11 C 128/2017 - 624

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr. Hanou Suchánkovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] za účasti: [Jméno advokáta B] [jméno FO], nar. [Datum narození advokáta B] bytem [Adresa advokáta B] proti žalované: [právnická osoba] [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o zaplacení 1 200 000 Kč s příslušenstvím, mezitímním rozsudkem takto:

Výrok

I. Základ žalobního nároku je dán.

II. O nákladech řízení bude rozhodnuto v konečném rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou původně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 986 473 Kč s příslušenstvím představující regresní nárok žalobkyně ve smyslu § 2820 občanského zákoníku s odůvodněním, že dne 25. 6. 2016 se dopustil neznámý pachatel krádeže vloupáním do rodinného domu [adresa]. Vloupání bylo provedeno neznámým předmětem, přes posuvné dveře francouzského okna, dveře byly napáčeny na pěti místech a poté vypáčeny. Pachatel nebo pachatelé poté prohledali dům, pokusili se vyřadit z činnosti zabezpečovací zařízení. Při vloupání došlo k poškození stavebních součástí domu, nábytku a zejména k odcizení řady hodnotných předmětů. Vlastník předmětného domu s žalovaným uzavřel smlouvu o monitorování a zajištění výjezdu na multifunkčním dohledovém centru – pultu centrální ochrany [právnická osoba] (dále jen „smlouva o monitorování“). Z uzavřené smlouvy vyplývá, že žalovaný se zavázal mj. k tomu, že v případě zjištění, že je chráněný objekt narušen, předá informace o narušení Policii ČR nebo orgánům činným v trestním řízení. V rozporu s tím však žalovaný dne 25. 6. 2016 Policii ČR informace o zjištěném vloupání do uvedeného objektu nepředal. Předmětný objekt splňoval všechny podmínky stanovené pojistnou smlouvou a smluvními podmínkami a v souvislosti s pojistnou událostí vznikl nárok na výplatu pojistného plnění. Úvahy žalovaného o tom, zda byl zabezpečovací systém v pořádku, jsou zcela mimoběžné, neboť z provedeného vyšetřování jednoznačně vyplynulo, že narušení chráněného objektu správně zaznamenal, stejně tak jako zaznamenal pohyb pachatelů po domě během vloupání. Pro úsudek o tom, že došlo k narušení chráněného objektu, plně postačovaly výstupy ze zabezpečovacího systému, neboť jednoznačně vypovídaly o tom, jak se pachatelé do objektu dostali a jakým způsobem se po něm posléze pohybovali. Úvahy o nutné součinnosti paní [jméno FO] jsou rovněž zcela mimoběžné, neboť ke zjištění o narušení chráněného objektu došlo, aniž by muselo dojít k poskytnutí součinnosti z její strany. Pokud jde o délku vloupání, je z výpisu hlášení zabezpečovacího systému zjevné, že pachatelé se uvnitř chráněného objektu nacházeli ještě v době, kdy na místo dorazila stálá výjezdová skupina žalovaného. Z titulu uzavřené pojistné smlouvy o pojištění majetku vyplatila žalobkyně poškozené [Jméno advokáta B] [jméno FO] částku 1 996 923 Kč, po odečtení sjednané spoluúčasti ve výši 5 000 Kč, za škodu na odcizených předmětech. Celková škoda způsobená na odcizených předmětech byla podstatně vyšší. K úhradě regresní pohledávky byl žalovaný žalobkyní opakovaně vyzván. Žalovaný však na předmětnou pohledávku ničeho neuhradil.

2. V doplnění žaloby ze dne 8. 11. 2018 žalobkyně uvedla, že ze strany žalovaného došlo k porušení smlouvy o monitorování také tím, že výjezdová skupina po příjezdu na místo v zásadě neučinila nic relevantního a nesplnila tak účel výjezdu. Hlídka přijela před objekt, na místo, o němž musela vědět, že z něj nemůže ani ověřit narušení chráněného objektu. Z výpisu hlášení totiž vyplývalo, kudy pachatelé vloupání do objektu vnikli. Výjezdová skupina se pak spokojila s tím, že narušení chráněného objektu nezjistila (což ani nemohla) a po chvíli opět odjela. Šlo tedy evidentně o počínání popírající faktický smysl uzavřené smlouvy o monitorování. Podle obsahu je smlouva o monitorování příkazní smlouvou podle § 2430 a násl. o.z., kdy podle § 2433 o.z. pak platí, že obdrží-li příkazník od příkazce pokyn zřejmě nesprávný, upozorní ho na to a splní takový pokyn jen tehdy, když na něm příkazce trvá. Pokud žalovaný tvrdí, že pokyny poškozené jej zbavovaly možnosti po příjezdu výjezdové skupiny na hlídku účinně zabránit škodě, pak měl povinnost na takovou skutečnost svého smluvního partnera upozornit. Žalovaný však netvrdí, že tímto způsobem postupoval a netvrdí, že by poškozená na splnění svých nevhodných pokynů výslovně trvala. Za situace, kdy bylo evidentní, že došlo k narušení chráněného objektu, a že uvnitř dochází k trestnému činu, byl žalovaný oprávněn minimálně na základě institutu krajní nouze odchýlit se od pokynů poškozené a měl na pozemek vstoupit i bez jejího souhlasu a případně zadržet pachatele vloupání. Účelem vyslání výjezdové skupiny k objektu, u něhož došlo k narušení, není jen prostý příjezd k objektu, ale zabránění škodě, která na chráněném objektu či na věcech nacházejících se uvnitř něj, hrozí.

3. V doplnění žaloby ze dne 5. 4. 2019 žalobkyně dále uvedla, že smlouva o PCO ve svém čl. III odst. 1 sice předpokládá, že podrobné údaje k realizaci služby budou uvedeny v Připojovacím protokolu, takový protokol však podle smlouvy musí být „přílohou a nedílnou součástí této smlouvy.“ Smlouva o PCO byla uzavřena dne 17. 12. 2014, „Protokol EZS o připojení MDC-PCO [právnická osoba]“ byl však uzavřen nejdříve dne 19. 12. 2014. Protokol tudíž není protokolem předjímaným smlouvou o PCO, neboť jeho obsah objektivně nemohl být stranám smlouvy v době jejího uzavření znám, neboť neexistoval. Pokud měl být obsah závazku později změněn, bylo možné to učinit jedině prostřednictvím písemného číslovaného dodatku, jak si strany výslovně sjednaly. Protokol ze dne 19. 12. 2014 však tyto podmínky zjevně nesplňoval. Zjištěním narušení objektu se přitom podle smlouvy o PCO rozumí již samotný příjem signálů z EZS/PZTS, jak vyplývá z jejího čl. III. písm. a) věty první. Ve chvíli, kdy žalovaný získá z EZS/PZTS signál o narušení zabezpečeného objektu, je povinen předat tuto informaci Policii ČR. Podmínka předchozí fyzické kontroly objektu ve smlouvě o PCO stanovena není a ani z ní nijak nevyplývá. Odlišný výklad smlouvy by byl ostatně v rozporu s jejím smyslem a účelem, jakož i objednatelovými oprávněnými očekáváními, neboť předání informací o narušení objektu Policii ČR má smysl jen potud, pokud je toto narušení aktuální a pokud proti němu může Policie ČR zakročit. Tato objednatelova práva se žalovaný po uzavření smlouvy o PCO pokusil významným způsobem okleštit, neboť v protokolu ze dne 19. 12. 2014 navázal informování policie až na předchozí fyzickou kontrolu zabezpečeného objektu. Jeho pokus podstatným způsobem změnit obsah smlouvy tak, že tuto změnu skryl do protokolu, jenž vzbuzuje zdání toliko technického upřesnění práv a povinností vymezených smlouvou o PCO, je v tomto kontextu třeba považovat za nepřípustný, neboť byl v rozporu s výslovným smluvním ujednáním a snažil se je obejít. Žalobkyně je přesvědčena, že zásahová skupina byla povinna provést kontrolu objektu, tj. vstoupit na pozemek a přesvědčit se, zda na objektu nejsou patrné následky neoprávněného vniknutí, ani kdyby k tomu nebyla dostala od objednatele výslovný pokyn. Samotná skutečnost, že žalovaný nedisponoval klíčem od branky, na této jeho povinnosti ničeho nezměnila, neboť tohoto klíče nebylo vzhledem k okolnostem daného případu ke vstupu na pozemek třeba. V případě provedení obhlídky zabezpečeného objektu by přitom pracovníci žalovaného museli zjistit, že došlo k vloupání. Žalovaný porušil své smluvní povinnosti rovněž tím, že jeho zásahová skupina dorazila na místo vloupání až 26 minut po přijetí signálu o narušení zabezpečeného objektu. Žalovaný byl ze zákona povinen obstarat příkazcovy záležitosti v obvyklé kvalitě s péčí profesionála a dojem vysoké kvality svých služeb vyvolával i svou internetovou prezentací, tudíž příkazce oprávněně očekával obstarání svých záležitostí na patřičné úrovni. Za takové plnění smluvních povinností však v žádném případě nelze považovat příjezd na místo vloupání téměř po 30 minutách, což je zřejmé obzvlášť při srovnání s dojezdovými časy první hlídky Policie ČR, které by měly být z podstaty věci obdobné.

4. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že dne 17. 12. 2014 uzavřel Smlouvu o monitorování se zajištěním výjezdu na multifunkčním dohledovém centru – pultu centrální ochrany [právnická osoba] č. MCD-1577, (dále jen „Smlouva“). Smlouva byla uzavřena se společností [právnická osoba]., kterou na základě plné moci zastupovala paní [jméno FO] [jméno FO]. Objektem dohledové služby byl dům v [adresa] (ve vlastnictví společnosti [právnická osoba].). Nedílnou součástí (přílohou) Smlouvy byl Připojovací protokol - Protokol EZS o připojení MDC-PCO [právnická osoba] (dále jen „Protokol“), který byl zpracován dne 19. 12. 2014 a podepsán zaměstnancem žalované a paní [jméno FO]. V protokolu byly klientem označeny požadavky, jak má žalovaný v jednotlivých poplachovým situacích konkrétně dle Smlouvy postupovat. Také zde bylo vyznačeno, že ke střeženému objektu nejsou předány a uloženy žádné klíče - ani od vstupu na pozemek, ani od vstupu do společných prostor, ani od chráněného prostoru. Žalovaný dne 25. 6. 2016 zaznamenal ve 22:12:32 hod. poplachové hlášení s tím, že dále postupoval tak, jak bylo smluvně ujednáno. Pro posouzení všech okolností žalovaného nároku, míry zavinění smluvních stran, výši škody a příčinnou souvislost s jejím vznikem, je třeba nutné, aby žalobce prokázal, že na straně žalovaného opravdu došlo k pochybení, že vzniklou škodu zavinila žalovaný, a to porušením svých smluvních povinností jednáním dne 25. 6. 2016. Žalovaný učinil všechno, co mu ukládala smlouva a má za to, že z jeho strany k žádnému porušení smluvních povinností nedošlo. Žalovaný se také ve smlouvě nezavázal k žádnému termínu či časovému parametru dojezdu na střežený objekt. Vzhledem k tomu, že poškozená paní [jméno FO] nepředala či nesouhlasila s předáním klíčů, čipů, či kódů, a proto nebylo ani dne 25. 6. 2016, možné vstoupit ani na pozemek, tj. nebyla vůbec možná jiná, než vizuální kontrola opláštění budovy zpoza plotu, neboť klientem nebyl vysloven souhlas ke vstupu na pozemek. Žalovaný tedy postupoval přesně tak, jak bylo smluvně stanoveno a součinností klienta umožněno - tj. ihned poté, co na Pultu centrální ochrany došlo k poplachovému hlášení, zajistil předání těchto informací signalizovaných elektronickou zabezpečovací signalizací (EZS) o možném narušení zabezpečeného objektu na určené telefonní číslo, a to konkrétně telefonickým spojením s paní [jméno FO] (hovor ve 22:13 do 22:15 hod), která po sdělení relevantních informací o poplachu a výpadku sirény dala výslovný pokyn k tomu, aby byla na místo vyslána zásahová skupina smluvní bezpečnostní agentury. Tato hlídka smluvní bezpečností agentury se dostavila na místo vzhledem k dopravní situaci v Praze a mimořádně špatnému počasí (bouřka) ve 22:38:53 hod. Z výpisu hlášení zabezpečovacího systému je zjevné a velmi pravděpodobné, že v objektu v té době nikdo nebyl, neboť poslední poplachový signál byl zaznamenán ve 22:24:51 hodin. Navíc hlídka bezpečnostní agentury prohlídkou na místě nezjistila žádný pohyb v objektu, žádné světlo ani nic neobvyklého, tj. z dostupných míst nezjistila, že je chráněný objekt narušen, takže zůstala na místě a objekt pozorovala. Ani poté, co dalších cca 20 min nezjistila žádné narušení, oznámila, že na místě silně prší, že je bouřka. Odjezd hlídky byl dle GPS ve 23:00 hod. Zjištění pak byla následně telefonicky oznámena paní [jméno FO] (telefonicky již ve 22:52 hod) s tím, že v té době EZS ještě signalizovala poruchu sítě 220V, proto byla situace hodnocena jako následek silného deště, bouřky (povětrnostních vlivů), a to jak ze strany žalovaného, tak i poškozenou paní [jméno FO]. Z výše uvedeného vyplývá, že žalovaný neměl žádné informace o zjištění vloupání do uvedeného objektu, proto ani takové informace Policii ČR předat nemohl. Žalovaný má za to, že i samotné tvrzení žalobkyně o tom, že způsobená škoda vznikla dne 25. 6. 2016, nemusí být pravdivé. Poplachové hlášení EZS klienta zaznamenal pult žalované nejen 25. 6. 2016, ale též následujícího dne 26. 6. 2016 v ranních hodinách, kdy v 08:56:37 hod. opět začala poplachová hlášení o narušení střeženého objektu. Naopak na straně objednatele - klienta [právnická osoba]., docházelo k porušení mnoha smluvních povinností, či nedbalostem. Tím, že klient nepředal žalovanému klíče od vstupů od prostor střežených systémem EZS za účelem zajištění možnosti prověření poplachové informace, neposkytl nutnou součinnost k úkonům, které by vždy jednoznačně zajistily informace nejen o napadení objektu, ale i o jeho narušení. Dále nezajistil ani patřičnou součinnost servisní organizace a neumožnil přístup pověřeným pracovníkům žalovaného k provedení revizí a kontrol zařízení. Také nebyly ze strany klienta důsledně prováděny kontroly a revize jeho EZS (poslední dle záznamů žalovaného byla 13. 1. 2015). Nelze ani pominout tu skutečnost, že klient nechal svou servisní organizaci (i přes doporučení žalovaného) nastavit výrazné omezení poplachů pouze na 3 „impulsy a dost“, což žalovaného velmi ztěžovalo v rozpoznání narušení a pohybu v objektu. EZS klienta mělo také malou kapacitu záložního zdroje, kdy kolaps systému nastával již cca po 8 hodinách odpojení od napájení [právnická osoba]. Klient tak nedodržel ČSN 50 131, tedy běžně užívané pojistné podmínky, které se na normu plně odkazují. Je možné tedy říci, že klient si svým jednáním mohl i částečně sám zavinit škodu, neboť nepostupoval dostatečně obezřetně a nechránil svůj majetek tak, jak mu žalovaný doporučoval. K výši žalobou uplatněného plnění žalovaný namítl, že důkazy předložené žalobkyní (tabulka a znalecké posudky) nejsou způsobilé prokázat výši tvrzené škody, neboť listiny vykazují značné rozdíly v uvedených cenách pojištěných předmětů.

5. Žalovaný ve vyjádření ze dne 29. 4. 2021 konstatoval, že smlouva nestanoví z kolika a jakých míst má smluvní agentura udělat kontrolu, stanoví jen povinnost zhotovitele informovat zásahovou skupinu k provedení fyzické kontroly chráněného objektu. Údajná druhá možnost, jak dům zkontrolovat, tj. z lesní pěšiny vzdálené fakticky vzdušnou čarou cca 100 m od zadní části domu a přístupné jen přes 3 ulice vozidlem ve vzdálenosti cca 600 m, je nesprávné a neúčelné řešení. Takto provedená obhlídka by nebyla účelná, neboť přesun z místa před střeženou budovou přes další ulice, budovy, parcely a zahrady včetně zahrady vedlejší účastnice, vše se zarostlou vegetací do míst, kde nebude na střežený dům dobře vidět (v červnu 2016 zakrytý nepochybně vegetací) nemělo v tu chvíli žádný smysl. Lesní pěšina není žádnou ulicí s popisným číslem. Vždy zde bylo omezení pohybu osob a zákaz vjezdu vozidel do lesa označeného jako „Přírodní památka“. Dle písemného sdělení údajů k lesní cestě, tato cesta je součástí lesa zvláštního určení dle § 8, je to lesní pozemek pro plnění funkce lesa. Proto se pohyb, vjezd a chování na ní řídí zákonem č. 289/1995 Sb. Podle zákona je na tuto cestu zakázán vjezd a stání motorových vozidel dle § 20, odst. 1, písmeno g) a to ze zákona č. 289/1995 Sb. Umístění dopravní značky není proto podmínkou. Zároveň vstup je na vlastní nebezpečí dle § 19 odst.

1. Místní šetření 3. 3. 2021 naopak potvrdilo, že právě z místa, kde byl pracovník výjezdové skupiny dne 25. 6. 2016, byl v noci velmi dobře vidět případný pohyb pachatelů po RD. Místní šetření prokázalo pouze situaci a stav objektu a pozemku v březnu 2021. Dojezdový čas není a nemůže být v tomto typu smlouvy závazně garantován, proto jej smlouva neobsahovala. Žalovaný neměl dle smlouvy žádnou smluvní povinnost týkající se dojezdového času. Ve sjednané smluvní ceně 600 Kč měsíčně byly objednatelem objednány pouze povinnosti uvedené výše a tyto žalovaný všechny splnil. V případě, že poškozená chtěla garantovat čas, musela by uzavřít smlouvu jiného typu, tj. smlouvu, kdy je poskytována ze strany žalované fyzická ostraha na místě nebo v okolí střeženého objektu a cena měsíční služby se pohybuje v řádu 3 000 - 7000 Kč.

6. Vedlejší účastnice na straně žalobkyně konstatovala, že výpisem událostí ze dne 25. 6. 2016 bylo prokázáno, že systém EZS byl plně funkční, protože na pult ochrany přenášel zprávy o napadení objektu a přenášel zejména hlášení, která prokazují, že se po domě pohybovali osoby. Žalovaný měl k dispozici na dispečinkovém pultu jak fotografie domu, tak půdorysy domu, tudíž jednoznačně pochybil v tom, že pohyb osob po domu nevyhodnotil jako mimořádnou událost a neprovedl řádnou obhlídku objektu ze všech přístupných míst, případně si nevyžádal kód k otevření brány, na které je zvenčí umístěna klávesnice pro otevření nízké brány, žádným způsobem se nesnažil od vedlejší účastnice zjistit, jak může ověřit, zda byl dům napaden zejména kontrolou francouzského okna, kde bylo vniknutí do domu EZS hlášeno, a nepřivolal Policii ČR, přestože tuto povinnost měl ve smlouvě zakotvenou. Není pravdou, že žalovaný dle zavedené praxe na pozemek nevstupoval. Při předchozím výjezdu byly olepené dveře štítky o době zásahu a bylo tak dokumentováno, že žalovaný dům obešel. Při obhlídce objektu žalovanou (pracovníkem agentury KRUH, která je subdodavatelem žalované) se dne 14. nebo 15. 6. 2016 – jenom 11 dní před chybně provedeným zásahem, na pozemek sám vpustil pracovník agentury KRUH, nezazvonil a volně se pohyboval po zahradě a obcházel dům. Do lokality vyjíždí státní Policie ČR vzdálená jen 1,2 km od domu, u sousedního domu byla Policie ČR přivolaná jinou bezpečnostní agenturou do 4 minut od zavolání. Krátký dojezdový čas má také místní policie (ta má stanoviště cca 1,8 km od domu), je na místě do 6 minut, což již bylo mnohokrát vyzkoušeno při hlášeních Lesů ČR a.s. jako správce [právnická osoba] nebo aktivistů, pokud najdou vozy na cestách v lese, který hraničí se zadním plotem předmětného objektu. Žalovaný potvrdil, že zásahové služby pro žalovaného zajišťuje projekt KRUH, který je partnerem společnosti [právnická osoba], respektive CD Profesional. Žalovaný svůj dojezdový čas uváděl na 10 minut, shodně jako tento čas uvádí subdodavatel projekt KRUH na svých webových stránkách, kde je explicitně uvedeno, že průměrný dojezdový čas je 11 min. a garantuje okamžitou reakci na mimořádné události. V daném případě žalovaný okamžitou a odbornou reakci na mimořádnou situaci vedlejší účastnici neposkytnul, když ani z veřejně přístupných míst objekt nezkontroloval. Žalovaný je odpovědný, protože ve Smlouvě je ujednáno, konkrétně v čl. VII. odst. a) Smlouvy, že za škody způsobené dodavatelem je dodavatel v plném rozsahu dle zákonných norem odpovědný. [právnická osoba] podle čl. VII. odst. a) Smlouvy je sjednáno, že dodavatel zůstává plně odpovědný za škody vzniklé neposkytnutím či vadným, nedbalým či pouze částečným poskytnutím služeb dle dané Smlouvy. Přísliby učiněné na internetových stránkách o dojezdovém času a poskytovaných službách nebyly naplněny, stejně jako nebyly naplněny smluvní povinnosti jednoznačně a explicitně určené Smlouvou.

7. Usnesením ze dne 12. 9. 2019, č.j. 11 C 1282017-241 bylo k částečnému zpětvzetí žaloby zastaveno řízení co do částky 786 473 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 786 473 Kč od 15. 6. 2017 do zaplacení. 8. [jméno FO] základě provedených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

9. Z Pojistné smlouvy o pojištění majetku a odpovědnosti občanů [Anonymizováno] č. [hodnota] uzavřené dne 15. 10. 2015 mezi žalobkyní jako pojistitelem a p. [Jméno advokáta B] [jméno FO] jako pojistníkem a pojištěným soud zjistil, že předmětem pojištění byla domácnost nacházející se v RD na adrese [adresa], s pojistným nebezpečím mj. odcizení věci krádeží nebo loupeží, pojistnou částkou 3 700 000 Kč, dále byly navýšeny limity pojistného plnění u cenností a cenin nad 50 000 Kč, majetku zvláštní hodnoty nad 100 000 Kč, věcí v nebytových prostorách, v prostorách přináležejících k bytu nebo rodinnému domu a ve společných částech domu nad 100 000 Kč, poškození, zničení skel z jiných příčin nad 20 000 Kč a přepětí a zkrat u elektrospotřebičů a elektroniky nad 20 000 Kč, a to se spoluúčastí 5 000 Kč; nedílnou součástí pojistné smlouvy jsou Všeobecné pojistné podmínky VPPOD 14 a Doplňkové pojistné podmínky DPP [Anonymizováno] MO 115, DPPBOŽ [Anonymizováno] O 115.

10. Ze Smlouvy o monitorování a zajištění výjezdu na multifunkčním dohledovém centru – pultu centrální ochrany č. MDC – 1577 uzavřené dne 17. 12. 2014 mezi žalovaným jako dodavatelem a společností [právnická osoba]., IČO [IČO], jako objednatelem, soud zjistil, že touto se dodavatel zavázal, že zajistí nepřetržitou dálkovou dohledovou službu nad připojeným objektem domu v [adresa], ve vlastnictví objednatele, vybaveným zabezpečovacím zařízením a zajistí okamžité předání informací signalizovaných elektronickou zabezpečovací signalizací (EZSPZTS) o narušení zabezpečeného objektu (přenos po GSMGPRS) na telefonní čísla určená objednavatelem a současně bude informovat zásahovou skupinu smluvní bezpečnostní agentury k přijetí dalších opatření, zejména provedení fyzické kontroly chráněného objektu objednatele, případně jinou dohodnutou činnost. Další podrobné údaje k realizaci této služby jsou uvedeny v tiskopisu - Připojovací protokol objektu připojeného k nepřetržité kontrole — monitoringu, který je přílohou a nedílnou součástí této smlouvy (čl. III. písm. a) Smlouvy). Dále se dodavatel zavázal, že pokud zjistí, že chráněný objekt je narušen, předat informace o narušení Policii ČR nebo orgánům činným v trestním řízení, kdy v případě narušeného objektu není výjezd asistenční zásahové služby účtován (čl. III písm. b) Smlouvy). Objednatel se mimo jiné zavázal zaplatit poplatky za nepřetržitou dálkovou dohledovou službu včetně zajištění oprávněného výjezdu stálou zásahovou skupinou v celé ČR v měsíční výši 600 Kč. Cena zahrnuje kontrolu objektu a střežení po dobu 30 minut (čl. IV. písm. c) Smlouvy). Objednatel byl dále povinen předat dodavateli klíče od vstupů do prostor střežených systémem EZS/PZTS za účelem zajištění možnosti prověření poplachové informace - kontrola objektu a to nejpozději v den ukončení zkušebního provozu - nutná součinnost ze strany objednatele (čl. IV. písm. l) Smlouvy). Dále si strany ujednali, že tuto smlouvu lze měnit nebo doplňovat pouze číslovanými písemnými dodatky, na nichž se obě strany dohodnou, přičemž podpisy zástupců obou stran musí být na téže listině (čl. VII. písm. d) Smlouvy).

11. Z Protokolu EZS o připojení MDC-PCO [právnická osoba], č. smlouvy MDC-1577 s datem zpracování dne 19. 12. 2014, soud zjistil, že k připojení objektu domu v [adresa], k EZS na PCO došlo dne 22. 12. 2014, zahájení střežení od 23. 12. 2014, 18:00 hodin. [adresa] nebyly uloženy. V případě poplachové události EZS (EPH) bylo požadováno okamžité vyslání SVS a současně vyrozumění odpovědné osoby. Po kontrole poplachové události výjezdem nebo pomocí FO na objektu - nezjištěna MU (mimořádná událost) bylo požadováno kontaktování odpovědné osoby, která rozhodne o dalším postupu. Po kontrole poplachové události - zjištěna MU bylo požadováno přivolání Policie ČR a vyrozumění odpovědné osoby. Jako odpovědné osoby byly označeny: [jméno FO] [jméno FO], [jméno FO] [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO].

12. Usnesením [právnická osoba], Krajského ředitelství policie hl. města Prahy ze dne 13. 2. 2017, č.j. KRPA-244361-159TČ-2016-000075, byla odložena podle § 159a odst. 5 trestního řádu trestní věc podezření za spáchání trestného činu krádež podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku a porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku, kterou se měl neznámý pachatel dopustit tím, že v době od 19. 6. 2016 do 26. 6. 2016 se vloupal do rodinného domu na adrese [adresa], a to tím způsobem, že za využití dosud nezjištěného nástroje vypáčil francouzské dveře v přízemí domu, vnikl do domu, který prohledal a z domu odcizil ku škodě [Jméno advokáta B] [jméno FO], nar. [Datum narození advokáta B], kdy při vloupání vpáčením poškodil dřevěné posuvné francouzské dveře včetně zdiva v okolí dveří a dále poškodil rozvodnou elektrickou síť tím, že vytrhal elektrické dráty, poškodil zabezpečovací systém domu tak, že utrhl řídící jednotku a pohybové čidlo a dále poškodil hliníkovou mřížku podlahového topení prošlápnutím, poškodil podlahu v suterénu domu a poškodil část oplocení, čímž mj. způsobil škodu na odcizených věcech [jméno FO] [jméno FO] ve výši 2 774 088 Kč, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání dle § 160 trestního řádu. V odůvodnění usnesení bylo mj. konstatováno, že na základě výsledků provedeného šetření bylo zjištěno, že došlo ke spáchání výše popsaného trestného činu. Nebylo však provedeným šetřením zjištěno, kdo tento trestný čin spáchal (prokázáno předmětným usnesením).

13. Z Úředního záznamu o podaném vysvětlení [Jméno advokáta B] [jméno FO] ze dne 14. 7. 2016, č.j. KRPA-244361-24TČ-2016-001474, soud zjistil, že jmenovaná uvedla, že dne 25. 6. 2016 v 22:13 hod. přijala ve Španělsku telefonát od MDC PCO [právnická osoba], během kterého jí bylo sděleno, že EZS hlásí z domu poplachy zón domu. Jmenovaná okamžitě požádala o výjezd k domu, neboť má sjednáno, že v případě poplachové události EZS dojde okamžitě k vyslání SVS, současnému vyrozumění kontaktní osoby a zejména provedení fyzické kontroly chráněného objektu. Dále je ujednáno, že po kontrole poplachové události výjezdem při nezjištění mimořádné události, dojde ke kontaktování osob, které rozhodnou o dalším postupu, a při zjištění mimořádné události, přivolá Policii ČR a vyrozumí kontaktní osoby. Dne 26. 6. 2016 v 8:23 hod. byla jmenovaná kontaktována MDC PCO [právnická osoba] s informací o výpadku elektrického proudu a následné poruše záložního akumulátoru, přičemž jí bylo sděleno, že EZS vysílá tampery, které jsou pravděpodobně způsobeny výpadkem proudu. Následně jmenovaná kontaktovala matku [tituly před jménem] [jméno FO] a bratra [jméno FO], aby dojeli do domu a zapnuli elektrický proud. Bratr v odpoledních hodinách domů dojel, našel otevřené francouzské dveře do kuchyně, na jehož rámu byly znatelné znaky po vypáčení a zavolal Policii ČR. Poté byla kontaktována přes bratrův mobil Policí ČR. Po návratu z dovolené sousedi z domu nad pozemkem u domu, z jejichž oken i zahrady je výhled na parcelu zahrady u domu, sdělili, že na zahradě v noci viděli pohyb nějakých osob. Zprovoznění EZS zajistila s [tituly před jménem] [jméno FO] ještě tohoto dne večer na 27. 6. 2016.

14. Z Úředního záznamu o doplnění podaného vysvětlení [Jméno advokáta B] [jméno FO] ze dne 23. 8. 2016, č.j. KRPA-244361-80TČ-2016-000075, soud zjistil, že klíče a přístupové kódy k domu má rovněž matka jmenované a její bratr. Týden předtím, než odjela na dovolenou, pracovala v pracovně a hospodyně ji volala z kuchyně, že neznámý muž chodí po zahradě a obhlíží dům, šla dolů, přičemž onen muž stál u bílé Fabie označené logem KRUH a sdělil jmenované, že bude subdodavatelem [právnická osoba], a proto si zaznamenává objekt, který bude hlídat.

15. Z Protokolu o výslechu svědka [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 24. 8. 2016, č.j. KRPA-244361-84TČ-2016-000075, soud zjistil, že dne 26. 6. 2016 zvonil telefon od dcery, která byla na dovolené ve Španělsku a požádala jí, aby se jela podívat k domu, že má hlášení od ostrahy a neví, co si o tom má myslet. Svědkyně na místo dojela v 9:00 hod., měla dálkové ovládání od brány, jeho pomocí nešla brána otevřít. Myslela si, že nejde elektřina, to však lidé okolo vyvrátili. Zavolala synovi, aby se tam jel podívat, ten odpoledne dorazil na místo, přelezl bránu, obcházel dům a zjistil, že zezadu jsou otevřené dveře, proto zavolal policii. Zjistili, že došlo ke vloupání, přičemž vstoupili do domu, až policie skončila šetření na místě. [adresa] od domu má svědkyně, syn a dcera a všichni znají přístupové kódy.

16. Z Úředního záznamu o podaném vysvětlení [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 17. 8. 2016, č.j. KRPA-244361-73TČ-2016-000075, soud zjistil, že jmenovaný jako OSVČ provozuje montáž a servis [právnická osoba], jedna z těchto zakázek je i v domě u p. [jméno FO]. Toto bezpečnostní zařízení montoval v roce 2011 a provádí pravidelné revize. Poslední revize byla provedena 29. 2. 2016, tuto provedl osobně; kopii revize přiložil ke spisu. Následně byl p. [jméno FO] informován o tom, že došlo ke vloupání do domu a k poškození systému a byl objednán k opravě zařízení. Opravu provedl a při opravě provedl stažení historie událostí z ústředny zařízení. Celý systém je napojen na firmu [právnická osoba]. Zajistil výpis z PCO od této firmy a sled událostí je totožný s výpisem historie ústředny, přičemž je možné, že se liší řádově v minutách podle toho, jak je nastaven čas v ústředně. Podle výpisů by měl být rozdíl 5 minut. Systém byl plně funkční, což vyplývá z obou výpisů. Z výpisů je zřejmý pohyb pachatelů po celém domě. Výpadek proudu byl způsoben shozením jističů.

17. Z Úředního záznamu o podaném vysvětlení [jméno FO] ze dne 15. 9. 2016, č.j. KRPA-244361-103TČ-2016-000075, soud zjistil, že v neděli dopoledne mu telefonovala matka, že komunikovala se sestrou a že mělo dojít k narušení domu, pokoušela se otevřít vrata, ta nereagovala, proto ho požádala, aby se jel k domu podívat. V neděli odpoledne společně s rodinou přijel k domu, vrata nešla otevřít, ovládání nereagovalo. Vrata proto přelezl a šel se podívat okolo domu. Vchodové dveře byly zamčené, bez známek poškození. Obešel dům, ze strany kde je terasa, viděl otevřené dveře, vešel dovnitř do kuchyně, byly otevřené dveře do špajzu, byly otevřené dveře do garáže, v garáži uviděl na zemi utržené čidlo a sirénu a otevřená dvířka od rozvodné skříně. Vyšel ven a zavolal policii, matku i sestru. Byl přítomen ohledání místa činu. Později od sestry zjistil, že namontované bezpečnostní zařízení mělo hlásit poplach. Z pohledu na napadané dveře bylo zřejmé, že byly několikrát páčeny. To, že byly dveře otevřené, bylo zřejmé s ohledem na okolní sklo, neboť celý dům je dokola skleněný.

18. Z Úředního záznamu o podaném vysvětlení [jméno FO] ze dne 19. 9. 2016, č.j. KRPA-244361-104TČ-2016-000075, soud zjistil, že do konce června roku 2016 byl zaměstnán ve společnosti CD Profesional, která byla spojena se společností [právnická osoba]. Byl strážným na výjezdu, což spočívalo v tom, že dostal hlášení od centrálního dispečinku, poplachovou zprávu na adrese a tam provedl kontrolu objektu podle popisu, který mu udal dispečink. U předmětného výjezdu se jednalo o vilu na konci ulice. Byla velká bouřka, hodně pršelo. Obdržel pokyn od dispečinku, že má provést kontrolu objektu, že je hlášená poplachová zpráva. Dostavil se na místo, byl sám. Při příjezdu na místo nebyl vidět žádný pohyb, vypadalo to, jako když nefunguje elektřina, všude bylo zhasnuto, svítilo se jen na vjezdovou bránu, asi to byla lampa veřejného osvětlení. Operátora se dotazoval přes mobilní telefon na vstup do objektu, jelikož vstupní brána byla zavřená. Nebyl k tomu žádný popis, např. jako možnost vstupu zezadu apod., taktéž nebyly klíče k dispozici. Obdržel pokyn, aby vyčkal na místě, čekal nějakou dobu a pak obdržel od dispečinku pokyn, že může odjet. Kontrolu objektu provedl jen z viditelných a dostupných míst z ulice. Ničeho podezřelého si nevšiml, a jelikož dostal pokyn k odjezdu, nepsal tedy ani žádnou mimořádnou událost. Že došlo ke vloupání, se dozvěděl, až když byl předvolán na policii. Fyzickou kontrolu objektu z pozemku neprovedl, neměl možnost přístupu na pozemek, neměl klíče. Nedostal ani pokyn k tomu, aby přelezl plot. Kdyby měl přelézt plot, poslal by si druhé auto, aby tam nešel sám. Nebyl důvod přivolávat na místo policii s ohledem na to, co viděl na místě a jaké informace obdržel z dispečinku, neboť běžně policii nevolají, až když je opravdu podezření na to, že se něco děje. [jméno FO] místě nalepil štítek prokazující jeho přítomnost, a to na jednu z plechových skříní vedle brány, za bránu se nedostal. Nálepku by nelepil v případě, že by si zákazník přál nelepit.

19. Z Úředního záznamu o podaném vysvětlení [jméno FO] ze dne 20. 9. 2016, č.j. KRPA-244361-107TČ-2016-000075, soud zjistil, že pracuje jako operátorka ve firmě [právnická osoba], jedná se o monitorovací a dohledové centrum PCO. K danému poplachu uvedla, že onoho večera přišly poplachové zprávy, ale i poruchové zprávy z objektu, porucha sirény, porucha EZS, výpadek proudu. Poslal se na místo výjezd a kontaktovali paní. Když na místo přijel řidič, říkal, že je zhaslá ulice a že je velká bouřka. Žádal popis objektu, a co má kontrolovat, to se mu přečetlo. Ptal se, jak se dostane do objektu, že nemá klíč. Klíč neměli, a proto mu řekli, ať provede kontrolu objektu z dostupných míst. To zkontroloval se závěrem, že je vše v pořádku. [jméno FO] zavolali, řekli, jakým způsobem provedli kontrolu, paní říkala, jestli mohou přeskočit vrata. [jméno FO] to jí řekli, že ne, že potřebují klíč. Sdělili jí, že přišla zpráva o výpadku proudu, která má zpoždění půl hodiny. Ráno přišla zpráva o slabé baterii a další poplachy, o kterých byla informována a které si nepřála prověřit. Když večer přišly další poplachy, paní sdělila, že je na objektu rodina a policie. Vzhledem k situaci, která byla v Praze v dané ulici, a dle informací z výpisu si mysleli, že poplachy jsou způsobené bouřkou, a že došlo k poruše na ústředně. Když nejsou od majitele klíče nebo pokyny jak dál postupovat např. kódy, čipy apod., tak se dělá jen obhlídka. K dotazu, zda majitelka chtěla, aby hlídka vstoupila na pozemek, jmenovaná uvedla, že asi chtěla, když se ptala, jestli tam byli, ale řekla jí, že přes plot neskáčou, že jim chybí klíče.

20. Z Úředního záznamu o výjezdu stálé výjezdové skupiny ze dne 26. 6. 2016, č.j. KRPA-244361-14TČ-2016-0014SV-RD, soud zjistil, že bylo mj. provedeno šetření v sousedních domech příslušníky MOP [adresa] a bylo zjištěno, že p. [jméno FO], nar. 5. 11. 1970, bytem P-4, [adresa]11, uvedl, že dne 25. 6. 2016 do 23:00 hod. svítila u RD poškozené zahradní světla a kolem 22:15 hod. proběhla po zahradě osoba štíhlé postavy. Dále uvedl, že poslední 3 měsíce provádí spol. Skanska na pozemku poškozené intenzivní práce – terénní úpravy a stavbu zahradního domku. V souvislosti s těmito pracemi se zde pohybuje cca 80 osob a je zřejmé, že ne všechny pracují.

21. Ze svědecké výpovědi [Jméno advokáta B] [jméno FO] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jí doporučil její manžel, který s touto společností měl uzavřenou smlouvu o monitorování a na základě tohoto doporučování porovnávala i smluvní podmínky i u společnosti Jablotron. Tuto společnost si vybrala mimo jiné proto, že deklarují dojezd do 10 či 15 minut. Tento dojezdový čas jí sdělil jednatel žalované, p. [jméno FO]. Návrh smlouvy jí byl zaslán dopředu. Dalším důvodem uzavření smlouvy bylo to, že společnost [právnická osoba] deklaruje, že mají velmi rozsáhlé pokrytí v Praze. Co se týče návrhu smlouvy, byl zaslán svědkyni dopředu, některé znění smlouvy změnila, některé doplnila. Finální textace smlouvy, která byla podepsána, byl konsenzus obou stran. Svědkyni bylo při podpisu smlouvy sděleno, že smlouva nemůže být účinná, dokud technik neprověří funkčnost EZS. Připojovací protokol byl vyplňován u svědkyně doma, tedy při prověření funkčnosti EZS. Při podepisování smlouvy svědkyně již věděla, že se bude podepisovat tento připojovací protokol. Předtištěný text byl již předvyplněn před jeho dalším vyplněním. Možnosti u kolonek „po kontrole poplachové události výjezdem nebo pomocí FO na objektu nezjištěna MU“ a „po kontrole poplachové události zjištěna MU“, byly zakroužkovány a zakřížkovány po konzultaci se svědkyní, tedy na základě její volby. Počet telefonátů v průběhu předmětného víkendu s PCO byl min. čtyři, min. o dva v sobotu a dva v neděli. První telefonát byl o tom, že poprvé došlo k napadení domu. V prvním telefonátu jí PCO sdělil, že je zaznamenán poplach. Svědkyně uvedla, že chce výjezd výjezdové skupiny na místo. Dále PCO bylo sděleno, že po příjezdu na místo a jeho prohledání budou svědkyni nazpátek kontaktovat. Další telefonát byl dle svědkyně pozdě, od prvního telefonátu již byla nervózní, co se děje. Bylo jí PCO sděleno, že mimořádná událost zjištěna nebyla, že v Praze prší, že je bouřka. Svědkyně se ptala, jestli dům někdo obešel, tedy po celé jeho délce. Dále se svědkyně domnívala, nebyla si však stoprocentně jista, zda proběhla konverzace ohledně možnosti přeskočení plotu, možnosti nějakého jiného vstupu na pozemek bez klíčů. Tento telefonát skončil tak, že PCO sděloval, že prší, je výpadek proudu a že mimořádná událost zjištěna nebyla, že se nic neděje. Další telefonát byl nejspíš asi až v neděli ráno kolem 8. hodiny, předtím již měla na svém telefonu zmeškaný hovor od společnosti [právnická osoba]. Bylo jí sděleno, že jsou další poplachové události, jednalo se o tampery, a že dobíhá nejspíš náhradní baterie. Byla dotazována, zda má zásahová skupina vyjet na místo a s ohledem na to, co bylo svědkyni sděleno a že tomuto moc nerozuměla, dále uvedla, že výjezd nepožaduje. Další telefonát se uskutečnil v neděli kolem 8. hodiny večerní. Svědkyni z PCO volali, že se opět dějí nějaké poplachové události, ta jim sdělila, že již je tam Policie. Svědkyně žalované nechtěla poskytnout klíče k domu z důvodu, aby bez jejího vědomí nebylo vstupováno do jejího domu. Není pravdou, že nechtěla, aby nebylo vstupováno na pozemek, chtěla, aby bylo vstupováno na pozemek, souhlas se vstupem na pozemek svědkyně dala konkludentně při prvním výjezdu, když nic proti vstupu na pozemek nenamítala. Kód od branky si nikdo nevyžádal.

22. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] soud zjistil, že předmětnou neděli dopoledne mu volala matka, že se nemůže dostat přes bránu na pozemek a zda by se mohl zastavit. Přijel z dovolené na místo domu sestry s rodinou. Bránu tam přelezl, protože ačkoliv měl dálkové ovládání od brány a číselný kód, nic z toho nefungovalo. Dále odemkl klíči dveře od domu, šel do garáže a tam zjistil, že došlo ke vloupání, bylo vytržené čidlo, siréna, otevřené rozvodné skříně. Poté zavolal Policii. Dále volal matku, aby přijela, svoji rodinu odeslal domů. Matka přijela, taktéž volal sestře, že má vykradený dům, co má dělat. Sestra mu sdělila, ať volá Policii a v případě potřeby, ať jí zavolá nazpátek. Když obešel dům, viděl místo, kudy lupiči do domu vnikli a to ještě předtím, než přijela Policie. Bylo to dveřmi z kuchyně, ty byly otevřené, nejspíš dokořán. Byly poškozené páčidlem, rám dveří hnědý a byly na straně u zámku vidět vrypy, bylo jich více. Byly dobře viditelné, cca na vzdálenost 3 metrů. Dveře z kuchyně nejsou vidět z ulice. [jméno FO] pozemku se stavěl zahradní domek na zahradní techniku, byl na zámkové dlažbě v zadním koutu zahrady. Žádné nástroje ani pracovní stroje se na zahradě nenacházely. Nevěděl, zda v rámci stavby bylo manipulováno s plotem. U zadní strany pozemku jsou velká vrata, dle svědka jimi projede Avie; není si tedy jistý, zda je potřeba srolovat plot v případě nějakých zahradních úprav.

23. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] soud zjistil, že provádí pravidelné revize na zabezpečovacím systému v domě paní [jméno FO]. Provádí pravidelné kontroly technické způsobilosti, neboť je servisním technikem, kontroluje tedy funkčnost systému. EZS v objektu zapojoval. Stupeň zabezpečení byl nastaven na 3. Při zprovoznění systému vystavil výchozí revizi. Nastavil limity asi možná na pět poplachů z čidla, nepamatuje si toto přesně, je možné, že to bylo na tři poplachy. Pořadí odcházení poplachů, řazení, je skutečné podle toho, jak se v reálném čase události dějí. Poplach a dost znamená, že jeden poplach je sepnutí aktivace čidla, cca po 3 vteřinách dochází k obnově systému. Tři poplachy a dost znamená, že v případě, že někdo projde kolem poplachu, 3x nahlásí se sepnutí čidla a pak tedy dojde k vyřazení čidla; další projití okolo čidla se již systémem nehlásí. Kontroly technické způsobilosti prováděl pravidelně jedenkrát ročně, k paní [jméno FO] jezdil vždy na konci zimyna jaře; taktéž v roce 2016. Když se dostaví do objektu, zavolá bezpečnostní agentuře, ať dá systém do servisu, následuje kontrola funkčnosti detektorů, připojí počítač k ústředí systému, vyzkouší funkčnost čidel, prochází si několikrát dům. Dále je kontrola baterií, měří tedy záložní baterie. Pokud systém obsahuje další prvky, například sirénu, kontroluje se baterie u sirény a bezdrátový detektor. Dále se připojí k ústředí a kontroluje předcházející události. Dále kontrola probíhá tak, že se udělá cvičný poplach, jestli funguje siréna, taktéž se kontroluje funkce klávesnice, její podsvícení. Potom se kontrolují baterie v dálkovém ovladači. Po kontrole, zda vše funguje, se odpojí počítač, systém se nahodí a pak se volá zpět na bezpečnostní agenturu. Buď pan [jméno FO] nebo paní [jméno FO] a sdělí se jim, že již je ukončen servis systému. Jiný záznam o provedené kontrole v roce 2016 než protokol o inspekci nemá. Protokol o inspekci z roku 2016 nepadělal, je pravý. [jméno FO] [jméno FO] byla přítomna při kontrole v roce 2016. Je vždy přítomna při těchto kontrolách. Svědek nepůsobí v jejím domě, když tam paní [jméno FO] není přítomna. [jméno FO] [jméno FO] vždy za kontrolu platí fakturou, nedokáže si tedy představit, že by zaplatila za něco, co by technik neprovedl.

24. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] soud zjistil, že v roce 2016 pracoval ve firmě [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [právnická osoba], jako strážný na výjezdu. Jeho pracovní náplní bylo kontrolovat objekt po oznámení o narušení objektu. Nyní pracuje jako security v hotelu [Anonymizováno]. [jméno FO] inkriminovaný výjezd si nepamatoval. Obvyklá kontrola probíhala tak, že se zeptal, jestli jsou klíče k objektu, pokud klíč k objektu nebyl, nevstupoval na pozemek. Obešel pozemek pouze z toho pohledu, který mu byl přístupný. Potom, když nebyly klíče, zeptal se dispečera, zda je přání klienta ke vstupu na pozemek bez klíče. Pokud dispečer řekl ano, vstoupil na pozemek i bez klíčů, záleželo to na podmínkách, jak byl vysoký plot, zda se na pozemku nacházel pes a tak dále. Několikrát se na pozemek dostal i přelezením plotu. Pokud nebyl dán výslovný pokyn klienta nebo souhlas klienta se vstupem na pozemek, kdy mu tato skutečnost byla sdělena dispečerem, svědek na pozemek nevstupoval. Pokud nebyl vstup na klíč, ale na číselný kód, zeptal dispečerů na číselný kód, pokud ho neměli, nebylo možné na pozemek vstoupit. K běžné dojezdové době společnosti CD Profesional svědek uvedl, že jezdil rychle a to maximální povolenou rychlostí. Nepamatoval si, zda byla interně pevně stanovena dojezdová doba. Svědek zanechával nálepku na začátku kontroly a pak na místě, kam se dostal nejdále na objektu. K výjezdu jezdil sám, v případě potřeby na místě bylo voláno další auto a tedy další člověk.

25. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] soud zjistil, že ve večerních hodinách, někdy v šeru, manželka se synem byli v pokoji nahoře v domě, z tohoto okna nahoře se dá vidět na zahradu sousedky [jméno FO]. Syn svědka zahlédl na pozemku na zahradě postavu v kapuci. Nevěnoval tomu pozornost. Myslel si, že to mohl být někdo z pracovníků, co tam dlouhodobě prováděli práce, či to mohla být nějaká návštěva. Svědek tuto osobu sám neviděl, nepamatoval si, kde se nacházel v danou dobu.

26. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] soud zjistil, že je zaměstnankyní žalovaného na pozici operátorka vedoucí směny. Při předmětném výjezdu byl bouřka, zaznamenali poplachy, volali paní [jméno FO], pak došlo k výjezdu, kontrolovali objekt. Jelikož neměli klíč, kontrola proběhla pouze z dostupných míst, přičemž bylo bez zjevných známek narušení objektu. Řidič říkal, že v místě je výpadek proudu, byla tam tma. Svědkyně telefonicky několikrát komunikovala s paní [jméno FO], komunikace dle svědkyně s ní byla obtížná. Jednalo se cca o čtyři až šest telefonátů. Nejprve se jí ptala, jestli chce výjezd, paní [jméno FO] se dlouho rozmýšlela, poté řekla, že ano, že chce výjezd. Kontrola proběhla pouze z dostupných míst. [jméno FO] [jméno FO] chtěla, aby se výjezdová skupina dostala na pozemek. Svědkyně si nepamatovala, zda se paní [jméno FO] ptala, jestli mohou přeskočit vrata. Svědkyně má u sebe výpis poplachů zón, to znamená, o jakou zónu se jedná, třeba kuchyně či garáž, ale nemá žádný plánek dané nemovitosti. Sama tedy neví, kde se jednotlivé místnosti, kde byly nahlášeny poplachy, nacházejí. Je tedy možné, že není v silách výjezdní skupiny zkontrolovat vše, to znamená z pohledu před objektem, pokud není možnost bez klíče či kódu se dostat na pozemek. Výjezdová skupina není policie, nejsou tam proto, aby přelézali plot, aby vstupovali na pozemek přes zajištění. Není to v jejich popisu práce, klient má povinnost součinnosti. Nejsou státním orgánem. Pokud by zahlédli pachatele na pozemku, je jejich povinnost ho zadržet, pokud ho nevidí, ale mají jasné známky narušení objektu, zavolají policii a čekají. Kontrola proběhla z ulice a rohu ulice. Popis objektu a instrukce svědkyně předala výjezdovému technikovi, když přijel na místo a přes vysílačku. Popis objektu, který měli k dispozici, neodpovídal zjištění policie, ve skutečnosti byl pozemek větší. Nepamatovala si, co je přesně napsáno v popisu objektu paní [jméno FO]. V systému byly pouze fotografie z ulice objektu, nebyly fotografie celého pozemku. Výjezdní technik byl určen pro oblast [adresa]. Ihned, jak výjezd na místě zjistil, že objekt z dostupných míst není narušen, toto sdělil svědkyni, a ta ihned zatelefonovala paní [jméno FO].

27. Z výpisu hlášení PCO (pult centrální ochrany) z objektu domu v [adresa]7 za období od 1. 6. 2016 do 30. 6. 2016 soud zjistil, že byly zaznamenány mj. následující události: 25. 6. 2016: 22:12:32 první poplach dveře kuchyně, dále následují poplachy PIR kuchyně 22:12:48, ohlášeno výjezdové skupině 22:12:54, poplach PIR garáž 22:12:55, poplach PIR kuchyně 22:12:59, poplach patro chodba přední 22:13:08, poplach patro chodba zadní 22:13:15, poplach patro pracovna 22:13:18, porucha sirény 22:13:30, poplach patro chodba zadní 22:13:31, poplach patro ložnice 22:14:14, kontaktována odpovědná osoba pí. [jméno FO], žádá výjezd 22:15:25, poplach patro chodba přední 22:15:41, poplach patro pokoj 22:15:45, poplach patro chodba přední 22:15:57, poplach patro chodba zadní 22:19:59, poplach patro pracovna 22:20:58, poplach patro pokoj 22:24:51, výjezdová skupina na místě 22:38:53, porucha sítě [právnická osoba] 22:48:33, objekt bez zjevných známek narušení 22:53:20, kontaktována odpovědná osoba pí. [jméno FO] 22:54:18, informována i o výpadku proudu 22:54:31, VS ponechána na základní střežení objektu 22:54:

36. Mezi jednotlivými poplachy zón byly zaznamenány obnovy zón, bypassy zón a auto vyřazení zón po limitu poplachů. 26. 6. 2016 06:07:25 testovací zpráva, periodický test, porucha baterie při testu 07:57:28, kontaktována odpovědná osoba pí. [jméno FO] - informována o výpadku el. sítě a následné poruše AKU 08:23:28, porucha komunikace modulu EZS 08:56:37, následují poplachy jednotlivých zón, ohlášeno výjezdové skupině 08:57:26, odvoláno oprávněným postupem pí. [jméno FO] 08:59:58, výjezd odvolán 09:00:02, další poplachy zón od 20:16:23, Restart EZS 20:16:29, tampery a zkraty jednotlivých zón od 20:16:29, kontaktována odpovědná osoba pí. [jméno FO] [jméno FO], výjezd nepožaduje 20:25:16, pí. [jméno FO] [jméno FO] má na objektu PČR a svou rodinu 20:28:55.

28. Ze záznamů hovorů mezi [Jméno advokáta B] [jméno FO] a [jméno FO], operátorkou PCO, které se uskutečnily ve dnech 25. 6. – 26. 6. 2016 soud zjistil, že tyto neobsahují výslovný pokyn p. [jméno FO] adresovaný výjezdové zásahové skupině k překonání vrat či plotu jiným způsobem než za pomoci klíče či číselného kódu.

29. Z Protokolu o servisní inspekci zabezpečovacího systému soud zjistil, že dne 29. 2. 2016 provedl [tituly před jménem] [jméno FO] kontrolu jištění a stavu přívodního kabelu bez závad, test napájecího zdroje bez závad, zátěžový test záložního zdroje – vadný, provedena výměna za nový, celková kontrola CPU, zapojení vodičů bez závad, akustický test sirén bez závad, test přenosu dat bez závad, kontrola funkce klávesnic, kontrola duálních a magnetických detektorů – plně funkční.

30. Z Vyjádření k prováděné revizi na objektu č. [hodnota], [právnická osoba]., [adresa], ze dne 21. 1. 2019 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] sdělila, že dne 29. 2. 2016 nebyly z daného objektu na pracoviště stálého dohledu ohlášeny žádné revize a ani jiné práce servisního technika. Při správném provádění revize by byly takovéto zprávy zabezpečovacím systémem přeneseny na dohledové pracoviště a zaznamenány.

31. Z webové stránky žalovaného soud zjistil, že na této mj. inzeruje nabídku zabezpečení rodinných domů a bytů, jejíž součástí je doporučení a dodání (včetně odborné instalace a následného servisu) optimálního a kvalitního zabezpečovacího systému; dále jako samozřejmost zajistí trvalý dálkový dohled objektu s vyrozuměním majitele či s výjezdem zásahové skupiny. V případě vniknutí pachatele do bytu nebo domu zajistí včasnou detekci této situace a okamžité vyslání signálu na Multifunkční dohledové centrum – pult centrální ochrany, který má jako první v ČR nejvyšší certifikaci dle norem ČSN a EN. Zde zkušený operátor vyhodnotí situaci a na místo vyšle zásah a vyrozumí o průběhu.

32. Z inzerce společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že zásahová skupina [právnická osoba] je tvořena mimořádně kvalitní a spolehlivou sítí výjezdových vozů. V Praze a vybraných lokalitách provozuje vlastní výjezdové vozy. Při vyhlášení poplachu nebo jiného důležitého signálu postupuje operátor MDC-PCO dle objednávky klienta a podle předem daného scénáře. Vyžaduje-li si to vzniklá situace, je na místo neprodleně vyslána nejbližší zásahová skupina a podle charakteru signálu také záložní zásahová skupina popřípadě i Policie ČR. Zásahová skupina je vybavena všemi prostředky a pomůckami k provedení kvalitního a účinného zásahu, zejména špičkovou spojovací a navigační technikou.

33. Z inzerce projektu KRUH soud zjistil, že KRUH je platformou celorepublikové sítě provozovatelů zásahových a dalších bezpečnostních služeb, kdy průměrný dojezdový čas činí za posledních 12 měsíců 11 minut.

34. Ze sdělení Krajského ředitelství Policie hl. m. Prahy, Integrovaného operačního střediska ze dne 4. 4. 2019 soud zjistil, že v případě, že by bylo učiněno oznámení na linku 158, nelze dojezdový čas při události vloupání do objektu v [adresa]7 dne 25. 6. 2016 v 22: 12 hodin, přesně určit. Průměrný dojezdový čas u sledovaných událostí v měsíci červnu 2016 se pohyboval okolo 9:20 minut. Tento průměrný čas se týká událostí, kde hrozí nebezpečí z prodlení, např. je předpoklad, že pachatel vloupání se stále nachází na místě. U případů, kdy nebezpečí z prodlení již nehrozí, dojezdové časy hlídek sledovány nejsou a vyslání hlídky je v kompetenci místně příslušného oddělení Policie ČR, které bude věc zpracovávat a které na místo vyšle hlídku v závislosti na okamžitou vytíženost útvaru.

35. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], znalce z oboru elektronika, specializace [právnická osoba], č. [hodnota]-032020 ze dne 5. 3. 2020 ve spojení s jeho výslechem soud zjistil, že při místním šetření ve střeženém objektu zjistil, že je zde nainstalován PZTS s ústřednou PARADOX Spectra [IBAN]. Ústředna je umístěna v garáži domu v rozvaděči slaboproudých systémů v plechové skříni. Dvířka skříně nejsou osazena kontaktem signalizujícím otevření (tamper). Magnetické detektory otevření dveří jsou běžného typu, detektory pohybu jsou použity duální typu Paradox Vision 525DM. Tento detektor obsahuje klasický infračervený detektor (PIR) a mikrovlnný detektor (MW) a je určen do prostor s rizikem falešných poplachů. Takové detektory jsou schopné eliminovat falešné poplachy, předměty, pohyby vzduchu a podobně. K poplachům tedy nemohlo dojít vlivem bouřky či jiných přírodních úkazů. V případě vyhlášení poplachu v objektu je o tomto odeslána zpráva na PCO, v případě poplachu z více periferií jsou tyto zprávy odesílány v pořadí, v jakém je ústředna zaznamená. Pro ochranu systému před zahlcením zprávami z jedné periferie je po nastaveném počtu poplachů (1 až 15) tato periferie vyřazena. V případě výpadku nebo poruchy napájení je tato informace předána na PCO s nastaveným zpožděním. Zpoždění v předání informace je zvoleno pro zamezení přenosu informace o krátkodobém výpadku napájení, který nemá vliv na funkci systému, neboť napájení přebírá zálohovací akumulátor, jehož kapacita je volena dle rozsahu systému tak, aby byl schopen pracovat bez napájení 12 až 24 hodin. Délka zpoždění je továrně nastavena na 15 minut, přičemž může být změněna od 0 do 255 minut. Při kontrole zařízení na místě bylo zjištěno rozmístění prvků systému PZTS, způsob jejich připojení, umístění ústředny PZTS, napájení ústředny ze sítě 230V 50 Hz, záložní napájení systému akumulátorem, typy periferií, nastavení systému. Bylo zjištěno, že čas PCO a čas PZTS se liší o 5 minut (čas PZTS je zpožděn). Vzhledem k synchronizaci času PCO se servery NTP je tento brán jako reálný. Pojem „poplach zóny“ znamená, že detektor v rámci detekce přítomnosti osob či něčeho vyvolá poplach, tedy detekuje jejich přítomnost, vyvolá poplach. Pojem „obnova zóny“ znamená, že nejprve elektronika sepne tzv. kontakt v případě poplachu, který je sepnutý po dobu trvání poplachu, pak se rozepne, poté nastává obnova zóny. Jsou nastavena určitá minima a maxima trvání od sepnutí do rozepnutí. Taktéž je to závislé na tom, jestli např. člověk vyjde ze zorného úhlu. Poté je tedy čidlo dále aktivní, tzn., že pokud opět zaznamená kontakt, znovu se sepne poplach zóny. Po maximálním nastaveném počtu poplachů, v daném případě tři, je poplach tzv. potvrzený, dochází k vyřazení čidla, tedy k auto-vyřazení zóny. Pojem „bypass zóny“ znamená to totéž, co vyřazení detekce. Pojem „tamper zóny-zkrat“ znamená jakoukoliv manipulaci s detektorem. K projevení se revize systému na PCO znalec konstatoval, že pro provedení revize systému musí být otevřena tzv. plechová skříňka. Tam by tedy měl být nainstalován tamper a v případě otevření plechové skříňky by to tedy měl nahlásit na PCO tento tamper. V daném případě však tamper nainstalován nebyl. Dále znalec uvedl, že ústředna s PCO komunikuje každé dvě hodiny. Pokud by tedy k revizi došlo v rámci tohoto rozmezí, v rámci tohoto intervalu, nemuselo by se to na záznamu z PCO zobrazit. Znalec, vycházejíc z výše uvedených předpokladů, interpretoval události zobrazené na Výpisu z PCO následovně: série poplachů nemohla být způsobena nahodilou vnější okolností, neboť sled poplachů od otevření dveří přes zaznamenání pohybu prostorovými čidly postupně v různých částech domu až po poškození prvků systému jednoznačně vypovídá o narušení objektu. Z výpisu PCO nelze určit, kdy pachatelé opustili dům. Systém po nastaveném počtu nahlášených poplachů odpojí danou periferii tak, aby nedošlo k zahlcení systému a komunikace. Postupně z důvodu pohybu pachatelů po domě došlo k odpojení všech prostorových detektorů, tudíž od času PCO 22:24:51 nemá systém přehled o jejich přítomnosti. Poslední zaznamenaná změna systému je evidovaný výpadek napájení, hlášená na PCO 22:48:

33. Vzhledem k nastavenému zpoždění hlášení o výpadku AC o 15 minut, tak došlo k výpadku napájení ve 22:

33. Výpadek napájení byl způsoben vypnutím jistících prvků v NN rozvaděči budovy pachateli, kdy znalec k tomuto závěru dospěl na základě fotodokumentace Policie ČR, kde byl zřetelně vidět otevřený rozvaděč a vypnuté jistící prvky. Tento čas je tak poslední prokázaný čas pobytu pachatelů po budově. [právnická osoba] 26. 6. 2016 v 07:57:28 hlásil systém „Porucha baterie při testu“, v čase 08:07:33 proběhla testovací komunikace PZTS s PCO bez závad, v čase 08:56:37 systém nahlásil „Porucha komunikace modulu EZS“. Tento čas znalec považuje za okamžik, ve kterém dochází z důvodu poklesu napájení akumulátoru k výpadkům komunikace PZTS s periferiemi a k vysílání chybových hlášení, případně k neodeslání hlášení systému na PCO.

36. Místní šetření konané dne 3. 3. 2021 v okolí střeženého objektu bylo zahájeno před domem v [adresa], bylo pokračováno ulicí [jméno FO], odbočeno doprava, což je v mapě uvedeno jako [adresa], jedná se o asfaltovou silnici vedoucí lesem. [jméno FO] začátku pozemku se nachází zelený plot a vjezdová zelená brána. Listnatý živý plot před plotem ostříhán. Z konce pozemku za plotem lze vidět dům, kde je plně rozsvíceno, a žaluzie jsou roztažené. Z pohledu z hranice pozemku jsou v přímém pohledu pouze jehličnaté vzrostlé stromy. Následně po setmění byly provedeny z tohoto místa varianty viditelnosti pohybu ve střeženém objektu se zdrojem světla (baterka, čelovka): zdroj světla v garáži při zavřených dveřích z garáže – bez známek světla; zdroj světla v garáži při otevřených dveřích z garáže – viditelné světlo za pozemkem; zdroj světla v prvním patře (chodící figuranti) + vytažené žaluzie – viditelné světlo; bez zdroje světla v prvním patře + spuštěné žaluzie – bez známek světla; zdroj světla v prvním patře (chodící figuranti) + spuštěné žaluzie – lehké záblesky světla; zdroj světla v prvním patře (chodící figuranti) + spuštěné žaluzie, avšak v poloze vodorovně – viditelné světlo; zdroj světla v kuchyni v přízemí (chodící figuranti) + vytažené žaluzie – viditelné světlo; bez zdroje světla v kuchyni v přízemí (chodící figuranti) + zatažené žaluzie – bez známek světla; zdroj světla v kuchyni v přízemí (chodící figuranti) + zatažené žaluzie – bez známek světla; zdroj světla v kuchyni v přízemí (chodící figuranti) + spuštěné žaluzie, avšak v poloze vodorovně – viditelné světlo. Dále provedeny varianty viditelnosti pohybu ve střeženém objektu se zdrojem světla (baterka, čelovka) z místa před zadními vraty, (v pohledovém směru se nacházejí neolistěné břízy): zdroj světla v prvním patře (chodící figuranti) + vytažené žaluzie – viditelné světlo; bez zdroje světla v prvním patře + spuštěné žaluzie – bez známek světla; zdroj světla v prvním patře (chodící figuranti) + spuštěné žaluzie – lehké záblesky světla; zdroj světla v prvním patře (chodící figuranti) + spuštěné žaluzie, avšak v poloze vodorovně – viditelné světlo; zdroj světla v kuchyni v přízemí (chodící figuranti) + vytažené žaluzie – viditelné světlo; bez zdroje světla v kuchyni v přízemí (chodící figuranti) + zatažené žaluzie – bez známek světla; zdroj světla v kuchyni v přízemí (chodící figuranti) + zatažené žaluzie – velmi lehké záblesky, minimální světlo; zdroj světla v kuchyni v přízemí (chodící figuranti) + spuštěné žaluzie, avšak v poloze vodorovně – viditelné světlo. Následně vstoupeno na pozemek vedlejší účastnice, nachází se zde ostrůvek se čtyřmi břízami, další ostrůvek s pěti břízami a dalším listnatým stromem, dále jsou tu jehličnany, borovice, následně se dostáváme k domu k zadní části kuchyně. Následně předním vstupem vystoupeno z pozemku za plot. Z tohoto místa provedeno zkoumání viditelnosti pohybu ve střeženém objektu se zdrojem světla (baterka, čelovka, světlo v místnosti): rozsvícena kuchyň - viditelný odlesk světla v prvním patře z pohledu z [adresa], zhasnutá kuchyň chodící figuranti se světelným zdrojem – viditelné světlo. Při pohybu figurantů se zdrojem světla při chůzi nahoru chodbou, v ložnici a v pracovně – problesky v okně v prvním patře. Při obou zavřených dveřích v prvním patře s jakýmkoliv zdrojem světla – bez známek světla.

37. Žalovaná z předmětné pojistné události krádeže vloupáním vyplatila p. [jméno FO] pojistné plnění celkem ve výši 1 996 923 Kč, a to dne 20. 1. 2017 částku 400 000 Kč, dne 8. 2. 2017 částku 1 422 636 Kč a dne 28. 4. 2017 částku 174 287 Kč (prokázáno doklady o vyplacení pojistného plnění); v tytéž dne byly předmětné částky připsány na účet p. [jméno FO] (prokázáno výpisem z účtu p. [jméno FO]). Při výpočtu pojistného plnění vycházela žalovaná z obvyklé ceny odcizených věcí stanovené znaleckým posudkem znalkyně [jméno FO] č. [hodnota]2016 a znaleckým posudkem znalkyně [jméno FO] [adresa]121656.

38. Z předžalobní výzvy ze dne 6. 6. 2017 má soud za prokázané, že touto vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k zaplacení částky 2 043 487 Kč z titulu regresního nároku žalobkyně do sedmi dnů od doručení výzvy.

39. Z dalších provedených důkazů již žádné podstatné skutečnosti pro posouzení věci zjištěny nebyly, není-li v zájmu přehlednosti a srozumitelnosti odůvodnění rozsudku dále uvedeno výslovně jinak.

40. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

41. Podle § 2913 zákona č. [hodnota]2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

42. Podle § 2820 odst. 1 o.z. vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. To neplatí, vzniklo-li této osobě takové právo vůči tomu, kdo s ní žije ve společné domácnosti nebo je na ni odkázán výživou, ledaže způsobil pojistnou událost úmyslně.

43. Mezi účastníky bylo sporné, zda žalovaný porušil povinnosti z předmětné Smlouvy o monitorování a zajištění výjezdu na multifunkčním dohledovém centru – pultu centrální ochrany č. MDC – 1577, a zda v příčinné souvislosti s tímto porušením vznikla vedlejší účastnici na straně žalobkyně škoda, a to v podobě krádeže věcí ve vlastnictví žalobkyně vloupáním neznámých pachatelů do střeženého objektu.

44. Oprávněnou osobou z hlediska § 2913 o.z. bude zásadně druhá smluvní strana, tedy smluvní partner, který je dotčen porušením smluvní povinnosti. Tento okruh je ale velmi významně rozšířen o „osoby, v jejichž zájmu mělo splnění povinnosti zjevně sloužit“. V daném případě je tak nerozhodné, že pojistnou smlouvu uzavřela jako pojistník p. [jméno FO], avšak smlouvu o monitorování uzavřela společnost [právnická osoba]., neboť plnění smlouvy o monitorování mělo sloužit i zájmu vedlejší účastnice, která byla vlastníkem movitých věcí, jejichž odcizení mělo být předcházeno a zabráněno právě na základě předmětné smlouvy o monitorování.

45. V řízení bylo prokázáno, že došlo k pojistné události – krádeži vloupáním do střeženého objektu, vedlejší účastnici vzniklo právo na pojistné plnění, které žalobkyně vedlejší účastnici vyplatila ve výši, která činí více, než je žalobou po částečném zastavení řízení žalobkyní požadováno.

46. Prvé a zásadní porušení Smlouvy o monitorování a zajištění výjezdu žalovaným spatřuje žalobkyně v tom, že žalovaný bezprostředně po zachycení signalizace, že chráněný objekt je narušen, nepředal tyto informace Policii ČR. Takováto povinnost žalovaného z předmětné smlouvy však nevyplývá. Dle čl. III. písm. a) smlouvy měl žalovaný jako dodavatel zajistit okamžité předání informací signalizovaných elektronickou zabezpečovací signalizací (EZSPZTS) o narušení zabezpečeného objektu na telefonní čísla určená objednavatelem a současně informovat zásahovou skupinu bezpečnostní agentury k přijetí dalších opatření, zejména k provedení fyzické kontroly chráněného objektu objednatele, případně jinou dohodnutou činnost, přičemž další údaje k realizaci služby jsou uvedeny v Připojovacím protokolu, který je přílohou a nedílnou součástí smlouvy. Povinnost kontaktovat policii byla sjednána až v případě, pokud dodavatel zjistí, že je chráněný objekt narušen, v takovém případě byl povinen předat informace o narušení Policii ČR. Jinými slovy řečeno nelze zaměňovat situaci, kdy dodavatel disponuje informací signalizovanou elektronickou zabezpečovací signalizací o narušení objektu se situací, kdy dodavatel zjistí narušení objektu. Ostatně podrobný postup dodavatele od okamžiku signalizace o narušení objektu byl sjednán právě v předmětném Připojovacím protokolu, který výše uvedený výklad smlouvy podporuje a potvrzuje, neboť bylo mezi žalovaným a vedlejší účastnicí sjednáno, že v případě poplachové události EZS dojde k okamžitému vyslání výjezdní skupiny a současnému vyrozumění odpovědné osoby, kterou byla mj. i vedlejší účastnice. Další postup se lišil v případě, kdy po kontrole výjezdem je či není zjištěna mimořádná událost, v případě nezjištění bylo sjednáno kontaktování odpovědné osoby, která rozhodne o dalším postupu a teprve v případě zjištění mimořádné události – tedy narušení objektu bylo sjednáno přivolání Policie ČR a vyrozumění odpovědné osoby. Takto bylo v dané věci žalovaným postupováno. Soud nesdílí názor žalobkyně, že tento protokol nemůže být přílohou ani součástí dané smlouvy, neboť byl uzavřen až po uzavření smlouvy, a že se jím daný smluvní vztah tedy neřídí. Výpovědí svědkyně [jméno FO] [jméno FO] bylo zjištěno, že již při podpisu smlouvy o monitorování byla p. [jméno FO] srozuměna s tím, že při následném připojení zabezpečovacího systému bude vyplněn daný Připojovací protokol, přičemž bylo zjištěno, že postup uvedený v Připojovacím protokolu byl zapsán na základě pokynů p. [jméno FO]. Za této situace Připojovací protokol vyjadřuje svobodnou vůli stran smlouvy, jakož i úmysl být postupem zde stanoveným vázán.

47. Pokud se jedná o tvrzení žalobkyně, že v okamžiku, kdy zásahová skupina dorazila na místo, byli pachatelé ještě v objektu, toto tvrzení žalobkyně neprokázala. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] vyplývá, že nejzazší okamžik, kdy lze podle výpisu z PCO zaznamenat pohyb pachatelů po objektu, je čas 22:33:33, kdy došlo k poruše sítě [právnická osoba], když pachatelé vypnuli jistící prvky v NN rozvaděči budovy. Podle záznamu z PCO pak výjezdová skupina dorazila na místo v 22:38:

53. Dobu, po kterou byli pachatelé v objektu, neprokazuje ani znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO]. Při neznalosti počtu pachatelů, způsobu pohybu po posledním známém okamžiku, kdy pohyb pachatelů zaznamenal PCO, existuje nespočet možných variant a na to nespočet možných časových okamžiků, ve kterých mohli pachatelé objekt opustit. Jediná zřejmá skutečnost z daného posudku je ta, že pachatelé museli být minimálně dva, a to s ohledem na přemístění trezoru ze zadní části sklepa ke schodišti, když prázdný trezor bez obsahu váží 370 kg a je tedy nemyslitelné, aby s ním dokázala tímto způsobem manipulovat pouze jedna osoba. Soud dospěl k závěru, že při dané situaci nelze žádným způsobem prokázat časový okamžik, kdy pachatelé opustili daný objekt, a proto již žalobkyni nevyzýval k doplnění označení důkazů k prokázání okamžiku, kdy pachatelé opustili objekt, resp. k prokázání tvrzení, že pachatelé byli v objektu ještě v době, kdy výjezdní skupina byla na místě.

48. Další porušení povinnosti žalovaného z předmětné smlouvy žalobkyně spatřuje ve skutečnosti, že výjezdová zásahová skupina neprovedla prohlídku objektu přímo z pozemku, na kterém se objekt nachází. Co se týče tvrzeného pokynu vedlejší účastnice, aby výjezdová skupina přelezla plot a zkontrolovala objekt z přilehlého pozemku, nebylo v řízení udělení takového pokynu prokázáno. V hlasových záznamech rozhovorů vedlejší účastnice s paní [jméno FO] žádný takový pokyn zaznamenán nebyl, vedlejší účastnice při svém výslechu uvedla, že se domnívá, ale není si jistá, zda proběhla konverzace ohledně možnosti přeskočení plotu. Ačkoliv je obsah záznamů v rozporu s podaným vysvětlením p. [jméno FO] i p. [jméno FO], nepřistoupil soud k zadání znaleckého posudku k přezkoumání, zda s nahrávkami bylo manipulováno, neboť konverzace v nahrávkách na sebe logicky navazuje, doba trvání jednotlivých nahrávek, jakož i počet záznamů hovorů pak zcela odpovídá záznamům z PCO. Naopak je nutno při hodnocení podaných vysvětlení vzít v úvahu časový odstup podání vysvětlení od pojistné události, jakož i možné subjektivní následné hodnocení proběhlé události. Soud proto tedy vychází ze zjištění, že vedlejší účastnice neudělila p. [jméno FO] žádný pokyn k přelezení plotu a kontrole objektu z přilehlého pozemku. Současně vedlejší účastnice v Připojovacím protokolu zvolila možnost nepředat klíče od objektu.

49. Dále žalobkyně namítá, že došlo k porušení dané smlouvy tím, že výjezdová skupina, resp. p. [jméno FO], nezkontroloval objekt ze všech dostupných míst. V řízení bylo prokázáno, že p. [jméno FO] zkontroloval objekt pouze z [adresa], přičemž místním šetřením bylo prokázáno, že lze objekt zkontrolovat taktéž z cesty navazující na [adresa], což p. [jméno FO] neučinil. [adresa] šetřením bylo prokázáno, že z dané cesty je pohledově vidět na střežený objekt. Ačkoliv žalovaný namítá, že v průběhu místního šetření byly odlišné podmínky co do vzrůstu vegetace či olistění stromů, soud má místním šetřením za prokázané, že i při vetší vzrůstnosti živého plotu u hranic pozemku a olistění listnatých stromů na pozemku, by bylo osvětlení vnitřku objektu z dané cesty viditelné, a to především s ohledem na rozměry prosklených ploch objektu, které vyplňují převážnou většinu objektu z dané pohledové strany. Danou cestu pak mohla výjezdová skupina bezpochyby využít, a to minimálně fyzickou kontrolou p. [jméno FO] jeho vstupem na tuto cestu, kdy vstup fyzické osoby zakázán není s ohledem na argumentaci žalovaného o Přírodní památce, když při průběhu místního šetření bylo zaznamenáno nespočet chodců i bruslařů pohybujících se na této cestě. Co však považuje soud za zásadní zjištění při místním šetření je, že pohyb osob v objektu, pokud používají nějaký světelný zdroj (baterka, čelovka), je zřetelný i z pohledu na objekt z [adresa]. Z fotografií objektu pořízených Policí ČR bezprostředně po pojistné události má soud za prokázané, že žaluzie na objektu byly roztažené – ve vodorovné poloze, umožňující zaznamenání světla z vnitřku objektu. Soud má tedy za to, že pokud by se pachatelé pohybovali s nějakým světelným zdrojem po místnostech objektu, bylo by toto viditelné i z [adresa], ze které p. [jméno FO] prohlídku objektu učinil. Přičemž má soud s ohledem na fotografie vnitřku objektu bezprostředně po pojistné události za to, že pachatelé s ohledem na rozsah a způsob prohledání objektu, museli určitým světelným zdrojem disponovat (prohledávání šuplíků apod.).

50. Jediný závěr, ke kterému lze z dostupných prokázaných skutečností dospět, je tedy ten, že p. [jméno FO] nezjistil narušení objektu z toho důvodu, že v okamžiku příjezdu ke střeženému objektu se již pachatelé v objektu nenacházeli. Za takové situace jsou pak irelevantní veškeré námitky o nesprávně provedené kontrole objektu, neuposlechnutí pokynu k přeskočení plotu či nevyžádání číselného kódu k otevření brány.

51. Zbývá tedy poslední namítané porušení dané smlouvy, a to nepřiměřený dojezdový čas zásahové – výjezdové skupiny. Je nesporné, že v dané smlouvě nebyl sjednán žádný garantovaný dojezdový čas ke střeženému objektu v případě obdržení signalizace (EZSPZTS) o narušení zabezpečeného objektu. Ačkoliv se dle náhledu soudu jedná o zcela zásadní ujednání, které by jistě mělo být součástí takové smlouvy, nelze jeho absenci klást k tíži vedlejší účastnice, resp. každého jiného klienta. Dojezdový čas by měl být takový, aby bylo možné zajistit účel smlouvy, tedy včasnou a účinnou ochranu střeženého objektu v případě elektronické signalizace o jeho narušení. Zásadní otázkou je, jaký dojezdový čas je ještě přijatelný a jaký již nemůže vést k naplnění účelu smlouvy. V řízení bylo prokázáno, že stanoviště výjezdové skupiny, ze kterého zásahové vozidlo vyjíždělo, bylo určeno pro oblast, ve kterém se střežený objekt nacházel, tedy uzpůsobené k co nejkratšímu dojezdovému času.

52. Dle náhledu soudu by se dojezdový čas zásahové skupiny neměl nijak výrazně lišit od dojezdového času Policie ČR. Dle sdělení policie průměrný dojezdový čas v měsíci červnu 2016 se pohyboval okolo 9:20 minut, a to u událostí, kde hrozilo nebezpečí z prodlení. Sám žalovaný pak na svých webových stránkách garantuje zajištění profesionálního a rychlého bezpečnostního zásahu kdekoli v ČR – „naše výjezdové skupiny nikdy nespí, nejsou na nákupech nebo výletu jako zaručeně spolehlivý soused“. Dále dle sdělení společnosti [právnická osoba], u které byl zaměstnán p. [jméno FO], zásahová skupina [právnická osoba] je tvořena mimořádně kvalitní a spolehlivou sítí výjezdových vozů. V Praze a vybraných lokalitách provozují vlastní výjezdové vozy. Dle informací zásahové služby projektu KRUH, dostupných na webových stránkách, je uváděn průměrný dojezdový čas 11 minut.

53. Z výpisu PCO bylo prokázáno, že vedlejší účastnice byla kontaktována v 22:15:25, výjezdová skupina byla na místě v 22:38:53, což činí 23 minut. Pokud žalovaný namítá, že hovor vedlejší účastnice s p. [jméno FO] trval delší dobu, než se vedlejší účastnice rozhodla pro vyslání zásahové skupiny, soud uvádí, že hovor trval méně než 2 minuty, přičemž se vedlejší účastnice dotazovala paní [jméno FO] na možné důvody hlášení poplachů. Pokud by zásahové vozidlo dorazilo na místo střeženého objektu v dojezdovém čase, který je možný považovat za přiměřený a nutný pro naplnění účelu smlouvy, cca 9-11 minut, dorazila by zásahová skupina k objektu v době, kdy se pachatelé prokazatelně v objektu ještě nacházeli, přičemž za výše uvedených nastalých podmínek (roztažené žaluzie, nutnost zdroje světla při pohybu objektem), by zásahová skupina narušení objektu musela zjistit. Od tohoto okamžiku při nahlášení narušení objektu Policii ČR by při průměrném dojezdovém čase Policie ČR byla na místě taktéž v době, kdy se pachatelé ještě nacházeli v objektu (poslední známý čas 22:33:33), přičemž v tomto čase se pachatelé nacházeli v garáži, je tedy nutné připočíst ještě další minimální čas pro opuštění objektu a následné opuštění pozemku. V takovém případě by byla dána možnost, aby Policie ČR krádeži věcí ve vlastnictví vedlejší účastnice zabránila.

54. Soud tedy dospěl k závěru, že k porušení dané smlouvy došlo nedodržením takového dojezdového času, kterým by byla zajištěna ještě účinná ochrana objektu vedlejší účastnice, za jehož účelem byla daná smlouva uzavřena. Následkem nedodržení přiměřené dojezdové doby došlo k znemožnění zjištění narušení objektu a zabránění vzniku škody.

55. Pokud žalovaný namítá, že nebylo prokázáno, kdy skutečně ke škodě došlo, soud konstatuje, že z výpisu PCO interpretovaném [tituly před jménem] [jméno FO] v jeho znaleckém posudku, jehož závěry shledal soud správnými a logickými, byla prokázána doba, kdy se pachatelé nacházeli v objektu a kdy tedy bylo možné krádeži věcí z objektu zabránit. Soud naopak nevycházel z interpretace výpisu PCO učiněného znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] v jeho znaleckém posudku č. [hodnota][Anonymizováno], neboť znalec vycházel z defaultního nastavení zabezpečovacího systému, nezabýval se tedy skutečnými parametry zabezpečovacího systému nainstalovaného ve střeženém objektu, přičemž nesprávnost jeho interpretace je zřejmá taktéž ze skutečnosti, že znalec váže okamžik opuštění střeženého objektu pachateli k času 22:24:57, kdy byl zaznamenán poslední poplach, avšak jednalo se o poplach v pokoji v prvním patře, tedy jediný způsob opuštění objektu, který by nebyl zaznamenán čidly a připadal by tak v úvahu, by bylo vyskočení oknem. Nesprávný závěr o okamžiku opuštění objektu pachateli vyplývá z nesprávné interpretace typu událostí zaznamenaných na výpisu PCO, zejm. „bypass zóny“, kterou znalec nesprávně interpretoval jako přemostění, kdy mělo dojít k navrácení systému do původního stavu před vniknutím.

56. Soud se taktéž zabýval existencí příčinné souvislosti mezi porušením přiměřeného dojezdového času zásahové skupiny a vznikem škody za situace, kdy dopadení pachatelů, resp. zabránění jejich útěku s odcizenými věcmi, záleží v konání třetí osoby, tj. Policie ČR, neboť mohou nastat situace, kdy i při včasném zjištění narušení objektu a zavolání Policie ČR nemusí dojít k dopadení pachatelů, a tedy k odvrácení škodné události. Soud je tohoto názoru, že pokud by odpovědnost za zabránění škodné události byla v tomto případě ponechána pouze na Policii ČR, stala by se daná smlouva, resp. povinnosti dodavatele v ní uvedené, nevymahatelné a obsoletní, neboť by v takovém případě nikdy nebyla dána odpovědnost žalovaného, a proto takovýto výklad nelze přijmout.

57. Pokud žalovaný namítá nedostatek pasivní legitimace z důvodu, že zásah výjezdové skupiny prováděla jiná osoba, od žalovaného odlišná, soud tento názor žalovaného nesdílí, a to s ohledem na § 1935 o.z., dle kterého plní-li dlužník pomocí jiné osoby, odpovídá tak, jako by plnil sám, a současně s ohledem na předmět dané smlouvy, který dle čl. II. zahrnuje i „vlastní bezpečnostní zásah v případě příjmu poplachové informace ze systému zabezpečovací signalizace“.

58. Námitku nedodržení norem ČSN u daného EZS neshledal soud důvodnou. V řízení bylo prokázáno, že dle čl. III. písm. e) dané smlouvy dodavatel prohlásil, že zařízení namontované v objektu odpovídá platným předpisům a normám. Dále taktéž bylo v řízení prokázáno, že byla na zařízení prováděna pravidelná revize jednou ročně, což bylo prokázáno výslechem p. [jméno FO], protokolem o servisní inspekci zabezpečovacího systému ze dne 29. 2. 2016 a znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO], který konstatoval, že ústředna PZTS není osazena tamperem, pokud tedy servisní technik otevře kryt ústředny, nedojde k žádnému hlášení na PCO, což vysvětluje skutečnost, proč daného dne nebylo na PCO zaznamenáno provádění revize. V řízení bylo taktéž prokázáno, že v době vloupání do střeženého objektu byl EZS funkční a poplachové události zaznamenané na PCO odpovídaly pohybu pachatelů po objektu.

59. Pro nadbytečnost pak soud zamítl návrhy na doplnění dokazování učiněním výzvy dle návrhu vedlejší účastnice k předání podkladů, které byly učiněny ve vyjádření vedlejší účastnice ze dne 25. 10. 2020, výslechem pana Lachmana, který s vedlejší účastnicí uzavíral připojovací protokol, a to k okolnostem uzavření smlouvy a pokynu, které vedlejší účastnice dala, jak má být smlouva plněna, vypracováním oponentního znaleckého posudku ke znaleckému posudku [tituly před jménem] [jméno FO] a výslechem znalce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] k jeho znaleckému posudku č. 405/2021, kdy se znalec ve svém znaleckém posudku převážně vyjadřuje k otázkám právního posouzení, což znalci nepřísluší.

60. Po provedeném dokazování tedy soud dospěl k závěru, že základ nároku je dán, neboť v příčinné souvislosti s porušením povinnosti žalovaného z předmětné smlouvy vznikla vedlejší účastnici na straně žalobkyně škoda, přičemž právo na náhradu této škody přešlo okamžikem vyplacení pojistného plnění vedlejší účastnici na žalobkyni. Proto rozhodl mezitímním rozsudkem o základu nároku žalobkyně, jak ve výroku I. rozsudku uvedeno.

61. O výši plnění, jakož i o náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v konečném rozsudku (výrok II.).

Poučení