104 C 34/2018-208

Rubrum

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Horáčkem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa žalobkyně], [země] zastoupeného advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] bytem [adresa žalované] o zaplacení 264.641,33 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 264.641,33 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 264.641,33 Kč kapitalizovaným ke dni 29.1.2016 na částku ve výši 316,32 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky ve výši 264.641,33 Kč od 30.1.2016 do zaplacení, dále se smluvním úrokem ve výši 6,4% ročně z částky ve výši 264.641,33 Kč kapitalizovaným ke dni 29.1.2016 na částku ve výši 7.550,11 Kč a se smluvním úrokem ve výši 6,4% ročně z částky ve výši 264.641,33 Kč od 30.1.2016 do zaplacení, se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši 30.000 - Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen nahradit České republice – na účet Okresního soudu v Chrudimi náklady státu ve výši 19.690 - Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalované zaplacení žalované částky. V žalobě uvedl, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], uzavřel dne 22.4.2014 s žalovanou rámcovou smlouvu o poskytování bankovních a platebních služeb. Právní předchůdce žalobce a žalovaná spolu uzavřeli smlouvu o půjčce [číslo] která byla uzavřena na základě návrhu na uzavření smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 12.8.2014 ze strany žalované, banka jej akceptovala dne 14.8.2014. Předmět smlouvy o půjčce bylo poskytnutí částky 307.600 - [právnická osoba] žalované, tuto půjčku měla žalovaná splácet v měsíčních splátkách ve výši 5.157 - Kč, datum první splátky bylo stanoveno na 14.9.2014. Na účet žalované byla připsána částka 307.600 - Kč. dne 14.8.2014. Žalovaná půjčku řádně nesplácela, banka ji opakovaně vyzývala k úhradě dlužných splátek, nakonec dne 29.1.2016 byla bankou žalované zaslána výzva - okamžité jednorázové splácení – smlouva o půjčce reg. [číslo] (zesplatnění). Touto výzvou byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky 302.507,76 Kč [právnická osoba] byla následně postoupena na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Pohledávka se skládá z jistiny ve výši 264.142,33 Kč, z úroků – roční úroková míra 6,4 % ročně, z poplatků ve výši 1.373,11 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 30.000 - Kč účtovanou v souladu s obchodními podmínkami a ze zákonných úroků z prodlení.

2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, žalovaná proti němu podala odpor. V následném zdůvodnění odporu uvedla, že si u [právnická osoba] žádnou půjčku nevzala, na pobočce v [obec] nikdy nebyla, žádnou smlouvu nikdy nepodepsala. Nárok neuznává. Věc šetřila i policie, ta věc odložila.

3. V reakci na poučení soudu, které soud poskytl žalobci na prvním jednání a jímž soud žalobce informoval o tom, že z provedeného dokazování nemá prokázané, že by žalovaná uzavřela smlouvu o účtu a smlouvu o půjčce, žalobce doplnil svá tvrzení a důkazní návrhy podáním ze dne 5.2.2019. Toto podání bylo zasláno na vědomí žalované, je s ním tedy seznámena. Soud nepovažuje za účelné přepisovat obsah tohoto podání do odůvodnění rozsudku, když je oběma stranám znám, k jednotlivým námitkám se soud vyjádří níže.

4. V dané věci soud rozhodl rozsudkem ze dne 4.3.2019, tímto rozsudkem žalobu zamítl. K odvolání žalobce byl rozsudek odvolacím soudem zrušen s tím, že je třeba provést dokazování navržené v dané věci žalobcem – především se to týkalo výslechů svědků a znaleckého posudku. Skutečnosti zjištěné dokazováním 5. Z výpovědi žalované na Policii ČR ze dne 26.11.2015, ze dne 22.2.2016, ze dne 4.1.2017, ze dne 26.9.2017 vyplynulo, že žalovaná oznámila polici podezření z možného zneužití svých osobních údajů s tím, že na její jméno má být veden u společnosti [právnická osoba] účet č. [bankovní účet]. Výpisy z tohoto účtu mají být posílány na emailovou adresu [email], tuto adresu žalovaná neužívá, užívá adresu [email]. Žalovaná finanční záležitosti řešila prostřednictvím své kamarádky [jméno] [příjmení], kupovala od ní i nemovitost v [obec]. Po této koupi se s ní přestala stýkat, mají ohledně této nemovitosti spory. Při založení účtu u [právnická osoba] [číslo] žalovaná s [jméno] [příjmení] v bance nebyla, nevěděla o tom, že tento účet je zakládán. Žádné podklady ohledně založení účtu nepodepisovala. Žalovaná stejně tak neví o tom, že byl uzavřen nějaký spotřebitelský úvěr u [právnická osoba] Žalovaná měla úvěr u společnosti [právnická osoba], tento úvěr jí zařizovala [jméno] [příjmení], žalovaná byla u podpisu smlouvy, úvěr byl na částku asi 220 tis Kč, měsíční splátka asi 5 tis Kč, tyto peníze si brala na vyplacení exekuce, která byla na domě na adrese [adresa]. Dále si žalovaná brala hypotéku u [příjmení] [příjmení] na částku 600 tis Kč na dům adrese [adresa], hypotéku má žalovaná ještě splácet. Dále měla žalovaná hypotéku u [právnická osoba] na částku 1,5 mil Kč na dům na adrese [adresa], ten kupovala od [jméno] [příjmení], cena byla 2,2 mil Kč. [příjmení] [jméno] [příjmení] dům koupila proto, že ona ji o to poprosila, nemohla totiž kvůli exekucím být vedena jako vlastník domu. Dohodnuto bylo, že hypotéku bude splácet [jméno] [příjmení], po doplacení měl být dům převeden na její dceru, šlo o ústní dohodu. Chronologicky vyjádřeno si žalovaná vzala nejprve v roce 2012 půjčku 220.000 - Kč u [příjmení] [příjmení], dále si v roce 2012 u téhož ústavu vzala hypotéku ve výši 600.000 - Kč, z této částky předala částku 220.000 - Kč paní [příjmení] k zaplacení původní půjčku u [anonymizováno], přičemž paní [příjmení] požádala žalovanou, aby tuto částku mohla splácet na její účet u [příjmení] [příjmení], v roce 2013 žalovaná navýšila půjčku u [anonymizováno] o 40.000 - Kč až 50.000 - Kč, v roce 2014 žalované paní [příjmení] sdělila, že vše zaplatila, v [anonymizováno] jí to potvrdili. Soud dále zjistil, že žalovaná půjčovala paní [příjmení] svůj občanský průkaz s tím, že ho potřebuje ofotit v souvislosti s uzavřením finančního produktu, paní [příjmení] uzavírala stavební spoření žalované, jejím dcerám, uzavírala jí hypotéku.

6. Z výpovědi [jméno] [příjmení] na Policii ČR ze dne 10.2.2016, ze dne 21.6.2017, ze dne 2.8.2017 vyplynulo, že jmenovaná potvrdila, že byla přítomna při uzavírání smluv se společností [právnická osoba] – smlouvy o účtu a smlouvy o spotřebitelském úvěru, Na rozdíl od žalované trvala na tom, že žalovaná byla přítomna rovněž. Z výpovědí paní [příjmení] rovněž vyplynulo, že žalovaná se v bankovních transakcích vůbec nevyzná. Dále z výpovědi vyplynulo, že paní [příjmení] zařizovala žalované u [právnická osoba] úvěr na vyplacení exekuce na dům pana [příjmení] a hypotéku na dům pana [příjmení]. Dále popřela, že by jí žalovaná předala v roce 2012 částku 220.000 - Kč. Jmenovaná dále potvrdila, že internetové bankovnictví k účtu č. [bankovní účet] u [právnická osoba] bylo v roce 2014 a 2015 obsluhováno z jejího telefonního čísla [tel. číslo], vysvětlila to tím, že žalovaná nechtěla s bankou nic řešit, vždy jí poprosila, aby žádost řešila ona. Proto bylo číslo paní [příjmení] uvedeno i na smlouvě s [právnická osoba] Vždy, když žalovaná zadávala nějakou platbu na tomto účtu, tak jí zavolala, že tento úkon učinila a upozornila ji, že přijde potvrzovací SMS, ona potom žalované příslušný kód přeposlala. Ve výpovědi ze dne 2.8.2017 pak paní [příjmení] uvedla, že v případě účtu u [příjmení] [příjmení] byla přítomna, když s žalovanou zasílali žádost o založení účtu, a to přes internet, stejně tak tomu bylo i při žádosti o poskytnutí úvěr – mělo jít o refinancování úvěru žalované u [příjmení] [příjmení]. U podepsání smluv v [obec] paní [příjmení] přítomna být neměla. Do [obec] několikrát vezl žalovanou pan [jméno] [příjmení]. Na adrese [adresa], [jméno] [příjmení].

7. Z výpovědi [jméno] [příjmení] na Policii ČR ze dne 23.2.2016 vyplynulo, že zřejmě byla přítomna při uzavírání smluv žalované se společností [právnická osoba] Podle jejích slov měla být vždy přítomna i žalovaná.

8. Z výpovědi [jméno] [příjmení] na Policii ČR ze dne 13.5.2016 vyplynulo, že vezl žalovanou a [jméno] [příjmení] několikrát do [obec] do banky, osobně nebyl přítomen podpisu smluv, do banky nešel, šla tam žalovaná a [jméno] [příjmení]. Nevylučuje, že s nimi mohla jet i [jméno] [příjmení]. Pan [anonymizováno] má účet u [právnická osoba] (kód banky [číslo]).

9. Z výpovědi [jméno] [příjmení], druha žalované, na [obec] ČR dne 14.3.2017 vyplynulo, že žalovaná vyplatila exekuci jeho dcery a koupila od něj dům v [obec]. Z výpovědi vyplynulo i to, že žalovaná předala [jméno] [příjmení] částku 200.000 - Kč, ta měla zaplatit dluh žalované u [příjmení] [příjmení].

10. Ze zprávy [právnická osoba] bylo zjištěno, že rámcová smlouva s žalovanou měla být uzavřena dne 22.4.2014 na pobočce banky v [obec], ulice [ulice a číslo] u bankéřky [jméno] [příjmení]. Na základě toho byl zřízen běžný účet č. [bankovní účet] a spořící účet č. [bankovní účet]. Příslušná potvrzení o zřízení účtu byla odeslána na jméno žalované, ovšem na adresu [adresa] O úvěr [číslo] bylo zažádáno dne 12.8.2014 na stejné pobočce u bankéře [jméno] [příjmení]. Z podkladových materiálů byla zjištěna kopie občanského průkazu žalované. Dále v internetovém formuláři obsahujícím údaje na jméno [celé jméno žalované] se nachází mj. tyto údaje: telefon [tel. číslo], email [email], korespondenční adresa [adresa], název zaměstnavatele [právnická osoba] Dále bylo zjištěno, že platební karta k účtu č. [bankovní účet] byla zaslána na adresu [adresa], takto byly odeslány karty dne 25.4.2014, dne 17.3.2017 a dne 29.3.2017, autorizační SMS kódy jsou zasílány na číslo [tel. číslo].

11. Podle smlouvy o půjčce na refinancování měla být částka 297.300 - Kč převedena bankou na účet [bankovní účet] a pět dní po nabytí účinnosti smlouvy měla být tato částka zaslána na účet č. [bankovní účet].

12. Z výpovědi [jméno] [příjmení], pracovnice [právnická osoba], na Policii ČR dne 12.7.2017 vyplynulo, že uzavírala za banku rámcovou smlouvu o poskytnutí bankovních a platebních služeb [právnická osoba] ze dne 22.4.2014 (smlouva o založení účtu). Podrobnosti si nepamatuje. Při uzavírání smlouvy se neporovnávají podpisy, banka nemá podpisové vzory. K dotazům, zda podoba osoby odpovídala fotografii na dokladech a zda doklady nejevily známky poškození, odpověděla, že při uzavírání smluv se zaměřuje na nápadné prvky obličeje, poškození popřela.

13. Z výpovědi [jméno] [příjmení], bývalého pracovníka [právnická osoba], na Policii ČR dne 29.8.2017 vyplynulo, že uzavíral za banku smlouvu o půjčce na refinancování ze dne 12.8.2014. Dále uváděl, že zkontroloval občanský průkaz, okrajově podobu, kdyby podoba neseděla, proces uzavírání by ukončil.

14. Z odborného vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení], které bylo zpracováno v rámci policejního prověřování, vyplynulo, že podpisy na jméno [celé jméno žalované] na rámcové smlouvě o poskytování bankovních a platebních služeb [právnická osoba] a na návrhu na uzavření smlouvy o půjčce na refinancování nejsou pravými, běžně používanými podpisy [celé jméno žalované]. Nelze přitom rozhodnout, zda se jedná o pravé, úmyslně komolené podpisy, nebo zda jde o smyšlené padělky. Z odborného vyjádření téhož znalce potom vyplynulo, že nebyly zjištěny žádné identifikačně významné znaky, které by naznačovaly na vyhotovení podpisů na jméno [celé jméno žalované] na výše uvedených smlouvách [jméno] [příjmení].

15. Z výpisů z účtu č. [bankovní účet] za rok 2014 a 2015 vyplynulo, že na tento účet byly pravidelně zasílány platby z [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno]. Pokud na tento účet přišly nějaké platby z účtu označeného jako [celé jméno žalované], jednalo se o účet spořící (viz bod 8 odůvodnění). Několikrát na tento účet přišly i platby z účtů označených jménem [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (v obou případech šlo o účty u [právnická osoba]). Dne 19.8.2014 odešla na účet č. [bankovní účet] platba 297.300 - Kč.

16. Ze sdělení [právnická osoba] bylo zjištěno, že na žalovanou je veden běžný účet č. [bankovní účet]. Žalovaná má k němu zřízeno internetové bankovnictví, telefonní čísla [tel. číslo] a [tel. číslo], přičemž kódy pro přihlášení a platby jsou doručovány prostřednictvím SMS na telefonní číslo [tel. číslo]. Z výpisů z tohoto účtu pak bylo zjištěno, že částka 297.300 - Kč byla připsána na tento účet dne 20.8.2014, a to z protiúčtu č. [bankovní účet].

17. Z usnesení PČR, Obvodní ředitelství policie [obec a číslo], místní oddělení [obec a číslo], [ulice] ze dne 8.11.2017, č.j. KRPA-514611-160/TČ-2015-001114-KOZ bylo zjištěno, že policie podezření ze spáchání přečinu poškození cizích práv a podvod podle § 181 odst. 1 písm. a), § 209 odst. 3 tr. zákoníku odložila. Těchto činů se měl dopustit neznámý pachatel tím, že bez vědomí a souhlasu žalované uzavřel na její jméno smlouvy o založení účtu, resp. o refinancování (dne 22.4.2014 a dne 12.8.2014, k uzavření smluv mělo dojít na pobočce [právnická osoba], ulice [ulice a číslo], [obec]. Důvodem odložení byla skutečnost, že se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání. V odůvodnění usnesení policejní orgán konstatuje, že došlo ke zneužití občanského průkazu žalované při uzavírání uvedených smluv. K tomu by však podle policejního orgánu nedošlo, kdyby si ona svůj průkaz chránila před zneužitím. Vyšetřováním se nepodařilo prokázat, že by smlouvy podepsala paní [příjmení]. Podle názoru policejního orgánu smlouvy uzavřel dosud neznámá pachatel. Nelze tedy zahájit trestní stíhání proti konkrétní osobě.

18. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], bývalé pracovnice [příjmení] [příjmení], a-s. vyplynulo, že v této bance působila od září 2010 do ledna 2019, působila na pobočce v [obec a číslo] v [příjmení] ulici, měla na starosti mj. uzavírání smluv s privátní klientelou. Pokud klient vstupoval do smluvního vztahu s bankou, vyžadoval s k ověření totožnosti občanský průkaz. Rámcovou smlouvu o poskytování bankovních a platebních služeb s žalovanou uzavírala za banku svědkyně, pokud by byl otevírán pouze účet, stačil by občanský průkaz. V případě uzavření jiného produktu, např. smlouvy o půjčce, bylo v určitém období třeba předložit doklady dva – prvotní byl občanský průkaz, druhým dokladem byl pas, řidičský průkaz nebo kartička zdravotní pojišťovny. Fotografie na občanském průkazu se ověřuje, pokud by si někdo nebyl hodně podobný, pak bankéř pomocí dalšího doptávání totožnost člověka ověřil.

19. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], bývalého pracovníka [právnická osoba] vyplynulo, že v této bance pracoval v letech 2013 až 2017, působil na pobočce v [obec a číslo] v [příjmení] ulici. Svědek měl na starosti i uzavírání smluv o úču, o půjčce včetně refinancování půjček. V případě uzavření smlouvy na refinancování stačil jeden doklad totožnosti a smlouva o předchozím úvěru. Pokud šlo o úplně nového klienta, byly potřeba dva doklady totožnosti, vždy to byl občanský průkaz a pak druhý doklad, kde byla fotografie, pokud takový druhý doklad s fotografií klient neměl, stačila třeba kartička zdravotní pojišťovny. Pokud klient u banky již rámcovou smlouvu měl, stačil u druhého produktu občanský průkaz. Při ověření totožnosti se kontrolovaly identifikační údaje, fotografii svědek kontroloval zběžně – zda jde o muže či ženu, přibližně věk, podoba se ale mění, jednak věkem, jednak např. dlouhé či krátké vlasy. Rozdíl v pečlivosti kontroly byl dán i tím, zda šlo o první smluvní vztah daného klienta nebo další, pečlivější kontrola byla u prvního smluvního vztahu.

20. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] vyplynulo, že se s žalovanou kamarádila, dávala jí informace a rady v oblasti finanční, pomáhala jí uzavírat smlouvy tím, že jí předala kontakt, na koho se má obrátit. Takto jí pomáhala se třemi úvěry – u [anonymizována dvě slova], pak v souvislosti s nákupem auta a u [příjmení] [příjmení]. Úvěr u [příjmení] [příjmení] se řešil v [obec], minimálně to byly tři návštěvy. S žalovanou svědkyně přímo u jednání v bance nebyla, doprovodit k bance ji ale mohla. Do [obec] žalovanou vozil pan [příjmení]. Občanský průkaz žalované svědkyně viděla, když jí dělala životní pojistku, půjčený ho neměla. Internetové bankovnictví žalované neobsluhovala, hesla neznala, ale pomáhala jí, když si s ním nevěděla rady. Svědkyně potvrdila, že její telefonní číslo se mohlo objevit na smlouvě uzavřené žalovanou, důvodem bylo to, že žalovaná, když si s nějakou úřední záležitostí nevěděla rady, tak se obracela na svědkyni, ta pak věci vytelefonovávala, takže se mohlo stát, že žalovaná její číslo telefonu na smlouvu uvedla. Za žalovanou, svědkyně nikdy nic nepodepsala.

21. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] vyplynulo, že žalované smlouvy nezařizovala, jela s ní do [obec], mohla ji i doprovodit do banky, že by byla přítomna přímo u jednání v bance, to si nepamatovala. Po předestření výpovědi svědkyni na PČR uvedla, že když je to ve výpovědi, tak tak asi bude, ale detaily si nepamatuje. Za žalovanou nikdy žádnou smlouvu nepodepsala.

22. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] vyplynulo, že byl s žalovanou několikrát v [obec] řešit úvěr u několika institucí, sháněla, kde by jí půjčili peníze. Svědek žalovanou odvezl z [obec] do [obec], počkal na ni v bance, u jednání přímo nebyl. Byl tam jako řidič. Za žalovanou nikdy nic nepodepsal.

23. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] vyplynulo, že podpis na listině ze dne 22.4.2014 označené jako rámcová smlouva o poskytování bankovních a platebních služeb [právnická osoba] pravděpodobně nepodepsala žalovaná, pravděpodobně je padělkem vyhotoveným technikou z volné ruky imitací dle vzoru. Dále z posudku vyplynulo, že podpis na listině ze dne 12.8.2014 označené jako návrh na uzavření smlouvy o půjčce na refinancování pravděpodobně nepodepsala žalovaná, pravděpodobně je padělkem vyhotoveným technikou z volné ruky imitací dle vzoru.

24. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27.9.2019 byla pohledávka [právnická osoba] za žalovanou z titulu smlouvy o půjčce postoupena na společnost [právnická osoba]

25. Tato pohledávka byla následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5.10.2016 postoupena na žalobce.

26. Soud po skutkové stránce dospěl k závěru, že žalovaná neuzavřela s [právnická osoba] rámcovou smlouvu o poskytování bankovních a platebních služeb, na jejímž základě jí měl být zřízen mj. účet č. [bankovní účet]. Dále žalovaná neuzavřela s touto bankou smlouvu o půjčce na refinancování, na jejímž základě jí měla být poskytnuta půjčka ve výši 307.600 - Kč. Podpisy na těchto smlouvách nepatří žalované. Žalovaná nevěděla, že tyto smlouvy byly uzavřeny, ostatně veškerá korespondence týkající se těchto smluv byla vyřizována buď prostřednictvím internetu, nebo chodila poštou na adresu bydliště paní [jméno] [příjmení] a její rodiny. Internetové bankovnictví ke zmíněnému účtu bylo obsluhováno z telefonního čísla paní [jméno] [příjmení]. Transakce na tomto účtu rovněž prováděla [jméno] [příjmení], příp. členové její rodiny. [příjmení] [jméno] [příjmení] byla kamarádkou žalované, pomáhala jí řešit její finanční záležitosti včetně stavebního spoření, půjček apod. Podle ustanovení smlouvy o půjčce na refinancování, kterou ovšem žalovaná neuzavřela, měla být částka 297.300 - Kč zaslána na účet č. [bankovní účet], zde blokována 5 dní a následně odeslána na účet žalované u [právnická osoba] [bankovní účet]. K tomu skutečně došlo, na zmíněný účet žalované byla částka připsána dne 20.8.2014. Soud dále vycházel z toho, že společnost [právnická osoba] postoupila na společnost [právnická osoba] svoji pohledávku za žalovanou z titulu smlouvy o půjčce na refinancování, tato společnost pak tuto pohledávku postoupila na žalobce.

27. Soud neprovedl žalobcem navržený výslech žalované. Obecně výslech účastníka ve sporném civilním řízení má spíše výjimečnou povahu, navíc žalovaná opakovaně vypovídala na policii, její vysvětlení tak ve věci nechybí. Navíc vyslechnout účastníka lze jen s jeho souhlasem, žalovaná svůj výslech ani nenavrhla. V neposlední řadě je skutkový stav objasněn dostatečně na základě ostatních provedených důkazů. Posouzení věci 28. Soud má za to, že žalovaná neuzavřela se společností [právnická osoba] ani smlouvu o zřízení běžného účtu ani smlouvo o půjčce na refinancování. Příslušné smlouvy žalovaná nepodepsala. K tomuto závěru vedou soud následující skutečnosti: - podpisy na obou smlouvách na jméno [celé jméno žalované] jsou padělky vyhotovené technikou z volné ruky imitací dle vzoru, zde soud vychází ze závěrů znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce]; tento znalecký posudek rovněž není v rozporu s předchozím odborným vyjádřením znalce [příjmení] [příjmení], který rovněž dospěl k závěru, že sporné podpisy nejsou pravými běžně používanými podpisy žalované - předsmluvní formuláře ke smlouvě o účtu obsahují údaje, které se netýkají žalované – jako korespondenční adresa je uvedeno bydliště, kde žalovaná nebydlí, ale kde bydlí její bývalá kamarádka a pomocnice ve finančních záležitostech [jméno] [příjmení]; telefonní číslo patří rovněž [jméno] [příjmení], nikoli žalované; zaměstnavatel není zaměstnavatelem žalované - internetové bankovnictví k účtu bylo obsluhováno z telefonního čísla patřícího [jméno] [příjmení], nikoli žalované - platební karty k účtu byly odeslány na doručovací adresu, tedy nikoli na adresu bydliště žalované, ale na adresu bydliště [jméno] [příjmení] a její rodiny - paní [jméno] [příjmení] v rozhodném období pomáhala žalované s jejími finančními záležitostmi, sama se pak vyjádřila tak, že žalovaná se ve finančních věcech vůbec nevyznala - zcela nevěrohodné a krkolomné vysvětlení [jméno] [příjmení], jak se mělo postupovat v případě plateb zadávaných přes internetové bankovnictví – na jedné straně žalovaná prý nechtěla s bankou nic řešit, na druhou stranu měla zadávat platby, pak zavolat paní [příjmení], že platbu učinila, upozornit paní [příjmení], že přijde potvrzovací SMS, paní [příjmení] následně kód žalované přeposlala – pokud by toto schéma mělo takto fungovat, pak by mnohem jednodušší bylo, kdyby si celou transakci vyřídila sama žalovaná, ostatně přijmout na telefon SMS kód (což měla být jediná činnost paní [příjmení] v celé transakci) je z celého zadání platby přes internet to nejjednodušší Na základě výše uvedených důkazů má soud za to, že žalovaná příslušné smlouvy neuzavřela, s předmětným účtem nedisponovala, žádné transakce na něm neprováděla. Soud věří i jejímu tvrzení, že o založení účtu u [právnická osoba] nevěděla, neboť to zapadá do kontextu věci – doručovací adresa nebyla adresou jejího bydliště, telefonní číslo jí nepatřilo, internetové bankovnictví bylo obsluhováno z cizího telefonního čísla, platební karty k účtu byly zaslány na jinou adresu, než je její bydliště.

29. Námitky žalobce (viz jeho podání ze dne 5.2.2019), kterými zpochybňuje výpověď žalované jako nelogickou a účelovou, soud nesdílí. Žalobce chytá žalovanou za slovo a vytrhává části její výpovědi z kontextu. Věc je nutno hodnotit komplexně, tedy zohlednit všechny skutečnosti, které v průběhu dokazování vyšly najevo. V tomto směru pak soud považuje za zjevné, že žalovaná se ve finančních záležitostech skutečně nevyznala a že se plně spoléhala na paní [jméno] [příjmení]. Uzavírání smluv (a to nejen ve vztahu k [právnická osoba]) pak bylo v režii paní [jméno] [příjmení]. O tom svědčí i řada údajů na předsmluvních formulářích a též to, že z jejího telefonního čísla bylo obsluhováno internetové bankovnictví. Jestli se pak v jedné výpovědi (žalovaná byla policií vyslýchána opakovně) žalovaná vyjádří tak, že paní [jméno] [příjmení] občanský průkaz nepůjčila, v jiné uvede, že jí ho půjčila, neznamená to, že si žalovaná vymýšlí. Spíš jde o to, že si celou záležitost nepamatuje přesně, což je také důvod toho, proč používá výrazy, že si není jistá nebo že se domnívá. Mimochodem toto bývá ve výpovědích zcela běžné a nelze z toho a priori dovozovat jejich nevěrohodnost. To, že žalované mělo být divné, že se na jejím účtu (u [příjmení] [příjmení]) objevila částka 297.300 - Kč, neznamená ve vztahu k tvrzené smlouvě o půjčce u [právnická osoba] nic zásadního. Žalovaná srozumitelně vysvětlila, že měla za to, že tyto peníze pocházejí od paní [jméno] [příjmení], ostatně s ní měla různé dohody, což ani paní [příjmení] nerozporovala (např. koupě domu v [obec] apod.). Z výpisů z účtu u [právnická osoba] pak vyplynulo, že paní [příjmení] a rovněž pan [příjmení] (její zeť) měli u [příjmení] [příjmení] své účty. Podle žalované jí pak měla paní [příjmení] sdělit, že dluh u [příjmení] [příjmení] již doplatila. Za této situace se proto žalovaná mohla oprávněně domnívat, že částka 297.300 - Kč pochází od paní [příjmení]. Žalovaná neměla důvod zkoumat, odkud částka přišla, v té době ještě neměla důvod paní [příjmení] nevěřit. Pokud pak jde o výpověď samotné [jméno] [příjmení], pak této výpovědi lze věřit pouze omezeně, soud má za to, že právě paní [příjmení], případně někdo z okruhu její rodiny byl tím, kdo s největší pravděpodobností zneužil občanský průkaz žalované a podepsal za ni obě příslušné smlouvy. Do dalších úvah v tomto směru se soud nebude pouštět, neboť to pro posouzení věci není rozhodné. Konečně pokud jde o výpovědi zaměstnanců banky – paní [příjmení] a pana [příjmení] – pak nutno vzít v úvahu zcela zřejmou skutečnost, že zaměstnanci banky budou ti poslední, kteří budou ochotni přiznat, že nepostupovali zcela v souladu s předpisy a nechali podepsat smlouvu někoho, kdo nebyl totožný s osobou na dokladu totožnosti, resp. že si této skutečnosti nevšimli. Uvedené rozhodně nelze vyloučit. Ostatně i sám pan [příjmení] uvedl, že podobu na dokladu totožnosti kontroluje jen okrajově.

30. K výše uvedenému je třeba přičinit jednu poznámku. Odvolací soud ve svém kasačním rozhodnutí vytýkal okresnímu soudu mj. to, že vycházel z výpovědí (přesněji řečeno z listiny o podání vysvětlení na PČR) příslušných osob, což z hlediska důkazní síly takového důkazu mělo být nedostatečné. Okresní soud již ve svém prvním rozsudku ve věci vysvětlil, proč takto postupoval. Po vrácení věci pak okresní soud tyto osoby vyslechl jako svědky, přičemž výslech těchto osob zcela potvrdil to, co předpokládal soud již v prvém rozsudku – svědecké výpovědi byly mnohem méně konkrétní s ohledem na značný časový odstup od popisované události. Za tohoto stavu je pochopitelně možné vycházet i z podání vysvětlení zmíněných osob, neboť svědecké výpovědi žádné konkrétnější informace, nad rámec protokolů o vysvětlení, nepřinesly. Upozornit je přitom třeba na ust. § 125 o.s.ř. – za důkaz mohou sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci. Občanský soudní řád ani nestanoví důkazní sílu jednotlivých důkazů. Proto i protokol o podání vysvětlení je důkazem. Soud pak navíc zdaleka nevycházel pouze z těchto listin, věc hodnotil komplexně ve spojitosti s dalšími důkazy. V tomto směru je jistě zásadním důkazem znalecký posudek [anonymizováno] [celé jméno znalce] – z něho jasně vyplynulo, že podpisy pod oběma smlouvami jsou padělky. Po doplnění dokazování se tedy na hodnocení soudu nic nezměnilo, naopak soud byl ještě více utvrzen ve správnosti původního hodnocení. A konečně je třeba důrazně připomenout – důkazy hodnotí ten, kdo je provádí, v daném případě tedy okresní soud.

31. Skutečnost, že policie věc třikrát odložila, o ničem nevypovídá, maximálně o tom, že státní zástupce nebyl dvakrát s prací policie a jejími výsledky spokojen. Nakonec ale z konečného usnesení o odložení věci vyplývá, že i policie dospěla k závěru, že občanský průkaz žalované byl zneužit.

32. Vzhledem k tomu, že žalovaná smlouvu o účtu, resp. smlouvu o půjčce neuzavřela, jsou tyto smlouvy zdánlivým právním jednáním podle § 551 občanského zákoníku – chybí vůle žalované. K zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží. Žalobce jako údajný právní nástupce společnosti [právnická osoba] tak za žalovanou žádnou pohledávku nemá, neboť pohledávka z titulu smlouvy o půjčce neexistuje, nemohla tudíž být ani předmětem postoupení. Na tom nic nemění povaha smlouvy o půjčce jako reálného kontraktu. Pro každou smlouvu je totiž především zapotřebí vůle takovou smlouvu uzavřít a ta v tomto případě na straně žalované chybí.

33. Argument žalobce o tom, že na účet žalované u [právnická osoba] byla zaslána částka 297.300 - Kč a že se tedy žalovaná přinejmenším bezdůvodně obohatila sice pravdivý je, nicméně nárok na vydání bezdůvodného obohacení by teoreticky mohla mít pouze společnost [právnická osoba] Tato pohledávka [právnická osoba] za žalovanou postoupena nebyla, žalobce tak není věřitelem této pohledávky, není ve sporu aktivně věcně legitimován. V tomto směru nutno vycházet z toho, že předmětem podvojného postoupení (nejprve z [právnická osoba] na [právnická osoba], následně z této společnosti na žalobce) byla vždy pohledávka za žalovanou z titulu smlouvy o půjčce. Pohledávka je určena subjekty – osobou věřitele a dlužníka a právním důvodem – v tomto případě smlouvou o půjčce. Jestliže tedy k uzavření smlouvy o půjčce nikdy nedošlo, [právnická osoba] nikdy neměla za žalovanou pohledávku z titulu smlouvy o půjčce. Logicky tedy ani nemohla tuto neexistující pohledávku na jiný subjekt postoupit, v této části je příslušná smlouva o postoupení pohledávek neplatná pro nemožnost plnění (§ 580 odst. 2 občanského zákoníku). Žalobce tak nemá za žalovanou žádnou pohledávku (a to ani z titulu bezdůvodného obohacení, tuto pohledávku může mít pouze společnost [právnická osoba]).

34. Z výše uvedených důvodů proto soud žalobu zamítl.

35. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., žalovaná měla plný úspěch ve věci, má proto právo na náhradu nákladů řízení, žalované podle jejích slov náklady řízení nevznikly, bylo proto rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

36. O nákladech státu bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o.s.ř., žalobce neměl úspěch ve věci, má proto povinnost státu tyto náklady uhradit, konkrétně se jedná o náklady na znalecký posudek ve výši 16.350 - Kč a svědečné vyplacené slyšeným svědkům ve výši 1.690 - Kč a 1.650 - Kč.

Poučení