11 C 100/2021 - 151
Citované zákony (16)
- Ústava Československé republiky, 150/1948 Sb. — § 149
- o finančním hospodaření národních výborů, 279/1949 Sb. — § 29 § 31
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 96 odst. 1 § 96 odst. 2 § 142 odst. 1 § 146 odst. 2 § 149 odst. 1 § 160 odst. 1
- České národní rady o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, 172/1991 Sb. — § 1 odst. 1
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 odst. 1 § 6 odst. 1 § 7 § 13 odst. 4
- o obcích (obecní zřízení), 128/2000 Sb. — § 68 odst. 1
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 13
Rubrum
Obvodní soud pro Prahu [Anonymizováno] rozhodl soudkyní [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve věci žalobkyně: [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] [Anonymizováno] [Adresa zainteresované společnosti 0/0] [Anonymizováno] [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalované: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Anonymizováno] [Adresa zainteresované osoby 0/0] [Anonymizováno] [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] o 400 000 Kč s příslušenstvím takto:
Výrok
I. Řízení se co do částky [částka] s příslušenstvím zastavuje.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby byla žalované uložena povinnost žalobkyni zaplatit částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [Anonymizováno] [Anonymizováno] žalované.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala toho, aby soud uložil žalované povinnost uhradit jí částku [částka] s příslušenstvím jako bezdůvodné obohacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná užívá pozemek parc. č. [hodnota], jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], a pozemek parc. č. [hodnota], to vše v k. ú. [adresa], obec [adresa] (dále jen „nemovitosti“ či „pozemky“) bez právního důvodu, neboť žalobkyně je od [datum] vlastníkem těchto nemovitostí. Vlastnické právo k pozemkům přešlo na žalobkyni dle zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí (dále jen „o přechodu majetku do vlastnictví obcí“), neboť byly splněny veškeré podmínky ustanovení § 1 odst. 1 zákona. Žalobkyně požaduje po žalované částku [částka] za období od [datum] od [datum], kdy nemovitosti žalovaná užívala bez právního důvodu, jako bezdůvodné obohacení odpovídající výši obvyklého nájemného se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně opodstatněnost žaloby opírala o právní názor, který zaujal odvolací soud v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Zde probíhalo řízení mezi týmiž účastníky o určení vlastnického práva žalobkyně ke stavbě č. p. [Anonymizováno], která je součástí pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], obec [adresa]. Odvolací soud svým rozsudkem ze dne [datum], č.j. [spisová značka], sice potvrdil zamítavý rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], ve vztahu ke stavbě, avšak v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že žalobkyně je vlastníkem předmětného pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa], obec [adresa]. Žalobkyně má tak za to, že zdejší soud by měl závěry rozsudku [Anonymizováno] soudu v Praze ve věci sp. zn. [spisová značka] převzít při posouzení předběžné otázky vlastnického práva k pozemkům, rozhodnout v intencích tohoto rozhodnutí a požadovanou částku za užívání pozemků žalovanou bez právního důvodu žalobkyni přiznat.
2. Žalovaná na svou obranu vznesla námitku nedostatku aktivní legitimace žalobkyně, s odůvodněním, že žalobkyně nesplnila zákonné požadavky pro nabytí vlastnictví k předmětným nemovitostem dle zákona č. 172/1991 Sb. Podmínky dle zákona o přechodu majetku do vlastnictví obcí nebyly splněny kumulativně, přičemž nesplnění, byť i jedné z podmínek, zabránilo přechodu vlastnického práva na žalobkyni. Žalovaná dále poukázala na to, že v obdobných sporech iniciovaných žalobkyní týkajících se pozemků ve stejné lokalitě soudy zastávají názor, že žalobkyně fakticky s pozemky nehospodařila a z důvodu nesplnění této podmínky na ni nepřešlo vlastnické právo dle zákona o přechodu majetku do vlastnictví obcí. Žalovaná je tak vlastníkem předmětných nemovitostí. Žalovaná navrhla zamítnout žalobu s odkazem na pravomocná rozhodnutí soudů v obdobných sporech, kdy opakovaně bylo konstatováno, že na žalobkyni nepřešlo vlastnické právo k pozemkům (ve stejné lokalitě jako v této věci), neboť chyběla jedna z podmínek pro přechod vlastnického práva, a to faktické užívání pozemků žalobkyní (např.: rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [Anonymizováno] [Anonymizováno] č. j. [spisová značka], č. j. [spisová značka], č. j. [spisová značka], č. j. [spisová značka] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] sp. zn. [Anonymizováno].[Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], sp. zn. [Anonymizováno].[Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]).
3. Mezi stranami je sporné, zda je žalobkyně aktivně legitimována k podání žaloby, respektive zda žalobkyně byla v rozhodné době vlastníkem předmětných pozemků a může žádat po žalované bezdůvodné obohacení za jejich užívání.
4. Soud po provedeném dokazování učinil tyto skutkové závěry: Z listin ze spisu sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že ve dnech 26. a [datum] byla mezi [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], jménem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] jako majitelem [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa], a družstvem uzavřena Smlouva o stavebním právu, jíž byl pozemek [Anonymizováno] [Anonymizováno] č. kat. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v [adresa] na dobu 80 let od zaknihování (pozn. do [datum]) zatížen stavebním právem ve prospěch družstva. Za zřízení stavebního práva bylo ve prospěch [Anonymizováno] [Anonymizováno] sjednáno roční pachtovné (stavební činže) ve výši [částka], splatné vždy každého prvního měsíce čtvrtletí každého roku s možností zvýšení každých 10 let o 10 %. Tato povinnost byla sjednána jako věcné břemeno. Po ukončení stavebního práva uplynutím doby měly veškeré stavby připadnout do vlastnictví [Anonymizováno] fondu (Smlouva o stavebním právu ze dne 26. a [datum], zpráva [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum] a zápis z jednání ze dne [datum]). Dne [datum] byla mezi družstvem a manželi [jméno FO] a [jméno FO] za souhlasu [Anonymizováno] [Anonymizováno] uzavřena postupní smlouva, na základě, které bylo stavební právo podle Smlouvy o stavebním právu ze dne 26 a [datum] převedeno na manžele [jméno FO]. Ti se namísto družstva zavázali mj. k tomu, že budou společně a nerozdílně s dalšími osobami oprávněnými ze stavebního práva po zbývající dobu trvání stavebního práva platit pachtovní činži [částka] ročně (postupní smlouva ze dne [datum]). Země [adresa] s převodem stavebního práva vyslovila souhlas pod podmínkou, že nabyvatelé převezmou veškeré povinnosti stanovené pro družstvo podle uvedené smlouvy o stavebním právu uzavřené mezi ní a uvedeným družstvem. Současný pozemek parc. č. [hodnota] s domem č. p. [Anonymizováno] a zahradou parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] představuje část původního pozemku č. kat. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v [adresa] (výpis z pozemkové knihy, vložka č. [hodnota] - Statky úřadu [Anonymizováno] [Anonymizováno], knihovní vložky č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], kopie mapy pozemkového katastru). Rozhodnutím státního notářství ze dne [datum] nabyla dědictví po [jméno FO][Anonymizováno][Anonymizováno] paní [jméno FO]. Podle tohoto usnesení bylo dne [datum] zapsáno do knihovní vložky stavebního práva „vlastnické právo pro [jméno FO]“ a současně byl podle tohoto usnesení vložen i převod stavebního práva na [jméno FO]. Rozhodnutím státního notářství ze dne [datum] pak bylo potvrzeno nabytí vlastnického práva k domu č. p. [Anonymizováno] k. ú. [adresa] pro dědice [jméno FO], a to [jméno FO] a [jméno FO], které dne [datum] s manželi [jméno FO] a [Jméno zainteresované osoby 0/0] uzavřely kupní smlouvu, na základě které manželé [jméno FO] nabyli do bezpodílového spoluvlastnictví právo k domu č. p. [Anonymizováno] v k. ú [adresa], postaveného právem stavby na pozemcích družstva č. parc. [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Na základě dohody dědiců pak vlastnické právo k budově č. p. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] připadlo po smrti [jméno FO] paní [Jméno zainteresované osoby 0/0]. Na základě tohoto rozhodnutí je žalovaná v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník domu č. p. [Anonymizováno] na pozemku par. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] (rozhodnutí Státního notářství I. ze dne [datum], rozhodnutí Státního notářství pro [adresa] ze dne [datum] č. j. [spisová značka], notářský zápis Státního notářství pro [adresa] ze dne [datum], usnesení [Anonymizováno] [Anonymizováno] pro prahu [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], [Anonymizováno] [Anonymizováno] a zpráva katastrálního úřadu ze dne [datum] a ze dne [datum]). V katastru nemovitostí je zapsáno rovněž právo stavby pro období od [datum] do [datum] jako oprávnění pro stavbu č. p. [Anonymizováno] k pozemkům parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] a dále předkupní právo pro žalobce ke stavbě č. p. [Anonymizováno]. K datu [datum] (pozn. účinnost zákona č. 172/1991 Sb.) byly v katastru nemovitostí předmětné pozemky evidovány na [Anonymizováno]. [Anonymizováno] - [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. Z [Anonymizováno] č. [hodnota] obec [adresa] [Anonymizováno], se podává, že se jedná o ručně vedený list - vlastnictví [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], obec [adresa] [Anonymizováno]. Na straně č. [hodnota] jsou zapsány předmětné pozemky v oddíle s nadpisem „[Anonymizováno] [Anonymizováno]“. Dne [datum] žalobkyně [Anonymizováno] úřadu ohlásila přechod vlastnického práva mj. i k předmětnému pozemku. Na základě této žádosti je v katastru nemovitostí jako vlastník předmětného pozemku vedena žalobkyně s tím, že pozemek je zatížen právem stavby a předkupním právem. Dne [datum] požádali manželé [jméno FO] na základě výzvy [Anonymizováno] [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] o vyjádření ke stavební úpravě podkroví v domu č. p. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. Odbor výstavby [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] se k této žádosti vyjádřil jako správce pozemků s právem stavby tak, že nemá námitek (žádost o přezkoumání rozhodnutí ze dne [datum], povolení ze dne [datum], žádost ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], formulář vyjádření ke stavebním úpravám uložen dne [datum], žádost ze dne [datum]). Dne [datum] se [jméno FO] a [Jméno zainteresované osoby 0/0] obrátili na stát, na žalobkyni a na katastrální úřad ve věci přepsání pozemků parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] v k. ú [adresa] na žalobkyni s tím, že se považují za vlastníky domu č. p. [Anonymizováno] a domnívají se, že se stali rovněž vlastníky uvedených pozemků. Svoji žádost odůvodnili mj. odkazem na právo stavby. Dne [datum] žalobkyně žalovanou informovala o zániku práva stavby s tím, že stavba č. p. [Anonymizováno] se tak stala součástí pozemku par. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], který je ve vlastnictví žalobkyně s tím, že budou činěny kroky k uvedení katastrálních zápisů do souladu se skutečným stavem. Dne [datum] žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě bezdůvodného obohacení za užívání pozemku par. č. [hodnota] včetně stavby a pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] (ohlášení přechodu vlastnického práva ze dne [datum], zpráva ze dne [datum], zpráva ze dne [datum] a [datum], pokladní doklad z [datum], zpráva ze dne [datum], zpráva ze dne [datum], rozhodnutí Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu ze dne [datum], předpis náhrady za faktické užívání pozemku parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] ze dne [datum], výzva k úhradě dlužné částky ze dne [datum] včetně doručenky).
5. Soud zamítl návrh na provedení důkazu znaleckými posudky, korespondencí mezi účastníky, ohledáním pozemků, výpisem z katastru nemovitostí č. [Anonymizováno] [Anonymizováno], snímkem z katastrální mapy, žádostí o poskytnutí informací a odpovědí žalobkyně Městské části [adresa], neboť tyto důkazy jsou pro posouzení věci nadbytečné.
6. Rozsudkem [Anonymizováno] soudu pro [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka] bylo rozhodnuto, že žalobkyně není vlastníkem stavby č.p. [Anonymizováno], jež je součástí pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], obec [adresa]. Rozhodnutí bylo potvrzeno rozsudkem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [spisová značka]. Obě shora uvedená rozhodnutí nabyla právní moci dne [datum]. Ve věci bylo podáno žalobkyní dovolání, o kterém rozhodl [Anonymizováno] [Anonymizováno] usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka], tak že dovolání odmítl. Žalobkyně podala i ústavní stížnost, kterou [Anonymizováno] [Anonymizováno] dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], odmítl. 7. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v rozsudku ze dne [datum], č.j. [spisová značka], bod [Anonymizováno]. odůvodnění však uvedl: „Odvolací soud tak dospěl k závěru, že žalobce je vlastníkem předmětného pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], obec [adresa]. Nepřisvědčil však odvolateli, že zánikem stavebního práva se stal vlastníkem předmětného domu.“ V bodě 26. pak upřesnil, že žalobkyně užívala předmětný pozemek prostřednictvím manželů [jméno FO], kdy s ohledem na zastavěnou nemovitost si nelze ani jiné faktické využití (reálné hospodaření) představit. K nevybírání pachtovného pak zaujal odvolací soud názor, že z nevyužití tohoto nevýznamného oprávnění nelze dovozovat žádný zásadní závěr (bod [Anonymizováno]. odůvodnění odvolacího rozsudku).
8. Na vztah účastníků soud aplikoval zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu vlastnického práva ze státu do vlastnictví obcí, neboť pro posouzení žaloby je podstatná otázka, zda se žalobkyně stala dle zákonných ustanovení vlastníkem pozemků, resp. zda na ni přešlo vlastnické právo k nim zákonem stanoveným způsobem.
9. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb.: „Do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí věci z vlastnictví [Anonymizováno] [Anonymizováno], k nimž ke dni [datum] příslušelo právo hospodaření národním výborům, jejichž práva a závazky přešly na obce a v [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] též na městské části, pokud obce a v [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] též městské části s těmito věcmi ke dni účinnosti tohoto zákona hospodařily.“ 10. Soud se tak nejprve zabýval jako otázkou předběžnou aktivní legitimací žalobkyně, resp. tím, zda se žalobkyně stala vlastníkem pozemků, č. parc. [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Pro přechod některých věcí z majetku státu do vlastnictví obcí musely být splněny kumulativně všechny tři podmínky uvedené v § 1 odst. 1 zák. č. 172/1991 Sb., viz nález Ústavního soudu ze dne [datum] ve věci sp. zn. [Anonymizováno]. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], konkrétně: 1. muselo jít o majetek, který ve stanovené době náležel [Anonymizováno] [Anonymizováno], 2. ke dni [datum] měl k tomuto majetku právo hospodaření právní předchůdce obce – národní výbor a za 3. s tímto majetkem obce ke dni [datum] hospodařily.
11. K prvé a druhé zákonné podmínce soud uvádí následující. Vlastnické právo k předmětným pozemkům a kontinuita jeho přechodu ze [právnická osoba] na právní nástupce vyplývá z § 9 odst. 2 zákona č. 126/1920 Sb., o zřízení župních a okresních úřadů v [Anonymizováno] [Anonymizováno], dle kterého jmění, fondy i závazky [právnická osoba] přešly do vlastnictví státu a do správy státní; dle § 149 ústavního zákona č. 150/1948 Sb., dle kterého byl vymezen národní majetek, který je zásadně v rukou státu s tím, že části národního majetku, které nejsou celostátního významu a slouží veskrze nebo převážně obyvatelstvu některého správního celku (obce, okresu, kraje), mohou být v rukou svazků lidové správy (komunální vlastnictví); dle ust. § 29 a § 31 zákona č. 279/1949 Sb., o finančním hospodaření národních výborů, správu národního majetku i majetku lidové správy převzaly národní výbory; byly povolány, aby udržovaly a zvelebovaly národní majetek svěřený do správy. [Anonymizováno] [Anonymizováno] mohl nemovitý národní majetek jemu svěřený i zcizit, zatížit nebo pronajmout/propachtovat. Dle ust. čl. 4 odst. 4 a čl. 7 úst. zákona č. 143/1968 Sb., o [Anonymizováno] [Anonymizováno] byl vlastnictvím [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] majetek ve státním vlastnictví, který sloužil k zabezpečování jejích úkolů v oblastech svěřených do její působnosti a vlastnictvím [Anonymizováno] [Anonymizováno] a vlastnictvím [Anonymizováno] [Anonymizováno] byl ostatní majetek ve [Anonymizováno] vlastnictví. Do působnosti [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] patřila zahraniční politika, uzavírání mezinárodních smluv s výjimkou těch, jejichž uzavírání patří do působnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno], zastupování [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v mezinárodních vztazích a rozhodování o otázkách války a míru, obrana a ekonomické zabezpečení obranyschopnosti [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] s výjimkou civilní ochrany obyvatelstva, měna, federální státní hmotné rezervy, federální zákonodárství a správa v rozsahu působnosti federace a kontrola činnosti federálních orgánů.).
12. Na základě výše uvedených zákonných ustanovení má soud za to, že bez ohledu na to, kdy byl založen list vlastnictví č. [hodnota], na kterém je jako vlastník předmětných pozemků uveden [Anonymizováno] stát – [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno], se předmětný pozemek nestal vlastnictvím [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], neboť nijak nesouvisel s úkoly svěřenými do působnosti [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] (do které patřila zahraniční politika a uzavírání mezinárodních smluv) a byl tak ve vlastnictví [Anonymizováno] [Anonymizováno].
13. Předmětné pozemky byly ve vlastnictví [Anonymizováno] [Anonymizováno] a právo hospodaření příslušelo [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], jak bylo zjištěno z listu vlastnictví č. [hodnota] a rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum] o svěření pozemků jako národního majetku zapsaného doposud ve prospěch [právnická osoba] a svěřeného do správy [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], [adresa].První a druhou zákonnou podmínku pro přechod vlastnického práva na žalobkyni má tak soud za splněnou.
14. Ohledně splnění třetí podmínky vyplývající ze zákona pro přechod vlastnického práva na žalobkyni bylo nutné se zabývat výkladem pojmu hospodaření. Dle ustálené judikatury je k přechodu věcí z vlastnictví státu do vlastnictví obcí třeba nejen existence vlastnického práva státu a formální existence práva hospodaření svědčící národním výborům, jejichž práva a závazky přešly na obce (k tomu srov. § 68 odst. 1 zákona o obcích), ale též moment faktický, totiž aby obce s danými věcmi ke dni účinnosti zákona také reálně hospodařily. Požadavek, aby obce s věcmi uvedenými v § 1 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb. hospodařily, je třeba chápat tak, že obec realizuje práva a povinnosti, které na ni přešly z národního výboru, tedy nakládá s věcmi, k nimž dříve náleželo právo hospodaření národnímu výboru, způsobem naplňujícím toto právo hospodaření. Jistě přitom nemusí jít vždy jen o hospodaření ve smyslu užívání věci, tj. např. výkon zemědělské činnosti, ale i v ostatním právním smyslu, zahrnujícím držbu věci a nakládání s věcí v souladu s právními předpisy upravujícími právo hospodaření, či možnost uvedené věci pronajmout.
15. Aby žalobkyně mohla být ve věci úspěšná, bylo třeba, aby v řízení tvrdila a prokázala též skutečnost, že k rozhodnému datu s předmětným pozemkem reálně hospodařila, o čemž byla žalobkyně poučena dle § 118 a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu o. s. ř. V návaznosti na toto poučení žalobkyně nic nového neuváděla, setrvala na své argumentaci, kterou v řízení uplatnila včetně argumentace v řízení sp. zn. [spisová značka] a poukázala na odůvodnění odvolacího rozsudku [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] č. j. [spisová značka].
16. Dle rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [spisová značka]: „Ustálená soudní praxe dlouhodobě vykládá ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb. tak, že k přechodu věcí z vlastnictví státu do vlastnictví obcí je třeba nejen existence vlastnického práva státu a formální existence práva hospodaření svědčícího národním výborům, jejichž práva a závazky přešly na obce (k tomu srov. § 68 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích /obecní zřízení/), ale též moment faktický, totiž aby obce s danými věcmi ke dni účinnosti zákona také skutečně hospodařily. Požadavek, aby obce s věcmi uvedenými v § 1 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb. hospodařily, je třeba chápat tak, že obec realizuje práva a povinnosti, které na ni přešly z národního výboru, tedy nakládá s věcmi, k nimž dříve náleželo právo hospodaření národnímu výboru, způsobem naplňujícím toto právo hospodaření. Jistě přitom nemusí jít vždy jen o hospodaření ve smyslu užívání věci, ale i ostatními zákonu neodporujícími dispozicemi, zahrnujícími např. držbu věci a nakládání s věcí v souladu s právními předpisy upravujícími právo hospodaření, či možnost uvedené věci pronajmout (srovnej např. rozsudek [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], či usnesení [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], dále též rozsudek [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], jakož i usnesení [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). K výkladu citovaného ustanovení se již dříve vyslovil též [Anonymizováno] [Anonymizováno], jenž v nálezu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], publikovaném ve Sbírce nálezů a usnesení [Anonymizováno] [Anonymizováno] pod č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], dospěl k závěru, že k přechodu věcí z majetku státu do vlastnictví obcí je třeba kumulativního naplnění všech tří stanovených podmínek, včetně podmínky realizace práva hospodaření. V nálezu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], publikovaném ve Sbírce nálezů a usnesení [Anonymizováno] [Anonymizováno] pod č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], pak zaujal rovněž názor, že pojem „hospodaření“ uvedený v ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb. lze chápat jako opozici k pojmu „právo hospodaření“, a to v tom smyslu, že „právo hospodaření“ představuje určitou formální podmínku, zatímco „hospodaření“ podmínku materiální, coby faktické užívání majetku. Podle názoru [Anonymizováno] [Anonymizováno] tak zákonodárce vyjádřil vůli převést do vlastnictví obce podle ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb. toliko ten majetek, který právní předchůdci obcí fakticky využívali k plnění svých úkolů (srovnej obdobně též usnesení [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], nebo ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]).“ 17. Předmětné pozemky byly v rozhodné době fakticky užívány žalovanou a jejími právními předchůdci v rámci práva stavby, a to nejpozději od 13. 12 1938 do současnosti. Je tedy zřejmé, že hospodaření ve smyslu užívání věci žalobkyní, žalobkyně vykonávat nemohla. Hospodaření v právním smyslu však vyloučeno nebylo a bylo spjato s péčí řádného hospodáře. Pod tento pojem spadalo vybírání pachtovného dle smlouvy o stavebním právu, k čemuž však v daném případě nedošlo. Ze smlouvy o stavebním právu ze dne 26. a [datum] je zřejmé, že smlouva byla sjednána jako úplatná ve smyslu ust. § 3 odst. 2 zákona č. 86/1912 ř. z., o stavebním právu a jednalo se tedy o synallagmatický vztah. Pachtovné navíc bylo možno zvýšit každých 10 let o 10 %. Význam povinnosti k úhradě ročního pachtovného je pak zřejmý ze skutečnosti, že pro nesplnění této povinnosti po dobu dvou let mělo stavební právo zaniknout, prohlásil zemský správní výbor, že tohoto práva použije. Povinnost platit pachtovné včetně 5 % úroku z prodlení byla navíc sjednána jako věcné břemeno stavebního práva. Povinnost k úhradě pachtovného pak byla zdůrazněna i v postupní smlouvě ze dne [datum]. Soud má za to, že řádný hospodář by měl zájem na vytváření příjmu z majetku, který spravoval. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně hospodařila s nemovitostmi, které užívala žalovaná (její právní předchůdci). Ani skutečnost, že se [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] vyjadřoval jako správce pozemku ke stavebním úpravám, neznamená, že by šlo o hospodaření žalobkyně. V tomto směru se jednalo o výkon veřejné správy v oblasti stavebního práva. Současně tak není pro prokázání faktického hospodaření dostačující, že stát byl zapsán v evidenci nemovitostí vedené v pozemkových knihách, posléze středisky geodézie a posléze katastrálními úřady (viz usnesení [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], který ve svém rozhodnutí uvedl, že pojem „hospodaření“ bylo možné odvodit např. z vyhlášky č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem, ukládající hospodařit s národním majetkem s péčí řádného hospodáře, nejen tedy tento majetek evidovat, ale také pečovat o jeho údržbu, chránit ho a využívat. Je tedy nezbytné prokázat v soudním řízení též skutečnost, že k rozhodnému datu obec s nemovitostmi také hospodařila; důkazní břemeno tu nese obec. Např. výpis z [Anonymizováno] [Anonymizováno] není důkazem o faktickém hospodaření.). Knihovní držba tak neznamená faktické hospodaření s nemovitostí.
18. Žalobkyně hospodaření ve smyslu užívání věci vykonávat nemohla, avšak hospodaření v právním smyslu spočívající ve vybírání pachtovného a jeho navyšování dle smlouvy o stavebním právu realizovat mohla a měla, k tomu však nedošlo. Žalobkyně faktické hospodaření ke dni účinnosti zákona č. 172/1991 Sb. neprokázala, a proto k naplnění třetí podmínky uvedené v § 1 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb. nedošlo. Jelikož musí být všechny podmínky splněny kumulativně, soud shrnul, že k přechodu vlastnického práva na žalobkyni nedošlo.
19. Existence žalobkyní namítaného hospodaření [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno] formou „dočasného přenechání do užívání zřízením práva stavby“, tedy institutu, jehož znakem je užívání za úplatu, je totiž vyloučena právě tou (prokázanou) skutečností, že ze strany [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] bylo sice respektováno právo stavby, avšak nebylo požadováno, natož vymáháno, tomu odpovídající protiplnění, ani trváno na jeho zvýšení dle sjednaných pravidel.
20. Žalobkyně katastrálnímu úřadu ohlásila, že se ve smyslu zákona č. 172/1991 Sb. stala vlastníkem předmětných pozemků až dne [datum]. Výše uvedené stěžejní rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno] je přitom již ze dne [datum]. Soud je tak toho názoru, že si žalobkyně již v roce 2002 mohla a měla být vědoma skutečnosti, že nenaplnila podmínky faktického hospodaření v souladu se zákonem a nemohla tak být v dobré víře, že se stala vlastníkem předmětných pozemků.
21. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně není ve věci aktivně legitimována. Ke dni účinnosti zákona č. 172/1991 Sb., dne [datum] s pozemky fakticky nehospodařila, a to žádným z možných způsobů. V řízení nebyla tvrzena ani prokázána žádná aktivita žalobkyně ve vztahu k předmětným pozemkům, kterou by bylo možné považovat za hospodaření s pozemky. Ač byla žalobkyně řádně soudem poučena o nutnosti tvrzení a prokázání hospodaření s předmětnými pozemky, ničeho soudu nepředložila k prokázání faktického hospodaření s pozemky. Naopak o určité nevědomosti a pasivitě žalobkyně svědčí skutečnost, že ohlásila přechod vlastnictví k nemovitostem až [datum] (dopisem ze dne [datum]). Žalobkyně nehospodařila s předmětnými pozemky, a to jak v tomto řízení, tak i v jiných řízeních, na které odkazovala žalovaná ve svých podáních. Shodná situace byla i v obdobném řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], ve kterém se žalobkyně též domáhala žalobou určení vlastnického práva ke stavbě v dané lokalitě, přičemž pro toto posouzení soud jako otázku předběžnou řešil, zda se stala vlastníkem pozemku, na kterém se stavba nachází a shrnul, že nikoliv, právě pro nedostatek podmínky faktického hospodaření.
22. Pokud jde o argumentaci žalobkyně a o její odkaz na odůvodnění rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [spisová značka] ve věci sp. zn. [spisová značka] soud uvádí, že se jedná o ojedinělý názor odvolacího soudu, neboť ve vztahu k žalobkyni bylo v mnoha dalších řízeních vedených u [Anonymizováno] [Anonymizováno] pro [adresa] (např. sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]) shledáno, že s pozemky jednoznačně fakticky nehospodařila, což bylo potvrzeno i odvolacím soudem v daných řízeních. To se týká i konstantní rozhodovací praxe dovolacího soudu, která následně obstála i v rovině ústavněprávního přezkumu (viz rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [spisová značka] a rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]). Soud podotýká, že odvolací soud uvedl, že žalobkyně je vlastníkem pozemku v odůvodnění svého rozhodnutí, avšak ve výrokové části potvrdil zamítavé rozhodnutí soudu prvního stupně ke stavbě (z důvodu vydržení vlastnického práva žalované ke stavbě). V této souvislosti soud odkazuje na ust. § 13 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník: „Každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.“ 23. Z výše uvedených skutkových zjištění a s ohledem na ustálenou rozhodovací praxi vyšších soudů k otázce faktického (ne)užívání pozemků žalobkyní v dané lokalitě, soud žalobu zamítl, neboť žalobkyně není ve věci aktivně legitimována, když na ni vlastnické právo k pozemkům dle příslušného zákona nepřešlo. Z tohoto důvodu se tak ani nezabýval výší uplatněného nároku, neboť základ nároku nebyl dán.
24. Výrokem I. soud řízení co do částky [částka] zastavil podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř., neboť žalobkyně vzala žalobu v tomto rozsahu zpět.
25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná a nezavinila částečné zastavení řízení, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], [datum] a [datum]; účast na jednání dne [datum]) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. 26. [adresa] k plnění proto byla stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 věta 1 o. s. ř. a dle § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalobkyně k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupkyně žalované.
Poučení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.