11 C 156/2024 - 41

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [stát, organizační složka státu], IČO [IČO] sídlem [adresa] jednající [název státní instituce] sídlem [adresa] o zaplacení 72 253 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 30 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 30 900 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobce požadoval zaplacení částky 41 353 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 41 353 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 17 097,75 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [Jméno advokáta], zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal na žalované zaplacení částky 72 253 Kč s příslušenstvím z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Okresního soudu v [adresa] (dále jen „OS [adresa]“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též jako „posuzované řízení“).

2. Žalobce uvedl, že se žalobou ze dne [datum] domáhal určení, že je výlučným vlastníkem nemovitých věcí, a to pozemků stavebních parcelních čísel [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] a dále pozemků pozemkových parcelních čísel [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo],[Anonymizováno][číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], vše v k. ú. [adresa], obci [adresa]. Požadovaného určení se žalobce domáhal z důvodu duplicitního zápisu vlastnického práva k těmto nemovitostem v katastru nemovitostí, kdy žalobce byl zapsán jako výlučný vlastník na základě darovací smlouvy ze dne [datum], kterou uzavřel se svou matkou [jméno FO]. Zároveň však bylo zapsáno, že podílovým spoluvlastníkem se spoluvlastnickým podílem o velikosti ideální na všech uvedených nemovitostech je [jméno FO], a to na základě usnesení OS [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]. [jméno FO] nabyla spoluvlastnický podíl o velikosti na předmětných nemovitostech v rámci dědického řízení po zůstaviteli [jméno FO] (otci [jméno FO] a [jméno FO]), a to rozhodnutím Státního notářství v [adresa] (dále jen „SN [adresa]“) dne [datum]. Ohledně druhé ideální poloviny vlastnického podílu na předmětných nemovitostech bylo u SN [adresa] vedeno dědické řízení týkající se zůstavitelky [jméno FO] (matky [jméno FO] a [jméno FO]). V rámci tohoto dědického řízení bylo SN [adresa] vydáno dne [datum] rozhodnutí č. j. [číslo jednací], kterým bylo dědictví po zůstavitelce vypořádáno tak, že [jméno FO] nabyla spoluvlastnický podíl o velikosti id. na předmětných nemovitostech. Proti tomuto rozhodnutí podala [jméno FO] odvolání, což vedlo k tomu, že OS [adresa] rozhodl, že [jméno FO] i [jméno FO] nabyly ke dni smrti zůstavitelky spoluvlastnický podíl o velikosti ideální na předmětných nemovitostech. Žalobce má však za to, že se stal výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí, neboť ze strany [jméno FO] došlo k vydržení vlastnického práva na předmětných nemovitostech, které následně převedla darovací smlouvou na žalobce. Rozsudkem OS [adresa] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], soud žalobě částečně vyhověl, kdy ve výroku I určil, že žalobce je výlučným vlastníkem stavebních parcel číslo [číslo], [číslo],[Anonymizováno][číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] a pozemků parc. č. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] (dále jen „Polní pozemky“). Zároveň ve výroku II určil, že [jméno FO] je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. na pozemcích par. č. [hodnota] a [hodnota] (dále jen „Lesní pozemky“). Dále ve výroku III soud zamítl žalobu v části, kde se žalobce domáhal, že kromě vlastnictví id. Lesních pozemků je i vlastníkem další id. Lesních pozemků. Výrokem IV soud zamítl žalobu, kterou se [jméno FO] domáhala určení, že je vlastníkem Polních pozemků. Závěrem ve výroku V-X soud rozhodl o náhradě nákladů řízení. OS [adresa] na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že [jméno FO] vydržela vlastnické právo k podílu id. na Polních pozemcích, tudíž se stala jejich výlučnou vlastnicí a následně převedla darovací smlouvou vlastnické právo k Polním pozemkům na žalobce. [jméno FO] však nevydržela vlastnické právo k podílu id. na Lesních pozemcích. Žalobce je tedy spoluvlastníkem podílu o velikosti id. na Lesních pozemcích a [jméno FO] spoluvlastníkem podílu o velikosti id. na Lesních pozemcích. Z důvodu, že soud nerozhodl o části návrhu žalobce ohledně podílu id. na Lesních pozemcích, byl OS [adresa] vydán doplňující rozsudek ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], kterým bylo určeno, že žalobce je výlučným vlastníkem Polních pozemků a vlastníkem id. Lesních pozemků. Následně bylo OS [adresa] vydáno doplňující usnesení ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], kterým byl doplňující rozsudek doplněn o výrok II a III, kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Proti uvedeným rozhodnutím podal žalobce odvolání, na základě kterého Krajský soud v [adresa] (dále jen „KS HK“) rozsudkem ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], potvrdil výrok I a IV rozsudku soudu prvního stupně a zároveň výrok II změnil tak, že zamítl žalobu, kterou se [jméno FO] domáhala určení, že je vlastnicí Lesních pozemků, a výrok III změnil tak, že určil, že žalobce je kromě Lesních pozemků vlastníkem další těchto Lesních pozemků. KS HK shledal, že není důvod pro odlišný přístup při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu ve vztahu k Polním pozemkům a Lesním pozemkům, kdy i tyto Lesní pozemky [jméno FO] vydržela a následně na základě darovací smlouvy převedla na žalobce. [jméno FO] podala proti rozsudku KS [adresa] dovolání, kterému Nejvyšší soud (dále jen „NS“) rozsudkem ze dne [datum], č. j. 22 Cdo 994/2021-810, vyhověl a zrušil rozsudek odvolacího soudu a vrátil věc tomuto soudu k dalšímu řízení. Dovolací soud odmítl názor odvolacího soudu, podle kterého nemá význam, zda se jedná o [adresa] pozemek, když právní osud obou druhů pozemků je stejný. Dovolací soud zdůraznil, že předmětem řízení bylo určení vlastnického práva ke dvěma druhům pozemků s různým právním režimem, přičemž šlo jednak o Polní pozemky, sdružené do užívání v JZD, jednak o Lesní pozemky, které byly v užívání státní socialistické organizace. Soud prvního stupně i odvolací soud se přitom zabývaly pouze držbou Polních pozemků v užívání JZD, odvolací soud se již však vůbec nezabýval držbou Lesních pozemků užívaných státní socialistickou organizací – Východočeskými lesy, proto jeho rozhodnutí spočívá v této části na nesprávném právním posouzení věci. KS [adresa] následně rozsudkem ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], opětovně potvrdil rozsudek OS [adresa] s upřesněním výroku I rozsudku prvního stupně, který upřesnil tak, že žalobce je výlučným vlastníkem Polních pozemků a vlastníkem id. Lesních pozemků. Odvolací soud se přiklonil k názoru soudu prvního stupně a dovolacího soudu, že ze strany [jméno FO] nedošlo k vydržení podílu id. na Lesních pozemcích, žalobce tudíž nemohl nabýt vlastnické právo k předmětným podílům na základě darovací smlouvy, neboť [jméno FO] tyto podíly nevlastnila. Žalobce je tak vlastníkem pouze id. Lesních pozemků, které nabyl na základě darovací smlouvy od [jméno FO], která je nabyla v rámci dědického řízení po [jméno FO]. Proti druhému rozsudku KS [adresa] podali žalobce i [jméno FO] dovolání. Dovolací soud na základě dovolání žalobce rozsudkem ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], zrušil rozsudek KS [adresa] ve výroku I, kterým byl potvrzen výrok II a III rozsudku OS [adresa], ve znění doplňujícího rozsudku a doplňujícího usnesení, a věc vrátil KS [adresa] k dalšímu řízení. Dovolání [jméno FO] vyhodnotil dovolací soud jako nepřípustné a z toho důvodu jej zamítl. [jméno FO] podala proti rozsudku NS ústavní stížnost, v rámci které zpochybňovala zejména vydržení ze strany [jméno FO], ke kterému podle stěžovatelky nedošlo, tudíž je [jméno FO] vlastníkem spoluvlastnického podílu id. na Polních pozemcích. Ústavní soud shledal, že ústavní stížností napadený rozsudek NS je sice konečný v tom smyslu, že proti němu již stěžovatelka nemohla před obecnými soudy brojit žádným dalším procesním prostředkem, nicméně v důsledku jeho vydání ještě nedochází k takovému (potencionálnímu) zásahu do jejích práv, který by byl nenapravitelný v systému obecného soudnictví, a to zejména s ohledem na to, že NS zrušil pouze část rozsudku odvolacího soudu s tím, že mu věc vrací v tomto rozsahu k dalšímu řízení, kde bude stěžovatelka moci uplatnit všechny své námitky, které uplatnila v ústavní stížnosti. Z důvodu nenaplnění principu subsidiarity podání ústavní stížnost tak Ústavní soud usnesením ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ústavní stížnost odmítl pro nepřípustnost. Žalobce si je vědom, že řízení o Lesních pozemcích stále probíhá, ale již odděleně od Polních pozemků, ohledně nichž považuje řízení za ukončené. Výsledkem posuzovaného řízení je tedy je určení, že žalobce je výlučným vlastníkem Polních pozemků, na základě čehož může dojít k úpravě zápisu v katastru nemovitostí.

3. Celkovou délku posuzovaného řízení dosahující bezmála 9 let (žalobce počítá s dobou 8 let, 10 měsíců a 15 dnů, tj. od podání žaloby dne [datum] do vydání usnesení Ústavního soudu ze dne [datum]) považuje žalobce za nepřiměřeně dlouhou a neakceptovatelnou (tedy nezákonnou). Dle žalobce se nejednalo o skutkově tak složitou věc, která by opravňovala k takové délce řízení. Celková doba posuzovaného řízení tedy dle žalobce neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a délka řízení tkví v příčinách vycházejících z působení soudu v posuzovaném řízení. V této souvislosti žalobce podotkl, že prvostupňový rozsudek byl vydán až dne [datum], ačkoliv žaloba byla soudu doručena již dne [datum]. Délka soudního řízení nebyla zapříčiněna chováním žalobce, který měl od počátku zájem na rychlém vyřízení věci. Žalobce na výzvy soudu vždy reagoval včas, předkládal veškeré potřebné podklady, které si soud vyžádal, k soudním jednáním se dostavoval a taktéž opravné prostředky podával ve lhůtách včas a řádně. Protichůdné závěry OS [adresa], KS HK a NS, které vznikly změnami rozhodnutí KS HK, kdy NS opakovaně označil právní závěry KS HK za nesprávné, nemohou ospravedlňovat průtahy, které vznikly z důvodu opakovaného nesprávného právního posouzení, kterého se dle názoru dovolacího soudu odvolací soud v řízení opakovaně dopustil. Tyto průtahy nemohou jít k tíži žalobce. K významu předmětu posuzovaného řízení žalobce uvedl, že újma je sama o sobě dána již tím, že řízení před soudy bylo zcela bezdůvodně vedeno neúměrně dlouho, tj. téměř 9 let. Význam řízení byl dán i tím, že žalobce měl naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem, neboť hrozilo, že v důsledku duplicitního zápisu vlastnického práva v katastru nemovitostí žalobce nebude moci dosáhnout případné změny zápisu v katastru nemovitostí. Vedení celého řízení představovalo zásah nejen do rozpočtu žalobce, ale i do jeho života. Žalobce byl po celou dobu řízení ve výrazné nejistotě, jak bude o žalobě rozhodnuto a zda bude určeno, zda je výlučným vlastníkem předmětných pozemků, aby mohlo dojít k úpravě zápisu v katastru nemovitostí v souladu se skutečným stavem. Uvedená délka řízení pro žalobce znamenala čelit neúměrnému tlaku na jeho psychiku. Starosti s vedením sporu, vynakládáním prostředků za právní pomoc a nejistota, jak bude v předmětném řízení nakonec rozhodnuto, trvající po dlouhou dobu omezovaly žalobce v rozvíjení jiných aktivit a v důsledku toho vedly k omezení naplňování jeho vlastní osobnosti.

4. Popsaná nepřiměřená délka řízení způsobila žalobci nemajetkovou újmu, za kterou požadoval poskytnout zadostiučinění v penězích, a to částkou [částka], při jejímž výpočtu vyšel z částky [částka] za rok řízení, resp. částky [částka] za měsíc řízení, snížené na polovinu za první dva roky trvání řízení. Při určení této částky žalobce vyšel ze stanoviska NS ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010, ke kterému však, při znalosti judikatury NS, dle které na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění, a tedy i na celkovou výši zadostiučinění, nemá vliv znehodnocení měny v důsledku inflace od doby vydání stanoviska, namítl, že by otázka, zda má být zohledněno znehodnocení měny inflací ode dne vydání stanoviska při rozhodování o výši zadostiučinění po více než 10 letech od jeho vydání, měla být posouzena jinak. Tedy k výši narostlé inflace (ekonomickému kontextu doby) má být při výpočtu přiměřeného zadostiučiněné přihlédnuto vždy, když znehodnocení měny je podstatné. Žalobce za podstatnou změnu sám považuje 15 % a v této věci inflační znehodnocení dosáhlo více než 40 %. Názor zastávaný NS proto není v delším časovém horizontu od vydání stanoviska, který již jistě uplynul, s ohledem na celkovou výši inflace, a tedy i významné reálné snížení poskytovaného zadostiučinění, udržitelný. Tato nespravedlnost je dle žalobce zcela markantní v letech 2022 a 2023, kdy došlo k podstatnému nárůstu inflace. Nepromítnutí inflačního znehodnocení neobstojí ani v testu rovnosti, neboť poškozenému nyní není poskytnuta stejná ochrana jeho práva, jako byla poskytnuta jiným beneficientům v obdobném postavení v letech 2011, 2012, 2013 atd. Nejde přitom o žádné zanedbatelné znevýhodnění, ale oproti zadostiučinění poskytnutému v roce 2011 je v současnosti poškozenému v důsledku znehodnocení měny bez jeho zavinění poskytnuto fakticky o cca 41 % méně. To není rovné zacházení, ani spravedlivé řešení. Na tom nemůže změnit nic ani názor vyslovený NS, že základní částka za nepřiměřeně dlouhé řízení byla v roce 2011 nastavena vzhledem k požadavkům ESLP poměrně velkoryse, což dnes už stejně neplatí. Velkorysost nemůže platit jen pro vyvolené, byť jen časově vyvolené. Judikaturou NS zastávaný názor, že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění, a tedy i na celkovou výši zadostiučinění, nemá vliv znehodnocení měny v důsledku inflace od doby vydání stanoviska, nemůže obstát ani z pohledu zásad spravedlnosti. Obecné závěry, které Ústavní soud vyslovil pro aplikaci a výklad právních norem, lze jistě vztáhnout i na výklad a aplikaci závěrů vyslovených ve stanovisku. Pokud soudy stále formalisticky, bez zohlednění ekonomického kontextu doby, jen matematicky přepočítávají zadostiučiní základní částkou uvedenou v odkazovaném stanovisku, je takový postup nespravedlivý a i v rozporu se závěry Ústavního soudu obsaženými v jeho recentní judikatuře. Ekonomický kontext je přitom obecně zřejmý, musí být soudům znám i z jejich úřední činnost. Od roku 2011 došlo k podstatnému inflačnímu vývoji, změnily se mzdové a platové poměry, nominálně se tak logicky změnily/narostly i rozpočtové výdaje a příjmy státu. Ve vztahu k základní částce zadostiučinění/výši zadostiučinění se nelze tvářit tak, že je od této ekonomické reality odtržena. Není žádný rozumný a spravedlivý důvod, aby žalobce dostal v reálných hodnotách mnohem méně, o minimálně 41 %, než když by mu bylo zadostiučinění poskytováno již v roce 2011. Rozpětí uvedené v odkazovaném stanovisku by tak dle žalobce mělo být navýšeno o 1/3, kdy i takové navýšení žalobce považuje za spíše nízké, pod mírou celkové výše znehodnocení měny mezi lety 2011 a 2024.

5. Uvedeným způsobem formulovaný požadavek žalobce uplatnil u žalované přípisem ze dne [datum]. Žalovaná žádost vyřídila stanoviskem ze dne [datum], ve kterém po zhodnocení všech okolností případu dospěla k závěru, že odpovídající výše zadostiučinění v penězích by v předmětné věci poškozeného měla činit [částka], tedy o [částka] méně, než jak výši přiměřeného zadostiučinění vyčíslil žalobce. Žalovaná vycházela ze základní částky ve výši [částka] za rok (s výjimkou prvních dvou let) a tuto pak snížila s ohledem na složitost projednávané věci a stupně soudní soustavy o 30 %. Přiznanou částku [částka] žalovaná poukázala žalobci na bankovní účet. Takovéto vyřízení své žádosti žalobce nepovažoval za správné, kdy vedle použití nižší základní částky nesouhlasil ani s krácením přiznaného zadostiučinění zejména z důvodu instančnosti řízení, stran které odkázal na judikaturu Ústavního soudu ve věci soudního „ping-pongu“, a podanou žalobou se tak domáhal zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení.

6. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná potvrdila, že u ní žalobce uplatnil dne [datum] nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši [částka] za nesprávný úřední postup v posuzovaném řízení. K projednání žádosti došlo dne [datum], žalovaná konstatovala, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu a poskytla žalobci zadostiučinění ve výši [částka]. K věci samé pak žalovaná po stručné rekapitulaci průběhu posuzovaného řízení uvedla, že posuzované řízení probíhalo od podání žaloby do rozhodnutí Ústavního soudu (posuzována je taková délka řízení, jakou žalobce uvádí v žalobě) po dobu 8 let a 10 měsíců opakovaně na třech stupních soudní soustavy a před Ústavním soudem. Soud prvního stupně rozhodl jednou, odvolací soud třikrát, dovolací soud dvakrát a Ústavní soud jednou. V řízení nedocházelo k výrazným průtahům mezi jednotlivými úkony soudů. Negativní vliv na délku řízení mělo rušení rozhodnutí odvolacího soudu soudem dovolacím. Žalovaná při mimosoudním projednání nároku dospěla k závěru, že délku řízení lze hodnotit jako nepřiměřenou, a že tedy došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí zákona č. 82/1998 Sb. Při rozhodování o výši poskytnutého zadostiučinění bylo žalovanou přihlédnuto ke všem okolnostem případu ve smyslu § 31a zákona č. 82/1998 Sb. Při stanovení konkrétní výše zadostiučinění dospěla žalovaná nejprve k základní částce [částka], když v souladu s výše odkazovaným stanoviskem NS vycházela ze základní částky [částka] za rok trvání řízení, resp. [částka] za měsíc trvání řízení, s výjimkou prvních dvou let, za které byla poskytnuta částka poloviční, a to z důvodu, že každé řízení musí objektivně určitou dobu trvat. Žalovaná v daném případě neshledala žádné důvody pro navýšení základní částky nad základní částku [částka] za jeden rok řízení. Ohledně požadavku žalobce na navýšení základní částky zadostiučinění z důvodu inflace odkazuje žalovaná na bohatou judikaturu NS a Ústavního soudu, z níž plyne, že navyšování základní částky není důvodné. Základní částka pak byla snížena s ohledem na složitost projednávané věci a stupně soudní soustavy o 30 %. Předmětem řízení byla žaloba o určení vlastnického práva k nemovitostem. Soudy tak posoudily existenci naléhavého právního zájmu na určení vlastnictví. Dále byla stěžejní otázka vydržení vlastnictví matkou žalobce, která mu měla nemovitosti darovat, soudy se zabývaly otázkou držby u pozemků, k nimž svědčilo právo užívání tzv. socialistickým organizacím. Bylo provedeno poměrně rozsáhlé dokazování. Po procesní stránce bylo rozhodnuto o přerušení řízení, o částečném zastavení řízení a o návrhu žalobce na vydání předběžného opatření. Žalovaná má za to, že snížení základní částky zadostiučinění v kritériu počtu stupňů soudní soustavy je důvodné. NS sice zrušil rozsudek odvolacího soudu, nicméně poprvé k tomu došlo, když NS zaujal jiný právní názor na otázku, kterou dosud ve své judikatuře neměl vyřešenu. Toto však nelze hodnotit jako nesprávný úřední postup a je důvodné snížení základní částky. Mimo to v řízení rozhodoval i Ústavní soud. Žalobcem odkazované rozhodnutí Ústavního soudu je dle žalované nepřípadné, neboť v nyní posuzovaném případě nedošlo k soudnímu „ping-pongu“. Žalobce, ani ostatní účastníci se na délce řízení výrazně nepodíleli. Význam řízení zhodnotila žalovaná jako standardní. Žalobce netvrdí žádné konkrétní zásahy, které měla způsobit nepřiměřená délka posuzovaného řízení mimo nejistoty ohledně výsledku řízení. Uvedeným způsobem určené zadostiučinění žalovaná považuje za zcela přiměřené a dostačující.

7. Následně pak žalovaná ještě k požadavku žalobce na navýšení základní částky s ohledem na inflaci doplnila (v duchu argumentace judikatury NS a Ústavního soudu), že NS v rámci předmětného sjednocujícího stanoviska odkazoval na rozhodovací praxi ESLP a vyšel z jeho názoru, že pokud se odškodňování nepřiměřených délek řízení v konkrétním státu pohybuje alespoň do těch 40 % rozsahu zadostiučinění poskytovaného ze strany ESLP, tak je to zcela přiměřené. ESLP přes nárůst inflace, který je obecně známý a netíží jen Českou republiku, ale celou Evropskou unii, zatím nedospěl k tomu, že by v průběhu let částky, které přiznává jako odškodnění za nepřiměřené délky řízení, navyšoval. Nazíráno touto optikou pak lze říci, že rozsah, který stanovil NS v rámci sjednocujícího stanoviska v roce 2011, je i nadále plně použitelný a žalovaná neshledává pro navyšování částek z důvodu inflace důvod.

8. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

9. Žalobou došlou OS [adresa] dne [datum] se žalobce domáhal vůči V. [jméno FO] (dále jen „Žalovaná č. [hodnota]“) a M. [jméno FO] (dále jen „Žalovaná č. [hodnota]“) (společně dále jen „Žalované“) určení, že je výlučným vlastníkem předmětných pozemků, které nabyl na základě darovací smlouvy ze dne [datum] od Žalované č. [hodnota]. Žalovaná č. [hodnota] nabyla spoluvlastnický podíl o velikosti na předmětných pozemcích jako dědic zůstavitele P. [jméno FO], kdy nabytí dědictví jí bylo potvrzeno rozhodnutím SN [adresa] ze dne [datum], č. j. D 1223/65. Nabytí druhého spoluvlastnického podílu o velikosti pak bylo Žalované č. [hodnota] potvrzeno rozhodnutím SN [adresa] ze dne [datum], č. j. D 982/74, vydaným v dědickém řízení po zůstavitelce M. [jméno FO]. Na tomto rozhodnutí bylo vyznačeno nabytí právní moci ke dni [datum]. Teprve dne [datum], tj. po třinácti letech od vyznačeného data nabytí právní moci, podala Žalovaná č. [hodnota] proti uvedenému rozhodnutí státního notářství odvolání, což pak vedlo k vydání usnesení OS [adresa] ze dne [datum], č. j. D 934/98-450, ve znění doplňujícího usnesení ze dne [datum], č. j. D 934/98-506, a opravného usnesení ze dne [datum], č. j. 23 D 964/98-515, kterým bylo rozhodnuto, že každá ze Žalovaných nabyla ke dni úmrtí zůstavitelky spoluvlastnický podíl na předmětných pozemcích o velikosti . Na základě tohoto usnesení pak byl k předmětným pozemkům, resp. k podílu o velikosti na těchto pozemcích, proveden v katastru nemovitostí duplicitní zápis vlastnictví. O tom byl žalobce vyrozuměn výzvou katastrálního úřadu ze dne [datum]. S ohledem na dobu uběhlou mezi vyznačením nabytí právní moci na původním dědickém rozhodnutí a počátkem zpochybňování tohoto vypořádání dědictví ze strany Žalované č. [hodnota], po kterou byla Žalovaná č. [hodnota] v dobré víře, že je vlastníkem i druhého spoluvlastnického podílu na předmětných pozemcích, resp. že je ve spojení s prvním dědickým řízením výlučným vlastníkem předmětných pozemků, tak měl žalobce za to, že Žalovaná č. [hodnota] druhý spoluvlastnický podíl na předmětných pozemcích vydržela, a že tak žalobci oprávněně darovala celé nemovitosti. Dále žalobce uvedl, že v době uzavření darovací smlouvy byli žalobce i Žalovaná č. [hodnota] v dobré víře, že Žalovaná č. [hodnota] je výlučným vlastníkem těchto pozemků, kdy takto byla i zapsána v katastru nemovitostí, kde nebyl evidován žádný záznam o sporu o vlastnické právo, a žalobce by tak jako osoba jednací v dobré víře ve správnost zápisu v katastru nemovitostí předmětné pozemky nabyl, i kdyby k vydržení nedošlo. Dále žalobce uvedl, že u OS [adresa] je mezi stejnými účastníky vedeno řízení sp. zn. 11 C 123/2006, které se týká dalších nemovitostí, které měly stejný režim jako předmětné pozemky. V tomto řízení, ve kterém žalobce uplatňuje stejná tvrzení a navrhuje provést prakticky stejné důkazy jako v nyní podané žalobě, bylo rozhodnutím soudu prvého stupně zatím nepravomocně žalobě vyhověno. Žalobce tak navrhoval, aby bylo posuzované řízení přerušeno do pravomocného skončení řízení vedeného pod sp. zn. 11 C 123/2006. Dne [datum] byla žalobci zaslána výzva k zaplacení soudního poplatku za žalobu a katastrálnímu úřadu bylo současně zasláno vyrozumění o podání žaloby na určení vlastnického práva. Soudní poplatek byl zaplacen na účet soudu dne [datum]. Žaloba spolu s výzvou k vyjádření k žalobě a návrhu na přerušení řízení ve lhůtě 20 dnů byla zaslána Žalovaným dne [datum]. Vyjádření Žalované č. [hodnota] došlo soudu dne [datum]. Žalovaná č. [hodnota] předně namítla, že žalobce má naléhavý právní zájem na požadovaném určení pouze stran spoluvlastnického podílu na předmětných pozemcích o velkosti , kterého se týká duplicitní zápis v katastru nemovitostí. Dále namítla, že žalobcem odkazované dědické rozhodnutí ze dne [datum] nenabylo právní moci ke dni [datum], k jejímu včasnému odvolání bylo změněno usnesením KS [adresa] ze dne [datum] a obě tato rozhodnutí pak byla k dovolání Žalované č. 1 zrušena usnesením NS ze dne [datum]. K pravomocnému vypořádání dědictví po [jméno FO] pak došlo shora uvedeným způsobem až ke dni [datum]. Žalovaná č. 1 pak zpochybňovala, že by Žalovaná č. 2 mohla spoluvlastnický podíl na předmětných pozemcích vydržet, když držbu předmětných pozemků po celou dobu vykonávala Žalovaná č.

1. Darovací smlouva, kterou měl celé pozemky nabýt žalobce, je tak minimálně v rozsahu spoluvlastnického podílu o velikosti absolutně neplatná, neboť jí Žalovaná č. 2 v uvedeném rozsahu převáděla více práv, než sama měla. Dne [datum] došel soudu vzájemný návrh Žalované č. 1, kterým se na podkladě dále rozšířené argumentace o absenci dobré víry Žalované č. 2, že dědictví po [jméno FO] bylo pravomocně vypořádáno ke dni [datum], domáhala určení, že je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti na předmětných pozemcích + na nemovitostech, které měly být dle žalobního tvrzení žalobce předmětem řízení sp. zn. [spisová značka]. Podání této žaloby/vzájemného návrhu již Žalovaná č. 1 oznámila katastrálnímu úřadu ke dříve vyznačené poznámce spornosti. Dne [datum] byla Žalované č. 1 zaslána výzva k zaplacení soudního poplatku za vzájemný návrh, poplatek byl zaplacen na účet soudu dne [datum]. Dne [datum] soud vyžádal výpis z katastru nemovitostí a žaloba spolu se vzájemným návrhem a původní výzvou k vyjádření k žalobě byla zaslaná Žalované č. 2 na jinou adresu. Výpis z katastru nemovitostí došel soudu dne [datum]. Dne [datum] zaslal soud vyjádření Žalované č. 1 a její vzájemný návrh žalobci spolu s výzvou k doplnění tvrzení stran existence naléhavého právního zájmu na určení vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu o velikosti na předmětných pozemcích, který původně patřil [jméno FO], a stran užívání druhého spoluvlastnického podílu Žalovanou č. 2 v době, kdy mělo dojít k vydržení, a označení důkazů k prokázání takových tvrzení, to vše ve lhůtě 30 dnů. Vyjádření žalobce došlo soudu dne [datum]. Stran naléhavého právního zájmu na určení vlastnického práva k celým pozemkům žalobce odkázal na potřebu získat rozhodnutí, které bude podkladem pro zápis žalobce jako výlučného vlastníka do katastru nemovitostí. Stejně bylo postupováno i v řízení sp. zn. [spisová značka], ve kterém soud naléhavý právní zájem žalobce konstatoval a jeho rozsudek byl (dosud nepravomocně) potvrzen rozsudkem KS [adresa] vyhlášeným dne [datum] (v této souvislosti vzal žalobce zpět návrh na přerušení řízení). Dále pak žalobce obsáhle doplnil tvrzení o užívání předmětných pozemků, resp. nakládání s nimi, ze strany Žalované č. 2 v době po vyznačení právní moci na prvním dědickém rozhodnutí po [jméno FO] a označil k tomu velké množství důkazů. Stran vzájemného návrhu Žalované č. 1 žalobce upozornil na překážku litispendence představovanou řízením sp. zn. [spisová značka]. Dne [datum] došel soudu rozsudek KS [adresa] ve věci sp. zn. [spisová značka], jehož opis byl založen i do spisu posuzovaného řízení. Podáním došlým soudu dne [datum] žalobce navrhoval, aby soud s ohledem na pravomocné skončení řízení sp. zn. [spisová značka] zastavil pro překážku věci rozhodnuté řízení o vzájemném návrhu Žalované č. 1 v rozsahu, ve kterém se tento vzájemný návrh týká nemovitostí řešených v řízení sp. zn. [spisová značka]. K pokynu ze dne [datum] byl dne [datum] připojen spis [spisová značka] včetně jeho přílohových spisů. Dne [datum] byla vyjádření žalobce zaslána Žalovaným s výzvou k vyjádření ve lhůtě 30 dnů. Spis [spisová značka] byl dne [datum] vrácen, neboť do něj dne [datum] došlo dovolání. Dne [datum] došlo soudu vyrozumění o převzetí právního zastoupení Žalované č.

2. Dne [datum] byla výzva k vyjádření k žalobě, vzájemnému návrhu a dalším podáním ve lhůtě 30 dnů zaslána zástupci Žalované č.

2. Dne [datum] došla soudu žádost Žalované č. 1 o prodloužení lhůty k vyjádření o 14 dnů odůvodněná pracovní neschopností její zástupkyně. Dne [datum] došlo soudu vyjádření Žalované č. 2, která se plně ztotožnila s podanou žalobou i dalšími podáními žalobce. Usnesením ze dne [datum] soud rozhodl o přerušení řízení do doby rozhodnutí dovolacím soudem ve věci sp. zn. [spisová značka]. Dne [datum] došlo soudu blanketní odvolání žalobce proti usnesení o přerušení řízení, které přislíbil odůvodnit ve lhůtě 15 dnů, odůvodnění došlo soudu dne [datum]. Odvolání bylo dne [datum] zasláno Žalovaným a dne [datum] byl spis s odvoláním předložen KS [adresa], který usnesením ze dne [datum] napadené usnesení potvrdil, vyjma přerušení části řízení o vzájemném návrhu Žalované č. 1 v rozsahu týkajícím se nemovitostí řešených v řízení sp. zn. [spisová značka], stran které napadené usnesení změnil tak, že se řízení nepřerušuje (v této části je na místě řízení zastavit pro překážku věci rozhodnuté). Spis byl vrácen OS [adresa] dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] soud částečně zastavil řízení o vzájemném návrhu Žalované č.

1. Usnesení bylo spolu s usnesením KS [adresa] vypraveno dne [datum] a usnesení KS [adresa] nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] došlo soudu odvolání Žalované č. 1 proti usnesení o částečném zastavení řízení o vzájemném návrhu. Odvolání bylo dne [datum] zasláno žalobci a Žalované č. 2 a dne [datum] byl spis s odvoláním předložen KS [adresa]. Dne [datum] došlo KS [adresa] vyjádření žalobce k odvolání. KS [adresa] usnesením ze dne [datum] napadené usnesení potvrdil. Lhůta pro vypravení písemného vyhotovení byla z důvodu dovolené prodloužena do [datum], spis byl vrácen OS [adresa] dne [datum]. Usnesení KS [adresa] bylo dne [datum] vypraveno a dne [datum] nabylo právní moci. Usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], soud rozhodl o pokračování v přerušeném řízení, neboť dovolání ve věci sp. zn. [spisová značka] bylo usnesením NS ze dne [datum] odmítnuto (žalobce o této skutečnosti soud vyrozumíval dne [datum], tj. v době, kdy se spis nacházel u KS [adresa]). Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. S podáním došlým soudu dne [datum] žalobce předkládal usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], kterým jako zjevně neopodstatněnou odmítl ústavní stížnost Žalované č. 1 proti rozhodnutím vydaným ve věci sp. zn. [spisová značka], a navrhoval, aby v této věci přijaté právní závěry byly aplikovány i na posuzované řízení, a žalobě tak bylo vyhověno. S podáním došlým soudu dne [datum] žalobce předkládal usnesení, kterým bylo zahájeno trestní stíhání Žalované č. 1 pro spáchání přečinů neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru dle § 208 odst. 1 tr. zákoníku a dle § 208 odst. 2 tr. zákoníku, kterých se měla Žalovaná č. 1 dopustit v souvislosti s nemovitostmi, které byly předmětem řízení sp. zn. [spisová značka], poté, co bylo určeno, že žalobce je jejich výlučným vlastníkem. Při jednání konaném dne [datum] proběhla obsáhlejší diskuse o možném smírném řešení věci, kterého však dosaženo nebylo, bylo zahájeno projednání věci, účastníci (zejména žalobce a Žalovaná č. 1) obsáhle doplňovali svá tvrzení a požádali o lhůtu dalších 30 dnů, ve které by svá tvrzení a důkazní návrhy ještě doplnili, lhůta byla všem účastníkům poskytnuta. Dále pak bylo prováděno větší množství listinných důkazů, mj. ze spisu OS [adresa] sp. zn. [spisová značka]. Jednání bylo odročeno za účelem pokračování v dokazování na den [datum]. Obsáhlá doplnění žalobce a Žalované č. 1 obsahující též značná množství důkazních návrhů došla soudu dne [datum]. Další obsáhlé doplnění Žalované č. 1, resp. pokračování jejího předchozího doplnění, došlo soudu dne [datum]. Přípisy ze dne [datum] soud vyzýval účastníky k vyjádření k možnosti výslechu jednoho z navržených svědků prostřednictvím dožádaného soudu, Žalovaná č. 1 pak byla vyzývána k doplnění adres navržených svědků, vše ve lhůtě 14 dnů. Žalovaná č. 2 požádala dne [datum] o prodloužení lhůty do [datum] z důvodu dovolené jejího zástupce, žádosti bylo vyhověno. Žalobce požádal dne [datum] o prodloužení lhůty o 7 dnů, jeho vyjádření pak došlo soudu dne [datum]. Vyjádření Žalované č. 2 došlo soudu dne [datum], doplnění Žalované č. 1 s adresami svědků pak došlo soudu dne [datum]. Podáním došlým soudu dne [datum] žádal žalobce, aby soud vyzval Žalovanou č. 1 k založení listin označených v jejích posledních doplněních, aby se mohl řádně připravit na odročené ústní jednání. K výzvě soudu ze dne [datum] Žalovaná č. 1 tyto listiny (velké množství) předložila dne [datum]. K žádosti žalobce došlé soudu dne [datum], odůvodněné tím, že není schopen v takto krátké době prostudovat množství listin, které mu byly až nyní Žalovanou č. 1 zaslány, bylo jednání nařízené na den [datum] odročeno na den [datum]. Dne [datum] došlo soudu další doplnění žalobce. Ústní jednání odročené na den [datum] bylo k žádosti zástupkyně Žalované č. 1 odůvodněné pracovní neschopností odročeno na den [datum]. Dne [datum] došlo soudu další doplnění žalobce. Při jednání konaném dne [datum] bylo provedeno velké množství listinných důkazů mj. z připojených spisů OS [adresa] sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]. Jednání pak bylo za účelem pokračování v dokazování odročeno na den [datum]. K odročenému jednání bylo předvoláno 6 svědků, jedna svědkyně se dne [datum] omluvila a žádala o výslech soudem v místě svého bydliště, návrh na výslech jednoho svědka vzala Žalovaná č. 1 dne [datum] zpět, ani žalobce na jeho výslechu netrval. Dne [datum] se omluvil další z předvolaných svědků (jednalo se o advokáta a měl kolizi s nařízeným jednáním). K žádosti žalobce došlé soudu dne [datum], odůvodněné jeho pracovní neschopností s tím, že žalobce chce být osobně přítomen výslechu svědků, bylo jednání nařízené na den [datum] odročeno na den [datum]. Dne [datum] došlo soudu další doplnění žalobce. Při jednání konaném dne [datum] byli vyslechnuti 4 svědci a jednání bylo odročeno na den [datum] s tím, že soud zváží výslech jedné ze svědkyň dožádaným soudem. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o svědečném. Dne [datum] zaslal soud žádost o provedení výslechu svědkyně Obvodnímu soudu pro [adresa]. Dne [datum] zaslal žalobce soudu na vědomí návrh smírného řešení adresovaný Žalované č. 1, dle kterého by Žalovaná č. 1 vyklidila nemovitosti, které byly předmětem řízení sp. zn. [spisová značka], žalobce by se stal výlučným vlastníkem předmětných pozemků a Žalované č. 1 by uhradil částku 360 000 Kč, čímž by byly narovnány všechny spory mezi účastníky (posuzované řízení, spor o vyklizení, spor o vydání bezdůvodného obohacení). Protokol o provedení dožádaného výslechu ze dne [datum] došel soudu dne [datum]. Dne [datum] došlo soudu obsáhlé vyjádření žalobce týkající se věrohodnosti jednoho ze slyšených svědků (syn Žalované č. 1 a bratr její zástupkyně). Ústní jednání nařízené na den [datum] bylo k žádosti zástupkyně Žalované č. 1 došlé dne [datum] a odůvodněné její pracovní neschopností odročeno na den [datum]. V podání ze dne [datum] Žalovaná č. 1 předkládala soudu argumentaci, dle které se v případě žalobcem předloženého návrhu smírného řešení nejednalo o vážně myšlený návrh, když žalobce o smírné řešení ve skutečnosti zájem nemá. Při jednání konaném dne [datum] soud opětovně apeloval na účastníky, aby se pokusili o smírné vyřešení věci a přítomní zástupci účastníků se dohodli na konání společné schůzky, kde by se o takovou dohodu pokusili. Dále bylo provedeno větší množství listinných důkazů, mj. z připojeného spisu OS [adresa] sp. zn. [spisová značka]. Jednání pak bylo odročeno na den [datum] za účelem zvážení dalšího dokazování, kdy soud mj. zváží navrhovaný znalecký posudek stran pravosti jedné z listin, a za účelem pokusu účastníků o mimosoudní řešení věci. Ústní jednání nařízené na den [datum] bylo k žádosti zástupkyně Žalované č. 1 došlé dne [datum] a odůvodněné její pracovní neschopností odročeno na den [datum]. Žalovaná č. 1 v tomto podání současně avizovala předložení znaleckého posudku k pravosti listiny, který si nechala zpracovat, a předložení dalších důkazů k prokázání svých tvrzení. K výzvě soudu zaslané dne [datum] předložila Žalovaná č. 1 avizovaný posudek dne [datum]. Další velké množství listin Žalovaná č. 1 soudu předložila dne [datum]. Při jednání konaném dne [datum] byl proveden důkaz znaleckým posudkem, ke kterému žalobce namítl, že se týká jiné listiny, než u které sporoval pravost, a velkým množstvím dalších listin, mj. z připojených spisů OS [adresa] sp. zn. [spisová značka], [spisová značka]. Jednání pak bylo odročeno za účelem pokračování v dokazování na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] byl proveden důkaz dalšími listinami, mj. z připojeného spis OS [adresa] sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná č. 1 pak byla vyzvána k předložení některých dalších již dříve označených listin, které dosud nebyly předloženy, a bylo konstatováno, že zůstává navržen znalecký posudek k žalobcem sporované pravosti listiny. Jednání pak bylo odročeno za účelem předložení listin Žalovanou č. 1 a pokračování v dokazování na den [datum]. Žalovaná č. 1 listiny předložila soudu dne [datum]. Při jednání konaném dne [datum] byl proveden důkaz dalšími listinami, další důkazní návrhy byly zamítnuty a dokazování bylo ukončeno. Jednání pak bylo odročeno za účelem přednesu závěrečných návrhů, k jejichž předložení byli účastníci vyzváni do [datum], na den [datum]. Závěrečné návrhy došly soudu dne [datum]. Při jednání konaném dne [datum] byl po přednesu závěrečných návrhů vyhlášen rozsudek, kterým bylo určeno, že žalobce je výlučným vlastníkem Polních pozemků (výrok I), bylo určeno, že Žalovaná č. 1 je vlastníkem Lesních pozemků (výrok II), žaloba s požadavkem na určení, že žalobce je vlastníkem další Lesních pozemků, byla zamítnuta (výrok III), žaloba s požadavkem na určení, že Žalovaná č. 1 je vlastníkem Polních pozemků, byla zamítnuta (výrok IV), Žalované č. 1 bylo uloženo nahradit žalobci náklady řízení ve výši 61 095 Kč (výrok V), bylo rozhodnuto, že žalobce a Žalovaná č. 2 vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení (výrok VI), bylo rozhodnuto, že Žalované vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení (výrok VII), Žalobci bylo uloženo nahradit státu náklady řízení ve výši 79 Kč (výrok VIII), Žalované č. 1 bylo uloženo nahradit státu náklady řízení ve výši 948 Kč (výrok IX) a Žalované č. 2 bylo uloženo nahradit státu náklady řízení ve výši 948 Kč (výrok X). Dne [datum] bylo nařízeno vyhlášení doplňujícího rozsudku na den [datum]. Dne [datum] byl vyhlášen doplňující rozsudek, kterým byl výrok I rozsudku ze dne [datum] doplněn tak, že bylo určeno, že žalobce je též vlastníkem Lesních pozemků. Soud takto rozhodl, když dospěl k závěru, že podíl o velikosti na Polních pozemcích Žalovaná č. 2 před darováním žalobci vydržela, zatímco skutečnosti odůvodňující vydržení podílu o velikosti u Lesních pozemků prokázány nebyly. Soud současně uzavřel, že na straně žalobce nemohl být v době nabývání vlastnického práva naplněn požadavek dobré víry, aby tak mohl nabýt podíl na Lesních pozemcích od nevlastníka, když v době darování a realizace jeho vkladu do katastru nemovitostí, již probíhaly spory se Žalovanou č. 1 (podané odvolání proti dědickému usnesení, poznámka spornosti v katastru nemovitostí). Písemná vyhotovení rozsudku a doplňujícího rozsudku byla vypravena dne [datum]. Dne [datum] došlo soudu odvolání žalobce proti výroku II a III rozsudku. Dne [datum] došlo soudu blanketní odvolání Žalované č. 1 proti výroku I a IV rozsudku, které se Žalovaná č. 1 zavázala odůvodnit do [datum]. Dne [datum] zaplatila Žalovaná č. 1 soudní poplatek za odvolání. Podáním došlým soudu dne [datum] žádala Žalovaná č. [hodnota] s ohledem na pandemickou situaci stran Covid-19 o prodloužení lhůty k doplnění odvolání do [datum]. Žádosti bylo vyhověno. K výzvě soudu odeslané dne [datum] zaplatil žalobce dne [datum] na účet soudu soudní poplatek za odvolání. Doplnění odvolání Žalované č. 1 došlo soudu dne [datum]. Odvolání byla dne [datum] rozeslána s výzvou k vyjádření ve lhůtě 10 dnů. Žalobce se k odvolání vyjádřil v podání došlém soudu dne [datum], vyjádření bylo dne [datum] přeposláno ostatním účastníkům. Dne [datum] byl spis s odvoláními předložen KS [adresa]. Dne [datum] byl spis vrácen OS [adresa] bez věcného vyřízení s pokynem, aby soud prvého stupně rozhodl o náhradě nákladů řízení souvisejících s vyhlášením doplňujícího rozsudku. Usnesením ze dne [datum] soud rozhodl o doplnění doplňujícího rozsudku ze dne [datum] o výrok II a III, dle kterých nemá žádný z účastníků, ani stát právo na náhradu nákladů řízení souvisejících s vyhlášením doplňujícího rozsudku (výrok I), a rozhodl, že žádný z účastníků, ani stát nemá právo na náhradu nákladů spojených s vydáním tohoto doplňujícího usnesení (výrok II a III). Usnesení bylo vypraveno dne [datum] a dne [datum] nabylo právní moci. Dne [datum] byl spis opětovně předložen KS [adresa]. Dne [datum] bylo nařízeno odvolací ústní jednání na den [datum]. Dne [datum] došlo KS [adresa] doplnění odvolání Žalované č.

1. Při jednání konaném dne [datum], při kterém Žalovaná č. 1 předložila další obsáhlé doplnění svého odvolání, byla odvolání projednána a jednání bylo za účelem vyhlášení rozhodnutí odročeno na den [datum]. Dne [datum] došlo KS [adresa] vyjádření žalobce k doplnění odvolání Žalované č.

1. Při jednání konaném dne [datum] byl vyhlášen rozsudek, kterým byl napadený rozsudek ve výroku I a IV potvrzen (výrok I), ve výroku II změněn tak, že se žaloba s požadavkem na určení, že Žalovaná je vlastníkem Lesních pozemků, zamítá (výrok II), a ve výroku III změněn tak, že se určuje, že žalobce je kromě Lesních pozemků vlastníkem další těchto pozemků (výrok III), Žalované č. 1 bylo uloženo zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení před soudem prvého stupně ve výši 61 095 Kč a náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 19 580 Kč (výrok IV), bylo rozhodnuto, že ve vztahu mezi žalobcem a Žalovanou č. 2 nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (výrok V) a každé ze Žalovaných bylo uloženo zaplatit státu náhradu nákladů řízení ve výši 987,50 Kč (výrok VI). Odvolací soud takto rozhodl, když dospěl k závěru, že není důvodu rozlišovat mezi Polními a Lesními pozemky a že právní režim všech pozemků je stejný. Argumentaci nyní uplatňovanou Žalovaná č. 1 uplatnila již v řízení sp. zn. [spisová značka] a není důvodu se odchylovat od tam přijatých závěrů stran možnosti vydržení. Spis byl vrácen OS [adresa] dne [datum], rozsudek KS [adresa] byl dne [datum] vypraven a dne [datum] nabyl právní moci. Dne [datum] došlo soudu dovolání Žalované č.

1. Dne [datum] zaplatila Žalovaná č. 1 na účet soudu soudní poplatek za dovolání. K výzvě soudu odeslané dne [datum] zaplatila Žalovaná č. 1 na účet soudu dne [datum] doplatek soudního poplatku za dovolání. Dovolání bylo dne [datum] zasláno žalobci a Žalované č. 2 k vyjádření ve lhůtě 15 dnů. Vyjádření žalobce došlo soudu dne [datum], vyjádření bylo dne [datum] přeposláno ostatním účastníkům. Dne [datum] byl spis s dovoláním předložen NS, který rozsudkem ze dne [datum] napadený rozsudek KS [adresa] zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Dovolací soud shledal dovolání přípustným, neboť rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení právních otázek, které nebyly dosud v judikatuře NS vyřešeny, a to jednak aplikace prostřednictvím § 13 o. z. právních závěrů rozhodnutí přijatých v jiné věci (rozhodnutí ve věci sp. zn. [spisová značka], ve které šlo o držbu nemovitostí užívaných Žalovanými) na držbu pozemků s jiným režimem, tj. pozemků, ke kterým svědčilo tzv. socialistickým organizacím právo užívání podle předpisů přijatých před [datum] (Polní pozemky byly v době rozhodné pro vydržení sdruženy do užívání v JZD, Lesní pozemky byly v dané době v užívání státní socialistické organizace [právnická osoba]), jednak samotné posouzení držby pozemků, ke kterým svědčilo tzv. socialistickým organizacím právo užívání. Dovolací soud dospěl k závěru, že aplikace § 13 o. z. nebyla s ohledem na odlišný režim nemovitostí namístě, a že tak posouzení odvolacího soudu, který veden tímto odlišným (nesprávným) právním názorem se nezabýval námitkami Žalované č. 1 vůči držbě a vydržení Polních pozemků (sdružených do užívání v JZD) a držbou Lesních pozemků (v užívání státní socialistické organizace) se nezabýval vůbec, je nedostatečné, a tedy nesprávné. K vlastnímu vydržení předmětných pozemků se NS věcně nevyjádřil s tím, že vyřešení této otázky závisí na posouzení konkrétních okolností dané věci, kterými se ale KS [adresa] veden odlišným právním názorem na aplikaci § 13 o. z. dostatečně nezabýval. Spis byl vrácen OS [adresa] dne [datum], rozsudek NS byl téhož dne vypraven a dne [datum] nabyl právní moci. Dne [datum] byl spis předložen KS [adresa] k novému rozhodnutí o odvoláních proti rozsudku. Dne [datum] bylo nařízeno odvolací ústní jednání na den [datum]. Dne [datum] došlo KS [adresa] obsáhlé vyjádření žalobce k věci po rozsudku NS. Odvolací ústní jednání nařízené na den [datum] bylo k žádosti zástupkyně Žalované č. 1 došlé dne [datum] a odůvodněné její pracovní neschopností a uloženou povinností dodržovat karanténu z důvodu rizikového kontaktu s případem onemocnění Covid-19 odročeno na den [datum]. Dne [datum] po pracovní době došlo KS [adresa] obsáhlé doplnění odůvodnění odvolání Žalované č. 1 a její obsáhlé vyjádření k předchozímu vyjádření žalobce. Stejná podání spolu s návrhem na připuštění změny žaloby (změny v označení některých pozemků po revizi provedené katastrálním úřadem v době po podání žaloby) byla v nočních hodinách dne [datum] zaslána i na e-maily členů odvolacího senátu. Jednání konané dne [datum] bylo z důvodu nutnosti seznámit se s podáními Žalované č. 1 odročeno na den [datum] a Žalované č. 1 bylo uloženo zaplatit žalobci separátní náklady odvolacího řízení. Návrh Žalované č. 1 na připuštění změny žaloby byl KS [adresa] doručen do datové schránky dne [datum]. Dne [datum] došlo KS [adresa] obsáhlé vyjádření žalobce k podáním Žalované č.

1. Žalobce pak potvrdil, že v době po vydání prvního rozsudku odvolacího soudu došlo k revizi, sloučení a přečíslování části pozemků, které by mělo být promítnuto do rozhodnutí soudu. Při jednání konaném dne [datum] byla odvolání projednána a byl vyhlášen rozsudek, kterým byl napadený rozsudek ve výroku I až VI a VIII až X, doplňující rozsudek ve výroku II a III a doplňující usnesení ve výroku II a III potvrzen s upřesněním číslování pozemků (výrok I), ve výroku VII byl napadený rozsudek zrušen (výrok II), Žalované č. 1 bylo uloženo zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 13 461 Kč a separovanou náhradu nákladů řízení ve výši 4 144 Kč (výrok III) a bylo rozhodnuto, že ve vztahu mezi žalobcem a Žalovanou č. 2 nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok IV). Odvolací soud se v novém rozhodnutí ztotožnil se skutkovými i právními závěry soudu prvého stupně. Spis byl vrácen OS [adresa] dne [datum], rozsudek KS [adresa] byl téhož dne vypraven a dne [datum] nabyl právní moci. Dne [datum] došlo soudu dovolání žalobce spojené s návrhem na odklad právní moci části výroku I rozsudku KS [adresa], kterou byl potvrzen výrok II a III rozsudku OS [adresa]. Téhož dne došel soudu návrh žalobce na nařízení předběžného opatření, kterým by bylo Žalované č. 1 zakázáno jakkoliv nakládat se spoluvlastnickým podílem o velikosti na Lesních pozemcích. Jistota k návrhu na nařízení předběžného opatření byla složena na účet soudu dne [datum]. Usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], byl návrh na nařízení předběžného opatření zamítnut. K výzvě soudu odeslané dne [datum] zaplatil žalobce dne [datum] na účet soudu soudní poplatek za dovolání. Dovolání s výzvou k vyjádření ve lhůtě 15 dnů bylo dne [datum] zasláno ostatním účastníkům. Dne [datum] došlo soudu dovolání Žalované č. [hodnota]. Dne [datum] došlo soudu vyjádření Žalované č. 2 k dovolání žalobce. K výzvě soudu odeslané dne [datum] zaplatila Žalovaná č. 1 dne [datum] na účet soudu soudní poplatek za dovolání. K žádosti Žalované č. 1 došlé dne [datum], odůvodněné pracovní neschopností její zástupkyně, byla Žalované č. 1 prodloužena lhůta pro vyjádření k dovolání žalobce do [datum]. Dovolání Žalované č. 1 bylo dne [datum] zasláno ostatním účastníkům. Usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], bylo rozhodnuto o vrácení jistoty složené s návrhem na nařízení předběžného opatření žalobci. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalobce k dovolání Žalované č.

1. Dne [datum] byl dán pokyn k vyplacení vratky jistoty a vyjádření žalobce bylo zasláno ostatním účastníkům. Dne [datum] byl spis předložen NS, který usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], rozhodl o odkladu právní moci rozsudku KS [adresa] do právní moci rozhodnutí o dovoláních žalobce a Žalované č.

1. O dovoláních NS rozhodl rozsudkem ze dne [datum], kterým zrušil rozsudek KS [adresa] ve výroku I v rozsahu, ve kterém byl potvrzen výrok II a III rozsudku OS [adresa], a v tomto rozsahu věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (výrok I) a dovolání Žalované č. 1 jako nepřípustné odmítl (výrok II). V části týkající se Lesních pozemků byl rozsudek zrušen z důvodu, že se odvolací soud nedostatečně zabýval existencí okolností umožňující učinit závěr o držbě (a vydržení) těchto pozemků Žalovanou č. 2, a jeho právní posouzení je tedy neúplné a nesprávné. Spis byl vrácen OS [adresa] dne [datum], rozsudek NS byl téhož dne vypraven a dne [datum] nabyl právní moci. Dne [datum] byl spis předložen KS [adresa] k novému rozhodnutí o odvolání žalobce. KS [adresa] usnesením ze dne [datum] rozsudek OS [adresa] ve výroku II, III a V až X zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení. Důvodem částečného zrušení rozsudku byla potřeba doplnit dokazování stran v mezidobí proběhlé pozemkové úpravy, kdy jeden z Lesních pozemků byl sloučen s jedním původním Polním pozemkem, a pod číslem tohoto Lesního pozemku je tak nadále evidován pozemek o vyšší výměře (částečně zrušeným rozsudkem OS [adresa] přitom bylo o této části Lesního pozemku rozhodnuto jako o Polním pozemku a bylo určeno výlučné vlastnictví žalobce – tuto skutečnost žalobce namítal již v dovolání proti druhému rozsudku KS [adresa]), posoudit vliv této pozemkové úpravy na rozhodnutí soudu a dále ve světle rozhodnutí NS znovu posoudit možnost vydržení Lesních pozemků Žalovanou č.

2. Písemné vyhotovení usnesení bylo vypraveno odvolacím soudem dne [datum] a usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Spis byl vrácen OS [adresa] dne [datum]. Dne [datum] došlo soudu usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], kterým Ústavní soud odmítl ústavní stížnost Žalované č. 2 proti druhému rozsudku NS, proti části výroku I druhého rozsudku KS [adresa], kterou byl potvrzen a upřesněn výrok I a IV rozsudku OS [adresa], a proti výroku I, IV, V a IX rozsudku OS [adresa]. K žádosti ze dne [datum] byly soudu dne [datum] doručeny informace od katastrálního úřadu stran slučování pozemků. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. Jednání bylo k žádosti Žalované č. 1 došlé dne [datum], doplněné dne [datum] a odůvodněné pracovní neschopností a plánovanou zdravotní dovolenou její zástupkyně, odročeno na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] účastníci dále doplňovali svou argumentaci v návaznosti na předchozí rozhodnutí a ve vztahu k druhům pozemků ([adresa]), byl proveden důkaz listinami od katastrálního úřadu, Žalovaná č. 1 navrhla výslech dalšího svědka a svůj výslech. Jednání bylo za účelem zvážení pokračování v dokazování odročeno na den [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum] s tím, že bude proveden výslech svědka prostřednictvím videokonference, a dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum] s tím, že bude proveden výslech Žalované č. 1 prostřednictvím videokonference. Dne [datum] došla soudu doplňující vyjádření žalobce a Žalované č.

2. K žádostem žalobce, odůvodněné péčí o nemocného syna, a Žalované č. 2, odůvodněné zdravotními komplikacemi, došlým soudu dne [datum] bylo jednání nařízené na den [datum] zrušeno. Dne [datum] došlo soudu též podání Žalované č. 1, kterým vzala svůj návrh na výslech svědka, který měl být vyslýchán dne [datum], zpět. K žádosti žalobce, odůvodněné péčí o nemocného syna, došlé soudu dne [datum] bylo zrušeno jednání nařízené na den [datum] a z důvodu potřeby nejprve vyslechnout Žalovanou č. 1 bylo zrušeno i jednání nařízené na den [datum]. Současně bylo nařízeno jednání na den [datum] s tím, že při něm bude vyslechnuta Žalovaná č. 1 [Anonymizováno] videokonference. K žádosti žalobce, odůvodněné kolizí jeho zástupce, došlé soudu dne [datum] bylo jednání nařízené na den [datum] odročeno na den [datum]. Řízení dosud nebylo skončeno (zjištěno ze spisu OS [adresa] sp. zn. [spisová značka]).

10. Kumulovaná průměrná roční míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen činila v ČR za roky [rok] až [rok] celkem 58,93 % (zjištěno ze sdělení [právnická osoba] – Výpisu ze statistického zjišťování ze dne [datum]).

11. Roční průměr bazických indexů, tj. míry inflace vyjádřené přírůstkem indexu spotřebitelských cen k základnímu období (průměr roku [rok]=100) vyjadřující změnu cenové hladiny sledovaného měsíce příslušného roku proti průměru roku [rok], činil 94,8 za rok [rok] a 147,8 za rok [rok], rozdíl je tedy 53 (zjištěno z webových stránek [právnická osoba] – sekce Statistiky>Ekonomika>Ceny, inflace>Inflace, spotřebitelské ceny>Inflace - druhy, definice, tabulky).

12. Průměrná hrubá měsíční mzda (na přepočtené počty) za 1.-2. čtvrtletí roku [rok] činila ve mzdové sféře 20 463 Kč (medián), resp. 24 868 Kč (průměr) a v platové sféře 23 111 Kč (medián), resp. 24 418 Kč (průměr). Průměrná hrubá měsíční mzda (na přepočtené počty) za 1.-2. čtvrtletí roku [rok] činila ve mzdové sféře 37 308 Kč (medián), resp. 45 136 Kč (průměr) a v platové sféře 42 241 Kč (medián), resp. 45 406 Kč (průměr) (zjištěno z výpisu z Informačního systému o průměrném výdělku).

13. Žádostí ze dne [datum], došlou žalované téhož dne, uplatnil žalobce u žalované z důvodů následně uvedených v podané žalobě požadavek na zaplacení částky 157 503 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení, resp. jeho části trvající 8 let, 10 měsíců a 15 dnů. Žalovaná žádost vyřídila stanoviskem ze dne [datum], kterým z důvodů následně uvedených ve vyjádření k žalobě přiznala žalobci zadostiučinění ve výši 82 250 Kč (zjištěno ze žádosti, potvrzení o přijetí, stanoviska).

14. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

15. Dle § 5 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

16. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

17. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu.

18. Dle § 13 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

19. Dle § 31a OdpŠk se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

20. Posuzované řízení bylo zahájeno podáním žaloby dne [datum] a ke dni rozhodování soudu v tomto odškodňovacím řízení, tj. ke dni [datum], není dosud skončeno. Řízení tedy trvá již celkem 9 let a 11 celých měsíců, resp. 119 celých měsíců.

21. Pokud jde o jednotlivá kritéria rozhodná pro posuzování délky řízení, která soud hodnotil jen za dobu požadovanou žalobcem k odškodnění, tj. za dobu od [datum] do [datum] (8 let a 10,5 měsíců, resp. 106,5 měsíců), má soud na základě učiněných zjištění za to, že posuzované řízení bylo v uvedené době složité jak po skutkové, tak i procesní a právní stránce. Skutkově byly zjišťovány jednak okolnosti vyřízení dědického řízení po zůstavitelce [jméno FO] a zápisu vlastnického práva [jméno FO] do katastru nemovitostí, zejména však okolnosti týkající se držby předmětných pozemků a dobré víry v době před 30-40 lety. Tato skutková složitost se pak promítla do složitosti procesní, kdy bylo provedeno obrovské množství listinných důkazů a vyslechnuto několik svědků. K procesní složitosti je dále nutno přičíst, že předmětem řízení byl nejen žalobní požadavek žalobce, ale též vzájemný návrh Žalované č. 1, byť tato skutečnost vyvolávala nutnost provádění dalších procesních úkonů jen na počátku řízení (výběr soudního poplatku, zaslání návrhu k vyjádření atd.), kdy dokazování bylo následně prováděno stejné jak k žalobnímu nároku, tak ke vzájemnému návrhu, a dále pak v souvislosti s částečným zastavením řízení o vzájemném návrhu pro překážku věci rozhodnuté. Soud se též musel vypořádat se značnou procesní aktivitou účastníků, kdy zejména žalobce a Žalovaná č. 1 jej zahlcovali velmi častými a obsáhlými podáními. Zmínit je nutno též skutečnost, že řízení bylo po dobu cca 10 měsíců přerušeno do doby skončení dovolacího řízení v související věci účastníků. K procesním komplikacím, a tak k prodloužení řízení též významným způsobem přispěla Žalovaná č. 1, resp. její právní zástupkyně, kdy z důvodů na jejich straně bylo zmařeno konání ústního jednání nařízeného na den [datum] a toto bylo odročeno na den [datum] (prodloužení řízení o 2 měsíce), ústní jednání nařízené na den [datum] bylo odročeno na den [datum] (prodloužení řízení téměř o 3 měsíce), ústní jednání nařízené na den [datum] bylo odročeno na den [datum] (prodloužení řízení o 2 měsíce), ústní jednání nařízené na den [datum] bylo odročeno na den [datum] (prodloužení řízení o 1 měsíc), odvolací ústní jednání nařízené na den [datum] bylo odročeno na den [datum] (prodloužení řízení téměř o 2 měsíce), bylo zmařeno konání odvolacího ústního jednání nařízeného na den [datum] a toto bylo odročeno na den [datum] (prodloužení řízení téměř o 1 měsíc). Žalovaná č. 1 též své blanketní odvolání ze dne [datum] proti rozsudku OS [adresa] odůvodnila až dne [datum], tj. za více než 1 měsíc. OS [adresa] rozhodoval 1x ve věci samé včetně doplňujícího rozsudku a doplňujícího usnesení a dále pak o přerušení řízení a pokračování v přerušeném řízení, o částečném zastavení řízení o vzájemném návrhu, o svědečném, o návrhu na nařízení předběžného opatření. KS [adresa] rozhodoval 3x ve věci samé a dále pak o odvolání proti usnesení o přerušení řízení. NS rozhodoval 2x ve věci samé a 1x ve věci samé rozhodoval též Ústavní soud. Účastníkům řízení jistě nelze upřít využití opravných prostředků k uplatňování či bránění jejich práv, každé podání opravného prostředku si však vyžádá určitou dobu jak na zadministrování věci před předložením vyšší instanci (zaslání opravného prostředku k vyjádření, vybrání soudního poplatku apod.), tak na vlastní nastudování a projednání věci před orgánem vyšší instance, kterou nelze přičítat státu. Soud se neztotožňuje s názorem žalobce, že by se v případě uvedeného opakovaného rozhodování na vícero instancích mělo jednat o tzv. soudní „ping-pong“. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, první rozsudek KS [adresa] byl zrušen z důvodu jiného právního názoru NS na posouzení otázek, které dosud nebyly ani v jeho judikatuře řešeny, a rozsudek OS [adresa] byl částečně zrušen zejména z důvodu, že v mezidobí došlo k pozemkovým úpravám stran předmětných pozemků, které je nutno v rozhodnutí soudu zohlednit. K tíži státu tak lze přičíst jen částečné zrušení druhého rozsudku KS [adresa], kterému dovolací soud vyčetl, že se nedostatečně zabýval existencí okolností umožňujících učinit závěr o držbě (a vydržení) Lesních pozemků Žalovanou č.

2. Právní složitost věci pak způsobilo zejména posuzování otázky držby a vydržení pozemků, ke kterým svědčilo tzv. socialistickým organizacím právo užívání podle předpisů přijatých před [datum], která dosud nebyla řešena ani v judikatuře NS.

22. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci (soudů), je možno konstatovat, že tyto v posuzovaném řízení postupovaly v zásadě plynule a bez průtahů, úkony činily v přiměřených lhůtách. Poukázat lze jen na několik dílčích prodlev, které je nutno přičíst státu k tíži. Poté, co byl dne [datum] zaplacen soudní poplatek za vzájemný návrh, byl tento zaslán k vyjádření žalobci a Žalované č. 2 až dne [datum], resp. [datum], tj. za 3,5 měsíce, v čemž lze spatřovat průtah cca 2 měsíce. Dne [datum] bylo nařízeno první ústní jednání na den [datum], tj. na dobu za 4 měsíce, což lze i s ohledem na již uběhlou dobu řízení hodnotit jako dobu nepřiměřeně dlouhou a způsobující průtah cca 1-2 měsíce. Ústní jednání nařízené na den [datum] bylo pro nemoc žalobce odročeno až na den [datum], tj. téměř za 4,5 měsíců, v čemž lze spatřovat průtah cca 2 měsíce. Dne [datum] byl spis předložen s odvoláním proti rozsudku KS [adresa], dne [datum] však byl vrácen bez věcného vyřízení s pokynem k vydání rozhodnutí o nákladech řízení souvisejících s vyhlášením doplňujícího rozsudku, kdy po nápravě tohoto nedostatku byl spis opětovně předložen KS [adresa] dne [datum]. Uvedenou prodlevu 3 měsíců způsobenou pochybením OS [adresa] je nutno přičíst k tíži státu. Konečně je pak nutno přičíst k tíži státu shora uvedené zrušení druhého rozsudku KS [adresa].

23. Pokud jde o jednání žalobce, tento svým postupem k délce řízení nijak zásadně (nad rámec procesní aktivity, která již byla zohledněna v procesní složitosti věci) nepřispěl. Odůvodnění blanketního odvolání proti usnesení o přerušení řízení po 1 týdnu a odročení ústního jednání nařízeného na den [datum] pro nemoc žalobce na den [datum], kdy navíc tato 4,5měsíční prodleva byla zatížena i průtahem na straně soudu (viz výše), jsou z pohledu celkové délky řízení zcela zanedbatelná.

24. Konečně pokud jde o význam předmětu řízení pro poškozeného, tento soud hodnotil jako běžný. V případě posuzovaného řízení se nejedná o řízení s typově zvýšeným významem pro poškozeného, za která jsou považována např. řízení trestní, opatrovnická, ve věci osobního stavu apod. Přestože pak šlo o určení vlastnického práva k nemovitostem, žalobce ani netvrdil žádné skutečnosti, které by měly pro něho činit předmět posuzovaného řízení individuálně významnějším, a zvýšeného významu (prostřednictvím navýšení základní částky zadostiučinění) se ani nedovolával. Skutečnosti uváděné žalobcem k významu předmětu posuzovaného řízení (nejistota, stres, zátěž dlouhotrvajícím řízením atd.) představují samu podstatu odškodňované nemajetkové újmy.

25. Na základě všech popsaných hledisek, která lze (zejména postup soudů) či nelze (zejména složitost řízení) přičítat státu, dospěl soud k závěru, že odškodňovanou dobu řízení v délce 8 let a 10,5 měsíců nelze považovat za dobu přiměřenou, a že tedy došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. To ostatně nebylo mezi účastníky ani sporným.

26. Uvedený nesprávný úřední postup pak byl způsobilý vyvolat na straně žalobce nemajetkovou újmu, kdy vznik takové újmy představované stavem nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován, se předpokládá (viz např. usnesení NS sp. zn. 30 Cdo 3007/2010). Žádné skutečnosti, které by uvedenou domněnku měly vyvrátit, žalovaná v řízení neuvedla, naopak vznik újmy na straně žalobce uznávala a tuto (dle svého přesvědčení dostatečně) odčinila.

27. Soud pak má opět ve shodě s oběma účastníky za to, že za předmětnou nemajetkovou újmu je namístě poskytnout zadostiučinění v penězích, když pouhé konstatování porušení práva se s ohledem na celkovou dobu řízení a trvání stavu nejistoty nejeví jako přiměřené a dostačující. Při stanovení výše tohoto zadostiučinění soud vyšel z již odkazovaného stanoviska NS sp. zn. Cpjn 206/2010, kdy dle názoru soudu již není možné vyjít při stanovení základní částky z částky na spodní hranici rozpětí uvedeného v odkazovaném stanovisku, když délka posuzovaného řízení již byla výrazněji nepřiměřená. Soud by tak rámci rozpětí uvedeného v odkazovaném stanovisku považoval za přiměřenou částku 16 000 Kč za jeden rok řízení. Částky stanovené odkazovaným stanoviskem NS, tj. 15 000 Kč až 20 000 Kč za jeden rok řízení, resp. 1 250 Kč až 1 667 Kč za jeden měsíc řízení, však soud považuje za již neodpovídající poměrům v České republice a v tomto se ztotožňuje s podstatou argumentace žalobce. Soudu je známa žalovanou odkazovaná judikatura NS a Ústavního soudu, je však přesvědčen, že by předmětná otázka měla být posuzována jinak. Stanovisko NS bylo přijato před 13 lety, tj. za zcela jiné ekonomické situace, zejména pokud jde o výši mezd a cenovou úroveň (došlo k nárůstu celkově přes 50 %), a částky v něm stanovené již neodpovídají současné ekonomické realitě, když v mezidobí došlo k výraznému snížení hodnoty peněz. Na změnu ekonomických poměrů tak musí reagovat i rozhodovací praxe v oblasti zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem v podobě nepřiměřené délky řízení tak, aby poskytovanému zadostiučinění byla zachována jeho satisfakční funkce. Nemajetkovou újmu jako zásah do nemateriální sféry života poškozeného nelze nahradit (nepřipadá do úvahy uvedení v předešlý stav, ani poskytnutí ekvivalentu v penězích), tuto újmu lze jen (nikdy dokonale) odčinit. Přiznané zadostiučinění má poškozenému poskytnout zdroj, aby si mohl pořídit něčeho penězi ocenitelného (a uhraditelného), co oproti vytrpěnému příkoří přinese do imateriální sféry jeho života určitou „dávku radosti“, způsobilé alespoň částečně odčinit utrpěnou újmu. Je-li pak při stejné vytrpěné újmě (odškodňovaná nemajetková újma z titulu nepřiměřené délce řízení je obsahově stejná jako v roce [rok]) ona pořiditelná „dávka radosti“ v důsledku ekonomického vývoje společnosti menší, ztrácí poskytnuté zadostiučiní svou satisfakční funkci, a proto by měla výše přiznaného zadostiučinění vývoj ve společnosti reflektovat. Takový postup ostatně není soudní praxi, anebo i právní úpravě cizí, když i při odškodňování jiných újem jsou výše poskytovaných náhrad či zadostiučinění přizpůsobovány aktuální ekonomické situaci (viz např. mechanismy stanovení hodnoty bodu a výchozí rámcové částky v Metodice Nejvyššího soudu k náhradě za bolest a ztížení společenského uplatnění dle § 2958 o. z., anebo valorizace výší náhrad za ztrátu na výdělku či na služebním platu prováděné nařízeními vlády dle § 271u odst. 2 zákoníku práce a § 127 odst. 3 zákona o vojácích z povolání). Veden uvedenou úvahou tak soud považoval za odpovídající vycházet z rozmezí uvedeného v odkazovaném stanovisku navýšeného o 50 %, tj. z částek 22 500 Kč až 30 000 Kč za rok řízení. S ohledem na závěr o nutnosti vycházet z částky již nikoliv na spodní hranici tohoto rozpětí pak soud považoval za přiměřenou zjištěným okolnostem věci částku 24 000 Kč (16 000 Kč x 1,5) za rok řízení, resp. částku 2 000 Kč za 1 měsíc řízení, redukovanou na za první dva roky trvání řízení.

28. Uvedeným způsobem stanovenou základní částku zadostiučinění pak soud modifikoval dle jednotlivých kritérií upravených v § 31a odst. 3 OdpŠk, pro které lze základní částku zvýšit či snížit. Z hlediska popsané složitosti věci ve všech jejích aspektech soud základní částku snížil o 40 %. Z důvodu popsaného postupu orgánů státu v posuzovaném řízení, který neměl na celkovou dobu řízení výrazně negativní vliv přičitatelný k tíži státu, stejně jako z důvodu postupu žalobce a významu předmětu řízení pro žalobce soud základní částku též nijak nemodifikoval.

29. Soud tedy uzavřel, že by základní částka zadostiučinění měla být snížena o 40 %. Na základě takového závěru pak soud považoval za důvodný nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši [částka] vypočtený následovně: 106,5 (odškodňovaných měsíců trvání řízení) x [částka] (za 1 měsíc řízení) – 12 x [částka] (modifikace na za první dva roky řízení) = [částka] x 0,6 (snížení o 40 %). Jelikož žalobce na zadostiučinění za nemajetkovou újmu dosud obdržel jen částku [částka], shledal soud jeho žalobu důvodnou do částky [částka], do které jí vyhověl, a ve zbylém požadavku na zaplacení částky [částka] ji jako nedůvodnou zamítl.

30. Pokud jde o požadované příslušenství, žalovaná se nezaplacením předmětné částky do dne splatnosti dostala do prodlení, a vznikla jí tak povinnost platit vedle jistiny též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná se dostala do prodlení uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku, kdy dle § 15 odst. 1 OdpŠk přizná-li ústřední orgán náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura (viz stanovisko NS sp. zn. Cpjn 206/2010 a tam odkazovaná judikatura) na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou škody způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu. Teprve ode dne následujícího po uplynutí této lhůty jej stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, kdy uplatněním je okamžik doručení žádosti žalobce o náhradu škody (újmy) žalované. Žádost žalobce byla doručena žalované dne [datum] a lhůta 6 měsíců skončila dne [datum]. Soud tak považoval požadavek na zaplacení úroku z prodlení od [datum] za důvodný a právo na zaplacení úroku z prodlení od tohoto data žalobci přiznal.

31. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když s ohledem na výsledek řízení, kdy žalobce dosáhl satisfakce uložením povinnosti žalované poskytnout mu zadostiučinění za nemateriální újmu, lze na něho ve smyslu zásad úspěchu ve věci pohlížet obdobně, jako by byl plně úspěšný, byť mu nebylo přiznáno jím požadované plnění v plné výši (viz např. usnesení NS sp. zn. 30 Cdo 2707/2013). Žalobci, který byl v řízení právně zastoupen, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši 17 097,75 Kč, která je tvořena - zaplaceným soudním poplatkem dle položky č. 8a Sazebníku soudních poplatků ve výši 2 000 Kč, - 3x odměnou právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, účast na jednání soudu dne [datum]) dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu v celkové výši 9 300 Kč (3x 3 100 Kč), když za tarifní hodnotu byla dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu vzata částka 50 000 Kč, - paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce za tři úkony právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 900 Kč (3x 300 Kč), - náhradou cestovného za cestu vozidlem ze sídla právního zástupce do sídla soudu a zpět dne [datum], tj. za 230 km (1 cesta dle www.mapy.cz měří 114,1 km) při kombinované spotřebě 5,3 litrů nafty/100 km, dle § 156 a násl. zákoníku práce a vyhlášky č. 398/2023 Sb. v celkové výši 1 759,75 Kč (cena PHM ve výši 471,75 Kč + základní náhrada ve výši 1 288 Kč), - náhradou za promeškaný čas při cestě vozidlem ze sídla právního zástupce do sídla soudu a zpět dne [datum], tj. celkem za 6x hod. (jedna cesta vozidlem trvá dle www.mapy.cz 1 hodinu a 16 minut) po 100 Kč dle § 14 advokátního tarifu v celkové výši 600 Kč (6x z 100 Kč), - DPH ve výši 21 % z odměny, paušálních náhrad hotových výdajů, základní náhrady u cestovních výdajů a paušálních náhrad za promeškaný čas právního zástupce dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 2 538 Kč.

32. Požadovanou náhradu odměny a náhradu hotových výdajů právního zástupce za úkon uplatnění nároku na náhradu újmy u žalovaného soud žalobci nepřiznal, když taková náhrada je výslovně vyloučena ustanovením § 31 odst. 4 OdpŠk.

33. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 částí věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technickoorganizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se organizační složka státu vystupující v řízení za žalovanou řídí.

Poučení