11 C 105/2018-328

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Janou Spanilou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o odpůrčí žalobě o neúčinnost právních jednání takto:

Výrok

I. Určuje se, že právní jednání učiněné darovací smlouvou ze dne 9. 9. 2016 mezi manžely [jméno] [celé jméno žalované], RČ [číslo] a Ing. [jméno] [příjmení], RČ [číslo] jako dárci a žalovanou jako obdarovanou, na základě kterého byly převedeny nemovité věci, a to pozemek parc. st. [číslo] jehož součástí je stavba [část obce], [adresa], stojící na pozemku parc. č. st. 52 a pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v katastrálním území Valdov, zapsané Katastrálním úřadem pro Královehradecký kraj, katastrálním pracovištěm Jičín na [list vlastnictví], žalované, je vůči žalobci právně neúčinné.

II. Určuje se, že právní jednání učiněné darovací smlouvou ze dne 9. 9. 2016 mezi manžely [jméno] [celé jméno žalované], RČ [číslo] a Ing. [jméno] [příjmení], RČ [číslo] jako dárci a žalovanou jako obdarovanou, na základě kterého byly převedeny nemovité věci, a to: jednotka [číslo] způsob využití byt, vymezená podle zákona o vlastnictví bytů v bytovém domě, [část obce], [adresa] (bytový dům zapsán na [list vlastnictví]), na pozemku parc. [číslo] (pozemek zapsán na [list vlastnictví]), se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech budovy a pozemku v katastrálním území Braník, zapsaná Katastrálním úřadem pro Hlavní město Prahu, katastrálním pracovištěm Praha na [list vlastnictví], jednotka [číslo] způsob využití byt, vymezená podle zákona o vlastnictví bytů v bytovém domě, [část obce], [adresa] (bytový dům zapsán na [list vlastnictví]), na pozemku parc. [číslo] (pozemek zapsán na [list vlastnictví]), se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech budovy a pozemku v katastrálním území Braník, zapsaná Katastrálním úřadem pro Hlavní město Prahu, katastrálním pracovištěm Praha na [list vlastnictví], jednotka [číslo] způsob využití byt, vymezená podle zákona o vlastnictví bytů v bytovém domě, [část obce], [adresa] (bytový dům zapsán na [list vlastnictví]), na pozemku parc. [číslo] (pozemek zapsán na [list vlastnictví]), se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech budovy a pozemku v katastrálním území Braník, zapsaná Katastrálním úřadem pro Hlavní město Prahu, katastrálním pracovištěm Praha na [list vlastnictví], jednotka [číslo] způsob využití byt, vymezená podle zákona o vlastnictví bytů v bytovém domě, [část obce], [adresa] (bytový dům zapsán na [list vlastnictví]), na pozemku parc. [číslo] (pozemek zapsán na [list vlastnictví]), se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech budovy a pozemku v katastrálním území Braník, zapsaná Katastrálním úřadem pro Hlavní město Prahu, katastrálním pracovištěm Praha na [list vlastnictví], jednotka [číslo] způsob využití byt, vymezená podle zákona o vlastnictví bytů v bytovém domě, [část obce], [adresa] (bytový dům zapsán na [list vlastnictví]), na pozemku parc. [číslo] (pozemek zapsán na [list vlastnictví]), se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech budovy a pozemku v katastrálním území Braník, zapsaná Katastrálním úřadem pro Hlavní město Prahu, katastrálním pracovištěm Praha na [list vlastnictví], jednotka [číslo] způsob využití byt, vymezená podle zákona o vlastnictví bytů v bytovém domě, [část obce], [adresa] (bytový dům zapsán na [list vlastnictví]), na pozemku parc. [číslo] (pozemek zapsán na [list vlastnictví]), se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech budovy a pozemku v katastrálním území Braník, zapsaná Katastrálním úřadem pro Hlavní město Prahu, katastrálním pracovištěm Praha na [list vlastnictví], jednotka [číslo] způsob využití byt, vymezená podle zákona o vlastnictví bytů v bytovém domě, [část obce], [adresa] (bytový dům zapsán na [list vlastnictví]), na pozemku parc. [číslo] (pozemek zapsán na [list vlastnictví]), se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech budovy a pozemku v katastrálním území Braník, zapsaná Katastrálním úřadem pro Hlavní město Prahu, katastrálním pracovištěm Praha na [list vlastnictví], jednotka [číslo] způsob využití byt, vymezená podle zákona o vlastnictví bytů v bytovém domě, [část obce], [adresa] (bytový dům zapsán na [list vlastnictví]), na pozemku parc. [číslo] (pozemek zapsán na [list vlastnictví]), se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech budovy a pozemku v katastrálním území Braník, zapsaná Katastrálním úřadem pro Hlavní město Prahu, katastrálním pracovištěm Praha na [list vlastnictví], jednotka [číslo] způsob využití byt, vymezená podle zákona o vlastnictví bytů v bytovém domě, [část obce], [adresa] (bytový dům zapsán na [list vlastnictví]), na pozemku parc. [číslo] (pozemek zapsán na [list vlastnictví]), se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech budovy a pozemku v katastrálním území Braník, zapsaná Katastrálním úřadem pro Hlavní město Prahu, katastrálním pracovištěm Praha na [list vlastnictví], jednotka [číslo] způsob využití byt, vymezená podle zákona o vlastnictví bytů v bytovém domě, [část obce], [adresa] (bytový dům zapsán na [list vlastnictví]), na pozemku parc. [číslo] (pozemek zapsán na [list vlastnictví]), se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech budovy a pozemku v katastrálním území Žižkov, zapsaná Katastrálním úřadem pro Hlavní město Prahu, katastrálním pracovištěm Praha na [list vlastnictví], jednotka [číslo] způsob využití jiný nebytový prostor, vymezená podle zákona o vlastnictví bytů v bytovém domě, [část obce], [adresa] (bytový dům zapsán na [list vlastnictví]), na pozemku parc. [číslo] (pozemek zapsán na [list vlastnictví]), se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech budovy a pozemku v katastrálním území Žižkov, zapsaná Katastrálním úřadem pro Hlavní město Prahu, katastrálním pracovištěm Praha na [list vlastnictví], jednotka [číslo] způsob využití byt, vymezená podle zákona o vlastnictví bytů v bytovém domě, [část obce], [adresa] (bytový dům zapsán na [list vlastnictví]), na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] (pozemky zapsány na [list vlastnictví]), se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech budovy a pozemku v katastrálním území Žižkov, zapsaná Katastrálním úřadem pro Hlavní město Prahu, katastrálním pracovištěm Praha na [list vlastnictví], žalované, je vůči žalobci právně neúčinné.

III. Žalobci se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne 21. 2. 2018 doplněnou podáním ze dne 14. 8. 2018 (č.l. 98) a ze dne 5. 3. 2020 (č.l. 220) domáhal proti žalované vyslovení právní neúčinnosti darovacích smluv uzavřených mezi žalovanou a jejími rodiči, manžely [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalované] ze dne 9. 9. 2016, na jejímž základě bylo na žalovanou převedeno vlastnictví nemovitých věcí uvedených ve výroku rozsudku (dále jen„ předmětné nemovitosti“). K odůvodnění žaloby uvedl, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] s.r.o., [IČO] (dále jen„ věřitel“) uzavřel s dlužníky, společností [právnická osoba], [IČO] (jednající Ing. [jméno] [příjmení]) a panem [příjmení] [jméno] [příjmení] (dále jen„ dlužníci“) dne 27. 1. 2016 smlouvu o úvěru [číslo] 2016 ve znění dodatku [číslo] (dále jen„ smlouva o úvěru“), na jejímž základě poskytl věřitel dlužníkům peněžitou částku 3 500 000 Kč, kterou se žalovaní zavázali vrátit věřiteli s úrokem ve výši 3 % měsíčně z částky 3 500 000 Kč za období od 27. 1. 2016 do 27. 1. 2018. Celková částka 6 020 000 Kč byla splatná v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 105 000 Kč a jedné poslední splátce ve výši 3 605 000 Kč splatných vždy do každého 27. dne v měsíci. Věřitel a dlužníci sjednali, že nesplacením jedné ze splátek po dobu delší jak 30 dnů se stane splatným celý zbytek dluhu, tj. úvěr a sjednané úroky za poskytnutí úvěru a dlužníci budou povinni celý sjednaný úvěr včetně případných smluvních pokut (zesplatněný úvěr) uhradit ve lhůtě 15 dnů ode dne zaslání výzvy k jejímu uhrazení věřitelem. Na podkladě notářského zápisu ze dne 2. 2. 2016, sp. zn. NZ 86/ 2016 a N 63/2016 dle ust. § 71b notářského řádu sepsaném JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou v Brně dlužníci uznali společně a nerozdílně ve smyslu ust. § 2053 o.z. co do důvodu a výše svůj dluh vyplývající ze smlouvy o úvěru a zavázali se jej společně a nerozdílně uhradit. Dlužníci svolili, aby dle tohoto notářského zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí a tento notářský zápis byl exekučním titulem. Dlužníci se dne 27. 8. 2016 dostali do prodlení s úhradou měsíční splátky (splatné dne 27. 7. 2016) po dobu delší jak 30 dnů. K datu 27. 8. 2016 se tak celý úvěr včetně příslušenství a smluvních pokut stal splatným, věřitel vyzval dlužníky dne 19. 9. 2016 k úhradě zesplatněného dluhu do 15 dnů ode dne zaslání výzvy, tj. do 4. 10. 2016. Ve stanovené lhůtě dlužníci ničeho neuhradili. Od 5. 10. 2016 vznikl věřiteli nárok na smluvní pokutu. Dne 10. 10. 2016 podal věřitel exekuční návrh k vymožení dluhu. Exekuce byla nařízena usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 22. 11. 2016, sp. zn. [spisová značka] Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 12. 12. 2016 byl dluh za dlužníky postoupen z věřitele na žalobce. Exekuce je vedena na společný majetek manželů [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalované] (dále je„ manželé [příjmení]“), kteří však ke dni nařízení exekuce nevlastnili téměř žádný postižitelný majetek, který by postačoval k úhradě dlužné částky. Dlužník Ing. [jméno] [příjmení] dne 25. 12. 2017 zemřel. Druhý dlužník [právnická osoba] vlastní nemovitý majetek v k.ú. [obec], který je však sepsán do konkurzní podstaty úpadce [právnická osoba] a.s. a žalobce z tohoto důvodu nemůže uspokojit svou pohledávku z majetku této společnosti (i pokud by k úhradě dluhu postačovala). Manželé [příjmení] vlastnili v minulosti předmětné nemovitosti, které v době, kdy již dobře věděli (nebo alespoň dlužník Ing. [jméno] [příjmení] musel vědět), že je v prodlení se splacením splátky dluhu a o splatnosti celého dluhu a že jej nebudou věřiteli schopni k výzvě uhradit, převedli na žalovanou na základě darovacích smluv ze dne 9. 9. 2016, přičemž právní účinky vkladu práva nastaly ke dni 13. 9. 2016. Žalobce má za to, že těmito darovacími smlouvami manželé [příjmení] zkrátili uspokojení vykonatelné pohledávky žalobce. Jedná se o bezúplatné právní jednání dlužníka vůči osobě blízké učiněné v posledních dvou letech před podáním odpůrčí žaloby a vůči žalobci jsou dle ust. § 591 o.z. právně neúčinné. Žalobce zdůraznil, že úmysl dlužníka zkrátit věřitele se při těchto jednáních nevyžaduje a právně nevýznamná je i skutečnost, zda žalované byl případný úmysl dlužníka znám. Žalobce dále zdůraznil, že přestože se u tohoto jednání úmysl dlužníka zkrátit věřitele nevyžaduje, je zřejmé, že prodlení nastalo dne 27. 8. 2016, manželé [příjmení] darovací smlouvy uzavřeli dne 9. 9. 2016, tedy 13 dnů po zesplatnění úvěru. Tato časová souvislost tvrzení žalované o tom, že dlužník Ing. [jméno] [příjmení] o dluhu nevěděl, značně znevěrohodňuje. Žalobce zdůraznil, že zájem toho, kdo má vůči dlužníkovi pohledávku, má dle ust. § 591 o.z. přednost před zájmem toho, kdo od dlužníka něco nabyl bez protiplnění.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Ve svých obranných vyjádřeních ze dne 31. 5. 2018 (č.l.71), ze dne 17. 12. 2019 (č.l. 186), ze dne 30. 4. 2020 (č.l. 228), 17. 8. 2020 (č.l. 285) uvedla, že dlužník Ing. [jméno] [příjmení] neměl v úmyslu zkrátit věřitele, neboť o tomto dluhu nevěděl, resp. byl přesvědčen, že dluh neexistuje, když dluh převzala se souhlasem věřitele třetí osoba. Rodina o závazku dlužníka Ing. [jméno] [příjmení] nic netušila. Žalovaná namítá, že úrok ve výši 3 % měsíčně a smluvní pokuta ve výši 5 % denně je nepřiměřeně vysoká. Žalovaná neví, zda byl úvěr skutečně poskytnut. Dále namítá, že dluh žalobce je zajištěn zástavním právem k nemovitostem v k.ú. [obec] ve vlastnictví společnosti [právnická osoba], jejichž cena převyšuje pohledávku. Žalovaná zdůrazňuje, že pověření k vedení exekuce bylo vydáno až po uzavření darovacích smluv. Žalovaná namítá, že i případný dlužníkův úmysl zkrátit věřitele jí v době uzavření darovacích smluv nebyl znám. Před uzavřením darovacích smluv vynaložila náležitou pečlivost, v době sepisu darovacích smluv již s rodiči nežila, měla vlastní rodinu. Žalovaná zdůraznila, že otec jí chtěl nemovitosti darovat již dříve a tento krok učinil zejména z důvodu svého zhoršujícího se zdravotního stavu, neboť již nebyl schopen se o předmětné nemovitosti náležitě starat a věděl, že žalovaná je spolehlivá a o nemovitosti se postará. Dovolávala se ust. § 591 písm. d) o.z., kdy dlužník Ing. [jméno] [příjmení] jí předmětné nemovitosti daroval kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu, chtěl mít své veškeré záležitosti uspořádané za svého života, když věděl, že z celé rodiny je to právě žalovaná, která bude schopna se o majetek postarat, rozumně a hospodárně jej využívat a nakládat s ním ku prospěchu rodiny, kterou tím chtěl zajistit. Žalovaná namítla rozpornost žaloby s dobrými mravy, kterou spatřuje v tom, že o dluhu dlužníků nikdo z rodiny nevěděl, pokud se v minulosti dluh v rodině objevil, rodina jej řešila jako poctivý dlužník, s ohledem na okolnosti, které začaly vycházet najevo po smrti dlužníka Ing. [příjmení] je možné, že dlužník byl zneužit k podvodným jednáním, aniž to tušil a žalovaná je po smrti otce vystavena různým obtížným situacím, se kterými nemá nic společného. Žalovaná zmínila, že u Krajského soudu v Praze probíhá řízení o určení pravosti pohledávky žalobce, přičemž pokud by tato pohledávka byla pravomocně popřena, mělo by to vliv na oprávněnost odpůrčí žaloby. Žalovaná poukázala na skutečnost, že ke dni podání žaloby již nebyla vlastnicí bytové jednotky [číslo] jiného nebytového prostoru [číslo] včetně příslušných podílů na společných částech domu a pozemku v k.ú. [část obce], zapsaných na [list vlastnictví] v k.ú. [část obce]; v této části žaloby tedy namítá nedostatek pasivní legitimace. V neposlední řadě žalovaná namítá, že Ing. [jméno] [příjmení] přistoupil k závazku primárního věřitele [právnická osoba], pokud vůbec bylo z této smlouvy něco plněno, tak ve prospěch této společnosti, zatímco Ing. [jméno] [příjmení] ze smlouvy neměl žádný prospěch. Závazky ze smlouvy o úvěru byly zajištěny zástavním právem k nemovitostem v k.ú. [obec] na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 27. 1. 2016, žalobce je tedy zástavním věřitelem oprávněným k uspokojení své pohledávky zpeněžením této zástavy a skutečnost, že zástava nemohla dosud být zpeněžena, není možné přičítat k tíži žalované a neznamená to, že se zástavní věřitel v budoucnu z této zástavy nebude moci uspokojit. Nemohlo tedy dojít ke zkrácení věřitele. Žalovaná namítla rovněž nevykonatelnost pohledávky, když pohledávka se stala vykonatelnou dle tvrzení věřitele dne 4. 10. 2016, k darování však došlo dne 9. 9. 2016 s právními účinky vkladu dne 13. 9. 2016, tedy přede dnem, než nastala vykonatelnost pohledávky. Žalobce neprokázal, že by zde nebyl jiný postižitelný majetek, ze kterého by bylo možno uspokojit pohledávku žalující strany.

3. Soud se nejdříve zabýval otázkou pravomoci a rozhodným právem s ohledem na skutečnost, že žalobce je právnickou osobou zřízenou dle práva Slovenské republiky. Pravomoc resp. mezinárodní příslušnost českého soudu vyplývá z čl. 4 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Rozhodným právem je právo české dle článku 4 odst. 1 písm. c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I).

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Z výpisu z obchodného registru ze dne 12. 12. 2016 (č.l. 8) soud zjistil, že žalobce je obchodní společností se sídlem v Bratislavě, Slovenská republika.

6. Ze smlouvy o úvěru ze dne 27. 1. 2016 [číslo] 2016 (č.l. 21) včetně dodatku [číslo] ze dne 3. 2. 2016 (č.l. 24) soud zjistil, že mezi [právnická osoba] s.r.o., [IČO], sídlem [adresa], [IČO] zastoupené jednatelem Ing. [jméno] [příjmení] jako úvěrovaným a Ing. [jméno] [příjmení], [rodné číslo] jako přistupitelem k závazku byla uzavřena smlouva, na jejímž základě se úvěrující zavázal poskytnout úvěrovanému peněžní prostředky ve výši 3 500 000 Kč bezhotovostním převodem na účet úvěrovaného. Dle čl. III. byla smlouva uzavřena na dobu určitou 24 měsíců, datum splatnosti úvěru bylo 27. 1. 2018. Dle čl. IV odst. 4.1. se úvěrovaný zavázal vrátit úvěrujícímu poskytnutý úvěr spolu s úroky za poskytnutí úvěru dle čl. IV. odst. 4.3 smlouvy formou pravidelných měsíčních splátek. Dle odst. 4.3 činil úrok za poskytnutí úvěru 3 % měsíčně z částky 3 500 000 Kč, tj. 105 000 Kč měsíčně běžící ode dne uzavření smlouvy až do úplného vrácení úvěru, nejdéle do splatnosti úvěru dne 27. 1. 2018. Po datu splatnosti úvěru již úrok neběží. Dle čl. IV. odst. 4.4 se úvěrovaný zavázal hradit měsíční splátky (úroky) ve výši 105 000 Kč vždy do 27. kalendářního dne v měsíci počínaje dnem 27. 2. 2016. V čl. V. odst. [číslo] strany sjednaly pro případ prodlení s úhradou měsíční splátky povinnost úvěrovaného zaplatit smluvní pokutu ve výši 5 % denně z dlužné měsíční splátky, minimálně 500 Kč denně. Další smluvní pokuty byly zakotveny v čl. 5 [číslo], [číslo] a [číslo]. Dle odst. 5.2 strany dohodly, že v případě prodlení úvěrovaného s úhradou měsíční splátky dle čl. IV. odst. 4.1 smlouvy po dobu delší jak třicet dnů se stává celý úvěr včetně úroků, veškerého dalšího příslušenství a případných smluvních pokut okamžitě splatným a úvěrovaný je povinen uhradit úvěrujícímu celou dlužnou částku (jistinu, úroky až do data splatnosti dle čl. 3 odst. 3.1 smlouvy, smluvní pokuty, úroky z prodlení a další příslušenství) ve lhůtě 15 dnů ode dne zaslání výzvy k jejímu uhrazení. V odst. 5.4 strany dále dohodly, že pokud úvěrovaný neuhradí zesplatněný úvěr do 15 dnů ode dne zaslání výzvy k jeho uhrazení, vzniká úvěrujícímu nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý byť jen započatý den prodlení s úhradou zesplatněného úvěru a na zákonný úrok z prodlení. Dle čl. VI. odst. [číslo] strany dohodly, že k zajištění pohledávek úvěrujícího se úvěrovaný a přistupitel zavazují v den podpisu smlouvy dostavit k notáři a podepsat notářský zápis se svolením k vykonatelnosti dle ust. § 71a a násl. zákona č. 358/1992 Sb., notářského řádu a pro tyto účely prohlašují, že přivolují k vykonatelnosti zápisu, tj. souhlasí s tím, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (exekuce), jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní. V čl. VII odst. 7.4. strany smlouvy sjednaly, že zásilky odeslané doporučenou poštou na adresy uvedené v záhlaví smlouvy se považují za doručené třetím dnem ode dne jejich odeslání. Dodatkem [číslo] ze dne 3. 2. 2016 byly upraveny podmínky čerpání úvěru.

7. Ze stejnopisu notářského zápisu ze dne 2. 2. 2016, sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka] sepsaného jménem notářky JUDr. [jméno] [příjmení] (č.l. 48) soud zjistil, že účastníci sepsali dohodu o změně smlouvy o úvěru tak, že v případě prodlení úvěrovaného s úhradou měsíční splátky po dobu delší než 30 dnů se celý úvěr včetně úroků za období od uzavření smlouvy až do data 27. 1. 2018 (to je celá částka 6 020 000 Kč) stává splatným včetně veškerého příslušenství a smluvních pokut. K zajištění výše uvedené pohledávky se účastníci zavázali zřídit zástavní právo na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 27. 1. 2016 k nemovitým věcem zapsaným v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. [obec], [územní celek], okres [okres], jejímiž výlučným vlastníkem je úvěrovaný. Oba dlužníci v notářském zápisu v čl. II prohlásili, že uznávají společně a nerozdílně ve smyslu ust. § 2053 o.z. co do důvodu a výše svůj dluh z titulu poskytnutí úvěru dle smlouvy o úvěru ve výši 6 020 000 Kč a zavázali se jej uhradit společně a nerozdílně ve lhůtách a způsobem zakotveným v čl. I, nejpozději do 27. 1. 2018. V čl. III. dlužníci uvedli, že svolují společně a nerozdílně k vykonatelnosti tohoto notářského zápisu, tedy aby dle něj byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (vedena exekuce) a aby byl takový notářský zápis exekučním titulem.

8. Z výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] s.r.o. (č.l. 56) soud zjistil, že předmětem podnikání této společnosti je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

9. Z výpisu z obchodního rejstříku ze dne 2. 2. 2016 (č.l. 57 verte) soud zjistil, že společnost [právnická osoba] je společností, jejímž předmětem podnikání bylo výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, jednatelem společnosti byl Ing. [jméno] [příjmení], společníkem společnosti byl Ing. [jméno] [příjmení] s podílem ve výši 80 % a [jméno] [příjmení] s podílem ve výši 20 %.

10. Z kopie spisu Obvodního soudu pro Prahu 3, sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že dne 19. 9. 2016 vyzval věřitel společnost [právnická osoba] a Ing. [jméno] [příjmení] k úhradě zesplatněného úvěru ve výši 5 957 000 Kč do 15 dnů ode dne zaslání této výzvy, tedy do 4. 10. 2016, neboť oba dlužníci se dne 27. 8. 2016 ocitli v prodlení s úhradou splátky splatné dne 27. 7. 2016 po dobu delší jak 30 dnů (viz výzva k úhradě zesplatněného dluhu ze dne 19. 9. 2016 adresovaná oběma dlužníkům a kopie podacích lístků ze dne 19. 9. 2016). [právnická osoba] podala dne 13. 10. 2016 exekuční návrh proti oběma dlužníkům s tím, že dne 4. 10. 2016 povinným (dlužníkům) uplynula lhůta k zaplacení zesplatněného úvěru ve výši 5 957 000 Kč, dlužníci však ničeho neuhradili, věřitel tak navrhl provedení exekuce na majetek povinných dle notářského zápisu ze dne 2. 2. 2016, sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka] k vymožení pohledávky na vrácení neuhrazené dlužné částky s příslušenstvím ve výši 5 495 000 Kč, pohledávky na zaplacení smluvních pokut za neuhrazení měsíčních splátek ve výši 462 000 Kč, pohledávky na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 5 957 000 Kč od 5. 10. 2016 do zaplacení, dlužného zákonného úroku z prodlení z částky 5 957 000 Kč od 5. 10. 2016 do zaplacení a nákladů právního zastoupení a řízení. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 4. 4. 2017, č.j. [číslo jednací] a usnesení ze dne 21. 4. 2017, č.j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2020, č.j. 39 Co 319, 320/ 2017 -324 soud zjistil, že návrh manželky povinného [příjmení] [jméno] [příjmení] na odklad exekuce a zastavení exekuce byl zamítnut, přičemž z odůvodnění usnesení obou soudů vyplývá, že i když se jedná o dluh povinného [číslo] nikoliv dluh společný obou manželů, může se věřitel (oprávněný) domáhat uspokojení z majetku, který je v SJM. Pokud manželka povinného [číslo] tvrdí, že dluh vznikl proti její vůli, měla bez zbytečného odkladu poté, co se o dluhu dozvěděla, projevit svůj nesouhlas, a to například podáním návrhu na zastavení exekuce. V daném případě se manželka povinného [číslo] o dluhu prokazatelně dozvěděla nejpozději dne 12. 12. 2016, kdy jí byl doručen exekuční příkaz prodejem nemovitých věcí ve společném jmění manželů č. [číslo jednací]. Dne 27. 1. 2017 byla o exekuci a dluhu informována a poučena o svých procesních právech. Manželka povinného [číslo] však svůj nesouhlas vyjádřila až cca po 3 měsících, kdy dne 23. 3. 2017 podala návrh na zastavení. V daném případě tedy exekutor postupoval zcela v souladu se zákonem, když k vymožení pohledávky postihl jak majetek v SJM povinného č. 2 a jeho manželky, tak bankovní účet manželky povinného č.

2. Z vyjádření povinného č. 2 Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 12. 9. 2017 soud zjistil, že exekučnímu soudu zaslal sdělení, že„ je pravda, že manželka o ničem nevěděla, nevěděla o žádných mých obchodních aktivitách. O řešení tohoto dluhu jsem počátkem roku 2017 vyjednával, snažil jsem se dosáhnout dohody, manželku jsem uklidňoval s tím, že to vše vyřeším. Ostatně, o řešení tohoto dluhu se stále snažím“. Z odůvodnění usnesení Městského soudu v Praze výše citovaného odst. 44. soud zjistil, že odvolací soud uzavřel, že„ manželka povinného č. 2 odůvodňovala svou opožděnou reakci na dobu, kdy se o dluhu prokazatelně dozvěděla dne 12. 12. 2016 doručením exekučního příkazu pouze tím, že bylo období Vánoc a nadto spoléhala nebo věřila v tvrzení manžela, že celou situaci vyřeší. Odvolací soud tvrzení manželky neuvěřil, neboť samotný návrh na odklad a zastavení exekuce podala až dne 22. 3. 2017. Nejen že nelze při výši závazku jejího manžela akceptovat, že by se jednalo o dobu, kterou by bylo lze podřadit za konkrétních okolností pod pojem bez zbytečného odkladu, avšak navíc se nejednalo o první záležitost, kdy povinný č. 2 rodinu zatížil s tím, že nadto„ zoufalou situaci“ dokázala již v lednu řešit podáním návrhu na rozvod manželství“. Z oznámení exekutora ze dne 3. 7. 2020 č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že exekuce je vůči povinnému [jméno] [příjmení] skončena a zánikem exekuce zanikají i právní účinky vydaných exekučních příkazů.

11. Z vyrozumění o zahájení exekuce ze dne 24. 11. 2016, č.j. [číslo jednací] (č.l. 20) a z oznámení o změně exekutora a převzetí exekuce ze dne 12. 9. 2017 (č.l. 19) soud zjistil, že nejdříve byla provedením exekuce proti dlužníkům pověřena soudní exekutorka Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Prostějov, posléze JUDr. [jméno] [příjmení], soudní exekutor Exekutorského úřadu Brno.

12. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 31. 1. 2018 prokazující stav evidovaný ke dni 9. 9. 2016, [list vlastnictví], k.ú. [část obce], obec Nová Paka, okres [okres], zapsané u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Jičín (č.l. 28) soud zjistil, že ve společném jmění manželů [příjmení] byly nemovitosti: parcela st. [anonymizováno] o výměře [výměra] zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa] k bydlení, dále parc. [číslo] o výměře 608 m2 zahrada, parc. [číslo] o výměře 1454 m2 zahrada, parc. [číslo] o výměře 599 m2 ostatní plocha, parc. [číslo] o výměře 814 m2 zahrada, parc. [číslo] o výměře 1509 m2 orná půda, parc. [číslo] o výměře 682 m2 zahrada.

13. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 31. 1. 2018 prokazující stav evidovaný ke dni 9. 9. 2016, [list vlastnictví], k.ú. [část obce], obec Praha, okres Hlavní město Praha, vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha (č.l. 29-30) soud zjistil, že ke dni 9. 9. 2016 byli manželé [příjmení] podílovými spoluvlastníky každý o velikosti podílu 1/2 nemovitostí: jednotka [číslo] způsob využití byt, na pozemku parc. [číslo] pozemek zapsán na [list vlastnictví], se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech budovy a pozemku v katastrálním území Braník, jednotka [číslo] způsob využití byt, na pozemku parc. [číslo] pozemek zapsán na [list vlastnictví], se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech budovy a pozemku, jednotka [číslo] způsob využití byt, na pozemku parc. [číslo] pozemek zapsán na [list vlastnictví], se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech budovy a pozemku, jednotka [číslo] způsob využití byt, na pozemku parc. [číslo] se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech budovy a pozemku, jednotka [číslo] způsob využití byt na pozemku parc. [číslo] se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech budovy a pozemku, jednotka [číslo] způsob využití byt, na pozemku parc. [číslo] se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech budovy a pozemku, jednotka [číslo] způsob využití byt, na pozemku parc. [číslo] se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech budovy a pozemku, jednotka [číslo] způsob využití byt, na pozemku parc. [číslo] pozemek zapsán na [list vlastnictví], se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech budovy a pozemku, jednotka [číslo] způsob využití byt na pozemku parc. [číslo] se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech budovy a pozemku, vše v katastrálním území Braník, zapsaná Katastrálním úřadem pro Hlavní město Prahu, katastrálním pracovištěm Praha na [list vlastnictví] (dále jen„ nemovitosti v k.ú. [část obce]“).

14. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 12. 2. 2018 prokazující stav evidovaný ke dni 9. 9. 2016, [list vlastnictví], k.ú. [část obce], obec Praha, zapsáno u Katastrálního úřadu pro hl. město Prahu, katastrální pracoviště Praha (č.l. 43) soud zjistil, že manželé [příjmení] byli ke dni 9. 9. 2016 vlastníky jednotky (SJM) [číslo] způsob využití byt, vymezená podle zákona o vlastnictví bytů v bytovém domě, [část obce], [adresa], na pozemku parc. [číslo] se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech budovy a pozemku v katastrálním území Žižkov, zapsaná Katastrálním úřadem pro Hlavní město Prahu, katastrálním pracovištěm Praha na [list vlastnictví] a jednotky [číslo] způsob využití jiný nebytový prostor, vymezená podle zákona o vlastnictví bytů v bytovém domě, [část obce], [adresa], na pozemku parc. [číslo] se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech budovy a pozemku v katastrálním území Žižkov, vše zapsáno Katastrálním úřadem pro Hlavní město Prahu, katastrálním pracovištěm Praha na [list vlastnictví].

15. Z výpisu z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 12. 2. 2018 prokazující stav evidovaný ke dni 9. 9. 2016 (č.l. 45) [list vlastnictví], k.ú. [část obce], obec Praha soud zjistil, že manželé [příjmení] byli ke dni 9. 9. 2016 vlastníky jednotky [číslo] způsob využití byt, vymezené podle zákona o vlastnictví bytů v bytovém domě, [část obce], [adresa], bytový dům zapsán na [list vlastnictví], na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] pozemky zapsány na [list vlastnictví], se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech budovy a pozemku v katastrálním území Žižkov, zapsaná Katastrálním úřadem pro Hlavní město Prahu, katastrálním pracovištěm Praha na [list vlastnictví].

16. Sdělením exekutora ze dne 18. 1. 2021 (č.l. 323) a z exekučních příkazů č.j. [číslo jednací], [anonymizováno] a [anonymizováno] (č.l. 310-312) soud zjistil, že exekuce byla vůči povinnému [příjmení] [jméno] [příjmení] zastavena dle ust. § 51 písm. b) exekučního řádu z důvodu pravomocně nařízené likvidace dědictví usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne 22. 1. 2020. Vůči povinnému [právnická osoba] exekuce nadále pokračuje. Vůči manželce povinného [jméno] [celé jméno žalované] je však v provedení exekuce exekučním příkazem prodejem nemovitých věcí v SJM, č.j. [číslo jednací] pokračováno.

17. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 12. 12. 2016 (č.l. 12) a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 12. 2016 (č.l. 11) soud zjistil, že mezi [právnická osoba] s.r.o. jako postupitelem a společností žalující jako postupníkem byla dne 12. 12. 2016 uzavřena smlouva o postoupení, na jejímž základě věřitel převedl na žalobce pohledávku za oběma dlužníky specifikovanou v čl. I. odst. [číslo] této smlouvy (pohledávky vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru). Postoupení pohledávky oznámil postupitel (věřitel) Ing. [jméno] [příjmení], což žalovaná nečinila sporným.

18. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 22. 1. 2020, č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že byla nařízena likvidace dědictví po zůstaviteli Ing. [jméno] [příjmení], naposledy bytem [adresa], zemřelém dne 25. 12. 2017 bez zanechání listiny pro případ smrti.

19. Z darovací smlouvy ze dne 9. 9. 2016 uzavřené mezi manžely [příjmení] a [celé jméno žalované] (č.l. 35) soud zjistil, že dne 9. 9. 2016 žalovaná jako obdarovaná a její rodiče jako dárci uzavřeli darovací smlouvu, jejímž předmětem byly nemovitosti označené jako A – nacházející se k.ú. [část obce], a to jednotka [číslo] byt v budově [adresa] - bytový dům, stojící na pozemcích parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, parc. [číslo] plocha a nádvoří, parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří včetně spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa] a spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na pozemcích parc. [číslo] vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha pro k.ú. [část obce] a obec Praha na LV [číslo] (dále jen„ nemovitosti A“), dále nemovitosti označené jako B – jednotku [číslo] způsob využití byt, vymezená podle zákona o vlastnictví bytů v bytovém domě, [část obce], [adresa], na pozemku parc. [číslo] se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech budovy a pozemku v katastrálním území Žižkov, zapsaná Katastrálním úřadem pro Hlavní město Prahu, katastrálním pracovištěm Praha na [list vlastnictví] a jednotky [číslo] způsob využití jiný nebytový prostor, vymezená podle zákona o vlastnictví bytů v bytovém domě, [část obce], [adresa], na pozemku parc. [číslo] se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech budovy a pozemku v katastrálním území Žižkov, vše zapsáno Katastrálním úřadem pro Hlavní město Prahu, katastrálním pracovištěm Praha na [list vlastnictví] (dále jen„ nemovitosti B“) a nemovitosti označené jako C – nemovitosti výše označené jako nemovitosti v k.ú. [část obce]. Dle čl. II smlouvy obdarovaná od dárců tento dar do svého výlučného vlastnictví přijímá.

20. Darovací smlouvou ze dne 9. 9 2016 mezi [celé jméno žalované] jako obdarovanou a manžely [příjmení] jakožto dárci (č.l. 38) soud zjistil, že žalovaná a její rodiče uzavřeli téhož dne druhou darovací smlouvu, jejímž předmětem byly nemovitosti pozemek parc. st. [číslo] jehož součástí je stavba [část obce], [adresa], stojící na pozemku parc. č. st. 52 a pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v katastrálním území Valdov, obec Nová Paka zapsané Katastrálním úřadem pro Královehradecký kraj, katastrálním pracovištěm Jičín na [list vlastnictví], dle čl. II. žalovaná tyto nemovitosti do svého vlastnictví přijímá (dále jen„ nemovitosti v obci [obec]“).

21. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 22. 1. 2018, [list vlastnictví] prokazující stav evidovaný ke dni 22. 1. 2018, k.ú. [část obce], obec Nová Paka (č.l. 31) soud zjistil, že výlučným vlastníkem nemovitostí v obci [obec] je žalovaná na základě darovací smlouvy ze dne 9. 9. 2016, právní účinky zápisu vkladu nastaly ke dni 13. 9. 2016.

22. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 22. 1. 2018, [list vlastnictví] prokazující stav evidovaný ke dni 22. 1. 2018, k.ú. [část obce], obec Praha (č.l. 42) soud zjistil, že výlučným vlastníkem nemovitostí v k.ú. [část obce] krom jednotky [číslo] je na základě darovací smlouvy ze dne 9. 9. 2016 s právními účinky vkladu ke dni 13. 9. 2016 žalovaná.

23. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 5. 2. 2018 prokazující stav evidovaný ke dni 5. 2. 2018, [list vlastnictví], k.ú. [část obce], obec Praha (č.l. 34) soud zjistil, že vlastníkem nemovitosti – jednotky [číslo] byt s podílem o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] jsou [příjmení] a [jméno] [příjmení] na základě smlouvy kupní ze dne 16. 6. 2017, právní účinky vkladu ke dni 27. 6. 2017.

24. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 5. 2. 2018 prokazující stav evidovaný ke dni 5. 2. 2018, [list vlastnictví], k.ú. [část obce], obec Praha (č.l. 40) soud zjistil, že vlastníkem nemovitosti – jednotky [číslo] byt s podílem o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] je [jméno] [příjmení] na základě smlouvy kupní ze dne 18.11. 2016, právní účinky vkladu ke dni 5. 12. 2016.

25. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 5. 2. 2018 prokazující stav evidovaný ke dni 5. 2. 2018, [list vlastnictví], k.ú. [část obce], obec Praha (č.l. 32) soud zjistil, že žalovaná je vlastnicí nemovitosti A na základě darovací smlouvy ze dne 9. 9 2016, právní účinky vkladu ke dni 13. 9. 2016.

26. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 5. 2. 2018 prokazující stav evidovaný k témuž datu, [list vlastnictví] k.ú. [část obce], obec Praha (č.l. 33) soud zjistil, že výlučnou vlastnicí nemovitostí B je [jméno] [celé jméno žalované] na základě darovací smlouvy ze dne 15. 9. 2017, právní účinky vkladu ke dni 18. 9. 2017.

27. Ze smlouvy o převzetí dluhu ze dne 4. 4. 2017 v kopii (č.l. 76) soud zjistil, že Ing. [jméno] [příjmení] je uveden jako původní spoludlužník a společnost [právnická osoba], [IČO] zastoupená jednatelem [jméno] [příjmení] jako přejímatel dluhu, dle čl. I. měly strany sjednat, že přejímatel dluhu touto smlouvou přejímá peněžitý dluh Ing. [jméno] [příjmení] vůči [právnická osoba], s.r.o. na základě smlouvy o úvěru [číslo] dle čl. I odst. 4 smluvní strany prohlásily, že souhlas věřitele byl dán, v čl. II odst. 1 je uvedeno, že smluvní strany sjednávají cenu za převzetí dluhu ve výši 160 000 Kč, kterou uhradí při podpisu smlouvy původní spoludlužník v hotovosti. Smlouva není opatřena podpisem Ing. [jméno] [příjmení]. Na tomto důkazu je dopsáno ručně„ platná verze“. Další verze smlouvy o převzetí dluhu je ze dne 4. 4. 2017 u podpisu Ing. [příjmení], s datem 13. 4. 2017 u podpisu [jméno] [příjmení] s uvedením razítka České pošty (č.l. 82 a 268) a úředními ověřeními podpisu ze dne 4.4.2017 a 13.4.2017. Originál smlouvy s podpisy obou stran soudu nebyl předložen. Žalobce uvedl, že souhlas věřitele k převzetí dluhu společností [právnická osoba] nebyl nikdy dán.

28. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 3, sp. zn. xanon [číslo] soud zjistil, že [jméno] [celé jméno žalované] podala dne 13.1.2017 návrh na rozvod manželství, jako příčinu rozvratu uvedla rozdílné povahy, měnící se životní hodnoty, rozdílný přístup k finančnímu hospodaření a odlišný náhled na trávení volného času. V průběhu řízení se manžel k návrhu připojil, manželé předložili dohodu o vypořádání společného jmění manželů ze dne 26.6.2017 s úředně ověřenými podpisy, ve které rovněž upravili otázku bydlení. Manželé uvedli při jednání soudu, že již sedm let žijí odděleně a z dohody vyplynulo sjednání otázky bydlení tak, že po rozvodu manželství [příjmení] [jméno] [příjmení] bude nadále užívat bytovou jednotku [číslo] v k.ú. [část obce], adresou [adresa] [číslo] (adresou [adresa žalované]). Obě bytové jednotky jsou dle jejich tvrzení ve vlastnictví [celé jméno žalované]. Manželství účastníků bylo rozvedeno bez zjišťování příčin rozvratu dle ust. § 757 o.z. rozsudkem ze dne 26.6.2017, č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 26.6.2017 (viz návrh na rozvod, protokol z jednání, smlouva o vypořádání majetkových vztahů pro dobu po rozvodu manželství ze dne 26.6.2017 a rozsudek ze dne 26.6.2017, č.j. [číslo jednací]).

29. Ze smlouvy o zápůjčce mezi Ing. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 8. 8. 2016 (č.l. 83) a ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitosti ze dne 10. 10. 2016 (č.l. 77) soud zjistil, že proti Ing. [jméno] [příjmení] již v minulosti bylo vedeno exekuční řízení, které vyřešil s pomocí svého bratra Ing. [jméno] [příjmení] tím způsobem, že uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě Ing. [jméno] [příjmení] uhradil za Ing. [jméno] [příjmení] dluh vymáhaný v exekučním řízení ve výši 2 500 000 Kč na základě usnesení o nařízení exekuce vydaném Obvodním soudem pro Prahu 3 ze dne 23.2.2016, sp. zn. [spisová značka] na účet exekutorského úřadu. Bylo dále dohodnuto, že dlužník Ing. [jméno] [příjmení] prodá bytovou jednotku [číslo] k ní náležející spoluvlastnický podíl na domě [adresa] a pozemku parc. [číslo] o velikosti [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha, přičemž kupní cena bude uhrazena přímo na účet Ing. [jméno] [příjmení]. Zápůjčka byla zajištěna zástavním právem k bytové jednotce [číslo] jejímž vlastníkem již byla žalovaná.

30. Ze znaleckého posudku [číslo] 2017 ze dne 28.7.2017 (č.l. 86) soud zjistil, že byla stanovena obvyklá cena nemovitých věcí - pozemků vinic v k.ú. [obec], obec Vracov, okres [okres], [list vlastnictví], pozemky – vinice byly oceněny na částku 6 297 000 Kč.

31. Ze sdělení exekutorovi ze dne 24.9.2017 učiněném [právnická osoba] s.r.o. (č.l. 160) soud zjistil, že k uvedeným pozemkům v k.ú. [obec] uplatnila nájemní právo a předkupní právo [právnická osoba] s.r.o., [IČO].

32. Z výslechu [celé jméno žalované] (čl. 147 a 296) soud zjistil, že s rodiči již přes osm let nebydlí, má vlastní rodinu, vztahy s rodinou byly vždy dobré, s otcem měla hezký vztah. Vztah rodičů byl rovněž velmi dobrý až na poslední cca dva roky, kdy se otec začal chovat trošku jinak než obvykle, byl emočně plošší, nechtěl o ničem mluvit. Darovací smlouvy s rodiči podepsala v době, kdy byla na mateřské dovolené a bylo to zejména z důvodu zhoršujícího se zdravotního stavu otce, který poslední čtyři roky trpěl epileptickými záchvaty, byl slabý, několikrát byl v posledním roce hospitalizovaný, měl rovněž silnou cukrovku. O nemovitosti se do té doby staral otec, přestal na to však mít síly, matka se o tyto věci příliš nezajímala, byla navíc vytížená v práci a sestra studovala. V roce 2017 se zdravotní stav otce natolik zhoršil, že byl opakovaně hospitalizován a v prosinci 2017 zemřel na sepsi a zápal plic. O tom, že nemovitosti by rádi převedli na ni, žalovaná s rodiči hovořila již v době svého těhotenství v roce 2015, posléze však přišla otcova prvá exekuce, kterou museli nejdříve vyřešit. Otec rodinu následně ubezpečoval, že se jedná o jedinou exekuci, jinou nemá, jednalo se o jeden nepovedený podnikatelský záměr. Nebyl však příliš sdílný, o jeho podnikatelských aktivitách rodina téměř nevěděla, avšak věřila mu, že jiná exekuce již není. Když matce na vánoce 2016 byl obestaven účet, otec rodinu utvrzoval, že to není možné, že je vše v pořádku, že je z dluhu vyvázaný, že jej o převzetí dluhu ujišťoval i jeho dlouholetý přítel a spolupracovník [příjmení] [příjmení]. Žalovaná je přesvědčená, že již tehdy pan [příjmení] měl vše„ pevně v rukou“, spoléhal se na otcův zdravotní stav. Otec s matkou i po rozvodu žili ve společné domácnosti, matka se o otce starala. Žalovaná po převodu nemovitostí do svého vlastnictví dělá správce těchto nemovitostí, komunikuje s nájemníky, vyřizuje smlouvy a opravy, což ji baví. Když se o nemovitosti staral ještě otec, částečně mu vypomáhala realitní kancelář, poté, co došlo k přepisu vlastnictví na žalovanou, rovněž částečně zařizuje některé věci přes tuto realitní kancelář a částečně s pomocí právní zástupkyně dělá tyto věci sama. Otec přepsal nemovitosti na žalovanou zejména z toho důvodu, že se mu zdála k této činnosti nejkompetentnější, tato činnost ji bavila, měla na ni v době mateřské dovolené čas, druhá dcera byla v té době mladá, matka k tomuto nikdy neměla vztah a nechtěla se o to starat. V době, kdy byl otec již nemocen, se o něj starala matka, pokud byla v práci, zastupovala ji žalovaná, když byl hospitalizovaný, navštěvovala jej každý den v nemocnici, péče o něj jí připadala přirozená.

33. Z výslechu Ing. [jméno] [příjmení] (č.l. 215) soud zjistil, že je o osm let starším bratrem Ing. [jméno] [příjmení], žalovaná je jeho neteř, po smrti obou rodičů se svědek s bratrem příliš nevídal; v roce 2016 se však viděli na návštěvě u svědka, kde jej Ing. [jméno] [příjmení] požádal o pomoc s exekucí ve výši 2 500 000 Kč s odůvodněním, že se mu nepovedl jeden obchod. Žádné podrobnosti svědkovi nevysvětloval, ujistil jej však, že se jedná o jedinou exekuci a jediný problém. O jeho zdravotním stavu věděl, že trpí cukrovkou a posléze se dozvěděl od švagrové, že bratr byl hospitalizován v nemocnici Královské [část obce], kde následně zemřel; svědek uvedl, že má za to, že měl bratr výron na mozku, ale podrobnosti nevěděl. U sepisu smlouvy zástavní a o zápůjčce působil Ing. [jméno] [příjmení] zcela normálně.

34. Z výslechu [jméno] [celé jméno žalované] (č.l. 216 verte a č.l. 295 verte) soud zjistil, že manžel podnikal v oboru textil, oděvy, po revoluci si zřídil vlastní společnost, byl po těžké operaci, dvojité operaci slinivky, po druhé operaci musel užívat inzulín, s nemocí se však nikdy nesmířil, hodně jej omezovala a trápila, poslední rok a půl špatně chodil, trpěl epileptickými záchvaty. Když se v roce 2016 v rodině řešila první exekuce, celá rodina z toho byla nešťastná, jednalo se dle jejího bývalého manžela o špatnou investici, když exekuci překonali, všechny ujišťoval, že jiný problém nemá. Když se svědkyně dozvěděla v prosinci 2016 o druhé exekuci, byla hodně naštvaná, manžel jí řekl, že jí vše vysvětlí pan [příjmení]. V době, kdy bylo vše v pořádku, manžel přišel s tím, že nemovitosti by se měly věnovat jedné z dcer, že by se měly dohodnout, které která z nich chce. Posléze tento problém přestali řešit (bylo to cca před 6 lety) a následně se k záležitosti vrátili, když začal mít Ing. [jméno] [příjmení] zdravotní problémy. [příjmení] již se o nemovitosti nechtěl starat, dle svých slov na to neměl sílu, svědkyně chodila do práce a neměla na to čas ani k tomu neměla zvláštní vztah. Starší dcera (žalovaná) o vyřešení problému jevila zájem, bavilo ji to a chtěla rodině pomoci. V červnu 2017 se konal rozvod, mezi manžely došlo k odcizení, manžel byl náladový, nesdílný, nechtěl chodit mezi lidi, poslední tři měsíce před smrtí byl hospitalizovaný, v podstatě byl již pouze ležící pacient. Rodina nikdy předtím neměla žádný finanční problém, žili klidně, rodina byla zabezpečena, manželka mu tedy věřila, že se jednalo o ojedinělý exces, všichni věřili, že se jednalo o jedinou exekuci. Krátce před hospitalizací na neurologii byl Ing. [jméno] [příjmení] hospitalizován i na psychiatrické klinice. Znovu se rodina začala bavit o převodu nemovitostí v létě 2016, kdy se manžel již nezvládal o činžovní dům starat sám, mladší dcera v tuto dobu odjížděla na čtyřletý studijní pobyt do zahraničí, takže v tomto směru rodině nemohla vypomoci, navíc chtěla zůstat v zahraničí. Nájemní smlouvy pomáhala sepisovat buď právní zástupkyně rodiny či realitní kancelář, která rovněž pomáhala shánět nájemníky a dokázala se o všechno postarat.

35. Z výslechu [jméno] [celé jméno žalované] (č.l. 294) soud zjistil, že je mladší sestrou žalované, měly spolu vždy dobré vztahy. Otec se po zdravotní stránce postupně zhoršoval, měl cukrovku, špatně chodil, nemohl se s nemocí smířit a ne zcela dodržoval životosprávu. Již v době, než odjela studovat do zahraničí, rodina plánovala, že se jednou majetek převede na dcery, ona jako mladší dcera však odjížděla studovat do zahraničí, kde plánovala i zůstat, o nemovitosti se tedy starat nemohla; maminka o tyto věci nejevila zájem a přirozeným nástupcem otce byla dcera [obec], která byla spolehlivá a o tyto věci se zajímala, s otcem o nich rovněž již dříve komunikovala. Sestra [obec] se o otce také rovněž převážně starala, když byl hospitalizovaný v nemocnici. [příjmení] [příjmení] označila jako dlouholetého kamaráda otce, kterého však nikdo„ moc nemusel“.

36. Z výslechu Ing. [jméno] [příjmení] (č.l. 272 verte) soud zjistil, že je dlouholetým přítelem a obchodním partnerem [příjmení] [jméno] [příjmení], o úvěru od [právnická osoba] s.r.o. ví, že si společnost [právnická osoba] požádala o úvěr ve výši 3,5 milionů Kč, tyto peníze měly být určeny na financování zájmu Ing. [příjmení] na odkup pohledávek za třetími osobami a pro financování tohoto nákupu pohledávek a podílení se na obchodních případech s těmito pohledávkami společnost úvěr získala, ručila nemovitým majetkem v k.ú. [obec] a směnkou; svědek věděl téměř o všech aktivitách společnosti [právnická osoba]; svědek rovněž ví, že peníze přišly na účet společnosti [právnická osoba] u [příjmení] [příjmení], ke kterému měl dispoziční oprávnění [příjmení] [příjmení] jako jednatel a z účtu tyto finanční prostředky odešly na financování tohoto záměru. Ing. [příjmení] se před uzavřením smlouvy o úvěru i před podpisem notářského zápisu radil jak s druhým společníkem [příjmení], tak s dalšími lidmi, zda má do tohoto obchodního případu jít či nikoliv. O důvodech rozvodu manželů [příjmení] se svědek může domnívat, že souvisely s dlouhodobým zdravotním stavem pana [příjmení] a problémy, které souvisely s podnikáním Ing. [příjmení], ví o tom, že Ing. [příjmení] uzavřel smlouvu o půjčce se svým sousedem, ten obchodní případ se nepovedl a soused na něj podal trestní oznámení, i to mohla být nepříjemná událost vedoucí k rozvodu. Svědek má povědomí, že Ing. [příjmení] jednal se společností [právnická osoba] o tom, že tato společnost odkoupí dluh vůči [právnická osoba] a současně na ni Ing. [příjmení] převede obchodní podíl ve společnosti [právnická osoba] celkem za částku 160 000 Kč; Ing. [příjmení] následně měl ještě převést pohledávky za třetími osobami na [právnická osoba] na [právnická osoba] a mělo to být celé předmětem narovnání, ale neví, zda to bylo vše dotaženo do konce ani zda věřitel dal k převzetí dluhu souhlas. Svědek viděl smlouvu o převzetí dluhu v originále, měl ji mít Ing. [příjmení]. Souhlas s převzetím dluhu [právnická osoba], s.r.o. nebyl součástí originálu smlouvy, byl vázán na realizaci postupnických smluv. O nemovitosti ve vlastnictví rodiny se staral Ing. [příjmení], ale s ohledem na jeho zdravotní stav je racionální, že se do správy nemovitosti snažil zainteresovat další členy rodiny.

37. Z kupní smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitým věcem ze dne 25. 5. 2015 resp. 8.6.2015 mezi [právnická osoba] a.s. jako prodávajícím a společností [právnická osoba] jako kupujícím (č.l. 164) soud zjistil, že společnost [právnická osoba] zastoupená Ing. [jméno] [příjmení] koupila nemovitosti – pozemky v k.ú. [obec] zapsané na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrálním pracovištěm Kyjov pro k.ú. [obec], obec Vracov (dále jen„ pozemky v k.ú. [obec]“) od [právnická osoba], a.s., kterou zastupovala místopředsedkyně představenstva [jméno] [příjmení], za cenu 2 100 000 Kč.

38. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 27.1.2016 mezi [právnická osoba] s.r.o. jako zástavním věřitelem a společností [právnická osoba] zastoupenou Ing. [jméno] [příjmení] jako zástavcem (č.l. 167) soud zjistil, že k zajištění pohledávek za zástavcem ze smlouvy o úvěru [číslo] 2016 ze dne 27.1.2016 zřídila společnost [právnická osoba] zástavní právo ve prospěch věřitele k pozemkům v k.ú. [obec].

39. Z notářského zápisu ze dne 5.4.2017, sp. zn. NZ 133/ 2017, N 117/2017 (č.l. 175) a ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10.6.2015 (č.l. 176) soud zjistil, že [právnická osoba] a.s. převedla na [právnická osoba] a.s. pohledávky ze dvou kupních smluv (kupní smlouvy o převodu vlastnictví nemovitých věcí ze dne 25.5.2015 mezi [právnická osoba] a.s. jako prodávajícím a společností [právnická osoba] jako kupujícím a kupní smlouvy o převodu pěstitelského celku) v celkové výši 7 721 960 Kč s tím, že notářským zápisem se svolením k přímé vykonatelnosti dala společnost [právnická osoba] svolení k přímé vykonatelnosti tohoto notářského zápisu, přičemž za obě společnosti jednal Ing. [příjmení] [příjmení].

40. Z rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 11. 10. 2018, č.j. 14 C 42/2018-67 (č.l. 179 verte), z odvolání proti rozsudku ze dne 6.12.2018 (č.l.178) a z informací o průběhu řízení 14 C 42/2018 (č.l. 231) soud zjistil, že Okresní soud v Hodoníně zamítl žalobu [právnická osoba] a.s. proti žalované [právnická osoba] o určení vlastnictví k nemovitostem v k.ú. [obec], z odůvodnění rozsudku vyplývá, že mezi [právnická osoba] a.s. jako prodávající a společností [právnická osoba] jako kupující byla uzavřena kupní smlouva dne 8.6.2015 na předmětné nemovitosti v k.ú. [obec], žalované společnosti [právnická osoba] svědčí dle výpisu z katastru nemovitostí vlastnické právo k těmto nemovitostem, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10.6.2015 postoupila [právnická osoba] a.s. pohledávku na zaplacení kupní ceny ve výši 2 100 000 Kč s příslušenstvím na žalobkyni ([právnická osoba]), žalovaná společnost uznala svůj dluh na zaplacení kupní ceny ve výši 2 100 000 Kč s příslušenstvím. Na [právnická osoba] a.s. přešlo právo domáhat se zaplacení částky 2 100 000 Kč, nestala se však stranou kupní smlouvy a nemohla od kupní smlouvy platně odstoupit, jak se mylně domnívá. Jelikož [právnická osoba] a.s. není ve sporu o určení vlastnictví nemovitostí v k.ú. [obec] aktivně věcně legitimovanou, nemohl soud vyhovět její žalobě o určení vlastnického práva k předmětným nemovitým věcem v k.ú. [obec]. Rozsudek nabyl právní moci dne 1.5.2019.

41. Z protokolu o zvláštním přezkumném jednání ze dne 26.9.2019, sp. zn. [insolvenční spisová značka] (č.l. 192), seznamu přihlášených pohledávek – přezkumného listu pro zajištěného věřitele (č.l. 234) a vyrozumění ze dne 26.9.2019 učiněného Ing. [jméno] [příjmení], insolvenčním správcem dlužníka [právnická osoba] včetně kopie dodejek (na č.l. 236 a 237) soud zjistil, že byl zjištěn úpadek [právnická osoba] a.s., insolvenční řízení je vedeno u Krajského soudu v Praze pod č.j. [insolvenční spisová značka], svou pohledávku za dlužníkem přihlásila [právnická osoba], s.r.o. ve výši 6 297 000 Kč jako pohledávku zajištěnou zástavním právem k nemovitostem v k.ú. [obec], jedná se o pohledávku ze zajištění vůči třetí osobě, přičemž tuto pohledávku insolvenční správce popřel, neboť dle něj nevznikla. O skutečnosti, že insolvenční správce i dlužník tuto pohledávku popřeli co do pravosti a pořadí, byla [právnická osoba], s.r.o. informována. Insolvenční správce pohledávku [právnická osoba], s.r.o. popřel z důvodu, že dle něj nadále nebyly odstraněny vady přihlášky, přihláška je dle něj nesrozumitelná a nepřezkoumatelná, smluvní pokutu ve výši 5 % denně ve smlouvě o úvěru považuje insolvenční správce za nemravnou a neplatnou, stejně jako smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, neboť je počítána z příslušenství, úrok je dle něj rovněž nemravný a proto neplatný, celá smlouva o úvěru dle její koncepce vzbuzuje podezření, že jejím cílem bylo vyvedení majetku ze společnosti [právnická osoba], aby se dlužník k nemovitostem nemohl dostat.

42. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] a.s. (č.l. 193) soud zjistil, že společnost zanikla 29.4.2019.

43. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] (č.l. 195) soud zjistil, že od 28.4.2017 je jediným společníkem této společnosti společnost [právnická osoba], jednatelem společnosti je od téhož data [jméno] [příjmení].

44. Z usnesení soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 12.9.2017, č.j. 137Ex 16336/17-134 (č.l. 197) soud zjistil, že ve věci oprávněného [právnická osoba] proti povinnému [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] se exekuční příkazy č.j. 018 Ex 12856/16-044 ze dne 4.1.2017, č.j. 018 Ex 12856/16-045 ze dne 4.1.2017 a č.j. 018 Ex 12856/16-046 ze dne 4.1.2017 zrušují.

45. Z centrální evidence exekucí ze dne 16.12.2019 a oznámení o zahájení exekuce č.j. 018 Ex 12856/16-006 ze dne 24.11.2016 (č.l. 198-200) soud zjistil, že proti povinnému [příjmení] [jméno] [příjmení] ke dni 16.12.2019 byla vedena exekuce oprávněného [právnická osoba], oznámení o zahájení exekuce bylo vydáno dne 24.11.2016.

46. Ze žaloby ze dne 14.3.2019 žalobkyně [právnická osoba] (č.l. 202) soud zjistil, že společnost [právnická osoba] podala proti Ing. [jméno] [příjmení] – insolvenčnímu správci dlužníka [právnická osoba] žalobu o vyloučení nemovitého majetku – vinice v k.ú. [obec], tedy souboru všech pozemků zapsaných na [list vlastnictví] a pěstitelského celku sestávajícího z keřů vinné révy vysázených na pozemcích zapsaných na [list vlastnictví] z majetkové podstaty úpadce (tyto nemovité věci byly sepsány do majetkové podstaty dlužníka), neboť má za to, že k sepsání došlo neoprávněně, když vlastníkem pozemků i pěstitelského celku je žalobkyně ([právnická osoba]). Dle shodného sdělení účastníků řízení o vyloučení tohoto nemovitého majetku z majetkové podstaty úpadce nadále probíhá, není pravomocně skončeno, řízení je vedeno u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 74 ICm 648/2019 [právnická osoba] v současné době nemůže uspokojit svou pohledávku ze smlouvy o úvěru ze zástavního práva k uvedeným nemovitostem v k.ú. [obec], neboť tyto nemovitosti byly sepsány do majetkové podstaty dlužníka [právnická osoba]

47. Ze zprávy o stavu insolvenčního řízení ze dne 31.12.2019 č.j. [insolvenční spisová značka] (č.l. 238) soud zjistil, že insolvenční správce dlužníka [právnická osoba] uvedl, že pokud bude rozhodnuto o vyloučení vinice z majetkové podstaty, věřitel [právnická osoba] se nebude v konkursu uspokojovat.

48. Ze spisu Krajského soudu v Praze, sp. zn. KSPH 75 ICm 2924/2019 soud zjistil, že 18. 10. 2019 podala [právnická osoba], s.r.o. žalobu o určení pravosti pohledávky proti Ing. [jméno] [příjmení] - insolvenčnímu správci [právnická osoba] s tím, že pohledávka ve výši 6 297 000 Kč vzniklá na základě smlouvy o úvěru [číslo] 2016 ve znění dodatku [číslo] uzavřené mezi [právnická osoba] s.r.o. a [právnická osoba] a Ing. [jméno] [příjmení] přihlášená do konkursního řízení na majetek dlužníka [právnická osoba] je po právu. [právnická osoba] nárok dovozuje z jejího práva (zástavního věřitele) na uspokojení se z předmětu zajištění ze smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 27.1.2016, přičemž mu nadále svědčí zástavní právo k pozemkům v k.ú. [obec], i když tyto jsou zapsány od 20. 11. 2018 v majetkové podstatě dlužníka. Zástavní věřitel tak má v insolvenčním řízení postavení zástavního věřitele po dobu, co budou pozemky sepsány v majetkové podstatě dlužníka. Řízení je pravomocně přerušeno do doby pravomocného skončení řízení vedeného u Krajského soudu v Praze sp. zn. KSPH 74 ICm 648/2019 - řízení o vyloučení majetku z majetkové podstaty dlužníka (viz žaloba a usnesení ze dne 20.4.2020, č.j. KSPH 75 ICm 2924/2019-28).

49. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

50. Mezi [právnická osoba] s.r.o. a společností [právnická osoba], zastoupené jednatelem Ing. [jméno] [příjmení] jako úvěrovaným a Ing. [jméno] [příjmení] jako přistupitelem k závazku byla uzavřena dne 27. 1. 2016 smlouva o úvěru [číslo] 2016 včetně dodatku [číslo] ze dne 3. 2. 2016, na jejímž základě se úvěrující zavázal poskytnout úvěrovanému peněžní prostředky ve výši 3 500 000 Kč bezhotovostním převodem na účet úvěrovaného. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 24 měsíců se splatností 27. 1. 2018, úvěrovaný se zavázal vrátit úvěrujícímu poskytnutý úvěr spolu s úroky za poskytnutí úvěru dle čl. čl. IV. odst. 4.3 smlouvy formou pravidelných měsíčních splátek, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 3 % měsíčně z částky 3 500 000 Kč, tj. 105 000 Kč měsíčně běžící ode dne uzavření smlouvy až do úplného vrácení úvěru, nejdéle do splatnosti úvěru dne 27. 1. 2018 měl být hrazen vždy do 27. kalendářního dne v měsíci počínaje dnem 27. 2. 2016, strany sjednaly pro případ prodlení s úhradou měsíční splátky povinnost úvěrovaného zaplatit smluvní pokutu ve výši 5 % denně z dlužné měsíční splátky, minimálně 500 Kč denně a další smluvní pokuty a dále se dohodly, že v případě prodlení úvěrovaného s úhradou měsíční splátky po dobu delší než třicet dnů se stává celý úvěr včetně úroků, veškerého dalšího příslušenství a případných smluvních pokut okamžitě splatným a úvěrovaný je povinen uhradit úvěrujícímu celou dlužnou částku ve lhůtě 15 dnů ode dne zaslání výzvy k jejímu uhrazení. Dne 2. 2. 2016 strany sepsaly notářský zápis sp. zn. NZ 86/ 2016, N 63/2016, ve kterém oba dlužníci prohlásili, že uznávají společně a nerozdílně ve smyslu ust. § 2053 o.z. co do důvodu a výše svůj dluh z titulu poskytnutí úvěru dle smlouvy o úvěru ve výši 6 020 000 Kč a zavázali se jej uhradit společně a nerozdílně ve lhůtách a způsobem zakotveným v čl. I, nejpozději do 27. 1. 2018 a uvedli, že svolují společně a nerozdílně k vykonatelnosti tohoto notářského zápisu, tedy aby dle něj byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (vedena exekuce) a aby byl takový notářský zápis exekučním titulem. Dne 19. 9. 2016 vyzval věřitel společnost [právnická osoba] a Ing. [jméno] [příjmení] k úhradě zesplatněného úvěru ve výši 5 957 000 Kč do 15 dnů ode dne zaslání této výzvy (tedy do 4. 10. 2016), neboť oba dlužníci se dne 27. 8. 2016 ocitli v prodlení s úhradou splátky splatné dne 27. 7. 2016 po dobu delší jak 30 dnů. [právnická osoba] podala dne 13. 10. 2016 exekuční návrh proti oběma dlužníkům s tím, že dne 4. 10. 2016 povinným (dlužníkům) uplynula lhůta k zaplacení zesplatněného úvěru ve výši 5 957 000 Kč, dlužníci však ničeho neuhradili, věřitel tak navrhl provedení exekuce na majetek povinného dle notářského zápisu ze dne 2. 2. 2016, sp. zn. NZ 86/ 2016, N 63/2016 k vymožení pohledávky na vrácení neuhrazené dlužné částky s příslušenstvím ve výši 5 495 000 Kč, pohledávky na zaplacení smluvních pokut za neuhrazení měsíčních splátek ve výši 462 000 Kč, pohledávky na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 5 957 000 Kč od 5. 10. 2016 do zaplacení, dlužného zákonného úroku z prodlení z částky 5 957 000 Kč od 5. 10. 2016 do zaplacení a nákladů právního zastoupení a řízení. Manželé [příjmení] dne 9. 9. 2016 uzavřeli s dcerou [celé jméno žalované] darovací smlouvu, jejímž předmětem byly nemovitosti A, [příjmení] dále téhož dne uzavřeli darovací smlouvu, jejímž předmětem byly nemovitosti v obci [obec]. Žalovaná se na základě těchto darovacích smluv stala vlastnicí předmětných nemovitostí. Následně převedla darovací smlouvou ze dne 15.9.2017 nemovitosti - jednotky [číslo] v k.ú. [část obce] (2 nemovitosti B) na svou sestru, [jméno] [celé jméno žalované], a dále smlouvou kupní ze dne 16.6.2017 nemovitost - jednotku [číslo] v k.ú. [část obce] na [příjmení] a [jméno] [příjmení] a smlouvou kupní ze dne 18.11.2016 nemovitost – jednotku [číslo] v k.ú. [část obce] na [jméno] [příjmení] (2 nemovité věci v k.ú. [část obce]). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2016 [právnická osoba] s.r.o. převedla na žalobce pohledávku za oběma dlužníky ze smlouvy o úvěru. Manželství [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalované] bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 26.6.2017, č.j. 12 C 25/2017-26, který nabyl právní moci dne 26.6.2017. Ing. [jméno] [příjmení] jednal o uzavření smlouvy o převzetí dluhu se společností [právnická osoba], společnost [právnická osoba] se stala společníkem společnosti [právnická osoba] za částku 160 000 Kč, za tuto částku měla společnost [právnická osoba] převzít dluh vůči [právnická osoba], s.r.o., tato však s převzetím dluhu nevyslovila souhlas. Ing. [jméno] [příjmení], otec žalované, čelil v minulosti již jedné exekuci, kterou vyřešil prostřednictvím svého bratra, který za něj exekuci uhradil. Rodina se o exekuci na návrh oprávněné [právnická osoba], s.r.o. měla dozvědět až v prosinci 2016, dříve o této skutečnosti neměla ponětí, Ing. [jméno] [příjmení] svou manželku, bratra i dcery ujišťoval o tom, že o jiném svém dluhu neví; v průběhu roku 2017 se začal zhoršovat jeho zdravotní stav, který vyústil v září 2019 v hospitalizaci a dne 25. 12. 2017 Ing. [jméno] [příjmení] zemřel; exekuce vůči němu jako povinnému byla zastavena dle ust. § 51 písm. e) exekučního řádu, exekuce vůči povinnému [právnická osoba] O převodu nemovitostí na dceru [jméno] rodina uvažovala delší dobu, Ing. [jméno] [příjmení] se s postupně zhoršujícím zdravotním stavem o nemovitosti neměl sílu nadále starat, dcera [jméno] studovala v zahraničí a manželka se o nemovitosti z důvodu zejména časových nechtěla starat. V rodině panovaly dobré vztahy, dcera [obec] otce navštěvovala v nemocnici a nadále se o předmětné nemovitosti stará. Ing. [příjmení] [příjmení] jako dlouholetý obchodní partner a přítel Ing. [jméno] [příjmení] o všech jeho obchodních aktivitách velmi dobře věděl, úvěr od [právnická osoba] s.r.o. byl určen na financování odkoupení pohledávek od třetích osob, úvěr byl zaslán na účet společnosti [právnická osoba], nadále s penězi nakládal Ing. [jméno] [příjmení] jako jednatel, peníze měl použít na realizaci tohoto obchodního záměru. K zajištění pohledávky ze smlouvy o úvěru uzavřela dne 27. 1. 2016 [právnická osoba] s.r.o. jako zástavní věřitel a společnost [právnická osoba] zastoupená Ing. [jméno] [příjmení] jako zástavcem zástavní smlouvu k pozemkům v k.ú. [obec] Tyto nemovitosti však byly sepsány do majetkové podstaty dlužníka – [právnická osoba], která je v úpadku a v současné době jsou vedeny dva incidenční spory související s insolvenčním řízením úpadce [právnická osoba], 1) řízení o žalobě [právnická osoba] proti Ing. [jméno] [příjmení] – insolvenčnímu správci dlužníka [právnická osoba] o vyloučení nemovitého majetku v k.ú. [obec] z majetkové podstaty úpadce vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 74 ICm 648/2019 a dále 2) řízení o žalobě [právnická osoba] o určení pravosti přihlášené pohledávky vedená pod sp. zn. KSPH 75 ICm 2924/2019. Obě řízení nejsou pravomocně skončená. [právnická osoba] jako zástavní věřitel se nemůže uspokojit z předmětu zástavy – pozemků v k.ú. [obec], neboť jsou zapsány v majetkové podstatě dlužníka [právnická osoba]

51. Soud hodnotil provedené důkazy zvlášť i ve vzájemné souvislosti, výslechy svědků i žalované na soud působily věrohodně, tyto i odpovídaly provedeným listinným důkazům. Hodnocením ostatních případně provedených důkazů se soud nezabýval, neboť na jeho rozhodnutí neměly vliv.

52. Po právní stránce soud věc hodnotil následovně.

53. Dle ust. § 589 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.) zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno.

54. Dle ust. § 589 odst. 2 o.z. neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba).

55. Dle ust. § 591 o.z neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka se může věřitel dovolat tehdy, pokud k němu došlo v posledních dvou letech. To neplatí, jedná-li se o a) plnění povinnosti uložené zákonem, b) obvyklé příležitostné dary, c) věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel, nebo d) plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti.

55. Dle ust. § 594 odst. 1 o.z. neúčinnosti právního jednání se lze dovolat proti tomu, kdo s dlužníkem právně jednal, nebo kdo z právního jednání přímo nabyl prospěch, vůči jeho dědici nebo vůči tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce. Dle ust. § 594 odst. 2 o.z. vůči jinému právnímu nástupci se lze neúčinnosti dovolat jen tehdy, jestliže a) právnímu nástupci musely být známy okolnosti, pro něž by se věřitel mohl dovolat neúčinnosti právního jednání, b) právní nástupce nabyl právo bezúplatně, anebo c) je právním nástupcem osoba blízká, ledaže jí v době, kdy právo po předchůdci nabyla, nemusely být známy okolnosti, pro něž by se věřitel mohl dovolat neúčinnosti právního jednání.

56. Dle ust. § 595 odst. 1 o.z. neúčinnost právního jednání zakládá věřitelovo právo domáhat se uspokojení pohledávky i z toho, co neúčinným jednáním z dlužníkova majetku ušlo. Není-li to dobře možné, náleží věřiteli odpovídající náhrada.

57. Dle ust. § 595 odst. 2 o.z. kdo je zavázán plnit, považuje se za nepoctivého držitele; jeho dědic nebo jiný všeobecný právní nástupce však jen tehdy, jestliže mu musely být známy okolnosti, pro něž by se věřitel mohl dovolat neúčinnosti právního jednání.

58. Dle ust. § 595 odst. 3 o.z. poctivý příjemce bezúplatného plnění uspokojí věřitele z tohoto plnění v rozsahu, v němž jím byl obohacen. To neplatí, mohl-li se věřitel dovolat neúčinnosti právního jednání, i kdyby se stalo za úplatu.

59. Soud na základě provedeného dokazování uzavřel, že jsou splněny podmínky pro vyslovení právní neúčinnosti darovacích smluv vůči žalobci – věřiteli. První podmínkou úspěšného postupu věřitele je existence vykonatelné pohledávky věřitele za dlužníkem. Druhou podmínkou úspěšnosti žaloby je skutečnost, že jeho vykonatelná pohledávka nemohla být uspokojena nebo byla uspokojena ne zcela/neúplně, protože v důsledku právního jednání dlužníka došlo ke zkrácení věřitele, tedy došlo ke zhoršení úkojné masy a ztížení uspokojení pohledávky věřitele. Smyslem institutu odporovatelnosti je obnovit kvalitu a kvantitu majetku dlužníka, s níž věřitel při kontrahování počítal pro případ, že bude svou pohledávku muset vymáhat exekučně, jinak řečeno, restituovat někdejší úkojnou masu. Pokud v důsledku právního jednání dlužníka dojde ke zkrácení věřitele zhoršením úkojné masy, nelze jinak než dovodit, že takové právní jednání lze vždy subsumovat pod některou ze skutkových podstat v zákoně (ust. § 590-592 o.z.) (srovnej Kometnář k o.z., ASPI, ke dni 1.1.2020, doc. JUDr. [jméno] [příjmení], CSc.). Vykonatelnou pohledávkou se rozumí pohledávka opřená o exekuční titul. Relativně neúčinné právní jednání je i nadále platným jednáním. Právo věřitele má přednost před právem třetí osoby a není podstatné, pokud již došlo k jeho uspokojení či se toto právo stalo vykonatelným. Zákon tímto chrání věřitele před různými snahami dlužníka věřitele zkrátit. Věřitel má v případě úspěchu ve sporu soudní rozhodnutí deklarující neúčinnost právního jednání pouze vůči němu s účinky ex tunc. Na základě tohoto rozhodnutí je věřitel oprávněn vymáhat v rámci exekučního řízení svou pohledávku na věci (jiné majetkové hodnotě), která byla předmětem neúčinného právního jednání, stejně tak, jako by zůstala ve vlastnictví dlužníka, nebýt zkracujícího jednání. Z ust. § 595 o.z. plyne, že pokud by uspokojení věřitele nebylo možné z majetku dlužníka, který neúčinným právním jednáním ušel, tak věřiteli náleží odpovídající náhrada. Takto tomu bude např. za situace, kdy třetí osoba věc převedla na další osobu. Tato náhrada je však limitována výší získaného prospěchu. Aktivně legitimován je k podání věřitel mající vůči dlužníkovi vykonatelnou pohledávku a pasivně legitimována je třetí osoba, vůči níž neúčinné jednání směřovalo či z něj měla prospěch (srovnej Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2137 – 2141).

60. V ust. § 591 o.z. se jedná o bezúplatné jednání, tzv. lukrativní jednání, tedy právní jednání, kdy dlužník, který druhé osobě poskytuje nějakou majetkovou hodnotu, nedostane žádné vzájemné plnění, tj. žádnou úplatu. U této skutkové podstaty podmínkou prohlášení neúčinnosti právního jednání není důkaz o úmyslu dlužníka zkrátit věřitele. Jak úmysl zkrátit věřitele, tak následek dlužníkova jednání, totiž zkrácení věřitele, se v případě bezúplatných právních jednání předpokládá, aniž by bylo možno tento předpoklad vyvrátit důkazem opaku. Třetí osoba naopak musí prokázat, že nastala některá z výjimek uvedených v ust. § 591 písm. a-d) o.z., pokud je tvrdí (srovnej Komentář k o.z., ASPI ke dni 1.1.2020, doc. JUDr. Michala Zuklínová, CSc.).

61. Smyslem odpůrčí žaloby dle ust. § 589 je dosáhnout rozhodnutí soudu, kterým by bylo určeno, že právní jednání dlužníka není vůči tomuto věřiteli účinné. Rozhodnutí soudu, kterým bylo odpůrčí žalobě vyhověno, představuje podklad k tomu, aby se věřitel mohl na základě titulu způsobilého k výkonu rozhodnutí (exekučního titulu) vydaného proti dlužníku domáhat nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) postižením toho, co neúčinným jednáním ušlo z dlužníkova majetku a to nikoliv proti dlužníku, ale vůči tomu, kdo s dlužníkem právně jednal. Není-li uspokojení věřitele z tohoto majetku dobře možné (např. proto, že osobě, v jejíž prospěch dlužník odporované právní jednání učinil, již takto nabyté majetkové hodnoty nepatří), může se věřitel domáhat odpovídající náhrady. K odpůrčí žalobě je tedy aktivně legitimován věřitel, jehož pohledávka za dlužníkem je vykonatelná, jestliže právní jednání dlužníka zkracuje její uspokojení (viz také např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9.10.2018, sp. zn. 21 Cdo 867/2018).

62. V poměrech projednávané věci nebylo pochyb o tom, že darovací smlouvy ze dne 9. 9. 2016 mezi žalovanou jako obdarovanou a jejími rodiči jako dárci naplňují charakteristiku pojmu„ bezúplatné právní jednání“ ve smyslu ust. § 591 o.z. Na danou věc se tak vztahuje dané ustanovení. Jelikož právní jednání bylo učiněno dne 9.9.2016 a žaloba byla podána dne 22.2.2018, byla splněna podmínka zde zakotvená – tedy k právnímu jednání došlo v posledních dvou letech před podáním žaloby. Žalobce je ve sporu aktivně legitimován, protože původní věřitel - [právnická osoba] s.r.o. na žalobce pohledávku vzniklou ze smlouvy o úvěru postoupila na základě smlouvy o postoupení ze dne 12.12.2016. Soud dále dospěl k závěru, že je naplněna i další podmínka pro úspěšnost odpůrčí žaloby, a to existence vykonatelné pohledávky v době rozhodování soudu. Žaloba byla podána dne 22.2.2018, pohledávka věřitele je vykonatelná na základě notářského zápisu ze dne 2.2.2016, na jehož základě dlužníci souhlasili s přímou vykonatelností notářského zápisu, tedy že na jeho základě může být nařízena exekuce. Žalobce tak disponuje exekučním titulem dle ust. § 40 odst. 1 písm. d) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), na základě tohoto exekučního titulu je navíc vedena exekuce proti jednomu z dlužníků (společnosti [právnická osoba]), exekuce vůči druhému dlužníku, Ing. [jméno] [příjmení], byla z důvodu jeho smrti zastavena; vykonatelnost nastala uplynutím lhůty 15 dnů od odeslání výzvy věřitele [právnická osoba] k zaplacení celého zesplatněného úvěru včetně příslušenství oběma dlužníkům (výzva odeslána doporučeně dne 19.9.2016 na adresu trvalého pobytu Ing. [jméno] [příjmení] a na adresu sídla společnosti [právnická osoba]). K námitce žalované týkající se neexistence vykonatelné pohledávky žalobce soud uvádí, že neúčinnosti právního jednání se lze za podmínek ust. § 590 a ust. § 591 o.z. dovolávat nejen tehdy, jestliže pohledávka věřitele byla vykonatelnou již v době, kdy bylo učiněno napadené právní jednání, ale i v případě, že bylo učiněno dříve, než se pohledávka věřitele za dlužníkem stala vykonatelnou. Odpůrčí žalobě lze vyhovět tehdy, jestliže pohledávka žalujícího věřitele byla vykonatelnou v době rozhodování soudu (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.1.2017, sp. zn. 21 Cdo 3914/2016).

63. Úmysl dlužníka zkrátit věřitele se v daném případě předpokládá. Následek jeho jednání – zkrácení pohledávky věřitele, byl v řízení prokázán. Žalobce jako věřitel byl prozatím neúspěšný jak v rámci exekučního řízení, když bylo zjištěno, že žádný nemovitý majetek postižitelný exekucí v případě povinného [příjmení] [jméno] [příjmení] nebyl zjištěn, stejně tak ve společném jmění manželů nebyl zjištěn žádný větší majetek, ze kterého by se věřitel mohl uspokojit; věřitel se nemůže uspokojit ani z předmětu zástavy na základě zástavní smlouvy ze dne 27. 1. 2016 k nemovitostem v k.ú. [obec], neboť tyto nemovité věci jsou sepsány v majetkové podstatě dlužníka [právnická osoba]. Lze tedy bez dalšího uzavřít, že masa postižitelného majetku, ze které by se věřitel mohl uspokojit, se právě darovacími smlouvami mezi manžely [příjmení] a jejich dcerou významným způsobem snížila.

64. K námitce nedostatku pasivní legitimace žalované ve vztahu k nemovitým věcem, které po 9. 9. 2016 žalovaná převedla na další osoby, soud uvádí, že tato skutečnost nemá na posouzení věci vliv. Je na žalobci, aby postupoval buď cestou odpůrčí žaloby a následného vykonávacího řízení, ve kterém se primárně může uspokojit z majetku, který z dlužníkova majetku ušel, a to návrhem směřujícím proti třetí osobě, která s dlužníkem právní jednání učinila. Pokud takové uspokojení není možné, např. z důvodu toho, že majetek již třetí osoba převedla na jiného, náleží věřiteli náhrada. Žalovaná je však v tomto sporu stále pasivně legitimována jako osoba, se kterou dlužník uzavřel darovací smlouvu, přičemž žalobu nelze zamítnout ve vztahu k nemovitostem, které již ve svém vlastnictví nemá. Skutečnost, že žalovaná již některé z nemovitých věcí nemá ve svém vlastnictví, se projeví až v řízení exekučním, kdy se postižení těchto věcí žalobce nebude moci domáhat, ale zůstává mu možnost domáhat se vůči žalované vymožení odpovídající náhrady (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 1. 2017, sp. zn. 21 Cdo 3914/2016).

65. Soud se dále zabýval námitkou strany žalované, že se v případě právního jednání – darovacích smluv ze dne 9. 9. 2016 mezi manžely [příjmení] a žalovanou - jednalo o plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti. Soud přihlédl k tomu, že ust. § 591 písm. d) o z. patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, je tedy přenecháno soudu, aby dle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Z již ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR však vyplývá, že„ vzhledem k tomu, že se jedná o výjimku, která vylučuje možnost věřitele dovolat se neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka – je třeba podmínky uvedené v ust. § 591 písm. d) o z. vykládat v souladu se smyslem a účelem institutu relativní neúčinnosti. Tuto výjimku lze aplikovat jen tehdy, převáží-li mravní závazek nebo ohledy slušnosti nad povinností dlužníka splnit svou právní povinnost vůči věřiteli. Ustanovení § 591 písm. d) o. z. tedy nelze interpretovat tak, že by jakékoliv bezúplatné právní jednání dlužníka, které by z obecného hlediska bylo možné ve vztahu k nabyvateli plnění považovat za mravné a slušné, mohlo být důvodem k vyloučení možnosti věřitele dovolat se neúčinnosti tohoto bezúplatného právního jednání dlužníka. Takový výklad ustanovení § 591 písm. d) o. z. by nadřazoval mravní závazky a ohledy slušnosti nad závazky právní bez ohledu na jejich konkrétní podobu a prakticky by znemožňoval věřitelům dovolat se neúčinnosti bezúplatných právních jednání dlužníka učiněných vůči osobám jemu blízkým, neboť při standardně fungujících vztazích mezi osobami blízkými by se dalo téměř jakékoli bezúplatné právní jednání mezi těmito osobami považovat za slušné a mravné. Takové absolutní nadřazení mravních závazků a ohledů slušnosti nad závazky právní však jistě nebylo smyslem a účelem ustanovení § 591 písm. d) o. z. a naopak by v některých případech mohlo vést k rozporu s dobrými mravy, neboť ne každé bezúplatné právní jednání dlužníka, které lze považovat ve vztahu k nabyvateli plnění za slušné a mravné (za plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti), je způsobilé převážit nad právním závazkem dlužníka vůči věřiteli a ospravedlnit tak skutečnost, že dlužník na úkor svého věřitele bezúplatným právním jednáním převádí majetek na třetí osobu, a že právo věřitele proto zůstane zcela nebo zčásti neuspokojeno. Otázku, zda jde o plnění, kterým bylo ve smyslu ustanovení § 591 písm. d) o. z. vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti, je tedy třeba posuzovat vždy s ohledem na konkrétní okolnosti každého případu a při jejím posuzování je třeba přihlížet zejména k tomu, o jaké konkrétní plnění se jedná, zda je v dané situaci ospravedlnitelné, že tímto plněním třetí osobě dlužník tuto osobu zvýhodní na úkor svého věřitele, zda je dlužníkem poskytnuté plnění za daných okolností přiměřené jeho majetkovým poměrům a zda se poskytnutím plnění podstatně nesnižuje hodnota dlužníkova majetku, v jaké majetkové (popřípadě sociální) situaci se v době právního jednání nacházel nabyvatel plnění a jakou subjektivní hodnotu pro něj toto plnění s ohledem na jeho majetkovou (sociální) situaci představuje, ale i k tomu, zda tímto plněním dlužník skutečně sledoval vyhovění svému mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti (zda toto bezúplatné právní jednání nečinil pouze v úmyslu zkrátit uspokojení pohledávky věřitele, a nikoli v úmyslu vyhovět svému mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti). Pojem ohledy slušnosti užitý v ustanovení § 591 písm. d) o. z. je nutné vykládat tak, že dlužníkem poskytnuté plnění musí vyhovovat těmto ohledům jak ve vztahu k nabyvateli plnění, tak i ve vztahu k dlužníkovi. Za plnění, kterým bylo vyhověno ohledům slušnosti vůči jiné osobě (nabyvateli plnění), by bylo možné považovat například poskytování výživného, byť by k tomu dlužník nebyl podle zákona povinen, za situace, kdy by nabyvatel plnění byl na tomto příjmu existenčně závislý. I v takovém případě však musí být plnění dlužníka přiměřené jeho majetkovým poměrům a nesmí podstatně snižovat hodnotu jeho majetku. Stejně tak plnění, kterým bylo ve smyslu ustanovení § 591 písm. d) o. z. vyhověno mravnímu závazku, musí být přiměřené majetkovým poměrům dlužníka, nesmí podstatně snižovat hodnotu jeho majetku a musí se jednat o takový mravní závazek, který převáží nad povinností dlužníka plnit svůj právní závazek vůči věřiteli a kterému je proto třeba dát přednost před právem věřitele na uspokojení jeho vykonatelné pohledávky“ (srovnej zejména rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.2.2019, sp. zn. 21 Cdo 955/2018, ze dne 13. 12. 2018, sp. zn. 21 Cdo 2332/2018 a ze dne 9.10.2018, sp. zn. 21 Cdo 867/2018).

66. V projednávané věci soud nemá pochyb o tom, že žalovaná jakožto dcera dlužníka – Ing. [jméno] [příjmení] je osobou zodpovědnou, na kterou se její otec mohl spolehnout, že se bude svědomitě a zodpovědně nadále starat o rodinný majetek, neměl pochyb ani o tom, že se o svého nemocného otce starala v době, kdy jeho zdravotní stav nebyl příznivý a že jeho volba - převést nemovité věci ze společného jmění manželů – na zletilou dceru [jméno] byla logickým vyústěním rodinné situace. Nelze však odhlédnout od skutečnosti, že manželé [příjmení] se svého nemovitého majetku tímto způsobem„ zbavili“ v naprosto bezprostřední časové souvislosti s okamžikem splatnosti závazku dlužníků ze smlouvy o úvěru (27. 8. 2016 se dlužníci ocitli v prodlení s úhradou splátky splatné dne 27. 7. 2016 po dobu delší jak 30 dnů, smlouva uzavřena dne 9. 9. 2016). Dále soud nepřehlédl, že plnění vůči žalované není plněním přiměřeným majetkovým poměrům dlužníka, když ze společného jmění manželů (dlužníka a [jméno] [celé jméno žalované]) ušel majetek značné hodnoty, čímž se podstatným způsobem snížila hodnota dlužníkova majetku (resp. hodnota majetku Ing. [jméno] [příjmení] se téměř přiblížila nulové hodnotě), přičemž nelze odhlédnout od situace, že nebylo tvrzeno, natož prokazováno, že žalovaná jako obdarovaná by se v době darování nacházela v takové majetkové (sociální) situaci, která vyžadovala darování značného majetku (11 bytových jednotek v [obec], jedna nebytová jednotka v [obec] a pozemky se stavbou v obci [obec]). Soud však především z bezprostřední časové souvislosti mezi právním jednáním dlužníka (a jeho manželky) a vznikem splatnosti jeho závazku ze smlouvy o úvěru nabyl pochybnosti, zda tímto plněním dlužník (Ing. [jméno] [příjmení]) skutečně sledoval vyhovění svému mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti a zda toto právní jednání nečinil pouze v úmyslu zkrátit uspokojení pohledávky věřitele. Z výpovědi jak žalované, tak její se sestry a matky bylo prokázáno, že o tom, že se nemovitosti převedou na někoho z rodiny, se v rodině uvažovalo již delší dobu (cca již od roku 2014 2015). Je tak přinejmenším zarážející, že k tomuto kroku rodina nepřistoupila již mnohem dříve a naopak toto právní jednání bylo učiněno v době, kdy dlužník, Ing. [jméno] [příjmení], musel vědět a věděl, že není schopen dostát svému dalšímu závazku souvisejícího s jeho podnikáním. Soud tak uzavírá, že úmysl dlužníka lze vysledovat především z této bezprostřední časové souvislosti a že tímto úmyslem bylo dle závěru soudu ochránit majetek rodiny před věřitelem. Přestože není pochyb o tom, že přenechání veškerého nemovitého majetku rodičů žalované bylo ze strany obou rodičů slušné a logické za situace, kdy jediný rodinný člen starající se doposud o nemovitosti zdravotně strádal, nejedná se však za dané situace a za daných okolností (bez dalšího) o plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti ve smyslu ust. § 591 písm. d) o.z., jemuž by měla být dána přednost před právem žalobce na uspokojení jeho vykonatelné pohledávky (srovnej zejména rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9.10.2018, sp. zn. 21 Cdo 867/2018, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 13.12.2018, sp. zn. 21 Cdo 2332/2018, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.2.2019, sp. zn. 21 Cdo 955/2018, usnesení Ústavního soudu ze dne 15.4.2014, sp. zn. II. ÚS 674/14).

66. Soud se dále zabýval námitkou žalované, že žaloba je v kontextu všech skutečností, které vyšly po smrti Ing. [jméno] [příjmení] najevo, právem uplatněným v rozporu s dobrými mravy, neboť žalovaná o žádném závazku svého otce v době uzavírání darovacích smluv nevěděla, byla naopak jím i jeho přítelem (následně po otcově smrti) ubezpečována, že žádný závazek neexistuje a že je po otcově smrti vystavena spoustě žalob a nepříjemných jednání, se kterými neměla nic společného a ničeho se vědomě ani nevědomě nedopustila. Soud k této námitce uvádí, že u bezúplatných jednání se jedná o zvláštní právní úpravu dle ust. § 591 o.z., která vylučuje použití ustanovení § 590 o.z., tj. věřitel se neúčinnosti bezúplatného jednání svého dlužníka může úspěšně dovolat za podmínky, že takové právní jednání dlužníka zkracuje uspokojení jeho pohledávky a že k němu došlo v posledních dvou letech. Subjektivní stránka, tj. zda dlužník měl zkracující úmysl a zda byl nebo musel být takový úmysl znám druhé straně, se v takovém případě neposuzuje (viz např. rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, sp. zn. 14Co 268/2017 ze dne 21. 12. 2017). Pro postup dle ust. § 591 o.z. tedy není rozhodné, zda žalovaná měla vědomost o dluhu svého otce. Jelikož ustanovení o výkonu práva v rozporu s dobrými mravy v kontextu nového občanského zákoníku odpovídá ust. § 8, zabýval se soud, zda žaloba o neúčinnost právního jednání je zjevným zneužitím práva, které nepožívá právní ochrany. Soud však dospěl na základě provedeného dokazování k závěru, že žalovanou dovozované okolnosti podporující odepření výkonu práva žalobce domáhat se vyslovení relativní neúčinnosti právních jednání v daném případě nenastaly. Jak již soud výše uvedl, subjektivní stránka na straně dlužníka i třetí osoby, potažmo celé rodiny, není podstatná. Soud nezpochybňuje a je mu známo z jeho úřední činnosti, že žalovaná je po smrti otce vystavena opakovaně nepříjemným životním situacím v podobě opakovaných žalob různých obchodních partnerů [příjmení] [jméno] [příjmení] a obtížným situacím, které nikterak nezavinila. Všechny tyto okolnosti však nejsou důvodem pro odepření žalobního práva věřiteli, jehož vykonatelná pohledávka byla právním jednáním spočívajícím v uzavření darovacích smluv mezi manžely [příjmení] a žalovanou zkrácena. Pro úplnost soud uvádí, že nelze zcela přistoupit ani na argumentaci žalované, že se Ing. [jméno] [příjmení] ocitl možná v roli oběti podvodného jednání. Je třeba připomenout, že Ing. [jméno] [příjmení] byl dlouhodobým podnikatelem, společníkem a jednatelem společnosti s ručením omezeným, tedy osobou, která tuto činnost měla vykonávat s péčí řádného hospodáře, zcela jistě v podnikání zkušenou, nejednalo se o osobu fyzickou (spotřebitele), který by byl v podnikatelském prostředí nováčkem. V řízení naopak z výslechu jeho bratra vyplynulo, že byl„ volnomyšlenkář“, a rovněž v řízení vyplynulo, že se v exekuci neocitl poprvé; rodina naopak již čelila exekuci související s „ nepovedeným podnikatelským záměrem“, kterou vyřešila v srpnu roku 2016, opět v bezprostřední časové souvislosti s uzavřením darovacích smluv s žalovanou. Je tak zřejmé, že Ing. [jméno] [příjmení] činil před uzavřením darovacích smluv nejméně dva neprozřetelné a neuvážené podnikatelské kroky, které vyústily ve dvě krátce na sebe navazující exekuce, přičemž celou situaci se mu nepodařilo konstruktivně vyřešit a rodinný majetek se evidentně snažil ochránit převodem všech nemovitých věcí na dceru. Všechny tyto skutečnosti nemohou být důvodem k odepření práva na vyslovení relativní neúčinnosti výše napadených právních jednání.

67. Ze všech těchto důvodů soud žalobě vyhověl.

68. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 150 o.s.ř., dle kterého jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Soud tyto okolnosti hodné zvláštního zřetele spatřoval právě ve skutečnostech, které nastaly po smrti otce žalované. Soud v řízení uvěřil tvrzení žalované, že o dalším problematickém podnikatelském kroku otce žalovaná (a možná ani ostatní členové domácnosti) nevěděli; přihlédl k tomu, že žalovaná se o okolnostech celého podnikatelského kroku otce a společnosti, v níž působil jako společník a současně jako jednatel, dozvídala až po smrti otce; přihlédl rovněž k tomu, že ze strany obchodního partnera otce [příjmení] [jméno] [příjmení] byla ubezpečována, že otec činil právní kroky k vyřešení celého dluhu (nedokončená smlouva o převzetí dluhu, převod obchodního podílu společnosti [právnická osoba]) a že pro ni bylo zjevně obtížné čelit žalobě i jiným případným žalobám za situace, kdy o obchodních aktivitách svého otce neměla po jeho smrti dostatek hodnověrných informací. Ze všech těchto důvodů by soud považoval za nepřiměřeně tvrdé žalovanou zavázat k náhradě nákladů řízení vůči žalobci, když celou situaci zjevně nezavinila a její kroky nebyly vedeny snahou zkrátit věřitele dlužníků. Soud tedy obranu žalované nemohl vzít v potaz ve věci samé, ovšem jako relevantní ji zohlednil při posouzení otázky její povinnosti k náhradě nákladů řízení a výjimečně proto v řízení zcela úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení vůči žalované nepřiznal.

Poučení