zde o ekvivalentnost vzájemných plnění. Protože vykupované obytné a hospodářské budovy [jméno FO] byly zatopeny, zakoupili si náhradní usedlost, která byla ale ve značně horším stavu, její část bylo třeba zbourat a znovu vystavět. Tyto stavební náklady nebyly při stanovení náhrady zohledněny, proto jim měla být poskytnuta subvence. V potvrzení Ředitelství pro správu vodních cest z [datum] je výslovně uvedeno, že pokud by toto nebylo splněno, byli by manželé [jméno FO] těžce poškozeni. Tato subvence měla být vyplacena (byla přislíbena) do konce roku [Anonymizováno]. [jméno FO] si na výstavbu nových budov vzali úvěr se splatností do konce roku [Anonymizováno], neboť očekávali výplatu subvence. K tomu, ale vzhledem ke změně režimu a započetí represivní politiky státu vůči kulakům, kterými [jméno FO] byli, nedošlo. Ti tak museli sjednané úvěry prodlužovat, čímž se značně zadlužili. Současně jim byl zabaven živý a mrtvý inventář, přišli o značnou možnost obživy, za což jim také bylo později odmítnuto proplacení náhrad. Na věc je tak třeba nahlížet v širších souvislostech, v delším časovém období. Pozemek PK parcela č. [Anonymizováno] byl rovněž z velké části nad rámec výměry 9041 m zalesněn, nacházela se tam ložiska písku, který bylo možnost stavebně využít; ani za jednu z těchto komodit se manželům [jméno FO] odpovídající náhrady nedostalo. Výkupní cena neodpovídala ani vyhlášce č. 208/[Anonymizováno] Ú.l.I přijaté sice až v roce [Anonymizováno],[Anonymizováno]avšak se zpětnou účinností od [datum], ani odhadu [tituly před jménem] [jméno FO], který v doplňku ke svému odhadu z roku [Anonymizováno] stanovil cenu za 1 m pozemku PK parcela č. [Anonymizováno] na 2,50 Kčs/m, když v tomto ohledu uvedl, že cenu pozemku zjistil z koupí činěných před rokem [Anonymizováno], tedy obchodů starých asi 10 let. Fakticky však došlo k výkupu části pozemku PK parcela č. [Anonymizováno] za 1 Kčs/m. Ve smlouvě z roku [Anonymizováno] byla cena za část pozemku PK parcela č. [Anonymizováno] určena pouze neurčitě, stejně jako samotná výměra částí pozemku, které mají být v budoucnu na stát postoupeny. Proto nelze cenu uvedenou ve smlouvě z roku [Anonymizováno] jako 1 Kčs/m pozemku PK parcela č. [Anonymizováno] uvažovat jako závaznou, kterou by nebylo možné bez dalšího měnit, a to i s ohledem na předpisy, které byly přijímány se zpětnou účinností. V roce [Anonymizováno] mělo dojít, s ohledem na realizovaný převod vlastnictví, ke stanovení ceny aktuální, případně mělo být vyčkáno do přijetí nových oceňovacích předpisů, které následně přijaty se zpětnou účinností byly.

2. Následně se soud prvního stupně zabýval tím, zda vydání některých pozemků brání některá z překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě. Vyšel i z výsledků svého místního ohledání. Uzavřel ohledně pozemků parcela č. [Anonymizováno] a č. [Anonymizováno] dle geometrického plánu (dále též jen „předmětné břehové pozemky“), že leží pod výkupovou čárou vodního díla [adresa], že byly dotčeny výstavbou [adresa] přehrady, což mělo za následek trvalou změnu možností jejich využití, bránící jejich dalšímu zemědělskému nebo lesnímu využívání. Z vyjádření příslušného vodoprávního úřadu se podává, že jsou součástí vodního díla. Tomu lze také přisvědčit s ohledem na geologický proces abraze, který u těchto břehových pozemků probíhá. Dochází k obrušování hornin a vymývání zeminy, které způsobují rozšiřování vodní hladiny za hranice zátopové čáry, směrem právě po těchto pozemcích, ke stanovené výkupové čáře. Rozhodující zde přitom není, jak jsou pozemky evidovány v katastru nemovitostí, ale je nutné se zabývat jejich faktickým stavem. Fakticky se tak stávají postupně vodní plochou a lze uzavřít, že se stavbou vodního díla bezprostředně souvisí. Při místním šetření bylo zjištěno zatopení pozemku parcela č. [Anonymizováno] při možné hladině vzdutí v šířce pohybující se zhruba od 1 do 5 metrů; vzhledem ke geologickým procesům je dán předpoklad rozšiřování této plochy do budoucna. Z uvedeného důvodu také byla stanovena při projektování vodního díla výkupová čára. Proto je namístě tyto pozemky považovat za zastavěné ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě a nelze je vydat. U pozemků parcela č. [Anonymizováno] a č. [Anonymizováno] dle geometrického plánu je rovněž dána překážka jejich vydání ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě představovaná tím, že jsou zatížené veřejným užíváním. Pozemek parcela č. [Anonymizováno] dle geometrického plánu se nachází většinou své plochy na hlavní asfaltové komunikaci vedoucí na poloostrov Ždáň a v jejím bezprostředním okolí. Je téměř zcela „zastavěn pozemní komunikací“. Jde o asfaltovou komunikaci, výsledek stavební činnosti. U pozemku parcela č. [Anonymizováno] dle geometrického plánu se sice nejedná se o asfaltovou komunikaci, ale o lesní cestu přecházející do vyšlapané pěšiny; je však přístupná z místní komunikace a podle vyjádření silničního úřadu se jedná o účelovou komunikaci. Je po tomto pozemku dána komunikační potřeba za účelem přístupu k vodní hladině přehrady, především k lodím zakotveným v zátoce (u kotvišť), ať již z přilehlých chat nebo kýmkoliv z veřejnosti, kdo na poloostrov Ždáň za tímto účelem přijde. Pozemek má charakter veřejného prostranství podle § 34 zákona o obcích, je přístupný všem bez omezení, jde o účelovou komunikaci a je zde dáno obecné užívání pozemní komunikace podle § 19 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích. Zde soud prvního stupně odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]. Žalobkyně pak by k uvedeným pozemkům nemohly plně realizovat své vlastnické právo a užívat je v případě jejich vydání způsobem odpovídajícím účelu restitucí. Za tyto pozemky jim však náleží náhrada ve smyslu § 11 odst. 2, § 11a, případně § 14 a § 16 zákona o půdě. Ohledně pozemku parcela č. [Anonymizováno] dle geometrického plánu pak soud prvního stupně neshledal žádnou překážku jeho vydání. Vede přes něj také několik cest k vodní hladině, avšak „pouze v řádu jednotek, a dochází tak pouze k individuálnímu užívání, které lze v případě potřeby jednoduše nahradit zvolením jiné cesty“. Není zde proto dána nezbytná komunikační potřeba.

3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podali obě žalobkyně a účastníci 1) a 2) včasná odvolání; jejich odvoláními byl rozsudek soudu prvního stupně napaden v celém rozsahu.

4. Žalobkyně podala odvolání proti výrokům II., III. a IV. rozsudku soudu prvního stupně; tím jsou dotčeny i závislé výroky V., VI., VII. a VIII. (srovnej § 206 odst. 2 věta druhá o.s.ř.). Žalobkyně v odvolání namítají, že ohledně soudem prvního stupně jim nevydaných pozemků nejsou dány překážky jejich vydání ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě. Okolnost, že se nacházejí pod hranicí tzv. výkupové čáry vodního díla, zde není rozhodná, v minulosti jiné obdobné „břehové pozemky“ byly žalobkyním vydány. Pro závěr o nemožnosti naturální restituce nestačí pouhá okolnost, že takové pozemky jsou případně dotčeny určitými ochrannými opatřeními, například vyplývajícími ze zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Žalobkyně současně nesouhlasí s názorem, že se dotčené „břehové pozemky“ v důsledku tzv. abraze břehů postupně stávají vodní plochou. [adresa] vodní plochy při výstavbě a vzniku vodního díla [adresa] byly stanoveny zcela najisto nad úroveň zátopové čáry. Pozemek parcela č. [Anonymizováno] je takřka strmý k vodní hladině, ve výšce 2,5-3 m nad ní. [adresa] je v plném provozu od roku [Anonymizováno], za tuto dobu se žádná tzv. abraze břehů fakticky neprojevuje. Fakticky si do břehové části pozemků majitele v místě kotvících hausbótů zabudovávají různé sklípky, krby, schůdky, kotvicí prvky a podobně. Jde o pozemky katastrálně zcela samostatné „a nelze je činit za jakousi součást něčeho (vodního díla), tím spíše ne v rámci restitučního řízení“. Názor vodoprávního úřadu, že pozemky jsou součástí vodního díla, je v rozporu s definicí uvedenou v § 55 vodního zákona. Úvaha vodoprávního úřadu o vztahu výkupové čáry k vymezení vodního díla je spekulací, v rozporu se zákonem. Břehové pozemky proto nejsou součástí vodního díla. Předmětné pozemky se přitom nacházejí sice pod výkupovou, ale nad zátopovou čarou vodního díla. Skutečnost, že je případě nelze fakticky lesnicky ani zemědělsky využívat, není překážkou jejich vydání. Současně pozemek parcela č. [Anonymizováno] dle geometrického plánu přiléhá k pozemku parcela č. [Anonymizováno], který je vlastnictvím žalobkyň, navíc je porostlý lesem, a tvoří tak i funkční celek s pozemkem parcela č. [Anonymizováno]. Pokud jde o pozemek parcela č. [Anonymizováno] dle geometrického plánu, jde ve skutečnosti o „organickou součást pozemku parcela č. [Anonymizováno] dle katastru nemovitostí, z něhož byl geometrickým plánem oddělen“. To, že někdo tento pozemek někde „iniciativně polil asfaltem, jej rozhodně ani výstavbou, ani komunikací nečiní“. V restitučním řízení je třeba vycházet ze stavu katastrálního, nikoliv faktické situace. Pokud jde o pozemek parcela č. [Anonymizováno] dle geometrického plánu, není na něm žádná stavba; jde o jakousi lesní cestu končící vyšlapanou pěšinou. Nejde o účelovou komunikaci. Dotčený pozemek nikdy nebyl a není „veřejným pozemkem“ ve smyslu veřejného statku. Neleží v intravilánu obce. Přístup ke kotvícím lodím nelze prohlásit za veřejný zájem, a to již jen z toho důvodu, že slouží pouze omezenému okruhu osob, tedy vlastníkům kotvících lodí, které nelze najisto označit za veřejnost. Vydání tohoto pozemku by nebránilo v přístupu k vodnímu dílu, který je zajištěn přes část pozemku parcela č. [Anonymizováno] (dle katastru nemovitostí), který není nárokován. Pozemek parcela č. [Anonymizováno] tak, jak je definován v předmětném geometrickém plánu, je navíc koncem původního pozemku parcela č. [Anonymizováno] (dle katastru nemovitostí), jedná se tak o pozemek „slepý, neprůchozí“. Ani v jednom případě se nejedná o veřejné prostranství, účelově vytvořené nebo takto předem definované. Pozemky parcela č. [Anonymizováno] a č. [Anonymizováno] dle geometrického plánu přiléhají k pozemku žalobkyň parcela č. [Anonymizováno]. Pozemky parcela č. [Anonymizováno] a č. [Anonymizováno] dle geometrického plánu přiléhají k pozemkům parcela č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno] a č. [Anonymizováno] dle katastru nemovitostí, které byly do vlastnictví žalobkyň vydány rozsudkem Okresního soudu [adresa]-západ č.j. [spisová značka] ze dne [datum], ve spojení s potvrzujícím rozsudkem Krajského soudu v Praze č. j. [spisová značka] ze dne [datum]. Restituční žádost oprávněných osob ohledně předmětných pozemků ze dne [datum] pak byla podána včas, když bezprostředně po jejím vyhotovení byla doručena pozemkovému úřadu, a to osobně žalobkyní a) a rovněž poštou. To koresponduje s tím, že ve správním spisu byly založeny dvě listiny ohledně této žádosti: jedna s rukou připsanou spisovou značkou a jedna bez ní. Do roku [Anonymizováno] přitom pozemkový úřad jednotlivé žádosti žalobkyň z důvodu opožděnosti uplatnění restitučního nároku nezamítal; dělo se tak z důvodu nenaplnění restitučního titulu. Sama skutečnost, že se Státnímu pozemkovému úřadu podařilo dohledat podací knihu Okresního úřadu [adresa]-západ, v níž nebyl nalezen žádný záznam o podání žádosti ze dne [datum], na tom nemůže ničeho změnit. Stejně tak totiž některá podání ještě po roce 2000 nenesla podací razítko podatelny Okresního úřadu Praha-západ, některá další podání (žádosti o tzv. lustrační osvědčení) nebyla v podací knize zaznamenána vůbec. Samotná podací kniha Okresního úřadu [adresa]-západ nemá proto vypovídací hodnotu. O včasném doručení restituční žádosti ze dne [datum] svědčí zejména její přítomnost ve správním spisu. Nutno přihlédnout i ke stavu správního spisu. Nelze proto přičítat k tíži žalobkyň skutečnost, že ze správního spisu nelze jednoznačně vyvodit, kdy byla do něj tato listina založena. K odnětí nemovitostí došlo v rozhodném období, a to na základě uzavřené kupní smlouvy z prosince [Anonymizováno]. To již bylo předmětem posuzování v předcházejících řízeních; zde odkázaly žalobkyně i na obsah rozhodnutí Nejvyššího soudu v dovolacím řízení jím vedeném pod sp. zn. [spisová značka]. Není důvodu se, rovněž s přihlédnutím k § 13 občanského zákoníku, se od judikovaných závěrů odchylovat. Žalobkyně rovněž odkázaly na obdobné řízení - mezi totožnými účastníky, týkající se rovněž (jiných částí) původní PK parcely č. [Anonymizováno], vedené u Okresního soudu pro Prahu-západ pod sp. zn. [spisová značka], v němž rovněž bylo splnění předpokladů restitučního nároku žalobkyň ve vztahu k pozemku PK parcele č. [Anonymizováno] shledáno. V době podání žádosti ze dne [datum] tehdejší pozemkový úřad, coby organizační složka Okresního úřadu Praha-západ, si vedl svůj podací deník, tento však není úplný, jsou v něm odstraněny listy se zápisy položek číslo [hodnota] až [Anonymizováno]. Soud prvního stupně rovněž správně dovodil, že proces výkupu pozemku PK parcela č. [Anonymizováno] byl sice zahájen již před rozhodným období, ale byl dokončen v rozhodném období a za zcela jiné situace, postavení manželů [jméno FO]. Předmětem smlouvy z prosince [Anonymizováno] je podstatně více půdy (v případě pozemku PK parcela č. [Anonymizováno] jde o výměru 5x větší), než bylo v roce [Anonymizováno] pro stavbu vodní nádrže [adresa] zamýšleno a nezbytně třeba. Část pozemků stát převzal proto, aby zajistil náhradní pozemky pro tzv. víkendisty a aby je použil ke směně. Smlouva již jasně vykazovala znaky státní politiky zacílené proti velkým vlastníkům půdy tzv. kulakům. Odnětí pozemku PK parcela č. [Anonymizováno] tak nastalo na základě smlouvy z prosince [Anonymizováno]; došlo k němu proto v rozhodném období. Ode dne [datum] byl přitom účinný zákon č. 46/[Anonymizováno] Sb., o nové pozemkové reformě, podle něhož v případě výkonného zemědělce, přesahovala-li výměra jeho půdy 50 ha, stát ji v tomto rozsahu vykoupil, v době výkupového řízení byl zemědělec omezen v převodu práva k půdě na jiné osoby, v možnosti reálného rozdělení spoluvlastnictví, propachtování či smluvním nebo exekuční zatížením půdy, neměl-li k tomu souhlas Ministerstva zemědělství. Zákon se v prosinci [Anonymizováno] na manžele [jméno FO] vztahoval, jelikož vlastnili více jak 50 ha půdy. Intabulace statku koupeného dne [datum] manžely [jméno FO] jako náhrada statku postoupeného státu byla do pozemkových knih vložena až [datum]. Stát přitom nedodržel sliby, které manželům [jméno FO] dal v rámci smluvního odstoupení pozemků v roce [Anonymizováno]. Stát si byl zároveň vědom, že předvídaná cena dle smlouvy z roku [Anonymizováno] není cenou spravedlivou; proto manželům [jméno FO] závazně přislíbil vyplacení subvence ve výši 700 000 Kčs do konce roku [Anonymizováno]. Přestože ti ji po únoru [Anonymizováno] urgovali, nebyla jim ještě v roce [Anonymizováno] vyplacena. Lze mít za to, že nebyla vyplacena nikdy. Smlouvou z prosince [Anonymizováno] současně manželé [jméno FO] postoupili státu podstatně více výměry pozemků, než bylo původně zamýšleno, a to za cenu, která neodpovídala tehdejším cenovým předpisům. Je sice pravdou, že ohledně části pozemku PK parcela č. [Anonymizováno] o výměře 9 041 m byla v roce [Anonymizováno] sjednána předběžná cena 1 Kčs/m2, avšak tehdejší odhad [tituly před jménem] [jméno FO] byl proveden dle tehdejší vyhlášky z roku 1939, přitom mezi uzavřením smlouvy v roce [Anonymizováno] a v prosinci [Anonymizováno] uběhly více jak 2 roky a následně byl postoupen celý pozemek PK parcela č. [Anonymizováno] o podstatně větší výměře. Všechny pozemky uvedené v kupní smlouvě [Anonymizováno] ani nebyly oceněny v souladu s odhadem [tituly před jménem] [jméno FO], neboť dle tohoto odhadu měly být celé pozemky PK parcela č. [hodnota] a č. [hodnota] prodány za 2,50 Kčs/m2, avšak smlouvou z prosince [Anonymizováno] byla za tuto cenu prodána jen jejich část; zbývající část za 1,50 Kčs/m2. Pozemek PK parcela č. [hodnota] měl být prodán za 1 Kčs/m2, smlouvou však takto byla prodána jeho část a zbývající část za 0,20 Kčs/m2. Stát tak nerespektoval při uzavření kupní smlouvy ani svůj vlastní odhad. Zároveň pozemek PK parcela č. [Anonymizováno] byl ve výměře, v níž byla postoupena státu kupní smlouvou z prosince [Anonymizováno], porostlý vzrostlým lesem, za který nebyla poskytnuta žádná náhrada. Třeba zohlednit skutečnost, že kdyby manželé [jméno FO] pozemky neprodali, byl by jim jejich zemědělský majetek vyvlastněn. Manželé [jméno FO] se snažili dosáhnout místo peněz směny vykupovaných pozemků za jiné pozemky, aby mohli pokračovat hospodaření. Z uvedených důvodů žalobkyně navrhly rozsudek soudu prvního stupně v jimi napadeném rozsahu změnit tak, aby žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno a byly jim vydány i soudem prvního stupně nevydané předmětné pozemky.

5. Účastník 1) podal odvolání proti výrokům I., IV., V., VI., VII. a VIII. rozsudku soudu prvního stupně. Zdůraznil, že soud prvního stupně vyšel ze závěrů soudů v předcházejících řízeních ohledně jiných restitučních nároků žalobkyň (ohledně jiných pozemků) a pečlivě nehodnotil důkazy opatřené v tomto řízení. Nepovažuje proto za přípustné „přebírat“ závěry soudů z předcházejících rozsudků vydaných v řízeních vedených u Okresního soudu [adresa]-západ pod č. j. [spisová značka] a pod sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka], které byly vydány ohledně převzetí majetku státem v jiném časovém období a za jiné důkazní situace. Účastník 1) namítá, že žalobkyně neunesly své břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně prokázání uplatnění restitučního nároku ve lhůtě dle § 9 odst. 1 a § 13 zákona o půdě. Žalobkyně nedisponují žádnou listinou, která by dokládala, že svůj restituční nárok uplatnily řádně a včas. Uplatnění nároků odvozují od listiny datované [datum]; neuvádí však žádný časový údaj, kdy k údajnému osobnímu doručení listiny pozemkovému úřadu došlo. Nedisponují originálem ani kopií listiny ze dne [datum] s potvrzením o jejím přijetím pozemkovým úřadem. V podacím deníku pozemkového úřadu není toto podání zaevidováno, žalobkyně ani netvrdí, jakým způsobem a kdy se tato listina dostala do spisu. Výpověď žalobkyně a) v tomto směru vnímá jako nevěrohodnou. V dané věci nebyl ani naplněn restituční důvod, tj. převedení předmětných pozemků na stát v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. Předmětné pozemky byly vykoupeny za účelem stavby vodního díla [adresa] přehrady. S právními předchůdci žalobkyň bylo postupováno stejně, jako s ostatními vlastníky potřebných pozemků, ať to byli statkáři či menší drobní hospodáři. [adresa] předmětných pozemků v letech [Anonymizováno] - [Anonymizováno] nebyla motivována politickým nátlakem. O stavbě [adresa] přehrady byli manželé [jméno FO] informováni již od roku [Anonymizováno] a dále podrobně v roce [Anonymizováno]. V roce [Anonymizováno] probíhal odhad pro stavbu potřebných pozemků manželů [jméno FO], jak dokládá odhad [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum]. Dne [datum] podepsali manželé [jméno FO] protokol ohledně výkupu pozemků ke stavbě, ve kterém cena jednotlivých pozemků koresponduje s odhadem [tituly před jménem] [jméno FO] z roku 1946. Mezi vymezenými pozemky je uveden rovněž pozemek PK parcela č. [Anonymizováno] ve výměře 9 041 m za cenu 1 Kčs/m2. Manželé [jméno FO] smlouvou ze dne [datum] podepsali, protože se k tomu zavázali svým platným právním jednáním v roce [Anonymizováno]; nikoliv tedy v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek. Svoji vůli převést pozemky pro stavbu vodního díla [adresa] dostatečně projevili již v protokolu z [datum] a v předcházející smlouvě ze dne [datum]. Na jejich straně tak nebyla dána tíseň ani nápadně nevýhodné podmínky. K vykoupení velkých strojů ze statku manželů [jméno FO] došlo až po uzavření smlouvy ze dne [datum], v průběhu roku [Anonymizováno]. Subvence, jak se podává z potvrzení ze dne [datum], měla být manželům [jméno FO] poskytnuta na stavbu hospodářských budov a na obytné budovy, nikoliv na vyrovnání cen za odstupované pozemky. Náhrada za hospodářské či obytné budovy však není předmětem restitučního nároku. Kupní cena části pozemku PK parcela č. [Anonymizováno] o velikosti 9 041 m byla dle provedeného odhadu zaplacena již v roce [Anonymizováno]. V roce [Anonymizováno] bylo nutné vykoupit pro potřebu vodního díla [adresa] pozemek PK parcela č. [Anonymizováno] ve větším rozsahu, neboť přehradní zeď nádrže byla, oproti původnímu projektu, posunutá asi o 200 m směrem po toku vody. V rámci výkupu si dokonce manželé [jméno FO] ponechali jeden z pozemků - to nesvědčí o skutečnosti, že by jednali v tísni nebo byli státem nuceni prodat něco, co prodat nechtějí. Obě strany vedly rovnoprávné jednání o obsahu smluv a manželé [jméno FO] projevili vůli konkrétní pozemek PK parcela č. [Anonymizováno] neprodat. Ten byl následně směněn až směnnou smlouvou z [datum]. Je třeba rozlišovat, zda byly předmětné pozemky vykoupené objektivně ve veřejném zájmu a tento veřejný zájem je třeba hodnotit i současnými kritérií nebo zda byly zabaveny z důvodu politické perzekuce. Potřeba pozemků pro stavbu významného vodního díla, jakým vodní dílo [adresa] nepochybně je, by byla hodnocena jako veřejný zájem i v současném demokratickém režimu. Soud prvního stupně pochybil, pokud směšuje tehdejší politickou situaci a potřebu získání pozemků ve veřejném zájmu. Pozemky nebyly s manželi [jméno FO] vykupovány a směňovány z důvodu likvidace kulaků, ale ve veřejném zájmu a ke zcela konkrétnímu účelu. O stav tísně pak nejde v případě, kdy projev původního vlastníka při převodu zemědělských nemovitostí mimo jakoukoliv pochybnost nesouvisí s politickým nátlakem. V ohledně tzv. břehových pozemků je nutno zdůraznit, že se v čase mění způsoby využívání vodní nádrže, výrazně se zvýšila manipulace s vodní hladinou v souvislosti s vodní elektrárnou, několikanásobně se navýšil počet výkonnějších a rychlejších lodí využívajících vodní hladinu zejména v letním obdobím. Z důvodu působení abraze i eroze, a to nejen působením vody – pohybem hladiny, ale i jejím vzlínáním, vysycháním a mrznutím v horninách břehů, byla výkupová čára vyprojektována o 4 výškové metry výše, než zátopová linie. Záměrem projektu vodního díla bylo vykoupení pozemků až po výkupovou čáru a sjednocení vlastnictví státu k pozemkům až do výkupové čáry. Tato linie byla vytyčována a stabilizována kamennými mezníky – coby hranice vodního díla. Jde zde o nestabilitu hranice zátopy. Projekt stavby vodního díla počítal s posunem hranic vodní plochy a byl si vědom dlouhodobého působení vodní hladiny na břehy. Soud prvního stupně správně vyšel z poznatků z místního šetření a z vyjádření vodoprávního úřadu a správně uvedl, že je předpoklad, že i v budoucnu se bude vodní hladina na břehové pozemky rozšiřovat. Při místním šetření bylo za přítomnosti geodeta prokázáno, že části pozemků navrhovaných k vydání jsou trvale zatopeny. V případě vydání dnes již částečně zatopených břehových pozemků by tyto pozemky nebylo možné využívat jinak, než jako vodní plochu. Postupující vodní hladina by časem zatopila i tu část pozemků, které dosud zatopeny nejsou. Pouze řízení vedené u odvolacího soudu pod sp. zn. [spisová značka] se v minulosti týkalo předmětné smlouvy z roku [Anonymizováno]. V předmětem řízení jsou však jiné důkazy, které je třeba zohlednit a vyhodnotit ve vztahu k naplnění podmínek restitučního důvodu uzavření kupní smlouvy v tísni za nápadně nevýhodných podmínek i co do závěru o včasnosti uplatnění restitučního nároku. Z uvedených důvodů účastník 1) navrhl rozsudek soudu prvního stupně změnit tak, aby žaloba žalobkyň byla zamítnuta tak, aby jejich restituční nárok zůstal zamítnut zcela a předmětné rozhodnutí správního úřadu nahrazováno nebylo.

6. Odvolání účastníka 2) směřovalo proti výrokům [právnická osoba]., VI., VII. a VIII. rozsudku soudu prvního stupně. Účastník 2) v odvolání namítal, že nebyla prokázána včasnost uplatněného restitučního nároku, žalobkyně v tomto směru neunesly své břemeno tvrzení a důkazní. Žalobkyně ani netvrdily, kdy se předmětná „povšechná“ výzva datovaná dne [datum] měla dostat do sféry správního orgánu. Z dokazování vyplývá, že nárok na vydání předmětných pozemků nebyl řešen dříve, než v roce 2004 či 2005. Nelze tak vyloučit, že dopis datovaný [datum] byl založen do správního spisu až po uplynutí zákonné lhůty k uplatnění restitučního nároku. Předcházející restituční nárok uplatněný [datum] žalobkyně účinně uplatnily v zastoupení advokátem [tituly před jménem] [jméno FO]. Následný tvrzený postup žalobkyň spočívající v podání další (předmětné) restituční žádosti, pouhých pár týdnů poté, bez právního zastoupení, se jeví nelogickým. K dispozici není originál dané listiny, ani její kopie s podacím razítkem. Předmětná kupní smlouva z prosince [Anonymizováno] byla uzavřena v rámci procesu započatého ve vztahu k manželům [jméno FO] nejpozději v roce [Anonymizováno]. Veškerá dílčí právní jednání byla činěna a veškeré správní akty byly vydávány za jednotným veřejným účelem, stanoveným nejpozději v roce [Anonymizováno]. Smlouva z roku [Anonymizováno] tak není ničím jiným, než pokračováním procesu zahájeného ve vztahu k právním předchůdcům žalobkyň již smlouvou z roku [Anonymizováno]. Tyto smlouvy je nutno posuzovat v souvislosti. Smlouva z roku [Anonymizováno] odkazuje na zvláštní smlouvu, kterou je právě smlouva z roku [Anonymizováno]. Smlouva z roku [Anonymizováno] přitom výslovně počítala s tím, že výměra zabíraných dílů pozemků se může změnit. Z místního šetření soudu prvního stupně rovněž vyplynulo, že ani pozemek parcela č. [Anonymizováno] dle geometrického plánu nelze vydat, neboť je veřejným prostranstvím, součástí veřejného statku, je zatížen veřejným užíváním. Restituentům by zde bylo vydáno v podstatě tzv. holé vlastnictví, což je v rozporu s účelem a smyslem restitučního procesu. Pozemek se nachází ve svažitém a zalesněném terénu, v bezprostřední blízkosti u hladiny vody vodního díla [adresa]. Je přes něj zajišťován přístup třetích osob k břehům, molům a lodím v zátoce. Možnost zemědělského užívání je zcela vyloučena. Překážku vydání v podobě zastavěnosti je namístě aplikovat také tam, kde pozemek sice není přímo zastavěn, ale je zatížen veřejným užíváním, což je předmětný případ. Nevratná změna účelu užívání pozemku brání jeho vydání; opačné řešení by se dostalo do kontradikce s účelem pozemkové restituce. Z hlediska náhrady nákladů řízení soud prvního stupně žalobnímu návrhu nevyhověl v převážné míře, přestože napadené správní rozhodnutí „částečně nahradil“, neboť žalobkyním většinu pozemků nevydal. Žalobkyně proto v řízení úspěšné nebyly. Náhrada nákladů řízení by tak měla být přiznána účastníkovi 2), neboť vlastnictví České republiky k pozemkům, k nimž účastníku 2) přísluší právo hospodaření, bylo ohledně většiny pozemků účastníkem 2) uhájeno. Účastník 2) pak nemohl ovlivnit okruh účastníků řízení ani v předcházejícím řízení před Státním pozemkovým úřadem, ačkoliv svým chováním k „tomuto svému postavení“ nepřispěl. Ve věci jsou proto dány případně důvody pro aplikaci § 150 o.s.ř. a nepřiznání žalobkyním práva na náhradu nákladů řízení vůči účastníku 2). Zároveň účastníci 1) a 2) nejsou nerozlučnými společníky, soud přitom rozhodl nesprávně o solidární povinnosti náhrady nákladů řízení, neposuzoval úspěch jednotlivých účastníků 1) a 2) odděleně, samostatně. Účastník 2) proto navrhl rozsudek soudu prvního stupně změnit tak, aby ve vztahu k němu vydávané pozemky vydány nebyly; žaloba žalobkyň bylo v tomto rozsahu zamítnuta a rozhodnutí správního úřadu nebylo nahrazováno.

7. Krajský soud v Praze jako soud odvolací předcházejícím rozsudkem č. j. [spisová značka] ze dne [datum] k uvedeným odvoláním žalobkyně a obou účastníků rozsudek soudu prvního stupně změnil ve výroku VI. co do výše náhrady nákladů řízení (výrok I.), v ostatních výrocích a zbylém rozsahu výroku VI. jej potvrdil (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok III.).

8. Na základě podaného dovolání byl rozsudkem Nejvyššího soudu č. j. [spisová značka] ze dne [datum] citovaný rozsudek odvolacího soudu č. j. [spisová značka] ze dne [datum] ve výroku II. v části, jíž byl potvrzen výrok III. a dále výroky IV. a V., ve vztahu k pozemkům parcela č. [Anonymizováno] a parcela č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], jakož i výroky VI.-VIII. rozsudku soudu prvního stupně, a dále ve výroku III. zrušen a věc v tomto rozsahu vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Dovolací soud zdůraznil, že pojem zastavěnosti pozemku ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě je třeba vykládat spíše zužujícím než rozšiřujícím způsobem. Překážkou vydání pozemku dle citovaného ustanovení je nejenom jeho přímá zastavěnost stavbou či její částí, ale též bezprostřední funkční souvislost pozemku se stavbou a jeho nezbytnost k užívání stavby. Tím lze pak rozumět i situace, kdy pozemek tvoří s objekty výstavby jeden (nedělitelný) funkční celek. Proto je třeba u nárokovaného pozemku vždy přihlížet i k případné celkové funkční provázanosti s jinými pozemky a stavbami, tvoří-li tyto vzájemně provázaný soubor staveb (areál, jako funkční celek), a to i s přihlédnutím k veřejnému zájmu, který představuje jedno z výkladových kritérií restitučních výluk. Jde přitom o stavbu v občanskoprávním smyslu. V rozsudku odvolacího soudu dle dovolacího soudu absentuje úvaha ohledně vodního díla [adresa] jakožto samostatného předmětu právních vztahů, či popřípadě ohledně hráze vodního díla jakožto stavby v občanskoprávním slova smyslu a režimu pozemků, na nichž se nachází vzdutá vodní plocha. Jde zde o otázku, zda některý z předmětných pozemků tvořících funkčně provázaný soubor nemovitostí je opravdu stavbou v občanskoprávním slova smyslu zastavěn. Je proto nezbytné učinit úvahu „o povaze vodního díla [adresa] jako stavby“, jak ji chápe judikatura. Současně se odvolací soud nevyjádřil k tomu, že žalobkyni byly obdobné břehové pozemky v jiných řízeních vydány, a to v řízeních vedených v odvolacím řízení Krajským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]; zde se odvolací soud nevyjádřil, v čem je předmětné řízení od uvedených řízení odlišné. Je namístě vyjádřit se k případným odlišnostem, jež odůvodňují závěr o nemožnosti naturální restituce nyní posuzovaných břehových pozemků oproti břehovým pozemkům dříve vydaný dovolatelkám v uvedených řízeních. Namístě je i zvážit možnost využití dotčených pozemků oprávněnými osobami.

9. Ve zbylém rozsahu rozsudek odvolacího soudu č. j. [spisová značka] ze dne [datum] nebyl rozhodnutím dovolacího soudu dotčen a nabyl právní moci; je tak pravomocný též ohledně zbylých k vydání žádaných pozemků, o nichž bylo rozhodnuto ve vztahu mezi žalobkyněmi a účastníkem 2). Předmětem nového rozhodování odvolacího soudu ve věci samé je tak již jen otázka naturální restituce předmětných břehových pozemků.

10. Žalobkyně k tomu uvedly, že rozhodnutím Ministerstva zemědělství ze dne [datum] sp. zn. [Anonymizováno], č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno] bylo rozhodnuto o zrušení předcházejícího rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, ze dne [datum], jímž krajský úřad dle § 55 odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon, rozhodl, že předmětné břehové pozemky nacházející se nad výkupovou čárou [adresa] vodní nádrže jsou „součástí vodního díla [adresa] (tedy jsou součástí speciální stavby dle § 55 odst. 1 vodního zákona)“, a bylo rozhodnuto o zastavení řízení; s odůvodněním, že otázku zastavěnosti pozemků ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě přísluší posuzovat pouze soudu v občanskoprávním řízení. V odůvodnění citovaného rozhodnutí Ministerstva zemědělství bylo uvedeno, že „v případě vodního díla [adresa] není sporu (nelze mít pochybnosti) o tom, že předmětné pozemky nejsou součástí vodního díla ani nejsou tímto vodním dílem zastavěny“. V předcházejících řízeních vedených v odvolacím řízení u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] bylo vycházeno ze zprávy městyse [adresa], který provedl místní šetření, a bylo zjištěno, že (odlišné) břehové pozemky (předmět daných řízení) rovněž byly zčásti zaplaveny při vyšším vzdutí hladiny vodního díla; byla též zohledněna rozhodnutí Okresního úřadu [adresa] ze dne [datum] a rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ze dne [datum]. Přesto byly uvedené pozemky vydány. Pokud jde o předmětné břehové pozemky, ze severní strany k nim přiléhá pozemek parcela č. 836/1, který je v katastru nemovitostí veden a představuje samotné koryto Sladovařského potoka, na němž se vzdutí vodního díla [adresa] též projevuje, stejně jako na předmětných břehových pozemcích. Z jižní strany předmětných břehových pozemků k nim však přiléhají pozemky ve spoluvlastnictví samotných žalobkyň. Jde o pozemek parcela č. [Anonymizováno] a pozemek parcela č. [Anonymizováno], jež jsou oba lesními pozemky, porostlými lesem. Vegetace zde pokračuje i směrem k předmětným břehovým pozemkům. Nabízí se zde tak žalobkyním možnost lesního obhospodařování a společného využití břehových pozemků s těmito přilehlými pozemky. Na předmětných břehových pozemcích se nenachází žádné stavby, s výjimkou nějakých černých staveb, jako grilovacích míst a podobně, které jsou průběžně odstraňovány. Nachází se zde však také neveřejná vývaziště lodí, sloužící pro rekreační účely - lze proto uvažovat i o takovém hospodářském využití břehových pozemků žalobkyněmi, že budou pokračovat v nájemních vztazích na umístění těchto vývazišť. Rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] byl dokonce vydán pozemek představující samotné koryto vodního toku. Pro žalobkyně tak předmětné břehové pozemky jsou hospodářsky využitelné, nejméně co do způsobu lesního obhospodařování a realizace nájmu vývazišť lodí. Z uvedených důvodů žalobkyně nadále navrhly rozsudek soudu prvního stupně ohledně předmětných břehových pozemků změnit tak, aby jim tyto pozemky byly vydány.

11. Účastník 1) zdůraznil, že na základě stavebního povolení k výstavbě vodního díla [adresa] byl dán „vnější obvod vodního díla“, který je nazýván termínem „výkupová čára“, neboť až po tuto linii byly dotčené pozemky vykupovány za jediným účelem: výstavby vodního díla a jeho provozu v takto vymezeném prostoru. Takto bylo vodní dílo definováno v době svého vzniku. Základními „součástmi“ vodohospodářského díla jsou jak nádrž, včetně akumulačního prostoru, tak přehradní těleso a další objekty. Z hlediska veřejnoprávního je vodní dílo [adresa] stavbou v rozsahu vymezeném stavebním povolením, ohraničeném výkupovou čarou. [adresa] maximálního vzdutí je daná na výškové kótě 271 m nad mořem. Ta představuje linii zátopové čáry. Tato linie je dána průmětem hladiny vody s terénem a je zřejmé, že vlivem abraze – působení vodní hladiny se její umístění na pozemcích v čase mění. Postupným vymíláním břehů vodní hladinou břeh ustupuje, vodní plocha se rozšiřuje, ostatní plocha fakticky ubývá. Část předmětných břehových pozemků je přitom zatopena, a to trvale, nikoli jen při mimořádně vyšším stavu vody v nádrži. To bylo prokázáno při místním šetření konaném soudem prvního stupně za přítomnosti geodeta. Právě toto působení vodní hladiny na břehové pozemky bylo důvodem, proč ve stavebním povolení byla hranice vodního díla stanovena na hranici výkupové čáry. Ve stavebním povolení bylo s tímto nutným vývojem – postupným rozšiřováním zaplavených pozemků počítáno. [adresa] tvoří hráz – přehrada zapsaná v katastru nemovitostí jako stavba, která není součástí pozemku a je předmětem občanskoprávních vztahů; stavbou v občanskoprávním smyslu. Další částí „stavby vodního díla [adresa]“ je koryto vodního toku, jak bylo dovozeno i v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]. Též v usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1499/09 ze dne [datum] byl zaujat právní názor, že pozemky pod tzv. zátopovou čarou jsou dotčeny výstavbou přehrady, což má za následek trvalou změnu možností jejich využití k zemědělskému nebo jinému účelu. Plochu pod tzv. zátopovou čarou tak lze jednoznačně považovat za plochu bezprostředně související s vodním dílem, prakticky tvořící vodní dílo, neboť zátopová čára představuje maximální hladinu vody vodního díla. Předmětné pozemky jsou přitom zčásti (trvale) zatopeny, neboť jsou již zčásti pod nadmořskou výškou 271 m nad mořem; tvoří tak vodní nádrž vodního díla [adresa], jejich zatápění bude nepochybně v budoucnu pokračovat, rozšiřovat se. Proto je nutno považovat předmětné břehové pozemky i v části mezi zátopovou čarou a výkupovou čárou za pozemky tvořící s hlavní stavbou vodního díla (hrází a korytem vodního toku) jeden funkční celek, za pozemky, které tak se stavbou hlavní bezprostředně souvisí a považují se ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě za zastavěné. Dle rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne [datum] by předmětné pozemky pod tzv. výkupovou čarou i dnes byly předmětem výkupu při zřizování nového vodního díla obdobného druhu, neboť je to vhodné z hlediska intenzity dotčení těchto pozemků působením vodní nádrže. Jsou prakticky využívány k údržbě vodního díla, což obnáší mimo jiné průchod kontrolujících osob, pohyb mechanizace, skladování materiálu, odstraňování sedimentů a podobně. Vodní dílo je, například působením eroze, významně ovlivňuje, tento vývoj nelze vyloučit a lze jej jen částečně, realizací dalších staveb (například ochranných hrází), ovlivnit. Provedení testu proporcionality ve smyslu nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 585/14 ze dne [datum] mezi omezením restitučního nároku žalobkyň na vydání původních pozemků a zachováním konkrétního veřejného zájmu svědčí pro závěr o nevydání předmětných břehových pozemků. Nelze je totiž běžným způsobem užívat. V předcházejících řízeních vedených odvolacím soudem pod sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka] nebylo prováděno místní šetření přímo soudem, ale městysem [adresa], který není ani příslušným vodoprávním úřadem. V předmětném řízení prováděl místní šetření soud, i za pomoci geodeta, aby zjistil příslušné plochy předmětných břehových pozemků a posoudil i otázku jejich nadmořské výšky. Předmětné břehové pozemky se sice nachází nad zátopovou čarou z roku [Anonymizováno] tak, jak byla zakreslena v mapách, ale v současné době, z hlediska kóty nadmořské výšky 271 m nad mořem, která má vymezovat zátopovou čáru, a z hlediska posunu vodního díla v čase, je tato zátopová čára již nad částí předmětných pozemků. Ty jsou tak zčásti zatopeny i při běžném vzdutí vodního díla. Jestliže by se snad měla oddělit jen jejich část, která již nyní je takovou hranicí zátopy dotčena, a vydat jen jejich zbylý zbytek, může zde být po čase situace, kdy vlivem pokračující abraze a dalších procesů budou zaplaveny i tyto jejich vydané části. Předmětné břehové pozemky slouží pro kotvení lodí, jsou na nich umístěna vývaziště lodí, která jsou zapuštěna do břehů pozemků. Pozemky mezi zátopovou a výkupovou čarou pak musí být obecně osázeny jen takovou vegetací, která slouží potřebám vodního díla a zamezuje smyvům abrazi apod. To vylučuje možnost jejich lesního obhospodařování, těžby atp.; pojíždění těžkou technikou na břehových pozemcích je nevhodné. To limituje žalobkyněmi tvrzené možné hospodářské využití předmětných břehových pozemků. Jejich vydáním nebude naplněn účel zákona o půdě coby restitučního zákona. Účastník 1) proto setrval na svém návrhu na potvrzení rozsudku soudu prvního stupně ohledně předmětných břehových pozemků tak, aby nebyly žalobkyním vydávány.

12. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně ve shora uvedeném rozsahu (přezkumu otevřeném v důsledku rozhodnutí dovolacího soudu), jakož i řízení, které mu předcházelo, podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 občanského soudního řádu (dále též jen „o.s.ř.“) a shledal odvolání žalobkyň v tomto rozsahu opodstatněným. Odvolatelé uplatnili odvolací důvody dle § 205 odst. 2 písm. e), g) o.s.ř. – soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, co do závěru, že restituční nárok žalobkyň podávající se z listiny datované [datum] byl uplatněn (včas) již v lednu 1993; a – rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci, co do navazujícího právního závěru, že byl uplatněn v zákonných lhůtách ve smyslu § 9 a § 13 zákona o půdě, tedy do [datum]; dále že je dán restituční důvod ve smyslu § 6 odst. 1 písm. k) zákona o půdě (převzetí pozemku státem kupní smlouvou uzavřenou v tísni za nápadně nevýhodných podmínek) a že u předmětných břehových pozemků je/není dána překážka jejich vydání ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě (tvoří součást vodního díla či se považují se zastavěné pro bezprostřední souvislost s vodním dílem).

13. Žaloba v dané věci byla podána soudu dne [datum]. Soud prvního stupně správně zjistil, že předmětné rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského úřad pro Středočeský kraj a hlavní město Prahu bylo vydáno dne [datum] a žalobkyním doručeno [datum]. Žaloba byla tak podána (včas) ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí správního úřadu dle § 247 odst. 1 o.s.ř.

14. Odvolací soud uzavřel, že soud prvního stupně (a před ním správní úřad – Státní pozemkový úřad, jak se podává z odůvodnění jeho rozhodnutí) správně zjistil, že předmětné břehové pozemky přešly na stát (jako tehdejší součásti tehdejšího pozemku PK parcela č. [Anonymizováno]) z vlastnictví manželů [jméno FO] a [jméno FO], že manželé [jméno FO] byli vlastníky usedlosti č.p. [Anonymizováno] v [adresa] a v místě provozovali zemědělskou činnost. [jméno FO] a [jméno FO] před účinností zákona o půdě ([datum]) zemřeli. Žalobkyně jsou vnučky původních vlastníků, tedy oprávněnými osobami uvedenými v § 4 odst. 2 písm. c) zákona o půdě. Žalobkyně jsou současně dědici po původní oprávněné osobě paní [jméno FO], a tedy osobami uvedenými v § 4 odst. 4 zákona o půdě. Žalobkyně jsou v současné době jedinými oprávněnými osobami či dědici oprávněné osoby [jméno FO].

15. Soud prvního stupně dospěl ke správnému závěru, že žalobkyně jsou aktivně legitimovány k podání předmětné žaloby podle části páté o.s.ř., neboť byly shora uvedeným rozhodnutím správního úřadu dotčeny na svých právech, neboť jím bylo rozhodnuto, že se nestávají vlastníky předmětných břehových pozemků, když pozemkový úřad uzavřel, že jejich restituční nárok nebyl uplatněn včas.

16. Správně soud prvního stupně vyšel z toho, že účastník 1) je ve vztahu k předmětným břehovým pozemkům osobou povinnou, neboť ke dni účinnosti zákona o půdě k nim měl právo hospodaření.

17. Odvolací soud se ztotožnil rovněž se závěrem soudu prvního stupně, že žalobkyně a jejich matka [jméno FO] uplatnily restituční nárok u tehdejšího Okresního úřadu [adresa]-západ – pozemkového úřadu včas, tj. ve lhůtě stanovené v § 13 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění do [datum], tj. do [datum]. První výzvu k vydání konkrétních pozemků, jejímž předmětem předmětné pozemky (tehdy součást pozemku PK parcely č. [Anonymizováno]) podali [datum]; další výzvou z [datum] již uplatnili nárok (obecně) na veškerý majetek, který byl vykoupen či vyvlastněn manželům [jméno FO] po roce [Anonymizováno]. Ve správním spise založená výzva z [datum] není opatřena žádným podacím razítkem. Nelze však přehlédnout, že správní spis nebyl řádně veden, nebyl číslován a žurnalizován (listiny chronologicky spojovány), aby z něho bylo patrno, odkdy která listina tvoří jeho součást. Výzva datovaná [datum] byla přitom ve správním spise založena a správní orgán dříve nikdy uplatněné restituční nároky nezamítl z důvodu opožděnosti jejich uplatnění. Včasnost uplatnění restitučního nároku začal zpochybňovat správní orgán až před několika málo lety. Skutečnost, že výzva není opatřena podacím razítkem správního orgánu, neznamená, že nebyla podána včas, neboť i z dopisu pozemkového úřadu z [právnická osoba]. 1993 adresovaného tehdejšímu zástupci oprávněných osob vyplývá, že výzvu, kterou evidentně předložily [datum] jen proto, že k ní nepřiložily potřebné doklady, nezaevidoval. Za situace, kdy stát prostřednictvím příslušného správního orgánu neměl a nemá sám přehled, kdy byla výzva k uplatnění restitučního nároku předložena, nelze tuto skutečnost klást k tíži žalobkyním. Výzva z [datum], nemá předepsané náležitosti, nebyly k ní ani zřejmě připojeny potřebné přílohy; zejména v ní není uvedeno, ohledně kterého konkrétního majetku se restituční nárok uplatňuje. To však rovněž nelze klást k tíži žalobkyním, neboť povinností správního orgánu bylo podle § 19 odst. 3 tehdy platného zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), vyzvat oprávněné osoby k odstranění nedostatků podání a poučit je o případných důsledcích jejich neodstranění. Takto však správní orgán nepostupoval, neboť nic takového z obsahu jeho správního spisu nevyplývá.

18. Na tom nemůže nic změnit okolnost dohledání podací knihy tehdejšího Okresního úřadu [adresa]-západ, když – jak soud prvního stupně správně zjistil – tato podací kniha nebyla vedena řádně, řada listin „procházela“ mimo ni. Pozemkový úřad [adresa]-západ, coby organizační složka (samostatný referát) okresního úřadu (srov. § 11 písm. a) zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech), vedl vlastní interní evidenci uplatněných restitučních nároků, do níž však zapisoval až nároky doložené příslušnými listinami, nikoliv bezprostředně a k okamžiku jejich uplatnění (srov. dopis Okresního úřadu [adresa]-západ ze dne [právnická osoba]. [Anonymizováno], reagující na předchozí uplatnění restitučního nároku podáním tehdejšího zástupce oprávněných osob [tituly před jménem] [jméno FO] Permuse dne [datum], že nárok „nebyl zaevidován v rejstříku restitucí“, neboť „k evidenci a vyřízení žádosti je nezbytné uplatnění nároku doplnit předepsanými doklady …“. Pozemkový úřad oprávněné osoby v tomto směru informuje a „očekává doložení žádosti všemi potřebnými doklady, aby mohla být žádost řádně zaevidována“). Pro závěr o včasném uplatnění nároku svědčí okolnost, že ve spise správního úřadu se volně nacházejí 2 kopie restitučních žádostí (výzev) z [datum], kdy jedna z nich je opatřena číslem jednacím, pod kterým byl vyřizován restituční nárok uplatněný již předtím dne [datum] (ohledně jiných pozemků) žádostí datovanou [datum]. V té době přitom – jak se podává i z výpovědi žalobkyně a) – bylo běžnou praxí, že listiny oprávněné osoby donášely příslušným pozemkovým úřadům přímo, neprocházely podatelnou. Současně je logické a v souladu s výpovědí žalobkyně a), že v situaci, kdy lhůta k uplatnění restitučních nároků končila [datum] a kdy oprávněné osoby v dané věci uplatnily předchozí restituční nárok [datum] na konkrétní odlišné pozemky a kdy jim nebyla známa data umožňující specifikaci (identifikaci) dalších pozemků, učinily tak obecnou výzvou předloženou pozemkovému úřadu, datovanou [datum], právě do skončení lhůty končící [datum]. Za situace, kdy ani předchozí uplatněná restituční výzva dopisem ze dne [datum] nebyla v interní evidenci pozemkového úřadu ještě v únoru [Anonymizováno] zaevidována (viz shora), je představitelné, že se tak nestalo ani u výzvy datované [datum] a že jí posléze bylo přidělena rovněž evidenční číslo 1051/1993 (shodné s evidencí výzvy z [datum]). Pro uvedené svědčí i dopis Okresního úřadu [adresa]-západ - pozemkového úřadu ze dne [datum] adresovaný advokátu [tituly před jménem] [jméno FO], v němž mu sděluje, že uplatnění nároku na zemědělský majetek oprávněných osob je vedeno pod č. j. 1051/1993 a že toto číslo má být uváděno při každé korespondenci v této věci, s tím, že vzhledem k vysokému počtu podaných žádostí budou tyto postupně vyřizovány, a proto jsou žadatelé žádáni o pochopení delších termínů. I to svědčí pro závěr, že předmětná výzva datovaná [datum] byla následně evidována pod uvedeným shodným číslem jednacím (její jedna kopie ve spise správního orgánu je navíc označena rukou připsanou zn. „[Anonymizováno]“ – viz čl. 367 spisu).

19. Současně nutno přihlédnout k legitimnímu očekávání oprávněných osob, ohledně kterých ze strany státu v předcházejících restitučních řízeních včasnost uplatnění jejich žádosti zpochybňována nebyla. Na uvedených závěrech tak za popsaných okolností nemůže sama skutečnost dohledání podacího deníku Okresního úřadu [adresa]-západ a interní evidence Pozemkového úřadu [adresa]-západ, coby jeho samostatné organizační součásti, nic změnit. Odvolací soud zde nemá důvodu odchylovat se od závěrů přijatých v předcházejícím řízení vedeném mezi týmiž účastníky, ohledně odlišných částí původního pozemku PK parcely č. [Anonymizováno], u Okresního soudu [adresa]-západ pod sp. zn. [spisová značka].

20. Nutno proto uzavřít, že oprávněné osoby v projednávané věci uplatnily restituční nárok v zákonné lhůtě (včas).

21. Odvolací soud se rovněž ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že předmětné břehové pozemky (dle geometrického plánu) – původní části pozemku PK parcela č. [Anonymizováno], přešly na stát na základě kupní smlouvy (stát se stal jejich vlastníkem) až v rozhodném období od [datum] do [datum] (§ 4 odst. 1 zákona o půdě). Skutečnost, že zamýšlený výkup (části) pozemku PK parcela č. [Anonymizováno] ve výměře 9 043 m byl uveden již ve smlouvě z roku [Anonymizováno], neznamená, že již na základě této smlouvy stát vlastnictví k tomuto pozemku nabyl. To se stalo až smlouvou z roku [Anonymizováno], kdy byl proces výkupu tohoto pozemku dovršen. Na základě této smlouvy také byl proveden vklad do pozemkových knih. V souladu s intabulačním principem platným do [datum] platilo, že u nemovitostí zapsaných v pozemkových knihách se vlastnictví nabývalo až jejich zápisem do Pozemkové knihy (srov. § 431 o.z.o., § 425 o.z.o.). Smlouva o náhradě z příčiny vyvlastnění z [datum] představovala nabývací titul pro stát pouze k nemovitostem uvedeným v jejím čl. II. na základě provedené intabulace. Pokud jde o nemovitosti uvedené v čl. III. této smlouvy, na základě této smlouvy k intabulaci zde uvedených (částí) pozemků nedošlo. Z čl. III. smlouvy se podává, že se počítalo do budoucna se samostatnou smlouvou, podle níž bude knihovní převod realizován. Ostatně samotnou smlouvou z prosince [Anonymizováno] byl převeden pozemek PK parcela č. [Anonymizováno] v podstatně větším rozsahu (výměře), než jak bylo předvídáno ve smlouvě z [datum].

22. Odvolací soud se rovněž ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že posuzované postupní smlouvy z [Anonymizováno]. a [datum], kterou manželé [jméno FO] a [jméno FO] prodali československému státu mimo jiné předmětné pozemky, tehdy součást pozemku PK parcela č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], byly uzavřeny v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, a že proto je dán restituční důvod uvedený v § 6 odst. 1 písm. k) zákona o půdě. Jde o kumulativní podmínky. Naplnění uvedeného restitučního důvodu není přitom vyloučeno ani v případě, že pozemky byly státem vykupovány za účelem stavby ve veřejném zájmu, nebyla-li při prodeji dodržena ekvivalentnost vzájemných plnění a svědčí-li současně další okolnosti o stavu tísně prodávajícího (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2573/2014 ze dne [datum] či sp. zn. 28 Cdo 1508/2013 ze dne [datum]). [Anonymizováno]. Pokud jde o splnění první podmínky pro naplnění restitučního důvodu uvedeného v § 6 odst. 1 písm. k) zákona o půdě, to je uzavření kupní smlouvy v tísni, souhlasí odvolací soud s účastníky, že právní předchůdci žalobců [jméno FO] a [jméno FO] se rozhodli prodat státu za účelem výstavby vodního díla [adresa] části pozemků v k.ú. [adresa] podle PK č. [Anonymizováno] o výměře 9 041 m, č. [hodnota] o výměře 48.975 m, č. [hodnota] o výměře 17.266 m, č. [Anonymizováno] o výměře 134.385 m již v roce [Anonymizováno], což vyplývá z protokolu o výkupu z [datum], poznámky v knihovní vložce [Anonymizováno] pozemkové knihy i z článku III. smlouvy o náhradě z příčiny vyvlastnění ze dne [datum]. Tedy úmysl prodat uvedené určité části svých pozemků měli již před rozhodným obdobím, tj. před [datum]. Současně se předběžně se státem dohodli na ceně 1,- Kčs/m u části pozemků PK parcela č. [Anonymizováno] a č. [Anonymizováno]; 1,50 Kčs/m u části pozemku PK parcela č. [hodnota] a 0,20 Kčs/m u části pozemku PK parcela č. [hodnota]. Stát jim vyplatil za tyto části pozemků, které od nich chtěl odkoupit, stejně tak jako i za jiné pozemky, které od nich chtěl odkoupit a které byly následně státu postoupeny smlouvou z [Anonymizováno]. a [datum], zálohu 111.259,- Kčs již [datum], a které byly postoupeny smlouvou z [Anonymizováno]. a [datum], zálohu 135.279 Kčs v prosinci [Anonymizováno]. Nebýt nástupu komunistického režimu, pak by při normálním běhu věcí manželé [jméno FO] a [jméno FO] státu uvedené části pozemků v k.ú. [adresa] PK parcely č. [Anonymizováno] o výměře 9 041 m a č. [Anonymizováno] o výměře 134 385 m za 1,- Kčs/m, č. [hodnota] o výměře 17.266 m za 1,50 Kčs/m a č. [hodnota] o výměře 48.975 m za [částka]/m prodali. Současně by jim ale stát, jak vyplývá z potvrzení Ředitelství pro správu vodních cest ze [datum], nejpozději do konce roku [Anonymizováno] vyplatil subvenci cca 700.000,- Kčs za to, že i když jim vyplatil za obytné a hospodářské budovy cenu podle tehdy platného nařízení vlády č. 175/1939 Sb., byl si vědom, že tato kupní cena není spravedlivá, neboť „náhradní“ zemědělská usedlost č.p. 18, kterou si za státu postoupenou zemědělskou usedlost č.p. [Anonymizováno] manželé [jméno FO] pořídili, byla v mnohem horším stavebně technickém stavu. Bylo třeba ji zbourat a znovu vystavět a k tomu náhrada za postoupenou usedlost nepostačovala, neboť odpovídala zhruba 1/6 hodnoty usedlosti. Manžele [jméno FO] tedy v roce [Anonymizováno] v protokolu o výkupu pozemků i smlouvou o náhradě z příčiny vyvlastnění ze dne [datum] souhlasili s prodejem části pozemků PK parcela č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] podle v k.ú. [adresa] státu za předpokladu, že jim bude poskytnuta subvence. Učinili tak v době, kdy nebyli nijak omezeni v tom, aby si pořídili za převážně zemědělské pozemky, které státu na výstavbu vodního díla [adresa] postoupili či hodlali postoupit, novou zemědělskou půdu, na které by mohli jako zemědělci nadále hospodařit. Po komunistickém převratu [datum] se však poměry v Československu významně změnily a postupní smlouvy z [Anonymizováno]. a [datum] a z [Anonymizováno]. a [datum] byly uzavřeny za zcela odlišné situace, než jaká byla začátkem roku [Anonymizováno]. S účinností od [datum] byl přijat zákon č. 46/[Anonymizováno] Sb., o nové pozemkové reformě, podle něhož v případě výkonného zemědělce, přesahovala-li výměra jeho půdy 50 ha, stát ji v tomto rozsahu vykoupil a v době výkupového řízení byl zemědělec omezen v převodu práva na jiné osoby, v možnosti reálného rozdělení spoluvlastnictví, propachtování či smluvním nebo exekučním zatížení půdy, neměl-li k tomu souhlas Ministerstva zemědělství (§ 1 odst. 2, § 13 odst. 1 zákona o nové pozemkové reformě). Takovými výkonnými zemědělci byli i manželé [jméno FO], neboť jak bylo prokázáno listinou Ředitelství pro stavbu vodních cest z [datum], dosahovala výměra jejich pozemků 76 ha. Odvolací soud má za to, že k výkupovému řízení v jejich případě nedošlo jen proto, že s nimi stát jednal o postoupení převážné části jejich zemědělského majetku za účelem výstavby vodního díla [adresa]. Nicméně uvedená zákonná úprava jim bránila, aby si za postoupené zemědělské pozemky pořídili jiné, neboť nebylo možné pro výkonné zemědělce vlastnit více zemědělské půdy než 50 ha. Nebýt komunistického převratu, mohli si manželé [jméno FO] koupit zemědělskou půdu k zemědělskému hospodaření za pozemky postoupené státu za účelem výstavby vodního díla [adresa] v neomezeném množství. Dále nelze přehlédnout, že v roce [Anonymizováno], ať již v protokole o výkupu z [datum] či ve smlouvě o náhradě z příčiny vyvlastnění ze dne [datum], přislíbili manžele [jméno FO] prodat státu toliko části pozemků v k.ů. [adresa] PK parcely č. [Anonymizováno] o výměře 9.041 m, č. [Anonymizováno] o výměře 134 385 m, č. [hodnota] o výměře 17 266 m a č. [hodnota] o výměře 48 975 m. Předmětem postupní smlouvy z [Anonymizováno]. a [datum] ale byla celá zbývající část pozemku PK parcely č. [Anonymizováno] o výměře 46 055 m, tedy o výměře zhruba 5× větší, než bylo původně sjednáno. A to přesto, že stát, jak vyplývá z listiny z [datum], nepotřeboval celou tuto výměru pro stavbu vodního díla [adresa], postačovala mu jen menší část o výměře cca 9 759 m a zbytek požadoval i pro účely poskytnutí náhrady vlastníkům rekreačních chat. Obdobná situace byla i u pozemků PK parcela č. [hodnota] a č. [hodnota]. Pozemek PK parcela č. [hodnota] sice nebyl uveden v protokole o výkupu z [Anonymizováno]. 1.947 či ve smlouvě o náhradě z příčiny vyvlastnění ze dne [datum], přesto i ten byl prodán ve větší výměře, než která byla potřeba pro vodní dílo, aby mohl být použit ke směně.

24. To vše svědčí pro závěr, že manželé [jméno FO] a [jméno FO] v únoru a v prosinci [Anonymizováno] prodali postupními smlouvami uvedené pozemky v k.ú. [adresa] v tísni, neboť v demokratické a svobodné společnosti by dobrovolně takovou smlouvu v souvislosti s tím, že jim nebyla poskytnuta státem přislíbená subvence cca [částka] (a je bez významu, že subvence se měla týkat staveb), že nakonec museli prodat pozemky o podstatně větší výměře, než původně předpokládali a že byli omezeni v rozsahu nabytí „náhradních pozemků“ pro své hospodaření, které chtěli nadále zajistit, „udržet“, neuzavřeli. V důsledku postupu státu se manžele [jméno FO] ocitli i v ekonomické tísni, neboť jednak postoupili pozemky v mnohem větší, než dříve předpokládané výměře, přičemž byli jako výkonní zemědělci na ně svou výživou odkázáni, a jednak se nemohli zbavit zadlužení (jak vyplývá z žádosti [jméno FO] o poskytnutí zálohy na kupní cenu ve výši 200 000,- Kčs ze [datum]) v důsledku toho, že stát nesplnil svůj příslib vyplatit jim nejpozději do konce roku [Anonymizováno] subvenci na stavbu hospodářských stavení.

25. Jde-li o naplnění druhé kumulativní podmínky pro existenci restitučního titulu, tj. uzavření kupní smlouvy za nápadně nevýhodných podmínek, lze vyjít z toho, že celá kupní cena sjednaná ve smlouvě z [Anonymizováno]. a [datum] byla vyplacena. Jak vyplývá ze samotné smlouvy, záloha v celkové výši 311 259,- Kčs byla vyplacena zčásti [datum] a zčásti [datum] a zbývající část ve výši 209 432,50 Kčs byla vyplacena koncem prosince [Anonymizováno]. S ohledem na značný odstup času lze těžko po povinné osobě požadovat, aby měla veškeré doklady o výplatě kupní ceny ze 40. let 20. století. Nicméně ve spise založené doklady, že [datum] Krajský národní výbor v Praze dal příkaz k vyplacení zbytku kupní ceny manželům [jméno FO] na šekové konto Spořitelny a záložny v Praze „podle jejich přání“, informoval Spořitelnu a záložnu v Praze, že se tam tato částka pro manžele [jméno FO] převádí, aby jim ji připsali na účet, a o tomto převodu manžele [jméno FO] informoval, dokládají, že sjednaná kupní cena byla zaplacena. Na rozdíl od jiných případů z listinných dokladů nevyplývá žádná omezující podmínka pro výplatu peněz.

26. Manželům [jméno FO] však nebyla za pozemky vyplacena spravedlivá kupní cena. Je pravda, že v roce [Anonymizováno] bylo předpokládáno, že část pozemku PK parcela č. [Anonymizováno] o výměře 9 041 m bude převedena za 1,- Kčs/m, avšak od předběžné dohody uplynuly více jak 2 roky a nakonec byl převeden celý pozemek PK parcela č. [Anonymizováno]. Všechny pozemky v postupní smlouvě z [Anonymizováno]. a [datum] nebyly oceněny v souladu s odhadem [tituly před jménem] [jméno FO], podle něhož měly být celé pozemky PK parcela č. [hodnota] a č. [hodnota] prodány za 2,50 Kčs/m, avšak uvedenou smlouvou byla za tuto cenu prodána jen jejich část a zbývají část jen za 1,50 Kčs/m, pozemek PK parcela č. [hodnota] měl být prodán za 1,- Kčs/m, smlouvou byla za tuto částku prodána jen jeho část a zbývající část za 0,20 Kčs/m. Stát tak nerespektoval při uzavření kupní smlouvy ani svůj vlastní odhad. Pokud jde o způsob ocenění prodávaných pozemků, je třeba uvést, že v případě staveb zahrnutých do pětiletého plánu, což byla i stavba vodního díla [adresa], měl stát vykoupit a nedošlo-li by k dohodě, tak vyvlastnit je za přiměřenou náhradu podle § 1 odst. 1 písm. a), § 7 odst. 1 a § 8 odst. 1 vládního nařízení č. [Anonymizováno] Sb., o opatřeních ve stavebnictví v pětiletém plánu. Náhrada měla být stanovena se zřetelem na obecnou cenu zemědělské půdy zvětšenou o hodnotu investic vynaložených na vyvlastněný pozemek podle § 11 odst. 1 uvedeného vládního nařízení. Prováděcí předpis k uvedenému vládnímu nařízení byl platný od [datum]. Šlo o vyhlášku ministerstva techniky č. 208/[Anonymizováno] Ú.l.1, u níž však byla stanovena účinnost zpětně od [datum]. Tato vyhláška byla sice přijata po uzavření postupních smluv, nicméně neexistovaly-li oceňovací předpisy, měla být kupní cena sjednána a dohodnuta tak, aby se vyčkalo vydání příslušného právního předpisu. Podle § 1 odst. 2 citované vyhlášky by v případě, že by neuzavřeli postupní smlouvy z [Anonymizováno]. a [datum], měli manželé [jméno FO] nárok při vyvlastnění nejméně na 2 Kčs/m v případě méně hodnotných pozemků. V projednávané věci tomu tak nebylo, neboť za nižší cenu byly prodány části pozemků PK parcela č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] (ale i č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]). Byly tak prodány za cenu pro manžele [jméno FO] a [jméno FO] nevýhodnou, neekvivalentní.

27. Nelze rovněž pominout, že pozemek PK parcela č. [Anonymizováno] byl ve výměře, v jaké byl prodán postupní smlouvou z [Anonymizováno]. a [datum], lesem (jeho část, která byla rolí, byla oddělena a stala se pozemkem PK parcela č. [Anonymizováno], který byl rovněž uvedenou postupní smlouvou postoupen státu). Byl zalesněn, jak vyplývá z dobových dokumentů, avšak za tyto porosty se manželům [jméno FO] nedostalo žádné náhrady. To se týká i pozemku PK parcela č. [Anonymizováno] postoupeného smlouvou z [Anonymizováno]. a [datum]. Byť v případě vyvlastnění podle § 2 odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 208/[Anonymizováno] Ú.l.1 by jim náležela za stromy a keře náhrada. Ta nebyla zohledněna ve smlouvě o náhradě z příčiny vyvlastnění ze dne [datum], neboť zde byla poskytnuta náhrada toliko za stromy u obytných budov na pozemcích, které touto smlouvou byly státu do vlastnictví převedeny. Uvedenou smlouvou se rovněž manžele [jméno FO] nemohli vzdát žádných svých dalších nároků, už vůbec ne ohledně nemovitých věcí, které byly převedeny státu jinou smlouvou uzavřenou s odstupem několika let a navíc v mnohem větším rozsahu (i v případě pozemků PK parcela č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]), než bylo původně předpokládáno. Za situace, kdy byly postupní smlouvy z [Anonymizováno]. a [datum] uzavřeny v tísni, je bez významu ujednání v nich, že manželům [jméno FO] vůči státu nepřísluší žádné další nároky.

28. K otázce, zda právní předchůdci žalobkyň manželé [jméno FO] uzavřeli předmětnou smlouvu v prosinci [Anonymizováno] za (pro ně) nápadně nevýhodných podmínek srov. též usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum].

29. Jestliže právní předchůdci žalobců obdrželi za předmětné pozemky kupní cenu, měl by správní orgán za použití § 6 odst. 3 podle § 9 odst. 7 zákona o půdě požadovat vrácení kupní ceny vyplacené státem právním předchůdcům žalobců ve 40. letech 20. století. Měl by tedy žalobcům sdělit výši své pohledávky a lhůtu k jejímu zaplacení, a v případě, že by na jeho výzvu žalobci nereagovali, mohl by se náhrady stát domáhat v soudním řízení podle § 7 o.s.ř. (například rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č.j. [spisová značka] či [spisová značka] či usnesení Ústavního soudu sp.zn. I. ÚS 445/97).

30. Žalobkyně a účastník 1) shodně potvrdili (a odvolací soud z těchto shodných tvrzení zjistil; srov. § 120 odst. 3 o.s.ř.), že pozemky dle geometrického plánu označené jako parcela č. [Anonymizováno] a parcela č. [Anonymizováno] („předmětné břehové pozemky“) se oba nachází nad zátopovou čarou (dle jejího vyznačení při projektování vodního díla) a pod výkupovou čarou vodního díla [adresa], avšak že fakticky část těchto pozemků je již vodním dílem zatopena. Do předmětných břehových pozemků jsou zapuštěna neveřejná vývaziště lodí, sloužící k rekreačním účelům.

31. Ze snímku katastrální mapy a výpisu z katastru nemovitostí se podává, že k břehovému pozemku parcela č. [Anonymizováno] přiléhá z jižní strany pozemek parcela č. [Anonymizováno] v podílovém spoluvlastnictví žalobkyň, k břehovému pozemku parcela č. [Anonymizováno] z jižní strany přiléhá pozemek parcela č. [Anonymizováno], který byl již předchozím (pravomocným rozhodnutím) soudu v tomto řízení vydán žalobkyním do podílového spoluvlastnictví. Předmětné břehové pozemky tedy na tyto pozemky z jejich severní strany navazují a přiléhají k nim. Jak se podává i z fotodokumentace místního šetření provedeného soudem prvního stupně, všechny uvedené pozemky jsou porostlé lesní vegetací.

32. Odvolací soud doplnil dokazování dle § 213 odst. 1, 4, 5 o.s.ř. a zjistil z rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]–KUSK ze dne [datum], ve spojení s rozhodnutím Ministerstva zemědělství sp. zn. [Anonymizováno], č. j. MZE-[Anonymizováno][Anonymizováno] ze dne [datum], že rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje shora uvedené bylo v odvolacím řízení zrušeno a řízení zastaveno. Krajský úřad Středočeského kraje jako příslušný vodoprávní orgán v řízení v I. stupni uzavřel, že předmětné břehové pozemky nacházející se nad výkupovou čárou slapské vodní nádrže jsou součástí vodního díla, tedy jsou součástí speciální stavby dle § 55 odst. 1 vodního zákona. Odvolací orgán – Ministerstvo zemědělství uzavřel, že toto rozhodnutí nebylo namístě vydat, neboť postupem podle § 55 odst. 4 vodního zákona nelze rozhodovat o tom, zda je pozemek či jeho část se stavbou bezprostředně související a nezbytně nutný k provozu stavby ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě. V případě vodního díla [adresa] „není sporu (nelze mít pochybnosti) o tom, že předmětné (břehové) pozemky nejsou součástí vodního díla ani nejsou tímto vodním dílem zastavěny. Posouzení podmínek § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě náleží soudu v občanskoprávním řízení. Současně odvolací orgán konstatoval, že pozemky mezi hladinou stálého nadržení a tzv. výkupovou čarou by byly i dnes předmětem výkupu při zřizování nového vodního díla, neboť je to vhodné z hlediska intenzity dotčení těchto pozemků působením vodní nádrže. Dále, že tyto pozemky jsou dle potřeby využívány k údržbě vodního díla, což obnáší mimo jiné průchod kontrolujících osob, pohyb mechanice, skládkování materiálu a podobně, a že významně ovlivňují samotné vodní dílo, například působením eroze.

33. V rozhodnutí Okresního úřadu [adresa], referátu životního prostředí ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno], ve spojení s rozhodnutím Ministerstva životního prostředí ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[adresa]/[Anonymizováno] bylo dovozeno, že pozemky mezi zátopovou a výkupovou čarou lze pokládat za pozemky umělého koryta vodního toku.

34. Ze stanoviska Ministerstva lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu ČSR ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] (týkajícího se vodní nádrže [adresa]) odvolací soud zjistil, že na ploše mezi nejčastěji se vyskytující hladinou vody v nádrži a výkupovou čarou mají být takové porosty, které maximálně slouží potřebám nádrže (ochrana proti abrazi, smyvům atp., ale i začlenění nádrže do krajiny, rekreačnímu využití apod.). Vodohospodářské dílo je prostorově funkčně ucelený soubor staveb, strojních a jiných zařízení, asanačních, terénních a vegetačních úprav apod., které slouží potřebám vodního hospodářství. Nejde jen o hráz, okamžitou vodní plochu. Pozemkem vodohospodářského díla je pozemek potřebný k umístění všech součástí tohoto díla k jeho provozování. Hranicí pozemků nádrže jako vodohospodářského díla je výkupová čára.

35. Podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě pozemky nelze vydat v případě, že pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku nebo jedná-li se o stavbu movitou, nebo dočasnou, nebo jednoduchou, nebo drobnou a nebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před 24. červnem 1991, a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby. Zahájením stavby se rozumí datum skutečného zahájení stavby, zapsané do stavebního deníku a oznámené stavebnímu úřadu, pokud byla stavba zahájena do dvou let od vydání stavebního povolení.

36. Odvolací soud - vycházeje z právních závěrů uvedených v rozsudku Nejvyššího soudu č. j. [spisová značka] ze dne [datum] shora uvedených, uzavřel, oproti soudu prvního stupně, že pozemky dle geometrického plánu označené jako parcela č. [Anonymizováno] a parcela č. [Anonymizováno] lze vydat, neboť ohledně nich není dána překážka jejich vydání ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě (ani žádná překážka jiná).

37. Platí, že restituci pozemku je na překážku mimo přímé zastavěnosti též přináležení k ucelenému funkčně provázanému souboru nemovitostí (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]). Překážkou vydání pozemků podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě může být i funkční souvislost pozemků se stavbou (chápanou v občanskoprávním slova smyslu), tedy skutečnost, že pozemky tvoří s objektem výstavby jeden funkční celek, jsou s ní v nutném rozsahu „provázány“ (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]). Platí přitom, že ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě není přiléhavé interpretovat příliš extenzivně.

38. Z hlediska skutkového v dané věci bylo zjištěno, že oba výše uvedené pozemky (předmětné břehové pozemky) se nacházejí nad zátopovou, ale pod výkupovou čárou vodního díla, že výkupová čára byla z hlediska nadmořské výšky stanovena výše, než zátopová právě proto, že bylo počítáno s vlivem přírodních procesů působících na břehy vodního díla (procesy abraze, geologických změn apod.), jak správně akcentoval soud prvního stupně. Současně bylo zjištěno, že fakticky část obou těchto pozemků je zatopená vodou vodního díla [adresa] (viz shodná tvrzení účastníků a místní šetření soudu prvního stupně). Vliv procesu abraze je zachycen i na plánku na č. listu 401 spisu. Současně i z projektu vodního díla [adresa] (č. listu 402 spisu) se podává, že výkupová čára byla stanovena proto, aby majitelé pobřežních pozemků byly ochráněni od škodlivých účinků; proto se vykupuje nad normální hladinu vody ochranný pás do vertikální výše 4 m. I při zohlednění výsledků místního šetření - podoby těchto břehových pozemků, skutečnosti, že vodní hladina je zčásti zaplavila, obecně známými procesy abraze břehů vodního díla daných kolísající hladinou vzdutí, nutno uzavřít, že tyto pozemky netvoří natolik funkční celek se stavbou „vodního díla [adresa]“ v občanskoprávním slova smyslu, která je představována betonovou hrází, a s pozemky funkčně souvisejícími s touto stavbou, nezbytně nutnými k provozu a obsluze (jimiž jsou bez dalšího pozemky nacházející se pod zátopovou čarou), aby je (rovněž) byl možno považovat za zastavěné ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě. Předmětné břehové pozemky zcela zatopeny nejsou, jsou zatopeny jen z části, nacházejí se nad zátopovou čarou projektovanou při výstavbě vodního díla [adresa], ačkoli jejich část se již (v mezidobí) nachází pod výškovou hranicí 271 m nad mořem (představující výškovou hranici maximálního vzdutí vodní nádrže), a proto zčásti mohou být a jsou zatopeny. Současně ale nejde o to, že by tyto pozemky nebyly hospodářsky využitelné pro samotné žalobkyně. Jsou do nich zakotvena neveřejná vývaziště lodí, která jsou či mohou být předmětem nájmu pro rekreační účely, přiléhají ze severu k dalším pozemkům žalobkyň, na které navazují, tvoří s nimi jeden celek, jsou spolu s nimi porostlé lesní vegetací. Z tohoto důvodu je dána hospodářská využitelnost předmětných břehových pozemků pro žalobkyně. Skutečnost, zda jsou třeba pro řádnou správu vodního díla [adresa] ve smyslu veřejnoprávním, je pak otázkou veřejnoprávních předpisů a případných omezeních daných těmito veřejnoprávními předpisy; v dané věci nejde o rozhodné hledisko. To vše za situace, kdy žalobkyně jsou si případných veřejnoprávních omezení vědomy a přesto preferují uspokojení svých restitučních nároků (ve vztahu k předmětným břehovým pozemkům) naturální formou, jejich vydáním. A to je forma uspokojení restitučního nároku, jež má mít zásadně přednost.

39. Vydáním předmětných břehových pozemků žalobkyním nedojde ke stavu, že by se jim dostalo pouze tzv. holého vlastnictví. Pozemky jsou přístupné, navazují na shora uvedené další pozemky nacházející již v podílovém spoluvlastnictví žalobkyň, jsou hospodářsky využitelné nejméně ohledně na nich již existujících neveřejných vývazišť lodí (jež jsou zapuštěna do jejich břehů), pro rekreační účely; s přilehlými pozemky žalobkyň mohou být využitelné i z hlediska na nich se nacházející lesní vegetace.

40. Předmětné břehové pozemky proto nelze považovat za zastavěné ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě. To je též v souladu s předcházejícími rozhodnutími soudů v řízeních vedených v odvolacím řízení u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka], kdy obdobné břehové pozemky byly žalobkyním rovněž vydány. Ve smyslu § 13 občanského zákoníku žalobkyně mají právo na obdobná rozhodnutí v obdobných věcech.

41. Takový závěr proto není v rozporu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 581/14 ze dne [datum], který vede soudy k tomu, aby instituty obsažené v restitučních předpisech vykládaly s ohledem na to, aby byl v maximální možné míře dosažen jejich účel. Prosazení konkrétního veřejného zájmu ve vztahu k předmětným břehovým pozemkům je dáno veřejnoprávními předpisy omezujícími případně vlastnické právo žalobkyň. Žalobkyně jsou s tím ztotožněny. Současně nejde o případ, že by vydáním předmětných břehových pozemků žalobkyně získaly pouze tzv. holé vlastnictví. Předmětné břehové pozemky jsou shora uvedeným způsobem pro žalobkyně hospodářsky využitelné.

42. Shora uvedený závěr je v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], v němž bylo dovozeno v případě pozemku tvořícího koryto vodního toku (potoka), že „nelze přesvědčivě usuzovat, že by se žalobkyni při vydání (v daném řízení vydávaných) pozemků tvořících koryto sporného vodního toku dostávalo toliko „holého“ vlastnického práva, které nelze žádným smysluplným způsobem realizovat, tak jak by tomu bylo při vydání nemovitosti náležejících k veřejnému prostranství. Vlastník vodního koryta je totiž sice v užívání svého majetku znatelně limitován relevantní veřejnoprávní úpravou (srov. § 50 vodního zákona), není však zbaven podstaty svého vlastnického práva k pozemku, jejž může do určité míry využívat i hospodářsky (např. umístěním vodní elektrárny).

43. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka] se pak týkalo pozemku, který představoval samotné koryto vodního toku Vltavy, jež představovalo (též) vodní dílo [adresa]. Nejvyšší soud zde akcentoval, že žalobci požadovaný pozemek „je korytem řeky Vltavy, která je součástí vodního díla [adresa]“, takže jeho vydání brání § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě, když tento pozemek nelze zemědělsky využívat. V dané věci je však možnost hospodářského využití předmětných břehových pozemků pro žalobkyně dána.

44. Ze shora uvedeného se podává, že rozsudek soudu prvního stupně, ve zbylém přezkoumávaném rozsahu (ohledně předmětných břehových pozemků), kterým soud prvního stupně ve smyslu § 250j odst. 1, 2 o.s.ř. nahradil rozhodnutí Státního pozemkového úřadu mimo jiné tak, že rozhodl, že žalobkyně nejsou spoluvlastnicemi (každá z nich se spoluvlastnickým podílem o velikosti ideální jedné poloviny) předmětných břehových pozemků s tím, že za tyto nevydané pozemky jim však náleží náhrada podle § 11 odst. 2, § 11a, případně § 14 a § 16 zákona o půdě, není věcně správný.

45. Proto odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. b) o.s.ř., za použití § 250j odst. 1, 2 o.s.ř. rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích III., IV. a V. změnil ohledně předmětných břehových pozemků tak, že se též v tomto rozsahu nahrazuje rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského úřadu pro Středočeský kraj a hlavní město Prahu ze dne [datum], č. j. SPU 271454/2018 a že žalobkyně jsou spoluvlastnicemi, každá v rozsahu spoluvlastnického podílu o velikosti ideální jedné poloviny, těchto břehových pozemků, vymezených označeným geometrickým plánem (ohledně něhož současně upřesnil, že je nedílnou součástí rozsudku soudu prvního stupně).

46. S ohledem na změnu rozsudku soudu prvního stupně (a s ohledem na to, že rozsudkem dovolacího soudu byly zrušeny nákladové výroky předcházejícího rozsudku odvolacího soudu a rozsudku soudu prvního stupně) rozhodl odvolací soud znovu o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně dle § 224 odst. 2, § 151 odst. 1 o.s.ř., § 142 odst. 1 a 3 o.s.ř. Žalobkyně mají právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení před soudem prvního stupně; byly totiž úspěšné „co do základu“ svého restitučního nároku (zde tudíž rovněž ohledně nevydaných pozemků), jenž byl oběma účastníky sporován (a správní úřad jim pozemky nevydal pro závěr o opožděnosti jeho uplatnění). Z hlediska konečného výsledku řízení před soudem pak ve vztahu k účastníku 1) jsou vydávány oba žádané pozemky (plný úspěch dle § 142 odst. 1 o.s.ř.), ve vztahu účastníku 2) byly nevydány dva pozemky (a to „pouze“ pro překážku jejich vydání ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě) a jeden vydán (neúspěch žalobkyň je proto zde nutno vyhodnotit pouze v nepatrné míře ve smyslu § 142 odst. 3 o.s.ř.).

47. Účelně vynaložené náklady řízení před soudem prvního stupně představuje: odměna zástupce – advokáta za 3 úkony právní služby po [částka] (při společném zastoupení dvou žalobkyň: příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a vyjádření dne [datum]; vyjádření ze dne [datum] žalobkyně b) odvolací soud nehodnotí jako účelné, neboť nepřineslo ve věci nové argumenty a nebylo vyžadováno procesní situací ani pokynem soudu), dále (při samostatném zastoupení každé ze žalobkyň advokátem pro každou ze žalobkyň 3 úkony právní služby po [částka] (účast u jednání [datum] převyšujícího 2 hodiny, účast u jednání dne [datum]), dále (při opětovném společném zastoupení) 13 úkonů právní služby po [částka] (vyjádření ze dne [datum], účast u jednání [datum] přesahující 2 hodiny, účast u jednání [datum] přesahující 2 hodiny, účast u jednání [datum], účast u místního ohledání přesahující 2 hodiny, účast u jednání dne [datum] přesahující 2 hodiny, závěrečný návrh dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum] přesahující 2 hodiny), k tomu 22 náhrad hotových výdajů po [částka], to vše dle § 6, § 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a), d), g), § 12 odst. 4 a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif; celkem náhrada účelně vynaložených nákladů řízení před soudem prvního stupně žalobkyň [částka]. Soud prvního stupně správně považoval za neúčelné náklady žalobkyň spojené s návrhem na přerušení řízení ze dne [datum] a s vyjádřením k odvolání ze dne 22. 10. 2021proti usnesení o přerušení řízení, neboť v konečném důsledku bylo rozhodnuto o nepřerušení řízení, návrh na přerušení řízení byl tak neopodstatněný a náklady s ním spojené nebyly účelné.

48. Odvolací soud proto uložil účastníkům 1) a 2) povinnost zaplatit žalobkyním náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně [částka]. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., k rukám zástupce žalobkyň dle § 149 odst. 1 o.s.ř. Tato náhrada nákladů řízení přitom není, jak se mylně domnívá účastník 2), uložena účastníkům 1) a 2) solidárně, ale – protože solidárnost plnění není vyjádřena ve výroku rozsudku – rovným dílem (každému z nich jednou polovinou). Tento podíl na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně odpovídá rozsahu předmětu řízení ve vztahu ke každému z účastníků 1) a 2) i výsledkům řízení [ve vztahu žalobkyň ke každému účastníku 1) a 2) byla řešena opodstatněnost samého základu restitučního nároku; ve vztahu k účastníku 1) byly vydány oba žádané pozemky, ve vztahu k účastníku 2) byly vydán jeden pozemek a dva nevydány]; proto je namístě vycházet z jejich rovnodílného podílu na náhradě nákladů řízení.

49. Odvolací soud znovu rozhodl též o povinnosti účastníků 1) a 2) zaplatit státu soudní poplatek za žalobu ve výši [částka], podle ustanovení § 2 odst. 3, § 4, § 5, položky 18 bod 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť žalobkyně jsou podle § 21a odst. 2 zákona o půdě od soudních poplatků osvobozeny. Lhůta k zaplacení soudního poplatku byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

50. Odvolací soud dále znovu rozhodl dle § 148 odst. 1 o.s.ř. též o povinnosti účastníků 1) a 2) zaplatit České republice – Okresnímu soudu [adresa]-západ náhradu státem placených nákladů řízení, sestávajících z odměny za odborné vyjádření ve výši [částka], které byly přiznány [tituly před jménem] [jméno FO] usnesením soudu prvního stupně č. j. [spisová značka] ze dne [datum]. Lhůta k plnění byla i zde stanovena na tři dny od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

51. O náhradě nákladů odvolacího řízení ve vztahu mezi žalobkyněmi a účastníkem 2) (jehož se zrušení rozsudku odvolacího soudu ve výrocích ve věci samé netýkalo) rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. 1, § 151 odst. 1, § 142 odst. 3 o.s.ř. V odvolacím řízení, s ohledem na jeho předmět a výsledky, byly žalobkyně ve vztahu těchto účastníků procesně neúspěšné pouze v nepatrné části (jak shora uvedeno), mají tak právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení vůči účastníku 2). Ty sestávají z: odměny zástupce – advokáta za 2 úkony právní služby po [částka] [vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu dne [datum]; samotné odvolání žalobkyň ve vztahu k účastníku 2) účelné není, neboť jím v tomto rozsahu nedosáhly změny rozsudku soudu prvního stupně ve svůj prospěch], 1 úkon právní služby po [částka] (účast u vyhlášení rozsudku dne [datum]), k tomu 3 náhrady hotových výdajů po [částka], to vše dle § 6, § 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. g), k), odst. 2 písm. f), § 12 odst. 4, § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif; celkem částka [částka], z níž na účastníka 2) [při rovnodílném podílu účastníků 1) a 2) na náhradě nákladů řízení] připadá náhrada účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení ve výši [částka]. Jejich zaplacení odvolací soud uložil účastníku 2) ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., k rukám zástupce žalobkyň dle § 149 odst. 1 o.s.ř.

52. O náhradě nákladů odvolacího řízení ve vztahu mezi žalobkyněmi a účastníkem 1) rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. 1, § 151 odst. 1, § 142 odst. 1 o.s.ř. V odvolacím řízení ve vztahu těchto účastníků byly žalobkyně plně procesně úspěšné, mají tak právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení vůči účastníku 1). Ty sestávají z: druhé poloviny náhrady nákladů odvolacího řízení uvedených shora ve vztahu žalobkyň a účastníka 2) ve výši [částka] a dále z odměny zástupce – advokáta za dalších 5 úkonů právní služby po [částka] [odvolání – zde šlo o společný úkon žalobkyň, proto, při rovnodílném podílu účastníků 1) a 2) na náhradě, jednou polovinou; dále již samostatné úkony dovolání ze dne [datum], vyjádření k dovolání účastníka 1) ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum] a účast u jednání odvolacího soudu dne [datum]]; k tomu 5 náhrad hotových výdajů po [částka], to vše dle § 6, § 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. g), k), § 12 odst. 4, § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif; celkem částka [částka] + [částka] = [částka]. I jejich zaplacení odvolací soud uložil účastníku 1) ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., k rukám zástupce žalobkyň dle § 149 odst. 1 o.s.ř.

Poučení