108 C 26/2022 - 126

Rubrum

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Radomírem Josiekem ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o zaplacení částky 1 356 410 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 818 759,70 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 31 490,76 Kč ročně od 21. 10. 2019 do zaplacení, 10 % z částky 31 490,76 Kč ročně od 21. 11. 2019 do zaplacení, 10 % z částky 31 490,76 Kč ročně od 21. 12. 2019 do zaplacení, 10 % z částky 31 490,76 Kč ročně od 21. 1. 2020 do zaplacení, 10 % z částky 31 490,76 Kč ročně od 21. 2. 2020 do zaplacení, 10 % z částky 31 490,76 Kč ročně od 21. 3. 2020 do zaplacení, 10 % z částky 31 490,76 Kč ročně od 21. 4. 2020 do zaplacení, 10 % z částky 31 490,76 Kč ročně od 21. 5. 2020 do zaplacení, 10 % z částky 31 490,76 Kč ročně od 21. 6. 2020 do zaplacení, 8,25 % z částky 31 490,76 Kč ročně od 21. 7. 2020 do zaplacení, 8,25 % z částky 31 490,76 Kč ročně od 21. 8. 2020 do zaplacení, 8,25 % z částky 31 490,76 Kč ročně od 21. 9. 2020 do zaplacení, 8,25 % z částky 31 490,76 Kč ročně od 21. 10. 2020 do zaplacení, 8,25 % z částky 31 490,76 Kč ročně od 21. 11. 2020 do zaplacení, 8,25 % z částky 31 490,76 Kč ročně od 21. 12. 2020 do zaplacení, 8,25 % z částky 31 490,76 Kč ročně od 21. 1. 2021 do zaplacení, 8,25 % z částky 31 490,76 Kč ročně od 21. 2. 2021 do zaplacení, 8,25 % z částky 31 490,76 Kč ročně od 21. 3. 2021 do zaplacení, 8,25 % z částky 31 490,76 Kč ročně od 21. 4. 2021 do zaplacení, 8,25 % z částky 31 490,76 Kč ročně od 21. 5. 2021 do zaplacení, 8,25 % z částky 31 490,76 Kč ročně od 21. 6. 2021 do zaplacení, 8,50 % z částky 31 490,76 Kč ročně od 21. 7. 2021 do zaplacení, 8,50 % z částky 31 490,76 Kč ročně od 21. 8. 2021 do zaplacení, 8,50 % z částky 31 490,76 Kč ročně od 21. 9. 2021 do zaplacení, 8,50 % z částky 31 490,76 Kč ročně od 21. 10. 2021 do zaplacení, 8,50 % z částky 31 490,76 Kč ročně od 21. 11. 2021 do zaplacení, to vše 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Řízení se zastavuje o částku 159 761,12 Kč a úrok z prodlení 9 % z částky 4 204,24 Kč ročně od 21. 10. 2018 do zaplacení, 9 % z částky 4 204,24 Kč ročně od 21. 11. 2018 do zaplacení, 9 % z částky 4 204,24 Kč ročně od 21. 12. 2018 do zaplacení, 9,75 % z částky 4 204,24 Kč ročně od 21. 1. 2019 do zaplacení, 9,75 % z částky 4 204,24 Kč ročně od 21. 2. 2019 do zaplacení, 9,75 % z částky 4 204,24 Kč ročně od 21. 3. 2019 do zaplacení, 9,75 % z částky 4 204,24 Kč ročně od 21. 4. 2019 do zaplacení, 9,75 % z částky 4 204,24 Kč ročně od 21. 5. 2019 do zaplacení, 9,75 % z částky 4 204,24 Kč ročně od 21. 6. 2019 do zaplacení, 10 % z částky 4 204,24 Kč ročně od 21. 7. 2019 do zaplacení, 10 % z částky 4 204,24 Kč ročně od 21. 8. 2019 do zaplacení, 10 % z částky 4 204,24 Kč ročně od 21. 9. 2019 do zaplacení, 10 % z částky 4 204,24 Kč ročně od 21. 10. 2019 do zaplacení, 10 % z částky 4 204,24 Kč ročně od 21. 11. 2019 do zaplacení, 10 % z částky 4 204,24 Kč ročně od 21. 12. 2019 do zaplacení, 10 % z částky 4 204,24 Kč ročně od 21. 1. 2020 do zaplacení, 10 % z částky 4 204,24 Kč ročně od 21. 2. 2020 do zaplacení, 10 % z částky 4 204,24 Kč ročně od 21. 3. 2020 do zaplacení, 10 % z částky 4 204,24 Kč ročně od 21. 4. 2020 do zaplacení, 10 % z částky 4 204,24 Kč ročně od 21. 5. 2020 do zaplacení, 10 % z částky 4 204,24 Kč ročně od 21. 6. 2020 do zaplacení, 8,25 % z částky 4 204,24 Kč ročně od 21. 7. 2020 do zaplacení, 8,25 % z částky 4 204,24 Kč ročně od 21. 8. 2020 do zaplacení, 8,25 % z částky 4 204,24 Kč ročně od 21. 9. 2020 do zaplacení, 8,25 % z částky 4 204,24 Kč ročně od 21. 10. 2020 do zaplacení, 8,25 % z částky 4 204,24 Kč ročně od 21. 11. 2020 do zaplacení, 8,25 % z částky 4 204,24 Kč ročně od 21. 12. 2020 do zaplacení, 8,25 % z částky 4 204,24 Kč ročně od 21. 1. 2021 do zaplacení, 8,25 % z částky 4 204,24 Kč ročně od 21. 2. 2021 do zaplacení, 8,25 % z částky 4 204,24 Kč ročně od 21. 3. 2021 do zaplacení, 8,25 % z částky 4 204,24 Kč ročně od 21. 4. 2021 do zaplacení, 8,25 % z částky 4 204,24 Kč ročně od 21. 5. 2021 do zaplacení, 8,25 % z částky 4 204,24 Kč ročně od 21. 6. 2021 do zaplacení, 8,50 % z částky 4 204,24 Kč ročně od 21. 7. 2021 do zaplacení, 8,50 % z částky 4 204,24 Kč ročně od 21. 8. 2021 do zaplacení, 8,50 % z částky 4 204,24 Kč ročně od 21. 9. 2021 do zaplacení, 8,50 % z částky 4 204,24 Kč ročně od 21. 10. 2021 do zaplacení, 8,50 % z částky 4 204,24 Kč ročně od 21. 11. 2021 do zaplacení.

III. Žaloba se zamítá o částku 377 888,12 Kč a úrok z prodlení 9 % z částky 31 490,76 Kč ročně od 21. 10. 2018 do zaplacení, 9 % z částky 31 490,76 Kč ročně od 21. 11. 2018 do zaplacení, 9 % z částky 31 490,76 Kč ročně od 21. 12. 2018 do zaplacení, 9,75 % z částky 31 490,76 Kč ročně od 21. 1. 2019 do zaplacení, 9,75 % z částky 31 490,76 Kč ročně od 21. 2. 2019 do zaplacení, 9,75 % z částky 31 490,76 Kč ročně od 21. 3. 2019 do zaplacení, 9,75 % z částky 31 490,76 Kč ročně od 21. 4. 2019 do zaplacení, 9,75 % z částky 31 490,76 Kč ročně od 21. 5. 2019 do zaplacení, 9,75 % z částky 31 490,76 Kč ročně od 21. 6. 2019 do zaplacení, 10 % z částky 31 490,76 Kč ročně od 21. 7. 2019 do zaplacení, 10 % z částky 31 490,76 Kč ročně od 21. 8. 2019 do zaplacení, 10 % z částky 31 490,76 Kč ročně od 21. 9. 2019 do zaplacení.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 33 694,20 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 20. 10. 2022 domáhala proti žalované původně zaplacení dlužného nájemného ve výši 1 356 410 Kč se zákonným úrokem z prodlení vždy z částky 35 695 Kč odpovídající měsíčnímu nájemnému za dobu od 21. 10. 2018 až od 21. 11. 2021 do zaplacení. Podáním ze dne 24. 10. 2023 vzala žalobkyně žalobu zpět o částku 159 761,12 Kč a úrok z prodlení vždy z částky 4 204,24 Kč od 21. 10. 2018 až od 21. 11. 2021 do zaplacení a soud v této části řízení zastavil dle ustanovení § 96 o.s.ř.

2. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba]. uzavřel s žalovanou smlouvu o nájmu nemovitosti ve znění dodatku č. [hodnota] ze dne 2. 1. 2012, jejímž předmětem byly nebytové prostory v budově číslo popisné [Anonymizováno] stojící na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] a žalovaná jako nájemce se zavázala hradit pronajímateli Brnotel s.r.o. roční nájemné ve výši 354 000 Kč bez DPH v pravidelných měsíčních splátkách 35 695 Kč odpovídající 1/12 ročního nájemného s připočtením sazby DPH, splatných 20. dne měsíce předcházejícího měsíci, za který je nájemné hrazeno. V žalovaném období od listopadu 2018 do prosince 2021 byly žalované pronajaty prostory o výměře 636,80 m, což s ohledem na sjednané nájemné představovalo 672,64 Kč za 1 m2 včetně DPH. Právní předchůdce žalobkyně však v tomto období z těchto prostor pronajatých žalované, sám pronajímal společnostem [právnická osoba] a [právnická osoba] nebytové prostory v celkové výměře 75 m, tedy z celkové pronajaté plochy žalovaná užívala prostory o výměře 561,80 m. Z toho důvodu byla v průběhu řízení vzata žaloba částečně zpět o částku, která odpovídá rozdílu mezi nájemným za žalované období, vypočteného z výměry 636,80 m a z výměry 561,80 m. Na základě dohody uzavřené mezi [právnická osoba]. a žalovanou dne 12. 1. 2022 došlo mimo jiné k ukončení nájemní smlouvy ke dni 31. 12. 2021. Žalovaná však od ledna 2016 nehradila pronajímateli nájemné, a to neuhradila ani přes výzvu učiněnou před podáním žaloby dne 19. 7. 2022. Žalobkyně se domáhá dlužného nájemného za dobu 38 měsíců od listopadu 2018 do 31. 12. 2021.

3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Ve svém vyjádření z 15. 3. 2023, vyjma vznesené námitky promlčení práva na dlužné nájemné za dobu do října 2019 namítala, že v roce 2015 proběhla v domě, který byl předmětem nájmu rekonstrukce, kdy prostory domu byly rozděleny na jednotlivé nebytové prostory, které pronajímatel začal následně pronajímat sám jiným subjektům v rozporu s nájemní smlouvou ve znění dodatku a žalovaná od roku 2016 dle dohody s pronajímatelem užívala pouze část prostor ve druhém patře v maximální výměře 40 m a nájemné za tyto užívané prostory dle dohody s pronajímatelem bylo kompenzováno tím, že žalovaná vykonávala správu domu a zajišťovala služby spojené s nájmem pro celý dům, tedy i pro ostatní nájemníky. Tato dohoda byla dodržována až do ukončení užívání předmětných prostor ke dni 31. 12. 2021. Žalovaná proto měla za to, že tato dohoda nahradila původní smlouvu. Po ukončení užívání prostor v předmětném domě dle dohody smluvních stran obě strany současně podepsaly prohlášení, že žalovaná žalobkyni ničeho nedluží. Žalobkyně přislíbila zaslat toto prohlášení žalované, ovšem takto se nestalo. V dalším vyjádření ze dne 10. 1. 2024 žalovaná změnila svá tvrzení ve vztahu k užívaným prostorám žalovanou od roku 2016 tak, že od této doby užívala prostory v celkové výměře 142,8 m označené jako 2.02, 2.03, 2.04 a 2.17 až 2.

22. Dále doplnila, že v rámci ústní dohody z konce roku 2015 nebyly již v předmětem pronájmu půdní prostory o celkovém výměře 280,7 m, které nebyly žalovanou ani nikterak využívány. Žalovaná upřesnila, že k oficiálnímu předání nemovitosti a klíčů došlo teprve dne 5. 4. 2022, při kterém obě strany podepsaly prohlášení, že žalovaná žalobkyni ničeho nedluží. Tvrdila, že toto prohlášení připravovala žalovaná a přinesla je k předávacímu řízení dne 5. 4. 2022. Poukazovala na to, že od roku 2016 až do skončení nájmu právní předchůdce žalobkyně nikdy žalovanou neupomínala o zaplacení jakékoliv částky, přičemž do konce roku 2015 jí bylo nájemné řádně fakturováno.

4. Ze smlouvy o nájmu nemovitosti ze dne [datum] a dodatku číslo [hodnota] této smlouvy ze dne 2. 1. 2012 zjistil soud, že tím dodatkem došlo ke změně smlouvy o nájmu nemovitosti ze dne [datum] pokud jde o dobu, účel nájmu a výši nájemného. Po této změně byl předmět nájmu vymezen tak, že výměra užívaných ploch pronajaté nemovitosti činila do 31. března 2012 celkem 619,9 m, z toho podkrovní půdní prostor 280,7 m, což představovalo veškerou podlahovou plochu nemovitosti po odečtu 186,7 m ploch užívaných [právnická osoba]. a od 1. 4. 2012 činila výměra celkem 636,8 m z toho podkrovní půdní prostor 280,7 m, což představovalo veškerou podlahovou plochu nemovitosti po odečtu 169,8 m ploch v přízemí vzniklých úpravou prostor banky, které [právnická osoba]. jako pronajímatel měl pronajímat samostatně. Doba nájmu byla změněna na dobu neurčitou a výše nájemného bylo stanoveno na částku 354 000 Kč ročně, splatnou vždy 20. dne v měsíci, jenž předchází měsíci, za který se nájem platí, to je ve výši 29 500 Kč měsíčně plus DPH. Podkladem pro placení nájemného byla tato smlouva s tím, že po obdržení platby nájemného měl vystavit pronajímatel nájemci daňový doklad. Dodatek byl podepsán jednatelem [právnická osoba] a jednatelkou žalované [tituly před jménem] [jméno FO] dle původní smlouvy o nájmu nemovitosti ze dne [datum] článku IX, uzavřené mezi [právnická osoba]. jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem, bylo dohodnuto, že jakékoliv změny a doplňky smlouvy je možno provést po dohodě smluvních stran, a to písemným dodatkem této smlouvy. V tomtéž článku bylo rovněž ujednáno, že otázky touto smlouvou neupravené se řídí příslušným ustanovením občanského zákoníku, kdy smlouva o nájmu byla uzavřena ve smyslu ustanovení § 663 a následujícího občanského zákoníku ve smyslu zákona č. 116/1990 Sb.

5. Ze smlouvy o zajištění správy domu č. p. [adresa] ze dne [datum], že vlastník tohoto domu [právnická osoba]. a [Anonymizováno]. se dohodli, že žalovaná bude vykonávat správu domu, do níž patřilo i zajištění dodávek veškerých energií nutných pro provoz domu včetně uzavření smluv s dodavateli energií a platbami za jejich odběr, jakož i rozúčtování mezi jednotlivými nájemci, a to za roční odměnu ve výši 5 000 Kč bez DPH, splatnou na základě daňového dokladu nejpozději do 31. 12. příslušného roku. V článku 6 smlouvy bylo ujednáno, že otázky touto smlouvou neřešené se řídí příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku a jakékoliv doplňky a změny je možné provádět pouze formou písemného dodatku.

6. Z dohody o převzetí správy nemovitostí ze dne 12. 1. 2022 zjistil soud, že dle této dohody uzavřené mezi [právnická osoba]., žalobkyní a žalovanou se smluvní strany z iniciativy žalované dohodly na ukončení provádění správy domu číslo popisné [adresa] ke dni 31. 12. 2021 a dále se dohodli, že k témuž dni dochází také k ukončení všech dalších smluv uzavřených v minulosti mezi společnostmi [právnická osoba]. a [Anonymizováno] týkající se uvedené nemovitosti, zejména smlouvy o nabídkové povinnosti prodeje nemovitosti, smlouvy o nájmu nemovitosti, dohody o opravách a investicích v domě číslo popisné [Anonymizováno] na [Anonymizováno] ve [adresa], pokud k jejich ukončení nedošlo již dříve.

7. Z předávacího protokolu ze dne 5. 4. 2022 bylo zjištěno, že tohoto dne došlo k předání nebytových prostor číslo 2.02 až 2.04 a 2.017 až 2.22 ve druhém nadzemním podlaží budovy na adrese [adresa] ze strany žalované žalobkyni, z důvodu zániku nájemního vztahu dle smlouvy o nájmu nemovitosti, zániku smlouvy o zajištění správy domu předpis na 1554, vše ke dni 31. 12. 2021.

8. Ze smlouvy o podnájmu ze dne 3. 10. 2017 zjistil soud, že touto smlouvou žalovaná přenechala do podnájmu [jméno FO] nebytové prostory v domě číslo popisné [adresa], označené číslem [hodnota] o výměře 18 m z možnosti užívání společných prostor, a to kuchyňky a WC vedené pod číslem 2.20 a 2.30, přičemž smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou od 1. 10. 2017.

9. Ze smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 1. 3. 2017 zjistil soud, že smlouvu jako pronajímatel uzavřel [právnická osoba]. s nájemcem [právnická osoba] a předmětem nájmu byly nebytové prostory v domě číslo popisné [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] o celkové ploše 46,50 m. Cena nájmu byla sjednána od 1. 3. 2017 na neurčito.

10. Ze zápisu o otevření a převzetí nebytového prostoru ze dne 27. 9. 2022 zjistil soud, že [právnická osoba] měla v nájmu nebytový prostor v domě číslo popisné [adresa], a to prostory v prvním nadzemním podlaží o výměře 46 m, přestavující prostory příslušející ke vstupu situovanému jako druhý zprava při čelním pohledu budovy a ve druhém nadzemním podlaží o výměře 28,5 m představující prostory označené číslem 2.07, 2.08, a to na základě smlouvy nájmu nebytových prostor ze dne 1. 2. 2019. Nájem byl ukončen ke dni 31. 8. 2022.

11. Ze smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 29. 2. 2020 zjistil soud, že [právnická osoba]. jako pronajímatel uzavřel s [právnická osoba]. jako nájemcem tuto smlouvu, jejímž předmětem byly nebytové prostory v prvním nadzemním podlaží domu o výměře 65 m.

12. Ze smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 21. 3. 2019 zjistil soud, že tuto smlouvu uzavřeli [právnická osoba]. jako pronajímatel a [jméno FO] jako nájemce, přičemž předmětem nájmu byly nebytové prostory v prvním nadzemní podlaží o výměře 66 m s dobou nájmu od 1. 4. 2019 na neurčito.

13. Z faktur založených na čísle listu 72 až 82 zjistil soud, že jde o faktury vystavené [právnická osoba]. jako dodavatelem žalované jako odběrateli, představující nájemné za užívání pronajatých prostor domu ve [adresa] dle smlouvy o nájmu ze dne 23. 10. 2003, a to za dobu od 15. 1. 2013, 13. 9. 2014.

14. Z emailu ze dne 21. 10. 2015 a 24. 11. 2015 včetně konceptu smlouvy o nájmu nebytových prostor s datem 25. 11. 2015, návrhu dodatku číslo 1 smlouvy o nabídkové povinnosti prodeje nemovitostí a návrhu dohody o ukončení nájemní smlouvy a dalších souvisejících smluv s datem 25. 11. 2015 zjistil soud, že jednatelka žalované [jméno FO] svým e-mailem ze dne 21. 10. 2015 navrhla jednateli [právnická osoba], že [právnická osoba]. bude přímo pronajímat přízemní prostory a za horní patro a malou místnost po bankomatu navrhuje platit [právnická osoba]. 5 000 Kč měsíčně a samozřejmě správu zdarma. Nato reagoval [právnická osoba] sdělením z 24. 11. 2015, ve kterém uvedl, že souhlasí s návrhem, že přízemní prostory a prostory [Anonymizováno] bude pronajímat přímo [právnická osoba]., všechny ostatní prostory budovy bude mít pronajaty [Anonymizováno] za měsíční nájemné ve výši 5 000 Kč s možností podnájmu a správu nemovitosti bude bezúplatně zajišťovat [Anonymizováno] v rozsahu alespoň jako doposud. V příloze zaslal vzor současně používané nájemní smlouvy a dokumenty potřebné k řádnému ukončení smluvních vztahů, které fakticky již zanikly s žádostí, aby do návrhu nájemní smlouvy byly doplněny předpokládané podmínky žalované s tím, že by je s [jméno FO] následující den probral a uvítal případný návrh smlouvy o správě nemovitosti. Přílohou tohoto e-mailu byl návrh smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne [datum], dohody o ukončení nájemní smlouvy a dodatek číslo 1 smlouvy o nabídkové povinnosti prodeje nemovitosti. Návrh smlouvy o nájmu s datem [datum] neobsahoval uvedení celkové plochy nebytových prostor ani dobu uzavření této smlouvy, kdy výše nájemného měla činit 5 000 Kč měsíčně. Tato listina obsahuje ručně psané poznámky, k nimž se jednatelka žalované vyjádřila tak, že jde o poznámky jejího syna [jméno FO]. V dodatku číslo jedna smlouvy o nabídkové povinnosti prodeje nemovitostí bylo navrhováno, že předmětná smlouva pozbude platnosti ke dni 30. 11. 2015 a v návrhu dohody o ukončení nájemní smlouvy a dalších souvisejících smluv bylo navrhováno skončení platnosti nájemní smlouvy z [datum] a smluv navazujících, a to ke dni 30. 11. 2015.

15. Ze svědecké výpovědi [jméno FO], syna jednatelky žalované společnosti, zjistil soud, že tento se účastnil dne 5. 4. 2022 předání nemovitosti, a to domu číslo popisné [adresa]. Účastnil se ho on, jeho matka a pan [jméno FO]. Svědek uvedl, že ví, že u tohoto jednání se podepisoval nějaký papír, který by nazval jako dohoda o bezdlužnosti. Tuto listinu však nečetl, ale z toho, jak se jeho matka s panem Císařem bavili seznal, že na této listině je uvedeno, že žádné závazky a dluhy žalované vůči žalobkyni podpisem této dohody a předáním klíčů nejsou. Jiné listiny si při tomto jednání nevšiml. Později se měl dozvědět, že bylo podepsáno pouze jedno vyhotovení, které si ponechal pan [jméno FO] a matka své vyhotovení nedostala. Předmětnou listinu, kterou obě strany podepsaly měla přinést jeho matka, a to pouze v jednom vyhotovení.

16. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] zjistil soud, že jde od února či března 2022 o zaměstnance žalobkyně, kde vykonává správu čísla popisného [adresa]. Byl přítomen dvěma jednáním, a to asi v lednu 2022 a posléze o dva měsíce později, kdy si s panem [Anonymizováno] a panem [jméno FO] přišli prohlédnout předmětnou budovu za účelem převzetí správy, kterou si celou prošli a ve druhém případě od paní [jméno FO] přebíral klíče. Má za to, že ani v jednom případě se nesepisovala žádná listina a on nepodepisoval zmiňované převzetí klíčů. Při procházení místnosti zjistil, že ve druhém nadzemním podlaží byly dvě místnosti obsazené, myslí si, že dvě místnosti byly prázdné a ve dvou byl nějaký kancelářský nábytek a rovněž na půdě byly nějaké věci jako stoly a židle, které jsou tam dodnes. Půdní prostory nejsou zateplené a jde o jednu nerozdělenou plochu, která je dle názoru svědka způsobilá k užívání jako sklad. Po dobu vykonávání správy této budovy půdní prostory pronajaty nebyly a svědek je využívá uskladnění některých věcí.

17. Ze svědecké výpovědi [jméno FO], syna jednatelky žalované, zjistil soud, že byl do roku 2014 spoluvlastníkem a jednatelem žalované společnosti. Asi do roku 2017 měl v domě pronajatém od společnosti [právnická osoba]. kanceláře svých dvou obchodních společností, a to místnosti ve druhém nadzemním podlaží tohoto domu, které označil jako 2.20, 2.22 a společně s matkou, která užívala kancelář číslo 2.02 používali kuchyňku označenou jako 2.

21. Žalovaná společnost užívala dům na základě nájemní smlouvy, která se podle názoru svědka do budoucna neměnila. Svědek uvedl, že byl přítomen mnoha jednáním s panem [jméno FO], protože dům je složitý na správcovství a po skončení nájemního vztahu s bankou se spodní prostory opravovaly a [právnická osoba]. posléze tyto upravené prostory pronajímal. Svědek si nevzpomínal, co bylo předmětem nájemní smlouvy, v každém případě užívali několik kancelářských prostor a příslušenství kanceláří a garáž mimo prostor, které užívala banka. Svědek uvedl, že v roce 2015 nebo 2016 byl přítomen jednání mezi panem [Anonymizováno] a jeho matkou v kanceláři svědka, kde se dohodlo, že [právnická osoba]. bude žalované společnosti pronajímat kanceláře v celém horním patře za 5 000 Kč měsíčně a žalovaná společnost bude provádět správu celé budovy rovněž za 5 000 Kč měsíčně. Protože pan [jméno FO] vždycky říkal, ať se matka nebojí, že všechno dotáhnou smluvně, předpokládá, že měl vyhotovit nějaké dodatky smluv a podobně, ale myslí si, že tyto vyhotoveny nebyly. 18. [právnická osoba], jednatel a žalobkyně, ve své účastnické výpovědi uvedl, že byl zaměstnancem společnosti [právnická osoba]. v pozici správce budov. Tato společnost měla s žalovanou uzavřeny tři smlouvy týkající se domu na [Anonymizováno], a to smlouvu zajišťující správu domu, nájemní smlouvu a smlouvu o předkupním právu na nemovitost, které byly uzavřeny písemně a nájemní smlouva měla uzavřeny dodatek snad v roce 2010. [právnická osoba]. pronajímal část budovy bance a část budovy žalované, kdy se stanovily plochy, které užívala žalovaná a které pronajímal [právnická osoba]. bance. Poté, co s bankou končil nájemní vztah, došlo k úpravám prostor, které banka užívala a posléze byly pronajímány jiným subjektům. V roce 2021 byly veškeré smlouvy s žalovanou ukončeny dohodou, a kromě uzavření dodatku okolo roku 2010 nedošlo ke změně nájemní smlouvy ani smlouvy zajišťující správu uzavřené s žalovanou. Po uzavření dodatku k nájemní smlouvě jednal s paní [jméno FO] vícekrát, a to o změně nájemného i o změně rozsahu předmětu nájmu. O smluvních podmínkách jednali vždy komplexně o souboru smluv, ale nikdy se nedohodli, protože dle něj se paní [jméno FO] nechtěla vzdát překupního práva ani poskytování služeb. Jednatel žalobkyně neuměl vysvětlit, proč v textu e-mailu ze dne 24. 11. 2015 použil větu o smluvních vztazích, které fakticky již zanikly. Z e-mailu je však dle něj patrné, že poskytnul jednatelce žalované veškeré podklady v tom znění, v jakém se měl zájem o smluvních vztazích domluvit. K dohodě nakonec nedošlo, protože paní [jméno FO] měla rozdílné názory o předkupním právu a zejména vyúčtování poskytování služeb nájemníkům. Vysvětlil, že fakturace nájemného byla prováděna původně v rozporu se smlouvou tak, že společnost nájem fakturovala a ten byl placen po vystavení faktur. V roce 2014 se tento způsob změnil, a to z toho důvodu, že nájemné bylo placeno se značným zpožděním a společnost by byla nucena odvádět DPH i při zpoždění plateb. Proto tuto praxi změnili podle smlouvy o nájmu a podkladem proplacení byla samotná smlouva. V roce 2015 žalovaná platila nájemné, aniž by byly vystavovány faktury. [právnická osoba]. pronajala část nebytových prostor, kterou dle smlouvy měla užívat žalovaná, a to proto, že se nebyli schopni s žalovanou dohodnout a byly zde problémy s placením. Proto část těchto prostor pronajímali firmě paní [jméno FO] bez dohody s žalovanou. Ze stejného důvodu byly pronajaty prostory v užívání žalované vinotéce. Nájemné bylo hrazeno do konce roku 2015. Jednatel žalobkyně s paní [jméno FO] jednal i po roce 2015, většinou ústně nebo telefonicky a touto formou ji upomínal o placení nájemného. Připustil, že s žalovanou měli trpělivost, protože v rámci dlouhodobé spolupráce vždy nakonec svým závazkům dostála. V účetnictví žalobkyně se dlužné nájemné objevilo až po podání žaloby, do té doby nikoliv, protože společnost přešla na účtování zaplaceného nájemného a evidenci dlužného nájemného vedly pouze v tzv. pomocných dokladech, tedy měli tabulku či přehled předepsaného a uhrazeného nájemného. V dohodě o převzetí správy nemovitostí není vyčísleno dlužné nájemné, a to z toho důvodu, že společnost měla zájem tyto vztahy bezproblémově ukončit a není si jistý, jestli by k tomu došlo, pokud by dohoda obsahovala vyčíslení dlužného nájemného. Odměnu za správu nemovitostí pronajímatel platil na základě faktur vystavených žalovanou.

19. Jednatelka žalované společnosti [jméno FO] ve své účastnické výpovědi uvedla, že v roce 2003 byly se společností [právnická osoba]. uzavřeny smlouvy o nájmu, o správě domu a o předkupním právu na budovu a všechno fungovalo přes občasné opožděné platby. Žalovaná měla pronajaty prostory kromě spodních prostor, které pronajímal [právnická osoba]. a žalovaná společnost užívala celou část budovy v horním patře kromě půdy. Po rekonstrukci budovy asi v roce 2014 se spodní prostory rozdělily na tři části. [právnická osoba] kromě spodní části využívala ještě dvě kanceláře v prvním patře označené číslem 2.07 a 2.08 a část prostor označených jako 2.09 a zbývající prostory v tomto patře užívala žalovaná společnost a syn jednatelky. Zbytek prostor byl pronajímán žalovanou společností, kdy se (pod)nájemci měnili. Někdy v roce 2010, došlo ke změně ve výši nájemného, jinak se nezměnilo nic. Až po předložení dodatku číslo 1 ke smlouvě o nájmu s datem [datum] jednatelka žalované společnosti uvedla, že asi došlo ke změně výměry pronajatých ploch, ale ona si to s postupem času již nepamatuje. Nebyla schopna vysvětlit rozpor mezi tvrzením žalované uvedený ve vyjádření ze dne 15. 3. 2023, (kde uváděla, že žalovaná od roku 2016 dle dohody s pronajímatelem užívala pouze část prostor ve druhém patře a nájemné za tyto prostory dle domluvy s pronajímatelem kompenzovala tím, že vykonávala správu domu) a svou výpovědí, dle níž se v dohodě o nájmu od roku 2003 nezměnilo nic kromě změny výše nájemného. Pouze uvedla, že k dohodě nedošlo, protože nic nebylo podepsáno. Vypověděla, že od rekonstrukce se podmínky změnily. Ona užívala pouze prostory v horním patře a [právnická osoba]. ji platil 5000 Kč za správu domu a pak v souvislosti s e-mailem už k žádné dohodě nedošlo. Dle ní po rekonstrukci již smlouva z roku 2003 a 2012 neplatila, protože podmínky se změnily, bylo dohodnuto, že se to bude řešit novou smlouvou, ale ta uzavřena nebyla. Následně uvedla, že po zmiňované rekonstrukci už jí [právnická osoba]. neplatil nic za správu, kterou prováděla, a znovu uvedla, že bylo dohodnuto, že bude uzavřena nová smlouva s novými podmínkami, která však uzavřena nebyla a vše probíhalo tak, že ona nic [právnická osoba]. neplatila a oni nic neplatili jí, protože neměli uzavřenou novou dohodu. Ví, že si s panem [Anonymizováno] vyměnili e-maily, kde bylo uvedeno, že bude uzavřena nová dohoda, ale k té nikdy nedošlo. Ví, že tam bylo uvedeno, že má platit 5 000 Kč měsíčně, avšak neplatila nic proto, že služby souvisely s nájmem, který ona dělala zadarmo a neuměla vysvětlit proč v rozporu s e-mailem ze dne 21. 10. 2015 neplatila pronajímateli měsíčně ani 5 000 Kč za nájem. Vypověděla, že s panem [Anonymizováno] se ústně dohodli v její kanceláři někdy v roce 2015 či 2016 po zmiňovaném e-mailu, že bude užívat horní prostory domu bezplatně a myslí si, že u této dohody spíše nebyl přítomen její syn. Neuměla vysvětlit, z jakého důvodu po jejím návrhu, že za nájem bude platit 5 000 Kč měsíčně a správu vykonávat zdarma, mělo být dle jejího tvrzení dohodnuto, že za nájem nebude platit nic. Uvedla, že po zmiňované rekonstrukci po ní nikdo nežádal žádné placení a ona nikomu nic neplatila. V rozporu s tvrzením uvedeným ve vyjádření žalované ze dne 10. 1. 2024 v odstavci osm rovněž uvedla, že prohlášení o bezdlužnosti v minulosti nebylo nikým připravováno, ani nikým podepisováno, což vysvětlovala tím, že v době předávání prostor zde nebyl žádný dluh a nikdo nemohl tušit, že [právnická osoba]. něco dluží.

20. Po zhodnocení výsledků provedeného dokazování, vzal soud za prokázaný skutkový stav, dle kterého [právnická osoba]. za sídlem v [Anonymizováno] jako pronajímatel uzavřel s žalovanou jako nájemcem dne [datum] ve smyslu tehdy platného ustanovení § 663 a následujících občanského zákoníku a zákona č. 116/1990 Sb. smlouvu o nájmu nemovitosti, jejímž předmětem byl dům číslo popisné [adresa], přičemž doba nájmu byla sjednána od 31. 12. 2003 na dobu určitou a v článku IX. bylo ujednáno, že jakékoliv změny a doplňky smlouvy je možno provést po dohodě smluvních stran, a to písemným dodatkem této smlouvy. Rovněž bylo dohodnuto, že otázky touto smlouvou neupravené se řídí příslušným ustanovením občanského zákoníku. Písemným dodatkem číslo 1 ze dne [datum] byla změněna doba nájmu na dobu neurčitou a byla vymezena výměra užívaných ploch pronajaté nemovitosti tak, že od data podpisu dodatku do 31. 3. 2012 činí tato výměra 619,9 m, z čehož podkrovní půdní prostory mají výměru 280,7 m a od data 1. dubna 2012 bude užívaná výměra činit 636,8 m, opět s podkrovními půdními prostorami v rozsahu 280,7 m, přičemž se jedná o veškerou podlahovou plochu nemovitostí po odečtu 169,8 m ploch v přízemí, vzniklých úpravou prostor banky, který bude pronajímatel pronajímat samostatně. Roční nájemné bylo sjednáno na částku 354 000 Kč ročně, splatné v měsíčních splátkách ve výši 29 500 Kč navýšené o aktuální výši DPH splatných vždy do 20. dne v měsíci, jež předchází měsíc, za který se nájem platí. Bylo ujednáno, že podkladem pro placení nájemného je tato smlouva a po obdržení platby nájemného ve výši včetně DPH vystaví pronajímatel nájemci daňový doklad. Stejné smluvní strany uzavřely smlouvu o zajištění správy domu ze dne 23. 10. 2003, ve které se žalovaná jako správce zavázala provádět činnosti odpovídající správě domu za odměnu ve výši 5 000 Kč ročně splatnou na základě faktury vystavené žalovanou k poslednímu dni v roce. V průběhu nájemního vztahu uzavřela společnost [právnická osoba]. se společností [právnická osoba] smlouvu o nájmu nebytových prostor, jejímž předmětem byly nebytové prostory ve druhém patře o výměře 46,5 m, které byly předmětem nájmu žalované a dne 1. 2. 2019 uzavřel [právnická osoba]. smlouvu o nájmu se společností [právnická osoba], mimo jiné na nebytové prostory ve druhém nadzemním podlaží o výměře 28,5 m, které rovněž byly předmětem nájmu žalované dle výše uvedené nájemní smlouvy. Zbývající nebytové prostory v prvním nadzemním podlaží, které nebyly předmětem nájemní smlouvy z 23. 10. 2003 ve znění dodatku číslo 1, pronajímala společnost [právnická osoba]. dalším nájemcům a žalovaná užívala (vyjma uvedených prostor o celkové výměře 75 m2) nebytové prostory ve druhém nadzemním podlaží, případně je dávala do podnájmu třetím osobám. Dne 12. 1. 2022 uzavřeli [právnická osoba]., žalobce a žalovaná dohodu o ukončení všech smluv uzavřených v minulosti mezi [právnická osoba]. a žalovanou, mimo jiné i smlouvy o nájmu nemovitostí, smlouvy o provádění správy domu a smlouvy o nabídkové povinnosti prodeje nemovitostí ke dni 31. 12. 2021. Na základě toho došlo k předání a převzetí nemovitosti ze strany žalobce žalované. Žalovaná přestala hradit nájemné od ledna 2016 a do skončení práva nájmu neuhradila na nájemném ničeho.

21. Soud neuvěřil tvrzení žalované, že na konci roku 2015 došlo k ústní změně smlouvy o nájmu, dle které měla žalovaná od roku 2016 užívat pouze část prostor ve druhém patře, nájemné za tyto prostory mělo být kompenzováno výkonem správy domu a zajišťováním služeb spojených s nájmem pro celý dům, a že půdní prostory a celkové výměře 280,7 m přestaly být předmětem Toto tvrzení je dokonce v rozporu s účastnickou výpovědí jednatelky žalované společnosti [jméno FO], která vypověděla, že od písemného dodatku k nájemní smlouvě nedošlo k žádné dohodě o změně nájemní smlouvy, a přestože se řešila změna nájemní smlouvy a bylo mezi účastníky dohodnuto, že bude uzavřena nová nájemní smlouva s novými podmínkami, tato uzavřena nebyla. Navíc tato účastnická výpověď jednatelky žalované společnosti plně odpovídá e-mailové korespondenci zástupců smluvních stran ze dne 21. 10. 2015 a 24. 11. 2015, z níž je patrno, že nájemce a pronajímatel v souladu s ujednáním o možnosti změn a doplňků nájemní smlouvy pouze písemným dodatkem, měli zájem provést změnu nájemní smlouvy tak, že předmětem nájmu se stanou pouze nebytové prostory ve druhém nadzemním podlaží (horní patro) se změnou nájemného na částku 5 000 Kč měsíčně oproti zajišťování správy domu zdarma, avšak k dohodě o změně nájemní smlouvy a dalších navazujících smluv mezi smluvními stranami nedošlo. Soud proto neuvěřil ani svědecké výpovědi syna jednatelky žalované společnosti [jméno FO] o dohodě smluvních stran, dle které bude [právnická osoba]. pronajímat žalované kanceláře v celém horním patře za 5000 Kč měsíčně a žalovaná bude provádět pro pronajímatele správu celé budovy rovněž za 5 000 Kč měsíčně. Tato výpověď je zcela v rozporu s účastnickou výpovědí jednatelky žalované společnosti i s jejím návrhem zaslaným výše uvedeným e-mailem. Soud rovněž neuvěřil tvrzení žalované o ujednání účastníků o tzv. bezdlužnosti, tedy o tom, že ke dni předání a převzetí předmětu nájmu žalovaná žalobkyni ničeho nedluží. Toto tvrzení bylo vyvráceno samotnou výpovědí jednatelky žalované společnosti, která v ní uvedla, že prohlášení o bezdlužnosti nikdo nepřipravoval a nebylo nikým podepsáno. Proto soud neuvěřil ani svědecké výpovědi [jméno FO] o podpisu takovéto listiny, kterou pochopil jako dohodu o bezdlužnosti, kdy navíc svědek tuto listinu nečetl a dle něhož měla být při předání a převzetí podepisována pouze jedna listina, kterou byl nepochybně předávací protokol z 5. 4. 2022, který žádné jednání o bezdlužnosti neobsahuje.

22. Podle § 663 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.) nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby jí dočasně (ve sjednané době) užíval, nebo z ní bral užitky.

23. Podle § 101 obč. zák. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

24. Podle § 3074 odstavec 1 zákona č. 89/2012 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen OZ) nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pronájem movité věci ani pro pacht.

25. Podle § 3036 OZ podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, které se řídí dosavadními právní předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

26. Podle § 609 OZ, nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit, plní-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

27. Podle § 610 odst. 1 OZ promlčení soud přihlédne jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno, zdá-li se někdo předem právo uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

28. Podle § 619 odst. 1 OZ jedná-li se o právo vymahatelné u orgánů veřejné moci počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

29. Podle § 629 odst. 1 OZ promlčecí lhůta trvá tři roky.

30. Na základě výše uvedeného skutkového vztahu učinil soud závěr, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba]. a žalovaná uzavřeli dne [datum] platnou smlouvu o části domu číslo popisné [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] dle ustanovení § 663 a následujících obč. zák. a v souladu s tehdy účinným zákonem č. 116/1991 Sb. o nájmu a podnájmu nebytových prostor. Ke změně této nájemní smlouvy, pokud jde o předmět nájmu, dobu nájmu a výši nájemného došlo v souladu se smluvním ujednáním uvedeným v nájemní smlouvě písemným dodatkem číslo 1 ze dne 2. ledna 2012 a ve smyslu ustanovení § 3074 OZ se od 1. 1. 2014 tento nájemní vztah řídí zákonem č. 89/2012 Sb.

31. Soud se v prvé řadě zabýval námitkou promlčení, kterou ve svém vyjádření k žalobě vznesla žalovaná. Jak je výše uvedeno od 1. 1. 2014 se nájem řídí občanským zákoníkem účinným od tohoto data, a proto dle § 3036 téhož zákona se podle dosavadních právních předpisů (podle obč. zák.) až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti OZ, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, které se řídí dosavadními právní předpisy i když začnou běžet po nabytí účinnosti tohoto zákona. Promlčecí doba u žalované částky začala běžet od 20. 10. 2018, kdy se stalo splatným nájemné za měsíc listopad 2018, tedy v době účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., a protože tímto právním předpisem se řídí i právo nájmu dle ustanovení § 3074 téhož zákona je nutno posuzovat promlčecí lhůty a doby dle § 609 a následujících téhož zákona. Protože dle ustanovení § 629 OZ promlčecí lhůta trvá tři roky a začala běžet od 20. 10. 2018, kdy mohlo být právo nájemného uplatněno poprvé, došlo k promlčení práva na nájemné za dobu od 1. 11. 2018 do 30. 10. 2019, tedy za dobu 12 měsíců, což s ohledem na měsíční výši nájemného 31 490,76 Kč činí celkem 377 888,12 Kč. V této části byla proto žaloba z důvodu promlčení práva zamítnuta. Nad rámec uvedeného soud upozorňuje, že i dle dosavadních právních předpisů, tedy dle zákona č. 40/1964 Sb., kterým se dle smluvního ujednání řídí nájemní smlouva z [datum], činí délka promlčecí doby tři roky.

32. Ve zbývající části to je o částku 818 759 Kč s příslušenstvím představující nezaplacené nájemné za dobu 26 měsíců od 1. 11. 2019 do 31. 12. 2021 byla žaloba podána důvodně. Z výše uvedeného skutkového stavu totiž vyplývá, že platná smlouva o nájmu uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem, ve znění dodatku číslo 1 z 2. 1. 2012, zanikla dohodou smluvních stran ke dni 31. 12. 2021. Dle smluvních ujednání bylo nájemné sjednáno ve výši 354 000 Kč ročně bez DPH, tedy 428 000 Kč ročně po připočtení příslušné sazby DPH, což s ohledem na pronajaté nebytové prostory o výměře 636,80 m představovalo 672,64 Kč na metr čtvereční a rok a toto nájemné bylo splatné měsíčně v částce 35 695 Kč včetně DPH. Tato nájemní smlouva nemohla zaniknout (jak tvrdí žalovaná) před 31. 12. 2021 v důsledku rekonstrukce nebytových prostor v prvním nadzemním podlaží předmětného domu, které navíc z větší části ani nebylo předmětem nájmu, neboť žádný právní předpis s takovouto změnou zánik nájemního vztahu nespojuje. Jak je výše uvedeno, mezi účastníky od roku 2012 nedošlo ke změně nájemní smlouvy, proto byli účastníci povinni se touto smlouvou ve znění dodatku číslo 1 řídit a žalovaná měla povinnost platit sjednané nájemné. Na tomto závěru nemění nic ani žalovanou tvrzená skutečnost, že žalovaná neužívala všechny pronajaté nebytové prostory, tedy zejména tvrzené podkroví, ani to, že pronajímatel nájemné, které nebylo placeno od roku 2016 nevymáhal, případně, že toto nájemné v souladu se smluvním ujednáním nefakturoval, neboť mělo být zaplaceno dle smlouvy, a až po zaplacení nájemného měl být vystaven příslušný účetní doklad. Žalobkyně se na nájemném domáhá v rozporu se smlouvou pouze částky 31 490,76 Kč měsíčně a nedomáhá se nájemného za 75 m nebytových prostor, které dle smlouvy byly předmětem nájmu a které žalovaná nemohla užívat, neboť byly právním předchůdcem žalobkyně pronajaty třetím osobám. V souvislosti s tím by žalovaná jako nájemce měla nárok na slevu z nájmu a nejspíš proto, žalobkyně placení nájmu za tyto nebytové prostory nevyžaduje. Protože žalovaná neuhradila za toto zbývající období, tj. za měsíce listopad 2019 až prosinec 2021 včetně žádné nájemné, výše měsíčního nájemného činila 35 695 Kč, avšak žalobkyně se domáhá pouze měsíčního nájemného ve výši 31 490,76 Kč, soud zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni dlužně nájemné ve výši 818 759,70 Kč, odpovídající 26-ti nezaplaceným měsíčním nájmům po 31 490,76 Kč. Protože měsíční nájemné bylo splatné do dvacátého dne v měsíci, který předchází měsíc, za který se nájem platí, dostala se žalovaná do prodlení s jednotlivými měsíční platbami vždy následujícího dne po splatnosti a dle § 1970 o.z. je povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z jednotlivých měsíčních splátek nájemného ve výši stanovené prováděcím předpisem. Z toho důvodu soud žalobě v této části vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.

33. Při rozhodování o nákladech řízení vycházel soud ze skutečnosti, že žaloba byla podána důvodně v rozsahu 60 % a nedůvodná byla ze 40 %, což se projevilo v částečném zpětvzetí žaloby a částečném zamítnutí žaloby, a proto soud dle ustanovení § 142 odstavec 2 s přihlédnutím k ustanovení § 146 odstavec 2 věta prvá o.s.ř. přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 20 %, přestavující rozdíl mezi procesním úspěchem a neúspěchem. Celkové náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 67 821 Kč a náklady za právní zastoupení advokátem představující 7 úkonů právní služby 13 100 Kč za přípravu a převzetí zastoupení, písemné vyjádření ve věci, účast u třech soudních jednání, z nichž dvě překročily dvě hodiny, dále odměnu v poloviční sazbě za účast na jednání, které se nekonalo, a osm režijních paušálů po 300 Kč, což s připočtením soudního poplatku činí celkem 168 471 Kč. 20 % těchto nákladů činí 33 694,20 Kč.

Poučení