11 C 142/2021-222

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Fikoczkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] bytem [adresa žalobce, žalobkyně a žalobkyně] zastoupena opatrovníkem [celé jméno žalobkyně] bytem [adresa žalobce, žalobkyně a žalobkyně] zastoupena [anonymizováno] [jméno] [jméno] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] za účasti vedlejšího účastníka: [osobní údaje účastníka] sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] o zaplacení 192 075 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 44 720 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 1. 10. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení 147 455 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 1. 10. 2021 do zaplacení.

III. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 1 890 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna nahradit vedlejšímu účastníkovi na straně žalované náklady řízení ve výši 1 050 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 119 643 Kč (původně se žalobkyně domáhala částky 312 175 Kč), s tím, že předchůdce žalovaného ([nemocnice] s [anonymizováno] [obec]) byl pravomocně uznán vinným za škodu způsobenou protiprávním jednáním při narození žalobkyně (ve věci vedené pod sp. zn. 9 C 80/95), kdy z důvodu chybného obvyklého diagnostického a léčebného postupu a nedostatečně aktivního přístupu lékaře žalovaného při péči o matku žalobkyně došlo v příčinné souvislosti k porodu těžce poškozeného dítěte – žalobkyně (závažné poškození zdraví s trvalými následky). Opatrovníkem žalobkyně je [celé jméno žalobkyně], matka žalobkyně (na základě usnesení Okresního soudu v Příbrami, sp. zn. 8 Nc 1654/2008). Žalobkyně není schopna vykonávat žádnou činnost (asistence při oblékání, úkony osobní hygieny, podávání jídla), je nutný zvýšený dohled z důvodu možnosti vzniku epileptických záchvatů, žalobkyně není schopna se samostatně pohybovat, vyžaduje celodenní péči rodičů, je schopna vytvořit jen krátké nesrozumitelné věty. Žalobkyně byla posuzována znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení] s diagnózou závažné poškození mozku s korelátem na CT i EEG vyšetření, šilhavost, skoiosa, postižení kloubů a svalů, tyreopatie, přičemž její stav je neměnný po řadu let a nelze očekávat významné zlepšení. Péče o žalobkyni si vyžádá dle závěru soudů nejméně 10 hodin denně po 130 Kč/hodinu (dle vyhlášky 505/2006 Sb.), je však zcela nemožné za tuto částku získat odpovídající péči pro žalobkyni, odpovídající by byla minimálně částka 200 Kč/hodinu. Žalobkyně pobírá příspěvek na péči 19 200 Kč (dle zákona 108/2006 Sb.), za rozhodné období pak od svého nároku žalobkyně odečítá 115 200 Kč (19 200 Kč x 6 měsíců), dále 43 225 Kč (částku uhrazenou za pobyt poškozené ve stacionáři [příjmení] – 95 dnů x 3,5 hodiny x 130 Kč). Žalobkyně vyzvala žalovaného, aby uhradil skutečnou škodu – náhradu za péči o žalobkyni, kdy čas péče o žalobkyni je objektivně nejméně 20 hodin denně. Žalobkyně proto žádala 20 hodin x 130 Kč x 181 dní (leden až červen roku 2021), celkem 470 600 Kč, od této částky odečítá 115 200 a 43 225 Kč (viz shora), celkem 312 175 Kč. Po zahájení řízení žalovaný zaplatil žalobkyni 120 100 Kč, celkem tak zůstalo předmětem řízení 192 075 Kč. Příjmy žalobkyně činí invalidní důchod třetího stupně od [anonymizováno], příspěvek na péči 19 200 Kč, náhrada za ztrátu na výdělku poskytovaná [anonymizována dvě slova], příspěvek na mobilitu. Péče o žalobkyni je vysoce náročná, stav vyžaduje nepřetržitý dohled a dopomoc při všech činnostech, s vyšším věkem se stává péče fyzicky i psychicky náročnější. Žalobkyně má IV. stupeň postižení, vyžaduje 24hodinový dohled, jedná se o péči v podstatě nepřetržitou, rozsah a náročnost vyžaduje vždy přítomnost aspoň jednoho člena rodiny, přičemž tato přesahuje rodinnou solidaritu. Rodiče museli rezignovat na prakticky veškeré zájmové a volnočasové aktivity a obvyklý způsob trávení profesního a rodinného života, což zasahuje i do života jejich druhé dcery [jméno], která také o žalobkyni pečuje (pomáhá). Takto rodina pečuje o žalobkyni již 30 let. Základem rodinné solidarity je především vzájemnost, žalobkyně však nikdy žádnou pomoc a péči ostatním členům rodiny poskytovat nebude moci, s přibývajícím věkem se stává tato péče o ni náročnější. Žalobkyně vyžaduje péči i přes noc, neboť trpí epileptickými záchvaty.

2. Žalovaný navrhl, aby byla žaloba zamítnuta. Žalobkyní tvrzený průlomový judikát se týká jiného způsobu výpočtu náhrady škody, jiného poškození žalobkyně, přičemž každý případ musí být posuzován samostatně a výchozí pro úvahu soudu je vyhláškou stanovená cena služeb. Žalobkyně žádá 130 Kč za 20 hodin péče denně, tedy 2 600 Kč denně, žalobkyni však může být přisouzen pouze rozdíl mezi konstantní soudní judikaturou uznanou dobou deseti hodin péče a neoprávněně žalobou požadovanou dobou 20 hodin péče. Znalecký posudek je starý a neposuzuje aktuální zdravotní stav žalobkyně, její soběstačnost a potřeby. Potvrzení [anonymizováno] [příjmení] ohledně nezbytnosti péče o žalobkyni nemá formu presumovanou právními předpisy upravujícími zdravotní právo. Vedlejší účastník plnil žalobkyni za 10 hodin péče denně po 130 Kč v souladu s konstantní judikaturou od roku 2007, žalobkyně nepředložila žádné důkazy o rozsahu péče. Podle ceníku za úkony pečovatelské služby [územní celek] jsou služby dostupné za nižší cenu, než požaduje žalobkyně, lze určitě sehnat službu na část dne a takto péči rozdělit mezi více pečovatelů. Žalovaný dále zpochybňuje vystavené faktury, neboť neodpovídají uplatněnému času. Stacionář má sazebník na hodiny, ale vystavuje faktury za dny. Maximální cena je ve vyhlášce č. 505/ 2006 Sb. stanovená, tuto nelze překročit, navíc maximální cena je podmíněna vzděláním, kdy toto rodiče žalobkyně nesplňují, proto nemohou požadovat maximální jako osoby odborně vzdělané. Za rozhodující je rovněž potřeba považovat škálu pečovatelských úkonů, které přesahují rámec rodinné solidarity, přičemž nelze oceňovat úplatou dle vyhlášky všechny úkony péče, které již plně pokrývá příspěvek na péči.

3. Vedlejší účastník na straně žalovaného navrhl, aby byla žaloba zamítnuta s tím, že oprávněné a prokázané nároky již byly uhrazeny, a to v rozsahu dle soudních rozhodnutí týkajících se jiného období. Právní základ je dán, sporná je však výše nároků. Soudy bylo opakovaně dovozováno, že je nutno vycházet z přesného počtu dnů, ve kterých byla péče poskytována, nikoli paušální částky za měsíc, nutno také zohlednit, že péče o domácnost je vykonávána ve prospěch osob dalších, které zde žijí. Žaloba neobsahuje žádné tvrzení a důkazy ohledně změny skutkových okolností pro stanovení rozsahu poskytované péče, zásada předvídatelnosti soudního rozhodnutí ve věci se stejným skutkovým stavem jako ve věci rozhodnuté. Je třeba vycházet ze stanoveného rozsahu poskytované péče 10 hodin denně. Vedlejší účastník vycházel z částky 130 Kč za hodinu péče x 10 hodin x příslušný počet dní. Dále pro stanovení rozsahu péče osobou blízkou tak, aby mohla být přiznána náhrada odpovídající úplatě pečovatelské služby, je nezbytné postupovat tak, aby na takto stanovený rozsah navázalo zjištění ceny, kterou by zaplatil dotyčný profesionálnímu poskytovateli, pokud by péči zajišťoval dle smlouvy. V místě bydliště žalobců je např. dostupná Pečovatelská služba [územní celek] (péče 80 – 100 Kč za hodinu v žalovaném období). Z faktur [příjmení] pak vyplývá, že žalobkyně je cca 4x týdně v tomto zařízení, kde je jí poskytována profesionální péče, a částka, kterou žalobkyně platí, je výrazně nižší než jakou požaduje v tomto řízení, je tedy možné zajistit profesionální péči za výrazně nižší cenu. To, že je žalobkyně vázána na rodiče a není možné, aby jí byla poskytována péče jinou osobou, není pravda, žalobkyně ani neprokazuje, že by byla odmítnuta ze strany profesionálního pečovatele. Pokud žalobkyně pracuje v zařízení [příjmení] a je schopna pracovat ve skupině, toto vyvrací tvrzení o potřebě plné péče o jednu osobu 24 hodin denně. Zde navíc poskytovatel neposkytuje péči pouze žalobkyni, ale pečuje o celou domácnost celé rodiny, což je nutno vzít v potaz.

4. Pro přehlednost soud uvádí, že původně na straně žalující vystupovali rovněž [celé jméno žalobkyně] (původní žalobkyně a)) a [celé jméno žalobce] (původní žalobce b)), kteří žádali zaplacení 119 643 Kč s příslušenstvím, a žalobkyně (původně jako žalobkyně c)) původně žádala zaplacení 312 175 Kč s příslušenstvím. Po podání žaloby však vedlejší účastník plnil žalobcům co do částky 119 643 Kč, proto bylo řízení k zpětvzetí původních žalobců ze dne 7. 10. 2021 ve vztahu mezi žalobci [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobce] žalovaným zastaveno zcela a ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným co do částky 120 100 Kč. Předmětem řízení tak zůstala pouze částka 192 075 Kč, kterou žádala žalobkyně. Pokud poté byla podáním ze dne 19. 11. 2021 navrhována změna žaloby (rozšíření o částku 6 122,60 Kč ve vztahu mezi původní žalobkyní a) a žalovaným), o této již rozhodováno být nemůže, neboť ve vztahu mezi původní žalobkyní a) a žalovaným byla žaloba vzata v celém rozsahu zpět, čímž bylo řízení ve vztahu mezi původní žalobkyní a) a žalovaným skončeno – je přitom bez významu, že k návrhu na změnu žaloby došlo ještě před vydáním usnesení o zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby žalobkyní a), neboť změna žaloby je účinná až ode dne právní moci usnesení, kterým soud tuto změnu připustil (§ 95 o. s. ř.).

5. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. 1 zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o. s. ř.“, ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.), provedl výslech svědků [celé jméno žalobkyně], [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalobkyně], [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (§ 126 o. s. ř.).

6. Soud učinil na základě provedených důkazů následující skutková zjištění:

7. Rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne 20. 2. 1997, č.j. 9 C 80/95-75 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 11. 12. 1997, č.j. 23 Co 377/97 byl předchůdce žalovaného [nemocnice] s [anonymizováno] [obec] uznán odpovědným za škodu způsobenou protiprávním jednáním při narození žalobkyně, které bylo spatřováno v chybném obvyklém diagnostickém a léčebném postupu, nedostatečně aktivním postupu lékaře při péči o ženu (matku žalobkyně) v souvislosti s mateřstvím; v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním předchůdce žalovaného byl porod těžce postiženého dítěte – žalobkyně, která utrpěla vážné poškození zdraví s trvalými následky, a to poškození mozku (prokázáno rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne 20.2.1997, č.j. 9 C 80/95-75, rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 11.12.1997, č.j. 23 Co 377/97). Žalobkyně má poškození mozku s kolaterátem na CT i EEG vyšetření, dále šilhavost, skoliosu TH-L páteře, postižení kloubů a svalů DK, tyreopatii, obesitu. Závěr neurologického vyšetření je, že žalobkyně trpí dětskou mozkovou obrnou s centrální kvadruparesou, pravostrannou převahou, sekundární epilepsií, myklonickými i generalizovanými záchvaty, posuzovaná trpí duševní trvalou poruchou, středně těžkou až těžkou mentální retardací na bázi DMO, s epilepsií (prokázáno znaleckým posudkem [anonymizováno] [příjmení] z 25. 9. 2015).

8. Žalobkyně byla rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne 25. 5. 2009 zbavena způsobilosti k právním úkonům (prokázáno rozsudkem ze dne 25. 5. 2009, č. j. 8 Nc 1654/2008-30), opatrovníkem byla jmenována [celé jméno žalobkyně], [datum narození] (prokázáno listinou o ustanovení opatrovníka ze dne 15. 10. 2009, čl. 71). Rozsudkem ze dne 3. 12. 2015 byl rozsudek změněn tak, že se žalobkyně omezuje ve svéprávnosti tak, že jí nepřísluší rodičovská odpovědnost a není schopna činit právní jednání zde uvedená (prokázáno rozsudkem ze dne 3. 12. 2015, č. j. 11 P 29/2009-181).

9. Žalobkyně pobývala v roce 2021 v zařízení [příjmení] 8 dní v lednu, a to ve dnech 4.–7, 25.–28, dále 14 dní v únoru, a to ve dnech 1.–4, 10.–11, 15. –18., 22. –25., dále 19 dní v březnu, a to ve dnech 1.–4, 8.–11, 15.–18, 22.–25, 29.–31, dále 16 dní v dubnu, a to ve dnech 1., 6.–8, 12.–15, 19.–22, 26.–29, dále 17 dní v květnu, a to ve dnech 3.–6, 10.–13, 17.–20, 24.–27, 31., 21 dní v červnu 2021, a to ve dnech 1.–3, 7.–11, 14.–18, 21.–25, 28. –30. (prokázáno knihou jízd na čl. 30 a násl.).

10. Za pobyt v [anonymizováno] žalobkyně zaplatila 2 080 Kč za 8 dní po 260 Kč v lednu 2021 (prokázáno fakturou ze dne 12. 2. 2021 na čl. 60), 3 640 Kč za 14 dní po 260 Kč v únoru 2021 (prokázáno fakturou ze dne 12. 3. 2021 na čl. 61), 4 940 Kč za 19 dní po 260 Kč v březnu 2021 (prokázáno fakturou ze dne 12. 4. 2021 na čl. 62), 4 160 Kč za 16 dní po 260 Kč v dubnu 2021 (prokázáno fakturou ze dne 12. 5. 2021 na čl. 63), 4 420 Kč za 17 dní po 260 Kč v květnu 2021 (prokázáno fakturou ze dne 12. 6. 2021 na čl. 64), 5 460 Kč za 21 dní po 260 Kč v červnu 2021 (prokázáno fakturou ze dne 12. 73. 2021 na čl. 65).

11. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 312 175 Kč z titulu náhrady za péči o žalobkyni v rozsahu 130 Kč x 181 dní v lednu až červnu 2021 (20 hodin denně), přičemž od této částky byl odečten příspěvek na péči 115 200 Kč a částka 24 700 Kč představující náhradu za pobyt poškozené v [anonymizováno] (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 23. 9. 2021).

12. Dle ceníku úhrad za úkony pečovatelské služby [územní celek] činí cena za pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu nebo přípravě stravy a pomoc při zajištění stravy, běžné nákupy, pochůzky 25 Kč za 15 minut, při péči o vlasy a nehty 30 Kč za 15 minut, při použití WC 25 Kč za 15 minut, pomoc při velkém úklidu 130 Kč za hodinu, praní a žehlení prádla 60 Kč za 1 kg prádla (prokázáno ceníkem [územní celek] od 1. 7. 2021 na čl. 139 p. v.).

13. Dle ceníku [anonymizováno] [obec] činí cena za pomoc při zvládání běžných úkonů péče o svou osobu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, pomoc při zajištění chodu domácnosti 130 Kč za hodinu, praní a žehlení prádla 70 Kč za 1 kg, péče o nehty 20 Kč za úkon, o vlasy 30 Kč za úkon, dohled nad užitím léků 15 Kč za úkon (prokázáno ceníkem [anonymizováno] [obec] na čl. 171).

14. Dle ceníku [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] činí cena za pomoc a podpora při podávání jídla, pití, oblékání, svlékání, prostorové orientaci, samostatném pohybu, při úkonech osobní hygieny, pomoc při přípravě jídla a pití, při jejich podávání, běžný úklid a údržba domácnosti 32 Kč za 15 minut, velký nákup 115 Kč za úkon, praní a žehlení 65 Kč za 30 minut (prokázáno ceníkem [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] na čl. 173 p.v.).

15. Dle ceníku pečovatelské služby [anonymizováno] [obec] činí cena poskytovaných služeb 130 Kč za hodinu (prokázáno ceníkem [anonymizováno] [obec] na čl. 179).

16. Ze svědecké výpovědi [celé jméno žalobkyně], matky žalobkyně, soud zjistil, že o žalobkyni se stará již 31 let, pokud jedou do stacionáře, jejich den vypadá běžně tak, že ráno vstávají kolem 6:00 hodin, sundá žalobkyni plenu, otře ji, obuje boty, dovede na WC, posadí do sprchy, sundá boty, noční košili, pak ji musí osprchovat, pak jí zase obuje boty, obleče, odvede do pokojíčku, tam ji učeše, pak jdou do kuchyně, kde připraví snídani, [jméno] si třeba ukáže, co zrovna chce, namaže jí chleba, nakrájí na kostičky, pak jdou do koupelny, vyčistí zuby, někdy je to boj, protože nechce, někdy reaguje špatně na kartáček. Když ráno vstanou, tak až do odchodu je to řada činností bez přestávky, jen si s ní třeba sedne, když si dávají snídani. Pak ji odvede do chodby, kde jí obleče mikinu, záleží na ročním období. Posadí ji na vozík, protože žalobkyně chodí jen doma podél zdi, když se jí chce, venku ale samostatně nechodí. Odveze ji vozíkem k autu, tam ji zvedne, dá nohy dolů z ťapek, posadí do auta, vozík naloží do auta a odveze ji do [anonymizováno]. V mezidobí si vyřídí věci, které potřebuje, potom na druhou hodinu pro ni jede, posadí ji do auta, naloží vozík a jedou domů. Tam musí vyndat vozík, ten vozí v autě, kdyby se třeba po cestě něco stalo. Pak ji posadí na vozík, odveze domů a sundá věci, postaví, dojdou na záchod, do koupelny, umyje jí ruce a provede klasickou hygienu, pak si třeba chce hrát, tak hrají domino, nebo si čtou. Pak třeba si třeba hraje, že„ vaří“. Někdy jdou na procházky, nemůžou být pořád doma, a když je třeba horší počasí, tak alespoň na zahradu, tam na tom vozíku sedí a něco hází psovi. Pak jdou domů, zase hygiena, je třeba umýt ruce, když sahá na psa. Pak svědkyně připravuje večeři, musí jí to nakrájet, podat jí pití, léky, a to jak ráno, tak večer, sama si je nevezme. Pak se chystají na spaní, to ji svlékne, umyje, vezme na toaletu, pak zase obleče, musí do sprchového koutu, pak ji obuje a někdy večer s nimi chodí sledovat na televizi, někdy třeba chce koukat u sebe, ale většinou kouká s nimi. Pak kolem 22:00 hodiny ji ukládá ke spaní, přečte jí třeba pohádku, nebo si povídají, [jméno] spíše odpovídá„ já ano“ nebo„ ne“, svými slovy toho moc neřekne. Když je potom doma třeba v pátek, takto vlastně ráno probíhá stejně, vstává o něco později, ale už kolem 6:00 hodiny ráno k ní přichází do pokojíčku, kde si povídají, pomazlí ji. Druhá dcera má miminko, tak aby ji nevzbudila, proto za ní svědkyně dochází už ráno. Pak ji hlídá i přes noc, je epileptik, tak tam se může stát, že se vzbudí, zamotá si třeba nohy do peřiny, tak musí vstát a musí jí pomoct. V ty pátky jezdí cvičit, pak jdou nakoupit. Když přijde manžel z práce, tak si ji vezme on, také si s ní pohraje, například něco malují. Druhá dcera má dítě, tak také za ní chodí, žalobkyně má radost, že ji tam má. Ta odpoledne a večery probíhají stejně. Nezvládne žádné aktivity sama, ani ruce si neumyje, nedokáže to, pak když se jí nakrájí jídlo, tak si to sama nandá, ale zbytek už sama nezvládne, nedokáže si ani sundat tričko, nebo zavázat boty. Trpí kvadraparézou pravostrannou s jednostranným zatížením, takže tyto úkony nezvládne, svědkyně třeba zkoušela, aby se sama učesala, ale to nedokáže. Většinou se o ni stará svědkyně, manžel chodí do práce, ale když přijde domů, tak se snaží pomoci, někdy pomůže i dcera. Žalobkyně má epilepsii, takže třeba stačí, že se klepne lžičkou o hrníček a už jde do záchvatu. S její váhou 90 kg, když je potřeba ji nadzvednout a pootočit, tak je to velmi náročné. Epileptické záchvaty mívá 3 až 4 za týden, některé jsou lehčí, některé horší, někdy se musí podat diazepam, někdy stačí ji jen obejmout a pomůže to. V [anonymizováno] se účastní skupinové péče, je jich tam v kolektivu 5 nebo 6. Je problém, pokud se mění asistentka, protože trvá, než si [jméno] na někoho dalšího zvykne. Na cizí si musí nejprve zvyknout, trvá to, [jméno] nikomu hned ze začátku nedůvěřuje, například neřekne, že se jí chce na záchod. Nelze ji nechat bez dozoru, kdyby dostala záchvat a třeba spadla, praštila by se, zapadne jí jazyk. Je náladová, někdy nechá o sebe pečovat, někdy je agresivní. Nelze, aby k ní někdo chodil na celý den, takto nefunguje, na to se svědkyně ptala, jen jí řekli, že by s ní třeba došli nakoupit, na procházku. [příjmení] je sociální terapeutická dílna, která má i stacionář, těch 5 až 6 dětí tam má svou místnost, svojí asistentku, hrají si s nimi, aby například rozeznávaly barvy, jako malé děti, protože oni tou mentalitou malé děti jsou, třeba skládají obrazce do tvarů, například mají víčka od lahví a musí vybírat podle barev, poté jdou do jídelny, kde se naobědvají a poté si mohou lehnout, někdo tam s nimi ale sedí, protože je nemohou nechat samotné. Na toaletu je odvedou, přivedou. [jméno] nezvládne žádné rukodělné práce, do pravé ruky nic nedá. Snažili se, aby dělala něco víc, ale nestiskne nic v dlani. V tom IV. stupni postižení nemůže dělat nic, je jí jedno například, že rozsvítí, zvládne rozsvítit, ale nechá rozsvíceno, nechá téct vodu, otevře okno s ventilačkou, nebo třeba zamkne, ale už neodemkne.

17. Ze svědecké výpovědi [celé jméno žalobce], otce žalobkyně, soud zjistil, že se podílí na péči spíše o víkendu, když přijde domů, tak si s ní hraje, záleží na počasí, např. jdou ven nebo si malují, venku např. hází míček psovi, který ho přinese, ale svědek ho té feně musí vzít, [jméno] sama to nezvládne. Občas si maluje, dělá ale jen čáry. Když třeba manželka myje [jméno] vlasy, tak jí pomáhá, ze sprchy, když se musí obout, nebo třeba když se pokálí, tak musí opět do sprchy. Někdy si řekne, někdy ne. Pak jsou problémy ji do té sprchy dostat. [jméno] se neumyje, nají se, ale musí se jí to nakrájet. Navečer se převleče, jdou do obýváku a koukají na televizi, kolem 22:00 hodin jde spát, musí ji vzít do pokoje, někdy manželka, někdy svědek, je třeba ji zout, položit na postel, přikrýt. Manželka tam potom s ní ještě leží, ale když má své dny, tak třeba hodiny křičí, manželka tam s ní musí být, protože by vzbudila celý dům. Křičí např., když se jí něco nelíbí, nechce něco dělat, když má měsíčky. Vložku si ale sama nevymění, to musí dělat manželka nebo v [anonymizováno] asistenti. Občas s ní pomáhá také dcera nebo její přítel. Na cizí osoby žalobkyně reaguje různě, na někoho dobře, pokud jí ten člověk nesedne, takto dává dost najevo, odhání ho. Do [anonymizováno] ji přivezou, vyloží, tam si třeba maluje, poslouchají písničky, probíhá muzikoterapie, jezdí tam celkem ráda. Tady se nají, potom většinou kolem 14:00 hodiny se zase odváží. [jméno] ji může svědek vozit jen ráno, když má odpolední. V pátek s ní jezdí na cvičení, mívá fyzioterapii, různě se protahuje, aby nezatuhla, i doma s ní potom cvičí, někdy chce, někdy nechce. Člověk musí zvolit dobu tak, aby měla zájem. Cvičí např. jednou a někdy i dvakrát denně, cca čtvrt nebo půl hodiny, déle to nevydrží. U fyzioterapeuta je to také na půl hodiny. Někdy je tam chce a někdy ne. Komunikuje minimálně, třeba neřekne„ jdi pryč“, ale řekne„ jdi pa“, nebo když ji bolí hlava, řekne„ au au“ a ukáže na hlavu, nějakým způsobem komunikuje, ale musí se zjistit, co chce, cíleně se ptát, ona třeba řekne„ jo, ne, jdi pa“, pokud ji cizí lidi neznají, tak jí nerozumí. Spouštěčem epileptických záchvatů může být cokoli, bouchnutí dveří, někdy počasí, někdy například úplněk. Stává se to i v noci, ale už ty záchvaty nejsou tak ohromné jako dřív. [jméno] spolupracuje podle toho, jakou má náladu. Sprcha nebo koupání trvá tak čtvrt hodiny až půl hodiny, musí se vzít do sprchy, zout boty, nandat, posadit na židli, umýt, zvednout, utřít ji, potom zase nasadit boty, co se týká oblékání, tak jí ráno sundají pyžamo, rozbalí plenu, dovedou sprchy.

18. Ze svědecké výpovědi [jméno] [celé jméno žalobkyně], sestry žalobkyně, soud zjistil, že se o péči o sestru již moc nezapojuje, v minulosti ji ale např. hlídala, když šla maminka k lékaři nebo ji vyzvedla z [anonymizováno]. Pokud ji hlídala, tak třeba hrály domino, když potřebovala na WC, tak ji tam svědkyně odvedla, musí jí přitom stáhnout kalhoty, počkat u ní, utřít ji, natáhnout kalhoty, odvést ji. Nebo když potřebuje napít, tak se jí to musí napustit, přinést, přidržet, aby to nevylila, protože stačí třeba něčím klepnout a ona se lekne. Hlídala ji třeba jednou za dva měsíce, hodinu nebo dvě. Ráno vstává kolem 6. hodiny, občas je to slyšet až nahoru, když křičí. Svědkyně bydlí v bytě nad žalobkyní. Ráno se jí musí sundat plena, odvést na záchod, vykoupat a obléct. Nezvládne se ani učesat, musí se jí vyčistit zuby, to vše dělá maminka. Jídlo se jí musí nakrájet. Dopoledne s ní chodí třeba na nákup nebo když maminka vaří, tak si u toho žalobkyně hraje na vaření. Večer ji musí obléct do pyžama, odvést na toaletu, pak do pokojíčku, obléct košili, nazout boty. Pokud se třeba kouká na televizi, tak pak ji odvést spát a zase jí sundat ty boty, uložit a chvilku s ní být, protože nechce usínat sama. Když pak třeba v noci dostane záchvat, tak nějakou dobu brečí, občas v noci má ty záchvaty. Musí ji pak máma utišit. Nijak se ta péče v průběhu let nemění, je to stále stejná rutina. Občas mívá agresivní nálady, např. tahá za vlasy, pokud se jí něco nelíbí. Komunikuje minimálně, když chce pít, tak třeba řekne„ pít“, když chce jíst, tak„ hami“. Nemohou ji nechat o samotě, protože se hned lekne, třeba když zazvoní zvonek, nebo kdyby si třeba stoupla, tak spadne, musí být pořád pod dohledem. Návštěvy k nim chodí, žalobkyně reaguje podle nálady. Když návštěvu zná, tak reaguje dobře, ale učesat nebo vyměnit si plenku by si asi nenechala. Někdy nechce ani tátu a volá spíše po mámě.

19. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], zaměstnankyně [anonymizováno], soud zjistil, že [jméno] je uživatelem denního stacionáře, v denním stacionáři mají klienty s tím nejtěžším postižením, to znamená jak mentálním, tak pohybový aparát, pracují s ní běžně dvě pracovnice stacionáře a pak se setkává s dalšími asistenty, kteří pracují v ostatních službách. Je to náročnější péče s ohledem na to, že má navíc tu epilepsii a záchvaty tam přicházejí ani neví jak. Někdy spadne ze židle a nelekne se a někdy spadne špendlík a lekne se. Je to nevyzpytatelné, někdy jen stačí, že zašustí list, papír, navíc je imobilní, takže v tu chvíli třeba padá ze židle nebo z křesla. Záchvaty jsou buď kratší, přechodné, kde to jde většinou do lítosti a pláče, když se probere, ale 2x za tu doby, co tam je, ji přivezli a měla záchvat tak silný, že ji hned odvezli. Přímo s [jméno] pracují dvě zaměstnankyně denního stacionáře, ale setkává se i s dalšími zaměstnanci a s ostatními klienty. Stávající personál je v pořádku, problém je s novým personálem. Mají stabilní tým, ale když je nový personál, tak i tím, že se [jméno] dosazuje na toaletu, tak od nového personálu se třeba nenechá obsloužit. Návyk na nového pracovníka trvá déle. V těch intimních záležitostech tam pak není spolupráce a dochází k tomu, že ten klient navazuje postupně kontakt a není motivován ke spolupráci. Do [anonymizováno] ji přiváží rodina, přebírají si ji asistenti z denního, kdy ten den je rozdělen stabilně, u těchto klientů je kladen důraz na to, aby to bylo stabilní, aby věděli, co se bude dít, aby to bylo jasné. Většinou jsou tam aktivizační a výchovné činnosti. Nelze říct, že by se to rozvíjelo, protože u těch klientů s těžším postižením jsou rádi, že udržují nějakou dovednost. Střídání činností je po 15 minutách, kdy část činnosti je ve skupině, kdy asistentky pracují se skupinou, a to je pak proložené péčí o vyprazdňování, to znamená vysazování na WC a pak je tam oběd. Obědy nemá od [anonymizováno], ale vaří jí maminka, asistentka jí to ohřeje, dá jí to na talíř, nebo pokud je to potřeba nakrájet, je tam takováto asistence. Dokáže dát velmi najevo, že se jí něco nelíbí, takže se zasekává a pak se s ní nehne, protože je těžká. Je náladová, nevyzpytatelná, ale pro to nenašli důvod, není tam daná příčina. Je tam u ní hodně velká emoční labilita. Nelze ji nechat bez dozoru, mají jen speciální toaletu, kdy v rámci intimity vysazují klienty a ten asistent je za těmi dveřmi, aby jim poskytli prostor, ale už se třeba stalo, že spadla při záchvatu, protože vnímá zvuky i z ostatních místnosti. V [anonymizováno] mají ceník s tím, že účtují rozpočítaný čas mezi jednotlivé klienty, nemají možnost pracovat s klienty 1: 1, takže když pracovník pracuje se skupinou, tak je rozpočítaný čas, jak se ty činnosti střídají. U [jméno] mají nastaveno, že se to střídá po 15 minutách, pokud je to činnost řízená, pak se mění aktivita, protože soustředěnost nevydrží déle. Se skupinou se také lépe pracuje. U [jméno] je asi dvě hodiny denně nějaká asistence, pak je tam asistence odvedení na WC, nandání jídla, během oběda. Ten klient tam ve skutečnosti stráví delší dobu, než je naúčtováno, ale je to podle těch časových úseků, nebo podle počtu těch klientů, se kterými ten daný asistent pracuje. [jméno] pracuje ve skupině 6 až 7 klientů, to je stabilní skupina, ale podle aktuálního stavu vždy chodí tak 5 klientů. Starají se o ně dvě asistentky. Přebírají je v 9 hodin, pak začíná program, což je většinou střídání těch aktivizačních a výchovných činností a je tam jedno až dvě sezení na WC a pak o půl dvanácté oběd. Konkrétní činnosti jsou např. rozpoznávání barev nebo tvarů, například rozřazují víčka od petek podle barev, dále mají velký pojízdný tablet, protože [jméno] tužku nevezme, spíše rozláme, je schopna na dotykové obrazovce tím prstem malovat. Pohybové činnosti moc nepřipadají v úvahu, jednou v týdnu mají canisterapii, kdy [jméno] na psy reaguje velmi dobře, podle stavu klienta a počasí mají zařazený odchod do vedlejší pasáže, kdy jdou do běžného prostředí a koupí si tam třeba kávu, ale to samozřejmě asistovaně. Měli i terapeutku na muzikoterapii, [jméno] se toho aktivně účastnila. Oběd trvá dlouho, protože asistence spočívá jen v tom nandání jídla. [jméno] se nají sama, pokud není polévka, a pak odpoledne po obědě probíhá relaxace v relaxační místnosti. Denní program mají zhruba do dvou hodin odpoledne.

20. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], strýce žalobkyně, soud zjistil, že [jméno] vídá na návštěvách, třeba když přijde, tak se pozdraví, pohladí ji, usměje se, žalobkyně pak třeba řekne,„ jdi“, z toho si pak musí vyvodit, co chce, pak třeba chce, aby šli na sedačku, hovor například probíhá tak, že se jí zeptá, jestli ji nezlobí máma, ona řekne, že ne. Zná pár slov a z těch musí člověk vyvodit, co chce, třeba umí„ jdi“, nebo když je naštvaná,„ jdi pa“, musí se jí pokládat otázky, aby na ně nějak odpověděla. Svědek by si netroufl nechat ji samotnou, protože může spadnout a ona padá opravdu jako brambor, zvednout ji je náročné. Dochází za ní asi jednou za 14 dní. Zvládne sama třeba něco načmárat, když má nějakou silnější tužku, ale je na tom jako malé dítě, zhruba jako by jí byly 2 roky. Nezvládne se obléct, obout, sama se asi nají, ale uklízet by to pak nechtěl. [jméno] sama neudělá skoro nic, musí se odvést na záchod, přivést, když chce napít, musí se jí to nalít anebo se jí dá brčko. Když na ní člověk vidí, že je nesvá, tak se jí musí přímo zeptat, co chce, protože ona opravdu třeba řekne, jenom„ jo“ nebo„ ne“. Stav se určitě nezlepšuje, ale je o ni těžší nyní pečovat, protože je těžká, pokud spadla, tak ji asi 2x zvedal a měl co dělat, aby ji uzvedl. Sestra je s ní doma sama po celou pracovní dobu. Ve volném čase s [jméno] jezdí sestra na cvičení, na masáže, jezdí do centra pro postižené, nebo jsou venku. Na procházky nechodí, nechodí pěšky, jen na vozíku. [příjmení] dokáže chodit, když ji vede někdo za ruku, ale po schodech sama nevyjde. [jméno] se ani nezvedne ze sedačky. Cizí osoby moc nepřijímá, cizí člověk by se s ní nedomluvil, protože neví, co chce.

21. Ze svědecké výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení], praktické lékařky žalobkyně, soud zjistil, že zdravotní stav žalobkyně je chronický, od narození, jedná se o poškození mozku se všemi důsledky, které z toho plynou, stav je neměnný. Žalobkyně potřebuje asistenci ke všem úkonům, např. oblékání, svlékání, také tam je kompletní inkontinence, takže to je s přebalením, není schopna sama užívat WC ani křeslo, takže musí neustále nosit pomůcky pro inkontinenci. U toho ji svědkyně neviděla, ale toto dovozuje s ohledem na její zdravotní stav. Někdy to oblékání může být méně než 3x denně, někdy to může být více. Má velmi omezenou hybnost, takže pokud by se neprováděla rehabilitace, tak by se hybnost zhoršovala. Co se týče jídla a pití, musí být krmena, česání také nezvládne. Epileptické záchvaty může vyvolat jakékoli vykolejení z běžného režimu. Když k ní žalobkyně dochází do ordinace, je vždy dovezena na invalidním vozíku.

22. Na základě provedeného dokazování soud dospěl ke skutkovému závěru, že předchůdce žalovaného, [nemocnice] s [anonymizováno] [obec], byl uznán odpovědným za újmu způsobenou žalobkyni při jejím narození, žalobkyně v důsledku chybného léčebného postupu trpí dětskou mozkovou obrnou s centrální kvadruparesou, pravostrannou převahou, sekundární epilepsií, myklonickými i generalizovanými záchvaty, posuzovaná trpí duševní trvalou poruchou, středně těžkou až těžkou mentální retardací na bázi DMO, s epilepsií. Žalobkyně byla omezena ve svéprávnosti rozsudkem ze dne 3. 12. 2015. Žalobkyně žádá po žalovaném nahrazení škody – náhrady za péči o žalobkyni v období od ledna do června 2021 ve výši 130 Kč za 20 hodin denně (po částečném zpětvzetí jen 10 hodin denně, přičemž žalobkyně odečetla příspěvek na péči 115 200 Kč a částka 24 700 Kč představující náhradu za pobyt poškozené v [příjmení]). Žalobkyně vyžaduje celodenní péči o její osobu, potřebuje asistenci ke všem úkonům osobní hygieny, péče o domácnost, navíc trpí epilepsií a je imobilní, nemůže tedy být ponechána bez dozoru. Žalovaný odmítá žalobkyni zaplatit náhradu za péči přesahující 10 hodin denně, neboť tento časový rozsah je již judikován a ustálen od roku 2006.

23. Při posuzování merita věci soud postupoval podle § 420 a násl. zákona č. 40/1964, Sb., občanský zákoník, (dále jen „obč. zák.“) a to v souladu s § 3079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle kterého právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů.

24. Podle § 420 odst. 1 obč. zák. každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. Podle 420 odst. 2 obč. zák. škoda je způsobena právnickou osobou, anebo fyzickou osobou, když byla způsobena při jejich činnosti těmi, které k této činnosti použili. Tyto osoby samy za škodu takto způsobenou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena. Podle § 442 odst. 1 obč. zák. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Podle § 449 odst. 1 obč. zák. při škodě na zdraví se hradí též účelné náklady spojené s léčením.

25. Po právní stránce soud věc posoudil podle shora citovaných ustanovení, přičemž dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky v celkové výši 192 075 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady nákladů na péči. Žalobkyně žádala po žalovaném náhradu nákladů za péči v rozsahu 20 hodin denně po 130 Kč (podle vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách) za období od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 (celkem 181 dní, dále také jen„ předmětné období“). Od této částky v celkové výši 470 600 Kč žalobkyně odečetla příspěvek na péči 115 200 Kč (částka 19 200 Kč měsíčně podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, tedy za rozhodné období 6x 19 200 Kč) a dále částku 43 225 Kč (částka, která byla v předmětném období žalobkyni nahrazena za pobyt ve stacionáři [příjmení] – 95 dní x 3,5 hodiny x 130 Kč). Po zahájení řízení bylo ze strany vedlejšího účastníka plněno 120 100 Kč (za 10 hodin denně po 130 Kč v předmětném období), předmětem řízení po částečném zpětvzetí tak nadále zůstala částka 192 075 Kč představující náhradu nákladů za péči přesahující již uhrazených 10 hodin denně po 130 Kč v rozhodném období. Mezi účastníky přitom nebylo sporným, že žalovaný je právním nástupcem původního škůdce, který byl rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne 20. 2. 1997, č.j. 9 C 80/95-62, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 11. 12. 1997, č. j. 23Co 377/97-91, shledán odpovědným za škodu na zdraví vzniklou žalobkyni při jejím porodu postupem non lege artis a že tedy je dána odpovědnost žalovaného jako nástupce [nemocnice] s [anonymizováno] [obec] podle ustanovení § 420 a násl. obč. zák. Nebylo dáno sporným ani to, že žalobkyně má právo na náhradu nákladů za péči, sporným mezi účastníky zůstal pouze rozsah takto poskytované péče nad rámec žalovaným uznávaných a již uhrazených 10 hodin denně. Existenci nároku na náhradu nákladů na péči, dovozeného výkladem z ustanovení o náhradě nákladů vynaložených v souvislosti s léčením v § 449 odst. 1 obč. zák. stvrdila i navazující judikatura Ústavního soudu (viz např. nálezy sp. zn. I. ÚS 46/12 ze dne 16. 1. 2013; sp. zn. I. ÚS 2930/13 ze dne 11. 11. 2014; sp. zn. I. ÚS 870/14 ze dne 24. 8. 2015; či sp. zn. I. ÚS 2224/15 ze dne 12. 4. 2016), jakož i rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 1778/2014 ze dne 14. 1. 2015. Pokud poškozený ani po podstoupení léčby nedosáhne samostatnosti v péči o svou osobu a domácnost, je nutno vyhledat pomoc třetích osob, ať už z kruhu rodinného, anebo z řad profesionálních pečovatelů. Dlouhodobě pak nelze využívat pouze pomoci rodiny, kdy jsou osoby blízké zatíženy péčí o poškozeného, vymyká-li se péče únosnému rozsahu. I v souvislosti s péčí o poškozeného vzniká škoda, která se u osob blízkých může projevovat omezenými možnostmi pracovního uplatnění, sníženým výdělkem, zmenšením časového prostoru pro odpočinek nebo vyšší psychickou a fyzickou únavou. Není žádoucí přenášet břemeno důsledků újmy na zdraví poškozeného v neúměrném rozsahu ze škůdce na osoby poškozenému blízké (již citovaný nález sp. zn. I. ÚS 870/14). V nálezu sp. zn. I. ÚS 46/12 Ústavní soud s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu (srovnej rozsudky ze dne 24. 10. 2006 sp. zn. 25 Cdo 2127/2006 a ze dne 26. 5. 2011 sp. zn. 25 Cdo 4576/2008) dospěl k závěru, že při úvaze o výši nároku je vhodné využít k ocenění hodnoty ošetřovatelské péče o příbuzného úpravu odměny přiznávané pracovníkům poskytujícím pečovatelskou službu podle příslušné vyhlášky provádějící zákon o sociálních službách (vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách).

26. Má-li být úvaha o výši náhrady za osobní poskytování péče osobě stižené plnou či částečnou nesoběstačností formována v návaznosti na částku, kterou by poškozený případně platil profesionálnímu poskytovateli dané služby v souladu s úpravou obsaženou ve vyhlášce č. 505/ 2006 Sb., je potřeba přihlédnout ke způsobu, jakým tato vyhláška reguluje poskytování péče a ocenění poskytovaných služeb, i jejímu provázání se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, neboť pouze takto lze dospět k závěru o rozsahu reálně poskytované péče osobou blízkou tak, aby jí mohla být přiznána náhrada odpovídající adekvátní úplatě pečovatelské služby. Vyhláška č. 505/2006 Sb. vymezuje, v rozsahu jakých úkonů se daná sociální služba poskytuje, a současně stanoví maximální výši úhrady za její poskytování. Vyhláška zjevně směřuje ke stanovení určitého rámce pro stanovení úhrad s tím, že rozhodná je povaha a rozsah poskytovaných dílčích služeb, i jejich časová náročnost. U každého jednotlivce se bude výše úhrad odvíjet od jeho konkrétních potřeb a tomu odpovídajících poskytovaných služeb. Úvaha o kompenzaci za péči poskytovanou blízkou osobou by měla být podložena aspoň rámcovým zjištěním úkonů ve smyslu výčtu ve vyhlášce č. 505/ 2006 Sb., které si nad rámec běžné rodinné solidarity žádá péče o konkrétního poškozeného, jejich časové náročnosti a ceny, kterou by si za jejich provedení v daném místě účtovala pečovatelská služba (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 11. 2021, sp. zn. 31 Cdo 1904/2021).

27. Dle dosavadní judikatury vydávané ve sporech mezi shora uvedenými účastníky byl dosud uznáván rozsah hrazené péče 10 hodin denně, přičemž ve většině předchozích soudních sporů tento přibližný odhad poskytované péče nepatřil mezi sporné otázky. Takto také žalovaný (potažmo vedlejší účastník na jeho straně) žalobkyni dosud péči o žalobkyni nahrazoval. Žalobkyně však v tomto řízení uplatnila s odkazem na shora uvedenou judikaturu péči přesahující 10 hodin denně v rozsahu dalších 10 hodin denně, tedy že vyžaduje nepřetržitou péči minimálně v rozsahu 20 hodin denně. Soud proto v prvé řadě žalobkyni vyzval podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby doplnila ve smyslu shora citované judikatury, jakou péči v rozsahu 20 hodin denně vyžaduje, že tato péče je po tuto dobu nezbytná, dále o jakou konkrétní péči se jedná a jak tato probíhá, přičemž uvede škálu pečovatelských úkonů, jejichž prostřednictvím je žalobkyni poskytována její rodinou péče přesahující rámec rodinné solidarity a časová náročnost těchto úkonů, a dále aby tato svá tvrzení prokázala. Žalobkyně k výzvě soudu doplnila přibližný časový harmonogram úkonů péče jednak ve dnech, kdy navštěvuje denní stacionář [příjmení], a jednak kdy ve dnech, kdy jej nenavštěvuje.

28. Soud akceptuje, že předložený harmonogram je příkladný, přičemž nelze předpokládat, že každý den žalobkyně bude zcela shodný (např. v pátky doprovází rodiče žalobkyni na rehabilitace, což však v pravidelném harmonogramu nijak zohledněno není), jak vyplývá z žalobkyní předloženého harmonogramu, pro účely učinění si úvahy soudu podle § 136 o. s. ř. se zohledněním úkonů dle vyhlášky č. 505/2006 Sb. však postačí, neboť úvaha o kompenzaci za péči poskytovanou blízkou osobou má být podložena aspoň takovýmto rámcovým zjištěním úkonů ve smyslu vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádí zákon o sociálních službách. K důkazu žalobkyně navrhla zejména svědecké výpovědi svých rodičů, sestry a jejího manžela, [anonymizováno] [příjmení] a paní [příjmení], která působí v denním stacionáři [příjmení]. Z těchto výpovědí zcela jednoznačně vyplynulo, že žalobkyně vyžaduje prakticky nepřetržitý dohled a dopomoc třetí osoby, je výrazně nesoběstačná, co se týče jak základních úkonů osobní obsluhy, tak péče o domácnost. Žalobkyně potřebuje pomoc při v zásadě všech úkonech osobní hygieny (mytí, péče o nehty, vlasy, docházení na toaletu atd.), oblékání, svlékání a obouvání, podávání léků, vaření, podávání jídla a pití, rehabilitace, doprovod k lékaři či do zařízení [příjmení] atd. Soud nepochybuje o tom, že žalobkyně vyžaduje nepřetržitou přítomnost další osoby, a i když některé úkony trvají jen několik minut, pečující osobě den rozčlení natolik, že nemůže vykonávat žádnou jinou soustavnou činnost. Žalobkyně dále trpí epilepsií, kdy se záchvaty mohou dostavit i v noci, proto nelze nechat žalobkyni zcela bez dozoru ani během spánku v nočních hodinách. Jedná se tedy o dopomoc třetí osoby, která již zcela zjevně přesahuje běžnou výpomoc v rámci rodiny (tedy nad rámec běžné rodinné solidarity), kterou však žalobkyně nutně potřebuje k udržení svého zdravotního stavu (když jeho zlepšení nepřipadá v úvahu). Tato péče je jí, a to zcela v souladu s jejím nejlepším zájmem, poskytována právě rodiči, zejména maminkou, a nikoli např. profesionální pečovatelkou, jíž by byla vyplácena přesně vyčíslitelná odměna. Ze svědeckých výpovědí má soud za prokázáno, že běžný den žalobkyně zhruba odpovídá harmonogramu, v němž své denní aktivity popsala, a to včetně přibližné časové dotace.

29. Podle § 5 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádí zákon o sociálních službách, ve znění od 1. 1. 2014 do 28. 2. 2022, se základní činnosti při poskytování osobní asistence se zajišťují v rozsahu těchto úkonů: a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu; 1. pomoc a podpora při podávání jídla a pití, 2. pomoc při oblékání a svlékání včetně speciálních pomůcek, 3. pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním i vnějším prostoru, 4. pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík, b) pomoc při osobní hygieně: 1. pomoc při úkonech osobní hygieny, 2. pomoc při použití WC, c) pomoc při zajištění stravy: pomoc při přípravě jídla a pití, d) pomoc při zajištění chodu domácnosti: 1. pomoc s úklidem a údržbou domácnosti a osobních věcí, 2. nákupy a běžné pochůzky, e) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti: 1. pomoc a podpora rodině v péči o dítě, 2. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob, 3. pomoc s nácvikem a upevňováním motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností, f) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím: doprovázení do školy, školského zařízení, zaměstnání, k lékaři, na zájmové a volnočasové aktivity, na orgány veřejné moci a instituce poskytující veřejné služby a doprovázení zpět, g) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí: 1. pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů, 2. pomoc při vyřizování běžných záležitostí. (odst. 2) Maximální výše úhrady za poskytování osobní asistence činí 130 Kč za hodinu, podle skutečně spotřebovaného času nezbytného k zajištění úkonů; pokud poskytování služby, včetně času nezbytného k zajištění úkonů, netrvá celou hodinu, výše úhrady se poměrně krátí.

30. Protože harmonogram žalobkyně je výrazně odlišný ve dnech, kdy žalobkyně dochází do denního stacionáře a kdy nikoli, soud posuzoval režim žalobkyně v těchto dnech každý zvlášť. Při zohlednění dne, v němž žalobkyně dochází do denního stacionáře [příjmení], soud posoudil jako úkony dle vyhlášky č. 505/2006 Sb. pomoc při úkonech osobní hygieny od 6:00 do 7:00 hodin (1 hodina), pomoc při podávání jídla a pití, umytí po jídle, příprava na přesun do stacionáře od 7:00 do 8:00 hodin (1 hodina), čas strávený cestou do stacionáře [anonymizováno] a zpět (3 hodiny denně, dvakrát 45 minut tam a dvakrát zpět), dopomoc při přesunu na vozík/z vozíku, převlékání a předání žalobkyně do stacionáře (2x čtvrt hodiny, při předání a poté při převzetí). Pokud matka žalobkyně v době, kdy je žalobkyně v [anonymizováno] nakupuje (tvrzeno půl hodiny), pak se jedná o činnost pro celou domácnost, neboť nenakupuje nepochybně výhradně pro žalobkyni, ale pro všechny členy domácnosti (zohledněno tedy čtvrt hodiny), totéž ve vztahu k praní, žehlení apod. (zohledněna 1 hodina místo žádaných 2 hodin). Následně soud uznal jako úkon dle vyhlášky dopomoc při příchodu domů z [anonymizováno], úklid vozíku, převlékání, úkony osobní hygieny a podání svačiny a pití (1 hodina), procházka – popř. pobyt na zahradě se psem, jak bylo uváděno v rámci svědeckých výpovědí rodičů žalobkyně (1 hodina), dále přezutí, oblékání, cvičení, dopomoc na WC, umytí, dohled nad činností (v rozsahu celkem 1,5 hodiny), podání a dopomoc při podávání večeře (půl hodiny), pomoc při večerní hygieně, převlékání, česání (půl hodiny) a pomoc při osobní hygieně před spánkem a ukládání do postele (rovněž půl hodiny). Soud oproti tomu nepřiznal požadované dvě hodiny společného sledování TV, čas s rodinou, neboť se jedná o čas, který spolu tráví členové domácnosti společnou aktivitou, odpočinkovou pro všechny členy, a dále osm hodin dozoru při spánku, neboť soud sice nezpochybňuje, že žalobkyně nemůže zůstat zcela bez dozoru, nicméně nejedná se o osm hodin, které by pečující osoba trávila aktivně dozorem nad žalobkyní (což ostatně ani není možné, pokud péči o žalobkyni zastává téměř výhradně její maminka) a nelze proto požadovat náhradu za péči v tento čas.

31. Při zohlednění dne, v němž žalobkyně nedochází do denního stacionáře [příjmení], soud posoudil jako úkony dle vyhlášky č. 505/2006 Sb. pomoc při úkonech osobní hygieny od 6:45 do 7:45 hodin (1 hodina), pomoc při podávání jídla a pití, podání léků, umytí po jídle od 7:45 do 8:45 hodin (1 hodina). Pokud žalobkyně žádala náhradu za péči v souvislosti s cestou na nákup, příprava na cestu, v rozsahu dvou hodiny, soud přiznal pouze jednu hodinu, neboť opětovně se jedná nepochybně o nákupy ve prospěch celé rodiny (tedy 1 hodina). Soud dále zohlednil v rámci úkonů péče o žalobkyni čtvrt hodiny podávání svačiny, pomoc při jídle, umytí rukou (10:45 – 11:00), dále dohled nad činností žalobkyně (při vaření, malování atd.) od 11:00 – 12:30 (1,5 hodiny) podání oběda, pomoc při jídle, související osobní hygiena od 12:30 – 13:00 (půl hodiny), dohled při hraní, cvičení, čtení, malování a jiné aktivizační činnosti, popř. pobyt na zahradě od 13:00 – 15:30 (1,5 hodiny), podání svačiny, pomoc při jídle a osobní hygieně 15:30 – 1 6:00 (půl hodiny), procházka (1 hodina), přezutí, oblékání, pomoc s vozíkem, cvičení, popř. dohled nad činností od 1 7:00 – 18:30 (1,5 hodiny), podání a pomoc při podávání večeře půl hodiny 18:30 – 19:00 (půl hodiny), pomoc při večerní hygieně 19:00 – 19:30 (půl hodiny) a dopomoc při hygieně před spánkem a ukládání do postele 21:30 – 22:00 (půl hodiny)). Ve vztahu k sledování TV a čas s rodinou od 19:30 do 21:30 hodin a dozor při spánku od 22:00 do 6:00 hodin platí shodné jako shora uvedeno.

32. Soud přiznal náhradu nákladů s péčí o žalobkyně v souladu s vyhláškou č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, podle níž činila v rozhodné době maximální výše úhrady za pečovatelské služby právě 130 Kč za hodinu, což je podle žalobců minimální částka, za kterou je žalobkyni možné zajistit placenou péči ve srovnatelném rozsahu, jaká je jí poskytována rodinou. Žalovaný s výší hodinové sazby nesouhlasil, k tomu odkazoval na ceníky pečovatelských úkonů, z nichž však bylo zjištěno, že cena za úkony dle těchto ceníků se v zásadě od maximální výše úhrady podle vyhlášky příliš neliší (ceník [příjmení] [příjmení], ceník [anonymizováno] [příjmení] [příjmení]), mnohé úkony jsou zde také uvedeny s menším časovým rozsahem, než je jedna hodina, popř. je cena účtována podle úkonu, nikoli dle časového rozsahu (ceník [anonymizováno] [obec], ceník [územní celek]), dle ceníku pečovatelské služby [anonymizováno] [obec] činí cena poskytovaných služeb dokonce shodně 130 Kč za hodinu, v zásadě pouze ceník [územní celek] se od ostatních ceníků vymyká (ale nijak zásadně). Soud přitom postupoval při stanovení výše nákladů na péči o žalobkyni v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, podle níž za přiměřené považuje vycházet při ocenění ošetřovatelské péče o příbuzného z odměny přiznávané pracovníkům poskytujícím pečovatelskou službu podle příslušné vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se provádí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (srovnej např. nález Ústavního soudu ze dne 16. 1. 2013, sp. zn. I. ÚS 46/2012). Zároveň také soud vzal v potaz závěry nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2930/13, dle něhož pokud úkony netrvají celou hodinu, výše úhrady se poměrně krátí.

33. Celkem tak žalobkyni náleží za dny, kdy dochází do [anonymizováno] (v prvé polovině roku 2021), náhrada za 11,75 hodin péče odpovídající úkonům podle vyhlášky, kdy 10 hodin denně za předmětné období již bylo uhrazeno a nebylo předmětem tohoto řízení, soud proto přiznal žalobkyni v rozhodném období dalších 1,75 hodin péče denně, celkem tedy se jedná o částku 19 565 Kč při 86 dnech, kdy byla žalobkyně během prvé poloviny roku 2021 v [anonymizováno] (1,75 hodin x 130 Kč x 86 dní). Za dny, kdy žalobkyně nedochází do [anonymizováno], se jedná o 12,25 hodin péče odpovídající úkonům podle vyhlášky, kdy 10 hodin denně za předmětné období již bylo uhrazeno a nebylo předmětem tohoto řízení, soud proto přiznal žalobkyni v rozhodném období dalších 2,25 hodin péče denně, celkem tedy se jedná o částku 25 155 Kč při 95 dnech, ve kterých nebyla žalobkyně během prvé poloviny roku 2021 v zařízení [příjmení] (2,25 hodin x 130 Kč x 95 dní), součet těchto částek činí 44 720 Kč, proto v této části soud žalobě vyhověl (výrok I.) a ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (výrok II.). O příslušenství přitom soud rozhodoval podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

34. O nákladech řízení (výrok III. a IV.) bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí. Účastník má ve věci plný úspěch tehdy, když soud vyhoví jeho žalobě v plném rozsahu. Tam, kde má být náhrada nákladů rozdělena (§ 142 odst. 2), je třeba určit poměr úspěchu obou účastníků ve věci a od úspěchu účastníka odečíst její neúspěch (tj. míru úspěchu druhé strany). Ve výši rozdílu má účastník právo, aby mu druhý účastník nahradil poměrnou část nákladů, které vynaložil při účelném uplatňování nebo bránění práva. V částce 120 100 Kč bylo sice řízení zastaveno (a tedy nedošlo k zamítnutí žaloby), nicméně v rozsahu této částky soud považuje zastavení řízení za neúspěch žalobkyně (neboť došlo ke zpětvzetí z důvodu zaplacení této částky krátce po podání žaloby, aniž by žalobkyně vyčkala uplynutí lhůty k zaplacení žalované částky dle předžalobní výzvy, ačkoli byla žalovaným vyrozuměna, že k úhradě velmi brzy dojde, a vyčkána a posečkání s podáním žaloby).

35. Žalobkyně byla z celkové částky 312 175 Kč úspěšná pouze částečně, žalobkyně tak měla úspěch co do 15 % a neúspěch co do 85 % svého nároku, po odečtení neúspěchu od úspěchu mají žalovaný a vedlejší účastník na jeho straně právo na 70 % nákladů, které v řízení vynaložili.

36. Žalovanému vznikly náklady řízení spočívající v 9 náhradách hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za úkony vyjádření k žalobě ze dne 25. 11. 2021 a ze dne 8. 6. 2022, účast u jednání 17. 5. 2022, dne 2. 8. 2022, dne 1. 11. 2022 a dne 19. 1. 2023, 3x příprava na jednání, celkem tedy jeho náklady řízení činí částku ve výši 2 700 Kč s tím, že 70 % z této částky představuje 1 890 Kč Náklady řízení byly žalovanému přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

37. Vedlejšímu účastníku na straně žalované vznikly náklady řízení spočívající v pěti náhradách hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za úkony vyjádření ze dne 12. 5. 2022, účast u jednání 17. 5. 2022, dne 2. 8. 2022, dne 1. 11. 2022, návrh důkazů ze dne 2. 6. 2022, celkem tedy náklady řízení činí částku ve výši 1 500 Kč, s tím, že 70 % z této částky představuje po zaokrouhlení částku 1 050 Kč Náklady řízení byly vedlejšímu účastníku na straně žalované přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).