11 C 133/2022 - 62

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozená dne [datum] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupená advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalovanému: [Anonymizováno], IČO [právnická osoba] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] jednající [Anonymizováno] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/1] o zaplacení 187 702 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 23 573 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 23 573 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala zaplacení částky 164 129 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 164 129 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 18 456 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0], advokáta, sídlem [adresa].

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum], ve znění následné opravy, domáhala na žalovaném zaplacení částky 280 500 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Obvodního soudu pro [adresa] (dále jen „[OS]“) nejprve pod sp. zn. [spisová značka] a následně pod sp. zn. [spisová značka] (dále též jako „posuzované řízení“).

2. Žalobkyně uvedla, že její bývalý manžel [jméno FO] (dále jen „EH“) podal dne [datum] k [OS] návrh na snížení výživného pro jejich tehdy nezletilé děti, věc byla vedena pod sp. zn. [spisová značka]. Svůj návrh následně doplnil podáním ze dne [datum], kdy požadoval, aby žalobkyně přistoupila do řízení jako účastník řízení na straně žalované a aby soud připustil změnu návrhu tak, že se vedle snížení výživného pro děti i zrušuje výživné rozvedené manželce (žalobkyni). Na jednání dne [datum] došlo k vyhlášení rozsudku, kterým byl mimo jiné návrh na zrušení výživného pro žalobkyni vyloučen k samostatnému řízení. Žalobkyně podala proti rozsudku, co do výroku o vyloučení k samostatnému řízení, odvolání k Městskému soudu v [název města] (dále jen „[název soudu]“), přičemž odvolací soud rozhodl rozhodnutím ze dne [datum] tak, že se odvolání odmítá. Řízení bylo následně u [OS] vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. Usnesením ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k vyjádření k návrhu. První jednání ve věci bylo nařízeno na den [datum], kdy byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo rozhodnuto tak, že se žaloba zamítá a EH je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení v částce 34 049 Kč. EH podal proti rozsudku odvolání, o kterém bylo odvolacím soudem rozhodnuto usnesením ze dne [datum] tak, že se rozsudek soudu prvého stupně zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Další jednání ve věci bylo nařízeno na den [datum], bylo však následně odvoláno a odročeno na den [datum], přičemž i u tohoto došlo nakonec k jeho odvolání, a to z důvodu vyjádření EH, „zejména posouzení možnosti navrhované videokonference“. Usnesením ze dne [datum] došlo k přerušení řízení dle § 109 odst. 1 písm. d) o. s. ř., a to za účelem rozhodnutí Soudního dvora [právnická osoba] (dále jen „SDEU“) o předběžné otázce. SDEU v rozhodnutí ze dne [datum] uvedl, že žádost [OS] ze dne [datum] je zjevně nepřípustná. Usnesením [OS] ze dne [datum] tak bylo rozhodnuto, že se dle § 111 odst. 2 věta druhá o. s. ř. v řízení pokračuje. Proti rozhodnutí podal EH odvolání, odvolací soud rozhodnutím ze dne [datum] usnesení soudu prvého stupně potvrdil, neboť odvolání nebylo důvodné. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal EH dne [datum] dovolání k Nejvyššímu soudu ČR (dále jen „NSČR“), které bylo dovolacím soudem odmítnuto. EH dále námitkami ze dne [datum] brojil proti podjatosti soudkyně, nadřízený soud však usnesením ze dne [datum] rozhodl, že soudkyně není vyloučena z projednávání a rozhodování této věci. Další jednání ve věci bylo nařízeno na den [datum], to však bylo odvoláno a odročeno na den [datum]. I toto jednání bylo nakonec odročeno, a to z důvodu prodlení s překladem pro EH. K ústnímu jednání došlo až dne [datum], na kterém došlo zároveň k vyhlášení rozsudku, kterým bylo rozhodnuto tak, že se žaloba v celém rozsahu zamítá a EH je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 70 276,80 Kč.

3. Ke dni podání žádosti o náhradu nemajetkové újmy, tj. do [datum] (viz dále) tedy trvalo posuzované řízení 9 let a 6 měsíců (se zohledněním přerušení v době od [datum] do [datum]). Žalobkyně je přesvědčena, že takovou dobu trvání řízení nelze považovat za přiměřenou, i s ohledem na to, že se nejednalo o řízení nikterak složité, ve kterém by bylo potřeba provádět rozsáhlé dokazování. Ačkoli k vyloučení věci k samostatnému řízení došlo již rozsudkem ze dne [datum], první jednání ve věci bylo nařízeno až na den [datum], tedy po třech letech od zahájení řízení. Jednání původně nařízené na den [datum] bylo taktéž zrušeno a po následující rok se ve věci nedělo ničeho. Předběžnou otázkou, kterou [OS] podal k SDEU, a to zjevně nepřípustně, došlo k dalšímu ročnímu průtahu ve věci. Ačkoli o dovolání EH bylo rozhodnuto již ke dni [datum], další jednání ve věci se konalo až dne [datum], tedy po více než roce od vyřízení mimořádného opravného prostředku. Postup ve věci tak lze dle žalobkyně považovat za nekoncentrovaný, navíc k odročování jednání docházelo zejména z důvodů na straně soudu. Význam řízení pro žalobkyni je zvýšený. EH, jakožto otec jejich společných dětí, nehradil výživné na děti, za což byl českými soudy odsouzen (věc vedena u [OS] pod sp. zn. [spisová značka]). Materiálně tak na tom žalobkyně nebyla nejlépe, neboť musela sama živit dvě děti. V sázce bylo v daném řízení hodně a žalobkyně po celou dobu řízení musela žít v nejistotě, zda bude výživné zrušeno, příp. zda bude povinna vrátit již poskytnuté plnění.

4. V důsledku nepřiměřené délky posuzovaného řízení vznikla žalobkyni nemajetková újma, kterou požadovala nahradit v penězích. Náhradu žalobkyně vyčíslila s odkazem na stanovisko NSČR sp. zn. Cpjn 206/2010 na částku 280 500 Kč, když vycházela ze základní částky 30 000 Kč (při zohlednění inflace za dobu od vydání předmětného stanoviska do současnosti) za rok řízení, snížené na polovinu za první dva roky trvání řízení, kterou dále navýšila o 10 % z důvodu zvýšeného významu řízení. Takto formulovaný požadavek na náhradu nemajetkové újmy žalobkyně uplatnila u žalovaného dne [datum], žalovaný však její žádost dosud nijak nevyřídil. Podanou žalobou se tak žalobkyně domáhala zaplacení částky 280 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] (po opravě) do zaplacení.

5. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný potvrdil, že u něho žalobkyně uplatnila dne [datum] předmětný nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu. K projednání žádosti došlo dne [datum], žalovaný žádosti částečně vyhověl a poskytl žalobkyni zadostiučinění ve výši 92 798 Kč. K věci samé žalovaný po stručné rekapitulaci průběhu posuzovaného řízení, kdy nad rámec toho, co uvedla žalobkyně, doplnil, že v červenci [rok] ve věci rozhodoval též Ústavní soud, který odmítl ústavní stížnost žalobkyně, a že proti posledně uvedenému rozsudku [OS] bylo v květnu [rok] podáno ze strany EH odvolání, o kterém dosud nebylo rozhodnuto, uvedl, že řízení bylo doposud vedeno před dvěma stupni soudů a u Ústavního soudu v celkové délce 10 let a 8 měsíců. Dále rozhodoval SDEU. Ve věci rozhodoval meritorně soud prvého stupně dvakrát a soud druhého stupně bude rozhodovat podruhé. Po procesní stránce byla věc vedena na třech stupních soudní soustavy a u Ústavního soudu. Řízení je po stránce skutkové i stránce právní složité, složité je pak zejména po procesní stránce (stanovení rozhodného práva, předběžná otázka). Ve věci byly provedeny listinné důkazy a vyslechnuti svědci. Všechny listiny pro EH musely být překládány do nizozemského jazyka. Význam řízení pro žalobkyni byl shledán jako běžný. Žalobkyně byla v předmětném řízení žalovanou. EH se domáhal zrušení výživného pro rozvedenou manželku, dle žalobkyně EH výživné nehradil a dle nepravomocného rozsudku soudu vyživovací povinnost k žalobkyni zanikla ještě před podáním návrhu na zrušení (zanikla nejpozději dnem [datum]). Objektivně posuzováno, žalobkyně od vyhlášení rozsudku a v současné době již nemůže být v žádné nejistotě ohledně výsledku řízení. Přes všechno uvedené však lze dle žalovaného hodnotit celkovou délku řízení jako nepřiměřenou. Za odpovídající zadostiučinění pak žalovaný s odkazem na stanovisko NSČR sp. zn. Cpjn 206/2010 považoval částku 92 798 Kč, když vyšel ze základní částky 16 000 Kč za rok řízení (snížené na polovinu za první dva roky řízení), kterou snížil celkem o 40 %, a to o 30 % z důvodu složitosti řízení a o 10 % z důvodu projednání věci na třech stupních soudní soustavy, u Ústavního soudu a před SDEU. Žalobkyní požadovaná výše náhrady nemajetkové újmy není dle žalovaného přiměřená jak z hlediska zákonných kritérií, tak z hlediska rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva. Žalobkyni dle žalovaného žádná závažnější nemajetková újma nevznikla, ani dále nevzniká. Žalobkyně svým postojem, kdy žádá mimosoudně o odškodnění, nevyčká ani skončení posuzovaného řízení a ihned žaluje, sleduje pouze svůj cíl finančně se obohatit, a nikoliv že by skutečně chtěla, aby bylo posuzované řízení pravomocně skončeno. Tím spíše, že spis musí kolovat a nemůže být zároveň v něm věcně jednáno.

6. V podání došlém soudu dne [datum] upřesněném podáním došlým soudu dne [datum] žalobkyně potvrdila, že jí žalovaný dne [datum] zaplatil na žalobou uplatněný nárok částku 92 798 Kč. V rozsahu této částky s příslušenstvím tak vzala žalobkyně svou žalobu částečně zpět. Řízení bylo v rozsahu zpětvzetí žaloby zastaveno usnesením ze dne [datum], č. j. [číslo jednací].

7. K obraně žalovaného pak žalobkyně uvedla, že má za to, že posuzované řízení nebylo ani po skutkové, ani po právní stránce složité. Soud byl schopen vydat rozhodnutí hned na prvním jednání ve věci poté, co bylo výživné mezi účastníky vyloučeno k samostatnému řízení. Soud prvého stupně v rozsudku ze dne [datum] navíc uvádí, že úprava nizozemského práva je mu známa z rozhodovací činnosti. Zásadně však pochybil, pokud cizí právo nikterak neprokázal a spokojil se s překladem nizozemského rozsudku natolik nejasným, že jeho výkladem nebylo možné dovodit jednoznačný závěr. Usnesením odvolacího soudu ze dne [datum] proto muselo dojít k jeho zrušení pro nepřezkoumatelnost. Pakliže by se jednalo o věc natolik složitou odůvodňující snížení přiznaného zadostiučinění o 30 %, soud by patrně nebyl schopen rozhodnout na prvním jednání ve věci, a to převážně na základě listinných důkazů. Četnými přešlapy na straně soudu se pak řízení stalo bezpochyby řízením nekoncentrovaným, což však nelze přičítat k tíži žalobkyně. To, že soud v posuzovaném řízení nevyužil nástroje umožňující mu se v co nejkratším čase vypořádat i s náročnějším případem, dokazuje i fakt, že už v roce [rok] bylo žalobkyni doručeno vyrozumění soudu o odročení nařízeného jednání z důvodu posouzení navrhované videokonference, neboť EH dlouhodobě pobývá v cizině. Soud vážil možnost videokonference až do roku [rok], kdy ji usnesením ze dne [datum] zamítl. Soud by měl disponovat takovými procesními nástroji, kterými bude schopen vyhodnotit, zda lze jednat prostřednictvím videokonference či nikoli, a to v řádech týdnů či měsíců, nikoli let. Žalobkyně proto dochází k závěru, že než pro právní či skutkovou složitost, došlo k porušení práva na přiměřenou délku řízení z důvodu četného pochybení na straně soudu, což nelze žalobkyni přičítat k tíži. Dále nelze souhlasit s vyjádřením žalovaného ohledně běžného významu řízení pro žalobkyni. Žalobkyně zdůraznila, že se v důsledku rozvodu manželství, ke kterému došlo koncem června [rok], dostala do nelehké životní situace. EH tehdy převedl veškeré společné finance na vlastní soukromý účet, žalobkyně tak byla finančně závislá na svých rodičích, neboť na jejich dvě společné děti výživné nehradil. Výživné pro žalobkyni bylo jednou z možností, která by jí v nelehké situaci mohla pomoci. Dané řízení navíc trvalo od začátku roku [rok], argument žalovaného, který poukazuje na fakt, že k dnešnímu dni již nemůže být v nejistotě ohledně výsledku řízení, považuje žalobkyně za lichý, neboť je na posuzované řízení třeba nahlížet i z optiky poměrů minulých, které zde byly v jeho průběhu. Posuzované řízení, jehož předmětem bylo výživné, naopak představuje řízení s typově zvýšeným významem, což podporuje tvrzení žalobkyně ohledně nepříznivých majetkových poměrů, jakož i fakt, že EH na jejich dvě společné děti nepřispíval ničeho (což bylo řešeno jednak v rovině exekuční, jednak trestněprávní).

8. Výslovně pak žalobkyně potvrdila, že se domáhá odškodnění nemajetkové újmy za dobu posuzovaného řízení jen do předběžného uplatnění nároku u žalovaného, tj. do [datum].

9. Žalovaný pak ještě doplnil, že dle vydaných rozhodnutí zanikla předmětná vyživovací povinnost dle českého práva již v roce [rok] a podle nizozemského práva, kterého se dovolával EH, skončila k [datum]. Od [datum] do [datum], do kdy se žalobkyně domáhá odškodnění, tak byl dle žalovaného význam posuzovaného řízení pro žalobkyni nepatrný, když ze zákona muselo dojít k zániku vyživovací povinnosti, řízení se vedlo zčásti jen po formální stránce a věc nemohla skončit jinak než zamítnutím žaloby. Maximálně standardní význam pak dle žalovaného mohlo mít posuzované řízení i v době před [datum], když z obsahu spisu vyplývá, že EH výživné nehradil, a žalobkyně tak nemohla mít obavu, že by při zpětném zrušení výživného měla být povinna něco vracet. Stejně tak ze spisu vyplývá, že EH neměl žádný majetek, a nejistota stran možného zpětného zrušení výživného tak nemohla mít ani vliv na případnou možnost na EH dlužné výživné vymáhat.

10. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

11. V řízení o návrhu EH na snížení výživného pro nezletilé děti EH a žalobkyně předal EH soudu při jednání konaném dne [datum] podání, ve kterém mj. navrhoval změnu návrhu tak, aby bylo zrušeno výživné pro nerozvedenou manželku stanovené rozsudkem soudu ve městě Goningen ze dne [datum] na částku 175 EUR měsíčně, a to ode dne nástupu žalobkyně do zaměstnání. V podání EH mj. uváděl, že byl od ledna [rok] do ledna [rok] nezaměstnaný, pobíral jen podporu v nezaměstnanosti v [stát], anebo neměl vůbec žádné příjmy, od ledna je zaměstnán [právnická osoba], a nebylo a není tak v jeho možnostech stanovené výživné platit. Manželství bude v září [rok] rozvedeno již po dobu 5 let, žalobkyně je schopna se sama živit, když má stálé zaměstnání i pravidelný měsíční příjem, navíc hovoří plynně nizozemsky, což zvyšuje její schopnost snadno nalézt i lépe placené zaměstnání, a bydlí s dětmi v domě její matky, a tedy neplatí nájem. Při jednání pak potvrdil, že výživné na žalobkyni neplatil. Žalobkyně byla při jednání vyslechnuta, kdy mj. uváděla, že pracuje jako pomocnice ve školce posledních 5 let, že EH neplatil výživné na děti od dubna [rok] do dubna [rok], od kdy nepravidelně platí jím určenou nižší částku. Dále uváděla, že EH před rozvodem převedl na jiný účet společné prostředky v řádu desítek tisíc EUR, že do [stát] odvezl společné auto a že si v minulosti pořídil asi 3 automobily – veterány. O návrhu EH nebylo při jednání nijak rozhodnuto a jednání bylo za účelem doplnění dokazování odročeno na den [datum]. V podání došlém soudu dne [datum] žalobkyně mj. uváděla, že si EH ponechal pro svou potřebu polovinu ceny z prodeje společného domu v [stát] (cca 30 tis. EUR), že má auto, že dluh na výživném [právnická osoba] je v řádu tisíců EUR pro jedno dítě, jinak se podání týkalo výhradně výživného [právnická osoba]. V dalším podání došlém soudu dne [datum] žalobkyně uváděla, že EH při vypořádání po rozvodu připadly dvě vozidla – veteráni, společné vozidlo [model] a společné akcie, dále má vozidlo [model] a zřejmě má prostředky na účtu v [stát]. Podání se týkalo výživného [právnická osoba], na kterém má EH dluh více než 0,5 mil. Kč. Dle do spisu založeného potvrzení zaměstnavatele měla žalobkyně v období července [rok] až únor [rok] čistý měsíční příjem ve výši cca 10 tis. Kč, dále žalobkyně pobírala dávky státní sociální podpory a přídavky na děti. Při jednání konaném dne [datum], které se týkalo výhradně výživného [právnická osoba], EH mj. tvrdil, že veterány prodal ještě před rozvodem a utržená cena byla zahrnuta do majetkového vypořádání se žalobkyní, což žalobkyně sporovala, a že vozidlo [model] patří jeho přítelkyni. Jednání bylo za účelem dalšího dokazování odročeno na den [datum], toto jednání bylo na žádost zástupce žalobkyně odůvodněnou kolizí odročeno na den [datum]. V podání došlém soudu dne [datum], ve kterém EH obsáhle popisoval svou verzi rozpadu manželství, majetkového vypořádání (veterány prodány a cena vypořádána), plnění vyživovací povinnosti, EH mj. uváděl, že vůči němu žalobkyně zahájila exekuci pro částku téměř 1 mil. Kč. V podání došlém soudu dne [datum] žalobkyně opět dokládala, že EH veterány stále disponuje. Dne [datum] byl do spisu založen doklad o tom, že vozidlo [model] je registrováno na přítelkyni EH. Jednání odročené na den [datum] bylo na žádost zástupce žalobkyně odůvodněnou kolizí odročeno na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] bylo prováděno další dokazování k výživnému [právnická osoba], jednání bylo za účelem vyhlášení rozsudku odročeno na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo výživné stanovené EH rozsudkem soudu v [název města] ze dne [datum] ve výši 260 EUR měsíčně pro každé z dětí sníženo s účinností od [datum] na částku 100 EUR měsíčně pro každé z dětí a s účinností od [datum] opět zvýšeno na částku 260 EUR měsíčně pro každé z dětí. Návrh EH na zrušení výživného na manželku byl vyloučen k samostatnému řízení. Výrok týkající se výživného na děti soud odůvodnil v podstatě jen výdělkovými poměry rodičů, dalším majetkem EH či žalobkyně se nezabýval, výrok o vyloučení návrhu na zrušení výživného na manželku k samostatnému řízení byl odůvodněn jen odkazem na § 112 odst. 2 o. s. ř. Písemné vyhotovení rozsudku, ve kterém byli účastníci poučeni o možnosti podat proti rozsudku (bez omezení rozsahu) odvolání, bylo vypraveno dne [datum]. Dne [datum] došlo soudu stručné odvolání žalobkyně, kterým se odvolávala proti všem výrokům rozsudku, výslovně též i proti vyloučení výživného na manželku k samostatnému řízení, když nesouhlasila, aby stran tohoto návrhu bylo vedeno další řízení. Dne [datum] došlo soudu blanketní odvolání EH. Odvolání byla ve dnech [datum]. a [datum] přeposlána ostatním účastníkům Spis byl dne [datum] předložen [název soudu]. Téhož dne došlo soudu doplnění odvolání žalobkyně, ve kterém se již věnovala jen výroku ve věci samé. Dne [datum] došlo soudu odůvodnění odvolání EH, který se odvolával jen do výroku ve věci samé. [název soudu] nařídil dne [datum] odvolací ústní jednání na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] byla podaná odvolání, na kterých oba odvolatelé v celém rozsahu setrvali, projednávána a jednání pak bylo odročeno na neurčito za účelem vyžádání příjmu EH od současného zaměstnavatele. Žádost zaměstnavateli EH byla odeslána dne [datum]. Dne [datum] došla [název soudu] žádost Policie ČR o poskytnutí kopie spisu pro účely prověřování oznámení žalobkyně ve věci podezření ze spáchání mj. přečinu zanedbání povinné výživy, kterého se měl EH dopustit tím, že neplatil výživné na děti a žalobkyni. Přípisem ze dne [datum] zasílal [název soudu] Policii ČR kopie vybraných listin ze spisu a sděloval mu, že výživné na manželku bylo vyloučeno k samostatnému projednání a bude zapsáno a vedeno jako nový samostatný spis, k čemuž však dosud nemohlo dojít, protože se žalobkyně odvolala i proti tomuto výroku rozsudku, i když proti němu není odvolání přípustné, a odvolací soud tak bude muset o tomto odvolání rozhodnout a toto odmítnout. Zpráva o příjmech EH došla [název soudu] dne [datum] a dne [datum] bylo nařízeno odvolací ústní jednání na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] bylo projednání odvolání dokončeno a byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo odvolání žalobkyně proti výroku o vyloučení návrhu na zrušení výživného na manželku odmítnuto a ve věci samé byl napadený rozsudek změněn tak, že návrh EH na snížení výživného za dobu od [datum] do [datum] byl zamítnut a s účinností od [datum] bylo výživné stanovené EH rozsudkem soudu v [název města] ze dne [datum] na dceru sníženo na částku 4 500 Kč měsíčně a výživné na syna bylo sníženo na částku 3 500 Kč měsíčně. Rozhodnutí o vyloučení návrhu na zrušení výživného na manželku k samostatnému projednání považoval odvolací soud za správné, když takový návrh se ke společnému řízení s návrhem na snížení výživného pro nezletilé děti nehodí, jedná se však o rozhodnutí, kterým se upravuje vedení řízení a proti kterému není odvolání přípustné. Výrok týkající se výživného na děti odvolací soud odůvodnil jen výdělkovými poměry EH, jeho dalším majetkem se nezabýval. Spis byl vrácen [název soudu] dne [datum], rozsudek [název soudu] byl dne [datum] vypraven a dne [datum] nabyl právní moci (zjištěno ze spisu [datum] sp. zn. [spisová značka] ([spisová značka])).

12. Vyloučená věc byla zapsána pod sp. zn. [spisová značka]. Dne [datum] bylo žádáno připojení spisu [spisová značka], spis byl zapůjčen až dne [datum]. Dne [datum] sdělil zástupce EH, že ve věci návrhu na zrušení výživného pro manželku mu bylo ukončeno právní zastoupení EH. K pokynu ze dne [datum] byly vyhotoveny kopie vybraných písemností ze spisu [spisová značka], mj. též překlad rozsudku soudu ve městě [název města] ze dne [datum], kterým bylo rozvedeno manželství žalobkyně a EH, stanoveno výživné placené EH pro děti, upraven styk EH s dětmi a který též „odsuzuje muže k hrazení 175 EUR měsíčně (včetně daňových výhod) ženě, vždy splatno předem, od jednoho roku ode dne zápisu rozsudku o rozvodu do rejstříku matričního úřadu jako příspěvek na výživné“. Usnesením ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k vyjádření k návrhu ve lhůtě 7 dnů. Vyjádření došlo soudu dne [datum], žalobkyně návrh neuznávala a navrhovala jeho zamítnutí. Žalobkyně sporovala tvrzení EH o jeho výdělkových a majetkových poměrech, popř. namítala, že si za jejich zhoršení může sám, když si novou práci několik let nehledal, sporovala tvrzení EH o jejích možnostech nalézt si lépe placené zaměstnání. Dodala, že EH výživné neplatil a neplatí jej ani poté, co mu bylo k jeho návrhu výživné pro děti sníženo. Výživné je exekučně vymáháno. Usnesením ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k doplnění svého vyjádření o konkrétní údaje o svém zaměstnání, příjmech a majetku, případném omezení pracovní schopnosti, a to ve lhůtě 7 dnů. Současně bylo znovu žádáno připojení spisu [spisová značka], což nebylo možné, neboť se nacházel u Ústavního soudu. Doplnění vyjádření žalobkyně došlo soudu dne [datum], žalobkyně v něm mj. odkázala na všechna svá tvrzení o majetkové situaci EH uváděná v řízení [spisová značka]. Přípisem ze dne [datum] žádal soud Ústavní soud o zaslání kopie rozsudku soudu v [název města] ze dne [datum] a sdělení údajů o právním zástupci EH, který jej zastupuje v řízení před Ústavním soudem. Podáním došlým soudu dne [datum] navrhoval EH zrušení výživného pro žalobkyni od [datum], když žalobkyně pracuje a je schopna se sama živit, navíc EH měl od dubna [rok] do dubna [rok] vyšší náklady než příjmy. Dále dodával, že jsou vůči němu stále vedeny exekuce pro dluh, který neexistuje. Požadované údaje z Ústavního soudu došly soudu dne [datum]. Rozsudek soudu v [název města] byl zaslán s jiným překladem, dle kterého „Soud dále stanoví, že muž je povinen s platností ode dne za jeden rok po nabytí právní moci přispívat na výživné ženy včetně daňové výhody částkou 175 EUR měsíčně.“ Usnesením ze dne [datum] byl EH vyzýván, aby ve lhůtě 7 dnů sdělil, zda požaduje ustanovit tlumočníka a zda udělil pro toto řízení plnou moc právnímu zástupci. EH v podání došlém soudu dne [datum] požádal o ustanovení tlumočníka a ustanovení právního zástupce, kterého si nemůže dovolit. V podání došlém soudu dne [datum] žalobkyně uváděla, že EH výživné neplatil a neplatí, výživné pro děti je vymáháno exekučně, vymožena byla ani ne čtvrtina dlužné částky, EH se snaží exekuci zastavit. Když EH viděl, kolik je mu exekučně strháváno z platu, ze zaměstnání odešel, dluh na výživném stále narůstá. Žalobkyně zdůrazňovala, že EH uvrhl neplacením výživného ji a zejména děti do stavu nouze, který dokázaly zvládnout jen díky podpoře rodičů, na kterou však nelze spoléhat věčně. Dne [datum] dokládala žalobkyně soudu usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], kterým byla jako zjevně neopodstatněná odmítnuta ústavní stížnost EH proti rozsudku [název soudu] ve věci [spisová značka]. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval EH, aby ve lhůtě 20 dnů doplnil tvrzení a důkazy ke své žádosti o ustanovení zástupce. Usnesením z téhož dne pak soud ustanovil tlumočníka z/do nizozemštiny, kterému uložil provedení předkladu písemností pro EH (výzva k doplnění, formulář o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, dosavadní podání žalobkyně) ve lhůtě 40 dnů od doručení. Písemnosti byly tlumočníkovi doručeny dne [datum]. Dne [datum] byla tlumočníkovi zaslána urgence. Dne [datum] bylo tlumočníkovi zasláno opravené vyhotovení formuláře o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Předklady došly soudu dne [datum], přeložené listiny byly dne [datum] zaslány EH na adresu v ČR, zásilka se však dne [datum] vrátila soudu jako nedoručitelná a dne [datum] k ní bylo vyvěšeno sdělení na úřední desku soudu. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o tlumočném, EH nebyl ustanoven zástupce, když nedoložil splnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků, a tlumočníkovi bylo uloženo provést překlad ve lhůtě 30 dnů od doručení. Usnesení k předkladu bylo tlumočníkovi doručeno do datové schránky dne [datum]. Dne [datum] byly EH zaslány písemnosti ze závady vrácené dne [datum] na jinou adresu v ČR, i z té se však zásilka vrátila dne [datum] jako nedoručitelná. Dne [datum] byly písemnosti kvůli nesprávně vyplněné obálce zaslány EH znovu, zásilka se dne [datum] vrátila jako nedoručitelná a dne [datum] k ní bylo vyvěšeno sdělení na úřední desku soudu. Dne [datum] byl tlumočník urgován o dodání předkladů, dne [datum] sdělil, že mu usnesení zřejmě nedošlo, a bylo mu tak zasláno znovu. Dne [datum] tlumočník upozornil na chybu v psaní v překládaném usnesení a dne [datum] mu bylo zasláno opravené znění. Předklad došel soudu dne [datum]. Přeložené usnesení bylo zasláno EH dne [datum] na adresu v ČR, zásilka se dne [datum] vrátila jako nedoručitelná a dne [datum] k ní bylo vyvěšeno sdělení na úřední desku soudu. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum] a usnesením z téhož dne bylo tlumočníkovi uloženo provést překlad do 20 dnů od doručení. Listina k překladu byla tlumočníkovi doručena téhož dne, překlad došel soudu dne [datum]. Předvolání s překladem bylo dne [datum] zasláno EH poštou na adresu v ČR a též e-mailem. Dne [datum] e-mailem a dne [datum] poštou došlo soudu nizozemsky psané podání EH, doplněné kostrbatým překladem přes google překladač do češtiny, kterým EH žádal poskytnout informaci, podle jakého práva bude soud věc posuzovat. EH měl za to, že by mělo být použito nizozemské právo. Pokud by soud postupoval dle práva českého, které EH nezná, připomínal svou žádost o ustanovení zástupce. EH uváděl nizozemskou adresu a žádal o povolení užít k cestě k jednání auto. Dne [datum] zaslal soud EH e-mailem vyrozumění, že v řízení bude postupováno podle českých právních předpisů a že pokud se EH k nařízenému jednání nedostaví, bude jednáno v jeho nepřítomnosti, cestovní náklady soud nehradí. EH v e-mailech ze dne [datum] nesouhlasil s použitím českých právních předpisů a domáhal se zdůvodnění, k čemuž mu bylo e-mailem ze dne [datum] sděleno, že všechny relevantní otázky budou vyjasněny na nařízeném jednání. S tím EH v e-mailech ze dnů 17. a [datum] nesouhlasil, požadoval potvrdit, že se bude používat nizozemské právo, požadoval zástupce, tlumočníka a peníze na cestu, když kvůli bordelu v českém soudnictví je bez práce a žije na životním minimu. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o tlumočném. E-mailem ze dne [datum] se EH domáhal stejného co v předchozích e-mailech a současně zasílal nizozemsky psané vyjádření a další dokumenty. Usnesením ze dne [datum] bylo tlumočníkovi uloženo provést překlad ve lhůtě 20 dnů od doručení, dokumenty k překladu byly tlumočníkovi doručeny dne [datum]. E-mailem ze dne [datum] EH opět požadoval právního zástupce a peníze na cestu k soudu. E-mailem ze dne [datum] soud opět sdělil EH, že bude použito českého práva a že bezplatné právní zastoupení a náhrada cestovních výdajů mu poskytnuta nebude, když o tom již bylo pravomocně rozhodnuto usnesením ze dne [datum], na což EH reagoval e-mailem z téhož dne, že usnesení z [datum] nemá, takže neplatí, což soud ví. E-mailem ze dne [datum] zasílal EH soudu další nizozemsky psané vyjádření. Usnesením ze dne [datum] bylo tlumočníkovi uloženo provést překlad ve lhůtě 10 dnů od doručení, dokument k překladu byl tlumočníkovi doručen dne [datum], předklad byl soudu dodán dne [datum]. EH v podání namítal, že mu nebylo doručeno usnesení ze dne [datum], kterým mělo být rozhodnuto o použití českého práva, o neustanovení zástupce a možná o dalším, proti takovému rozhodnutí se odvolával, trval na použití nizozemského práva, trval na doručování všech rozhodnutí dle evropského nařízení s překladem, požadoval zrušení nařízeného jednání do vyřízení odvolání a vznesl námitku podjatosti soudkyně. Jednání se dne [datum] konalo v nepřítomnosti EH, dokazování bylo provedeno jen rozsudkem soudu v [název města] včetně překladu, všechny další důkazní návrhy byly zamítnuty a byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta a EH bylo uloženo zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 34 049 Kč. Soud věc posoudil podle českého práva a rozsudek soudu v [název města] vyložil tak, že jím bylo EH stanoveno platit žalobkyni výživné po dobu jednoho roku od právní moci rozsudku ([datum]), tj. že povinnost platit výživné zanikla ke dni [datum]. K tomu pak dodal, že dle českého práva lze výživné přiznat max. na dobu tří let od rozvodu manželství a že dle nizozemského práva, které je soudu známo z jeho činnosti, soud stanovuje konec povinnosti platit výživné (není-li stanoven, zanikne po 12 letech od rozvodu manželství), nikoliv jeho počátek. V rozsudku se soud vypořádal i s procesními námitkami EH. Usneseními ze dne [datum] soud vyzval EH k odstranění vad vznesené námitky podjatosti soudkyně (vydávala usnesení ze dne [datum], nevedla však řízení v době vydání rozsudku a nevydávala rozsudek), uložil tlumočníkovi provést překlad písemného vyhotovení rozsudku a usnesení s výzvou k odstranění vad námitky podjatosti, a to ve lhůtě 10 dnů od doručení překládaných písemností, a rozhodl o tlumočném za předchozí překlad. Písemné vyhotovení rozsudku bylo žalobkyni vypraveno dne [datum], písemnosti k překladu byly tlumočníkovi doručeny dne [datum]. Dne [datum] došlo soudu podání žalobkyně, kterým navrhovala provedení opravy odůvodnění rozsudku tak, aby v něm bylo uvedeno, že vyživovací povinnost EH vůči žalobkyni nezanikla a nadále trvá. Žalobkyně nesouhlasila, jakým způsobem soud vyložil výrok rozsudkem soudu v [název města] a nizozemské právo, a měla za to, že povinnost platit jí výživné byla stanovena na dobu neurčitou s počátkem za jeden rok od právní moci rozvodu, tj. že povinnost platit výživné stále trvá. Usnesením ze dne [datum] soud návrh na opravu odůvodnění rozsudku zamítl a dne [datum] spis předložil k rozhodnutí o návrhu na opravu [název soudu]. Dne [datum] bylo [název soudu] předloženo doplnění návrhu žalobkyně na opravu odůvodnění. [právnická osoba] usnesením ze dne [datum] návrh na opravu zamítl, spis byl vrácen [právnická osoba] 5 dne [datum] a usnesení [název soudu] bylo téhož dne vypraveno žalobkyni. Usnesením ze dne [datum] soud uložil tlumočníkovi provedení překladu usnesení [právnická osoba] ve lhůtě 10 dnů od doručení, listina k překladu byla tlumočníkovi doručena dne [datum]. Dne [datum] došlo soudu nizozemsky psané podání EH, doplněné kostrbatým překladem přes google překladač do češtiny, ve kterém si EH stěžoval, že dosud neobdržel odpověď na své poslední podání, stejně jako na délku řízení o zrušení vyživovací povinnosti. Dne [datum] byla tlumočníkovi zaslána urgence překladů, překlady dle posledních dvou zadání došly soudu dne [datum]. Přeložené písemnosti byly spolu se žádostí o doručení EH zaslány dne [datum] nizozemskému doručujícímu orgánu. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o tlumočném. Dne [datum] došlo soudu vyrozumění o předání žádosti o doručení příslušnému orgánu a dne [datum] došlo soudu potvrzení o doručení EH dne [datum] spolu s výzvou k úhradě nákladů na doručení ve výši 65 EUR. Dne [datum] došla soudu nizozemsky psaná podání EH ze dnů [datum] a [datum], ke kterým byla přiložena nizozemsky psaná podání EH ze dnů [datum] (již dříve přeloženo – viz výše) a [datum] (překlad uložen usnesením ze dne [datum] – viz výše, tlumočníkem nedodán!). Usnesením ze dne [datum] soud uložil tlumočníkovi provedení překladu listin ve lhůtě 10 dnů od doručení, písemnosti k překladu byly tlumočníkovi doručeny dne [datum], překlad došel soudu dne [datum]. V podání ze dne [datum] EH argumentoval ve prospěch použití nizozemského práva na projednávanou věc, popř. navrhoval předložení předběžné otázky SDEU, a dále s odkazem na své poměry odůvodňoval požadavek na zrušení povinnosti platit výživné. Podáním ze dne [datum] žádal EH o ustanovení zástupce a podáním ze dne [datum] podával EH odvolání proti rozsudku. Odvolání bylo dne [datum] zasláno žalobkyni. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o tlumočném. Dne [datum] byl spis s odvoláním proti rozsudku předložen [název soudu]. Dne [datum] došlo [OS] usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], kterým byla jako zjevně neopodstatněná a částečně nepřípustná odmítnuta ústavní stížnost žalobkyně proti rozsudku [OS] ze dne [datum] a proti usnesení [název soudu] ze dne [datum] o zamítnutí návrhu na opravu odůvodnění. Dne [datum] bylo nařízeno odvolací ústní jednání na den [datum] (předvolání bylo EH zasláno poštou do Nizozemí, EH si je převzal). Dne [datum] došlo [název soudu] nizozemsky psané podání EH, které bylo k pokynu [právnická osoba] ze dne [datum] tlumočníkem přeloženo (překlad došel [datum]). EH v tomto podání opětovně požadoval ustanovení zástupce a potvrzení, že bude postupováno dle nizozemského práva, a dále vznášel námitku podjatosti předsedkyně odvolacího senátu. Při jednání konaném dne [datum] bylo vyhlášeno usnesení, kterým byl napadený rozsudek zrušen a věc vrácena soudu prvého stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem, že věc zrušení vyživovací povinnosti má být posouzena dle českého práva, nesouhlasil však s provedeným výkladem rozsudku soudu v [název města], jehož překlad je natolik nejasný, že učiněný závěr o povinnosti platit výživné jen po dobu 1 roku z něho nelze dovodit. Pokud pak soud prvého stupně na podporu svého výkladu předmětného rozsudku argumentoval nizozemským právem, upozornil odvolací soud, že znění cizího práva musí být v řízení prokázáno. Jelikož se soud prvého stupně ničím jiným než výkladem nizozemského rozsudku nezabýval, posoudil odvolací soud napadený rozsudek jako nepřezkoumatelný. Soudu prvého stupně pak odvolací soud uložil opatřit nový překlad nizozemského rozsudku a vyžádat příslušná ustanovení nizozemského práva týkající se výživného rozvedené manželky. Usnesením ze dne [datum] rozhodl [název soudu] o tlumočném. Spis byl vrácen [OS] dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo tlumočníkovi uloženo provést ve lhůtě 10 dnů od doručení překlady zrušovacího usnesení [název soudu] a rozsudku soudu v [název města]. Dne [datum] bylo usnesení [název soudu] vypraveno žalobkyni a listiny k překladu odeslány tlumočníkovi. Dne [datum] byla tlumočníkovi odeslána urgence překladů a od [Anonymizováno] [organizační složka státu] vyžádáno zaslání příslušné části nizozemského občanského zákoníku. Překlady došly soudu dne [datum], příslušná pasáž výroku rozsudku soudu v [název města] byla přeložena: „Soud dále stanoví, že manžel je povinen počínaje jeden rok od data zápisu rozsudku o rozvodu manželství do matriky přispívat na výživné manželky včetně daňové výhody částkou 175 EUR měsíčně.“ Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o tlumočném, téhož dne byl překlad usnesení [název soudu] zaslán EH poštou do Nizozemí a [organizační složka státu] zaslána opětovná žádost o zaslání příslušné části nizozemského občanského zákoníku. Dne [datum] došlo soudu odvolání tlumočníka do usnesení o tlumočném. Spis byl dne [datum] předložen [název soudu]. Dne [datum] došlo soudu sdělení Velvyslanectví ČR v Haagu, kterému byla z [organizační složka státu] postoupena žádost soudu a které soud odkázalo na [Anonymizováno] jako [organizační složka státu] orgán k poskytnutí pomoci při zjišťování cizího práva. Ke svému přípisu pak velvyslanectví připojilo příslušné pasáže nizozemského občanského zákoníku získané neoficiální cestou, tj. z internetu. Dne [datum] se soudu jako nedoručitelná vrátila zásilka pro EH. [název soudu] usnesením ze dne [datum] odvolání tlumočníka vyhověl a napadené usnesení změnil. Spis byl vrácen [OS] dne [datum]. Dne [datum] bylo usnesení [právnická osoba] vypraveno a současně byly příslušné nizozemské předpisy vyžádány od Ministerstva spravedlnosti. Dne [datum] byly soudu od Ministerstva spravedlnosti zaslány odkazy na internetové zdroje, kde lze získat požadovaného nizozemské právo. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum] a EH byl vyzván ke sdělení, zda se jednání zúčastní a bude požadovat zajištění tlumočníka. Usnesením z téhož dne bylo tlumočníkovi uloženo provést ve lhůtě 20 dnů od doručení překlad předvolání a výzvy pro EH. Listiny k překladu byly tlumočníkovi zaslány dne [datum], překlady byly soudu dodány dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o tlumočném a přeložené listiny byly téhož dne zaslány EH poštou do Nizozemí. Dne [datum] došlo soudu nizozemsky psané podání EH, usnesením ze dne [datum] bylo tlumočníkovi uloženo provést překlad ve lhůtě 15 dnů od doručení. Listina k překladu byla tlumočníkovi doručena dne [datum], překlad byl soudu dodán dne [datum]. EH v podání žádal o provedení jednání prostřednictvím videokonference s nizozemským soudem, když do ČR nepřijede jednak kvůli vysokým nákladům, jednak kvůli tomu, že byl v ČR kvůli justičnímu omylu odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců s nesplnitelnými podmínkami. Opětovně EH žádal, aby byl s předstihem vyrozuměn, podle jakého práva bude věc posuzována, případně navrhoval předložení předběžné otázky SDEU. Nařízené ústní jednání bylo dne [datum] zrušeno s ohledem na vyjádření EH, zejména posouzení možnosti navrhované videokonference. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o tlumočném. Usnesením ze dne [datum] byl ustanoven jiný tlumočník, kterému bylo uloženo provést ve lhůtě 2 týdnů od doručení překlad vybrané části rozsudku soudu v [název města], překládaná písemnost byla tlumočníkovi doručena dne [datum], předklad došel soudu dne [datum]. Příslušná pasáž rozsudku byla přeložena: „soud ukládá muži, aby, počínaje jedním rokem po dni zápisu rozhodnutí o rozvodu v matričních rejstřících obce, platil ženě jako příspěvek na výživu částku 175 EUR měsíčně, včetně daňových úlev, a to vždy měsíc dopředu“. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o tlumočném. Usnesením ze dne [datum] bylo tlumočníkovi uloženo bez stanovení lhůty provést překlad vybraných částí nizozemského občanského zákoníku v různých časových zněních, překládané písemnosti byly tlumočníkovi doručeny dne [datum]. Dne [datum] byl spis založen na lhůtu do [datum]. Usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], bylo řízení přerušeno za účelem rozhodnutí SDEU o předběžné otázce. Usnesením z téhož dne předložil soud SDEU k rozhodnutí o předběžné otázce, které právo je třeba použít při posouzení předmětné věci, tj. zda české či nizozemské. Usnesení s předběžnou otázkou bylo téhož dne zasláno SDEU. Dne [datum] došly soudu překlady nizozemského práva. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o tlumočném. Dne [datum] došlo soudu potvrzení, že SDEU obdržel usnesení s předběžnou otázku, a současně upozornění, že toto usnesení neodpovídá čl. 94 jednacího řádu SDEU, a výzvu k opravě a případně předložení nové žádosti ve lhůtě do [datum]. Usnesením ze dne [datum], jehož odůvodnění obsahovalo podrobnější popis projednávané věci, citaci rozhodných právních předpisů a důvody předložení, předložil soud SDEU stejnou předběžnou otázku, usnesení bylo odesláno dne [datum]. Dne [datum] došlo soudu potvrzení SDEU o přijetí a zaregistrování žádosti. Následně byl spis lhůtován. Dne [datum] došlo soudu usnesení SDEU, kterým byla žádost o rozhodnutí o předběžné otázce posouzena jako zjevně nepřípustná z důvodu formálních a obsahových nedostatků. Usnesením ze dne [datum] rozhodl soudu o pokračování v přerušeném řízení. Usnesením z téhož dne bylo tlumočníkovi uloženo bez stanovení lhůty provést překlad usnesení SDEU a usnesení o pokračování v řízení, překládané písemnosti byly tlumočníkovi doručeny dne [datum]. Předklady byly soudu dodány dne [datum] a dne [datum] byly zaslány EH poštou do Nizozemí. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o tlumočném. Dne [datum] došlo soudu nizozemsky psané podání EH. Usnesením ze dne [datum] bylo tlumočníkovi uloženo bez stanovení lhůty provést překlad, překládaná písemnost byla tlumočníkovi doručena dne [datum], předklad byl po urgenci soudu ze dne [datum] dodán dne [datum]. Obsahem podání EH bylo odvolání proti usnesení o pokračování v řízení, kdy EH požadoval předložení nové a správně formulované předběžné otázky SDEU. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o tlumočném. Dne [datum] byl spis předložen [název soudu], který usnesením ze dne [datum] napadené usnesení potvrdil. Spis byl vrácen [OS] dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] sdělil soud účastníkům svůj předběžný právní názor, kdy věc bude posuzovat dle českého práva, konkrétně dle zákona o rodině ve znění účinném ke dni zahájení řízení, dle kterého vyživovací povinnost EH zanikla ke dni [datum] (tj. uplynutím 3 let od právní moci rozhodnutí o rozvodu), a nelze tedy rozhodovat o zrušení vyživovací povinnosti zaniklé již před zahájením řízení. Dále soud sdělil EH, že nevyhoví jeho žádosti o provedení jednání prostřednictvím videokonference, a vyzval jej, aby sdělil ve lhůtě 20 dnů, zda trvá na své osobní účasti, a případně konkretizoval své termínové možnosti, popř. si zvolil pro řízení zástupce. Usnesením ze dne [datum] bylo tlumočníkovi uloženo bez stanovení lhůty provést překlad usnesení [název soudu] a usnesení s předběžným názorem a výzvou, překládané písemnosti byly tlumočníkovi doručeny dne [datum], předklady byly dodány dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o tlumočném a přeložené písemnosti byly téhož dne zaslány EH poštou do Nizozemí. Dne [datum] došlo soudu nizozemsky psané podání EH. Usnesením ze dne [datum] bylo tlumočníkovi uloženo bez stanovení lhůty provést překlad, překládaná písemnost byla tlumočníkovi doručena téhož dne. Dne [datum] došlo soudu dovolání EH, zastoupeného českým advokátem, proti usnesení o pokračování v přerušeném řízení. Dovolání bylo dne [datum] zasláno žalobkyni. Tlumočník sděloval dne [datum], že kvůli zdravotním problémům pobývá aktuálně v [stát], a nemůže tak dodat ověřený překlad, může jen poslat prostý překlad mailem, soud prodloužil tlumočníkovi lhůtu do [datum]. Dne [datum] byl spis předložen NSČR. Dle neověřeného překladu došlého soudu dne [datum] EH v podání došlém soudu dne [datum] trval na své účasti na jednání, trval na provedení jednání prostřednictvím videokonference, když do ČR kvůli vysokým nákladům a četným trestním řízením vedeným proti jeho osobě nepojede, a vznášel námitku podjatosti vyřizující soudkyně. Dne [datum] byl spis vrácen z NSČR bez vyřízení, když ze spisu nebylo patrné, kdy mělo být napadené usnesení [právnická osoba] doručeno EH (nebyla založena doručenka), a nebyl vybrán soudní poplatek za dovolání. Usneseními a přípisem ze dne [datum] byl EH vyzván k odstranění vad vznesené námitky podjatosti, k zaplacení soudního poplatku za dovolání a sdělení, kdy mu bylo doručeno dovoláním napadené usnesení [název soudu] (vše bylo doručeno právnímu zástupci EH pro dovolání), usnesením z téhož dne bylo rozhodnuto o tlumočném. Soudní poplatek byl zaplacen dne [datum] a dne [datum] došlo soudu sdělení, že usnesení [právnická osoba] bylo EH doručeno dne [datum]. Dne [datum] pak došlo soudu sdělení právního zástupce, že k námitce podjatosti netýkající se dovolacího řízení se nemůže vyjádřit. Usnesením ze dne [datum] bylo tlumočníkovi uloženo bez stanovení lhůty provést překlad usnesení s výzvou k odstranění vad námitky podjatosti, překládaná písemnost byla tlumočníkovi doručena dne [datum]. Po komunikaci soudu a tlumočníka stran možností zaslání překladu elektronicky došel překlad soudu dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o tlumočném a přeložená písemnost byla dne [datum] zaslána EH poštou do [stát]. Dne [datum] došlo soudu nizozemsky psané podání EH. Usnesením ze dne [datum] bylo tlumočníkovi uloženo provést ve lhůtě 30 dnů překlad, překládaná písemnost byla tlumočníkovi doručena dne [datum]. Dne [datum] byl spis předložen NSČR. Překlad písemnosti, jejímž obsahem bylo doplnění námitky podjatosti, došel soudu dne [datum]. NSČR usnesením ze dne [datum] dovolání jako nepřípustné odmítl. Spis byl vrácen [OS] dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o tlumočném a téhož dne bylo i vypraveno usnesení NSČR. Dne [datum] byl spis předložen [právnická osoba] k rozhodnutí o námitce podjatosti, [právnická osoba] usnesením ze dne [datum] rozhodl, že soudkyně není vyloučena z projednávání a rozhodování věci. Spis byl vrácen [OS] dne [datum]. K žádosti došlé dne [datum] byl dne [datum] zaslán Ústavnímu soudu stejnopis usnesení [název soudu] ze dne [datum], kterým byl zrušen první ve věci vydaný rozsudek. Dne [datum] došlo soudu usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], kterým byla jako zjevně neopodstatněná odmítnuta ústavní stížnost EH proti usnesením [OS], [název soudu] a NSČR ve věci pokračování v přerušeném řízení. Usnesením ze dne [datum] bylo tlumočníkovi uloženo provést ve lhůtě 30 dnů překlad usnesení [název soudu] ve věci námitky podjatosti, překládaná písemnost byla tlumočníkovi doručena dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o tlumočném za dříve provedený překlad. Překlad usnesení [název soudu] došel soudu dne [datum], usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o tlumočném a přeložená listina byla dne [datum] zaslána EH poštou do [stát]. Dle záznamů ze dnů [datum]. a [datum] se dosud nevrátila doručenka od EH. Dne [datum] byl dán pokyn k opětovnému zaslání přeloženého usnesení EH, po zjištění, že není k dispozici další vyhotovení překladu, bylo reklamováno doručení předchozí zásilky EH. Reklamace byla vyřízena dne [datum] jako nedůvodná, když zásilka byla doručena dne [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. Usnesením z téhož dne soud zamítl návrh EH na provedení ústního jednání formou videokonference a vyzval EH, aby ve lhůtě 20 dnů pro účely zajištění tlumočení sdělil, zda trvá na osobní účasti na jednání, případně si zvolil zástupce. Dalším usnesením z téhož dne bylo tlumočníkovi uloženo provést ve lhůtě 20 dnů překlad usnesení s výzvou a předvolání, překládané písemnosti byly tlumočníkovi doručeny dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] byl z důvodu vytíženosti tlumočníka ustanoven jiný (dříve již ve věci činný) tlumočník, kterému bylo uloženo provést ve lhůtě 15 dnů překlad usnesení s výzvou a předvolání, překládané písemnosti byly tlumočníkovi odeslány dne [datum]. Dne [datum] sdělil tlumočník, že již překladatelskou činnost nevykonává. Dne [datum] bylo ústní jednání odročeno na den [datum]. Usnesením z téhož dne byl ustanoven jiný tlumočník, kterému bylo uloženo provést ve lhůtě 20 dnů překlad usnesení s výzvou a předvolání, překládané písemnosti byly tlumočníkovi odeslány dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o tlumočném pro původního tlumočníka za dříve provedený překlad. Usneseními ze dne [datum] byl nový tlumočník zproštěn a znovu ustanoven původní tlumočník, kterému bylo uloženo provést ve lhůtě 30 dnů překlad usnesení s výzvou a předvolání, překládané písemnosti byly tlumočníkovi doručeny dne [datum]. Překlady došly soudu dne [datum] a dne [datum] byly zaslány EH poštou do Nizozemí. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o tlumočném. Usnesením ze dne [datum] byl ustanoven jiný tlumočník pro tlumočení při ústním jednání dne [datum]. Dne [datum] došlo soudu nizozemsky psané podání EH, usnesením ze dne [datum] bylo původnímu tlumočníkovi uloženo provést ve lhůtě 10 dnů překlad, překládaná listina byla tlumočníkovi doručena dne [datum], překlad došel soudu dne [datum]. EH v tomto podání opětovně argumentoval ve prospěch použití nizozemského práva, požadoval předložení nové a řádně formulované předběžné otázky SDEU stran určení posledního společného obvyklého bydliště účastníků, kdy do jejího zodpovězení nemůže být konáno jednání (k nařízenému jednání se tedy EH nedostaví), žádal konat jednání prostřednictvím videokonference a vznášel námitku podjatosti soudkyně. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o tlumočném. Usnesením ze dne [datum] soud zprostil tlumočníka ustanoveného pro tlumočení při ústním jednání. Při jednání konaném dne [datum], které se konalo v nepřítomnosti EH, soud setrval na dříve předestřeném právním názoru, bylo provedeno dokazování novým překladem rozsudku soudu v Groningenu a překladem částí nizozemského občanského zákoníku, všechny další důkazní návrhy byly zamítnuty a byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta a EH bylo uloženo zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 70 276,80 Kč. Soud věc opětovně posoudil podle českých právních předpisů, kdy dle zákona o rodině vyživovací povinnost EH zanikla uplynutím tří let od rozvodu, tj. ke dni [datum]. Ke dni podání žaloby tedy již vyživovací povinnost neexistovala, a nebylo tak možno povinnost platit výživné zrušit. Dále soud dodal, že kdyby věc posuzoval podle nizozemského práva, zanikla by vyživovací povinnost ke dni [datum], když nejasně formulovaný nizozemský rozsudek (i po novém překladu) vyložil tak, že měla trvat jeden rok po právní moci rozvodu manželství. Nakonec i kdyby vyživovací povinnost měla začít až jeden rok po rozvodu a nebyl určen její konec, skončila by dle nizozemského práva uplynutím dvanácti let od rozvodu, tj. ke dni [datum]. Písemné vyhotovení rozsudku bylo vypraveno žalobkyni dne [datum], doručeno jí bylo dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo tlumočníkovi uloženo provést ve lhůtě 15 dnů překlad rozsudku, překládaná listina byla tlumočníkovi doručena téhož dne, překlad došel soudu dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o tlumočném a přeložený rozsudek byl dne [datum] zaslán EH poštou do [stát]. Dne [datum] došlo soudu nizozemsky psané podání EH. Usnesením ze dne [datum] bylo tlumočníkovi uloženo provést ve lhůtě 15 dnů překlad, překládaná listina byla tlumočníkovi doručena dne [datum], překlad došel soudu dne [datum]. Obsahem podání bylo odvolání proti rozsudku. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o tlumočném a odvolání bylo dne [datum] zasláno žalobkyni. Dne [datum] byla jako nedůvodná vyřízena reklamace doručení rozsudku EH, když zásilka byla doručena dne [datum]. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalobkyně k odvolání, kdy žalobkyně souhlasila s posouzením věci dle českého práva a upozorňovala, že EH si zřejmě neuvědomuje, že při aplikaci nizozemského práva, jehož použití se stále domáhá, by vyživovací povinnost zanikla až ke dni [datum], do kdy by žalobkyně mohla požadovat doplacení dlužného výživného, zatímco při posouzení věci dle českého práva může toto doplacení požadovat jen do [datum], což je pro EH podstatně výhodnější. Dne [datum] byl spis předložen [právnická osoba], který dne [datum] nařídil odvolací ústní jednání na dny [datum] a [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo tlumočníkovi uloženo provést ve lhůtě 20 dnů překlad předvolání, výzvy stran potřeby zajištění tlumočení při jednání a vyjádření žalobkyně k odvolání, překládané písemnosti byly tlumočníkovi doručeny dne [datum], překlady došly [právnická osoba] dne [datum] a dne [datum] byly zaslány EH poštou do [stát]. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o tlumočném. Zásilka pro EH se dne [datum] vrátila [název soudu] a dne [datum] bylo odvolací ústní jednání odročeno z důvodu neúspěšného předvolání EH na den [datum]. Po e-mailovém ověření ze dne [datum] byla nizozemskému orgánu odeslána dne [datum] žádost o doručení EH a současně byl uhrazen poplatek 65 EUR za doručení. Dne [datum] došlo [název soudu] nizozemsky psané podání EH. Usnesením ze dne [datum] bylo tlumočníkovi uloženo provést ve lhůtě 7 dnů překlad, překládaná písemnost byla tlumočníkovi doručena téhož dne, překlad s omluvou za prodlevu došel [název soudu] dne [datum]. EH v tomto podání znovu opakoval již dříve uplatněnou argumentaci stran aplikace nizozemského práva, znovu požadoval předložit správnou předběžnou otázku SDEU a požadoval svůj výslech prostřednictvím videokonference. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o tlumočném. Při jednání konaném dne [datum], které se konalo v nepřítomnosti EH, byl vyhlášen rozsudek, kterým byl rozsudek soudu prvého stupně ve výroku o věci samé potvrzen a v nákladovém výroku změněn tak, že EH je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení jen ve výši 9 982,50 Kč, a současně bylo EH uloženo zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 4 356 Kč. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem, že věc má být posouzena dle českého práva, dle kterého vyživovací povinnost zanikla ke dni [datum], tj. před zahájením řízení, pročež tedy nezbývá než žalobu zamítnout, když výši výživného lze upravovat jen za dobu od podání žaloby. Pro úplnost pak odvolací soud dodal, že kdyby byla věc posuzována dle nizozemského práva, zanikla by vyživovací povinnost až ke dni [datum], a bylo by tak nutno se zabývat poměry EH za dobu od zahájení řízení do tohoto data. Spis byl vrácen [OS] dne [datum] a rozsudek [název soudu] byl dne [datum] vypraven žalobkyni, doručen jí byl dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo tlumočníkovi uloženo provést ve lhůtě do [datum] překlad rozsudku [název soudu], překládaná písemnost byla tlumočníkovi doručena téhož dne, překlad došel soudu dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o tlumočném a přeložený rozsudek byl dne [datum] zaslán EH poštou do [stát]. Zásilka pro EH se dne [datum] vrátila soudu jako nevyzvednutá. Na rozsudky bylo vyznačeno nabytí právní moci ke dni [datum] (zjištěno ze spisu [OS] sp. zn. [spisová značka]).

13. Žádostí ze dne [datum], došlou žalovanému téhož dne, uplatnila žalobkyně u žalovaného z důvodů následně uvedených v podané žalobě požadavek na zaplacení částky 280 500 Kč jako náhrady nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení. Žalovaný žádost vyřídil stanoviskem ze dne [datum], kterým z důvodů následně uvedených ve vyjádření k žalobě přiznal žalobkyni zadostiučinění ve výši 92 798 Kč. Tato částka byla žalobkyni uhrazena dne [datum] (zjištěno ze žádosti, potvrzení o přijetí, stanoviska, výpisu z účtu).

14. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

15. Dle § 5 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

16. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

17. Žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu.

18. Dle § 13 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

19. Dle § 31a OdpŠk se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

20. Posuzované řízení bylo zahájeno podáním návrhu na zrušení vyživovací povinnosti dne [datum] a skončilo právní mocí rozsudku [právnická osoba] dne [datum]. Řízení tedy trvalo celkem 11 let, resp. 132 měsíců. Žalobkyně sice v posuzovaném řízení vystupovala jako žalovaná, o zahájení řízení však věděla od samého počátku, když návrh byl předán soudu při ústním jednání, kterého se žalobkyně účastnila.

21. Pokud jde o jednotlivá kritéria rozhodná pro posuzování délky řízení, má soud na základě učiněných zjištění za to, že posuzované řízení nebylo po skutkové stránce nijak zvlášť složité, když se dokazování omezilo pouze na zjištění obsahu nizozemského rozsudku a obsahu nizozemského práva a žádné další skutečnosti zjišťovány nebyly. Přestože zjištění obsahu rozsudku komplikovaly rozdíly v pořízených překladech, kdy za tím účelem musel být rozsudek překládán opakovaně různými tlumočníky, nelze řízení označit za skutkově složité. Složitější již řízení bylo po stránce právní, když bylo nutno určit, podle jakého práva má být řešená věc posuzována, a obsah nizozemského rozsudku byl vykládán i za užití práva nizozemského. Ani určení rozhodného práva však nakonec nebylo složité, tuto otázku si zkomplikoval spíše soud sám. Soud prvého stupně měl od začátku jasno, že věc má být posuzována dle českého práva, v čemž se s ním při zrušení prvního rozsudku ztotožnil i soud odvolací. Následně se soud nechal zviklat EH, který se stále domáhal aplikace práva nizozemského, a věc předložil k posouzení SDEU. Přestože odpověď od SDEU nedostal, otázku rozhodného práva pak soud opětovně bez problémů vyložil ve prospěch práva českého, v čemž se s ním ztotožnil i soud odvolací. Řízení však bylo složité po stránce procesní. Naprostá většina písemností pro a od EH musela být překládána do a z nizozemštiny, přičemž zejména v prvních letech řízení docházelo při vyhotovování překladů i k poměrně značným průtahům, kdy tlumočník zásadně nedodržoval stanovené lhůty (překlad, který měl být dodán do [datum], byl až po urgenci soudu předložen dne [datum], tj. o 3,5 měsíce později; překlad, který měl být dodán do [datum], byl až po urgenci soudu předložen dne [datum], tj. o 4,5 měsíce později; předklad, který měl být dodán do [datum], byl až po urgenci soudu předložen dne [datum], tj. o více než 2 měsíce později; předklad, který měl být dodán do [datum], byl až po urgenci soudu předložen dne [datum], tj. o 3 týdny později; a další). Zde je však nutno konstatovat, že k průtahům v souvislosti s vyhotovováním překladů mnohdy přispěl i soud, když tlumočníka urgoval až s velkým časovým odstupem po uplynutí stanovené lhůty (k tomu viz dále u postupu soudu). EH muselo být doručováno do [stát], odkud se mnohdy nevracely doručenky a doručení muselo být reklamováno či muselo být doručováno prostřednictvím mezinárodní justiční spolupráce. Relevantní nizozemské právo muselo být zjišťováno prostřednictvím [organizační složka státu]. Řízení bylo též od [datum], kdy bylo vydáno usnesení o přerušení řízení, které nabylo právní moci dne [datum], do [datum], kdy nabylo právní moci usnesení o pokračování v přerušeném řízení, tj. po dobu 16 měsíců, přerušeno z důvodu předložení předběžné otázky SDEU. Tuto skutečnost však nelze dle názoru soudu přičítat na vrub procesní složitosti řízení, naopak je ji nutno přičíst k tíži státu (viz dále u postupu soudu), když se jednalo o přerušení zcela neúčelné. [OS] rozhodoval 2x ve věci samé a vedle toho o vyloučení návrhu na zrušení výživného k samostatnému projednání, o žádosti o ustanovení zástupce, o přerušení řízení, o pokračování v přerušeném řízení a nesčetněkrát o ustanovení tlumočníka a o tlumočném, MS Praha rozhodoval 2x ve věci samé a vedle toho o odvolání proti vyloučení návrhu na zrušení výživného k samostatnému projednání, o návrhu na opravu odůvodnění prvního rozsudku, o odvolání do tlumočného, o námitce podjatosti, o odvolání proti usnesení o pokračování v přerušeném řízení a opakovaně o ustanovení tlumočníka a o tlumočném, NSČR rozhodoval o dovolání proti usnesení o pokračování v přerušeném řízení. Účastníkům řízení jistě nelze upřít využití opravných prostředků k uplatňování či bránění jejich práv, každé podání opravného prostředku si však vyžádá určitou dobu jak na zadministrování věci před předložením vyšší instanci (zaslání opravného prostředku k vyjádření, vybrání soudního poplatku apod.), tak na vlastní nastudování a projednání věci před orgánem vyšší instance, kterou nelze přičítat státu. Ve věci rozhodovaly též Ústavní soud (ústavní stížnost žalobkyně proti zamítnutí návrhu na opravu odůvodnění prvního rozsudku, ústavní stížnost EH proti usnesení o pokračování v přerušeném řízení), jeho rozhodování však nemělo na celkovou délku řízení vliv, neboť řízení o ústavních stížnostech probíhala paralelně s řízením samotným a na rozhodnutí Ústavního soudu nebylo v řízení čekáno, a dále SDEU o předběžné otázce, dobu jeho rozhodování však nelze pro naprostou neúčelnost předkládání předběžné otázky přičítat k procesní složitosti řízení.

22. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci (soudů), je nutno konstatovat, že v řízení došlo k několika nedůvodným prodlevám či vadným postupům, které je nutno přičíst k tíži státu. K prvnímu průtahu došlo na samém počátku řízení, kdy se soud sice intenzivně věnoval vyřízení návrhu na snížení výživného pro nezletilé děti, ale návrh na zrušení výživného pro rozvedenou manželku neřešil a o jeho vyloučení k samostatnému projednání rozhodl až dne [datum], tj. za 5 měsíců po podání návrhu/zahájení řízení. Skutečnost, že výživné pro nezletilé děti a pro rozvedenou manželku nebude řešeno v jednom řízení, přitom byla od počátku zřejmá (nesporné x sporné řízení), a v uvedené prodlevě je tak nutno spatřovat průtah min. 4 měsíce. K tíži státu je dále nutno přičíst prodlevu cca 1 měsíce, když po vyloučení návrhu k samostatnému projednání a jeho zapsání pod novou spisovou značku byl k žádosti ze dne [datum] připojen původní opatrovnický spis, ze kterého bylo potřeba pořídit kopie listin důležitých pro řízení, zapůjčen až dne [datum], jednalo se přitom o spis stejného soudu. Dne [datum] požádal EH o ustanovení zástupce, až dne [datum], tj. za 5,5 měsíce, mu byla zaslána výzva k doplnění tvrzení a dokladů o poměrech (v mezidobí došla jen doplnění vyjádření žalobkyně, poslední dne [datum]). V této prodlevě je nutno spatřovat průtah 3-4 měsíce. Dne [datum] byly tlumočníkovi doručeny listiny k překladu ve lhůtě 40 dnů, tj. do [datum], až dne [datum], tj. za více než 2 měsíce, mu byla soudem zaslána urgence. Dne [datum] byly tlumočníkovi doručeny listiny k překladu ve lhůtě 30 dnů, tj. do [datum], až dne [datum], tj. téměř za 3 měsíce, mu byla soudem zaslána urgence. Dne [datum] se soudu vrátila závada s posledními dokumenty pro žalobce, až dne [datum], tj. za 3 měsíce, bylo nařízeno (první) ústní jednání na den [datum]. V uvedené prodlevě je dle názoru soudu nutno s ohledem na dosavadní délku a vývoj řízení nutno spatřovat průtah min. 2 měsíce. Dne [datum] byly tlumočníkovi doručeny listiny k překladu ve lhůtě 10 dnů, tj. do [datum], až dne [datum], tj. za více než 2 měsíce, mu byla soudem zaslána urgence. Dne [datum] bylo zrušeno ústní jednání nařízené na den [datum] za účelem zvážení videokonference požadované EH, až dne [datum], tj. téměř za 5 měsíců, byl ustanoven jiný tlumočník pro překlad nizozemského rozsudku (mezi tím bylo jen přiznáno a proplaceno tlumočné). V uvedené prodlevě je dle názoru soudu nutno spatřovat průtah cca 2-3 měsíce. Dne [datum] byl zadán překlad vybraných částí nizozemského občanského zákoníku bez stanovení lhůty, dne [datum] byl spis bez uvedení důvodu dán na lhůtu do [datum] a dne [datum] bylo i bez vyžádaného překladu rozhodnuto o předložení předběžné otázky SDEU a přerušení řízení. V uvedené prodlevě 3 měsíce je dle názoru soudu nutno spatřovat průtah cca 1-2 měsíce. Dne [datum] byl spis předložen NSČR s dovoláním proti usnesení o pokračování v přerušeném řízení, dne [datum] však byl vrácen bez vyřízení, když v něm chyběly údaje o doručení napadeného usnesení EH a nebyl vybrán soudní poplatek za dovolání. Tuto prodlevu cca 1 měsíce je tak nutno přičíst k tíži státu. Dne [datum] došla soudu nizozemsky psaná reakce EH na výzvu k doplnění námitky podjatosti, až dne [datum], tj. za 2,5 měsíce, byla tato písemnost zaslána k překladu. V této prodlevě je s ohledem na dosavadní délku řízení nutno spatřovat průtah min. 1,5 měsíce. K tíži státu je dále nutno přičíst skutečnost, že v rámci prvního rozsudku soud provedl výklad nizozemského rozsudku i za použití nizozemského práva, které však neučinil předmětem dokazování, v důsledku čehož byl rozsudek shledán nepřezkoumatelným a jako takový zrušen. Jak bylo uvedeno výše, je dle názoru soudu nutno přičíst k tíží státu dobu 16 měsíců, kdy bylo řízení přerušeno z důvodu předložení předběžné otázky SDEU. Předmětné přerušení bylo jednak zcela neúčelné, když jak pro soud prvého stupně, tak soud odvolací nepředstavovala otázka určení rozhodného práva žádný problém, jednak byla předběžná otázka zpracována jak obsahově, tak formálně vadně, takže se jí SDEU věcně vůbec nezabýval.

23. Pokud jde o jednání žalobkyně, tato svým postupem k délce řízení též dílčím způsobem přispěla. K tíži žalobkyně je nutno přičíst, že pro kolize jejího právního zástupce bylo ústní jednání nařízené na den [datum] odročeno na den [datum], tj. za více jak 2,5 měsíce. Jednalo se sice o jednání ve věci výživného [právnická osoba], jejich odročením však došlo k oddálení rozhodnutí o vyloučení návrhu na zrušení výživného pro rozvedenou manželku k samostatnému projednání. Zejména je však nutno přičíst k tíži žalobkyně nesmyslné podání nepřípustného odvolání proti vyloučení návrhu k samostatnému projednání. Soud sice účastníky nesprávně poučil o možnosti podat odvolání proti celému rozsudku, jehož bylo rozhodnutí o vyloučení součástí, žalobkyně však byla zastoupena právním zástupcem, a nepřípustnost odvolání jí tak musela být zřejmá. Nebýt odvolání, mohl výrok o vyloučení nabýt právní moci již dne [datum] a nikoliv až dne [datum], jak se ve skutečnosti stalo, a s návrhem tak mohlo být pracováno o téměř 5 měsíců dříve.

24. Konečně pokud jde o význam předmětu řízení pro poškozeného, tento soud hodnotil jako zvýšený. Předmětem posuzovaného řízení byla vyživovací povinnost, a jednalo se tak o řízení s typově zvýšeným významem. Soud pak nesouhlasí s názorem žalovaného, že od [datum], kdy by vyživovací povinnost, pokud by byla posuzována dle nizozemského práva, nejpozději zanikla, mělo řízení pro žalobkyni nulový význam, když by se jednalo o nepřípustné zohledňování výsledku řízení v rámci posuzování přiměřenosti délky řízení a jejího odškodňování (stejně jako nelze konstatovat, že řízení mělo nulový význam pro poškozeného, jehož žaloba byla zamítnuta s tím, že mu uplatňovaný nárok nesvědčil). Pro žalobkyni pak bylo postaveno najisto, že vyživovací povinnost skončila dle českého práva již ke dni [datum], až doručením rozsudku [název soudu] dne [datum]. Do té doby pro ni bylo ve hře právě i trvání vyživovací povinnosti až do dne [datum] a možnost jejího snížení/zrušení rozhodnutím soudu za dobu od zahájení řízení do [datum], což je z hlediska možnosti uplatňování majetkových nároků vůči EH dosti podstatný rozdíl, a to přestože žalobkyně (s ohledem na obsah jejího vyjádření k odvolání EH) evidentně akceptovala závěr o zániku vyživovací povinnosti ke dni [datum] vyslovený soudem prvého stupně již dne [datum]. Soud se pak neztotožnil ani s argumentem žalovaného, že řízení mělo pro žalobkyni snížený význam i z toho důvodu, že EH výživné neplatil a nebylo ani z čeho na něm dluh vymáhat, a žalobkyně tak nemohla trpět obavou, že při zrušení výživného bude muset něco vracet, případně nejistotou o výši dluhu, který může na EH vymáhat. Ze shora uvedených zjištění vyplývá, že v rámci probíhajících exekucí bylo na EH nějaké plnění vymoženo, zejména však mezi žalobkyní a EH byla sporná majetková situace EH, kdy žalobkyně opakovaně tvrdila, že EH majetek má, pouze jej před žalobkyní (a dětmi) ukrývá. Uvedené majetkové obavy žalobkyně spojené s nejistotou stran výsledku posuzovaného řízení proto soud hodnotil jako důvodné. Nulový význam pak řízení mělo pro žalobkyni až od doručení rozsudku [název soudu] dne [datum] do nabytí právní moci tohoto rozsudku dne [datum], za tuto dobu však žalobkyně odškodnění nepožadovala.

25. Na základě všech popsaných hledisek, která lze (postup soudů) či nelze (složitost řízení) přičítat státu, a s přihlédnutím ke zvýšenému významu předmětu řízení pro žalobkyni dospěl soud k závěru, že celkovou dobu řízení v délce 11 let nelze považovat za dobu přiměřenou, přestože žalobkyně k délce řízení též přispěla, a že tedy došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. To ostatně nebylo mezi účastníky ani sporným.

26. Uvedený nesprávný úřední postup pak byl způsobilý vyvolat na straně žalobkyně nemajetkovou újmu, kdy vznik takové újmy představované stavem nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován, se předpokládá (viz např. usnesení NSČR sp. zn. 30 Cdo 3007/2010). Žádné skutečnosti, které by uvedenou domněnku měly vyvrátit, žalovaný v řízení neuvedl, naopak vznik újmy na straně žalobkyně uznával a tuto (dle svého přesvědčení dostatečně) nahradil.

27. Soud pak má opět ve shodě s oběma účastníky za to, že za předmětnou nemajetkovou újmu je namístě poskytnout zadostiučinění v penězích, když pouhé konstatování porušení práva se s ohledem na celkovou dobu řízení a trvání stavu nejistoty nejeví jako přiměřené a dostačující. Při stanovení výše tohoto zadostiučinění soud vyšel ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia NSČR sp. zn. Cpjn 206/2010, od kterého není (pokud jde o tam vyčíslené částky) důvodu se odchylovat (viz např. odstavec 32. odůvodnění rozsudku NSČR sp. zn. 30 Cdo 3673/2021). Dle názoru soudu již není možné při stanovení základní částky vyjít z částky na spodní hranici rozpětí uvedeného v odkazovaném stanovisku, když délka posuzovaného řízení již byla výrazně nepřiměřená. Za přiměřenou tak soud považoval částku 17 000 Kč za rok řízení, resp. částku 1 417 Kč za 1 měsíc řízení, redukovanou na za první dva roky trvání řízení. Uvedeným způsobem stanovenou základní částku odškodnění pak soud modifikoval dle jednotlivých kritérií upravených v § 31a odst. 3 OdpŠk, pro které lze základní částku zvýšit či snížit.

28. Z hlediska popsané složitosti věci soud snížil základní částku o 40 %. Popsaný postup orgánů státu v posuzovaném řízení se primárně odrazil již v závěru o nepřiměřenosti délky posuzovaného řízení jako takového, kdy je pak poskytováno zadostiučinění za celou dobu trvání řízení, nikoliv jen za dobu, o kterou z důvodů přičitatelných státu došlo k prodloužení řízení. Popsaný postup však měl na celkovou dobu řízení natolik negativní vliv, že je dle názoru soudu namístě z tohoto hlediska základní částku odškodnění dále navýšit, a to o 10 %. Z důvodu postupu žalobkyně soud základní částku snížil o 5 %. Pokud pak jde o kritérium významu řízení, zohlednil soud shora popsaný zvýšený význam řízení pro žalobkyni zvýšením základní částky o 10 %.

29. Soud tedy uzavřel, že by základní částka odškodnění měla být snížena o 25 %. Na základě takového závěru pak soud považoval za důvodný nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 116 371 Kč po zaokrouhlení vypočtený následovně: 121,5 (měsíců řízení – žalobkyně požadovala odškodnění jen za dobu od [datum] do [datum]) x 1 417 Kč (za 1 měsíc řízení) – 12 x 1 417 Kč (modifikace na za první dva roky řízení) = 155 161,50 Kč x 0,75 (snížení o 25 %). Jelikož žalobkyně na odškodnění nemajetkové újmy dosud obdržela jen částku 92 798 Kč, shledal soud její žalobu důvodnou do částky [částka], do které jí vyhověl, a do zbylé částky 164 129 Kč ji jako nedůvodnou zamítl.

30. Pokud jde o požadované příslušenství, žalovaný se nezaplacením předmětné částky do dne splatnosti dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost platit vedle jistiny též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný se dostal do prodlení uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku, kdy dle § 15 odst. 1 OdpŠk přizná-li ústřední orgán náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura (viz stanovisko NSČR sp. zn. Cpjn 206/2010 a tam odkazovaná judikatura) na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou škody způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu. Teprve ode dne následujícího po uplynutí této lhůty jej stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, kdy uplatněním je okamžik doručení žádosti žalobce o náhradu škody (újmy) žalovanému. Žádost žalobkyně byla doručena žalovanému dne [datum] a lhůta 6 měsíců skončila dne [datum]. Soud tak považoval požadavek na zaplacení úroku z prodlení od [datum] za důvodný a právo na zaplacení úroku z prodlení od tohoto data žalobkyni přiznal.

31. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když s ohledem na výsledek řízení, kdy žalobkyně dosáhla satisfakce uložením povinnosti žalovanému nahradit jí nemateriální újmu, lze na ni ve smyslu zásad úspěchu ve věci pohlížet obdobně, jako by byla plně úspěšná, byť jí nebylo přiznáno jí požadované plnění v plné výši (viz např. usnesení NSČR sp. zn. 30 Cdo 2707/2013). Žalobkyni, která byla v řízení právně zastoupena, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši 18 456 Kč, která je tvořena - zaplaceným soudním poplatkem dle položky č. 8a Sazebníku soudních poplatků ve výši 2 000 Kč, - 4x odměnou právního zástupce za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, sepis částečného zpětvzetí žaloby a vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum]) dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu v celkové výši 12 400 Kč (4x 3 100 Kč), když za tarifní hodnotu byla dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu vzata částka 50 000 Kč, - paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce za čtyři úkony právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 1 200 Kč (4x 300 Kč), - DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad právního zástupce dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 2 856 Kč.

32. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 částí věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technickoorganizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se organizační složka státu vystupující v řízení za žalovaného řídí.