109 C 36/2018- 227

Rubrum

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Alenou Šustrovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] bytem [adresa žalobkyně] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] bytem [adresa žalovaného] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 689 462, 59 s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 683 761,59 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 28 356 Kč od 8. 2. 2018 do 28. 11. 2018 a s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 683 761,59 Kč od 8. 2. 2018 do zaplacení, to vše do tří měsíců od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 5 701 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 3 000 Kč od 8. 2. 2018 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 279 778 Kč do tří měsíců od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Kladně náhradu nákladů státu za vyplacené znalečné v celkové výši 15 815 Kč do tří měsíců od právní moci rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Kladně soudní poplatek ve výši 34 188,50 Kč do tří měsíců od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 20. 11. 2018 domáhala po žalovaném náhrady škody ve výši 671 779 Kč s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaný byl pravomocným rozhodnutím soudu uznán vinným zločinem těžkého ublížení na zdraví a přečinem výtržnictví, kdy při uvedené trestné činnosti došlo k ublížení na zdraví žalobkyně v rozsahu, jak je specifikováno v rozsudku vydaném v trestním řízení. Žalobkyně v žalobě uvedla, že se s nárokem na náhradu škody a nemajetkové újmy připojila do trestního řízení, a byl jí přiznán nárok na náhradu škody ve výši 1 500 Kč za škodu způsobenou na mobilním telefonu. Se zbývajícím nárokem na náhradu škody byla odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Proto jí nezbývá, než nárok vymáhat cestou žaloby s tím, že po žalovaném požaduje jednak bolestné ve výši 32 819 Kč, ztížení společenského uplatnění ve výši 454 270 Kč, ušlou mzdu za období od 1. 10. 2016 do 21. 12. 2016 ve výši 114 190 Kč a náklady spojené s léčením ve výši 50 500 Kč sestávající z nákladů na pohonné hmoty 9 701 Kč, nákladů na ošetření stomatologem 3 800 Kč, nákladů na konzultaci a zubní implantát 34 130 Kč, nákladů na hygienické pomůcky a nitě na implantáty 1 040 Kč a 410 Kč, náklady na léky a pomůcky v souvislosti se zraněním ruky 1 269 Kč a parkovné v nemocničním areálu 150 Kč. Žalobkyně poukázala v žalobě na to, že v průběhu trestního řízení jí žalovaný přislíbil úhradu uplatňovaných nároků, nicméně do podání žaloby jí neuhradil ničeho. Obrátila se proto na právního zástupce a zaslala žalovanému předžalobní výzvu, poskytla mu lhůtu do 30. 10. 2018, navrhla případně i splátkový kalendář, ale žalovaný na výzvu nereagoval. K žalobě žalobkyně připojila potvrzení o průměrném výdělku a rozhodnutí v trestní věci.

2. Soud žalobkyni usnesením č. j. 109 C 36/2018 – 16 ze dne 4. 3. 2019 vyzval, aby dotvrdila (a také doložila) zejména, za co požaduje bolestné a v čem spočívá ztížení jejího společenského uplatnění. Žalobkyně reagovala tak, že bolestné a ztížení společenského uplatnění je odůvodněno znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství a stanovení nemateriální újmy na zdraví MUDr. Lucie Laclové ze dne 2. 2. 2018, kdy z uvedeného posudku je patrno, jak znalkyně při výpočtu bolestného a ztížení společenského uplatnění postupovala, vyčíslení nemajetkové újmy je rozvedeno v příloze posudku.

3. K doplnění podání žalobkyně připojila Znalecký posudek MUDr. Lucie Laclové ze dne 2. 2. 2018 včetně příloh. V ostatním odkázala na důkazy, které založila do trestního spisu a navrhla, aby soud provedl k důkazu celý trestní spis Okresního soudu v Kladně čp. zn. [spisová značka].

4. Soud žalobu včetně doplnění zaslal k vyjádření žalovanému. Žalovaný se dne 21. 4. 2019 vyjádřil písemně tak, že nárok žalobkyně neuznává. Uvedl, že sice byl uznán vinným ze spáchání zločinu těžkého ublížení na zdraví a přečinu výtržnictví, kterého se měl dopustit tím, že se dne 1. 10. 2016 v době od 6.30 do 7.09 hodin ve Stochově v prostorách nonstop baru zapojil do konfliktu mezi spoluobžalovanou [jméno] [příjmení] a žalobkyní, urážel žalobkyni, několikrát ji udeřil rukou do obličeje a následně se snažil ji vytlačit do prostoru před vchodem, kde do ní záměrně strčil takovou intenzitou, že žalobkyně spadla z betonového schodiště o sedmi stupních na chodník se zámkovou dlažbou pod schodištěm, přičemž v důsledku tohoto pádu utrpěla vykloubení levého předloktí v loketním kloubu směrem vzad, podkožní krevní výron a oděrky na dolním rtu, bradě a pravé ruce, otok horního rtu, vylomení prvního zubu vpravo nahoře a oděrky v žaludeční krajině a následkem zadního vykloubení levého předloktí byla podstatně a citelně omezena v běžném způsobu života pod dobu nejméně šesti týdnů v důsledku vyloučení zátěže levé horní končetiny, bolestí a významným omezením hybnosti oslabení síly a nemožnosti plné zátěže levého předloktí. Avšak z posudku znalkyně MUDr. Olgy Plockové-Tatičové ze dne 20. 10. 2017 opatřeného pro účely trestního řízení vyplývá, že žalobkyně nezpůsobil žádné poranění, resp. že vlivem jeho jednání k poraněním žalobkyně nedošlo. Popis stíhaného skutku znalkyní Tatičovou je diametrálně odlišný od verze, na níž Okresní soud v Kladně založil odsuzující rozsudek. Žalovaný má za to, že trestní rozsudek je nesprávný, podal ministru spravedlnosti podnět k podání stížnosti pro porušení zákona, navrhl v něm, aby Nejvyšší soud České republiky rozsudek Okresního soudu v Kladně ze dne 8. 2. 2018 sp. zn. [spisová značka] zrušil a věc vrátil k novému projednání. Pokud jde o nárok žalobkyně, tento sporuje i z hlediska jeho výše. Žalobkyně v důsledku pádu ze schodů utrpěla vykloubení levého předloktí v loketním kloubu směrem vzad, podkožní krevní výron a oděrky na dolním rtu, bradě a pravé ruce, otok horního rtu, vylomení prvního zubu vpravo nahoře a oděrky v žaludeční krajině. Následkem zadního vykloubení levého předloktí byla žalobkyně ze soudně lékařského hlediska podstatně a citelně omezena v běžném způsobu života pod dobu nejméně šesti týdnů v důsledku vyloučení zátěže levé horní končetiny, bolestí a významným omezením hybnosti, oslabení síly a nemožnosti plné zátěže levého předloktí. Při respektu k poraněním žalobkyně, jichž žalovaný lituje, žalovaný namítl, že charakter těchto zranění nemůže mít za následek překážku lepší budoucnosti žalobkyně, jíž by bylo možno odčinit náhradou ztížení společenského uplatnění. Žalovaný namítl, že žalobkyně v žalobě ani nesnáší žádná tvrzení, z nichž by bylo možno existenci nároku vyčísleného částkou 454 270 Kč dovodit. Podle žalovaného navíc také sama žalobkyně přispěla k újmě, která jí vznikla a je z tohoto důvodu třeba případnou povinnost k náhradě škody poměrně snížit. Žalovaný doplnil, že žalobkyně se zúčastnila potyčky, jež vyústila v její následný pád, přičemž potyčka i pád jsou též patrně bezprostředním následkem její opilosti. Žalovaný navrhl, aby soud provedl dokazování kamerovým záznamem z místa činu, který se nachází v trestním spise, dále protokoly o výslechu žalobkyně, obžalované [jméno] [příjmení] a svědkyně [příjmení]. Do spisu žalovaný založil posudek MUDr. Olgy Plockové-Tatičové ze dne 20. 10. 2017.

5. Soud ve věci nařídil první ústní jednání na den 28. 8. 2019. K tomuto jednání se dostavily obě strany sporu. S účastníky byla probrána procesní situace včetně nemožnosti připojení trestního spisu (který se dle zjištění soudu od 21. 3. 2019 nacházel na Vrchním státním zastupitelství v Praze a zároveň si jej vyžádalo také Ministerstvo spravedlnosti). Soud vedl účastníky ke smírnému vyřešení sporu. Žalobkyně i žalovaný poté shodně navrhli, aby soud přerušil řízení podle § 110 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Soud návrhům vyhověl a řízení přerušil s právní mocí ke dni 28. 8. 2019.

6. Dne 21. 4. 2020 byl soudu doručen návrh žalobkyně na pokračování v řízení. Žalobkyně v písemném podání sdělila, že smíru dosaženo nebylo, a zároveň doplnila žalobní tvrzení k jednotlivým dílčím nárokům. Pokud jde o bolestné ve výši 32 819 Kč, odkázala zcela na popis zranění v lékařských zprávách a bodové ohodnocení ve znaleckém posudku. K prokázání tvrzení v této části navrhla důkaz znaleckým posudkem MUDr. Laclové, znaleckým posudkem MUDr. Plockové-Tatičové ze dne 20. 11. 2016, fotodokumentací, kterou do spisu založila a výslechem znalkyně MUDr. Laclové. Pokud jde o ztížení společenského uplatnění ve výši 454 270 Kč, odkázala opět na znalecký posudek s tím, že vlivem způsobených zranění má omezenou hybnost loketního kloubu především v natahování a v úchopové schopnosti levého zápěstí. K prokázání tvrzení v této části navrhla důkaz znaleckým posudkem MUDr. Laclové, svým výslechem, výslechem svého syna [jméno] [příjmení] a výslechem ing. [jméno] [příjmení]. Pokud jde o ušlou mzdu ve výši 114 190 Kč, odkázala na potvrzení zaměstnavatele o výši průměrného výdělku, které zároveň navrhla jako důkaz. Navrhla také, aby soud zajistil další listiny – a to potvrzení o platbách ČSSZ za období od 1. 10. 2016 do 21. 12. 2016 ze dne 25. 5. 2017, založené do trestního spisu. Pokud jde o náklady spojené s léčením ve výši 50 500 Kč, žalobkyně uvedla, že tyto v žalobě rozepsala podrobně s tím, že všechny doklady o zaplacení lékařských výloh a pomůcek jsou také součástí trestního spisu. Navíc založila do spisu a navrhla k důkazu rozpis cest na ošetření či rehabilitace, které s realizovanými ošetřeními korespondují. Pokud jde o náklady na vypracování znaleckého posudku MUDr. Laclové ve výši 20 000 Kč, poukázala na doklady o zaplacení částky, které založila do trestního spisu.

7. Soud na základě návrhu žalobkyně na pokračování v řízení nařídil ve věci další jednání na den 17. 8. 2020. Při jednání bylo konstatováno, že podnět žalovaného k podání stížnosti pro porušení zákona v trestní věci byl shledán nedůvodným. Žalobkyně setrvala na žalobě včetně jejího doplnění, a opět uvedla, že originály znaleckých posudků, ale i řada listin, které k prokázání svých tvrzení navrhuje, jsou součástí trestního spisu, nemá je všechny k dispozici, a to ani v kopiích. Účastníkům sděleno, že soud stále nemá k dispozici trestní spis, který se nachází u Krajského soudu v Praze jako soudu odvolacího. Jednání i s přihlédnutím k uvedené skutečnosti odročeno na 25. 11. 2020.

8. Dne 13. 11. 2020 žalobkyně písemně vzala částečně žalobu zpět, a to co do částky 28 356 Kč. Uvedla, že dne 29. 11. 2018 (tedy po podání žaloby) jí byla tato částka od ČSSZ. Platbu žalobkyně doložila přehledem transakce banky ze dne 29. 11. 2018. Stejným podáním žalobkyně ještě podrobněji doplnila tvrzení k otázce ztížení společenského uplatnění. Popsala svá omezení při výkonu osobní hygieny, při práci v domácnosti, na zahradě, při sportu a ve volném čase, při nošení a zvedání břemen, při spánku a v zaměstnání. O částečném zpětvzetí soud rozhodl při jednání dne 25. 11. 2020, kdy se souhlasem žalovaného řízení co do částky 28 356 Kč zastavil (§ 96 odst. 1 a 2 o.s.ř.).

9. K dalšímu částečnému zpětvzetí v průběhu řízení došlo při jednání dne 15. 9. 2021, kdy účastníci učinili nesporným, že náklady na dopravu v souvislosti s léčením žalobkyně činí celkem 7 000 Kč, a žalobkyně z tohoto důvodu vzala zpět žalobu co do částky 2 701 Kč a odpovídajícího příslušenství. Soud proto se souhlasem žalovaného řízení co do částky 2 701 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 701 Kč od 8. 2. 2018 do zaplacení zastavil (§ 96 odst. 1 a 2 o.s.ř.).

10. Při jednání dne 25. 11. 2020 a dalších jednáních 2. 6. 2021, 15. 9. 2021, 10. 10. 2022 a 16. 11. 2022 (kdy větší časové prodlevy mezi některými jednáními byly způsobeny odročením z důvodu onemocnění a karanténou při pandemii covid 19 a také delší lhůtou vyžádanou si znalcem pro zpracování znaleckého posudku) soud provedl dokazování níže uvedenými listinami, které do spisu založili účastníci, včetně fotodokumentace poranění žalobkyně, dále rozsudkem Okresního soudu v Kladně č. j. [číslo jednací] ze dne 8. 2. 2018, Usnesením Krajského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne 11. 5. 2018, protokoly o výslechu svědků v trestním řízení a konkrétními listinami založenými žalobkyní jako poškozenou do spisu [spisová značka]. Dále soud provedl k důkazu znalecké posudky MUDr. Lucie Laclové, MUDr. Plockové-Tatičové a MUDr. Robina Strnada. V jednací síni byly přehrány kamerové záznamy zachycující napadení a pád žalobkyně založené v trestním spisu. Soud vyslechl žalobkyni, dále znalkyni MUDr. Laclovou a také svědka [jméno] [příjmení]. Žalovaný se svého práva být vyslechnut jako účastník řízení vzdal, před soudem vypovídat nechtěl. K dotazu soudu pouze odpověděl na otázky týkající se svých osobních a majetkových poměrů, ke kterým v závěru řízení předložil listinné důkazy.

11. Usnesením č. j. 109 C 36/2018-180 ze dne 18. 8. 2022 soud připustil změnu žaloby spočívající v rozšíření žaloby o částku 14 027,59 Kč na bolestném a o částku 32 012 Kč na ztížení společenského uplatnění, kdy tuto změnu navrhla žalobkyně na základě závěrů znaleckého posudku MUDr. Strnada.

12. Z rozsudku Okresního soudu v Kladně č. j. [číslo jednací] ze dne 8. 2. 2018 soud zjistil, že obžalovaní [celé jméno žalovaného], [datum narození] v Kladně, trvale bytem [adresa žalovaného], [datum narození] v [obec], trvale bytem [adresa], že dne 1. 10. 2016 v době od 6.30 do 7.09 hodin ve Stochově, okres Kladno, v ul. J. Šípka v prostorách nonstop baru U Dubu nejprve obž. [jméno] [příjmení] vulgárně urážela pošk. [celé jméno žalobkyně], [datum narození], opakovanými nadávkami, že je kunda a piča, poté poškozenou napadla rukama tak, že ji otevřenými dlaněmi strkala do těla a vytlačila ji tak od baru do prostoru mezi vnějšími a vnitřními dveřmi baru, kde ve fyzickém i verbálním napadání poškozené zprvu pokračovala a nezjištěným způsobem během napadání poškodila její mobilní telefon zn. Sony Xperia v hodnotě 3 000 Kč, zde se do konfliktu zapojil i obž. [celé jméno žalovaného], jenž poškozenou shodně s obžalovanou slovně urážel, několikrát poškozenou udeřil rukou do obličeje, následně se snažil vytlačit poškozenou do prostoru před vchodem do baru, kde do ní záměrně strčil takovou intenzitou, že poškozená spadla z betonového schodiště o sedmi stupních na chodník se zámkovou dlažbou pod schodištěm, přičemž poškozená v důsledku tohoto pádu utrpěla vykloubení levého předloktí v loketním kloubu směrem vzad, podkožní krevní výron a oděrky na dolním rtu a na bradě, na pravé ruce, otok horního rtu, vylomení prvního zubu vpravo nahoře a oděrky v žaludeční krajině a následkem zadního vykloubení levého předloktí byla podstatně a citelně omezena v běžném způsobu života po dobu nejméně šesti týdnů v důsledku vyloučení zátěže levé horní končetiny, bolestí a významným omezením hybnosti, oslabení síly a nemožnosti plné zátěže levého předloktí, a dále obžalovaná [jméno] [příjmení] poškozené způsobila škodu rozbitím mobilního telefonu ve výši 3 000 Kč, tedy obžalovaný [celé jméno žalovaného] jednak jinému úmyslně způsobil těžkou újmu na zdraví, jednak se dopustil veřejně a na místě veřejnosti přístupném výtržnosti tím, že napadl jiného, obžalovaná [jméno] [příjmení] se dopustila na místě veřejnosti přístupném výtržnosti tím, že napadla jiného, čímž spáchali obžalovaný [celé jméno žalovaného] zločin těžkého ublížení na zdraví dle § 145 odst. 1 tr. zákoníku a přečin výtržnictví dle § 358 odst. 1 tr. zákoníku, obžalovaná [jméno] [příjmení] přečin výtržnictví dle § 358 odst. 1 tr. zákoníku, za což byli odsouzeni. Obžalovaný [celé jméno žalovaného] byl odsouzen dle § 145 odst. 1 tr. zákoníku, za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří roků. Dle § 81 odst. 1 tr. zákoníku, § 82 odst. 1 tr. zákoníku mu byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání čtyř roků a šesti měsíců. Obžalovaná [jméno] [příjmení] byla odsouzena dle § 358 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců. Dle § 81 odst. 1 tr. zákoníku, § 82 odst. 1 tr. zákoníku jí byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců. Dle § 82 odst. 2 tr. zákoníku byla obžalované uložena povinnost dle svých sil nahradit škodu trestním činem způsobenou. Dle § 228 odst. 1 tr. řádu jí byla uložena povinnost zaplatit na náhradě škody poškozené [celé jméno žalobkyně] částku 1 500 Kč. Dle § 229 odst. 2 tr. řádu byla poškozená [celé jméno žalobkyně] se zbytkem svého nároku na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Rozsudek ve výroku o vině a trestu ve vztahu k oběma obžalovaným nabyl právní moci dne 27. 3. 2018. Výrok o odkázání poškozené [jméno] [příjmení] se zbytkem nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních nabyl právní moci 11. 5. 2018, když poškozená [jméno] [příjmení] se proti rozsudku soudu prvého stupně odvolala, usnesením Krajského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne 11. 5. 2018 bylo její odvolání podle § 256 trestního řádu zamítnuto.

13. Z protokolu o hlavním líčení ve věci [spisová značka] konaném před Okresním soudem v Kladně dne 8. 2. 2018 soud zjistil, že po přednesení obžaloby se při tomto hlavním líčení žalobkyně jako poškozená připojila se svým nárokem na náhradu škody, tento do trestního spisu založila písemně. V písemném podání datovaném dnem 7. 2. 2018 žalobkyně specifikovala svůj nárok spočívající v bolestném podle ohodnocení MUDr. Laclové ve znaleckém posudku ze dne 2. 2. 2018 a jeho doplňku ze dne 6. 2. 2018 ve výši 32 819 Kč, ve ztížení společenského uplatnění podle ohodnocení ve stejném posudku ve výši 454 270 Kč, v ušlé mzdě ve výši 172 533 Kč za období od 1. 10. 2016 do 21. 12. 2016, kdy byla v pracovní neschopnosti, v nákladech spojených s léčením ve výši 50 500 Kč (sestávajících se z částky 9 701 Kč za pohonné hmoty a amortizaci osobního vozidla na cestách k lékařům za účelem operace, ošetření či kontroly při ujetí celkem 1 717 km, z částky 3 800 Kč za ošetření dočasnou zubní náhradou a plombou, z částky 34 130 Kč za konzultaci a zubní implantát, z částek 1 040 Kč a 410 Kč za hygienické pomůcky a nitě na implantáty a z částek 1 269 Kč za léky a pomůcky v souvislosti se zraněním ruky a 150 Kč za parkovné v nemocničním areálu), v majetkové újmě na mobilním telefonu Sony Xperie ve výši 3 000 Kč (na kterou již obžalovaná [jméno] [příjmení] celou částku ve splátkách uhradila) a v úhradě nákladů za pořízení znaleckého posudku MUDr. Laclové ve výši 20 000 Kč. Žalobkyně se v trestním řízení připojila s celkovým nárokem na náhradu škody ve výši 730 122 Kč.

14. Z téhož protokolu o hlavním líčení soud zjistil, že dne 8. 2. 2018 vypovídaly kromě dalších také obžalovaná [jméno] [příjmení] a jako svědkyně [jméno] [příjmení]. Obžalovaná [jméno] [příjmení] vypověděla, že v restauraci u Dubu popíjeli s [celé jméno žalovaného] (žalovaným), ona chtěla odvézt domů pana [příjmení] (který usnul u stolu), žalobkyně říkala, že ho odveze sama, a došlo ke konfliktu. Obžalovaná vypověděla, že se začala se žalobkyní dohadovat, slovně se napadaly a začaly se strkat u baru, když žalobkyně chtěla odejít. Pak žalobkyni rozbila telefon, začaly se strkat, dostaly se do mezidveří, žalobkyně ji udeřila, viděl to [celé jméno žalovaného] (žalovaný) a přidal se ke strkanici, a pak žalobkyně spadla z těch schodů. Obžalovaná [příjmení] uvedla, že ona žalobkyni ze schodů neshodila. A když pak žalobkyně ležela dole na chodníku, snažila se jí pomoci a vynadala žalovanému, že to neměl dělat. V další části výpovědi obžalovaná zopakovala, že chtěla odvést pana [příjmení], ale žalobkyně to nechtěla s tím, že ho odvede. Už si nepamatuje, proč jí vzala ten mobil, žalobkyni ho splácí. Když se pak spolu strkali a žalobkyně ji udeřila, tak se do toho přidal žalovaný, aby ji bránil. Bránil ji tak, že ji a žalobkyni chtěl od sebe odtrhnout, přitom do žalobkyně strčil a ona spadla z těch schodů. Svědkyně [jméno] [příjmení] (servírka, barmanka) při hlavním líčení vypověděla, že když přišla do práce, už seděli na byru a popíjeli. Pamatuje si, že pan [příjmení] usnul na stole, u kterého seděl s žalobkyní a [jméno] [příjmení] ho chtěla odvést domů. Pak se nějak začaly hádat, která ho odveze, a začaly se o něho přetahovat. Pan [celé jméno žalovaného] (žalovaný) v té době seděl ještě u ní u baru (u svědkyně). Svědkyně uvedla, že ví, že se ty dvě hádaly a pak už neví, letěl telefon, neví, čí byl, pak žalobkyně udeřila [jméno], rozpoutala se hádka ve vestibulu, potom se praly a žalovaný je chtěl od sebe odtrhnout, pošťuchovali se tam, žalobkyně něco žalovanému řekla a on ji vystrčil ven z těch dveří. Svědkyně zopakovala, že viděla celý incident na schodech, uvedla, že pád žalobkyně způsobilo strčení žalovaným. Paní [příjmení] se na pádu nijak nepodílela, ale začala tu hádku. Po pádu žalobkyně paní [příjmení] žalovanému nadávala. Svědkyně dodala, že nejvíc napitý byl pan [příjmení]. Ostatní, tj. žalovaný, paní [příjmení] a žalobkyně byli napití, ale komunikovali normálně.

15. Kamerové záznamy byly soudem vyhodnoceny stejně jako v trestním řízení, kdy tyto nevylučují jednání a tedy i odpovědnost žalovaného, v důsledku jehož došlo ke zranění žalobkyně. Jsou v souladu s výpovědí žalobkyně, ale i s výpovědí obžalované [jméno] [příjmení] a svědkyně [příjmení].

16. Ze znaleckého posudku znalkyně v oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství a stanovení nemateriální újmy na zdraví MUDr. Lucie Laclové ze dne 2. 2. 2018 soud zjistil, že znalkyně na základě zprávy o ambulantním vyšetření žalobkyně na Ortopedicko-úrazovém oddělení Oblastní nemocnice Kladno ze dne 1. 10. 2016, zprávy o ambulantním vyšetření žalobkyně na Otorinolaryngologickém oddělení Oblastní nemocnice Kladno ze dne 1. 10. 2016, zprávy o ambulantním vyšetření žalobkyně na Chirurgické ambulanci Oblastní nemocnice Kladno ze dne 1. 10. 2016, zprávy o ambulantním vyšetření žalobkyně na Ortopedicko-úrazovém oddělení Oblastní nemocnice Kladno ze dne 2. 10. 2016, vyšetření žalobkyně praktickou lékařkou MUDr. Malcovou ze dne 19. 10. 2016, zprávy o ambulantním vyšetření žalobkyně na Chirurgické ambulanci nemocnice v Berouně ze dne 21. 10. 2016, výpisu ze zdravotnické dokumentace stomatologa MUDr. Hasana Ektilaha, Kladno a zprávy o ambulantním vyšetření žalobkyně na ortopedické ambulanci EUC Kliniky Kladno s.r.o. ze dne 29. 1. 2018 uzavřela, že po napadení dne 1. 10. 2016 žalobkyně utrpěla objektivně prokázaná poranění, konkrétně zadní vykloubení levého loketního kloubu, odlomení korunky druhé stoličky vpravo dole a třetí stoličky vlevo dole a dále povrchová poranění – kožní oděrky horní zevní třetiny pravé tváře, kožní oděrku kořene nosu, kožní oděrku pravé poloviny horního rtu, pohmoždění s podkožním krevním výronem a kožní oděrkou dolního rtu, podkožní krevní výron a tržnězhmožděnou ránu brady, kožní oděrku středního epigastria a podkožní krevní výron nad levým zápěstím. Léčba poranění žalobkyně probíhala ambulantně především v repozici vykloubeného levého lokte a nasazení vysoké sádrové fixace, která byla sundána za tři týdny, poté následovala rehabilitace, která probíhá dodnes. Levou ruku mohla používat za 4 měsíce. Odlomené korunky dvou zubů byly nahrazeny pryskyřicovou dostavbou, nyní je v tomto směru bez obtíží. Mezi následky patří omezená hybnost loketního kloubu především v natahování a oslabení úchopové schopnosti levého zápěstí s tím, že žalobkyně dříve pracovala jako vedoucí personalistka, nyní díky léčbě a následkům je bez práce, mezi její koníčky patřil sport (tenis, jízda na kole, nordic walking, posilovna, cvičení) a především jízda na motorce (nyní ji neudrží) a práce na zahradě, které provozuje s obtížemi. Bolest levého lokte pociťuje nejvíce při zapření se o něj a natahování ruky. Nemůže hrát tenis, jezdit na kole, provozovat nordic walking, cvičit v posilovně. Bolesti má i při řízení automobilu. S pracemi na zahradě jí vypomáhá syn a kamarádka, protože ona neutlačí ani sekačku. Je také omezená v domácnosti, zatím vypomáhá syn a maminka, především s vysáváním a vytíráním. Vaření zvládá kromě nošení těžších pekáčů. Při žehlení cítí bolest a pro omezenou hybnost lokte je tato činnost obtížná. Pro sníženou úchopovou schopnost levého zápěstí má levou ruku méně šikovnou, občas jí věc vypadne z ruky. Špatně se jí vykonává hygiena, například mytí a foukání vlasů. V levé ruce nemůže nosit břemena. Více zatěžuje pravou dominantní ruku, z toho přetěžování ji bolí záda. Bolest pociťuje při dlouhé práci na počítači. Levou ruku posiluje cvičením s rehabilitačním balónkem. Znalkyně podle Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví ohodnotila u žalobkyně bolestné (mnohočetná povrchní poranění hlavy, ránu tváře a temporomandibulární krajiny, zlomeninu korunky, povrchní poranění břicha, dolní části zad a pánve, povrchní poranění ramene a paže a vymknutí lokte) celkem 104 body, kdy hodnotu bodu odvodila od jednoho procenta hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok, předcházející roku, v němž vznikl nárok (bolest). Tato průměrná mzda v roce 2015 činila 26 467 Kč, hodnota jednoho bodu pro rok 2016 činí 264,67 Kč. Tedy bolestné představuje 27 526 Kč. Ztížení společenského uplatnění činí 454 270 Kč. V doplňku posudku ze dne 6. 2. 2018 znalkyně dovyčíslila ještě ztrátu zubu 20 body, čímž bolestné vyčíslila celkem 124 body a bolestné celkem částkou 32 819 Kč.

17. Při svém výslechu znalkyně MUDr. Laclová na závěry svého posudku odkázala, doplnila, že žalobkyni viděla pouze jednou, měla k dispozici zdravotní dokumentaci, kterou od ní obdržela. Ke znaleckému posudku pak dělala doplněk týkající se ohodnocení jednoho zubu. To už ale žalobkyni neviděla. Podklady pro vypracování posudku považovala za dostačující. Žádné další zprávy, listiny si sama nezajišťovala. Za účelem vyšetření se s žalobkyní sešla v nějaké kavárně v Praze, vyšetřila ji formou rozhovoru s ní a probráním její zdravotní dokumentace, kdy se žalobkyně vyjádřila k pohybovým omezením. Vyšetření o míře omezení hybnosti obvykle dělá, zda to dělala v tomto případě, si již nepamatuje. Zdravotní újmu hodnotila v době, kdy již uplynul minimálně rok a půl od napadení, poslední zprávu z hlediska data, měla z 29. 1. 2018.

18. Ze znaleckého posudku znalkyně v oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství MUDr. Olgy Plockové–Tatičové [číslo] ze dne 20. 11. 2016 soud zjistil, že na základě výtahu ze spisového materiálu policie a výpisu ze zdravotnické dokumentace – zpráv o ošetření a vyšetření žalobkyně v období od 1. 10. 2016 do 15. 11. 2016 na ambulanci ortopedicko-úrazového oddělení Oblastní nemocnice Kladno, na ORL oddělení Oblastní nemocnice Kladno, na ambulanci chirurgického oddělení Oblastní nemocnice Kladno, u praktické lékařky MUDr Malcové v Kladně, na chirurgické ambulanci nemocnice v Berouně, na RHB vyšetření a na základě výpisu ze zdravotnické dokumentace stomatologa MUDr. Hasana Ektilaha v Kladně dle znalkyně byla při lékařských vyšetřeních dne 1. 10. 2016 objektivními vyšetřovacími metodami u žalobkyně zjištěna tato poranění: vykloubení levého předloktí v loketním kloubu směrem vzad s možným drobným odlomením věncového výběžku horního konce levé kosti loketní, dále podkožní krevní výron a oděrky na dolním rtu a na bradě, dále otok horního rtu, dále čerstvé vylomení prvního zubu vpravo nahoře a oděrka v žaludeční krajině. Z dokumentace MUDr. Ektilaha vyplynulo, kromě poranění popsaných jím při prvotním ošetření bylo dne 14. 10. 2016 dodatečně popsáno odlomení části korunky první stoličky vpravo dole a druhé stoličky vlevo dole. Dle znalkyně poraněním obličeje a chrupu mohla být poškozená v běžném způsobu života omezena v prvních dnech po vzniku těchto zranění bolestmi na pohmat a při příjmu stravy. K podstatnému a citelnému omezení v běžném způsobu života po dobu delší než jeden týden však tato poranění nevedla. Zadním vykloubením levého předloktí byla poškozená podstatně a citelně omezena v běžném způsobu života po dobu nejméně šesti týdnů, tj. nejméně ke dni 15. 11. 2016, z toho tři týdny úplným vyloučením jakékoliv zátěže levé horní končetiny a poté bolestmi, významným omezením hybnosti, oslabením síly a nemožností plné zátěže levého předloktí, což je toho času řešeno rehabilitační léčbou. Omezení v běžném způsobu života z poranění tudíž u poškozené jednoznačně přesáhlo trvání šesti týdnů. V posudku znalkyně dále uvedla, že vzhledem ke krátkému časovému odstupu od vzniku poranění nelze dosud trvalé následky poranění hodnotit, kdy toto bude vhodné provést nejdříve po uplynutí jednoho roku od vzniku poranění. Obecně lze uvést, že trvalým následkem vykloubení předloktí může být degenerace ve smyslu ložiskového zvápenatění měkkých tkání, tj. šlachových úponů a svalů, upínajících se na loketní kloub, které mají za následek omezení rozsahu hybnosti zraněného loketního kloubu. Vylomení jednoho zubu vpravo nahoře a poranění korunek dvou zubů dolní čelisti lze za současného stavu a možností stomatologických úkonů vyřešit příslušnými doplňky a náhradami bez jakékoliv újmy na vzhledu zraněné osoby. Z hlediska soudně lékařského lze na poranění žalobkyně pohlížet jako na těžkou újmu na zdraví, toho času pro delší dobu trvající poruchu zdraví. Závěrem posudku znalkyně ještě popsala, že poranění žalobkyně vzniklo opakovaným působením tupého násilí převážně o větší intenzitě na obličej do oblasti dolního rtu, na bradu, na kořen nosu, pravou tvář a do žaludeční krajiny, o velké intenzitě na pravou polovinu horního rtu a dále prudkým nárazem na levou ruku při ruce natažené v loketním a zápěstním kloubu. K poranění došlo dle vyšetřených skutečností a jak je patrné na kamerovém záznamu v důsledku nekontrolovaného urychleného pádu ze schodiště o sedmi stupních po prudkém sražení jinou osobou. Jak vyplývá z kamerového záznamu, který zobrazuje pád žalobkyně ze schodiště, jednalo se o prudký urychlený pád, jehož intenzitu dopadu žalobkyně v konečné fázi zmírnila reflexním přepažením horních končetin ohnutých v loketních kloubech a výsledná energie dopadu se projevila při vzniku poranění levého předloktí. Tím byla snížena i energie nárazu obličejem do chodníku. Pokud by za dané situace nebyl plošný dopad těla poškozené na zem reflexně zmírněn, mohlo by dojít i ke vzniku dalších závažných poranění. Nekontrolovaným dopadem na obličej by mohlo dojít ke vzniku mnohočetných i otevřených tříštivých zlomenin kostry obličeje. Pokud by náraz směřoval do čelní krajiny hlavy, mohlo by dojít ke vzniku zlomeniny klenby a spodiny lební, k pohmoždění mozku nebo krvácení do prostoru mozkových obalů. Při přímém prudkém dopadu na hrudník, břicho nebo pánev, by za dané situace mohlo dojít k různým typům poranění, která vznikají působením tupého násilí o velké intenzitě a velké ploše na hrudník, břicho a pánev, například zlomenině žeber, hyperextenční zlomenině krční a hrudní páteře, trhliny jater, sleziny či zlomenině pánve.

19. Ze znaleckého posudku MUDr. Olgy Plockové–Tatičové [číslo] ze dne 20. 10. 2017 soud zjistil, že znalkyně po zaškolení IT odborníkem a po opakovaném sledování kamerových záznamů z místa činu má za to, že [jméno] [příjmení] poškozené [celé jméno žalobkyně] podrazila nohu zaklíněním a poté pravou rukou prudce strčila silou do zad poškozené, která po strčení spadla směrem dopředu ze schodů, kdy v záběru se objevuje pravá ruka [celé jméno žalovaného], který se snaží zachytit pravé předloktí podezřelé [obec] a zabránit strčení do poškozené, což se mu nepodařilo. Pokud jde o poranění žalobkyně, toto znalkyně popsala jako již v prvním posudku.

20. Žalobkyně jako účastnice řízení před soudem vypověděla, že v den, kdy došlo k jejímu napadení, ji kamarádky vytáhly do baru, aby se odreagovala, neboť jí po třinácti letech zemřel pejsek její domácí mazlíček. V baru byla jen ona a její kamarádky, servírky a pan [příjmení] Pila alkohol, konkrétně rum s kolou, nepamatuje si, kolik vypila, ale normálně chodila, běžně se pohybovala, nemotala se. Až potom tam přišel žalovaný a [jméno] [příjmení]. Pak došlo ke konfliktu, kdy ji [jméno] [příjmení] slovně vulgárně napadala, a pak se do toho zapojil žalovaný, který ji udeřil do obličeje, spadla na zem, bouchla se do hlavy a byla otřesená. Žalovaný ji vzal za levou ruku, smýkl s ní a vyhodil ze schodů dolů. Snažila se bránit, ale nebyla schopná se ubránit zcela. Co se týče zranění a následků po něm, má ztížený výkon osobní hygieny, její loket má mnohem menší hybnost v mezních pozicích, kdy v utažení ale i v otevření pociťuje bolesti, které jdou až do předloktí a do zápěstí. Žalobkyně poté popsala podrobně problémy při provádění hygieny, při domácích pracích, při manipulaci s těžšími kusy nádobí, při práci venku, na zahradě. Uvedla konkrétně, že dříve dělala řadu i těžších prací, sekala trávu, kopala krumpáčem, pracovala se sekačkou. Teď tyto práce dělat nemůže, ale nemůže dokonce ani přesazovat kytky, jak byla zvyklá, nemůže lézt po žebříku, ani na půdu, takže konkrétně při zazimování věcí nebo pak při letním úklidu musí spoléhat na pomoc syna. Velmi dlouze a podrobně žalobkyně vypovídala o tom, jak si v roce 2006 splnila sen a koupila si motorku Hondu 750, je to velká motorka vážící téměř 300 kg. Na této po úrazu již jezdit nemůže, ne, že by nezvládla„ jen“ jet, ale nastaly by problémy při dobržďování, při potřebě zastavit na křižovatce, při otáčení nebo jiné manipulaci s ní. To by nezvládla. Uvedla také, že dříve hrála tenis, což také již teď nemůže, myslela si, že vymění motorku za kolo, ale zjistila, že i na kole ujede jen krátkou vzdálenost, pak jí začne levá ruka brnět. Je omezena i při plavání, nemůže ani cvičit, jak dříve byla zvyklá, a to ani běžné protahovací cviky, protože při cvičení levou rukou má bolesti a protahování jen druhé poloviny těla není žádoucí. Všechna břemena, tašky musí nosit v pravé ruce, bolest cítí při změnách počasí, a to i v klidovém režimu. Komplikace má i při spaní, tedy má horší kvalitu spánku, v noci se několikrát budí. Nemůže se dál věnovat ani nordic walkingu, vozidlo řídí, ale když řadí pravou rukou, má problém, neboť v tu chvíli nemá sílu v levé ruce, když potřebuje otočit volantem, dát větší rejd. Také se jí špatně zapíná pás. Má problémy při žehlení, při práci na počítači. Když z důvodu poranění zubů přišla o zaměstnání (nejprve dlouho marodila, pak šišlala a výkon její práce na pozici personalistky jednající s lidmi tak byl ovlivněn), respektive korektně se se zaměstnavatelem domluvili na ukončení pracovního poměru dohodou, našla si zaměstnání v Lidlu, ale i to ztroskotalo, neboť součástí výkonu práce bylo i zvedání břemen, a to prostě nemohla. Žalobkyně uvedla, že je aktuálně bez zaměstnání, již více jak 4 roky je omezena v každodenním životě, v souvislosti se zraněním již nyní nedochází k žádným ani odborným lékařům, kdy bylo konstatováno, že loket je zahojen, ale následky, jsou prostě trvalé. Dál si na bolest kupuje Ibalgin (prášky nebo mast) i když se snaží jejich užívání omezovat. Žalovaný se s ní nespojil, neprojevil lítost, nenabídl jí žádnou pomoc, ničím jí nepřispěl. Spoluzavinění odmítá, to, že požila alkoholické nápoje, dle ní nemělo s jejím pádem žádnou souvislost, žalovaný ji strčil nepřiměřenou extrémní silou (v průběhu výpovědi žalobkyně v jednací síni demonstrovala schopnost obě ruce, potažmo levou ruku, zvednout, skrčit ji, napnout, uchopit se za hlavu, demonstrovala mytí vlasů, fénování, sundávání předmětů z výšky, polohu rukou při spánku….).

21. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], syna žalobkyně, soud zjistil, že v době, kdy k napadení žalobkyně došlo, ještě bydlel u ní. Tehdy ho kontaktovala barmanka, že jeho matku napadli a že ji odvezla záchranka. Z nemocnice se vrátila se zafixovanou rukou, nastalo období, kdy prakticky nic sama nezvládla, se vším ji musel pomáhat, starat se o ni, vozil ji na rehabilitace, dělal všechny nákupy, domácí práce. To vše minimálně rok po události, ale zčásti dodnes. Po roce a půl nebo po dvou od události se odstěhoval, ale má blízko práci, s matkou jsou dál v kontaktu a velmi často se navštěvují. Dle svědka v prvním období, kdy matka potřebovala hodně pomoci, dělal prakticky všechno, a pomáhal matce i s oblékáním, pomáhal jí do vany, myl jí hlavu. Neudržela nic v ruce, nic si nepřidržela. Nejdříve měla sádrovou dlahu, pak i dlahu sundavací pro fixaci, absolvovala zdlouhavé rehabilitace a také zákrok u zubaře. Na rehabilitace ji vozil. Problémy má však dodnes, protože nemůže mít zátěž na tu ruku. Svědek uvedl, že jeho matka byla (před zraněním) hodně aktivní, hodně sportovala, hrála tenis, squash, jejím velkým koníčkem byla motorka, po zranění už na motorce jezdit nemohla, motorka se musela prodat. Matka přestala hrát tenis i squash, přestala jezdit na kole. Navíc nemůže ani dnes dělat nějaké věci doma, například mýt okna, sundávat těžší věci z výšky, zvedat těžší předměty, třeba i hrnce, nemůže slít brambory. Jezdí jí pomáhat s pracemi na zahradě, které dříve zvládala bez problémů sama včetně sekání trávy. Také jí pomáhá s většími nákupy, třeba jí kupuje vody, anebo jí je alespoň doma vynáší z auta. Jezdí za ní 2 x nebo i 3 x v týdnu. Svědek dále k dotazům uvedl, že nejprve byla matka po úrazu v pracovní neschopnosti, pak z práce odešla, je bez zaměstnání, má za to, že by byla schopna roznášet letáky, snad je už někdy po úrazu i již i roznášela. Co se týče alkoholu, příležitostně se určitě napije, někdy i víc. Měl možnost ji vidět i v rámci nějaké větší opilosti, například v rámci oslav nějakých narozenin. Projevuje se při ní více méně běžně.

22. Ze znaleckého posudku znalce v oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie a stanovení nemateriální újmy na zdraví MUDr. Robina Strnada [číslo] [rok] ze dne 16. 5. 2022 (kdy usnesením Okresního soudu v Kladně č. j. 109 C 36/2018 – 120 ze dne 10. 1. 2022 bylo znalci kromě zadání otázek zaměřených na existenci trvalých následků na zdraví žalobkyně v důsledku poškození zdraví, které utrpěla při napadení dne 1. 10. 2016, na možnost zvětšení případného poškození zdraví s trvalými následky v důsledku opilosti žalobkyně, na rozsah omezení žalobkyně v důsledku případného poškození zdraví s trvalými následky v jednotlivých oblastech života a na bodové ohodnocení tohoto případného poškození zdraví s trvalými následky, uloženo přihlédnout k závěrům znaleckých posudků MUDr. Laclové a MUDr. Plockové-Tatičové, a tyto přezkoumat) soud zjistil, že MUDr. Strnad při vypracování vycházel z podkladů, které měly již k dispozici obě jmenované znalkyně, měl k dispozici všechny tři shora uvedené znalecké posudky, dne 25. 4. 2022 klinicky žalobkyni vyšetřil. Na soudem položené otázky znalec odpověděl tak, že úraz, který žalobkyně utrpěla dne 1. 10. 2016 při napadení popsaném ve výroku trestního rozsudku, u ní vedl zejména k poranění zubů a k poranění levého loketního kloubu, dále ke zhmoždění v oblasti hlavy, trupu a k poranění levého loketního kloubu, dále ke zhmoždění v oblasti hlavy, trupu a horních končetin. Úraz zubů si vyžádal stomatologické zákroky. Po jejich provedení nejsou patrné trvalé následky způsobující ztížení společenského uplatnění. Zhmožděniny měkkých tkání se zahojily bez patrných trvalých následků na zdraví. Poranění levého loketního kloubu si vyžádalo konzervativní léčbu a následnou rehabilitaci. Po léčbě přetrvává omezení funkce levého lokte, respektive levé horní končetiny spojené s omezením hybnosti a omezením funkce obecně. Omezení spočívá v bolestech levého lokte při a po námaze, bolestech při změnách počasí, omezenou svalovou sílu levé horní končetiny. Limit zasahuje i do běžných denních činností, jako jsou domácí práce vykonávané postiženou končetinou nebo kombinací obou horních končetin, přenášení břemen, které je schopna realizovat jen při flexi v lokti. Při nataženém lokti je zátěž končetiny, ať už v tahu nebo v tlaku významně bolestivá. Auto řídí s lehkým omezením, limitována je při ovládání volantu jen levou rukou nebo při delší jízdě, kdy má levý loket dlouho ve vydržované poloze. Řídit jednostopá vozidla není schopna vůbec. Omezena je i při práci ve výšce, například mytí oken, tapetování apod., protože je schopna využít ve vzpažení jen pravou horní končetinu. Není schopna se levou držet za žebřík nebo pracovat oběma končetinami současně. Omezena je i ve sportovních aktivitách. Jízdu na kole zvládne jen na vzdálenost maximálně 5 km, podobně je limitována na běžkách, při obouručné hře v tenise apod. Při hygieně není schopna využít levou končetinu, zejména na obsluhu zadních partií těla a okolí konečníku. Jako původně levák byla takto před úrazem zvyklá. Bolesti levého lokte má při vystupování z vany, kdy není schopna se opřít o levou horní končetinu. Omezením opory o levou horní končetinu, respektive bolesti, ji omezují i při intimním životě, kdy některé polohy končetiny se projeví náhlou prudkou bolestí. Bolesti zraněného lokte ji při některých polohách budí ze spánku. Končetina je obecně nejvíce bolestivá při zátěži v tlaku a tahu při nataženém lokti a při opakovaných pohybech spojených s pokrčováním a natahováním levé horní končetiny v lokti. Co se týče posouzení vlivu opilosti žalobkyně na rozsah poškození zdraví s trvalými následky, znalec Strnad uvedl, že koncentrace alkoholu v krvi od 2 do 3 promile je označována za opilost těžkou, doprovázenou setřelou řečí, ztrátou koordinace pohybů s omezením schopnosti chůze a častým zvracením. Jednotlivci však vykazují velmi individuální toleranci alkoholu. I osoba s objektivně zjištěnou hladinou alkoholu kolem 3 promile může zachovávat běžné společenské standardy a na první pohled nejevit známky opilosti ani v řeči ani v koordinaci pohybů. Znalec uvedl, že ze zápisů vyšetření po úrazu vyplývá, že žalobkyně byla schopna popsat úrazový děj, spolupracovat při vyšetření, podstoupit léčbu a s ošetřujícím lékařem se dohodnout na plánu další péče. Po ošetření byla propuštěna do domácího ošetření. Ošetřující lékař neindikoval hospitalizaci nebo jinou formu ústavní péče, ale nemocnou nechal odejít domů. Její schopnost racionálně reagovat a postarat se o sebe jistě nemohla být zásadně porušena. Násilí bylo na žalobkyni vedeno silou střední až vysoké intenzity. Obecně je nutno konstatovat, že jedinec ve stádiu těžké opilosti snadno ztrácí rovnováhu a často padá. V tomto případě však nic nesvědčí pro to, že by žalobkyně měla významně narušenu stabilitu nebo koordinaci pohybů. V lékařských vyšetřeních je uvedena hladina alkoholu v krvi, ale nejsou popsány žádné klinické známky opilosti nebo dokonce těžké opilosti. Odpověď na otázku proto zní, že znalcem nebyl shledán jiný důvod poškození zdraví než popsané napadení fyzickou silou. Podíl alkoholu na následcích předmětného poranění se nejeví jako podstatný a jeho kvantifikaci znalec nepovažuje za možnou. V další části znalec rozdělil pracovní omezení žalobkyně ve vztahu ke ztížení společenského uplatnění na dvě části. Poranění zubů spojené se ztrátou řezáku sice mělo významný vliv na řeč žalobkyně, kdy její výslovnost musela být silně zatížena šišláním, a v takovém případě je významně dotčen i sociální kontakt, včetně profesionálního, protože neúplný chrup je okolím obvykle hodnocen velmi negativně. Avšak po sanaci chrupu se stav žalobkyně v tomto ohledu podstatně zlepšil a v době podání posudku již nebyly patrné žádné trvalé následky. Omezení funkce levého lokte, respektive levé horní končetiny přetrvává. Stav je v současné době ustálený a další zlepšení nelze očekávat. Na trhu práce je posuzovaná zřetelně omezena, a to omezenou váhou přenášených břemen, dále omezením práce ve vzpažení, práce ve výškách a omezenou schopností řídit automobil, úplnou neschopností řídit jednostopá motorová vozidla. Podle metodiky Nejvyššího soudu ČR k § 2958 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) dle znalce poškození zdraví omezuje žalobkyni ve společenském uplatnění z asi 4 % Výchozí rámcová částka činí 11 035 600 Kč, součet korigovaných procent 4,38, ztížení společenského uplatnění 483 282 Kč. Co se týče přezkoumání hodnocení bolestného, znalec toto nově vyčíslil za úraz a léčbu celkem 177 b.

23. Znalecký posudek MUDr. Strnada byl oběma stranám doručen v červnu 2022 společně s výzvou k vyjádření a námitkám proti posudku ve lhůtě patnácti dnů od doručení. Účastníci byli také vyzváni, aby ve stejné lhůtě sdělili soudu, zda navrhují výslech znalce u jednání či nikoli. Soud ve výzvě upozornil účastníky na to, že pokud ve stanovené lhůtě nebudou na výzvu soudu reagovat, bude soud vycházet z toho, že námitky proti posudku nemají a výslech znalce nenavrhují. Žalobkyně (dne4.7. 2022) sdělila soudu, že znalce předvolat nežádá. Žalovaný až dne 26. 7. 2022 sdělil soudu, že se omlouvá za opoždění, a dále že ve lhůtě jednoho týdne zašle soudu podrobné vyjádření ke znaleckému posudku s tím, že ponechá na úvaze soudu, zda uloží znalci doplnění znaleckého posudku anebo předvolá znalce k výslechu. Ani v avizované lhůtě ani později žalovaný žádné vyjádření ke znaleckému posudku nepodal, žádný návrh ve vztahu ke znalci nenavrhl, proto soud k dalšímu jednání znalce nepředvolal, když písemný znalecký posudek považoval za dostatečný bez nutnosti vysvětlení.

24. Před jednáním žalovaný založil do spisu zprávy prokazující jeho osobní a majetkové poměry, a to darovací smlouvu ze dne 1. 10. 2022, vyúčtování O2 služeb za období od 8. 2. do 7. 3. 2022, Dohodu o změně Pracovní smlouvy ze dne 2. 1. 2018 ze dne 13. 4. 2022, Rozpis zálohově hrazených nákladů a rozhodnutí Úřadu práce ČR o dávkách vyplácených jeho družce a rozsudek Okresního soudu v Kladně č. j. [číslo jednací] ze dne 11. 6. 2021 V písemném podání uvedl, že tyto listiny prokazují, že v době od ledna 2022 do září 2022 dosahoval průměrného čistého měsíčního výdělku 28 500 Kč, jeho hodinová mzda činí 148 Kč, podle rozhodnutí soudu hradí výživné na své nezletilé děti [jméno] a [jméno] ve výši celkem 8 000 Kč měsíčně, splácí úvěr na bydlení ve výši 10 500 Kč měsíčně (a tento bude splácet ještě 7 let), splácí úvěr Air Bance, a.s. splátkou 3 000 Kč měsíčně, když tento si vzal na úhradu dluhů spojených s trestním řízením a regresy ve věci, která je předmětem i tohoto řízení. Uvedl dále, že spolu s družkou hradí svým rodičům jako podíl na nákladech na bydlení v domě rodičů částku 8 000 Kč měsíčně a částkou 3 000 Kč měsíčně přispívá na dopravu do zaměstnání. Spolu se svou družkou splácí částku 5 500 Kč na vozidlo používané k dopravě zdravotně postiženého syna své družky.

25. Z Potvrzení Müller- Technik CZ, s.r.o. ze dne 21. 8. 2018 soud zjistil, že žalobkyně byla u této společnosti v pracovním poměru od 1. 7. 2015 do 30. 6. 2017. Za období od července 2016 do září 2016 dosahovala průměrného hrubého měsíčního výdělku 77 901 Kč, její průměrný čistý měsíční příjem za uvedené období činil 55 741 Kč.

26. Z Potvrzení Müller- Technik CZ s.r.o. ze dne 25. 5. 2017 soud zjistil, že žalobkyně byla v dočasné pracovní neschopnosti od 1. 10. 2016 do 21. 12. 2016, její průměrný hodinový hrubý výdělek v rozhodném období před vznikem pracovní neschopnosti byl 447,77 Kč. Průměrný denní hrubý výdělek byl 3 583,27 Kč. Žalobkyně zameškala 58 kalendářních dnů, kdy mzda za těchto 58 kalendářních dnů činí 207 830 Kč. Za dobu dočasné pracovní neschopnosti v uvedeném období zaměstnavatel na náhradě mzdy vyplatil žalobkyni 6 941 Kč Nemocenské dávky vyplacené žalobkyni Okresní správou sociální zabezpečení Kladno za stejné období činily 28 356 Kč.

27. Z lékařských zpráv Oblastní nemocnice Kladno, Rehabilitační Nemocnice Beroun, potvrzení MUDr. Malcové, potvrzení MUDr. Ektilaha, výpisu společnosti DENTKOMPLEX s.r.o. a protokolů Policie České republiky, oddělení obecné kriminality v Kladně o výslechu svědka vzal soud za prokázané, že žalobkyně cestovala (musela si zajistit odvoz) ze svého bydliště ve [obec] v souvislosti s ošetřením, léčbou, rehabilitacemi a výslechy do Nemocnice v Kladně dne 2. 10. 2016, do RNB – Rehabilitační nemocnice v Berouně ve dnech 7. 10. 2016, 21. 10. 2016, 15. 11. 2016, 21. 11. 2016, 29. 11. 2016, 1. 12. 2016, 6. 12. 2016, 8. 12. 2016, 20. 12. 2016, 22. 12. 2016, 20. 6. 2017, k praktické lékařce MUDr. Malcové do EUC kliniky v Kladně ve dnech 3. 10. 2016, 19. 10. 2016, 31. 10. 2016, 23. 11. 2016, 14. 12. 2016 a 21. 12. 2016, k MUDr. Hasanu Ektilahovi v Kladně ve dnech 3. 10. 2016, 14. 11. 2016, 16. 11. 2016 a 18. 11. 2016, do Dentkomplex s.r.o. ve Slaném na stomatologii ve dnech 21. 3. 2017, 27. 4. 2017, 2. 5. 2017, 15. 5. 2017, 22. 6. 2017, 24. 7. 2017, 7. 8. 2017, 14. 8. 2017, 16. 10. 2017 a 30. 10. 2017, do Dentkomplex s.r.o. ve Slaném na dentální hygienu ve dnech 13. 6. 2017, 19. 8. 2017, 30. 10. 2017, 18. 4. 2018, 11. 7. 2019, 11. 12. 2019, 12. 5. 2020 a 13. 10. 2020, a na Policii ČR ve Slaném ve dnech 8. 6. 2017 a 9. 11. 2017 Celkem tak bylo najeto 1617 km.

28. Z potvrzení DENTKOMPLEX s.r.o. ze dne 29. 1. 2018 vzal soud za prokázané, že žalobkyně za implantát, štěp, augmentaci, modelační korunku, celokeramickou korunku a vhojovací váleček uhradila celkem 33 640 Kč.

29. Z pokladních dokladů potvrzených Dentkomplex s.r.o. a MUDr. Hasanem Ektilahem vzal soud za prokázané, že žalobkyně uhradila za stomatologickou konzultaci dne 21. 3. 2017 částku 490 Kč, za dentální hygienu a pomůcky dne 13. 6. 2017 částku 1 040 Kč, za dentální nitě na implantáty dne 8. 1. 2018 částku 410 Kč, za 2xfotokompozit dne 14. 10. 2016 částku 1 200 Kč a za mezerník dne 18. 11. 2016 částku 2 600 Kč.

30. Z faktury [číslo] [variabilní symbol] vystavené dne 5. 2. 2018 soud zjistil, že MUDr. Lucií Laclovou byla touto fakturou předepsána úhrada za znalecké úkony ve výši 20 000 Kč na účet č. [bankovní účet].

31. Z potvrzení MONETA Money Bank ze dne 15. a 16. 8. 2020 vzal soud za prokázané, že na účet č. [bankovní účet] byla z účtu žalobkyně dne 18. 6. 2018 odepsána částka 10 000 Kč a dne 4. 10. 2018 částka 10 000 Kč.

32. Z pokladních dokladů z Lékárny na Náměstí ve Stochově, Lékárny FORMICA v Kladně a Zdravotnických potřeb MEDICA v Kladně vzal soud za prokázané, že dne 21. 10. 2016 byly zakoupeny a zaplaceny léky Voltaren forte gel a Ibalgin za celkem 325 Kč, dne 6. 10. 2016 léky za celkem 674 Kč a dne 6. 10. 2016 ortéza na paži za 270 Kč.

33. Z účtenky [číslo] – parkovacího lístku JESSENIA a.s. Rehabilitační nemocnice Beroun soud zjistil, že dne 7. 10.2016 bylo uhrazeno parkovné ve výši 150 Kč.

34. Z výpisu z účtu MONETA Money Bank ze dne 11. 9. 2020 vzal soud za prokázané, že na účet žalobkyně byla dne 29. 11. 2018 připsána částka od ČSSZ ve výši 28 356 Kč jako doplatek za období 1. 10. až 21. 12. 2016.

35. K provedení dalších důkazů soud nepřikročil, když na původně navrženém výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] žalobkyně již nadále netrvala. Pokud jde výslech znalce Strnada, žalovaný ve lhůtě stanovené mu soudem tento nenavrhl, učinil tak až v závěru řízení po poučení podle § 119a o.s.ř. a dále v závěrečném návrhu, kdy namítl především formální nedostatky znaleckého posudku. Soud shledal posudek vyhovujícím, závěry znalce dostatečně zdůvodněnými, logickými a korespondujícími i s dalšími skutkovými zjištěními z dalších v řízení provedených důkazů. Žalovaný v závěru řízení ještě navrhl výslech své družky [jméno] [příjmení], kdy tato měla vidět žalobkyni při jízdě na motocyklu a měla vidět žalobkyni rozvážet letáky. K návrhu tohoto důkazu žalobkyně před soudem znovu zopakovala, že ji skutečně nikdo na motorce vidět nemohl, neboť motorku od úrazu neřídila, byť by si to velmi přála, mohl ji někdo vidět za synem na motorce, neboť tento ji párkrát na motorce vezl, a také někdo mohl vidět jejího syna (v černém oblečení, černé helmě, jakou má i ona), jak zajíždí na motorce k ní domů, na její pozemek, neboť syn má tři motorky a skutečně k ní jezdí. Závěrem žalobkyně uvedla, že možná, ale opravdu možná do budoucna zvažuje, že by si pořídila nějaký slabší skútr. Po vyhodnocení návrhu žalovaného na doplnění dokazování a vyjádření žalobkyně k tomuto návrhu soud již výslech družky žalovaného neprovedl, když dospěl k závěru, že tento výslech by nemohl zvrátit či změnit rozhodnutí ve věci.

36. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

37. Podle § 2951 odst. 1 a 2 o.z., škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečné účinné odčinění způsobené újmy.

38. Podle § 2953 odst. 1 o.z., z důvodů zvláštního zřetele hodný soud náhradu škody přiměřeně sníží. Vezme přitom zřetel zejména na to, jak ke škodě došlo, k osobním a majetkovým poměrům člověka, který škodu způsobil a odpovídá za ni, jakož i k poměrům poškozeného. Náhradu nelze snížit, byla-li škoda způsobena úmyslně.

39. Podle § 2956 o.z., vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil, jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

40. Podle § 81 odst. 1 a 2 o.z., chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

41. Podle § 2957 o.z., způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.

42. Podle § 2958 o.z., při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy, vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

43. Při stanovení výše náhrady za bolest je výklad § 2958 o.z., založený na posouzení podle Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví uveřejněné pod číslem 63/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek způsobilým a vhodným přístupem k naplnění zákonného principu slušnosti i požadavku legitimního očekávání. Soud k objektivizaci bolestného zpravidla na základě posudku znalce z oboru zdravotnictví, odvětví hodnocení míry bolesti a funkčních schopností při újmách na zdraví, zjistí bodové hodnocení bolesti stanovené podle části B Metodiky. Pro určení výše náhrady výsledný bodový součet vynásobí částkou odpovídající hodnotě jednoho bodu, která činí jedno procento hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikl nárok (vznikla bolest). Tím soud vyčíslí základní náhradu, kterou do výsledné podoby zpravidla upraví zvýšením či snížením (modifikací) podle konkrétních okolností případu s využitím zákonem stanovených (§ 2957 o.z.) a soudní praxí dovozených hledisek (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2022 sp. zn. 25Cdo 2207/2020).

44. Podle § 609 věta prvá o.z., nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

45. Podle § 610 odst. 1 o.z., k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

46. Podle § 619 odst. 1 a 2 o.z., jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

47. Podle § 620 odst. 1 o.z., okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

48. Podle § 636 odst. 1 a 2 o.z., právo na náhradu škody nebo jiné újmy se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla. Byla-li škoda nebo újma způsobena úmyslně, promlčí se právo na její náhradu nejpozději za patnáct let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla. To platí i v případě vzniku škody nebo újmy porušením povinnosti v důsledku úplatkářství spočívajícího v nabídce, slibu nebo dání úplatku jiným než poškozeným neb o v přímém či nepřímém vyžádání úplatku od poškozeného.

49. Podle § 2962 odst. 1 o.z., náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného se hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku emoci či úrazu podle jiného právního předpisu.

50. Podle § 1968 věta prvá o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

51. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

52. Podle § 135 odst. 1 o.s.ř., soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu. Soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.

53. V daném případě na základě shora vyjmenovaných důkazy, na základě jejich hodnocení ve smyslu § 132 o.s.ř., soud dospěl k závěru, že nároky uplatněné žalobkyní v žalobě jsou důvodné, neboť v řízení bylo prokázáno naplnění všech základních předpokladů pro vznik povinnosti žalovaného nahradit žalobkyni škodu způsobenou jí protiprávním jednáním, kterého se vůči ní dopustil. Za zločin těžkého ublížení na zdraví dle § 145 odst. 1 tr. zákoníku, a přečin výtržnictví dle § 358 odst. 1 tr. zákoníku byl žalovaný pravomocně odsouzen v trestním řízení. A takové jednání je nutno vždy jako protiprávní posuzovat i v řízení občanskoprávním při prokazování občanskoprávní odpovědnosti. Soud v občanskoprávním řízení je výrokem o vině v řízení trestním vázán, a to, pokud jde o znaky skutkové podstaty trestného činu, v celém rozsahu. V občanskoprávním řízení může soud sám řešit společnou odpovědnost více škůdců, spoluzavinění poškozeného i rozsah a výši škody, popřípadě by nebyl vázán ani zprošťujícím rozsudkem v trestním řízení, zastavením trestního stíhání nebo výší škody, pokud by tato byla v rozhodnutí soudu v trestním řízení vyčíslena. Z uvedených důvodů soud vzal za prokázané a dospěl k závěru, že žalovaný dne 1. 10. 2016 ve Stochově v prostorách baru U Dubu porušil právní povinnost (jednal protiprávně), když žalobkyni nejdříve slovně a fyzicky napadl, udeřil ji do obličeje a následně ji strčil takovou silou, že žalobkyně spadla ze schodiště na chodník a v důsledku pádu utrpěla zranění – vykloubení levého předloktí v loketním kloubu směrem vzad, podkožní krevní výron a oděrky na dolním rtu a na bradě, na pravé ruce, otok horního rtu, vylomení prvního zubu vpravo nahoře a oděrky v žaludeční krajině. Tím žalobkyni v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalovaného vznikla škoda, kterou žalobkyně vyčíslila a se svým nárokem se připojila jako poškozená v trestním řízení. Vůči žalovanému jí v trestním řízení náhrada škody přiznána nebyla, s celým svým nárokem v tomto směru byla odkázána na občanskoprávní řízení a žalobkyně občanskoprávní žalobu v zákonné lhůtě podala (její nárok nebyl promlčen, a to ani dodatečným rozšířením žaloby na základě závěrů znaleckého posudku). Žalovaný v průběhu celého řízení namítal spoluzavinění žalobkyně. A soud se jím zabýval. Nicméně skutečnost, že žalobkyně se v baru dostala do nejdříve slovního a poté i fyzického konfliktu s [jméno] [příjmení], nelze hodnotit jako jednu z příčin, která ke zranění žalobkyně vedla. Jak vypověděla žalobkyně, ale vyplynulo to i z dalších důkazů, pokud by se žalovaný do konfliktu žen nevmísil, obě by pravděpodobně konflikt ukončily samy. I kdyby však přece jen mělo být k okolnostem hádky žen přihlédnuto, pak z výpovědi [jméno] [příjmení] a nepřímo i svědkyně [příjmení] (a výpovědi žalobkyně), že to byla nejdříve [jméno] [příjmení], která rozbila žalobkyni mobil. Pravděpodobnějším možným spoluzaviněním žalobkyně se však jevila její opilost v době, kdy ji žalovaný ze schodů strčil. Bylo prokázáno, že žalobkyně v baru popíjela alkohol, při ošetření v nemocnici jí bylo naměřeno 2,2 promile alkoholu. Z žádných lékařských zpráv však nevyplynulo, že by žalobkyně byla alkoholem ovlivněna natolik, že by nemohla být bez dalšího propuštěna do domácího léčení, že by nebyla schopna s lékaři komunikovat, že by jim nebyla schopna poskytnout validní informace, přijmout od nich potřebná vysvětlení a poučení. Také z výpovědi svědkyně [příjmení] vyplynulo, že žalobkyně sice„ napitá“ byla, ale chovala se více méně běžně, normálně komunikovala, nemotala se. Zásadně se pak otázkou možného podílu alkoholu u žalobkyně na následcích jejího poranění zabýval znalec MUDr. Strnad ve svém znaleckém posudku (viz shora), který žádný jiný důvod poškození zdraví žalobkyně, než popsané napadení fyzickou silou (strčení žalovaným) neshledal. I znalkyně MUDr. Plocková–Tatičová ve svém posudku z 20. 11. 2016 podrobně rozebrala vznik poranění žalobkyně. Tedy, že k němu došlo v důsledku nekontrolovaného urychleného pádu ze schodiště o sedmi stupních po prudkém sražení jinou osobou s tím, že intenzitu dopadu v konečné fázi zmírnila sama žalobkyně, a to tak, že přepažila horní končetiny ohnuté v loketních kloubech. Ostatně proto se výsledná energie dopadu projevila při vzniku poranění levého předloktí. Znalkyně uvedla výslovně, že pokud by za dané situace nebyl plošný dopad těla žalobkyni zmírněn, mohlo dojít ke vzniku dalších fatálnějších poranění (viz výše). I tato skutečnost nasvědčí tomu, že žalobkyně byla náhled nad svým jednáním v tom smyslu, že se na vzniku svých zranění nijak nespolupodílela a tedy je ani nespoluzavinila. Soud žádné spoluzavinění žalobkyně neshledal. Co se týče vyčíslení jednotlivých nároků. Stran bolestného a ztížení společenského uplatnění: Je pravda, že posudek MUDr. Laclové, který nenechal vypracovat soud, ale tento k důkazu předložila žalobkyně, si znalkyně při své výpovědi u soudu dostatečně neobhájila. Zejména okolnosti vlastního vyšetření žalobkyně se nezdály být přesvědčivé. Proto soud přikročil k ustanovení znalce MUDr. Strnada, jemuž ve znaleckém úkolu zadal, aby sám poškození zdraví s trvalými následky ohodnotil a zároveň v uvedeném rozsahu předchozí posudky přezkoumal. Další revizní znalecký posudek či nový posudek k otázce míry opilosti žalobkyně v době vzniku škody soud nenařídil, neboť závěry v řízení vypracovaného posudku shledal objektivní, logické, dostatečně vypovídající o míře bolesti a spolu s dalšími provedenými důkazy také o důsledcích poškození zdraví pro další život žalobkyně, pro uspokojování jejích životních a společenských potřeb, o jejím, v tomto směru již trvalých omezení. Bolestné znalec MUDr. Strnad ohodnotil 177 body, které se rovnají částce 46 846,59 Kč (177 x 264,67 Kč). Výši ztížení společenského uplatnění pak dle Metodiky vyčíslil částkou 483 282 Kč. Omezení schopnosti žalobkyně uplatnit se v oblastech osobní hygieny, péči o domácnost, zahradních pracích, sportování, nošení a zvedání břemen, spánku a dalších činnostech zjištěné a popsané všemi znalci (s přihlédnutím k době, kdy jejich znalecké posudky byly vypracovány) korespondují nejen s výpovědí žalobkyně jako účastnice řízení, s demonstrací omezení pohybu, kterou při jednání předvedla, ale jsou v souladu i tím, co vypověděl před soudem svědek [jméno] [příjmení]. Na náhradě ušlé mzdy žalobkyně původně požadovala částku 114 190 Kč, tuto omezila o 28 856 Kč. Dílčí nárok ve výši 85 834 Kč shledal soud v souladu s vyčíslením a podklady – potvrzením zaměstnavatele a České správy sociálního zabezpečení. Jedná se o nárok, který, co do jeho vyčíslení žalovaný učinil nesporným. Obdobně u nákladů spojených s léčením žalobkyně doložila řádně listinami výdaje za ošetření, zubní náhradu a plombu u MUDr. Ektilaha, výdaje za konzultaci a zubní implantát u společnosti Dentkomplex s.r.o., výdaje za hygienické pomůcky za léky a pomůcky v souvislosti se zraněním ruky a zaplacené parkovné i cesty osobním automobilem do nemocnic, na rehabilitace a k výslechům. Tyto celkové náklady původně uplatněné žalobou ve výši 50 500 Kč byly poníženy o 2 701 Kč a příslušného úroku z prodlení, kdy účastníci shodně učinili nespornou částku 7 000 Kč (namísto částky 9 701 Kč) jako výdaj na pohonné hmoty, eventuálně amortizaci vozidla právě v souvislosti cest uskutečněných v souvislosti s léčením. I přesto, že řízení bylo k návrhu žalobkyně a se souhlasem žalovaného co do částky 2 701 Kč pravomocně zastaveno, žalobkyně znovu v závěrečném návrhu požadovala tyto náklady spojené s léčením v původní výši, to je ve výši 50 500 Kč Částku 2 071 Kč tak soud žalobkyni nepřiznal. A nepřiznal jí ani částku 3 000 Kč a úrok z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od 8. 2. 2018 do zaplacení, neboť žalobkyně v závěru řízení rozšířila žalobu s poukazem na závěry revizního znaleckého posudku, pokud jde o bolestné o 14 027,59 Kč (to je z původních 32 819 Kč na 46 846,59 Kč) a pokud jde o ztížení společenského uplatnění o 32 012 Kč (to je z původních 454 270 Kč na částku na částku 486 282 Kč), a soud změnu žaloby v navrženém rozsahu připustil. Soud se domnívá, že žalobkyně se v návrhu na rozšíření žaloby při psaní přehlédla, neboť znalec ztížení společenského uplatnění vyčíslil částkou 483 282 Kč, a soud ztížení společenského uplatnění žalobkyni přiznal v této výši, nikoli ve výši o 3 000 Kč vyšší. Jako důvodný soud shledal i nárok žalobkyně na úhradu nákladů za znalecký posudek MUDr. Laclové, který byl jedním z podkladů pro rozhodnutí ve věci. Žalobkyně prokázala, že tuto částku za znalecký posudek vynaložila a výši částky soud shledal přiměřenou. Celkem tak žalobkyni byla přiznána částka 683 761,59 Kč plus zákonný úrok z prodlení z této částky od 8. 2. 2018 do zaplacení, a zákonný úrok z prodlení z částky 28 356 od 8. 2. 2018 do 28. 11. 2018, kdy tato částka byla žalobkyni v průběhu řízení zaplacena (a řízení ohledně této částky bylo zastaveno). Úroky z prodlení žalobkyně požadovala v zákonem stanovené výši, žalovaný se bezesporu s plněním peněžitého dluhu do prodlení dostal. Pro zaplacení částky soud žalovanému stanovil lhůtu tří měsíců od právní moci rozsudku. Žalovaný sice poukazoval v řízení na své osobní a majetkové poměry, nicméně splátky ve výši 4 000 Kč měsíčně soud vzhledem k přiznané výši náhrady škody a újmy nemohl v žádném případě akceptovat, neboť by to bylo v příkrém rozporu se zájmy žalobkyně.

54. Podle § 142 odst. 3 o.s.ř., i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.

55. Podle výše citovaného ustanovení soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení žalobkyni, a to náhradu ve výši nákladů na právní zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu v platném znění sestávající z odměny, paušálních náhrad, cestovného, náhrad za ztrátu času plus 21 % DPH, protože právní zástupce žalobkyně je jejím plátcem. Celkové náklady řízení, které žalobkyně v závěrečném návrhu specifikovala a vyčíslila ve výši 328 033,42 Kč, soud přepočítal, kdy některé dílčí uplatněné úkony nekorespondují se spisem či se tarifní hodnota toho kterého úkonu liší. Odměna za právní zastoupení byla přiznána za 20 úkonů právní služby, konkrétně za 10 úkonů po 11 020 Kč (z částky 671 779 Kč) za přípravu a převzetí věci, podanou žalobu, účast na jednání dne 28. 8. 2018, písemné vyjádření spojené s návrhem na pokračování v řízení z 21. 4. 2020, poradu s klientkou dne 14. 8. 2020, účast na jednání dne 17. 8. 2020 (dva úkony), písemné doplnění a částečné zpětvzetí ze dne 13. 11. 2020 a účast na jednání dne 25. 11. 2020 (dva úkony), dále za 5 úkonů po 10 900 Kč (z částky 643 423 Kč) za poradu s klientkou dne 1. 6. 2021, účast na jednání dne 2. 6. 2021 (dva úkony), účast na jednání dne 15. 9. 2021 (dva úkony), dále za 1 úkon po 10 900 Kč (z částky 640 722 Kč) za písemné rozšíření žaloby ze dne 16. 8. 2022, a dále za 4 úkony po 11 060 Kč (z částky 686 761,59 Kč) za účast na jednání dne 10. 10. 2022 (dva úkony), písemný závěrečný návrh ze dne 19. 10. 2022 a účast na jednání dne 16. 11. 2022. Odměna za právní zastoupení tak činí 219 840 Kč, 20 paušálních náhrad po 300 Kč činí 6 000 Kč, 21 % DPH z částky 225 840 Kč (219 840 + 6 000) činí 47 426,40 Kč, to je celkem 273 266,40 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za písemné doplnění tvrzení žalobkyně ze dne 13. 3. 2019, neboť povinnost řádně tvrdit rozhodné skutečnosti měla žalobkyně již v žalobě, navíc doplnění ze dne 13. 3. 2019 obsahovalo víceméně jen sdělení soudu, že žalobkyně má tvrzení v žalobě za dostatečná. Soud nepřiznal žalobkyni také odměnu za písemné podání ze dne 28. 1. 2022, kterým žalobkyně navrhla, aby se znalec vyjádřil, zda je schopen na otázky zadané mu soudem odpovědět. V neposlední řadě soud nepřiznal žalobkyni odměnu za předžalobní výzvu, když v řízení žalobkyně nedoložila řádně, že tuto žalovanému před podáním žaloby zaslala. Žalobkyně ji sice písemně v žalobě jako přikládaný důkaz označila, k žalobě však připojena nebyla, nevyplývá to ani ze záznamu o ověření elektronického podání (žaloby) na elektronickou podatelnu soudu. Žalobkyně s ohledem na ústní odůvodnění rozsudku vyhlášeného při jednání dne 16. 11. 2022 následně do spisu 21. 11. 2022 výzvu zaslala, tuto soud však již nemohl při rozhodování o nákladech řízení zohlednit, navíc ani tak by nebylo prokázáno, že tato výzva skutečně žalovanému doručena byla. V této souvislosti však soud podává, že, byť odměnu za úkon – zaslání předžalobní výzvy jako náklad řízení žalobkyni nepřiznal, s ohledem na okolnosti případu (občanskoprávnímu řízení předcházející řízení trestní, ve kterém se žalobkyně s nárokem na náhradu škody a nemajetkové újmy připojila, žalovaný o tom pochopitelně věděl, i o tom, že následně se svým nárokem byla žalobkyně odkázána právě na občanskoprávní řízení) pokud jde o náklady řízení, přiznal je ve sporu úspěšné žalobkyni ve smyslu § 142a odst. 2 o.s.ř.. Kromě již výše specifikované částky nákladů řízení sestávající se z odměny za právní zastoupení, paušálních náhrad k jednotlivým úkonům právní služby a 21 % DPH, soud přiznal také náklady sestávající se z cestovného a náhrad za ztrátu času. Při výpočtu vycházel z údajů v technickém průkazu k vozidlu právního zástupce žalobkyně, to je z průměrné spotřeby 4,2 l /100 km, ceny nafty, sazby a počtu kilometrů, kdy cestovné k jednání 28. 8. 2019 (cena nafty 33,60, sazba 4,10) bylo přiznáno v částce 440, 896 Kč, cestovné k jednání 17. 8. 2020 a 25. 11. 2020 (cena nafty 31,80, sazba 4,20) bylo přiznáno v částce 2x 442, 848 Kč, cestovné k jednání 2. 6. 2021 a 15. 9. 2021 (cena nafty 27,20, sazba 4,40) bylo přiznáno v částce 2x 443, 396 Kč a cestovné k jednání 10. 10. 2022 a 16. 11. 2022 (cena nafty 47,10, sazba 4,70) bylo přiznáno v částce 2x 534, 256 Kč Celkem cestovné činí 3 281, 888 Kč, plus 7x náhrada ve výši 300 Kč (za 80 minut), to je 2 100 Kč, plus 21 % DPH z těchto částek ve výši 1 130, 196 Kč. Tedy cestovné a náhrady za ztrátu času včetně DPH činí celkem 6 512, 084 Kč. Výsledné náklady řízení proto byly žalobkyni přiznány ve výši 279 778 Kč. Také pro jejich zaplacení soud žalovanému poskytl lhůtu tří měsíců od právní moci rozsudku. Povinnost náhradu nákladů řízení uhradit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce soud žalovanému uložil podle § 149 odst. 1 o.s.ř..

56. V průběhu řízení vznikly státu náklady v podobě znalečného. Při jednání dne 2. 6. 2021 byla jako znalkyně vyslechnuta MUDr. Lucie Laclová, které za přípravu a účast na jednání byla přiznána odměna za 4 hodiny práce po 450 Kč, náhrada hotových výdajů (cestovného) 1 965 Kč a náhrada za ztrátu času 800 Kč, tedy celkem částka 4 565 Kč. V řízení byl vypracován znalecký posudek, který byl podkladem pro rozhodnutí, záloha na vypracování znaleckého posudku nebyla soudem předepsána, za znalecký posudek byla znalci MUDr. Robinu Strnadovi přiznána odměna za 25 hodin práce po 450 Kč, tedy celkem částka 11 250 Kč. Celkově tak vznikly státu náklady ve výši 15 815 Kč, podle § 148 odst. 1 o.s.ř. a výsledku sporu byla povinnost uhradit tyto náklady ČR – Okresnímu soudu v Kladně uložena žalovanému, a to do tří měsíců od právní moci rozsudku.

57. Protože žalobkyně byla osvobozena od poplatku z žaloby podle § 11 odst. 2 písm. q) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 34 188,50 Kč podle výsledku sporu přešla na žalovaného. S přihlédnutím k výši poplatku a dalším povinnostem uloženým žalovanému tímto rozhodnutím soud i pro zaplacení soudního poplatku poskytl žalovanému delší než třídenní zákonnou lhůtu, a to lhůtu tří měsíců od právní moci rozsudku.