11 C 126/2024 - 35

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [stát, organizační složka státu], IČO [IČO] sídlem [adresa] jednající [název státní instituce] sídlem [adresa] o zaplacení 91 349 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 88 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 88 250 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobce požadoval zaplacení částky 3 099 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3 099 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 22 570 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [Jméno advokáta], zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal na žalované zaplacení částky 91 349 Kč s příslušenstvím z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného nyní u Městského soudu v [adresa] (dále jen „[název soudu]“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též jako „posuzované řízení“).

2. Žalobce uvedl, že posuzované řízení bylo zahájeno dne [datum] u Okresního soudu v [adresa] (dále jen „OS [adresa]“), kde bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. OS [adresa] až po několika letech vedení řízení zjistil, že není příslušný k vedení řízení a z tohoto důvodu byla věc postoupena [název soudu]. V současné době je stav řízení takový, že věc je po 6 letech od zahájení řízení stále na první instanci a ve věci nebylo vydáno ani jedno meritorní rozhodnutí. Žalobkyně v posuzovaném řízení je zastupována osobou obecného zmocněnce [jméno FO], což je osoba aktuálně ve výkonu trestu odnětí svobody, v minulosti mnohokrát trestána apod. Podání vypracované obecným zmocněncem jsou vadná a zmatečná, což vedlo soud k výzvám k odstranění vad podání apod. Z tohoto důvodu žalobce podal i návrh na vyloučení pana [jméno FO] z řízení. Soudem byl tento návrh zamítnut a soud nadále toleruje tento způsob vedení řízení, ačkoliv zcela obvykle soudy v rámci nekompetentního zastupování ze strany obecných zmocněnců takové osoby jako zástupce nepřipouštějí, resp. je vylučují.

3. Nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení žalobce uplatnil u žalované dne [datum]. Žalovaná ve svém stanovisku dospěla k závěru, že výše přiměřeného odškodnění je 58 000 Kč. S takovým závěrem žalobce nesouhlasí a má za to, že vyplacená částka 58 000 Kč není přiměřená individuální kauze žalobce. Žalovaná naprosto zveličuje složitost věci, a to i přes skutečnost, že věc projednává specializovaný senát, který takové kauzy řeší v rámci své specializace, přičemž na věci není ničeho individuálně složitého a neplatí žalovanou přijímaná teze založená jen a pouze na obecné podstatě žaloby. Žalovaná pak v rámci bagatelizace nároku naprosto opomíjí postup rozhodujícího orgánu, který několik let jako věcně nepříslušný projednával věc (toto je zmatečnost par excellence), a dále pak nezohlednila ani aktivitu jiného účastníka, který se snažil odstranit důvody nepřiměřené délky řízení, kterými je naprosto neodborné zastupování žalobkyně ve věci osobou zjevně nekompetentního obecného zmocněnce.

4. Podanou žalobou se tak žalobce domáhal zaplacení částky 91 349 Kč se zákonným úrokem z prodlení [datum] do zaplacení.

5. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná potvrdila, že u ní žalobce uplatnil dne [datum] nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 149 349 Kč za nesprávný úřední postup v posuzovaném řízení. K projednání žádosti došlo dne [datum], žalovaná konstatovala, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu a poskytla žalobci zadostiučinění ve výši 58 000 Kč. K věci samé pak žalovaná uvedla, že posuzované řízení bylo zahájeno u OS [adresa] dne [datum], žalobce v něm vystupuje v procesním postavení žalovaného. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto, že příslušnými k projednání jsou krajské soudy, a věc byla postoupena [název soudu]. Řízení dosud nebylo skončeno. V činnosti soudu v posuzovaném řízení byla žalovanou shledána nekoncentrovanost a prodleva v podobě rozhodnutí o věcné příslušnosti až po přibližně 4 letech řízení. V důsledku uvedeného je celková délka řízení žalovanou hodnocena jako nepřiměřená a žalobci bylo poskytnuto zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 58 000 Kč. Při stanovení výše zadostiučinění žalovaná vycházela ze základní částky 15 000 Kč za rok trvání řízení, resp. 1 250 Kč za měsíc trvání řízení, s výjimkou prvních dvou let, za které byla poskytnuta částka poloviční, a to z důvodu, že každé řízení musí objektivně určitou dobu trvat. Nebyl shledán důvod pro navýšení základní částky poskytované za rok trvání řízení, které v posuzovaném případě trvá prozatím 5 let a 10 měsíců. Žalovaná shledala důvody pro snížení základní výše zadostiučinění o 20 % z důvodu složitosti řízení. Předmětem posuzovaného řízení je žaloba o určení neplatnosti smlouvy o převodu členských práv a povinností a o určení členství v bytovém družstvu. Řízení se vyznačuje vyšším stupněm zejména procesní složitosti. Ve věci bylo procesně rozhodováno opakovaně soudy na dvou úrovních soudní soustavy, a to např. o předběžných opatřeních, příslušnosti soudů, prodloužení lhůty k úkonu, osvobození od soudních poplatků, návrzích na určení lhůty aj. Délka řízení je tedy z určité části způsobena procesní aktivitou účastníků. Význam řízení pro žalobce shledala žalovaná jako běžný, kdy dle ustálené judikatury ESLP je věnována zvýšená pozornost zejména věcem trestním, opatrovnickým, pracovněprávním, věcem osobního stavu či věcem týkajících se života nebo zdraví. S ohledem na uvedené se žalovaná domnívá, že poskytnutá výše zadostiučinění plně koresponduje s judikaturou Nejvyššího soudu (dále jen „NS“) a není důvod pro její navýšení.

6. Žalobce v reakci na obranu žalované namítl, že její vyjádření je klasickým projevem žalované, která vidí skutečnosti, na základě kterých snižuje plnění, ale vůči skutečnostem majícím navyšovat základní částku je imunní/slepá. Žalovaná zjevně zaměňuje složitost věci s tím, co je běžné a předvídatelné v rámci procesního postupu a co je zohledněno již v úvaze o krácení základní částky za první 2 roky trvání řízení. Aplikace snížení základní částky o 20 % je tak již druhým krácením za to samé, za co již byla krácena základní částka za první 2 roky trvání řízení. Závěr žalované o nedůvodnosti navýšení základní částky nad 15 000 Kč za rok trvání řízení dle žalobce jen potvrzuje vyslovený závěr o nezájmu žalované hodnotit skutečnosti, které hovoří ve prospěch žalobce, a o navyšování základní částky. Závěr žalované, že složitost věci je založeno i tím, že je podán návrh na určení lhůty, považuje žalobce za naprostou právní demagogii. Tento návrh je totiž podáván v souvislosti s nečinností soudu, aby byla tato nečinnost soudu odstraněna. Jinými slovy se jedná o projev účastníka za účelem zajistit řádné projednání věci a odstranění nečinnosti soudu. Již z podstaty věci nemůže tento prostředek zatěžovat řízení, a to i s ohledem na možnosti soudu, jak na tento prostředek reagovat (učinění úkonu činí z tohoto prostředku prostředek obsolentní). Za vrchol ignorance žalované pak žalobce považuje ignoranci skutečnosti, kterou žalovaná sama zmiňuje, a to jak dlouho trvalo rozhodnutí o věcné příslušnosti. Pokud žalovaná neučiní žádný závěr z toho, že OS [adresa] projednával 4 roky věc, která nepatřila do jeho věcné příslušnosti a patřila do věcné příslušnosti krajského soudu, pak je nutno hovořit o zjevné bagatelizaci nároku žalobce. Jestliže věcně nepříslušný soud projednává věc po dobu 4 let, pak jsou naprosto nerozhodné procesní otázky, které byly tímto soudem řešeny v průběhu těchto 4 let, neboť i tyto procesní otázky byly řešeny nezákonným soudcem a věcně nepříslušným soudem. Je nutno hovořit o záměně příčiny a důsledku ze strany žalované, kdy jakékoliv rozhodování OS [adresa] je primárně vadné, neboť jediné rozhodnutí, které mělo padnou ihned po nápadu žaloby na soud, bylo rozhodnutí o postoupení věci na věcně příslušný soud. Postup, který zvolil OS [adresa], je postupem, který se označuje v rámci odškodňování za postup zjevně zmatečný (kdy takový postup není jen nějakým marginálním pochybením, ale je zcela zásadním pochybením rozhodujícího soudu), přičemž zmatečnost padá na vrub rozhodujícího orgánu jako skutečnost podle § 31a odst. 3 písm. d) zákona č. 82/1998 Sb.

7. Následně pak žalobce ještě doplnil, že poskytnutá výše zadostiučinění by měla odpovídat též vývoji a hospodářské úrovni společnosti. Částky 15 až 20 tis. Kč za rok trvání řízení, uvedené ve stanovisku NS, byly stanoveny v roce [rok]. Od té doby došlo k vývoji průměrné mzdy, minimální mzdy, cenové úrovně, kdy je vše minimálně na dvojnásobku. Tento vývoj by měl reflektovat i soud v úvaze o výši přiznaného zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Částky uvedené ve stanovisku NS mají jen doporučující povahu a nijak neomezují soud v možnosti zohlednění uvedeného vývoje ve společnosti.

8. Žalovaná v reakci na předchozí odkázala na judikaturu NS (rozsudek ze dne 29. 10. 2020, sp. zn. 30 Cdo 2632/2020, usnesení ze dne 6. 8. 2024, sp. zn. 30 Cdo 1848/2024) a Ústavního soudu (usnesení ze dne 21. 2. 2024, sp. zn. III. ÚS 21/24, dle které není pro zvyšování rozsahu základní částky důvod.

9. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

10. Žalobou došlou OS [adresa] dne [datum] se [jméno FO] (dále v tomto odstavci jen „Žalobkyně“) domáhá vůči žalobci (dále v tomto odstavci jen „Žalovaný č. 1) a [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] (dále v tomto odstavci jen „Žalovaný č. 2“) určení, že (i) dohoda o převodu družstevního podílu ve Stavebním bytovém družstvu v [adresa], IČO [IČO] (dále jen „SBD“), ze dne [datum], uzavřená mezi Žalobkyní a Žalovaným č. 2 je neplatná a že (ii) Žalobkyně je členkou SBD. Žalobkyně v žalobě popsala okolnosti, za kterých měla být předmětná dohoda a další související dokumenty podepsány, kdy Žalobkyně neměla mít možnost si je přečíst a podepsala je pod tlakem. Úmyslem Žalobkyně bylo získat půjčku na úhradu dluhů vůči SBD, aby nepřišla o byt, namísto toho však měla převést družstevní podíl na Žalovaného č. 2 a stát se jeho podnájemcem. Při podpisu dohody a dalších dokumentů měla Žalobkyně jednat se Žalovaným č. 1, kterým měl vystupovat jako zmocněnec Žalovaného č. 2, což Žalobkyni nebylo známo. Usnesením ze dne [datum], doručeným Žalobkyni dne [datum], soud vyzval Žalobkyni k úhradě soudního poplatku za žalobu ve lhůtě 15 dnů, soudní poplatek byl uhrazen v kolcích dne [datum]. Podáním došlým soudu dne [datum] navrhla Žalobkyně nařízení předběžného opatření, kterým by byla Žalovanému č. 2 zakázána jakákoliv dispozice s členským podílem v SBD. Jistota k návrhu na nařízení předběžného opatření byla na účet soudu složena dne [datum]. Dne [datum] došla soudu plná moc ze dne [datum], kterou Žalobkyně zmocnila ke svému zastupování [jméno FO] jako obecného zmocněnce. Usnesením ze dne [datum], vypraveným téhož dne, soud návrh na nařízení předběžného opatření pro nesložení jistoty v zákonem stanovené lhůtě odmítl. Dne [datum] došlo soudu podání Žalovaného č. 2, ve kterém vedle obecné námitky nedůvodnosti žalobou uplatněného nároku vznesl s odkazem na rozhodčí smlouvu uzavřenou mezi Žalobkyní a Žalovaným č. 2 dne [datum] námitku nedostatku pravomoci soudů k projednání a rozhodnutí předmětné věci a navrhl, aby řízení bylo zastaveno. Podáním došlým soudu dne [datum] Žalobkyně opětovně navrhla nařízení předběžného opatření, kterým by byla Žalovanému č. 2 zakázána jakákoliv dispozice s členským podílem v SBD. Jistota k návrhu na nařízení předběžného opatření byla na účet soudu složena dne [datum]. Téhož dne Žalobkyně prostřednictvím svého zmocněnce požádala o vrácení jistoty složené na účet soudu dne [datum]. Usnesením ze dne [datum], vypraveným téhož dne, soud zastavil řízení (výrok I), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II), a rozhodl o vrácení jistoty složené k prvnímu návrhu na nařízení předběžného opatření žalobkyni k rukám jejího zmocněnce (výrok III). Soud takto rozhodl s ohledem na závěr o nedostatku pravomoci soudů vzhledem k uzavřené rozhodčí smlouvě. S ohledem na shledaný nedostatek pravomoci soudů pak soud nerozhodoval o druhém návrhu Žalobkyně na nařízení předběžného opatření. Žalovanému č. 1 bylo usnesení spolu se žalobou doručeno do datové schránky dne [datum]. Dne [datum] došlo soudu odvolání Žalovaného č. 2 do nákladového výroku usnesení. Dne [datum] došlo soudu podání Žalovaného č. 1, kterým se vyjadřoval k podané žalobě. Žalovaný č. 1 namítl nedostatek své pasivní věcné legitimace, když ani nedisponuje členskými právy v SBD, ani není stranou žádné ze smluv, jejichž neplatnost Žalobkyně namítá (vystupoval zde jako zmocněnec Žalovaného č. 2), což je zřejmé již ze Žalobkyní předložených důkazů, a nemůže tak vůči němu být vydán Žalobkyní navrhovaný rozsudek. Žalovaný č. 1 tak navrhoval, aby vůči němu bylo řízení zastaveno. Dne [datum] došlo soudu stručné odvolání Žalobkyně, podané prostřednictvím zmocněnce. Podáním došlým soudu dne [datum] žádal Žalovaný č. 2 o zaslání kopií návrhů Žalobkyně na nařízení předběžného opatření. Usnesením ze dne [datum], vypraveným téhož dne zmocněnci Žalobkyně, soud vyzýval Žalobkyni k odstranění vad odvolání (určení rozsahu, ve kterém je usnesení napadáno, uvedení odvolacího návrhu), a to ve lhůtě 10 dnů počítané od [datum]. V textu výroků usnesení došlo k chybě v psaní, když k odstranění vad odvolání byl namísto „Žalobkyně“ vyzýván „Žalovaný“. Spolu s usnesením soud zaslal zmocněnci Žalobkyně odvolání Žalovaného č. 2 s výzvou k případnému vyjádření ve lhůtě 10 dnů. Téhož dne soud zaslal Žalovanému č. 2 žádané návrhy na nařízení předběžného opatření a společnému zástupci Žalovaného č. 1 a Žalovaného č. 2 (dále v tomto odstavci jen „Žalovaní“) zaslal odvolání Žalobkyně s výzvou k případnému vyjádření ve lhůtě 10 dnů s tím, že Žalobkyně byla vyzvána k odstranění vad odvolání. Podáním došlým soudu dne [datum] navrhl Žalovaný č. 2, aby soud rozhodl o nepřípustnosti zastupování Žalobkyně obecným zmocněncem [jméno FO], který je jednak v předmětné věci navržen jako svědek, a jeho zájmy tak mohou být v rozporu se zájmy Žalobkyně, jednak se z jeho strany jedná o opakované zastupování, když Žalobkyni zastupuje též v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v [adresa] (dále jen „KS [adresa]“). Dne [datum] žádal zmocněnec Žalobkyně o vrácení jistoty složené s druhým návrhem na nařízení předběžného opatření, a to složenkou k jeho rukám na sdělenou korespondenční adresu. Dne [datum] došlo soudu vyjádření Žalovaného č. 2 k odvolání Žalobkyně. Dne [datum] elektronicky a dne [datum] v listinné podobě došlo soudu vyjádření Žalobkyně k odvolání Žalovaného č. 2, které obsahovalo i doplnění odvolání Žalobkyně. Usnesením ze dne [datum], vypraveným dne [datum], soud opravil shora uvedenou chybu v psaní v usnesení ze dne [datum]. Téhož dne byl návrh na rozhodnutí o nepřípustnosti zastupování zaslán zmocněnci Žalobkyně k vyjádření a sdělení, zda Žalobkyni zastupuje v insolvenčním řízení, ve lhůtě 15 dnů. Zástupci Žalovaného č. 2 bylo téhož dne zasláno vyjádření/doplnění Žalobkyně k případnému vyjádření ve lhůtě 15 dnů a výzva k doplnění, z čeho Žalovaný č. 2 dovozuje zastupování Žalobkyně [jméno FO] v insolvenčním řízení, když z insolvenčního rejstříku soud takové zastupování nezjistil. Podáním došlým soudu dne [datum] Žalobkyně prostřednictvím zmocněnce sdělila, že vzala opravné usnesení na vědomí a že k výzvě k odstranění vad odvolání se již vyjádřila svým předchozím podáním. Podáním došlým soudu dne [datum] vyjádřil [jméno FO] nesouhlas s návrhem na nepřipuštění zastupování Žalobkyně jeho osobou. Jeho zájmy nejsou v rozporu se zájmy Žalobkyně, v insolvenčním řízení Žalobkyni nezastupuje, pouze seřadil a soudu odeslal dokumenty, které po Žalobkyni soud požadoval. Podáním došlým soudu dne [datum] se Žalovaný č. 2 vyjádřil k doplněnému odvolání Žalobkyně. Stran návrhu na nepřipuštění zastupování Žalobkyně [jméno FO] Žalovaný č. 2 poukazoval již jen na skutečnost, že [jméno FO] je ve věci navržen jako svědek, zastupování Žalobkyně v insolvenčním řízení se již nedovolával. Dne [datum] byl spis s odvoláními předložen KS [adresa], který usnesením ze dne [datum] napadené usnesení zrušil ve výroku I a II a v tomto rozsahu věc vrátil OS [adresa] k dalšímu řízení. Odvolací soud takto rozhodl, když napadené usnesení shledal nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů. Vytkl soudu prvého stupně, že se nijak nevypořádal se skutečností, že rozhodčí smlouvu měli uzavřít jen Žalobkyně a Žalovaný č. 2, a není tak zřejmé, proč nemohla Žalobkyně uplatnit u soudu nárok vůči Žalovanému č. 1, dále že se nezabýval tím, zda lze předmětnou věc vůbec svěřit k rozhodnutí rozhodcům, a konečně že se nezabýval Žalobkyní namítanou neplatností rozhodčí smlouvy (stejně jako všech dalších jednání v souvislosti s převodem předmětného členského podílu). Za nesprávný označil odvolací soud názor soudu prvého stupně, že při nedostatku pravomoci k projednání a rozhodnutí věci samé není dána ani pravomoc soudu k rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření. Spis byl vrácení OS [adresa] dne [datum], usnesení KS [adresa] bylo dne [datum] vypraveno a dne [datum] nabylo právní moci. Dne [datum] byl spis předložen soudci. Dne [datum] soud telefonicky zjistil u KS [adresa], že Žalobkyně není v insolvenčním řízení zastoupena. Usnesením ze dne [datum], vypraveným dne [datum], soud zamítl návrh na nepřipuštění zastoupení Žalobkyně [jméno FO]. Skutečnost, že [jméno FO] je navržen jako svědek, soud nepovažoval za pro věc rozhodnou, opakované zastupování nebylo zjištěno. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] byl spis předložen soudci. Usnesením ze dne [datum], vypraveným téhož dne, soud zamítl druhý návrh Žalobkyně na nařízení předběžného opatření. Dne [datum] došlo soudu blanketní odvolání Žalobkyně podané prostřednictvím zmocněnce spojené se žádostí o prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání odůvodněnou zdravotními důvody na straně zmocněnce a pandemickou situací stran COVID-19. Podáním došlým soudu dne [datum] a znovu pak podáním došlým soudu dne [datum] žádal Žalovaný č. 2 o zaslání návrhu Žalobkyně na nařízení předběžného opatření (asi někdy z října [rok]), usnesení o zamítnutí tohoto návrhu ze dne [datum] a odvolání Žalobkyně proti tomuto usnesení. Dne [datum] sdělil soud Žalovanému č. 2, že usnesení bylo doručeno jeho právnímu zástupci, kterému bude zaslán i omylem nezaslaný návrh na nařízení předběžného opatření, a že odvolání nelze zaslat, neboť bude nejprve řešen návrh na prominutí zmeškání lhůty. Téhož dne byl návrh na nařízení předběžného opatření s obdobným sdělením jako Žalovanému č. 2 zaslán právnímu zástupci Žalovaných. Podáním došlým soudu dne [datum] žádal Žalovaný č. 2 o zaslání návrhu na nařízení předběžného opatření, o kterém bylo rozhodnuto usnesením ze dne [datum], když zaslaný návrh je datován již [datum], a došlo tak zřejmě k omylu. Stejnou žádost/dotaz vznesl Žalovaný č. 2 na soud telefonicky dne [datum], soudce věc telefonicky vysvětlil zástupci Žalovaných dne [datum]. Podáním došlým soudu dne [datum] žádal Žalovaný č. 2 o zaslání odvolání Žalobkyně, když již uplynula doba obvyklá pro odstranění vad odvolání. K osobě [jméno FO] pak sděloval, že tento poskytuje min. v desítkách případů tzv. vinklářské služby a navíc se jedná o osobu usvědčenou ze zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby dle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku. Žalovaný č. 2 tak žádal soud, aby nebylo přihlíženo k omluvám zmocněnce Žalobkyně, když jsou pouze snahou o oddálení rozhodnutí ve věci samé. Usnesením ze dne [datum], vypraveným téhož dne, soud prominul Žalobkyni zmeškání lhůty k podání odvolání proti usnesení o zamítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření a současně Žalobkyni vyzval k odstranění vad odvolání (chybějící odvolací důvod a odvolací návrh) ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení. Zmocněnci Žalobkyně bylo usnesení pro nedostupnost jeho datové schránky zasláno poštou na dříve sdělenou doručovací adresu. Dne [datum] byl spis předložen soudci s tím, že odvolání nebylo doplněno, soudce dal dne [datum] pokyn k vyhotovení předkládací zprávy. Dne [datum] byl spis s odvoláním předložen KS [adresa], který usnesením ze dne [datum], vypraveným téhož dne, Žalobkyni opětovně vyzval k odstranění vad odvolání ve lhůtě 5 dnů od doručení usnesení a připojil poučení, že při neodstranění vad bude odvolání odmítnuto. Podáním došlým odvolacímu soudu dne [datum] žádala Žalobkyně prostřednictvím svého zmocněnce o prodloužení lhůty k doplnění odvolání o 15 dnů s poukazem na skutečnost, že výzva byla zmocněnci nezákonně doručena poštou, přestože má datovou schránku. KS [adresa] usnesením ze dne [datum] odvolání Žalobkyně odmítl. Spis byl vrácen OS [adresa] dne [datum], usnesení KS [adresa] bylo dne [datum] vypraveno a dne [datum] nabylo právní moci. Podáním došlým soudu dne [datum] se na stav řízení dotazovala Policie ČR, a to v souvislosti s prověřováním podezření ze spáchání přečinu křivého obvinění, kterého se mohli dopustit Žalobkyně a [jméno FO] tím, že měli obvinit Žalovaného č. 1 z podvodného jednání v souvislosti s převodem členských práv Žalobkyně na Žalovaného č.

2. K tomu soud Policii ČR sdělil dne [datum], že ve věci dosud nebylo rozhodnuto, první jednání proběhne ve 2. polovině roku [rok] s tím, že lze očekávat delší projednávání věci. Dne [datum] se telefonicky dotazoval Žalovaný č. 2, jakou formou byly hrazeny jistoty k návrhům na nařízení předběžného opatření, k čemuž mu bylo rejstříkovou vedoucí sděleno, že spis je u soudce a musí to ověřit. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval Žalovaného č. 2, aby se ve lhůtě 20 dnů od doručení usnesení vyjádřil k podané žalobě. Usnesení bylo vypraveno dne [datum] spolu s předvoláními k ústnímu jednání na den [datum], které bylo nařízeno dne [datum]. V podání došlém soudu dne [datum] Žalovaní prostřednictvím svého právního zástupce připomněli, že soud dosud nerozhodl o vznesené námitce nedostatku pravomoci soudů s ohledem na existenci rozhodčí smlouvy, kdy tuto námitku opětovně vznesli. Dále pak Žalovaní s odkazem na četnou rozhodovací praxi vrchních soudů namítly nedostatek věcné příslušnosti okresních soudů, kdy věc týkající se členství v družstvu spadá do věcné příslušnosti krajských soudů. Dne [datum] se Žalovaný č. 2 telefonicky dotazoval, zda bude nařízené jednání zrušeno. Jednání nařízené na den [datum] bylo dne [datum] zrušeno a námitka věcné nepříslušnosti byla téhož dne zaslána Žalobkyni a jejímu zmocněnci k vyjádření ve lhůtě 3 dnů. V podání došlém soudu dne [datum] Žalobkyně prostřednictvím svého zmocněnce komentovala dosavadní průběh řízení (shrnutý v posledním podání Žalovaných) a vyjadřovala přesvědčení, že věc má zůstat u OS [adresa]. Dne [datum] byl spis předložen k rozhodnutí o věcné příslušnosti Vrchnímu soudu v [adresa] (dále jen „[název soudu]“), který usnesením ze dne [datum] rozhodl, že ve věci jsou v prvním stupni věcně příslušné krajské soudy a věc bude postoupena [název soudu]. Spis byl vrácen OS [adresa] dne [datum] a usnesení [název soudu] bylo dne [datum] vypraveno. Zmocněnci Žalobkyně bylo usnesení zasláno poštou na dříve sdělenou adresu pro doručování a dne [datum] se soudu vrátila doručenka od zásilky vložené po uplynutí úložní doby do domovní schránky. Dne [datum] se soudu vrátila i samotná zásilka pro zmocněnce Žalobkyně s tím, že byla doručena do schránky na adrese, kde se dříve zdržoval, aktuálně je však ve výkonu trestu v brněnské věznici. Podáním došlým soudu dne [datum] žádalo Okresní státní zastupitelství v [adresa] o zaslání rozhodnutí OS [adresa] ve věci návrhu na nařízení předběžného opatření a rozhodnutí [název soudu] ve věci věcné příslušnosti. Dne [datum] byl dán pokyn k vyhovění žádosti státního zastupitelství a k zaslání usnesení [název soudu] zmocněni Žalobkyně do příslušné věznice. Téhož dne bylo ověřeno, že zmocněnec Žalobkyně se nachází ve VTOS od [datum] a je ve Věznici [adresa]. Usnesení [název soudu] po opětovném vypravení zmocněnci Žalobkyně nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] byl spis předložen soudci k rozhodnutí, zda Žalobkyni vrátit jistotu složenou s druhým návrhem na předběžné opatření. Usnesením ze dne [datum] soud rozhodl o vrácení jistoty k rukám zmocněnce Žalobkyně, usnesení bylo vypraveno téhož dne spolu s výzvou ke sdělení čísla účtu ve lhůtě 15 dnů. Číslo účtu bylo sděleno v podání došlém soudu dne [datum], usnesení nabylo právní moci dne [datum] a jistota byla na podkladě platebního poukazu ze dne [datum] vrácena dne [datum]. Dne [datum] byl spis postoupen [název soudu]. Dne [datum] byl spis předložen asistentovi soudce ke kontrole před nařízení ústního jednání a ke kontrole úhrady soudního poplatku. Usnesením ze dne [datum], doručeným zmocněnci Žalobkyně dne [datum], byla Žalobkyně vyzvána k úhradě soudního poplatku za žalobu, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení. Dne [datum] došlo soudu nejasné podání zmocněnce Žalobkyně, usnesením ze dne [datum] tak byl vyzván, aby ve lhůtě 15 dnů doplnil, čeho se tímto podáním domáhá. Z obsáhlého doplnění došlého soudu dne [datum], ve kterém se zmocněnec Žalobkyně věnoval zejména údajné trestné činnosti Žalovaných a polemice s rozhodnutím [název soudu] o věcné příslušnosti, soud dne [datum] seznal, že předchozí podání bylo žádostí o osvobození od soudních poplatků a usnesením z téhož dne, doručeným zmocněnci Žalobkyně dne [datum], vyzval Žalobkyni, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení dotvrdila a doložila své poměry pro účely rozhodnutí o žádosti. S podáním došlým soudu dne [datum] byly předloženy vyplněné prohlášení Žalobkyně o poměrech a doklady, jichž se Žalobkyně pro účely žádosti o osvobození od soudních poplatků dovolává. Zmocněnec Žalobkyně v podání současně žádal o prominutí zmeškání lhůty k doložení těchto tvrzení a dokladů z důvodu jeho předložení v rámci VTOS, kdy je obtížné lhůty dodržovat. Usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], soud zamítl žádost o prominutí zmeškání lhůty a nepřiznal Žalobkyni (po věcném posouzení její žádosti) osvobození od soudního poplatku za řízení. Podáními došlými soudu ve dnech [datum]., [datum] a [datum] sděloval a dokládal Žalovaný č. 2, že Žalobkyně uvedla v žádosti o osvobození od soudních poplatků nepravdivé informace o svých poměrech. Podáním došlým soudu dne [datum] žádal Žalovaný č. 2 o vyznačení doložky právní moci na usnesení o nepřiznání osvobození od soudních poplatků. Soudní poplatek byl zaplacen na účet soudu dne [datum]. Usnesením ze dne [datum], vypraveným dne [datum], soud vyzval Žalované k vyjádření k žalobě ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení. Žalovaní v podání svého právního zástupce došlém soudu dne [datum] žalobou uplatněný nárok jako celek odmítli s ohledem na smyšlenou žalobní konstrukci. Dále pak Žalovaní zopakovali již dříve vznesené námitky nedostatku pasivní legitimace Žalovaného č. 1 a nedostatku pravomoci soudu s ohledem na existující rozhodčí smlouvu. Dále Žalovaní poukázali na nekompetentní zastupování Žalobkyně jejím zmocněncem, který soudu zasílá zmatená podání obsahující citace neexistujících či nesouvisejících právních předpisů, což jen prodlužuje řízení, když soud musí zmocněnce vyzývat k odstranění vad. V této souvislosti Žalovaní poukázali, že zmocněnec Žalobkyně, který opakovaně zásobuje soudy podáními naplňujícími diagnózu bájivé lhavosti, byl již opakovaně odsouzen k trestu odnětí svobody a že trestně stíhána je i Žalobkyně pro křivé obvinění Žalovaných v souvislosti s předmětným převodem členského podílu. Konečně pak Žalovaní namítli absenci tvrzení Žalobkyně o existenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení. Podání Žalovaných bylo dne [datum] spolu s výzvou k vyjádření ve lhůtě 20 dnů k námitce, že věc má být projednávána v rozhodčím řízení, zasláno zmocněnci Žalobkyně, doručeno bylo dne [datum]. Podáním došlým soudu dne [datum] žádal zmocněnec Žalobkyně o prodloužení lhůty k vyjádření, a to s ohledem na skutečnost, že byl v rámci VTOS eskortován do jiné věznice a jeho věci včetně podkladů potřebných pro sepis vyjádření jsou dosud ve skladu, ze kterého si je musí vyžádat. Podáním došlým soudu dne [datum] žádal Žalovaný č. 2 po telefonickém dotazu na stav řízení a zjištění, že ve spisu je další žádost Žalobkyně o prodloužení lhůty, o zaslání této žádosti. Dne [datum] byla zmocněnci Žalobkyně zaslána výzva, aby se Žalobkyně ve lhůtě 20 dnů od doručení vyjádřila k námitce Žalovaných, že věc má být projednávána v rozhodčím řízení. Zástupci Žalovaných a Žalovanému č. 2 byla téhož dne zaslána na vědomí výzva Žalobkyni a předchozí žádost zmocněnce Žalobkyně o prodloužení lhůty. Dne [datum] předložil soudce spis místopředsedovi soudu k rozhodnutí o přidělení věci jinému soudci, a to s ohledem na možné pochybnosti o jeho nepodjatosti z důvodu dřívějších pracovních vztahů se zástupcem Žalovaných. Podáním došlým soudu dne [datum] podal Žalovaný č. 2 návrh na určení lhůty k rozhodnutí o námitce nedostatku pravomoci soudů v předmětné věci. V podání došlém soudu dne [datum] se Žalobkyně prostřednictvím svého zmocněnce dotazovala na stanovený termín veřejného hlavního líčení v dané věci a dále, zda soudu došlo její vyjádření k námitce nedostatku pravomoci soudů. Místopředseda soudu rozhodl dne [datum] o přidělení věci jiné soudkyni. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. Dne [datum] byl spis předložen [název soudu] k rozhodnutí o návrhu Žalovaného č. 2 na určení lhůty s tím, že soud považuje návrh za nedůvodný. Dne [datum] došel soudu návrh Žalovaného č. 1 na určení lhůty k rozhodnutí o zamítnutí či odmítnutí žaloby vůči jeho osobě pro nedostatek pasivní legitimace. [název soudu] usnesením ze dne [datum] návrh Žalovaného č. 2 na určení lhůty jako nedůvodný zamítl, když o námitce nedostatku pravomoci již bylo rozhodnuto usnesením OS [adresa] ve spojení s usnesením KS [adresa], kterými je soud vázán, a pro opětovné rozhodování o téže námitce není důvod. Spis byl vrácen [název soudu] dne [datum]. Dne [datum] došla soudu žádost zmocněnce Žalobkyně o prodloužení lhůty k vyjádření k námitce nedostatku pravomoci soudů odůvodněná komplikacemi při získávání podkladů ve VTOS. Dne [datum] byl spis předložen [název soudu] k rozhodnutí o návrhu Žalovaného č. 1 na určení lhůty s tím, že soud považuje návrh za nedůvodný. VS Praha usnesením ze dne [datum] návrh Žalovaného č. 1 na určení lhůty jako nedůvodný zamítl s odůvodněním, že ve věci je již nařízeno ústní jednání jako pravidelný procesní předpoklad meritorního rozhodnutí soudu a v dosavadním postupu [název soudu] žádné průtahy neshledal. Spis byl vrácen [název soudu] dne [datum]. Podáním došlým soudu dne [datum] se Žalobkyně prostřednictvím svého zmocněnce vyjádřila k námitce nedostatku pravomoci soudů. Podáním došlým soudu dne [datum] požádala Žalobkyně o odročení nařízeného jednání z důvodu své hospitalizace. Dne [datum] bylo ústní jednání odročeno na den [datum] a Žalobkyni byla zaslána výzva, aby ve lhůtě 20 dnů předložila potvrzení o hospitalizaci. Dne [datum] došlo soudu oznámení zmocněnce Žalobkyně o zrušení jejího zastupování z důvodu nedodání podkladů a přerušení komunikace. Žalovaný č. 2 žádal v podání došlém soudu dne [datum] o zajištění zdravotních zpráv Žalobkyně a též o zajištění telefonických hovorů zmocněnce Žalobkyně z věznice, když na základě informací získaných od neznámé osoby nabyl dojmu, že se v případě žádosti o odročení ze zdravotních důvodů na straně Žalobkyně jednalo o obstrukci a že se v telefonických hovorech z věznice mělo domlouvat pokračování trestné činnosti vůči Žalovaným. V podání došlém soudu dne [datum] pak Žalovaný č. 2 žádal o zaslání žádosti Žalobkyně o odročení jednání a případných podkladů, kterými osvědčila důvody pro odročení. V podání došlém soudu dne [datum] Žalovaný č. 2 uváděl, že trvá na vznesené námitce nedostatku pravomoci soudů, a doplňoval tvrzení a důkazy k páchání trestné činnosti Žalobkyní a [jméno FO]. Dne [datum] bylo nařízené ústní jednání odročeno na den [datum] z důvodu stáže věc vyřizující soudkyně u [název soudu] a kolize zastupující soudkyně s jiným nařízeným jednáním. Řízení dosud nebylo skončeno (zjištěno ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka]).

11. Průměrná roční míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen činila v ČR za roky [rok] až [rok] celkem 48,2 % (zjištěno ze sdělení Českého statistického úřadu – Výpisu ze statistického zjišťování ze dne [datum]).

12. Roční průměr bazických indexů, tj. míry inflace vyjádřené přírůstkem indexu spotřebitelských cen k základnímu období (průměr roku [rok]=100) vyjadřující změnu cenové hladiny sledovaného měsíce příslušného roku proti průměru roku [rok], činil 94,8 za rok [rok] a 147,8 za rok [rok], rozdíl je tedy 53 (zjištěno z webových stránek Českého statistického úřadu – sekce Statistiky>Ekonomika>Ceny, inflace>Inflace, spotřebitelské ceny>Inflace - druhy, definice, tabulky).

13. Žádostí ze dne [datum], došlou žalované dne [datum] a formulovanou mnohem podrobněji než následně podaná žaloba (žalobce mj. zdůrazňoval svou velkou aktivitu při snaze o urychlení řízení či navrhoval zohlednit při stanovení základní částky inflaci za roky [rok] až [rok], kdy by pak základní částka neměla činit 20 000 Kč, ale 28 179 Kč za rok trvání řízení, kterou dále požadoval navýšit o 20 %) uplatnil žalobce u žalované požadavek na zaplacení částky 149 349 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení trvajícího v té době 5 let a 5 měsíců. Žalovaná žádost vyřídila stanoviskem ze dne [datum], kterým z důvodů následně uvedených ve vyjádření k žalobě přiznala žalobci zadostiučinění ve výši 58 000 Kč. Tato částka byla žalobci zaplacena dne [datum] (zjištěno ze žádosti, potvrzení o přijetí, stanoviska, výpisu z účtu).

14. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

15. Dle § 5 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

16. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

17. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu.

18. Dle § 13 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

19. Dle § 31a OdpŠk se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

20. Posuzované řízení bylo zahájeno podáním žaloby dne [datum] a ke dni rozhodování soudu v tomto odškodňovacím řízení, tj. ke dni [datum], není dosud skončeno. Řízení tedy trvá již celkem 6 let a 2 celé měsíce, resp. 74 celých měsíců. Uvedené však platí pouze pro osobu, která návrh na zahájení řízení podala a vystupuje v řízení jako navrhovatel, neboť od tohoto okamžiku čeká na rozhodnutí a může trpět pocitem nejistoty stran výsledku řízení. Vůči jiné osobě vystupující v řízení, typicky žalovaný, pak rozhodná doba začíná běžet nikoliv již od podání návrhu, ale až od okamžiku, kdy se o podání návrhu a existenci řízení dozví. Neví-li tato osoba o tom, že je vůči ní vedeno nějaké řízení, nemůže u ní logicky ani vzniknout nejistota, kdy a jak vůči ní bude o něčem rozhodnuto, a nemůže tak na její straně vznikat ani nemajetková újma. Ze spisu [název soudu] vyplynulo, že žalobci (v posuzovaném řízení v postavení žalovaného) byla žaloba doručena až dne [datum]. Soud tak za období, po které mohl žalobce průběh řízení vnímat, a tento se jej mohl dotýkat, považoval dobu od [datum] do [datum], tj. dobu 6 let, resp. 72 celých měsíců.

21. Pokud jde o jednotlivá kritéria rozhodná pro posuzování délky řízení, má soud na základě učiněných zjištění za to, že posuzované řízení prozatím nebylo po skutkové stránce nijak složité, když skutkově zatím nebylo v řízení vůbec ničeho řešeno, nekonalo se dosud ani jedno ústní jednání. Stejné platí i pro složitost právní, kdy v řízení se zatím řešily jen procesní otázky, a to pravomoc soudů, o které OS [adresa] rozhodl nepřezkoumatelným způsobem a po zrušení jeho rozhodnutí ze strany KS [adresa] a vrácení věci k dalšímu řízení se již předmětnou otázkou, resp. žalovanými vznesenou námitkou, nikdo nezabýval, a věcná příslušnost (krajských) soudů, která byla zřejmá a [název soudu] o ni rozhodl obratem po předložení spisu. Složitější bylo řízení po stránce procesní, kdy tato procesní složitost byla způsobena zejména procesní aktivitou [jméno FO], resp. jejího zmocněnce, množstvím řešených procesních otázek a zapojením soudů třech článků soudní soustavy do tohoto rozhodování. Podání strany žalující byla činěna blanketně či vadně (neúplně či nesrozumitelně), a soud tak musel [jméno FO], resp. jejího zmocněnce (často opakovaně) vyzývat k odstranění vad. Situaci též komplikovala skutečnost, že zmocněnec [jméno FO] se nacházel ve VTOS, pročež opakovaně žádal o prodloužení lhůty, protože neměl k dispozici potřebné podklady. Ústní jednání nařízené na den [datum] bylo odročeno kvůli tvrzené hospitalizaci [jméno FO]. Ve věci samé dosud nebylo rozhodováno. Procesně rozhodovaly OS [adresa] o návrhu na nařízení předběžného opatření, o návrhu na nepřipuštění zastoupení [jméno FO] zmocněncem, o prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání proti zamítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření, o vrácení jistoty složené s návrhem na nařízení předběžného opatření, KS [adresa] o odvolání proti zamítnutí druhého návrhu na nařízení předběžného opatření, [název soudu] o žádosti o osvobození od soudních poplatků a [název soudu] o věcné příslušnosti a 2x o nedůvodném návrhu na určení lhůty. Účastníkům řízení jistě nelze upřít využití opravných prostředků k uplatňování či bránění jejich práv, každé podání opravného prostředku si však vyžádá určitou dobu jak na zadministrování věci před předložením vyšší instanci (zaslání opravného prostředku k vyjádření, vybrání soudního poplatku apod.), tak na vlastní nastudování a projednání věci před orgánem vyšší instance, kterou nelze přičítat státu. Uvedené však neplatí pro rozhodnutí OS [adresa] o námitce nedostatku pravomoci soudů a následné odvolací řízení u KS [adresa], ve kterém bylo napadené rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost zrušeno a věc vrácena k novému řízení, kdy tyto skutečnosti je naopak nutno přičíst k tíži státu v rámci kritéria postupu orgánů veřejné moci (viz dále).

22. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci (soudů), je nutno konstatovat, že zejména v řízení před OS [adresa], ale i v řízení před [název soudu] došlo k několika nedůvodným prodlevám, které je nutno přičíst k tíži státu. Zmínit lze zejména následující. Dne [datum] měl soud potvrzené, že odvolání [jméno FO] proti usnesení o zastavení řízení pro nedostatek pravomoci soudů je kompletní, spis však byl předložen KS [adresa] až dne [datum], tj. za více než 2 měsíce, v čemž lze spatřovat průtah min. 1 měsíc. Dne [datum] byl spis zpět na OS [adresa] po rozhodnutí o odvolání, avšak až dne [datum], tj. za 12 měsíců, bylo rozhodnuto o zamítnutí dříve podaného návrhu na nepřipuštění zastoupení [jméno FO] obecným zmocněncem. V uvedené prodlevě je nutno spatřovat průtah min. 10 měsíců. Dne [datum] byl zamítnut dříve podaný návrh na nepřipuštění zastoupení [jméno FO] obecným zmocněncem (právní moc ke dni [datum]), až dne [datum] pak byl zamítnut dříve podaný ([datum]!) druhý návrh na nařízení předběžného opatření. Jedná se o nekoncentrovaný postup soudu, kdy o obou návrzích mohlo být rozhodnuto současně, a uvedenou prodlevu 2 měsíců je tak nutno přičíst k tíži státu. Dne [datum] došlo soudu opožděné blanketní odvolání [jméno FO] proti zamítnutí druhého návrhu na nařízení předběžného opatření spojené se žádostí o prominutí zmeškání lhůty, až dne [datum], tj. téměř po 3 měsících, bylo rozhodnuto o prominutí zmeškání lhůty a [jméno FO] adresována výzva k doplnění odvolání. V uvedené prodlevě je nutno spatřovat průtah cca 2 měsíce. Lhůta k doplnění odvolání uplynula dne [datum], žádné doplnění soudu předloženo nebylo, spis však byl předložen KS [adresa] k rozhodnutí o odvolání až dne [datum]. Uvedenou více než měsíční prodlevu rovněž nelze považovat za přiměřenou a je též zatížena drobným průtahem. Předchozí výzva soudu prvého stupně k doplnění odvolání pak nebyla doplněna o poučení o následcích nevyhovění, což napravoval až KS [adresa], a to usnesením ze dne [datum], tj. po více než 2 měsících po předložení spisu. Rovněž tuto prodlevu je nutno přičíst k tíži státu. Dne [datum] byl spis vrácen OS [adresa] po rozhodnutí o odmítnutí odvolání [jméno FO], soud pak až dne [datum], tj. po 9 měsících, adresoval [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] výzvu k vyjádření k žalobě (a to bez vyřešení dříve vznesené námitky nedostatku pravomoci soudů). V uvedené prodlevě je nutno spatřovat průtah cca 8 měsíců. Dne [datum] byl spis po rozhodnutí o věcné příslušnosti předložen [název soudu], který až dne [datum], tj. po 3,5 měsících, vyzýval [jméno FO] k zaplacení soudního poplatku za žalobu. I s ohledem na již uběhlou délku řízení se jedná o dobu nepřiměřenou, způsobující průtah min. 2,5 měsíce. Dne [datum] došla soudu žádost zmocněnce [jméno FO] o prodloužení lhůty k vyjádření k námitce nedostatku pravomoci soudů, soud pak až dne [datum], tj. po více než 2 měsících, adresoval zmocněnci novou výzvu s novou lhůtou 20 dnů. V této prodlevě je i s ohledem na dosavadní délku řízení nutno spatřovat průtah cca 2 měsíce. Dne [datum] bylo ve věci nařízeno 1. ústní jednání na den [datum], tj. téměř za 5 měsíců, což je i s ohledem na dosavadní délku řízení doba nepřiměřená, způsobující průtah min. 2-3 měsíce. Ústní jednání nařízené na den [datum] bylo odročeno kvůli tvrzené hospitalizaci [jméno FO] až na den [datum], aniž by soud nějak zjišťoval závažnost důvodů a předpokládanou délku hospitalizace ([jméno FO] navíc k výzvě soudu tvrzení o hospitalizaci ani nijak nedoložila). Opět i s ohledem na dosavadní délku řízení je odročení jednání na dobu za 3,5 měsíce nepřiměřené a způsobující průtah min. 1-2 měsíce. Ústní jednání nařízené na den [datum] pak bylo odročeno kvůli stáži soudkyně na [název soudu] a kolizi zastupující soudkyně s jiným nařízeným jednáním na den [datum], tj. za 2,5 měsíců. Jednání bylo odročeno z důvodů spočívajících v organizaci výkonu soudnictví, a celou uvedenou prodlevu 2,5 měsíců je tak nutno přičíst k tíži státu. Jak bylo uvedeno výše, je nutno k tíži státu přičíst prodlevu vzniklou tím, že o námitce nedostatku pravomoci soudů bylo OS [adresa] rozhodnuto nepřezkoumatelným způsobem, pročež bylo jeho rozhodnutí následně v odvolacím řízení zrušeno a věc vrácena k novému projednání a rozhodnutí (k čemuž dosud nedošlo). Dále je nutno k tíži státu přičíst skutečnost, že OS [adresa] (ale ani KS [adresa], kterému byl spis opakovaně předkládán k rozhodnutí o odvoláních) nerozpoznal, že věc zcela zjevně patří do věcné příslušnosti krajských soudů jako soudů prvého stupně, pročež byl spis [název soudu] postoupen až po 4 letech a 3,5 měsících. Konečně pak z obsahu spisu není zcela zřejmé, jaký je závěr [název soudu] o výši poplatkové povinnosti vzniklé [jméno FO] podáním žaloby. Pokud má [právnická osoba] (stejně jako OS [adresa]) za to, že tato poplatková povinnost činí 2 000 Kč, když vyzýval k zaplacení a nikoliv doplacení soudního poplatku, pak přehlédl, že tento soudní poplatek zaplatila [jméno FO] k výzvě OS [adresa] již dne [datum], a celá jeho aktivita stran výzvy k zaplacení soudního poplatku a následného rozhodování o žádosti [jméno FO] o osvobození od soudních poplatků byla nadbytečná.

23. Pokud jde o jednání žalobce, tento svým postupem k délce řízení nijak nepřispěl. Z provedeného dokazování však současně nevyplynulo, že by se žalobce snažil průběh posuzovaného řízení nějak urychlit. Bylo-li poukazováno na aktivity stran snahy o nepřipuštění zastoupení [jméno FO] obecným zmocněncem a žádosti o zasílání písemností ze spisu, jednalo se o aktivity [tituly před jménem] [adresa], [tituly za jménem] a nikoliv žalobce. Žalobce toliko poukázal na nedostatek své pasivní věcné legitimace, jinak v řízení nijak aktivní nebyl. Jeho návrh na určení lhůty k rozhodnutí o věci samé byl jako nedůvodný zamítnut.

24. Konečně pokud jde o význam předmětu řízení pro poškozeného, tento soud hodnotil jako běžný. V případě posuzovaného řízení se nejedná o řízení s typově zvýšeným významem pro poškozeného, za která jsou považována např. řízení trestní, opatrovnická, ve věci osobního stavu apod., žalobce pak ani netvrdil žádné skutečnosti, které by měly pro něho činit předmět posuzovaného řízení individuálně významnějším. Stejně tak žalovaná ani netvrdila žádné skutečnosti, pro které by měl být předmět posuzovaného řízení považován pro žalobce méně významným, naopak jak při předběžného projednání nároku, tak v řízení před soudem označila tento význam za běžný. Není pak úkolem soudu nahrazovat procesní aktivitu žalované.

25. Na základě všech popsaných hledisek, která lze (zejména postup soudů) či nelze (zejména složitost řízení) přičítat státu, dospěl soud k závěru, že dosavadní dobu řízení v délce 6 let a 2 měsíců nelze považovat za dobu přiměřenou, a že tedy došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. To ostatně nebylo mezi účastníky ani sporným.

26. Uvedený nesprávný úřední postup pak byl způsobilý vyvolat na straně žalobce nemajetkovou újmu, kdy vznik takové újmy představované stavem nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován, se předpokládá (viz např. usnesení NS sp. zn. 30 Cdo 3007/2010). Žádné skutečnosti, které by uvedenou domněnku měly vyvrátit, žalovaná v řízení neuvedla, naopak vznik újmy na straně žalobce uznávala a tuto (dle svého přesvědčení dostatečně) odčinila.

27. Soud pak má opět ve shodě s oběma účastníky za to, že za předmětnou nemajetkovou újmu je namístě poskytnout zadostiučinění v penězích, když pouhé konstatování porušení práva se s ohledem na celkovou dobu řízení a trvání stavu nejistoty nejeví jako přiměřené a dostačující. Při stanovení výše tohoto zadostiučinění soud vyšel ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia NS sp. zn. Cpjn 206/2010, kdy je dle názoru soudu možné vyjít při stanovení základní částky z částky na spodní hranici rozpětí uvedeného v odkazovaném stanovisku, když délka posuzovaného řízení je nepřiměřená, nikoliv však extrémní. Částky stanovené odkazovaným stanoviskem NS, tj. 15 000 Kč až 20 000 Kč za jeden rok řízení, resp. 1 250 Kč až 1 667 Kč za jeden měsíc řízení, však soud považuje za již neodpovídající poměrům v České republice. Soudu je známa žalovanou odkazovaná (a i další obdobná) judikatura NS a Ústavního soudu, je však přesvědčen, že by předmětná otázka měla být posuzována jinak. Stanovisko NS bylo přijato před 13 lety, tj. za zcela jiné ekonomické situace, zejména pokud jde o výši mezd a cenovou úroveň (došlo k nárůstu celkově přes 50 %), a částky v něm stanovené již neodpovídají současné ekonomické realitě, když v mezidobí došlo k výraznému snížení hodnoty peněz. Na změnu ekonomických poměrů tak musí reagovat i rozhodovací praxe v oblasti zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem v podobě nepřiměřené délky řízení tak, aby poskytovanému zadostiučinění byla zachována jeho satisfakční funkce. Nemajetkovou újmu jako zásah do nemateriální sféry života poškozeného nelze nahradit (nepřipadá do úvahy uvedení v předešlý stav, ani poskytnutí ekvivalentu v penězích), tuto újmu lze jen (nikdy dokonale) odčinit. Přiznané zadostiučinění má poškozenému poskytnout zdroj, aby si mohl pořídit něčeho penězi ocenitelného (a uhraditelného), co oproti vytrpěnému příkoří přinese do imateriální sféry jeho života určitou „dávku radosti“, způsobilé alespoň částečně odčinit utrpěnou újmu. Je-li pak při stejné vytrpěné újmě ona pořiditelná „dávka radosti“ v důsledku ekonomického vývoje společnosti menší, ztrácí poskytnuté zadostiučiní svou satisfakční funkci, a proto by měla výše přiznaného zadostiučinění vývoj ve společnosti reflektovat. Takový postup ostatně není soudní praxi, anebo i právní úpravě cizí, když i při odškodňování jiných újem jsou výše poskytovaných náhrad či zadostiučinění přizpůsobovány aktuální ekonomické situaci (viz např. mechanismy stanovení hodnoty bodu a výchozí rámcové částky v Metodice Nejvyššího soudu k náhradě za bolest a ztížení společenského uplatnění dle § 2958 o. z., anebo valorizace výší náhrad za ztrátu na výdělku či na služebním platu prováděné nařízeními vlády dle § 271u odst. 2 zákoníku práce a § 127 odst. 3 zákona o vojácích z povolání). Veden uvedenou úvahou tak soud považoval za odpovídající vycházet z rozmezí uvedeného v odkazovaném stanovisku navýšeného o 50 %, tj. z částek 22 500 Kč až 30 000 Kč za rok řízení. S ohledem na závěr o nutnosti vycházet z částky spodní hranici tohoto rozpětí pak soud považoval za přiměřenou zjištěným okolnostem věci částku 22 500 Kč za rok řízení, resp. částku 1 875 Kč za 1 měsíc řízení, redukovanou na za první dva roky trvání řízení.

28. Uvedeným způsobem stanovenou základní částku zadostiučinění pak soud modifikoval dle jednotlivých kritérií upravených v § 31a odst. 3 OdpŠk, pro které lze základní částku zvýšit či snížit. Z hlediska popsané složitosti věci soud neshledal důvodu základní částku jakkoliv modifikovat, když zjištěná nikterak výrazná procesní složitost věci je již dostatečně zohledněna ve snížení základní částky na polovinu za první dva roky trvání řízení. Z důvodu popsaného postupu orgánů státu v posuzovaném řízení, který měl na celkovou dobu řízení výrazně negativní vliv, soud zvýšil základní částku o 30 %. Z důvodu postupu žalobce a významu předmětu řízení pro žalobce soud základní částku též nijak nemodifikoval.

29. Soud tedy uzavřel, že by základní částka zadostiučinění měla být zvýšena o 30 %. Na základě takového závěru pak soud považoval za důvodný nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 146 250 Kč vypočtený následovně: 72 (měsíců trvání řízení ve vztahu k žalobci) x 1 875 Kč (za 1 měsíc řízení) – 12 x 1 875 Kč (modifikace na za první dva roky řízení) = 112 500 Kč x 1,3 (zvýšení o 30 %). Jelikož žalobce na zadostiučinění za nemajetkovou újmu dosud obdržel jen částku 58 000 Kč, shledal soud jeho žalobu důvodnou do částky 88 250 Kč, do které jí vyhověl, a ve zbylém požadavku na zaplacení částky 3 099 Kč ji jako nedůvodnou zamítl.

30. Pokud jde o požadované příslušenství, žalovaná se nezaplacením předmětné částky do dne splatnosti dostala do prodlení, a vznikla jí tak povinnost platit vedle jistiny též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná se dostala do prodlení uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku, kdy dle § 15 odst. 1 OdpŠk přizná-li ústřední orgán náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura (viz stanovisko NS sp. zn. Cpjn 206/2010 a tam odkazovaná judikatura) na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou škody způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu. Teprve ode dne následujícího po uplynutí této lhůty jej stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, kdy uplatněním je okamžik doručení žádosti žalobce o náhradu škody (újmy) žalované. Žádost žalobce byla doručena žalované dne [datum] a lhůta 6 měsíců skončila dne [datum]. Soud tak považoval požadavek na zaplacení úroku z prodlení od [datum] za důvodný a právo na zaplacení úroku z prodlení od tohoto data žalobci přiznal.

31. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když s ohledem na výsledek řízení, kdy žalobce dosáhl satisfakce uložením povinnosti žalované poskytnout mu zadostiučinění za nemateriální újmu, lze na něho ve smyslu zásad úspěchu ve věci pohlížet obdobně, jako by byl plně úspěšný, byť mu nebylo přiznáno jím požadované plnění v plné výši (viz např. usnesení NS sp. zn. 30 Cdo 2707/2013). Žalobci, který byl v řízení právně zastoupen, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši 22 570 Kč, která je tvořena - zaplaceným soudním poplatkem dle položky č. 8a Sazebníku soudních poplatků ve výši 2 000 Kč, - 5x odměnou právního zástupce za pět úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, sepis vyjádření ze dne [datum], 2x účast na jednání soudu, které trvalo více než 2 hodiny, dne [datum]) dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu v celkové výši 15 500 Kč (5x 3 100 Kč), když za tarifní hodnotu byla dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu vzata částka 50 000 Kč, - paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce za pět úkonů právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 1 500 Kč (5x 300 Kč), - DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad právního zástupce dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 3 570 Kč.

32. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 částí věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technickoorganizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se organizační složka státu vystupující v řízení za žalovanou řídí.

Poučení