105 C 2/2024 - 157

Rubrum

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Věženským ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO: [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení částky 100 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení o žalobě se co do částky 76 923 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7 752 Kč od 11. 2. 2024 do zaplacení zastavuje.

II. Žaloba se v rozsahu úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 92 248 Kč od 11. 2. 2024 do 13. 3. 2024, z částky 21 637 Kč od 14. 3. 2024 do 14. 3. 2024 a z částky 69 171 Kč od 23. 9. 2024 do 23. 9. 2024 zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 440 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 70 611 Kč od 14. 3. 2024 do 22. 9. 2024 a z částky 1 440 Kč od 23. 9. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 21 448,50 Kč k rukám [Jméno advokáta A], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou soudní poplatek za žalobu ve výši částku 1 416 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou nejprve domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit jí částku 100 000 Kč s tam specifikovaným příslušenstvím s následujícím odůvodnění: Dne 7. 10. 2019 podstoupila na [podezřelý výraz], v důsledku čehož musela následně absolvovat v roce 2019 a 2020 řadu operačních a invazivních výkonů, s nimiž byla spojena bolest, za kterou byla již přiznána a uhrazena náhrada podle rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. 109 C 14/2021-196 ze dne 26. 4. 2023. Další výkony spojené se zásahem do svého těla jako nezbytnou léčebnou proceduru musela strpět v průběhu roku 2021, přičemž za odpovídající odčinění vytrpěných bolestí považuje náhradu ve výši, již požaduje žalobou. Žalovaná navzdory doručení předžalobní výzvy s lhůtou k plnění do 10. 2. 2024 nic neuhradila.

2. Žalovaná předně uvedla, že žalobkyně uplatnila nárok na nemajetkovou újmu na zdraví ve formě bolestného, jež jí vznikla v souvislosti s komplikacemi při operativním zákroku a o níž bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. 109 C 14/2021-196 ze dne 26. 4. 2023 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. 29 Co 157/2023-222 ze dne 5. 3. 2024. Protože předžalobní výzva byla neurčitá, když nevymezovala, o jaký nárok se jedná, navíc s velmi krátkou lhůtou k plnění, byl zástupce žalobkyně kontaktován, aby svůj požadavek upřesnil. Poté byla věc předána pojišťovně k vyřízení, jež obratem zahájila likvidaci případu s nutností zpracovat odborné vyjádření k ohodnocení bolestí žalobkyně, neboť požadované odškodnění bylo jenom odhadnuto. Posouzení nároku žalobkyně a ukončení šetření nemohlo být proto zvládnuto v několika denní lhůtě. Při rozhodování o nákladech řízení je třeba zohlednit, zda žaloba nebyla podána předčasně. Po podání žaloby byla žalobkyni uhrazena částka 21 637 Kč podle odborného vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], soudního znalce. Ve zbývajícím rozsahu by nemělo být nároku žalobkyně vyhověno.

3. Podáním ze dne 19. 4. 2024 byla žaloba vzata zpět stran částky 21 637 Kč, soud proto usnesením č. j. 105 C 2/2024-59 ze dne 26. 6. 2024 řízení o žalobě zčásti zastavil. Podáním ze dne 12. 11. 2024 byla žaloba vzata zpět v rozsahu částky 76 923 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7 752 Kč od 11. 2. 2024 do zaplacení, soud proto výrokem I. tohoto rozsudku řízení o žalobě zčásti zastavil.

4. Provedeným dokazováním s přihlédnutím k tomu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, bylo zjištěno:

5. Výzvou ze dne 5. 2. 2024, v níž bylo skutkově popsáno, že žalobkyně podstoupila dne 7. 10. 2019 operaci u žalované, při níž jí byla způsobena újma na zdraví, v důsledku čehož musela absolvovat řadu invazivních výkonů včetně těch, k nimž došlo dne 21. 4. 2021, 29. 6. 2021 a 2. 11. 2021, byla žalovaná vyzvána, aby odčinila žalobkyni způsobené bolesti peněžitou náhradou ve výši 100 000 Kč ve lhůtě k plnění do 5 dnů ode dne doručení výzvy s upozorněním, že jinak se bude svého nároku domáhat soudně. Doručena byla žalované do datové schránky dne 5. 2. 2024, jak se podávalo z doručenky datové zprávy. Z emailové komunikace na úrovni zástupců účastníků vyplývalo, že zástupci žalované bylo v návaznosti na telefonický rozhovor sděleno dne 6. 2. 2024, že předžalobní výzva se týká toliko náhrady za bolest v roce 2021, že zástupce žalované uvedl následujícího dne, že lhůta k zaplacení je poměrně krátká, neboť zjištění stanoviska žalované, případně pojišťovny zabere jistý čas, a že zástupce žalované vyrozuměl dne 9. 2. 2024 zástupce žalobkyně, že uplatněný nárok byl postoupen pojišťovně k vyřízení, která jej nechá posoudit znalcem podle metodiky, poněvadž požadovaná výše odškodnění není ničím podložena, ale je pouze založena na odhadu; ve lhůtě k plnění tak, jak byla stanovena, není reálně možné věc včas posoudit. 6. [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], soudní znalec z oboru [Anonymizováno] a stanovení nemateriální újmy na zdraví, zpracoval pro potřeby pojišťovny žalované odborné vyjádření ze dne 25. 2. 2024, v němž ohodnotil bolesti žalobkyně v roce 2021 v rozsahu 60 bodů. Podle sdělení k pojistné události ze dne 13. 3. 2024 byla žalovaná informována pojišťovnou, že byla provedena dolikvidace pojistné události – bolestné žalobkyně v roce 2021 – ve výši 21 637 Kč, která bude poukázána na účet advokátní kanceláře zástupce žalobkyně. Z transakční historie bylo zjištěno, že plnění pojišťovny bylo připsáno na účet dne 14. 3. 2024.

7. Podle doplňku č. 2 ze dne 28. 3. 2024 k znaleckému posudku ze dne 7. 12. 2021, jejž zpracoval [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], soudní znalec z oboru [Anonymizováno], na objednávku advokátní kanceláře zástupce žalobkyně, bylo ohodnocení bolestí žalobkyně v roce 2021 stanoveno na 255 bodů. 8. [tituly před jménem] [jméno FO], soudní znalec z oboru [Anonymizováno] a stanovení nemateriální újmy na zdraví, vyhotovil na objednávku advokátní kanceláře zástupce žalobkyně znalecký posudek č. [Anonymizováno] ze dne 9. 9. 2024, podle něhož byly bolesti žalobkyně v roce 2021 ohodnoceny 255 body. Mezi podklady, s nimiž znalec pracoval a zohledňoval je, byly – kromě jiného – odborné vyjádření ze dne 25. 2. 2024 a doplněk č. 2 ze dne 28. 3. 2024 k znaleckému posudku ze dne 7. 12. 2021. Podle sdělení k pojistné události ze dne 19. 9. 2024 byla advokátní kancelář zástupce žalobkyně vyrozuměna pojišťovnou žalované, že byla provedena dolikvidace pojistné události na základě znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] – bolestné žalobkyně v roce 2021 – ve výši 69 171 Kč, která bude poukázána na jejich účet. Z transakční historie bylo zjištěno, že plnění pojišťovny bylo připsáno na účet dne 23. 9. 2024.

9. Mezi účastníky nebyl spor o výši bodového ohodnocení bolestí žalobkyně v roce 2021. Původní stanovisko žalované během řízení doznalo změny. Žalující strana totiž požadovala kompenzovat bolestné v rozsahu 255 bodů podle znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] a pojišťovna žalované se nakonec rozhodla respektovat odborné závěry tohoto znalce a poskytla žalobkyni dodatečné plnění co do rozdílu mezi bodovým ohodnocením podle již uvedeného znaleckého posudku a odborného vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] Žalovaná proti tomu nikterak nebrojila, naopak požadovala plnění své pojišťovny za správné. Avšak účastníci nenašli shodu na tom, jaká má být hodnota 1 bodu podle Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 občanského zákoníku) sp. zn. Cpjn 14/2014 ze dne 12. 3. 2014, resp. jaká je výše hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikla bolest, od jejíhož jednoho procenta se odvozuje hodnota jednoho bodu. Žalovaná prosazovala názor, že se má jednat o částku 35 611 Kč (1 bod = 356,11 Kč), odkazovala přitom na informace o průměrné mzdě – 4. čtvrtletí 2020 ze stránek Českého statistického úřadu a sdělení České kanceláře pojistitelů ze dne 8. 3. 2021, kdežto žalobkyně byla přesvědčena, že se má jednat o částku 36 176 Kč (1 bod = 361,76 Kč), jak vyplývá z (neúplné) tabulky o průměrné hrubé měsíční mzdě a průměrném počtu zaměstnanců. K objasnění nesrovnalostí mezi předloženými listinami byl osloven Český statistický úřad s žádostí o zaujetí stanoviska. Podle jeho sdělení ze dne 5. 11. 2024, jímž se vyjádřil k hrubé měsíční nominální mzdě na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství v roce 2020, částka 35 611 Kč má původ v předběžných údajích, jež byly vydány dne 8. 3. 2021, a částka 36 176 Kč vychází z dat definitivních a aktuálně zcela platných od března 2022. Přílohou tohoto sdělení byla informace o průměrném evidenčním počtu zaměstnanců a průměrné hrubé měsíční mzdě (přepočtené osoby) pro rok 2020 a informace o průměrné mzdě – 4. čtvrtletí 2020. Vyjádřením Českého statistického úřadu došlo k vysvětlení zdánlivého rozporu v postojích účastníků.

10. Pojišťovna žalované poskytla žalobkyni náhradu za celkem 255 bodů bolestného ve výši 90 808 Kč (1 bod = 356,11 Kč), ačkoli si musela být jako odborník vědoma skutečnosti, že jí použitá hodnota jednoho bodu představuje již překonaný údaj, když údaj o výši hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok 2020 se ustálil od března 2022 a likvidace pojistné události byla prováděna až v roce 2024.

11. Na základě provedeného dokazování měl soud za zjištěný následující skutkový stav:

12. Výzvou ze dne 5. 2. 2024 byla žalovaná vyzvána, aby odčinila žalobkyni způsobené bolesti, které mají původ při operaci u žalované a s nimiž se potýkala v roce 2021, peněžitou náhradou ve výši 100 000 Kč ve lhůtě k plnění do 5 dnů ode dne doručení výzvy s upozorněním, že jinak se bude svého nároku domáhat soudně. Zástupci žalované bylo v návaznosti na telefonický rozhovor sděleno dne 6. 2. 2024, že předžalobní výzva se týká toliko náhrady za bolest v roce 2021. Zástupce žalované uvedl následujícího dne, že lhůta k zaplacení je poměrně krátká, neboť zjištění stanoviska žalované, případně pojišťovny, zabere jistý čas a oznámil dne 9. 2. 2024 zástupci žalobkyně, že uplatněný nárok byl postoupen pojišťovně k vyřízení. Dne 14. 3. 2024 byla na účet advokátní kanceláře zástupce žalobkyně připsána částka 21 637 Kč od pojišťovny žalované jako výsledek šetření pojistné události, v rámci něhož bylo vycházeno z odborného vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], soudního znalce z oboru [Anonymizováno] a stanovení nemateriální újmy na zdraví, které stanovilo bodové ohodnocení bolestí žalobkyně na 60 bodů. Dne 23. 9. 2024 byla na účet advokátní kanceláře zástupce žalobkyně připsána částka 69 171 Kč od pojišťovny žalované jako výsledek dalšího šetření pojistné události, při němž bylo vycházeno z později zpracovaného znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], soudního znalce z oboru [Anonymizováno] a stanovení nemateriální újmy na zdraví, jenž stanovil bodové ohodnocení bolestí žalobkyně na 255 bodů. Výše hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok 2020 se ustálila od března 2022 na údaji 36 176 Kč.

13. Podle § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

14. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

15. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Mezi účastníky nebyl spor o základ nároku, který byl již definitivně vyřešen ve prospěch žalobkyně rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. 109 C 14/2021-196 ze dne 26. 4. 2023, v němž bylo konstatováno, že žalovaná při [Anonymizováno] u žalobkyně nepostupovala lege artis. Soud se proto zabýval toliko konkrétní výší náhrady bolestného žalobkyně za bolesti vytrpěné v roce 2021. Bolesti žalobkyně byly ohodnoceny znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] na 255 bodů. O správnosti odborných závěrů nepanovaly žádné pochybnosti. Podle Metodiky Nejvyššího soudu se hodnota jednoho bodu odvozuje o jednoho procenta výše hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikla bolest. Jedno procento z relevantního základu představuje částku 361,76 Kč. Žalobkyně má tudíž nárok na náhradu za odčinění bolestí v celkové částce 92 248,80 Kč (255 bodů x 361,76 Kč). Vzhledem k tomu, že pojišťovna žalované poskytla žalobkyni pouze plnění ve výši 21 637 Kč dne 14. 3. 2024 a 69 171 Kč dne 23. 9. 2024, celkem 90 808 Kč, zbývá uhradit částku 1 440 Kč. V tomto rozsahu tak bylo žalobě vyhověno. Provedeným zaokrouhlováním při částečném zpětvzetí žaloby nebylo žalobkyní požadováno 0,80 Kč.

17. Žalobkyně si nárokovala úrok z prodlení z částky 92 248 Kč od 11. 2. 2024 do 14. 3. 2024 (1. úhrada), z částky 70 611 Kč od 15. 3. 2024 do 23. 9. 2024 (2. úhrada) a z částky 1 440 Kč od 24. 9. 2024 do zaplacení. Počátek prodlení byl určen ode dne, který následuje po dni, kdy uplynula 5denní lhůta k plnění ve výzvě ze dne 5. 2. 2024. Podle § 1958 odst. 2 o. z. má dlužník plnit dluh bez zbytečného odkladu poté, co je k tomu vyzván. Aby se stal dluh dospělý, tedy splatný, je kromě výzvy k plnění nutné uplynutí zákonem vyžadované lhůty. Z časového určení bez zbytečného odkladu je třeba dovodit, že jde o velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující k splnění povinnosti či k učinění právního úkonu či jiného projevu vůle, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu. Jde o lhůtu v řádu dnů, maximálně týdnů, v co nejkratším časovém úseku, přičemž v praxi je nutno tento pojem vykládat podle konkrétního případu [srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 2484/2012 ze dne 10. 12. 2013 nebo Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2022, § 1958]. Žalovaná ani její zástupce neignorovali výzvu k plnění, ba naopak. Zástupce žalované se zkontaktoval se zástupcem žalobkyně a oznámil mu, že věc předává k vyřízení smluvní pojišťovně, jež bude muset zpracovat odborné vyjádření podle Metodiky Nejvyššího soudu, když není uplatněný nárok náležitě doložen, a upozornil ho, že v několika denní lhůtě k plnění se nedá všechno stihnout. Do přibližně 14 dnů od poslední emailové zprávy (9. 2. 2024) bylo zpracováno odborné vyjádření od [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], a dne 14. 3. 2024 bylo žalobkyni (částečně) plněno – jedná se o dobu cca 5 týdnů ode dne doručení výzvy k plnění. Nelze ponechat stranou ani skutečnost, že pojišťovny nemohou plnit libovolně podle odhadnutých požadavků poškozených, ale nejdříve musí uplatněné nároky objektivně kvantifikovat, a pojišťovna žalovaného plnila v rámci lhůty pro vyřízení pojistné události (§ 2798 odst. 2 o. z.). Soud je se zohledněním konkrétních okolností posuzovaného případu toho názoru, že 5denní lhůta k plnění byla natolik krátká, že nebylo možné před jejím uplynutím při zodpovědném postupu žalované, resp. její pojišťovny, poskytnout jakékoli plnění. Dospělost nároku žalobkyně na náhradu bolestného tak nastala teprve dnem 13. 3. 2024, nikoli již dnem 11. 2. 2024. Plněním, které bylo připsáno na účet advokátní kanceláře zástupce žalobkyně následujícího dne, dala pojišťovna žalované výslovně najevo, že více plnit nehodlá, třebaže svůj názor později (během řízení) přehodnotila. Až ode dne 14. 3. 2024 vzniklo žalobkyni právo domáhat se vůči žalované svého splatného nároku pořadem práva. Konkluze artikulované v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 3697/2020 ze dne 16. 2. 2022 se zabývaly tím, jaké musí mít výzva k plnění při uplatnění náhrady újmy na zdraví obsahové náležitosti, aby mohla nastat splatnost uplatněného nároku, a že z žádného zákonného ustanovení nevyplývá povinnost poškozeného připojit k výzvě k náhradě újmy důkazy prokazující její existenci či výši. Dovolací soud však neposuzoval otázku délky lhůty k plnění za situace, kdy dlužník projevil připravenost plnit před podáním žaloby prostřednictvím smluvní pojišťovny, jež ale musela v prvé řadě provést s ohledem na zákonné a interní postupy likvidaci pojistné události. Stěžejní skutková odlišnost posuzovaného případu od toho, který byl vypořádán rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. 109 C 14/2021-196 ze dne 26. 4. 2023 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. 29 Co 157/2023-222 ze dne 5. 3. 2024 spočívá v tom, že v dřívějším řízení, kde byla uplatněna náhrada bolestného za předchozí období, žalovaná nebyla ochotna před zahájením soudního řízení ani zčásti plnit. Zpochybňovala totiž existenci samotného základu nároku.

18. Úrok z prodlení nebyl žalobkyni přiznán z částky 92 248 Kč, zahrnující částky 21 637 Kč, 69 171 Kč a 1 440 Kč, od 11. 2. 2024 do 13. 3. 2024, poněvadž pohledávka žalobkyně se stala splatnou až ode dne 13. 3. 2024. Jestliže byla částka 21 637 Kč připsána na účet advokátní kanceláře zástupce žalobkyně dne 14. 3. 2024, nelze za tento den požadovat úrok z prodlení. Jedná se totiž o den, kdy byl dluh zčásti splněn (§ 1957 odst. 1 o. z.). Stejné závěry se prosadí rovněž u platby bezhotovostním převodem dne 23. 9. 2024 ve výši 69 171 Kč. Úrok z prodlení byl shledán po právu z částky 70 611 Kč, sestávající z částek 69 171 Kč a 1 440 Kč, od 14. 3. 2024 do 22. 9. 2024 a z částky 1 440 Kč od 23. 9. 2024 do zaplacení, protože se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu. Požadovaná a přiznaná výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

19. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

20. Podle § 142 odst. 3 o. s. ř., i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.

21. V usnesení Nevyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5183/2014 ze dne 6. 10. 2015 bylo judikováno, že přiznání plné náhrady nákladů řízení účastníkovi, který měl ve věci úspěch pouze částečný, v souladu s § 142 odst. 3 o. s. ř. je možné i v případech, kdy rozhodnutí o výši plnění závisí na znaleckém posudku; i za splnění předpokladů stanovených v § 142 odst. 3 o. s. ř. tedy může být o náhradě nákladů řízení rozhodnuto podle zásady úspěchu ve věci coby základního principu rozhodování o nákladech civilního sporného procesu, shledá-li pro to soud přesvědčivé a srozumitelné důvody. Ačkoli žalobkyně po žalované nenárokovala přehnaně vysokou náhradu bolestného, když rozdíl mezi požadovanou částkou (100 000 Kč) a tím, na co měla ve skutečnosti nárok (92 248 Kč), byl pouze ve výši 7 752 Kč, o nějž byla žaloba vzata zpět, muselo se do úvah soudu promítnout to, že částka 21 637 Kč byla žalovanou, resp. smluvní pojišťovnou, uhrazena v přiměřené lhůtě po doručení výzvy k plnění, byť po zahájení řízení, proto zpětvzetí žaloby v této části zavinila žalobkyně. Pakliže se bude hodnotit míra úspěchu ve sporu toliko ve vztahu k jistině, pak žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 70 611 Kč (70,6 %) a neúspěšná co do částky 29 389 Kč (29,4 %).

22. Soud proto aplikoval § 142 odst. 2 o. s. ř. namísto § 142 odst. 3 o. s. ř. Při posuzování míry úspěchu ve věci byl brán v potaz nejenom předmět řízení, jenž byl meritorně projednán, ale rovněž zpětvzatý předmět řízení, který se do této fáze nedostal [srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1706/2014 ze dne 25. 6. 2014]. Jelikož předmětem řízení bylo též příslušenství, soud je vyčíslil k dni vyhlášení rozsudku, tj. k dni 26. 11. 2024, protože pro výpočet poměru úspěchu ve věci je třeba za předmět řízení považovat nejenom samotnou pohledávku, ale i její příslušenství [srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 ze dne 30. 8. 2010], případně ke dni, kdy byla žaloba zčásti vzata zpět, nikoli kdy bylo řízení v dotčeném rozsahu zastaveno. Žalobkyně požadovala přiznat (i po částečném zpětvzetí žaloby pro plnění žalované – co do částky 21 637 Kč s určitým příslušenstvím nese procesní zavinění žalobkyně a co do částky 69 171 Kč nese procesní zavinění žalovaná) pohledávku ve výši 92 248 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 92 248 Kč od 11. 2. 2024 do 14. 3. 2024 (1 226,82 Kč), z částky 70 611 Kč od 15. 3. 2024 do 23. 9. 2024 (5 492,13 Kč) a z částky 1 440 Kč od 24. 9. 2024 do 26. 11. 2024 (37,14 Kč), celkem 99 004,09 Kč. Žaloba byla vzata zpět v nedůvodné části 7 752 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 11. 2. 2024 do 12. 11. 2024 (862,25 Kč), celkem 8 614,25 Kč. Předmětem řízení tak byla souhrnná částka 107 618,34 Kč. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu částky 70 611 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 70 611 Kč od 14. 3. 2024 do 22. 9. 2024 (5 492,13 Kč) a z částky 1 440 Kč od 23. 9. 2024 do 26. 11. 2024 (37,72 Kč), celkem 76 140,85 Kč, tj. úspěch 70,8 %. Žalovaná byla úspěšná co do částky 29 389 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7 752 Kč od 11. 2. 2024 do 12. 11. 2024 (862,25 Kč), z částky 92 248 Kč od 11. 2. 2024 do 13. 3. 2024 (1 189,65 Kč), z částky 21 637 Kč od 14. 3. 2024 do 14. 3. 2024 (8,72 Kč) a z částky 69 171 Kč od 23. 9. 2024 do 23. 9. 2024 (27,88 Kč), celkem 31 477,50 Kč, tj. úspěch 29,2 % ročně. Celkový úspěch žalobkyně dosáhl poměru 41,6 %.

23. Kdyby bývala byla žalobkyně zcela úspěšná, bývala by měla právo na náhradu nákladů řízení ve výši 51 559 Kč, sestávající z odměny zástupce žalobkyně za 8 úkonů právní služby po 3 100 Kč (§ 9 odst. 4 písm. a) – tarifní hodnota: 50 000 Kč [srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 3771/2020 ze dne 27. 5. 2021], § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „a. t.“) – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění ze dne 5. 2. 2024, žaloby, vyjádření ze dne 5. 3. 2024, částečného zpětvzetí žaloby a vyjádření ze dne 19. 4. 2024, vyjádření ze dne 25. 9. 2024, vyjádření ze dne 14. 10. 2024 a účast u jednání dne 22. 11. 2024, odměny zástupce žalobkyně za 1 úkon právní služby po 1 550 Kč (§ 9 odst. 4 písm. a), § 11 odst. 2 písm. f) a. t. – za účast na vyhlášení rozsudku dne 26. 11. 2024), náhrady hotových výdajů za 9 úkonů právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 4 a. t.), náhrady za cestu k jednání dne 22. 11. 2024 z [adresa] [Anonymizováno] a zpět (2x 140 km) ve výši 2 048 Kč (280 km při průměrné spotřebě 4,43 l/100 km a 38,70 Kč za 1 litr motorové nafty, náhrada za použití vozidla: 280 km x 5,60 Kč = 1 568 Kč a náhrada za spotřebované pohonné hmoty: 480 Kč – § 1 písm. b), § 4 písm. c) vyhlášky č. 398/2023 Sb.), náhrady za cestu na vyhlášení rozsudku dne 22. 11. 2024 ve výši 2 048 Kč (stejné vstupní údaje), náhrady za promeškaný čas za cesty k soudu v rozsahu 12 půlhodin (2 jízdy x 6 půlhodin) po 100 Kč, tj. 1 200 Kč (§ 14 odst. 1, 3 a. t.), náhrady za daň z přidané hodnoty rovnající se 21% z odměn a náhrad (34 346 Kč) ve výši 7 213 Kč a náklady na zpracování znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši 10 000 Kč podle faktury č. [Anonymizováno] ze dne 9. 9. 2024.

24. S ohledem na výsledek řízení byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení jenom ve výši 41,6 % z částky 51 559 Kč, což činí částku 21 448,50 Kč.

25. Náhrada nebyla přiznána za sepis (strohého) vyjádření ze dne 29. 10. 2024, když v něm byla v podstatě zopakována argumentace z vyjádření ze dne 19. 4. 2024 a 25. 9. 2024, ani za sepis částečného zpětvzetí žaloby ze dne 12. 11. 2024, protože dispoziční úkon mohl být součástí již vyjádření ze dne 25. 9. 2024, kde se hovořilo o platbě žalované ve výši 69 171 Kč. Navíc je třeba dodat, že částečné zpětvzetí žaloby ve výši 7 752 Kč s příslušenstvím nezavinila žalovaná. Náklady na zpracování doplňku č. 2 ze dne 28. 3. 2024 k znaleckému posudku ze dne 7. 12. 2021, jejž zpracoval [Anonymizováno][Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], ve výši 10 000 Kč podle faktury č. [hodnota] ze dne 14. 4. 2024 nebylo možné přiznat. Doplněk k znaleckému posudku totiž zpracoval soudní znalec, jenž nebyl zapsán pro odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, čehož si byl zástupce žalobkyně ostatně vědom, jak potvrdil na upozornění soudu v závěrečném návrhu. Vzhledem k tomu, že nebyla podle § 26 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, splněna kritéria, aby orgán veřejné moci mohl výjimečně ustanovit k podání znaleckého posudku i jinou osobu, která není zapsána do seznamu znalců pro daný obor a odvětví a případně specializaci (písm. a) až c)), byl předložený doplněk k znaleckému posudku shledán nepoužitelným důkazním prostředkem (srov. JIRSA, J. a kol., Občanské soudní řízení, 2. část: Soudcovský komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2019, § 127a). V seznamu znalců byl zapsán dostatek znalců s potřebnou odborností k stanovení nemateriální újmy na zdraví, jak se rovněž podávalo ze skutečnosti, že žalobkyně si nechala za řízení zpracovat znalecký posudek od [tituly před jménem] [jméno FO]. Nic na tomto závěru nemohl změnit ani opačný názor vyslovený v rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. 25 Co 153/2017-316 ze dne 23. 5. 2017, který nezohledňoval zákonnou úpravu.

26. Podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „ZSP“), byla žalobkyně osvobozena od úhrady soudního poplatku za žalobu ve výši 2 000 Kč (položka 3 Sazebníku). Podle § 2 odst. 3 ZSP přešla na žalovanou poplatková povinnost v rozsahu jejího neúspěchu ve sporu (70,8 %). Je proto povinna zaplatit státu na soudním poplatku částku 1 416 Kč.

27. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

28. Lhůta k plnění byla ponechána v zákonné délce tří dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), jelikož nebyly shledány důvody k stanovení lhůty delší.

Poučení