105 C 4/2021-55

Rubrum

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Věženským ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] proti žalované: [osobní údaje žalované] posledně bytem v [země] na adrese [adresa žalované], t. č. [příjmení] [anonymizováno], [číslo] [anonymizováno], [ulice] [anonymizováno] [země] o zaplacení částky 49 442,49 Kč takto:

Výrok

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhá proti žalované zaplacení částky 49 442,49 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Na podkladě žaloby ze dne 10. 2. 2021 se žalobkyně domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit jí částku, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, s tím, že mezi účastníky řízení byla uzavřena dne 8. 10. 2008 Smlouva o koupi najaté věci číslo: [číslo] a Nájemní smlouva číslo: [číslo], že předmětem nájmu byla sestava [anonymizováno], tvořená univerzálním čistícím přístrojem [anonymizována dvě slova], elektrickým kartáčem a příslušenstvím, že jeho převzetí bylo stvrzeno podpisem žalované na předávacím protokolu, že nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou, že žalovaná neuhradila splátky za dobu od 5. 3. 2011 do 5. 9. 2011 v úhrnné výši 10 890 Kč, že za prodlení se splněním této peněžité povinnosti je účtována smluvní pokuta ve výši 0,1% za každý den prodlení a že za dobu od 6. 3. 2011 do 10. 2. 2021 (3 630 dnů) dosáhla částky 38 552,49 Kč. Pokračovala tím, že žaloba byla podána v návaznosti na usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. 35 Co 132/2020 ze dne 24. 11. 2020.

2. Žalovaná zaujala k žalobě odmítavý postoj, jejž odůvodnila tak, že dluh doplatila dne 10. 4. 2009, že v červnu 2018, kdy měla být na adrese jejího pobytu provedena mobiliární exekuce, seznámila exekutora s touto skutečností a předložila mu doklad o zaplacení, jenže on trval na tom, že dluh uhrazen není, že v zoufalství si zažádala o„ rychlou“ půjčku, což vedlo k jejímu opětovnému zadlužení, a že požádala o pomoc advokáta, jenž podal návrh na zastavení exekuce pro její nezákonnost.

3. Provedeným dokazováním byly zjištěny následující skutečnosti:

4. Z Nájemní smlouvy číslo: [číslo] ze dne 8. 10. 2008 bylo zjištěno, že se řídí dle § 663 občanského zákoníku, že jejími smluvními stranami byli žalobkyně (pronajímatel) a žalovaná (nájemce), přičemž bylo kromě jiného ujednáno následující:

2. Předmět nájmu: 2.. Předmětem nájmu je sestava [anonymizována dvě slova], sestávající se z přístroje [anonymizováno] v. [číslo] příslušenství dle předávacího protokolu.

3. Práva a povinnosti smluvních stran: 3.. Práva a povinnosti pronajímatele: 3.1.

1. Pronajímatel se zavazuje, že nájemci umožní užívání předmětu nájmu a přenechá nájemci věc specifikovanou v bodě 2.. nájemní smlouvy, na sjednanou dobu za smluvních podmínek podle smlouvy. 3.1.

2. Pronajímatel nepřebírá vůči nájemci záruku za přínos předmětu nájmu, ani neodpovídá za škody vzniklé užíváním předmětu nájmu. 3.1.

3. Pronajímatel je oprávněn požadovat přístup k předmětu nájmu za účelem kontroly, zda nájemce užívá věc řádně. Nájemce je povinen tuto kontrolu umožnit do 72 hodin po ohlášení. 3.. Práva a povinnosti nájemce: 3.2.

1. Nájemce je oprávněn užívat předmět nájmu pouze v souladu s touto smlouvou a s návodem k jeho použití. 3.2.

2. Nájemce odpovídá za škodu vzniklou na předmětu nájmu prokazatelně neodborným zásahem, neodbornou obsluhou či zásahem třetí osoby a je povinen uhradit pronajímateli vynaložené náklady na opravy. 3.2.

3. Nájemce není oprávněn dát pronajatou věc do podnájmu, ani provádět na předmětu nájmu jakékoli změny, bez písemného souhlasu pronajímatele. Při porušení této povinnosti má pronajímatel právo od smlouvy odstoupit. 3.2.

4. Nájemce je povinen strpět omezení v užívání pronajaté věci v rozsahu nutném pro provedené oprav a udržování věci. 3.2.

5. Nájemce se zavazuje, že sjednané splátky nájemného bude hradit včas, v plné výši, a to i v případě poškození pronajaté věci. 3.2.

6. Nájemce je povinen předmět nájmu pojistit. 3.2.

7. Nájemce má právo požádat o odprodej předmětu nájmu před uplynutím nájemní doby. Odprodejní cena bude snížena oproti leasingové ceně celkem uvedené v příloze č. 1 a bude zohledňovat pouze skutečnou dobu nájmu a poplatek za odprodej dle přílohy č. 1 4. Odpovědnost za škodu: 4.. Nájemce je povinen zabezpečit, aby na předmětu nájmu nevznikla škoda, a odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. Povinnost nájemce nahradit škodu se řídí příslušnými ustanoveními občanského zákoníku. 4.. Nájemce odpovídá za poškození, ztrátu nebo zničení předmětu nájmu i za škody způsobené třetími osobami, kterým nájemce umožnil k pronajaté věci přístup. 4.. Na předmět nájmu je poskytována záruka 48 měsíců od data dodávky. Odborný servis je prováděn dodavatelem. Nájemce se zavazuje bezodkladně faxem nebo telefonicky nahlásit pronajímateli všechny vady a při reklamačním řízení účinně spolupůsobit.

5. Doba trvání nájmu: 5.. Nájem se sjednává na dobu určitou do 10. 10. 2013 6. Nájemné: 6.. Nájemné je splatné vždy v termínech uvedených ve splátkovém kalendáři – daňovém dokladu, který je přílohou této smlouvy. 6.. První část nájemného uhradí nájemce ve výši 17 990 Kč do 8. 10. 2008 6.. První část nájemného bude uhrazena dodavateli a započtena [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno] ve prospěch první splátky nájemní smlouvy dle splátkového kalendáře.

7. Smluvní pokuta: 7.

1. Pro případ porušení smluvní povinnosti si smluvní strany sjednávají smluvní pokutu, která při opoždění provedené platby bude činit 50 Kč za den prodlení. 7.

8. Odstoupením od této smlouvy ze strany pronajímatele se stávají splatnými všechny ostatní splátky, které mají být podle této smlouvy až do jejího ukončení placeny. Pronajímatel má právo odebrat předmět nájmu. Náklady s tím spojené jdou k tíži nájemce.

8. Předání a provoz věci: 8.. Nájemce není vlastníkem věci a není oprávněn dát věc do zástavy, bez souhlasu pronajímatele věc pronajmout, nebo bez písemného souhlasu pronajímatele provést na věci úpravy. 8.. V případě poškození, poruchy, snížení výkonu věci se zavazuje nájemce dále platit nájem v předepsaných splátkách. V případě ztráty nebo zničení věci je nájemce povinen tuto skutečnost pronajímateli písemně neprodleně oznámit, je však povinen platit nájemné a popř. smluvní pokutu a to po celou dobu trvání nájemního vztahu tak, jak vyplývá z této smlouvy. Vady, poruchy, odcizení, zničení věci po dobu trvání nájemní smlouvy nezakládají právní nárok nájemce na náhradu škody vůči pronajímateli.

9. Vrácení věci: 9.. Pro případ vrácení předmětu nájmu z důvodu odstoupení od smlouvy dle čl. 10. této smlouvy je nájemce povinen na své náklady předat věc pronajímateli ve lhůtě nejpozději do 10 dnů od doručení výzvy k vrácení předmětu nájmu. V případě prodlení s vrácením věci je nájemce povinen zaplatit pronajímateli smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý byť započatý den prodlení. 9.. Pokud je nájemce v prodlení s vrácením věci, je s výhradou dalších nároků pronajímatele povinen k dalšímu placení nájmu dle splátkového kalendáře až do skutečného a úplného vrácení věci, včetně příslušenství věci.

10. Zánik nájemní smlouvy: 10.

1. Nájem skončí uplynutím doby, na kterou byl sjednán, nedohodne-li se pronajímatel s nájemcem jinak. 10.

2. Pronajímatel je oprávněn od této smlouvy odstoupit v případě, že nájemce porušil některou ze smluvních povinností uvedených v této smlouvě. Pronajímatel je oprávněn od nájemní smlouvy odstoupit v případě prodlení nájemce s placením nájemného nebo užívá-li nájemce přes písemnou výstrahu pronajatou věc nebo trpí-li užívání věci takovým způsobem, že pronajímateli vzniká škoda nebo že mu hrozí značná škoda. 10.3 Nájemní smlouva zaniká také dle čl. 3 smlouvy o koupi najaté věci. Plnění přijaté pronajímatelem se nevrací.

11. Závěrečná ustanovení: 11.

7. Nájemce podpisem smlouvy potvrzuje, že si za účelem uzavření této smlouvy výslovně sjednal návštěvu pronajímatele nebo jeho zástupce za účelem uskutečnění objednávky předmětu nájmu. 11.9 Smluvní strany vylučují případné majetkové spory vzniklé z této smlouvy z pravomoci obecného soudu a souhlasí, aby byly projednány a s konečnou platností rozhodnuty v rozhodčím řízení. Jsou seznámeny a souhlasí s podmínkami Smlouvy o poskytnutí speciálního know-how na řešení majetkových vztahů v rozhodčím řízení v platném a uložením nedoručených písemností u určeného rozhodce s účinky doručení. Rozhodcem obě strany určují [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], č. [číslo obč. průkazu], který tuto funkci převzetím žaloby písemně přijímá. Rozhodce zmocňují k rozhodování podle zásad hmotného práva, spravedlnosti a ke způsobu jednání. Obsah této doložky je předmětem obchodního tajemství [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova], [IČO] a její znění je důvěrné. Mobil + [tel. číslo] [anonymizováno], e-mail: [email], [webová adresa]. Osobní jednání nutno sjednat předem.

5. Součástí Nájemní smlouvy byly: a) Příloha č. 1, kde je uvedeno, že cena předmětu nájmu (bez DPH): 49 900 Kč, finanční služby (bez DPH): 11 981,70 Kč a leasingová cena celkem: 73 640 Kč (s DPH), b) Splátkový kalendář, podle něhož mělo být uhrazeno 60 splátek - 1. splátka ve výši 17 990 Kč, 2. – 35. splátka ve výši 1 590 Kč, 36. splátka ve výši 1 350 Kč a 37. – 60. splátka ve výši 10 Kč (1. splátka splatná dne 8. 10. 2008, ostatní splátky splatné vždy do 5. dne v měsíci počínaje listopadem 2008 a konče zářím 2013, c) Předávací protokol, na němž žalovaná stvrdila převzetí předmětu nájmu.

6. Na Smlouvě o koupi najaté věci číslo: [číslo] ze dne 8. 10. 2008 bylo uvedeno, že podléhá úpravě v § 489 a následující obchodního zákoníku, že jejími kontrahenty jsou žalobkyně (pronajímatel) a žalovaná (nájemce), že strany této smlouvy uzavřely Nájemní smlouvu [číslo] ze dne 8. 10. 2008 dle § 663 a následující občanského zákoníku s předmětem nájmu specifikovaném v příloze č. 1 Nájemní smlouvy (čl. 2), že obdrží-li pronajímatel písemnou zprávu od svého peněžního ústavu o zaplacení celého nájemného podle článku 6.

4. Nájemní smlouvy, tj. bude-li zcela zaplacena částka 73 640 Kč, stává se po uplynutí nájemní doby a úhradě kupní ceny vlastníkem najaté věci nájemce a Nájemní smlouva rovněž bez dalšího zaniká (čl. 3), že kupní cena činí 100 Kč (čl. 4) a že nevznikne-li Nájemní smlouva podle článku 2 nebo když tato Nájemní smlouva jakýmkoliv způsobem zanikne, zaniká bez dalšího i tato Smlouva o koupi najaté věci (čl. 6).

7. V evidenci předepsaných a uhrazených splátek bylo zapsáno, že žalovaná uhradila dne 8. 10. 2008 částku 17 990 Kč, dne 12. 11. 2008 částku 1 590 Kč, dne 8. 4. 2009 částku 13 500 Kč, dne 10. 4. 2009 částku 9 360 Kč. Splátky od 5. 3. 2011 do 5. 9. 2011 v celkové sumě 10 890 Kč uhrazeny nebyly.

8. Usnesením Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. 24 EXE 2149/2012-37 ze dne 14. 2. 2020 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. 35 Co 132/2020-55 ze dne 24. 11. 2020, jež nabyla právní moci dne 14. 12. 2020, byla exekuce vedená na podkladě rozhodčího nálezu [číslo jednací] ze dne 21. 12. 2011, jejž vydal rozhodce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], zastavena z důvodu neplatnosti rozhodčí doložky vtělené do čl. 11 v Nájemní smlouvě číslo: [číslo] ze dne 8. 10. 2008.

9. Z ostatních provedených listin nebyly zjištěny žádné informace, které by mohly přispět ke zjištění relevantního skutkového stavu.

10. Soud měl za zjištěný následující skutkový stav: Mezi žalobkyní (pronajímatelem) a žalovanou (nájemcem) byla dne 8. 10. 2008 podepsána Nájemní smlouva číslo: [číslo], jež odkazovala na § 663 občanského zákoníku a na jejímž základě byla žalované přenechána do užívání sestava [anonymizována dvě slova], se smluvními ujednáními, jak je rozepsáno ve 4. odstavci. Její součástí byly Příloha č. 1, Splátkový kalendář a Předávací protokol. Žalovaná měla v dohodnutých splátkách uhradit částku 73 640 Kč, zahrnující cenu předmětu nájmu: 49 900 Kč, finanční služby: 11 981,70 Kč a daň z přidané hodnoty: 11 758,30 Kč. Tentýž den byla mezi stejnými subjekty podepsána Smlouva o koupi najaté věci číslo: [číslo], jež byla podřízena úpravě v § 489 a následující obchodního zákoníku a provázána s Nájemní smlouvou. Za dobu od 5. 3. 2011 do 5. 9. 2011 nebyly uhrazeny 30. – 36. splátka v souhrnné výši 10 890 Kč. Usnesením Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. 24 EXE 2149/2012-37 ze dne 14. 2. 2020 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. 35 Co 132/2020-55 ze dne 24. 11. 2020, jež nabyla právní moci dne 14. 12. 2020, byla exekuce vedená na podkladě rozhodčího nálezu [číslo jednací] ze dne 21. 12. 2011, jejž vydal rozhodce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], zastavena z důvodu neplatnosti rozhodčí doložky vtělené do čl. 11 v Nájemní smlouvě číslo: [číslo] ze dne 8. 10. 2008. Nato žalobkyně podala žalobu.

11. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

12. Podle § 663 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v rozhodném znění (dále jen „obč. zák.“), nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky.

13. Podle § 489 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v rozhodném znění (dále jen„ obch. zák.“), smlouvou o koupi najaté věci si strany ujednají v nájemní smlouvě nebo po jejím uzavření, že nájemce je oprávněn koupit najatou věc nebo najatý soubor věcí během platnosti nájemní smlouvy nebo po jejím zániku.

14. Účastníci řízení hodlali dát vzniknout složenému právnímu vztahu, když v 1 den došlo k podepsání obsahově propojených adhezních smluv, a sice nájemní smlouvy podle § 663 a násl. obč. zák. a smlouvy o koupi najaté věci, jejíž právní režim vychází z § 489 a násl. obch. zák., jak bylo stanoveno v jejím záhlaví (§ 262 odst. 1, 2 obch. zák.). Nájemní smlouva uzavřená podle obč. zák. představuje stavební kámen tohoto smluvního vztahu (PLÍVA, Stanislav. § 489 (Základní ustanovení). In: ŠTENGLOVÁ, Ivana, PLÍVA, Stanislav, TOMSA, Miloš a kol. Obchodní zákoník. 13. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, s. 1141, nebo POKORNÁ, Jarmila, KOVAŘÍK, Zdeněk, ČÁP, Zdeněk aj. Obchodní zákoník. Komentář. Wolters Kluwer (ČR), 2009, § 489). Při zkoumání textu Nájemní smlouvy číslo: [číslo] narazil soud na ujednání, jež se vymykají úpravě v obč. zák. a čerpají inspiraci ve finančním leasingu, musel se proto zabývat otázkou, jaké jsou zásadní rozdíly mezi nájemní smlouvou a smlouvou o finančním leasingu a zda lze náležitosti jim vlastní vzájemně kombinovat.

15. U nájmu svědčí nájemci právo užívat předmět nájmu po sjednanou dobu a po uplynutí doby věc vrátit pronajímateli, jemuž za přenechání věci k užívání svědčí právo na úplatu. Pronajímatel nese rizika spojená s předmětem nájmu, tj. za tzv. vyšší moc, kdy dojde např. k zániku nebo poškození věci či zhoršení jeho užitných vlastností, i náklady spojené s jeho provozem, údržbou a opravami. Jde-li o smlouvu o finančním leasingu, podrobně se jí věnoval Nejvyšší soud v rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia sp. zn. 31 Cdo 4356/2008 ze dne 13. 1. 2010. Finanční leasing lze vymezit jako závazkový vztah, jehož podstatou je závazek poskytovatele leasingu (pronajímatele) předat příjemci leasingu (nájemci) na určitou dobu do užívání věc či jinou majetkovou hodnotu, kterou pronajímatel obvykle za tím účelem pořídí do svého vlastnictví na základě poptávky a podle výběru nájemce a závazek nájemce uhradit náklady spojené s pořízením leasingu prostřednictvím leasingových splátek. Nájemce má obvykle právo na koupi předmětu leasingu do svého vlastnictví za cenu, která bývá označována jako zůstatková či zbytková, neboť vyjadřuje rozdíl mezi cenou předmětu leasingu, resp. náklady spojenými s pořízením předmětu leasingu, na počátku a celkovou výší té části leasingových splátek, kterými je pořizovací cena předmětu leasingu splácena. V této souvislosti se hovoří o pořizovací funkci finančního leasingu, která jej kvalitativně odlišuje od nájmu, u něhož je primární funkce užívací. Nájemce nese již od počátku leasingového vztahu rizika (nebezpečí škod) spojená s předmětem leasingu, jakož i náklady spojené s jeho užíváním (údržba, daně, pojištění). Leasing je označován za leasing finanční právě proto, že se závazky pronajímatele omezují na finanční služby (pořízení věci, předání do užívání a její prodej na konci leasingového vztahu). Smyslem tohoto specifického soukromoprávního institutu je tak zajistit za úplatu financování věci pro nájemce, který se k ní chová od okamžiku jejího předání jako k věci vlastní se všemi riziky na straně nájemce, a nikoli s riziky na straně vlastníka, jak je tomu ve smlouvách o nájmu, čímž se finanční leasing typově odlišuje od běžného nájmu (a nelze jej tudíž ustanoveními o nájemní smlouvě poměřovat). Pronajímatel sice zůstává po celou dobu trvání leasingu vlastníkem předmětu leasingu, jeho práva a povinnosti související s vlastnictvím předmětu leasingu (s výjimkou práva věc zcizit nebo zatížit právem třetí osoby) však náležejí nájemci. Leasingovým společnostem, byť jsou vlastníky předmětu leasingu, na rozdíl od nájemního vztahu nezáleží na tom, zda a do jaké míry leasingoví nájemci zhodnocují předmět leasingu. Rovněž tak nemají zájem na tom, aby se věc, jejíž jsou po dobu trvání leasingového vztahu vlastníkem, vrátila do jejich dispozice, nýbrž jejich cílem zpravidla je, aby po zaplacení všech leasingových splátek přešel předmět leasingu do vlastnictví nájemce. Je tomu tak proto, že leasingové společnosti pořizovaly předmět leasingu do svého vlastnictví nikoli s cílem vyvíjet podnikatelskou činnost jeho provozováním, nýbrž z důvodu uzavírané leasingové smlouvy v rámci poskytovaných finančních služeb. Do dispozice leasingové společnosti se předmět leasingu dostane zpět proto obvykle pouze tehdy, pokud leasingovou smlouvu nedodrží nájemce (typickým příkladem je neplacení leasingových splátek). Jestliže dojde k vrácení předmětu leasingu pronajímateli z důvodu předčasného ukončení leasingové smlouvy pro okolnosti na straně nájemce, v důsledku čehož se nenaplní sjednaný účel leasingové smlouvy, nemění se tím nic na povinnosti nájemce uhradit leasingové společnosti dosud nezaplacený zůstatek pořizovací ceny předmětu leasingu, splátky splatné do ukončení smlouvy a dosud nezaplacené úroky. Vzhledem k tomu, že tyto "položky" jsou zpravidla rozpuštěny ve zbývajících leasingových splátkách, požadují některé leasingové společnosti při takovém předčasném ukončení smlouvy i nadále zaplacení zbývajících dlužných leasingových splátek s tím, že učiní splatnými také splátky, které byly podle smlouvy splatné až později (po ukončení leasingové smlouvy). Z důvodů výše popsaných pak bývají nájemci podle konkrétních ustanovení některých leasingových smluv povinni též hradit leasingové společnosti náklady spojené s vrácením předmětu leasingu s tím, že v případě uskutečněného prodeje předmětu leasingu se dluh nájemce sníží o výnos z tohoto prodeje. Sjedná-li si tedy leasingová společnost (pronajímatel) ve smlouvě s nájemcem pro případ předčasného ukončení leasingové smlouvy z důvodů na straně nájemce právo na úhradu všech dlužných splátek, tedy i splátek splatných po odstoupení od smlouvy, není výkon tohoto práva v rozporu s poctivým obchodním stykem jen proto, že jde o splátky splatné po odstoupení od smlouvy (po odebrání vozidla leasingovému nájemci). Či dále rozsudek sp. zn. 30 Cdo 2033/2002 ze dne 27. 11. 2003 nebo sp. zn. 33 Odo 1200/2006 ze dne 21. 4. 2009.

16. Z vyloženého vyplývá, že náležitosti smlouvy o nájmu a smlouvy o finančním leasingu nelze kombinovat, když každá ze smluv má odlišnou podstatu a sleduje jiný účel. Jestliže má být základem složeného právního vztahu nájemní smlouva podle § 663 a násl. obč. zák., musí být v souladu s těmito speciálními, jakož i s obecnými ustanovení v obč. zák. Pokud jde o dílčí ujednání v Nájemní smlouvě číslo: [číslo], soud uvádí, že následující články odpovídají zákonu, a to 3.1.3 a 3.2.1 (§ 665 odst. 1), 3.2.2 (§ 670, § 683 odst. 1), 3.2.3 (§ 666, § 667), 3.2.4 (§ 668 odst. 2), 3.2.6 (§ 670), 4.1. (§ 670) a 8.1. (§ 666, § 667), přičemž některá jiná ustanovení jsou s ním v kontradikci. Článek 3.1.2 (v druhé části) není v souladu se zákonem, protože pronajímatel se zříká odpovědnosti za škodu vzniklou užíváním předmětu nájmu, aniž by se bralo do úvahy, co zapříčinilo její vznik. Tuto situaci lze postavit naroveň tomu, kdy se někdo vzdává práv, jež mohou v budoucnosti teprve vzniknout. Dohoda takto uzavřená je neplatná (§ 574 odst. 2). Článek 3.2.5. nutí nájemce hradit nájemné v plném rozsahu bez ohledu na to, z jakého důvodu došlo k poškození předmětu nájmu, a zbavuje jej jeho práva požadovat prominutí nebo poskytnutí slevy z nájemného (§ 673, § 674). Obdobně je to u článku 4.2., kde se nerozlišuje, kdo škodní událost způsobil nebo jak byla vyvolána. Článek 7.8. odporuje zákonu, protože dojde-li k odstoupení od smlouvy, nájem zaniká (§ 48) a nájemce nemá povinnost hradit nájemné až do konce doby předpokládaného trvání nájmu. Nájemci však vzniká povinnost předmět nájmu vrátit pronajímateli, a pokud tak neučiní ve sjednané či přiměřené lhůtě, bylo by možné uvažovat o vydání bezdůvodného obohacení tím získané, případně požadovat zaplacení smluvní pokuty, byla-li sjednána. U článku 8.2. lze odkázat na odůvodnění u článku 3.2.

5. Pakliže bude předmět nájmu ztracen nebo zničen a nájemce o těchto skutečnostech pronajímatele vyrozumí, nájem zaniká a nájemce není povinen platit nájemné až do doby předpokládaného ukončení nájmu. V zaviněných případech není vyloučena odpovědnost nájemce za škodu (§ 420 a násl. obč. zák.) Ani poslední část tohoto článku nelze považovat za souladnou se zákonem, když některé tam vyjmenované případy mohou založit odpovědnost pronajímatele k náhradě škody vůči nájemci. Dohoda, kterou se někdo vzdává práv, jež mohou v budoucnosti teprve vzniknout, je neplatná. Pro článek 9.2. lze využít právní úvahy prezentované u článku 7.

8. Lze uzavřít, že ustanovení, jež neodpovídají úpravě v obč. zák., jsou typická pro finanční leasing.

17. Soud má za to, že mezi účastníky řízení měla být patrně uzavřena nikoli nájemní smlouva a smlouva o koupi najaté věci, nýbrž smlouva o finančním leasingu, čemuž nasvědčuje to, že žalovaná neměla hradit úplatu za užívání předmětu nájmu, ale jeho pořizovací cenu včetně dalších nákladů, jak se podává z Přílohy č. 1 k Nájemní smlouvě číslo: [číslo] (též článek 3.2.7), čemuž konvenuje obsah splátkového kalendáře. Dále k tomu přistupuje článek 11.7, podle něhož se měl předmět nájmu pořídit na objednávku nájemce, článek 6.2. a 6.5., podle nichž měla být první splátka uhrazena na účet dodavatele, a článek 4.3., kde byla upravena délka záruky na předmět nájmu. To však nic nemění na tom, že Nájemní smlouvu číslo: [číslo] a Smlouvu o koupi najaté věci číslo: [číslo] nelze chápat jako smlouvu o finančním leasingu, když byly uzavřeny v 1 den na samostatných formulářích, právní úprava umožňovala uzavřít složený právní vztah, na smlouvách bylo výslovně uvedeno, jakými ustanoveními v obč. zák. a obch. zák. se řídí a v nájemní smlouvě byla taktéž ujednání příznačná pro nájem. Nelze ani nechat bez povšimnutí, že smlouvy mají adhezní povahu, tedy žalobkyně je vytvořila bez možnosti žalované participovat na utváření jejich obsahu, a žalobkyně je podle své obchodní firmy v oblasti leasingových smluv profesionálem, proto jí muselo být zřejmé, že právní vztah z nájemní smlouvy a smlouvy o koupi najaté věci není totéž co vztah ze smlouvy o finančním leasingu. Kdyby měly být smlouvy uzavřené mezi účastníky řízení považovány za smlouvu o finančním leasingu, pak by článek 7.8. směřoval k bezdůvodnému obohacení pronajímatele, když by nájemce musel v případě odstoupení pronajímatele od smlouvy, hradit veškeré leasingové splátky a zároveň vrátit předmět nájmu, aniž by bylo stanoveno, že se prodá a z výtěžku budou uhrazeny leasingové náklady a náklady na prodej předmětu nájmu, jak je běžné.

18. Poněvadž byl v žalobě vznesen nárok na zaplacení smluvní pokuty za prodlení s úhradou předepsaných splátek, soud se vyjadřuje i k článku 7.1. v Nájemní smlouvě číslo: [číslo], jenž byl podkladem pro její účtování. Smluvní pokuta ve výši 50 Kč za každý den prodlení při opoždění platby nerozlišuje, s platbou v jaké výši se nájemce ocitne v prodlení. Pokud by se nájemce dostal do prodlení s úhradou celých splátek, procentním vyjádřením smluvní pokuty za každý den prodlení by připadlo na splátku ve výši 17 990 Kč cca 0,3%, na splátku ve výši 1 590 Kč cca 3%, na splátku ve výši 1 350 Kč cca 3,7% a na splátku ve výši 10 Kč 500%. V případě, že by část splátek byla uhrazena, procentní vyjádření výše smluvní pokuty by se zvýšilo. Podle ustálené rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu lze tolerovat smluvní pokutu až do výše 0,5% denně z dlužné částky (srov. např. rozsudky sp. zn. 33 Odo 438/2005 ze dne 30. 5. 2007 nebo sp. zn. 33 Cdo 4377/2008 ze dne 30. 11. 2010). Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů je nutno uvážit funkce smluvní pokuty (preventivní, uhrazovací a sankční) a další okolnosti případu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 5460/2016 ze dne 17. 10. 2018). Je zjevné, že sjednaná výše smluvní pokuty není s těmito závěry v souladu. Žalobkyně požadovala smluvní pokutu toliko ve výši 0,1% denně z dlužných částek. K tomu soud uvádí, že pro posouzení přiměřenosti výše smluvní pokuty je bez významu, zda ji žalující strana nárokuje v nižší výši, než jak bylo smluveno. Pro takový úsudek jsou určující okolnosti, které jsou dány v době uzavření smlouvy. Soud dospěl k závěru, že ujednání o smluvní pokutě je v rozporu s dobrými mravy (§ 39 obč. zák.).

19. Na základě vyřčených úvah vyslovuje soud závěr, že Nájemní smlouva číslo: [číslo] je neplatná pro rozpor se zákonem (§ 39 obč. zák.), když některá ujednání ve smlouvě nejsou v souladu s úpravou nájmu v § 663 a násl. obč. zák., přičemž bylo třeba dále přihlédnout k neplatnému ujednání o smluvní pokutě, ujednání o rozhodčí doložce a okolnostem uzavírání smlouvy o nájmu a smlouvy o koupi najaté věci, jak je uvedeno shora. Neplatné části Nájemní smlouvy nelze oddělit od ostatního obsahu, neboť by se tím podstatně modifikoval původní obsah smlouvy, tudíž nebylo možné aplikovat § 41 obč. zák. Důsledkem toho zanikla i Smlouva o koupi najaté věci číslo: [číslo] (čl. 6). Za tohoto stavu nebylo možné žalované uložit, aby zaplatila neuhrazené splátky za dobu od 5. 3. 2011 do 5. 9. 2011 v úhrnné výši 10 890 Kč a smluvní pokutu za dobu od 6. 3. 2011 do 10. 2. 2021 ve výši 38 552,49 Kč, proto byla žaloba zamítnuta.

20. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř., účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

21. Žalované jako úspěšné účastnici nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, jelikož jí žádné náklady podle obsahu spisu nevznikly.