11 C 110/2024 - 59

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [stát, organizační složka státu], IČO [IČO] sídlem [adresa] jednající [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 69 105 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 66 140 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 54 984 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobce požadoval zaplacení částky 2 965 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 965 Kč od [datum] do zaplacení a zaplacení úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 11 156 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 32 107,49 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [Jméno advokáta], zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal na žalované zaplacení částky 27 042 Kč s příslušenstvím z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Okresního soudu v [adresa] (dále jen „OS [adresa]“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též jako „posuzované řízení“).

2. Žalobce uvedl, že k OS [adresa] podal dne [datum] žalobu, kterou se domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemkům v obci [adresa] a k.ú. [adresa]. Vzhledem k tomu, že po podání žaloby se ve věci nic nedělo, žalobce se již dne [datum] dotazoval na aktuální stav věci a rovněž žádal nařízení jednání. Na tuto jeho žádost však vůbec reagováno nebylo. Teprve až přípisem datovaným [datum] a doručeným dne [datum] byl žalobce vyzván k úhradě soudního poplatku, který obratem uhradil dne [datum]. Po úhradě soudního poplatku se však opět nic nedělo, když teprve dne [datum] bylo vypraveno usnesení, jímž byl žalovaný vyzván k vyjádření k žalobě ve lhůtě 3 měsíců. Tento úkon přitom byl učiněn až více než rok po podání žaloby, a lze tedy shrnout, že během prvního roku po podání žaloby byl soud prakticky zcela nečinný. Žalovaný pak k věci reagoval dne [datum] a dále své vyjádření doplnil dne [datum]. Jelikož se žalobci opět jevilo, že se ve věci nic neděje, zasílal dne [datum] soudu opětovnou žádost o nařízení jednání, na kterou však opět reagováno nebylo, avšak dne [datum] soud stranám nařídil mediaci. Vzhledem k postoji žalovaného k celé projednávané věci však nedošlo ke shodě na osobě mediátora, o čemž žalobce obratem soud informoval, soud však v návaznosti na toto sdělení ničeho nečinil, a žalobce tedy dne [datum] soud urgoval, nechť ustanoví mediátora, k čemuž pak došlo až dne [datum]. Mediace následně proběhla, přičemž žalobce dne [datum] soud informoval, že mediace bohužel úspěšná nebyla, a žádal tedy rovněž o nařízení jednání. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na den [datum] a daného dne jednání také proběhlo. V důsledku přislíbení součinnosti ze strany žalovaného pak strany shodně navrhly přerušení řízení, ovšem již dne [datum] dával žalobce podnět k pokračování v řízení, neboť žalovaný si následně své stanovisko rozmyslel. O pokračování v řízení však bylo rozhodnuto až dne [datum], tedy téměř o dva měsíce později, avšak současně s tím k nařízení jednání nedošlo. Žalobce tedy dne [datum] opětovně žádal, aby došlo k nařízení soudního jednání. Jednání však bylo nařízeno až na den [datum], kdy při tomto jednání se strany shodly na tom, že dojde k ustanovení geodeta, byť tedy s tímto žalobce souhlasil pouze ve snaze co nejdříve věc ukončit, když potřebné podklady od geodeta soudu dokládal již v minulosti a tyto již byly založeny v soudním spise. Soud, aniž by objasnil, z jakého důvodu zpracované geometrické plány doložené žalobcem nepoužije, strany vyzval k dohodě na ustanovení geodeta a na faktickém přepracování týchž geometrických plánů, které již zpracovány byly. Po dokončení geometrických plánů však žalobci ze strany soudu nic doručováno nebylo, proto dne [datum] žádal o zaslání těchto dokumentů. Listiny zpracované znalcem byly žalobci doručeny v následujících dnech, přičemž žalobce již dne [datum] avizoval, že bude žádat výslech znalce. Následně se opět vůbec nic nedělo, proto byl žalobce nucen dne [datum] žádat o nařízení jednání ve věci. Na to soud reagoval předvoláním ze dne [datum], kdy však jednání nařídil až na den [datum], tedy až o více než 5 měsíců později, ač tou dobou se již jednalo o řízení, které trvalo více než 4 roky, a tedy soud měl směřovat k maximálnímu urychlení věci. Teprve až při jednání konaném dne [datum] došlo k vyřízení věci, když však soud nerozhodoval ve věci meritorně, ale došlo ke schválení účastníky uzavřeného smíru. K pravomocnému ukončení v meritu tak došlo dne [datum]. Usnesením o schválení soudního smíru však nebylo rozhodnuto o nákladech státu, o kterých mělo být rozhodnuto samostatným usnesením. Vzhledem k tomu, že se opět ničeho nedělo, žalobce se sám iniciativně obrátil na soud s žádostí o vyčíslení nákladů státu, když obdržel od téhož soudu odpověď datovanou [datum], kde je žalobci sdělováno, že tyto náklady aktuálně vyčíslit nelze. Lze tak uzavřít, že dosud nebyl učiněn poslední úkon ve spise, tedy žalobce stále žije v očekávání vyčíslení této položky a neví, kdy se tak stane, když ani na výslovnou žádost mu soud tento údaj nesdělil a namísto toho mu opět sdělil, ať čeká. Žalobce tak shrnul, že posuzované řízení bylo ve věci pravomocně ukončeno až po 4 letech a 7 měsících. To vše přitom v situaci, kdy se jednalo o skutkově i právně poměrně jednoduchou záležitost, neboť žalobce se domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ke třem pozemkům, které spolu přímo sousedily, a sám soudu předkládal různé alternativy, jak lze věc vyřešit, vždy byl ve věci aktivní a snažil se o co nejdřívější projednání věci. I přesto však toto řízení trvalo celkem téměř 5 let, což žalobce považuje za zcela nepřiměřené a má za to, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, kdy soudy porušily svou povinnost směřovat k brzkému vyřízení věci a postupovat tak, aby nedocházelo k nedůvodným průtahům. Žalobce byl vždy aktivní, v soudem poskytnuté lhůtě svou povinnost vždy splnil, a sám tedy svým jednáním průtahy v řízení nezavinil, ba právě naopak žalobce vytrvale urgoval soud, aby byl ve věci činný. Oproti tomu to byl soud, kdo zapříčinil mnohé průtahy, které ve svém souhrnu mají za následek nepřiměřenou délku řízení.

3. V důsledku takto popsaného nesprávného úředního postupu vznikla žalobci nemajetková újma, za kterou požadoval poskytnout zadostiučinění v penězích, a to částkou 71 667 Kč. K tomu uvedl, že celková délka řízení činila téměř 5 let, věc nebyla nijak složitá, když o ní bylo možno rozhodnout při jediném jednání, neboť veškeré potřebné podklady žalobce přikládal již ke své žalobě, žalobce k délce řízení nijak nepřispěl a význam předmětu řízení pro žalobce byl značný s ohledem na to, že věc se týkala majetkových práv a obecně majetku dosahujícího milionových hodnot, s nímž však žalobce nemohl disponovat, neboť potřeboval dosáhnout jeho rozdělení mezi oba spoluvlastníky. Dokladem toho, jak významné bylo posuzované řízení pro žalobce, je také to, že v průběhu vedení řízení byl žalobce nucen provést demolici stavby, která byla nebezpečná a ohrožující, na čemž se žalovaný nechtěl nijak podílet, došlo k opakovaným atakům ze strany žalovaného, když žalobce navštívil společné pozemky, a vzájemné vztahy žalobce a žalovaného tak v důsledku liknavosti soudu fakticky jen eskalovaly, což značně narušovalo jak možnost využívání společného majetku žalobcem, tak i žalobcovu psychickou pohodu, jakož i jeho obchodní záměry. Žalobce v důsledku průtahů na straně soudu přišel o několik zájemců, kteří od něj chtěli nově vzniknuvší pozemky koupit, neboť z postupu OS [adresa] nebylo zřejmé, kdy a pokud vůbec někdy ve věci meritorně rozhodne, přičemž se jedná o stavební parcely v hodnotě několika milionů korun českých. Postupem OS [adresa] byla též silně otřesena důvěra žalobce v právo a spravedlnost a rovněž v činnost a kvalitu práce soudů obecně.

4. Takto formulovaný nárok žalobce uplatnil u žalované dne [datum]. Žalovaná na žádost reagovala sdělením ze dne [datum], ve kterém uznala, že došlo k porušení práv žalobce, a současně žalobci přiznala finanční kompenzaci v částce 44 625 Kč. Jelikož s takovým vyřízením nároku žalobce nesouhlasil, domáhal se podanou žalobou zaplacení částky 27 042 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení.

5. Následně žalobce doplnil, že rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], byla soudkyně [tituly před jménem] [jméno FO], která projednávala i posuzovanou věc, shledána vinnou kárným proviněním spočívajícím mj. v nedůvodných průtazích v řízení. Posuzované řízení sice není ve skutkové větě kárného rozhodnutí výslovně uvedeno, nicméně již v bodě 16. tohoto rozhodnutí je uvedeno, že kárný žalobce „Mnohé spisy, které byly sice průtahové, ale jednoduché a ležely už rok či rok a půl na spisovně, ani do kárného návrhu nezahrnul.“ Kárný žalobce dále výslovně popsal modus operandi jmenované soudkyně, kdy „Kárně obviněná má zaužívanou praxi, že nový nápad umístí ve své kanceláři a po 3 měsících ho s pokynem k vybrání soudního poplatku předloží asistentce. Ta ho vrátí soudkyni po vybrání poplatku a soudkyně vydá výzvu žalovanému, aby se k žalobě vyjádřil do 6 měsíců. Ve spise se tak téměř rok nic neděje.“ Totožný model byl pak dle žalobce přítomen též v posuzovaném řízení. Kárný senát ve vztahu k [tituly před jménem] [jméno FO] dále uvedl, že se jednalo o soudkyni se zřetelně nejvyšším počtem starých neskončených věcí (v roce [rok] celkem 17 věcí stáří 3-5 let, mezi nimiž byla i posuzovaná věc), kdy počet byl více než dvojnásobný v porovnání s „druhým nejhorším kolegou z téhož soudu“. V bodě 37. odůvodnění bylo také zopakováno, že „spisy starší tří let (tím spíše starší pěti či dokonce sedmi let) musí mít při vyřizování absolutní prioritu. Tak tomu však u kárně obviněné nebylo. Byly v nich zjištěny neakceptovatelné absolutní průtahy, kdy se se spisem nepracovalo i v řádu let.“ Žalobce též vyzdvihl závěr kárného soudu, kterým zopakoval již dříve dovozený závěr, že „za průtah lze považovat nejen případy nečinnosti absolutní, tedy situace, kdy v posuzovaném období neučinil soudce ve spisu žádný úkon, ale i případy, kdy sice takový úkon učiněn byl, avšak nešlo o úkon, který by mohl reálně směřovat ke skončení věci.“ Žalobce tak odkazem na toto kárné rozhodnutí podporoval svou argumentaci, že v posuzovaném řízení docházelo ke zcela bezdůvodným obdobím nečinnosti, kdy byly konány úkony ve spisu jen proto, „aby byla vidět aktivita“, ač tyto úkony nevedly a ani nebyly způsobilé mnohdy vést k meritornímu rozhodnutí ve věci. Odpovědnost za celkovou délku posuzovaného řízení, jakož i za jeho průběh, tedy leží zcela na soudu, resp. na žalované.

6. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná potvrdila, že u ní žalobce uplatnil dne [datum] nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nesprávného úředního postupu v posuzovaném řízení, který vyčíslil na 97 975 Kč. Žalovaná uplatněný nárok posoudila tak, že v daném případě došlo k nesprávnému úřednímu postupu v tom směru, že celková délka řízení nebyla přiměřená, a poskytla žalobci zadostiučinění v penězích ve výši 44 625 Kč. Na tomto svém stanovisku ze dne [datum] žalovaná i nadále setrvává. K věci samé pak žalovaná po podrobné rekapitulaci průběhu posuzovaného řízení uvedla, že posuzované řízení do právní moci usnesení o schválení smíru probíhalo po dobu 4 let a 6 měsíců meritorně na jednom stupni soudní soustavy. V průběhu řízení došlo k prodlevám. Délku řízení lze hodnotit jako nepřiměřenou, a došlo tak k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí zákona č. 82/1998 Sb. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění žalovaná nejprve dospěla k základní částce 52 500 Kč, když vycházela ze základní částky 15 000 Kč za rok trvání řízení, resp. 1 250 Kč za měsíc trvání řízení, s výjimkou prvních dvou let, za které byla poskytnuta částka poloviční. V daném případě nebyly shledány žádné okolnosti, které by měly vést k závěru o nutnosti navyšovat základní částku zadostiučinění. Tato základní částka pak byla snížena s ohledem na složitost projednávané věci o 15 %. Předmětem řízení byla žaloba o vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem. Již od počátku bylo řízení komplikováno pro velmi špatné vztahy mezi žalobcem a jeho bratrem jako žalovaným. Soud řešil, jakým způsobem spoluvlastnictví vypořádat. Byl ustanoven mediátor. Řízení bylo i na dobu zhruba půl roku přerušeno, a to za účelem možného uzavření dohody mezi účastníky. V řízení byl vypracován znalecký posudek z oboru geodézie a kartografie, zohledněny byly různé varianty. Žalobce se na délce řízení nepodílel. Význam řízení zhodnotila žalovaná jako standardní, posuzované řízení nepatří mezi ta s typově zvýšeným významem pro jejich účastníky. Takto poskytnuté zadostiučinění považuje žalovaná za zcela přiměřené a dostačující.

7. Žalobce pak k významu předmětu posuzovaného řízení pro jeho osobu doplnil, že od samého počátku posuzovaného řízení měl zájem na tom, aby toto proběhlo v co nejkratším čase, o čemž svědčí jeho již popisovaná procesní aktivita. Při prvním jednání ve věci se strany shodly na společném postupu, který stvrdily v rámci protokolu o jednání také svým podpisem. K obsahu této dohody pak bylo ze strany soudkyně konstatováno, že nedojde-li k dořešení věci mimosoudně, pak soud bude směřovat k vydání rozhodnutí o způsobu dělení pozemků právě dle toho, co bylo stranami předestřeno a předjednáno, kdy takové rozhodnutí bylo přislíbeno prakticky obratem. Žalobce tak činil v mezidobí vše pro to, aby věc mohla být smírně vyřešena, ovšem v závěru žalovaný odmítl poskytnout součinnost. Při příštím jednání však soudkyně namísto avizovaného postupu zcela nepředvídatelně začala řešit jiné varianty a přistoupila k ustanovení geodeta za účelem zpracování geometrických plánů dle navrhované varianty žalobce a protistrany, avšak ze strany soudu byl zadán k vypracování totožný geometrický plán, který byl již dříve zpracován a žalobcem do řízení doložen. Jednalo se tak o zcela zbytečný náklad, který mj. žalobce vynaložil z popudu soudkyně, ač již v tento moment byl zklamán, neboť co mu bylo přislíbeno při prvním jednání, to soudkyně nedodržela. Co se týče meritorního vyřešení věci, otázkou předloženou k řešení soudu bylo prakticky toliko to, kudy má být vedena hranice nově vzniknuvších pozemků. Soud tedy měl zjistit toliko to, zda některá z variant odporuje zákonu, a následně dle předložených variant rozhodnout. I přesto však tyto jednoduché úkony trvaly soudu více než 5 let. Žalobce přitom zamýšlel na svém pozemku zbudovat menší rodinný dům. Náklady na jeho zbudování však za 5 let trvání sporu značně vzrostly, proto v závěru přistoupil k tomu, že se rozhodl pozemek prodat. Do doby, než došlo k definitivnímu vyřešení otázky podílového spoluvlastnictví, však žalobce neměl možnost cokoli prodat, neboť všechny potenciální zájemce odrazovalo vedené soudní řízení, a především také jeho délka. Po celou dobu vedení soudního sporu tak měl žalobce prakticky blokován svůj majetek, nemohl s ním disponovat. Dále žalobce doplnil, že řešené nemovitosti nabyl spolu se svým bratrem jako majetek z pozůstalosti po rodičích. Jednalo se tedy o rodinný majetek, který žalobce dlouhá léta obhospodařoval, a v důsledku postupných neshod s bratrem tak žádal o zrušení podílového spoluvlastnictví. Na počátku posuzovaného řízení přitom nebyly vztahy mezi oběma bratry tolik špatné, ty se však postupně zhoršovaly právě v důsledku dlouhodobě vedeného soudního sporu. Postupně tak začalo docházet například k tomu, že bratr žalobce dokonce i napadnul, na místo musela být volána policie. Žalobce se tak postupem času přestal cítit zcela bezpečně při vstupu na společné pozemky, vždy, když přijel, aby pozemky obhospodařoval, tak se nejprve ujišťoval, že bratr není přítomen, a pokud zjistil, že přítomen je, tak raději na pozemky ani nevstupoval, aby se vyhnul osobnímu setkání a eventuálnímu incidentu. Dříve přitom byli schopni se na pozemcích s bratrem nacházet současně, každý si obhospodařoval část pozemků a k žádným incidentům nedošlo, toto začalo teprve až v průběhu vedení soudního řízení, kdy tedy evidentně na obou stranách sporu ležel určitý tlak právě ze soudního řízení, který v závěru zapříčinil zhoršení vzájemných vztahů. To je další z důvodů, proč v závěru žalobce nerealizoval svůj záměr na oddělené části pozemků si postavit menší rodinný domek na dožití, ale namísto toho pozemek prodal. Žalobce si po tolika letech vedení řízení již nedovedl představit klidné soužití vedle bratra, neboť jejich vztahy se v důsledku vedení soudního řízení podstatně zhoršily. Dále žalobce uvedl, že nelze odhlédnout ani od finanční náročnosti vedení sporu, kdy žalobce byl právně zastoupen, avšak vzhledem k povaze sporu (iudicum duplex) mu náklady kompenzovány nebyly. Mnohé náklady by však žalobce nebyl nucen vynaložit, pokud by soud jednal rychle a efektivně. Mezi tyto náklady žalobce zahrnuje především náklady na soudem ustanoveného geodeta, případně také náklady na další a další účast při jednání, ač se jednalo o skutkově jednoduchou věc a veškeré myslitelné návrhy, kudy bylo možno „dělící čáru“ vést, byly soudu předloženy již při podání žaloby, resp. před prvním jednáním ve věci. S tím pak souvisí také to, že žalobce se osobně účastnil všech jednání soudu v předložené věci, neboť na vyřešení záležitosti mu skutečně záleželo. Žalobce byl v dané době běžně zaměstnán, tedy vždy si musel žádat o uvolnění z práce, aby z místa svého bydliště ([adresa]) dorazil do 20 km vzdáleného [adresa] na jednání soudu. To je spojeno jak s nákladem na samotnou cestu, tak především s absencí v práci, kterou pochopitelně žalobce musel svému zaměstnavateli vysvětlovat. Jednalo se o čas, který žalobce nemohl strávit prací, v důsledku čehož nedosahoval takové mzdy, jaké by byl dosáhnul, kdyby se jednání soudu neúčastnil. I v tom tedy žalobce spatřuje újmu, která mu byla způsobena nekoncentrovaným postupem OS [adresa]. Konečně pak žalobce odkázal i na množství času, které do řešení celé záležitosti investoval. Žalobce si jednak sám zajišťoval ještě před podáním žaloby geodeta a geometrický plán, jednak opakovaně kontaktoval různé úřady či obec [adresa] za účelem poskytnutí vyjádření, která soud potřeboval pro své rozhodnutí a která si soud neobstaral sám z úřední činnosti. Žalobce tak byl opakovaně v kontaktu s místním stavebním úřadem, navštěvoval též zástupce obce, kteří se pochopitelně o celou věc začali zajímat a chtěli být informováni o průběhu řešení tohoto soudního sporu. Žalobce tak po celou dobu vedení řízení na spor myslel, v rámci svého volného času mu věnoval podstatnou část, aby si zajištoval další a další podklady a důkazy přisvědčující jeho tvrzením. Žalobce tak po dobu několika let tížila myšlenka, že tato věc je stále nedořešená a že soud je prakticky nečinný, kdy nebýt vytrvalých urgencí ze strany žalobce by snad nebylo nařízeno ani první jednání ve věci. Ač je to tedy soud, kdo má z úřední povinnosti směřovat k tomu, aby spory jemu předložené k rozhodnutí byly vyřešeny v co nejkratším čase, evidentně v tomto případě soud zcela selhal.

8. K takto doplněným tvrzením žalovaná namítla, že žalobce v žalobě, kterou zahájil posuzované řízení, navrhoval jako primární způsob vypořádání spoluvlastnictví prodej nemovitého majetku v dražbě a rozdělení výtěžku zpeněžení, což je v rozporu s nyní předkládaným tvrzením, že měl v úmyslu na oddělené části pozemků stavět rodinný dům na stáří.

9. Žalobce pak při ústním jednání konaném dne [datum] doplnil, že o nákladech státu bylo v posuzovaném řízení pravomocně rozhodnuto až ke dni [datum]. Žalobce tak svůj požadavek na zadostiučinění za nemajetkovou újmu rozšířil tak, že toto požadoval za celou dobu trvání posuzovaného řízení až do jeho celkového skončení, tj. za dobu 5 let a 3 měsíců. Při zachování dříve uplatněného způsobu výpočtu, kdy žalobce vycházel ze základní částky 28 179 Kč za rok trvání řízení, když zohlednil i inflaci za dobu od vydání sjednocující judikatury Nejvyššího soudu (dále jen „NS“), by tak celková výše zadostiučinění měla činit 113 730 Kč, ze kterých žalovaná poskytla jen 44 625 Kč. Žalobce tak svůj žalobní požadavek rozšířil o částku 42 063 Kč s příslušenstvím a celkově se domáhal zaplacení částky 69 105 Kč s příslušenstvím.

10. Změna žaloby byla připuštěna usnesením vyhlášeným při ústním jednání konaném dne [datum].

11. Žalovaná k takto změněné žalobě namítla, že původně u ní byl nárok uplatněn jen za dobu do [datum], tj. za dobu do meritorního skončení posuzovaného řízení. Pokud by pak měl být shledán důvodným požadavek na zadostiučinění i za pokračující dobu trvání posuzovaného řízení, nemůže být žalovaná s poskytnutím takového zadostiučinění v prodlení. Dále pak žalovaná namítla, že význam předmětu posuzovaného řízení pro žalobce v době po schválení smíru již byl nízký, když o meritu věci již bylo rozhodnuto a v tomto směru již nejistota žalobce pominula. Pokud jde o požadavek žalobce na valorizaci základní částky z důvodu inflace, žalovaná namítla, že tento je v rozporu s ustálenou judikaturou NS i Ústavního soudu, které opakovaně rozhodly, že taková valorizace není na místě.

12. K tomu pak žalobce doplnil, že náhrada nákladů státu činila více než 10 tis. Kč. V době, kdy OS [adresa] o této náhradě rozhodoval, byl již žalobce ve starobním důchodu a tato částka tak pro něho nebyla nevýznamná.

13. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

14. Žalobou došlou OS [adresa] dne [datum] se žalobce domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemkům parc. č. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [číslo] – rodinný dům (dále jen „pozemek A“), parc. č. [číslo] – zahrada (dále jen „pozemek B“) a parc. č. [číslo] – zahrada (dále jen „pozemek C“), vše zapsáno na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa], s tím, že žalobce a žalovaný jsou každý vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti . V žalobě žalobce uvedl, že žalovanému je záměr žalobce zrušit podílové spoluvlastnictví znám, účastníci však mezi sebou již delší dobu nekomunikují a jakákoliv dohoda mezi nimi je vyloučena. Zásilku obsahující návrh žalobce na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, zaslanou mu v rámci předžalobní výzvy, si žalovaný nepřevzal, a nijak tak na výzvu žalobce nereagoval. Dále žalobce uvedl, že návrh podává i z toho důvodu, že stavba, která je součástí pozemku A, je v dezolátním stavu a ohrožuje okolí, kdy žalobce již dříve inicioval u příslušného stavebního úřadu zahájení řízení o odstranění stavby, toto řízení však pro nekontaktnost žalovaného dosud nebylo skončeno. Jako způsob vypořádání žalobce preferoval a též navrhoval prodej předmětných pozemků ve veřejné dražbě a rozdělení výtěžku mezi účastníky rovným dílem. Dále žalobce uváděl, že v rámci smírného vyřešení by souhlasil i s variantou, kdy by spoluvlastnický podíl jednoho účastníka odkoupil druhý z účastníků za tržní cenu. Reálné rozdělení pozemků považoval žalobce po dřívějších konzultacích s odborníky a stavebním úřadem za nemožné, když by k nově vzniklým pozemkům musel být zajištěn přístup, což by vyžadovalo odstranit část stavby domu č. p. [číslo] a část stodoly, které se na pozemcích aktuálně nacházejí. Přípisem ze dne [datum] oznámil soud zahájení řízení katastrálnímu úřadu. Přípisem došlým soudu dne [datum], adresovaným předsedovi OS [adresa], žalobce s ohledem na obdrženou informaci, že věc vyřizující soudkyně [tituly před jménem] [jméno FO] je v dlouhodobé pracovní neschopnosti, žádal, aby věc byla přidělena jinému soudci. Přípisem došlým soudu dne [datum] žalobce žádal o sdělení stavu řízení a nařízení jednání. Soudkyně byla v pracovní neschopnosti od [datum] do [datum]. Dne [datum] byla žalobci zaslána výzva k zaplacení soudního poplatku za žalobu spolu s přípisem, že jednání dosud nebude nařizováno, neboť ve věci není zaplacen soudní poplatek. Soudní poplatek byl zaplacen na účet soudu dne [datum]. Dne [datum] byla žaloba zaslána žalovanému k vyjádření ve lhůtě 3 měsíců. Žalovaný v podání došlém soudu dne [datum] sdělil, že nesouhlasí s vypořádáním spoluvlastnictví formou prodeje pozemků ve veřejné dražbě a upřednostňuje jinou formu vypořádání s tím, že podrobně se vyjádří ve stanovené lhůtě 3 měsíců. V podání došlém soudu dne [datum] žalovaný uvedl, že účastníci nabyli pozemky do podílového spoluvlastnictví na základě dědického řízení, že stran domu č. p. [číslo] bylo stavebním úřadem nařízeno odstranění kvůli havarijnímu stavu, což učinil žalobce a žalovaný mu uhradil polovinu nákladů, že účastnici spolu nekomunikují a že mezi nimi docházelo ke sporům, proto spolu již v roce [rok] uzavřeli dohodu, ve které se dohodli, jakou část pozemků může každý z nich užívat pro svoji potřebu, kdy takovéto rozdělení, které bylo po celou dobu respektováno, žalovanému vyhovovalo. Proti zrušení a vypořádání spoluvlastnictví žalovaný ničeho nenamítal, nesouhlasil však s prodejem pozemků a navrhoval jejich reálné rozdělení v obdobném režimu jako v případě dřívější dohody o užívání, když žalobcem zmiňovaná překážka v podobě existujících staveb již odpadla. Pozemky žalovaný navrhoval rozdělit na dvě stejné části každá o výměře 1 500 m2 tak, že rozdělení bude vedeno skrze stávající napojení pozemku A na veřejnou cestu tak, že každá nově vzniklá část bude mít napojení na veřejnou cestu o šíři 3,19 m. K tomu žalovaný předkládal geometrický plán zpracovaný [tituly před jménem] [jméno FO]. Pokud jde o možnost odkupu spoluvlastnického podílu žalobce, žalovaný uváděl, že žalobce navrhoval částku 1,5 mil. Kč, kterou však žalovaný nemá k dispozici. V podání došlém soudu dne [datum] žádal žalobce o sdělení, zda se již žalovaný vyjádřil k žalobě a o zaslání takového případného vyjádření, a o nařízení jednání. Usnesením ze dne [datum], vypraveným dne [datum] (žalobci spolu s vyjádřením žalovaného), soud avizoval záměr nařídit ve věci mediaci a vyzval účastníky, aby ve lhůtě 2 měsíců od doručení označili osobu zapsaného mediátora, na které se shodnou, s tím, že v opačném případě vybere mediátora sám. V podání došlém soudu dne [datum] žalobce žádal o zaslání geometrického plánu [tituly před jménem] [jméno FO], na který odkazuje žalovaný, geometrický plán mu byl zaslán dne [datum]. Žalovaný sdělil dne [datum], že se účastníci na osobě mediátora neshodnou a že upřednostňuje osobou vybranou soudem. Žalobce v podání došlém soudu dne [datum] uvedl, že po odstranění stavby domu č. p. [číslo] změnil své stanovisko a rovněž navrhuje vypořádání provést reálným rozdělením pozemků, kdy po vyřešení věci má žalobce zájem prodat svou část novým majitelům, kteří na pozemku zamýšlí realizovat výstavbu rodinného domu. K rozdělení navrhovanému žalovaným, resp. ke geometrickému plánu [tituly před jménem] [jméno FO], však žalobce namítal, že kvůli tvaru pozemku A bude mít jedna z nově navrhovaných částí přístup k veřejné cestě jen cca 1,7-1,8 m, resp. že obě navrhované nové části nebudou mít k veřejné cestě takový přístup, aby na ně bylo možné zbudovat přístupovou cestu dle právních předpisů a nově vzniklé pozemky užívat, což dokládal fotografií stávajícího napojení pozemku A na veřejnou cestu. Žalobce pak předložil tři varianty rozdělení pozemků, kdy dle varianty a) by z pozemku A byla oddělena část o výměře 192 m2, tato převedena bezplatně do vlastnictví obce [adresa], která by zde zbudovala obecní komunikaci, zbylé pozemky by byly rozděleny na dvě části o výměře každá 1 404 m2, z nichž by každá měla zajištěnu maximální přístupovou cestu na obecní komunikaci, a každý z účastníků by získal jednu část, dle varianty b) by do vlastnictví obce byla převedena jen část o výměře 100 m2 a každý z účastníků by získal nově vzniklou část o výměře 1 450 m2 s nejmenší možnou přístupovou cestou na obecní komunikaci a dle varianty c) by do vlastnictví obce byla převedena část o výměře 107 m2, žalobce by získal nově vzniklou část o výměře 1 393 m2 a žalovaný by získal nově vzniklou část o výměře 1 500 m2 (s nejmenší možnou přístupovou cestou na obecní komunikaci) s tím, že by bylo nutno vyřešit kompenzaci za rozdíl ve výměrách. K tomu žalobce dodal, že všechny tyto varianty v minulosti konzultoval s orgánem územního plánování a stavebním úřadem a všechny byly odsouhlaseny, v současnosti žalobce žádá o písemné vyjádření, které by v řízení předložil, popř. takové vyjádření může vyžádat přímo soud. Pokud mezi účastníky dojde k dohodě na některé z variant, popř. soud naznačí, kterou z variant považuje za nejvhodnější, nechá ji žalobce zpracovat do formy geometrického plánu. K otázce mediátora žalobce potvrdil, že ke shodě mezi účastníky nedošlo, navrhl konkrétního mediátora s tím, že bude respektovat rozhodnutí soudu. Podáním došlým soudu dne [datum] se žalobce opětovně dotazoval na stav řízení a žádal o sdělení, kterého mediátora má kontaktovat za účelem prvního setkání. Usnesením ze dne [datum] soud nařídil účastníkům první setkání s mediátorem a řízení přerušil do [datum]. Žalovanému byla spolu s usnesením zaslána změna žaloby ze dne [datum] s výzvou k vyjádření ve lhůtě do [datum]. V podání došlém soudu dne [datum] sděloval žalobce soudu, že k dohodě mezi účastníky nedošlo, a žádal, aby ve věci bylo nařízeno co nejdříve jednání, neboť další přetrvávání aktuálního stavu jen umocňuje spory mezi účastníky. Dne [datum] bylo nařízeno ústí jednání na den [datum]. Žalovaný v podání došlém soudu setrval na svém návrhu rozdělení pozemků dle dříve předloženého geometrického plánu, vyjádření bylo dne [datum] zasláno žalobci. Žalobce v podání došlém soudu dne [datum] zopakoval své námitky, že žalovaným navrhovaná varianta neumožňuje zajistit adekvátní přístupovou cestu na nově vzniklé pozemky, kdy navíc namítl, že geometrický plán [tituly před jménem] [jméno FO] uvažuje nesprávné rozměry, a že by tak navrhované nové cesty byly užší. S ohledem na skutečnost, že žalovaný zřejmě nechce přijít ani o metr pozemku, pak žalobce navrhoval, aby rozdělení bylo realizováno dle dříve předložené varianty c) s tím rozdílem, že část pozemku A, která dle této varianty měla být převedena obci [adresa], má být přikázána rovněž žalobci a žalovanému přes tuto část pozemku zřízena za přiměřenou náhradu služebnost stezky za účelem zajištění přístupu k nově vzniklé části pozemků, kterou získá žalovaný. K tomu pak žalobce dodal, že do budoucna počítá s převodem uvedené části pozemku A do vlastnictví obce, která by zde měla zbudovat veřejnou cestu až k části pozemků, kterou získá žalovaný. K modifikované variantě c) již žalobce zadal zpracování geometrického plánu. Podání žalobce bylo dne [datum] zasláno žalovanému. S podáním došlým soudu dne [datum] žalobce předložil avizovaný geometrický plán zpracovaný [jméno FO] a dodal, že na části pozemků, kterou má získat žalovaný, je studna, což hodnotu této části pozemků navyšuje, žalobce však za studnu žádnou kompenzaci nepožaduje. Podání včetně geometrického plánu bylo dne [datum] zasláno žalovanému. Při jednání konaném dne [datum], kterého se oba účastníci osobně účastnili, bylo zahájeno projednání věci. Žalovaný nesouhlasil s variantou zřízení služebnosti, když spoluvlastnictví se žalobcem v minulosti přinášelo problémy, a předložil vyjádření stavebního úřadu, který považoval jím navrhovaný způsob za možný, avšak nešťastný s ohledem na budoucí využití nových pozemků, když vzniknou velmi stísněné poměry na hlavní přístupové trase k pozemkům. Žalobce předkládal komunikaci s obcí [adresa], která souhlasila s bezúplatným (popř. úplatným za minimální cenu) převodem části pozemku A do svého vlastnictví tak, aby byl zajištěn přístup k oběma nově vzniklým částem pozemků přes pozemek obecní s tím, že zde bude zbudována obecní komunikace. Účastníci se pak při jednání dohodli, což stvrdili svými podpisy na protokolu, že společně darují obci [adresa] část svého pozemku o výměře cca 100 m2 tak, aby zde obec mohla postavit příjezdovou komunikaci, a že zbytek pozemků bude mezi účastníky rozdělen rovným dílem při respektování dosavadního užívání společných pozemků s tím, že účastníci by v tomto směru uzavřeli smír. Za účelem realizace takto nastíněného řešení pak bylo řízení ke společnému návrhu účastníků přerušeno, usnesení o přerušení řízení dle § 110 o. s. ř. nabylo právní moci dne [datum]. V podání došlém soudu dne [datum] žalobce sdělil, že dosažení smírného řešení je pro nesoučinnost žalovaného nemožné. Uvedl, že na podkladě předchozího jednání zahájil komunikaci s obcí [adresa], která odsouhlasila darování části pozemku A, zajistila geodeta za účelem zaměření darované části (cca 107 m2) pozemku, čehož se žalovaný mohl účastnit, ale nedostavil se, a předložila návrh darovací smlouvy, která byla po revizi podepsána obcí a žalobcem, žalovaný ji však bez uvedení důvodu podepsat odmítl. Pro postoj žalovaného tak byly obcí a žalobcem jen zbytečně vynaloženy náklady. Žalobce tak žádal, aby bylo ve věci co nejdříve nařízeno jednání. Vypořádání pak žalobce navrhoval dle upravené varianty [varianta d)], dle které by žalovaný získal část pozemků o výměře 1 447 m2 a žalobce by získal části pozemků o výměře 1 446 m2 a 107 m2, kdy druhá z uvedených částí by byla dočasně zatížena služebností cesty a stezky ve prospěch žalovaného žalobce by zahájil jednání s obcí [adresa], aby tuto část bezúplatně převedl obci, která by zde zbudovala veřejnou komunikaci. K tomu žalobce navrhoval, že by mohl s obcí [adresa] předem stran uvedené části uzavřít darovací smlouvu, jejíž účinnost by byla podmíněna tím, že žalobce uvedenou část pozemku v řízení získá. Jako krajní, se kterou by byl v zájmu rychlého skončení věci ochoten souhlasit, pak žalobce navrhoval již dříve modifikovanou variantu c), tedy že by žalovaný i žalobce získali části pozemků každý o výměře 1 500 m2, přičemž část žalobce o výměře 107 m2 by byla zatížena služebností cesty a stezky ve prospěch žalovaného. K oběma variantám žalobce současně předkládal geometrické plány zpracované [jméno FO]. Spis byl dne [datum] předložen asistentovi soudce k přípravě konceptu rozhodnutí o pokračování v řízení, o pokračování v řízení bylo rozhodnuto usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum]. V podání došlém soudu dne [datum] žalobce opětovně žádal o nařízení jednání. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. V podání došlém soudu dne [datum] žalobce dokládal své již dříve uplatněné tvrzení, tj. že pozemky účastníků jsou dle územního plánu obce určeny k výstavbě, přičemž dle právních předpisů musí ke každé stavbě domu vést zpevněná komunikace široká nejméně 2,5 m, čemuž návrh rozdělení prezentovaný žalovaným nevyhovuje. Žalobce též navrhoval výslech starosty obce [adresa] mj. k tomu, že nadále trvá zájem obce na darování části pozemků, na které by následně zbudovala komunikaci sloužící budoucím pozemkům obou účastníků. Podání bylo dne [datum] zasláno žalovanému. Při jednání konaném dne [datum], kterého se oba účastníci osobně účastnili a které se neslo v duchu jejich vzájemného obviňování ze lží apod., žalovaný předložil nákres jiného možného rozdělení pozemků, tento chtěl žalobce konzultovat se zájemci o jeho část pozemku, pochyboval však, že by pro ně byl akceptovatelný. Žalobce pak uváděl, že by souhlasil s rozdělením pozemků na dvě stejné části o výměře 1 500 m2 s tím, že on sám by ze své části obci daroval 107 m2, aby mohla být zřízena normální přístupová cesta. Bylo prováděno dokazování do spisu založenými listinami, kdy ke geometrickému plánu [tituly před jménem] [jméno FO] žalobce namítl, že tento do přístupu na pozemky účastníků nesprávně zahrnul i část obecního pozemku, vlastní vjezd účastníků je široký jen 4,8 m a tento nelze rozdělit tak, aby vyhovoval stavebním předpisům. Oba účastníci pak navrhli, aby soud nechal zpracovat posudek jím určeným geodetem k jimi prosazovaným variantám dělení pozemků a k nim pak zajistil odborné stanovisko, zda jsou tyto přípustné dle stavebních předpisů. Jednání bylo za účelem zpracování geometrického plánu odročeno na neurčito. Dne [datum] byl protokol o jednání zaslán účastníkům. Podáním došlým soudu dne [datum] žalobce urgoval výběr a pověření geodeta. Usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], soud ustanovil znalce z oboru geodézie a kartografie, kterému uložil zpracovat geometrické plány rozdělení pozemků dle návrhů žalobce [s odkazem na geometrický plán [jméno FO] pro modifikovanou variantu c)] a žalovaného (s odkazem na geometrický plán [tituly před jménem] [jméno FO]) a odpovědět na otázky, zda do geometrického plánu [tituly před jménem] [jméno FO] byla při vytyčení příjezdu k části pozemků pro žalovaného zahrnuta i část obecního pozemku a v kladném případě, jaká by byla šíře příjezdu k části pozemků pro žalovaného bez této části obecního pozemku při zachování příjezdu k části pozemků pro žalobce o šíři 3,19 m. Lhůta pro zpracování posudku byla stanovena na 90 dnů od zaslání spisu, každému z účastníků bylo uloženo složit zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 8 000 Kč, a to do 15 dnů od doručení usnesení. Žalobcem byla záloha složena den [datum]. V podání došlém soudu dne [datum] žalobce poukazoval na chybu v zadání posudku v označení pozemku A, u kterého došlo po odstranění stavby k přečíslování na parc. č. [hodnota] – ostatní plocha. Dále žalobce navrhoval, aby znalec v posudku též popsal, jakým způsobem pozemky účastníků navazují na obecní, zda se zde nacházejí nějaké překážky, ploty, inženýrské sítě apod., které by měly být při reálném vytýčení příjezdových cest k novým částem rozdělovaných pozemků zohledněny. Žalovaný složil zálohu dne [datum]. Dne [datum] byl spis odeslán znalci, který byl současně upozorněn na změnu v číslování pozemků a dále vyzván, aby se zaměřil i na otázky uvedené v podání žalobce ze dne [datum] tak, aby na ně mohl případně odpovědět v rámci svého výslechu. Znalecký posudek došel soudu dne [datum]. Stran geometrického plánu [tituly před jménem] [jméno FO] znalec konstatoval, že do něho nebyl omylem zanesen obecní pozemek, [tituly před jménem] [jméno FO] pouze správně přibral obecní pozemek vedle pozemku účastníků při úvaze o rovnoprávné šířce přístupu na nově vzniklé bloky pozemků. V podání došlém soudu dne [datum] se žalobce dotazoval, zda byl předložen znalecký posudek a případně žádal o jeho zaslání. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o znalečném a posudek spolu s usnesením a s výzvou, aby účastníci ve lhůtě 14 dnů sdělili, zda navrhují výslech znalce, byl dne [datum] zaslán účastníkům. Dne [datum] byly účastníkům zaslány též geometrické plány, které byly součástí znaleckého posudku. Ve dnech [datum]. a [datum] účastníci sdělili, že požadují výslech znalce. Dne [datum] došlo soudu blanketní odvolání žalobce proti usnesení o znalečném, které bylo odůvodněno podáním došlým soudu dne [datum]. Dne [datum] byl spis s odvoláním předložen Krajskému soudu v [adresa] (dále jen „KS [adresa]“). Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalobce ke znaleckému posudku. Žalobce zde znovu poukazoval, na nerealizovatelnost varianty dělení navrhované žalovaným, při které nebude zajištěna příjezdová cesta k nově vzniklým částem pozemků v šíři alespoň 3 metry, čímž by došlo ke znehodnocení pozemků, které by nebyly využitelné výstavbu rodinných domů. Realizace varianty navrhované žalovaným by si vyžádala další nemalé investice (přemístění veřejného osvětlení, přemístění přívodů elektřiny, odstranění zbytků zdi u stávajícího vjezdu na pozemky, odstranění plotu sousedky kolem části obecního pozemku, se kterou je pro účely šíře přístupu počítáno, a další). KS [adresa] usnesením ze dne [datum] napadené usnesení potvrdil. Spis byl vrácen OS [adresa] dne [datum], usnesení KS [adresa] bylo dne [datum] vypraveno a dne [datum] nabylo právní moci. Dne [datum] byl dán pokyn k proplacení znalečného. Podáním došlým soudu dne [datum] žalobce opět žádal o nařízení jednání. Dne [datum] bylo proplaceno znalečné. Téhož dne bylo nařízeno ústní jednání na den [datum], účastníci byli vyzváni, aby ve lhůtě 60 dnů předložili otázky pro znalce, který je k jednání předvoláván, a stavebnímu úřadu byl adresován dotaz na minimální šířku příjezdové komunikace, resp. šířku vjezdu pro vozidla integrovaného záchranného systému k rodinnému domu dle stavebních předpisů. Vyjádření stavebního úřadu došlo soudu dne [datum] s tím, že šíře vjezdu musí být min. 2,5, resp. 3,5 m. Účastníci předložili otázky pro znalce v podáních došlých soudu ve dnech [datum] a [datum], otázky byly zaslány znalci. V podání došlém soudu dne [datum] žalobce sdělil, že obec [adresa] v mezidobí odsouhlasila prodej části obecního pozemku, se kterou bylo kalkulováno při určování šíře vjezdů na nově vzniklé pozemky účastníků dle varianty navrhované žalovaným, sousedce (která již dnes má tuto část pozemku oplocenou a užívá ji). Odprodejem této části obecního pozemku se tak varianta navrhovaná žalovaným stává nerealizovatelnou, když z pozemků účastníků zůstane průjezd na veřejnou cestu jen o šíři 4,85 m, a nelze tak při respektování stavebních předpisů zajistit dva vjezdy na nově vzniklé pozemky účastníků. Žalobce pak dodal, že bude znovu jednat se starostou obce [adresa] o darování části pozemku do vlastnictví obce s tím, že účinnost takového darování by mohla být navázána na právní moc rozhodnutí v posuzovaném řízení. Podání bylo dne [datum] zasláno žalovanému. V podání došlém soudu dne [datum] žalobce sděloval, že stran odprodeje části obecního pozemku sousedce již probíhá vkladové řízení na katastru nemovitostí. Dále žalobce předkládal podepsanou darovací smlouvu s obcí [adresa], kterou s účinností ke dni právní moci rozhodnutí soudu v posuzovaném řízení daroval obci část děleného pozemku A o výměře 107 m2, spolu s podepsaným návrhem na vklad takového darování do katastru nemovitostí. Konečně pak žalobce s ohledem na obstrukční jednání žalovaného, který sabotoval všechny návrhy na vyřešení věci a řízení prodlužoval a prodražoval, navrhoval, aby mu vůči žalovanému bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Při jednání konaném dne [datum], kterého se oba účastníci osobně účastnili, byl proveden důkaz znaleckým posudkem a znalec byl vyslechnut (mj. uvedl, že geometrický plán [jméno FO] byl jen návrh, znalec zpracoval geometrický plán, který může být zapsán do katastru nemovitostí), byly provedeny další v mezidobí předložené listinné důkazy. Následně účastníci uzavřeli smír, dle kterého (i) bylo jejich podílové spoluvlastnictví zrušeno, (ii, iii) žalobci a žalovanému byly do výlučného vlastnictví přikázány části původních pozemků dle geometrického plánu zpracovaného znalcem dle návrhu [jméno FO], tj. dle modifikované varianty c), (iv, v) ve prospěch žalovaného, resp. vlastníka jemu přikázaných částí původních pozemků, byla na dobu, než dojde k zápisu vlastnického práva obce [adresa] k části původního pozemku A o výměře 107 m2, která byla přikázána žalobci, bezúplatně zřízena služebnost cesty a stezky, (vi) žalovaný udělil souhlas k uzavření darovací smlouvy k darování uvedené části pozemku A obci [adresa], (vii) každý z účastníků ponese rovným dílem náklady státu, (viii) žádný z účastníků nemá právo na náhradu řízení. Usnesením vyhlášeným při jednání soud takto uzavřený smír účastníků schválil. Dne [datum] došlo soudu vyúčtování znalečného za účast znalce u jednání soudu. Písemné vyhotovení usnesení, do kterého byl přidán ještě výrok o vrácení části zaplaceného soudního poplatku žalobci, bylo vypraveno dne [datum] a nabylo právní moci ve výrocích o schválení smíru dne [datum] a ve výroku o vrácení části soudního poplatku dne [datum]. Dne [datum] byla znalci zaslána výzva k předložení technického průkazu vozidla. Po zjištění, že znalec technický průkaz vozidla předložil již s vyúčtováním znalečného za posudek, bylo usnesením [datum], které nabylo právní moci dne [datum], rozhodnuto o znalečném za účast znalce u jednání. Část soudního poplatku byla žalobci poukázána dne [datum]. Znalečné bylo vyplaceno dne [datum]. Podáním došlým soudu dne [datum] žádal žalobce o vyčíslení nákladů státu. K tomu bylo žalobci dne [datum] zasláno sdělení, že náklady nelze vyčíslit, neboť spis se nachází na Ministerstvu spravedlnosti z důvodu podané žádosti o zadostiučinění za újmu způsobenou nesprávným úředním postupem a vyčíslením nákladů se bude soud zabývat až po vrácení spisu. Téhož dne byl Ministerstvu spravedlnosti zaslán dotaz, kdy lze očekávat vrácení spisu. Spis byl vrácen OS [adresa] dne [datum]. Opatřením předsedy OS [adresa] ze dne [datum] byl spis z důvodu zániku funkce soudkyně [tituly před jménem] [jméno FO] ke dni [datum] přidělen jiné soudkyni. Usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], bylo rozhodnuto, že každý z účastníků je povinen zaplatit na náhradě nákladů státu částku [částka] (zjištěno ze spisu OS [adresa] sp. zn. [spisová značka]).

15. Spis posuzovaného řízení byl odeslán Ministerstvu spravedlnosti dne [datum] a vrácen byl dne [datum] (zjištěno z přehled průběhu řízení sp. zn. [spisová značka] z aplikace infoSoud).

16. Nemovitosti, kterých se týkalo posuzované řízení, nabyli žalobce a žalovaný na základě darovací smlouvy ze dne [datum], registrované dne [datum]. V katastru nemovitostí byl od [datum] (s právními účinky zápisu ke dni [datum]) zapsán údaj o vedení posuzovaného řízení (zjištěno z LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] se stavem ke dni [datum]).

17. Policie ČR, Obvodní oddělení [adresa], vyrozumívala dne [datum] žalobce, že jeho oznámení ze dne [datum] ve věci přestupku proti občanskému soužití dle § 7 odst. 1 písm. c) bodu 3. zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, bylo oznámeno příslušnému správnímu orgánu k projednání (zjištěno z vyrozumění č. j. [číslo jednací]).

18. Soudkyně [tituly před jménem] [jméno FO] byla rozhodnutím kárné soudu ze dne [datum] uznána vinnou ze spáchání kárného provinění tím, že v 5 případech nedodržela zákonnou lhůtu k vyhotovení a odeslání rozhodnutí a ve 47 případech způsobila nedůvodné průtahy v řízení, a bylo jí uloženo kárné opatření odvolání z funkce soudkyně. Posuzované řízení nebylo mezi případy, za které byla soudkyně postižena, zahrnuto. Z obsahu rozhodnutí vyplývá, že soudkyně měla s průtahy v řízení a nedodělky obecně dlouhodobé problémy, patřila v tomto směru k nejhorším soudcům OS [adresa] a ani předchozí postihy či snahy o nápravu k nápravě nevedly (zjištěno z rozhodnutí č. j. [číslo jednací]).

19. Žalobce ve své účastnické výpovědi upřesnil, že předmětné nemovitosti jim, tedy jemu a bratrovi, v roce [rok] rodiče darovali, nejednalo se tedy o dědictví, v domě kdysi bydleli jejich prarodiče. Uvedl, že s bratrem měl dlouhou dobu relativně dobré vztahy, ale pak se bratr začal chovat divným způsobem, kdy např. z pozemků vyháněl návštěvy, které tam přišly za žalobcem, a jejich vztahy se začaly zhoršovat. Žalobce měl původně v úmyslu postavit si na své části pozemků rodinný dům. Nepotřeboval řešit bytovou situaci, má větší byt v [adresa], ale myslel si, že by se na důchod vrátil do rodné obce. Kvůli zhoršujícím se vztahům s bratrem od tohoto záměru ale ještě před zahájením posuzovaného řízení upustil, když ho nechtěl mít za souseda, a chtěl svou část pozemků prodat a postavit si případně někde jinde. Impulsem k tomu, že bude zdemolován dům na předmětných pozemcích, aby neohrožoval sousední stavbu, a že se pozemky rozdělí, bylo, že na sousedním pozemku měla probíhat výstavba rodinného domu. S bratrem se nebylo možné domluvit, když trval na své variantě dělení, která byla z hlediska stavebních předpisů nepřípustná, což nakonec potvrdil i soudní geodet, proto se žalobce obrátil na soud. Likvidaci domu zařizoval též žalobce. Když probíhala demolice, tak bratr jejímu provedení bránil a žalobce u toho i napadl, takže na něho musel zavolat policii. Této události se týkalo předložené vyrozumění o postoupení oznámení přestupku. Žádné obdobné napadení se pak již neopakovalo, docházelo ale k drobným konfliktům, když tam za žalobcem někdo přijel, anebo pak při zaměření pozemků apod. Žalobce tak na pozemky docházel udělat jen nejnutnější věci a víc se tam nezdržoval. Nechtěl mít se spoluvlastnictvím už nic společného, chtěl, aby se pozemky rychle rozdělily, a mohl z místa odejít. Žalobce se tak snažil spor ukončit co nejdříve a nechápe, proč řízení trvalo tak dlouho. Nebyla to nijak složitá věc, šlo vlastně o nakreslení jedné čáry na rozdělení pozemků, které byly vedle sebe. Bratr nakonec jako smírné řešení akceptoval návrh, který žalobce dával již na začátku řízení, trvalo to ale 4 roky a 7 měsíců. Dlouhodobé vedení soudního řízení žalobce zatěžovalo v osobní rovině, nebylo mu příjemné vést spor s bratrem, také už není nejmladší. Bratr původně pracoval ve stejné firmě jako žalobce, tam to všichni věděli, že se žalobce s bratrem soudí. Žalobci to bylo a dodnes je nepříjemné. Žalobce musel též vynakládat náklady jednak na právní zastoupení, jednak na opakované dostavování se k soudu. Neustále se zhoršovaly vztahy s bratrem, od té doby se spolu vůbec nebaví, nestýkají se. Řízením byl žalobci blokován cenný majetek, se kterým nemohl nakládat. Zájemci o koupi pozemků, kteří tam chtěli postavit rodinné domy, od toho upustili, protože řízení trvalo takovou dobu. Po skončení řízení žalobce své pozemky letos prodal místnímu zájemci, který už tam má zažádáno o výstavbu rodinného domu. Ceny všech nemovitostí šly nahoru, a tak žalobce pozemky prodal za 3 mil. Kč, původní odhad byl nižší.

20. Průměrná roční míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen činila v ČR za roky [rok] až [rok] celkem 48,2 % (zjištěno ze sdělení Českého statistického úřadu – Výpisu ze statistického zjišťování ze dne [datum]).

21. Roční průměr bazických indexů, tj. míry inflace vyjádřené přírůstkem indexu spotřebitelských cen k základnímu období (průměr roku [rok]=100) vyjadřující změnu cenové hladiny sledovaného měsíce příslušného roku proti průměru roku [rok], činil 94,8 za rok [rok] a 147,8 za rok [rok], rozdíl je tedy 53 (zjištěno z webových stránek Českého statistického úřadu – sekce Statistiky>Ekonomika>Ceny, inflace>Inflace, spotřebitelské ceny>Inflace - druhy, definice, tabulky).

22. Žádostí ze dne [datum], došlou žalované dne [datum], uplatnil žalobce z důvodů následně uvedených v podané žalobě požadavek na zaplacení částky 97 975 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení za dobu do [datum]. Při vyčíslení požadované částky žalobce vycházel ze základní částky dle judikatury NS v rozmezí 15-20 tis. Kč za rok řízení navýšeného z důvodu inflace za roky [rok]-[rok] o 40,9 %. Žalovaná žádost vyřídila stanoviskem ze dne [datum], kterým z důvodů následně uvedených ve vyjádření k žalobě přiznala žalobci zadostiučinění ve výši 44 625 Kč (zjištěno ze žádosti, potvrzení přijetí, stanoviska).

23. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

24. Dle § 5 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

25. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

26. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu. Skutečnost, že takto žalobce u žalované uplatnil požadavek na poskytnutí zadostiučinění jen za dobu do pravomocného skončení řízení ve věci samé, nebrání soudnímu projednání nároku na zadostiučinění za celou dobu trvání posuzovaného řízení, které i po uplatnění žádosti u žalované dále probíhalo a skončilo až v průběhu tohoto odškodňovacího řízení.

27. Dle § 13 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

28. Dle § 31a OdpŠk se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

29. Posuzované řízení bylo zahájeno podáním žaloby dne [datum] a ve věci samé skončilo nabytím právní moci usnesení o schválení smíru dne [datum]. Celkově pak řízení skončilo nabytím právní moci usnesení o náhradě nákladů státu dne [datum]. Řízení tedy trvalo celkem 5 let a 3 celé měsíce, resp. 63 celých měsíců, z toho 4 roky a 6,5 měsíců, resp. 54,5 měsíců trvalo řízení ve věci samé a dalších 8,5 měsíců pak trvalo rozhodování o náhradě nákladů státu.

30. Pokud jde o jednotlivá kritéria rozhodná pro posuzování délky řízení, má soud na základě učiněných zjištění za to, že posuzované řízení bylo do meritorního skončení po skutkové stránce složitější, nebylo jen o „nakreslení jedné čáry“, jak prezentuje žalobce. Zkoumalo se, jakým způsobem lze pozemky ve spoluvlastnictví rozdělit tak, aby byl zajištěn přístup/vjezd na pozemky nově vzniklé, resp. zkoumala se realizovatelnost variant prosazovaných účastníky, kdy pro žalovaného byla (do změny situace, kdy pro přístup ke své části pozemků již nemohl využít dříve zvažovanou část pozemku obecního) neakceptovatelná varianta, dle které měli účastníci o část spoluvlastněných pozemků přijít za účelem zbudování obecní cesty, a současně nesouhlasil s tím, aby měl na svou část pozemků zajištěn přístup jen formou služebnosti zatěžující část pozemků, která připadne žalobci. To se pak promítlo do procesně náročnějšího dokazování, kdy musel být zpracován znalecký posudek a znalec vyslechnut, když účastníci nebyli ochotni akceptovat relevanci protistranou předkládaného geometrického plánu. K procesní složitosti je nutno dále připočíst dobu necelých 3 měsíců, kdy bylo řízení přerušeno z důvodu nařízení prvního setkání s mediátorem, a dobu cca 8 měsíců (od vydání usnesení o přerušení řízení dne [datum] do právní moci usnesení o pokračování v řízení dne [datum]), kdy bylo řízení přerušeno dle § 110 o. s. ř. za účelem mimosoudního vyřešení věci. Nelze klást k tíži státu, že žalovaný předjednanou dohodu nedodržel a ke smírnému vyřešení věci nedošlo. Na druhou stranu je však nutno konstatovat, že uvedená doba přerušení řízení byla zatížena i průtahem na straně soudu, který poté, co mu žalobce oznámil, že věc smírně vyřešena nebyla, s prodlevou rozhodl o pokračování v řízení a o nařízení ústního jednání (k tomu viz dále). OS [adresa] rozhodoval 1x ve věci a dále činil řadu procesních rozhodnutí (nařízení mediace, přerušení řízení, pokračování v řízení, ustanovení znalce, znalečné), 1x v řízení rozhodoval též KS [adresa], a to o odvolání žalobce proti usnesení o znalečném. Účastníkům řízení jistě nelze upřít využití opravných prostředků k uplatňování či bránění jejich práv, každé podání opravného prostředku si však vyžádá určitou dobu jak na zadministrování věci před předložením vyšší instanci, tak na vlastní nastudování a projednání věci před orgánem vyšší instance, kterou nelze přičítat státu. Po právní stránce nebylo posuzované řízení nijak zvlášť složité, těžiště složitosti sporu bylo ve skutkovém zjišťování.

31. Část posuzovaného řízení po schválení smíru pak nebyla složitá v žádném ze zvažovaných aspektů. OS [adresa] zde rozhodl o znalečném za účast znalce u ústního jednání a náhradu v průběhu řízení vyplaceného znalečného pak dle uzavřeného smíru rozdělil rovným dílem mezi účastníky.

32. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci (soudů), z provedeného dokazování vyplynulo, že OS [adresa] nepostupoval ve věci plynule a řízení zatížil celou řadou nedůvodných průtahů. K prvnímu došlo již na samotném počátku řízení, kdy po podání žaloby dne [datum] byla až dne [datum], tj. za 9,5 měsíců, zaslána žalobci výzva k zaplacení soudního poplatku za žalobu. V uvedené prodlevě je nutno spatřovat průtah cca 8 měsíců. Skutečnost, že soudkyně byla od [datum] do [datum] v pracovní neschopnosti, na uvedené nemá vliv, když je věcí státu, aby výkon soudnictví zorganizoval tak, aby i v takovýchto případech bylo v neskončených řízeních postupováno směrem k jejich skončení a soudní spisy nezůstaly zcela bez úkonů. Po zaplacení soudního poplatku dne [datum] byla až dne [datum], tj. za více než 3 měsíce, zaslána žaloba k vyjádření žalovanému. V uvedené prodlevě je nutno spatřovat průtah cca 2 měsíce. Ve výzvě k vyjádření byla žalovanému stanovena nepřiměřeně dlouhá lhůta 3 měsíců, a došlo tak k průtahu v délce min. 2 měsíce. Obdobné platí i pro dvouměsíční lhůtu ve výzvě ke zvolení osoby mediátora, v čemž lze spatřovat průtah více jak 1 měsíc. Ode dne [datum] soud věděl, že se účastníci na osobě mediátora neshodnou, mediátora však ustanovil až dne [datum], tj. za 2,5 měsíce, v čemž lze spatřovat průtah cca 1 měsíc. Jako nepřiměřené a způsobující drobný průtah je nutno hodnotit nařízení prvního jednání v řízení, které v té době trvalo již téměř 2 roky, dne [datum] na den [datum], tj. téměř za 3 měsíce. Ode dne [datum] soud věděl, že se smírné vyřešení věci nezdařilo a žalobce navrhuje v přerušeném řízení pokračovat, avšak až dne [datum] vydal usnesení o pokračování v řízení, které je v dané situaci úkonem v zásadě nadbytečným, resp. až dne [datum] nařídil ústní jednání na den [datum], tedy ústní jednání se konalo až téměř 6 měsíců po dojití návrhu na pokračování v řízení, v čemž je nutno spatřovat průtah min. 3 měsíce. Ústní jednání konané dne [datum] bylo odročeno na neurčito za účelem zpracování znaleckého posudku, znalec však byl ustanoven až usnesením ze dne [datum], tj. za 2,5 měsíce, v čemž lze i s ohledem na již uběhlou délku řízení spatřovat průtah cca 1 měsíc. Dne [datum] zaplacena druhá z předepsaných záloh na náklady znalečného, spis však byl znalci odeslán až dne [datum], tj. za další 2 měsíce, v čemž lze spatřovat průtah min. 1 měsíc. Po zpracování znaleckého posudku bylo dne [datum] nařízeno další ústní jednání až na den [datum], tj. za více než 5 měsíců, v čemž lze i s ohledem na dosavadní délku řízení spatřovat průtah min. 3 měsíce. Konečně pak dne [datum] nabylo právní moci usnesení o znalečném za výslech znalce a až dne [datum], tj. za více než 6 měsíců, bylo vydáno usnesení o náhradě nákladů státu, v čemž lze spatřovat průtah cca 5 měsíců. Je pak irelevantní, že od [datum] do [datum] byl spis zapůjčen Ministerstvu spravedlnosti k vyřízení žádosti žalobce o zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Pro rozhodnutí o nákladech státu bylo dostatek časového prostoru před tím, než byl spis takto zapůjčen, resp. ministerstvu mohl být spis zapůjčen o trochu později, když posuzované řízení nebylo ještě zcela skončeno a zbývalo v něm vyřešit uvedenou poslední procesní otázku.

33. Pokud jde o jednání žalobce, tento svým postupem k délce nijak nepřispěl, skutečnost, že své blanketní odvolání proti usnesení o znalečném odůvodnil za 5 dnů, je v kontextu celkové délky řízení naprostou marginálií. Skutečnost, že i k návrhu žalobce bylo řízení na několik měsíců přerušeno, byla zohledněna již v procesní složitosti řízení. Žalobce naopak svými opakovanými žádostmi a urgencemi přispěl k tomu, že v řízení bylo (byť s popsanými prodlevami) postupováno a že dospělo k meritornímu rozhodnutí. Žádost o vyčíslení nákladů státu pak k urychlení vydání tohoto rozhodnutí nijak nepřispěla, když soud neměl spis k dispozici.

34. Konečně pokud jde o význam předmětu řízení pro poškozeného, tento soud hodnotil za dobu do meritorního vyřízení věci jako zvýšený, byť nikoliv tak, jak požadoval žalobce. Předmět posuzovaného řízení se týkal nemovitého majetku v hodnotě v řádu jednotek milionů Kč, se kterým měl žalobce po dobu probíhajícího řízení ztíženou možnost nakládat. Je obecně známou skutečností, že prodej ideálního spoluvlastnického podílu je obtížnější a bývá realizován i za nižší cenu, než by odpovídalo podílu spoluvlastníka na kupní ceně, kdyby se prodávala věc celá, právě pro to, že nabyvatel takového podílu je ve výkonu svých vlastnických práv omezen stejnými právy dalších spoluvlastníků, zde navíc od samého počátku posuzovaného řízení byl údaj o jeho vedení zanesen i do katastru nemovitostí, což potenciální kupce jistě odrazovalo. Že se tak skutečně dělo, potvrdil žalobce ve své výpovědi. Vedení posuzovaného řízení mělo též negativní dopad na vztahy žalobce s jeho bratrem a přispělo k eskalaci jejich vzájemných rozporů, přestože z výpovědi žalobce a i z podání účastníků v posuzovaném řízení vyplynulo, že narušené vztahy s bratrem měli již před zahájením posuzovaného řízení, a že tedy posuzované řízení nebylo příčinou vzniku jejich konfliktů. Rovněž tak z provedeného dokazování vyplynulo, že napadení žalobce bratrem nesouviselo s posuzovaným řízením či jeho délkou (došlo k němu navíc relativně krátce po zahájení posuzovaného řízení), ale souviselo s demolicí domu na pozemku A. Nikoliv nevýznamná je též otázka nákladů, které žalobce na dlouho trvající řízení vynaložil a které mu nebyly nahrazeny – stalo se tak sice na základě smíru, avšak žalobci by s ohledem na povahu posuzovaného řízení nebyla náhrada nákladů zřejmě přiznána ani v případě, že by ve věci bylo rozhodováno rozsudkem. Výpovědí žalobce naopak bylo vyvráceno jeho žalobní tvrzení, že jej délka posuzovaného řízení odradila od realizace záměru vystavět na oddělené části pozemků rodinný dům, když od takového záměru žalobce pro špatné vztahy s bratrem, kterého nechtěl mít za souseda, ustoupil ještě před zahájením posuzovaného řízení. Význam předmětu řízení po schválení smíru, kdy šlo jen o náhradu nákladů státu, naopak soud hodnotil jako výrazně snížený. Předně šlo jen o částku těsně nad hranicí, považovanou právními předpisy za bagatelní, jednak žalobce měl, jak vyplynulo z jeho výpovědi, příjem 3 mil. Kč z prodeje pozemků, a uvedená částka tak nemohla být nijak zvláště významná ani z hlediska jeho individuálních poměrů, přestože měl již odejít do starobního důchodu.

35. Na základě všech popsaných hledisek, která lze (postup soudů) či nelze (složitost řízení) přičítat státu, a s přihlédnutím ke zvýšenému významu předmětu řízení pro žalobce a jeho přispění k urychlení řízení, dospěl soud k závěru, že dobu řízení v délce 5 let a 3 měsíců nelze považovat za dobu přiměřenou, a že tedy došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. To ostatně nebylo mezi účastníky ani sporným.

36. Uvedený nesprávný úřední postup pak byl způsobilý vyvolat na straně žalobce nemajetkovou újmu, kdy vznik takové újmy představované stavem nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován, se předpokládá (viz např. usnesení NS sp. zn. 30 Cdo 3007/2010). Žádné skutečnosti, které by uvedenou domněnku měly vyvrátit, žalovaná v řízení neuvedla, naopak vznik újmy na straně žalobce uznávala a tuto za dobu do pravomocného schválení smíru (dle svého přesvědčení dostatečně) odčinila.

37. Soud pak má opět ve shodě s oběma účastníky za to, že za předmětnou nemajetkovou újmu je namístě poskytnout zadostiučinění v penězích, když pouhé konstatování porušení práva se s ohledem na celkovou dobu řízení a trvání stavu nejistoty nejeví jako přiměřené a dostačující. Při stanovení výše tohoto zadostiučinění soud vyšel ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia NS sp. zn. Cpjn 206/2010, kdy je dle názoru soudu možné vyjít při stanovení základní částky z částky na spodní hranici rozpětí uvedeného v odkazovaném stanovisku, když délka posuzovaného řízení byla nepřiměřená, nikoliv však extrémní. Částky stanovené odkazovaným stanoviskem NS, tj. 15 000 Kč až 20 000 Kč za jeden rok řízení, resp. 1 250 Kč až 1 667 Kč za jeden měsíc řízení, však soud považuje za již neodpovídající poměrům v České republice. Soudu je známa judikatura NS a Ústavního soudu, dle které nemá inflace na výši (přiměřenost) poskytovaného zadostiučinění vliv, je však přesvědčen, že by předmětná otázka měla být posuzována jinak. Stanovisko NS bylo přijato před 13 lety, tj. za zcela jiné ekonomické situace, zejména pokud jde o výši mezd a cenovou úroveň (došlo k nárůstu celkově přes 50 %), a částky v něm stanovené již neodpovídají současné ekonomické realitě, když v mezidobí došlo k výraznému snížení hodnoty peněz. Na změnu ekonomických poměrů tak musí reagovat i rozhodovací praxe v oblasti zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem v podobě nepřiměřené délky řízení tak, aby poskytovanému zadostiučinění byla zachována jeho satisfakční funkce. Nemajetkovou újmu jako zásah do nemateriální sféry života poškozeného nelze nahradit (nepřipadá do úvahy uvedení v předešlý stav, ani poskytnutí ekvivalentu v penězích), tuto újmu lze jen (nikdy dokonale) odčinit. Přiznané zadostiučinění má poškozenému poskytnout zdroj, aby si mohl pořídit něčeho penězi ocenitelného (a uhraditelného), co oproti vytrpěnému příkoří přinese do imateriální sféry jeho života určitou „dávku radosti“, způsobilé alespoň částečně odčinit utrpěnou újmu. Je-li pak při stejné vytrpěné újmě ona pořiditelná „dávka radosti“ v důsledku ekonomického vývoje společnosti menší, ztrácí poskytnuté zadostiučiní svou satisfakční funkci, a proto by měla výše přiznaného zadostiučinění vývoj ve společnosti reflektovat. Takový postup ostatně není soudní praxi, anebo i právní úpravě cizí, když i při odškodňování jiných újem jsou výše poskytovaných náhrad či zadostiučinění přizpůsobovány aktuální ekonomické situaci (viz např. mechanismy stanovení hodnoty bodu a výchozí rámcové částky v Metodice Nejvyššího soudu k náhradě za bolest a ztížení společenského uplatnění dle § 2958 o. z., anebo valorizace výší náhrad za ztrátu na výdělku či na služebním platu prováděné nařízeními vlády dle § 271u odst. 2 zákoníku práce a § 127 odst. 3 zákona o vojácích z povolání). Veden uvedenou úvahou tak soud považoval za odpovídající vycházet z rozmezí uvedeného v odkazovaném stanovisku navýšeného o 50 %, tj. z částek 22 500 Kč až 30 000 Kč za rok řízení. S ohledem na závěr o nutnosti vycházet z částky spodní hranici tohoto rozpětí pak soud považoval za přiměřenou zjištěným okolnostem věci částku 22 500 Kč za rok řízení, resp. částku 1 875 Kč za 1 měsíc řízení, redukovanou na za první dva roky trvání řízení.

38. Uvedeným způsobem stanovenou základní částku zadostiučinění pak soud modifikoval dle jednotlivých kritérií upravených v § 31a odst. 3 OdpŠk, pro které lze základní částku zvýšit či snížit. Z hlediska popsané složitosti věci do jejího meritorního skončení soud snížil základní částku o 15 %, za dobu rozhodování o nákladech státu nebyl důvod základní částku z důvodu složitosti nijak modifikovat. Z důvodu popsaného postupu orgánů státu v posuzovaném řízení, který měl na celkovou dobu řízení výrazně negativní vliv (a to jak do schválení smíru, tak v době následující), soud zvýšil základní částku o 20 %. Z hlediska přispění žalobce k délce řízení, resp. k urychlení řízení, soud zvýšil základní částku pro část řízení do doby schválení smíru o 10 %. Za dobu po schválení smíru pak soud základní částku na základě tohoto kritéria nijak nemodifikoval. Z důvodu popsaného zvýšeného/sníženého významu předmětu řízení pro žalobce pak soud základní částku za dobu do schválení smíru zvýšil o 10 % a za dobu následující snížil o 50 %.

39. Soud tedy uzavřel, že by základní částka zadostiučinění měla být za dobu do schválení smíru zvýšena o 25 % a za dobu následnou snížena o 30 %. Na základě takového závěru pak soud považoval za důvodný požadavek na poskytnutí zadostiučinění v celkové výši 110 765 Kč vypočtenou následovně: 54,5 (měsíců trvání řízení) x 1 875 Kč (za 1 měsíc řízení) – 12 x 1 875 Kč (modifikace na za první dva roky řízení) = 79 687,50 Kč x 1,25 (zvýšení o 25 %) = 99 609 Kč + 8,5 (měsíců trvání řízení) x 1 875 Kč (za 1 měsíc řízení) = 15 937,50 Kč x 0,7 (snížení o 30 %) = 11 156 Kč. Jelikož žalobce na zadostiučinění za nemajetkovou újmu dosud obdržel jen částku 44 625 Kč, shledal soud jeho žalobu důvodnou do částky 66 140 Kč, do které jí vyhověl, a ve zbylém požadavku na zaplacení částky 2 965 Kč ji jako nedůvodnou zamítl.

40. Pokud jde o požadované příslušenství, žalovaná se nezaplacením předmětné částky do dne splatnosti dostala do prodlení, a vznikla jí tak povinnost platit vedle jistiny též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná se dostala do prodlení uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku, kdy dle § 15 odst. 1 OdpŠk přizná-li ústřední orgán náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura (viz stanovisko NS sp. zn. Cpjn 206/2010 a tam odkazovaná judikatura) na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou škody způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu. Teprve ode dne následujícího po uplynutí této lhůty jej stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, kdy uplatněním je okamžik doručení žádosti žalobce o náhradu škody (újmy) žalované. Žádost žalobce byla doručena žalované dne [datum] a lhůta 6 měsíců skončila dne [datum]. Soud tak považoval požadavek na zaplacení úroku z prodlení od [datum] za důvodný a právo na zaplacení úroku z prodlení od tohoto data žalobci přiznal, avšak pouze z částky zadostiučinění za dobu do schválení smíru, tj. částky 54 984 Kč (99 609 Kč důvodných mínus 44 625 Kč již vyplacených), když požadavek na poskytnutí zadostiučinění za dobu po schválení smíru žalobce uplatnil až při jednání soudu dne [datum], a žalovaná tak dosud není v prodlení.

41. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když s ohledem na výsledek řízení, kdy žalobce dosáhl satisfakce uložením povinnosti žalované poskytnout mu zadostiučinění za nemateriální újmu, lze na něho ve smyslu zásad úspěchu ve věci pohlížet obdobně, jako by byl plně úspěšný, byť mu nebylo přiznáno jím požadované plnění v plné výši (viz např. usnesení NS sp. zn. 30 Cdo 2707/2013). Žalobci, který byl v řízení právně zastoupen, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši 32 107,49 Kč, která je tvořena - zaplaceným soudním poplatkem dle položky č. 8a Sazebníku soudních poplatků ve výši 2 000 Kč, - 6x odměnou právního zástupce za šest úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, sepis doplnění ze dne [datum], sepis doplnění ze dne [datum], 2x účast na jednání soudu, které trvalo více než 2 hodiny, dne [datum]) dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu v celkové výši 18 600 Kč (6x 3 100 Kč), když za tarifní hodnotu byla dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu vzata částka 50 000 Kč, - paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce za šest úkonů právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 1 800 Kč (6x 300 Kč), - náhradou cestovného za cestu vozidlem ze sídla právního zástupce do sídla soudu a zpět dne [datum], tj. za 497 km (1 cesta dle www.mapy.cz měří 248,3 km) při kombinované spotřebě 4,6 litrů nafty/100 km, dle § 156 a násl. zákoníku práce a vyhlášky č. 398/2023 Sb. v celkové výši 3 629,49 Kč (cena PHM ve výši 846,29 Kč + základní náhrada ve výši 2 783,20 Kč), - náhradou za promeškaný čas při cestě vozidlem ze sídla právního zástupce do sídla soudu a zpět dne [datum], tj. celkem za 10x hod. (jedna cesta vozidlem trvá dle www.mapy.cz 2 hodiny a 21 minut) po 100 Kč dle § 14 advokátního tarifu v celkové výši 1 000 Kč (10x z 100 Kč), - DPH ve výši 21 % z odměny, paušálních náhrad hotových výdajů, základní náhrady u cestovních výdajů a paušálních náhrad za promeškaný čas právního zástupce dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 5 078 Kč.

42. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 částí věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technickoorganizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se organizační složka státu vystupující v řízení za žalovanou řídí.

Poučení