18 CO 155/2022-231

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Aleny Pokorné a soudců JUDr. Víta Pejška a Mgr. Leony Poplerové ve věci žalobce: právnická osoba sídlem adresa , adresa zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa o zaplacení 264 641,33 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Chrudimi ze dne. 28. 4. 2022, č.j. 104 C 34/2018-208, <b>I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.</b> 1. Okresní soud shora označeným rozsudkem zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 264 641,33 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 264 641,33 Kč kapitalizovaným ke dni 29. 1. 2016 na částku ve výši 316,32 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky ve výši 264 641,33 Kč od 30. 1. 2016 do zaplacení, dále se smluvním úrokem ve výši 6,4 % ročně z částky 264 641,33 Kč kapitalizovaným ke dni 29. 1. 2016 na částku ve výši 7 550,11 Kč a se smluvním úrokem ve výši 6,4% ročně z částky ve výši 264 641,33 Kč od 30. 1. 2016 do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu, kterou se domáhal žalobce po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši 30 000 Kč (výrok II.), žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.) a žalobci uložil povinnost nahradit [stát] – na účet Okresního soudu v Chrudimi náklady státu ve výši 19 690 Kč do patnácti dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.).

2. Z odůvodnění rozsudku a obsahu spisu vyplývá, že okresní soud rozhodoval o žalobě, kterou se žalobce domáhal proti žalované zaplacení částky 264 641,33 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], uzavřel dne [datum] s žalovanou rámcovou smlouvu o poskytování bankovních a platebních služeb. Právní předchůdce žalobce a žalovaná pak spolu uzavřeli smlouvu o půjčce [číslo] která byla uzavřena na základě návrhu na uzavření půjčky ze dne [datum] ze strany žalované, banka jej akceptovala dne [datum]. Předmětem smlouvy o půjčce bylo poskytnutí částky 307 600 Kč, tato částka jí byla připsána na účet dne 14. 8. 2014 a žalovaná měla půjčku splácet v měsíčních splátkách po 5 157 Kč s datem splatnosti první splátky [datum]. Žalovaná však půjčku nesplácela, byla opakovaně vyzývána bankou k úhradě dlužných částek, dne 29. 1. 2016 jí byla zaslána výzva – okamžité jednorázové splacení (zesplatnění) a vyzvána k zaplacení částky 302 507,76 Kč [právnická osoba] byla následně postoupena na žalobce smlouvou o postoupení pohledávky, což bylo i žalované oznámeno. Žalovaná pohledávka se skládá z jistiny ve výši 264 142,33 Kč, z úroků – roční úroková míra 6,4 %, z poplatků ve výši 1 373,11 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 30 000 Kč.

3. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Tvrdila, že si žádnou půjčku nevzala, na pobočce v [obec] nikdy nebyla, smlouvu nikdy nepodepsala. Věc šetřila [orgán veřejné moci], která ji však odložila.

4. Okresní soud rozhodoval poté, kdy odvolací soud usnesením ze dne 30. 5. 2019, č.j. 18 Co 163/2019-107, zrušil rozsudek okresního soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení, uložil okresnímu soudu doplnit dokazování o navržené důkazy směřující k prokázání rozhodných skutečností.

5. Okresní soud zjistil z opakovaných výpovědí (správně z podání vysvětlení) žalované učiněných na [orgán veřejné moci] v období od listopadu 2015 do září 2017, že oznámila podezření z možného zneužití svých osobních údajů, neboť na její jméno byl veden účet u společnosti [právnická osoba] [bankovní účet], výpisy z tohoto účtu byly zaslány na emailovou adresu [email], kterou však neužívá, užívá adresu [email]. Od své kamarádky [jméno] [příjmení] kupovala nemovitost v [obec], ohledně této nemovitosti však mají spory a již se od té doby nestýkají. Dříve prostřednictvím [jméno] [příjmení] řešila své finanční záležitosti. Žalovaná popřela, že by s [jméno] [příjmení] byla na pobočce banky v [obec] při založení účtu č. [bankovní účet], nevěděla o tom, že tento účet je zakládán, žádné podklady pro založení účtu nepodepisovala. Nevěděla nic o tom, že by byl uzavřen spotřebitelský úvěr na její jméno. Sama měla úvěr u společnosti [právnická osoba] ve výši asi 220 000 Kč, na který splácela 5 000 Kč měsíčně, tento úvěr jí zařizovala [jméno] [příjmení]. Dále měla hypotéku u [právnická osoba] na částku 600 000 Kč – oba úvěry byly na dům v [obec], [ulice a číslo]. Z hypotečního úvěru dala [jméno] [příjmení] částku 220 000 Kč na doplacení prvního úvěru a ta jí požádala o možnost dlužnou částku splácet na její účet u [právnická osoba] Žalovaná kupovala od [jméno] [příjmení] dům za 2,2 mil Kč na adrese [adresa], neboť z důvodu exekuce tato nemohla být vedena jako vlastník. Hypotéku přislíbila [jméno] [příjmení] splácet s tím, že po zaplacení bude dům převeden na její dceru. Okresní soud zjistil, že žalovaná zapůjčila svůj občanský průkaz [jméno] [příjmení], která tvrdila, že si jej potřebuje ofotit v souvislosti s uzavřením finančního produktu, uzavírala v minulosti stavební spoření pro žalovanou, pro její dcery, uzavírala jí hypotéku. Výslech žalované před soudem nebyl proveden, žalovaná svůj výslech nenavrhla.

6. Okresní soud dále zjistil z opakovaných výpovědí (správně z podání vysvětlení) [jméno] [příjmení] učiněných na [orgán veřejné moci] v období od února 2016 do srpna 2017, že tato trvala na tom, že žalovaná byla přítomna při uzavírání smluv se společností [právnická osoba] Potvrdila, že internetové bankovnictví k účtu č. [bankovní účet] bylo v roce 2014 a 2015 obsluhováno z jejího telefonního čísla [tel. číslo], toto telefonní číslo bylo uvedeno i na smlouvě. Žalovaná nechtěla mít s bankou nic společného, proto vše řešila [jméno] [příjmení]. Do [obec] vezl několikrát žalovanou pan [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] společně s dcerou [jméno] a [jméno] [příjmení] (zetěm) bydlí v [obec] na adrese [ulice a číslo]. Také žalované zařizovala úvěr u společnosti [právnická osoba] na vyplacení exekuce na dům pana [příjmení] (druha žalované) a hypotéku na jeho dům. Popřela, že by jí žalovaná předala částku 220 000 Kč. [jméno] [příjmení] při posledním podání vysvětlení na [orgán veřejné moci] dne 2. 8. 2017 uvedla, že byla přítomna tomu, když s žalovanou zasílali žádost společnosti [právnická osoba] o založení účtu, a to přes internet, stejně tak při žádosti o úvěr – refinancování úvěru žalované u [právnická osoba]

7. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] okresní soud zjistil, že žalované pomáhala při sjednávání třech úvěrů – jeden v souvislosti s nákupem auta u [právnická osoba] a další u [právnická osoba] Úvěr u [právnická osoba] se řešil v [obec], byly to minimálně 3 návštěvy, přímo u jednání v bance s ní nebyla, ale nevyloučila, že jí doprovodit k bance mohla. Do [obec] žalovanou vozil [jméno] [příjmení]. Občanský průkaz žalované viděla při sjednávání životní pojistky, nikdy ho neměla půjčený. Tvrdila, že internetové bankovnictví neobsluhovala, hesla neznala, ale pomáhala žalované, když si nevěděla rady a svědkyně pak věci vytelefonovávala. Připustila, že se její telefonní číslo mohlo objevit ve smlouvách, ale to proto, že jí vypomáhala, pokud si nevěděla žalovaná s úřední záležitostí rady, telefonní číslo mohla do smlouvy uvést sama žalovaná. Popřela, že by za žalovanou někdy něco podepsala.

8. Okresní soud dále zjistil z výpovědí (správně z podání vysvětlení) učiněných na [orgán veřejné moci], že zde [jméno] [příjmení] (dcera [jméno] [příjmení]) tvrdila, že sama byla přítomna při uzavírání smluv žalované se společností [právnická osoba], přítomna byla vždy i žalovaná. [jméno] [příjmení] (zeť [jméno] [příjmení]) uvedl, že vezl několikrát žalovanou a [jméno] [příjmení] do [obec] do banky, obě dvě šly do banky, on nikoliv. Nevyloučil, že by s nimi jela i [jméno] [příjmení]. Druh žalované [jméno] [příjmení] potvrdil, že žalovaná vyplatila exekuci jeho dcery, koupila od něj dům v [obec] i to, že žalovaná předala [jméno] [příjmení] částku 220 000 Kč k zaplacení dluhu žalované u [právnická osoba]

9. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] okresní soud zjistil, že tato si na podrobnosti již nepamatuje, popřela, že by někdy za žalovanou podepsala nějaké smlouvy, žádnou smlouvu jí nezařizovala, jela s ní do [obec], u jednání v bance nebyla. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] vyplynulo, že vezl několikrát žalovanou do [obec] do banky, počkal na ní v bance, u jednání přítomen nebyl, nikdy za ní nic nepodepsal.

10. Okresní soud zjistil ze zprávy [právnická osoba], že rámcová smlouva s žalovanou měla být uzavřena dne 22. 4. 2014 na pobočce banky v [obec] ulice [ulice a číslo] u bankéřky [jméno] [příjmení] a na základě této smlouvy byl zřízen běžný účet č. [bankovní účet] a spořicí účet č. [bankovní účet]. Potvrzení o zřízení účtu bylo odesláno na jméno žalované, ovšem na adresu [adresa] O úvěr [číslo] bylo žádáno na stejné pobočce dne [datum] u bankéře [jméno] [příjmení]. Předložen byl občanský průkaz žalované, byla pořízena jeho kopie, v internetovém formuláři je uvedeno jméno žalované s telefonem č. [tel. číslo], e-mailovou adresou [email], korespondenční adresa je uvedena [adresa] a název zaměstnavatele [právnická osoba] Platební karta k účtu č. [bankovní účet] byla zaslána na adresu [adresa], na tuto adresu byly odeslány platební karty dne 25. 4. 2017, 17. 3. 2017 a dne 29. 3. 2017 (vždy obyčejnou zásilkou, které nejsou evidovány jako vrácené) a autorizační SMS kódy byly zasílány na telefonní číslo [tel. číslo]. Podle smlouvy o půjčce na refinancování měla být částka 297 300 Kč převedena bankou na účet č. [bankovní účet] a po pěti dnech byla zaslána na účet č. [bankovní účet].

11. Z výpovědí (správně z podání vysvětlení) pracovníků [právnická osoba] učiněných na [orgán veřejné moci] bylo okresním soudem zjištěno, že [jméno] [příjmení] uzavírala za banku rámcovou smlouvu o poskytnutí bankovních a platebních služeb dne 22. 4. 2014 (smlouva o založení účtu), bližší podrobnosti si nepamatovala, při uzavírání smluv se zaměřuje při kontrolování dokladů na nápadné prvky obličeje, doklady nejevily známky poškození. Obdobně vypovídal i [jméno] [příjmení], který uzavíral za banku smlouvu o půjčce na refinancování dne 12. 8. 2014. Z výslechu svědkyně [příjmení] a svědka [příjmení] před soudem okresní soud zjistil pouze obvyklou praxi pracovníků banky při uzavírání smluv, tj. při uzavírání rámcové smlouvy postačí předložit jeden doklad totožnosti, v případě jiného produktu, např. smlouvy o půjčce, je třeba předložit doklady dva. Fotografie na občanském průkazu se ověřuje, pokud by si někdo nebyl hodně podobný. Pokud klient již má u banky rámcovou smlouvu uzavřenou, pak postačí k dalšímu produktu jen občanský průkaz.

12. Okresní soud zjistil z odborného vyjádření [titul] [jméno] [příjmení] vypracovaného v rámci policejního prověřování, že podpisy na jméno [jméno] [příjmení] na rámcové smlouvě o poskytování bankovních a platebních služeb [právnická osoba] a návrhu na uzavření smlouvy o půjčce na refinancování nejsou pravými, běžně používanými podpisy [jméno] [příjmení]. Současně nebyly zjištěny žádné identifikačně významné znaky, které by naznačovaly na vyhotovení podpisů na uvedených smlouvách [jméno] [příjmení].

13. Ze znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení] okresní soud zjistil, že podpis na listině označené rámcová smlouva o poskytování bankovních a platebních služeb [právnická osoba] a na listině označené jako návrh na uzavření smlouvy o půjčce pravděpodobně nepodepsala žalovaná, pravděpodobně jsou padělkem vyhotoveným technikou z volné ruky imitací dle vzoru.

14. Z výpisů z účtu č. [bankovní účet] bylo okresním soudem zjištěno, že v roce 2014 a 2015 na tento účet byly pravidelně zasílány platby z [státní instituce] [státní instituce] – [státní instituce] [státní instituce] [státní instituce]. [obec]. Platby, které na účet přišly z účtu označeného [jméno] [příjmení], přišly ze spořicího účtu a několikrát přišly platby z účtů označených [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (šlo o účty u [právnická osoba]). Z tohoto účtu dne 19. 8. 2014 odešla na účet č. [bankovní účet] platba ve výši 297 300 Kč.

15. Okresní soud zjistil ze zprávy [právnická osoba], že tato banka vede pro žalovanou účet č. [bankovní účet], má k němu zřízeno elektronické bankovnictví a na tento účet dne 20. 8. 2014 byla připsána z účtu č. [bankovní účet] částka 297 300 Kč. U tohoto účtu jsou kódy pro přihlášení zasílány prostřednictvím SMS na telefonní číslo [tel. číslo]. V bankovnictví je uvedeno i další telefonní číslo a to [tel. číslo]. 16. [orgán veřejné moci], [orgán veřejné moci] [orgán veřejné moci] [orgán veřejné moci] [orgán veřejné moci], [orgán veřejné moci] [orgán veřejné moci] [obec a číslo], [ulice], usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], podezření ze spáchání přečinu poškozování cizích práv a podvod podle § 181 odst. 1 písm. a/, § 209 odst. 3 tr. zákoníku odložila. Těchto činů se měl dopustit neznámý pachatel tím, že bez vědomí a souhlasu žalované uzavřel na její jméno smlouvy o založení účtu, resp. o refinancování, k uzavření smluv mělo dojít na pobočce [právnická osoba], ulice [ulice a číslo], [obec]. Důvodem odložení byla skutečnost, že se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání. Vyšetřováním se nepodařilo prokázat, že by smlouvy podepsala paní [příjmení], nelze zahájit trestní stíhání proti konkrétní osobě.

17. Okresní soud zjistil, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 9. 2019 byla pohledávka [právnická osoba] za žalovanou z titulu smlouvy o půjčce postoupena na společnost [právnická osoba] a následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 10. 216 na žalobce.

18. Okresní soud dospěl k závěru, že žalovaná neuzavřela s [právnická osoba] rámcovou smlouvu o poskytnutí bankovních a platebních služeb, na základě, které jí měl být zřízen mj. účet č. [bankovní účet], neuzavřela ani smlouvu o půjčce na refinancování, na jejímž základě jí měla být poskytnuta půjčka ve výši 307 600 Kč. Podpisy na těchto smlouvách dle závěru znaleckého posudku znalce [titul] [příjmení], což je ve shodě se závěry odborného vyjádření znalce [titul] [příjmení], nepatří žalované, jedná se o padělky. Žalovaná nevěděla, že smlouvy byly uzavřeny, neboť veškerá korespondence včetně platebních karet, chodila na adresu bydliště [jméno] [příjmení] a její rodiny. Internetové bankovnictví bylo obsluhováno z telefonního čísla [jméno] [příjmení], ona, případně členové její rodiny, prováděli na tomto účtu transakce. Podle smlouvy o půjčce na refinancování, kterou ovšem žalovaná neuzavřela, byla částka 297 300 Kč zaslána na účet č. [bankovní účet], kde byla 5 dní blokována a následně odeslána na účet žalované u [právnická osoba], kde byla připsána dne 20. 8. 2014.

19. Okresní soud k námitkám žalobce, kterými zpochybňoval věrohodnost výpovědi žalované, uvedl, že je zjevné, že žalovaná se ve finančních záležitostech nevyznala, plně se spoléhala na [jméno] [příjmení]. Uzavírání smluv bylo v režii [jméno] [příjmení], o čemž svědčí předsmluvní formuláře, kde je uvedeno její telefonní číslo, z kterého je internetové bankovnictví obsluhováno. Žalovaná srozumitelně vysvětlila, že částku 297 300 Kč, která se objevila na jejím účtu, považovala za peníze od paní [jméno] [příjmení], s kterou měla různé dohody (např. koupě domu v [obec]) a tato jí sdělovala, že dluh u [právnická osoba] doplatila, tudíž se oprávněně domnívala, že peníze pocházejí právě od ní, v té době ještě neměla důvod jí nevěřit. Naopak okresní soud měl za to, že to byla paní [jméno] [příjmení] nebo některý z členů její rodiny, kdo s největší pravděpodobností zneužil občanský průkaz žalované a podepsal za ni obě příslušné smlouvy. Zaměstnanci banky – svědkyně [příjmení] a svědek [příjmení] – budou ti poslední, kteří budou ochotni přiznat, že nepostupovali zcela v souladu s předpisy a nechali podepsat smlouvu někoho, kdo nebyl totožný s osobou na dokladu totožnosti, resp. že si této skutečnosti nevšimli. I [orgán veřejné moci] dospěla k závěru ve svém konečném usnesení, že došlo k zneužití občanského průkazu žalované.

20. Okresní soud tedy předmětné smlouvy hodnotil jako zdánlivé právní jednání podle § 551 o.z., ke kterému se nepřihlíží. Žalobce, jako údajný právní nástupce společnosti [právnická osoba], tak za žalovanou žádnou pohledávku nemá, neboť pohledávka z titulu smlouvy o půjčce neexistuje, nemohla tudíž být ani předmětem postoupení. Na tom nic nemění povaha smlouvy o půjčce jako reálného kontraktu. Pro každou smlouvu je totiž především zapotřebí vůle takovou smlouvu uzavřít, a to v tomto případě na straně žalované chybí. Okresní soud přisvědčil žalobci, že částka 297 300 Kč byla žalované zaslána na účet u [právnická osoba], ale nárok na vydání bezdůvodného obohacení by teoreticky mohla mít pouze [právnická osoba] Tato pohledávka postoupena nebyla, žalobce tedy není věřitelem této pohledávky a není ve sporu aktivně věcně legitimován. Jestliže tedy k uzavření smlouvy o půjčce nikdy nedošlo, [právnická osoba] nikdy neměla za žalovanou pohledávku z titulu smlouvy o půjčce a nemohla tedy neexistující pohledávku na jiný subjekt postoupit, v této části je příslušná smlouva o postoupení pohledávek neplatná pro nemožnost plnění (§ 580 odst. 2 o.z.) Okresní soud žalobu zamítl s odůvodněním, že žalobce nemá za žalovanou žádnou pohledávku, a to ani z titulu bezdůvodného obohacení.

21. O nákladech řízení rozhodl okresní soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., a protože úspěšné žalované náklady nevznikly, žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. O nákladech státu pak rozhodl dle § 148 odst. 1 o.s.ř., a neúspěšnému žalobci uložil povinnost nahradit státu náklady za zaplacené znalečné ve výši 16 350 Kč a svědečné ve výši 1 690 Kč a 1 650 Kč.

22. Proti rozsudku podal včas odvolání žalobce. Okresnímu soudu vytýkal nesprávné právní posouzení věci, zejména pak závěr učiněný v bodě 33. rozsudku, tj. že žalobce není aktivně legitimován k žalobě na vydání bezdůvodného obohacení, neboť postoupena byla pohledávka ze smlouvy o půjčce, nikoliv z bezdůvodného obohacení samotného. Takové tvrzení žalobce považuje za rozporné s ust. § 1880 odst. 1 o.z. Žalobce odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 32 Odo 473/2005, sp.zn. 21 Cdo 4036/2019 a zejména pak rozhodnutí velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 19. 10. 2011, sp.zn. 31 Cdo 678/2009, z něhož vyplývá, že na postupníka může přejít postoupená pohledávka z bezdůvodného obohacení, i když jí účastníci v postupní smlouvě kvalifikovali jako pohledávku vyplývající ze smlouvy o půjčce. Toto vyjadřuje i rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp.zn. 15 Cmo 11/2003. Rozhodnutí okresního soudu nereflektuje rozhodnutí soudů vyšší instance a nerespektuje princip právní jistoty při ustálené rozhodovací praxi. Žalobce navrhl, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu změnil tak, že žalobě zcela vyhoví a přizná mu právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů nebo aby jej zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.

23. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 o. s. ř.), osobou k němu oprávněnou (§ 201 o. s. ř.), je přípustné a obsahuje náležitosti dle § 205 odst. 1 o. s. ř., rozsudek z podnětu odvolání a v jeho mezích přezkoumal (§ 212 a § 212a odst. 1 o. s. ř.), přičemž uzavřel, že odvolání není důvodné.

24. Dle § 551 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

25. Dle § 554 o.z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

26. Dle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

27. Odvolací soud se ztotožňuje se skutkovými závěry okresního soudu, proto na ně odkazuje, s jeho závěry právními se však ztotožňuje pouze zčásti.

28. I odvolací soud má za to, že to nebyla žalovaná, kdo s právním předchůdcem žalobce uzavřel předmětné smlouvy, neboť v řízení před okresním soudem bylo prokázáno, že žalovaná nepodepsala žádnou ze smluv, tedy rámcovou smlouvu o poskytnutí bankovních a platebních služeb, ani smlouvu o půjčce na refinancování, tyto byly uzavřeny jinou osobou, žalovaná neměla k dispozici údaje potřebné k ovládání takto zřízeného účtu ani k účtu ke smlouvě o půjčce, byť byly zřízeny na její jméno, potřebné listiny, platební karty byly doručovány na adresu svědkyně [jméno] [příjmení], na telefonní číslo [jméno] [příjmení] byly zasílány bankou i potvrzující autorizační SMS kódy nutné k provedení transakcí na účtech. Žalovaná tedy neměla vědomost o tom, že by měla u právního předchůdce žalobce založený účet, že by uzavřela smlouvu o účtu, ani že by uzavřela smlouvu o půjčce.

29. Lze tedy přisvědčit závěru okresního soudu, že se jednalo o právní jednání zdánlivé a k takovému jednání se nepřihlíží.

30. Odvolací soud však nesdílí závěr okresního soudu, že na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení. Předpokladem vzniku právního vztahu z bezdůvodného obohacení je získání majetkové hodnoty jedním subjektem na úkor jiného, v jehož majetkových poměrech se tato změna projevila negativně. Proto je aktivně legitimovaným subjektem k uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení ten, na jehož úkor bylo bezdůvodné obohacení získáno, tedy subjekt, v jehož majetkové sféře došlo ke zmenšení majetkových hodnot; pasivně legitimován je ten, jehož majetek se na úkor druhého neoprávněně zvětšil nebo u koho nedošlo ke zmenšení majetku, ač k tomu mělo v souladu s právem dojít. Jednou ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení je plnění bez právního důvodu spočívající v tom, že mezi zúčastněnými osobami chybí právní vztah, který by zakládal právní nárok na předmětné plnění; o obohacení jde tehdy, dostalo-li se takovým plněním majetkové hodnoty tomu, komu bylo plněno, takže v jeho majetku došlo buď ke zvýšení aktiv, nebo ke snížení pasiv, případně se jeho majetkový stav nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo. Nedostatek právního důvodu může spočívat především v tom, že zde od samého počátku vůbec nebylo právního důvodu, ale ten, kdo plnil jej předpokládal (splnění nedluhu). Spadají sem také případy, kdy je plněn dlužníkem sice existující dluh, ale někomu jinému než věřiteli. Další ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení je plnění z neplatného právního úkonu, ať již z absolutně neplatného nebo relativně neplatného úkonu. Rozdíl od bezdůvodného obohacení získaného bez právního důvodu byl spatřován ve faktu, že u plnění bez právního důvodu neexistoval od samého počátku, v případě jeho neplatnosti tu však právní důvod existoval, ale nebylo možné se dovolat jeho účinků.

31. Předpokladem vzniku právního vztahu z bezdůvodného obohacení je získání majetkové hodnoty jedním subjektem na úkor jiného, v jehož majetkových poměrech se tato změna projevila negativně. Ačkoliv tedy právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] poskytl na základě uzavřené smlouvy o půjčce ze dne 12. 8. 2014 částku 307 600 Kč, pak to nebyla žalovaná, kdo o půjčku žádal. Částka 297 300 Kč byla následně převedena na běžný účet č. [bankovní účet], o jehož existenci, jakož i o existenci smlouvy o půjčce, žalovaná neměla žádnou vědomost, transakce na tomto účtu byly prováděny přes internetové bankovnictví ovládané z telefonního čísla patřícího [jméno] [příjmení], jak vyplývá ze zprávy [právnická osoba] Pokud tedy k obohacení došlo, pak nikoli na straně žalované, neboť do její dispoziční sféry se finanční prostředky nedostaly, majetek žalované se na úkor právního předchůdce žalobce neoprávněně nezvětšil. Je tedy nepochybné, že mezi zúčastněnými osobami chybí právní vztah, který by zakládal právní nárok na předmětné plnění.

32. Pokud dále došlo k přesunu finančních prostředků z běžného účtu vedeného u společnosti [právnická osoba] [bankovní účet] ve výši 297 300 Kč na účet žalované č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba], dne 20. 8. 2014, pak to opět nemohla být žalovaná, kdo tuto transakci prováděl bez znalosti existence takového účtu a ovládacích prvků k tomuto účtu. S ohledem na předcházející dobré vztahy mezi žalovanou a svědkyní [jméno] [příjmení] lze uvěřit žalované, že připsanou částku na účtu považovala za splacení dluhu ze strany svědkyně [jméno] [příjmení].

33. V případě, že by odvolací soud shledal nárok žalobce z titulu bezdůvodného obohacení důvodný, což se však nestalo, jak je uvedeno shora, odvolací soud musí přisvědčit žalobci, že na postupníka může přejít postoupená pohledávka z bezdůvodného obohacení, i když ji účastníci v postupní smlouvě kvalifikovali jako pohledávku vyplývající ze smlouvy o půjčce. Postupovaná pohledávka musí být určena natolik nepochybně, aby bylo zjistitelné, jaká pohledávka je předmětem postoupení. Z obsahu spisu vyplývá, že ve smlouvě postupovaná pohledávka byla vymezena jako pohledávka postupitele za dlužníkem [jméno] [příjmení] vyplývající ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum], která byla konkretizována výší dlužné jistiny, úroku, sankčního úroku, poplatků, přičemž celková výše postupované pohledávky činila 302 507,76 Kč (č.l. 37 spisu). K obsahovým náležitostem smlouvy o postoupení pohledávky se vyjadřoval mimo jiné Nejvyšší soud v rozsudku sp.zn. 32 Cdo 2306/98 s tím, že na účastnících smlouvy nelze požadovat, aby v rámci identifikace postupované pohledávky tuto pohledávku i právně kvalifikovali. Z pohledu platnosti cese pohledávky je zcela právně bezvýznamné, zda účastníci ve smlouvě tuto právní kvalifikaci provedou a s jakým výsledkem, neboť právní kvalifikace je věcí soudu (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 32 Odo 523/2005, sp.zn. 31 Cdo 678/2009, Vrchního soudu v Praze sp. zn. 15 Cm 11/2003).

34. Odvolací soud proto ze všech shora uvedených důvodů rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdil, byť zčásti z jiných, než okresním soudem uvedených důvodů, včetně věcně správného výroku o náhradě nákladů řízení (§ 219 o.s.ř.).

35. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud ust. § 224 a § 142 odst. 1 o.s.ř. a žádnému z účastníků právo na jejich náhradu nepřiznal, neboť žalobce nebyl v odvolacím řízení úspěšný a úspěšné žalované žádné náklady odvolacího řízení nevznikly.