11 C 167/2019-171

Rubrum

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Dostálovou Kunickou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] doručovací adresou [adresa žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [jméno] sídlem [adresa] o určení vlastnického práva takto:

Výrok

I. Žaloba o určení, že žalobce je vlastníkem nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], pro k.ú. [část obce], [územní celek], a to: pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova s [adresa], rodinný dům, pozemku parc. [číslo] zahrada a pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 25 151,06 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [jméno].

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou k Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou dne 3.7.2019 domáhal, aby bylo určeno, že žalobce je vlastníkem nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], pro k.ú. [část obce], [územní celek]: pozemku p.č. st. [číslo], jehož součástí je stavba – budova s [adresa], rodinný dům, pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo]. Žalobce tvrdil, že se na počátku roku 2018 ocitl v tíživé [anonymizována tři slova] situaci. V důsledku četných exekučních řízení potřeboval získat peněžní prostředky na uhrazení svých závazků a zároveň došlo ke zhoršení jeho dlouhodobě nepříznivého [anonymizováno] stavu. Uvedl, že byl přes paní [celé jméno svědkyně] ze společnosti [právnická osoba] kontaktován se žalovaným. Žalovaný nabídl, že žalobci poskytne potřebných 1 800 000 Kč na vyplacení exekucí. Současně se dohodli, že žalobce na žalovaného převede nemovitosti v jeho vlastnictví s tím, že poté, co žalobce žalovanému zapůjčené peněžní prostředky vrátí, tak žalobce nabude zpět své vlastnické právo. Jako odměnu za zapůjčení peněz měl žalobce žalovanému uhradit peněžní prostředky ve formě„ nájmu“. Tvrdil, že převod nemovitosti měl sloužit výlučně jako zajišťovací institut. Poté, co žalobce chtěl, aby na něj žalovaný převedl předmětné nemovitosti zpět, však žalovaný tento postup odmítl s tím, že mu žalobce dluží na nájmu za předmětné nemovitosti a jeho právo na zpětný odkup tím zaniklo. Tvrdil, že žalovanému řádným způsobem nevzniklo vlastnické právo k předmětným nemovitostem. Žalobce evidoval závazky k různým subjektům ve výši 1 800 000 Kč. Žalovaný se nabídl, že za něj tyto závazky uhradí a jako zajištění požadoval převod vlastnického práva k předmětným nemovitostem. Žalobce na žalovaného předmětné nemovitosti převedl za částku 1 800 000 Kč. Nemovitosti však mají hodnotu cca 3x vyšší. Žalovaný odmítá nemovitosti na žalobce převést za částku 1 800 000 Kč zpět. Žalobce přitom žalovanému nabídl, že mu uhradí zpět částku 1 800 000 Kč plus částku, která by odpovídala odměně za poskytnutí zápůjčky plus částku 50 000 Kč k tomu. Žalobce má za to, že došlo k jeho neúměrnému zkrácení a současně i k faktické realizaci nepřípustné tzv. propadné zástavy a kupní smlouva je z těchto důvodů absolutně neplatná. V úvahu připadá i naplnění institutu lichvy dle § 1796 o.z. Uzavírá, že je ve veřejném zájmu, aby bylo jednání žalovaného shledáno v rozporu s dobrými mravy a vyslovena absolutní neplatnost předmětné kupní smlouvy, neboť je nepřípustné, aby bylo právně aprobováno jednání žalovaného, který zneužil tísně a nepříznivého zdravotního stavu žalobce, čímž docílil převodu vlastnického práva k nemovitostem za nepřiměřeně nízkou cenou. Žalobce se žalobou domáhá určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem, protože je přesvědčen, že právní jednání žalovaného spočívající v uzavření kupní smlouvy je pro rozpor s dobrými mravy stižen vadou způsobující neplatnost tohoto právního jednání. Naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o.s.ř. na určení, že je vlastníkem předmětných nemovitostí, žalobce odvozuje od svého nejistého právní postavení spočívajícího ve skutečnosti, že v příslušné evidenci katastru nemovitostí je jako vlastník těchto nemovitostí uveden žalovaný, avšak stav zápisu neodpovídá skutečnosti, jak plyne z žalobních tvrzení. Bez rozhodnutí soudu, jímž bude vlastnické právo žalobce deklarováno, příslušný katastrální úřad neodstraní rozpor zapsaného stavu se stavem skutečným.

2. Na jednání dne 31.5.2021 žalobce upřesnil žalobní petit tak, že již nežádá o určení ve vztahu k pozemku parc. [číslo]. Upřesnění žalobního petitu provedl žalobce na základě sdělení ze strany soudu, podle kterého z příslušných informací o pozemcích vyplývá, že došlo ke sloučení pozemku parc. [číslo] s pozemkem parc. [číslo] jak dokládá navýšení jeho výměry.

3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Předně zdůraznil, že předmětem žaloby jsou stejná tvrzení a argumenty, které žalobce vůči žalovanému již uplatnil v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. 105 C 2/2018. [anonymizováno 6 slov] [role v řízení], [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [ustanovení pr. předpisu], [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [role v řízení]. K jednáním vedoucím k uzavření kupní smlouvy s ohledem na opakovaně tvrzený špatný zdravotní stav a časovou tíseň žalobce, žalovaný uvedl, že v roce 2016 zjistil, že na veřejném portálu [anonymizováno] je inzerována předmětná nemovitá věc k prodeji a o tuto projevil u zprostředkující realitní kanceláře [právnická osoba] zájem. Prohlídka nemovitosti proběhla v říjnu roku 2016. Žalovaný nabídl prodávajícímu maximální kupní cenu 1 800 000 Kč, přičemž vycházel z celkově zanedbaného stavu domu a pozemků a četných exekucí (potřeby následné vysoké investice). Žalobce požadoval 2,5 až 2,6 mil. Kč, s čímž žalovaný nesouhlasil a o koupi se dále nezajímal. V říjnu roku 2017 po ročním neúspěšném nabízení k prodeji, byl žalovaný osloven realitní kanceláří [právnická osoba], zda jeho zájem o koupi ještě trvá. Žalovaný zopakoval svoji původní cenovou nabídku. Žalobce s ní souhlasil s podmínkou, že nový majitel mu umožní užívání objektu formou nájmu s možností sjednávat si podnájem k dalším čtyřem bytovým jednotkám v domě. To nebylo s pohledu žalovaného překážkou, protože jeho záměrem i bez toho bylo na přechodnou dobu nemovitost pronajmout. O časové tísni žalobce lze sotva uvažovat, když nemovité věci nabízel k prodeji (byť neúspěšně za jím požadovanou kupní cenu) celý rok – od října 2016 do října 2017. Následná jednání a úkony v souvislosti s prodejem žalovanému trvaly dalšího půl roku od října 2017 do 27.3.2018. Z hlediska zdravotního stavu nebylo žalovanému na chování žalobce nic nápadného, choval se zcela racionálně, věcně připomínkoval návrhy předkupních dokumentů i kupní smlouvu. V uvedené době jezdil s [anonymizována tři slova], zajišťoval [anonymizována čtyři slova] a podobně, což zjevně vylučuje takový fyzický či psychický stav, aby nebyl schopen racionálně jednat při prodeji nemovitosti. Žalobce například do dohody o společném postupu cíleně ve svůj prospěch prosadil zapracování požadavku možnosti zpětného odkupu nemovitosti do 48 měsíců od podpisu kupní smlouvy za stejnou kupní cenu včetně téhož práva pro jeho případné dědice (avšak za předpokladu splnění ujednaných povinností z jeho strany). Žalovaný s tímto požadavkem souhlasil, protože pro něho by ani v případě realizace zpětného odkupu (jemu se jevícímu jako málo pravděpodobný) nebyl uzavřený obchod ztrátový, neboť počítal s mezitímním příjmem z nájemného. Dále si žalobce sjednal nestandardní termín platby nájemného až v měsíci, na který bylo nájemné určeno. Veškerá jednání se žalobcem včetně přípravy všech smluvních dokumentů vedla a zajišťovala zmíněná realitní kancelář [právnická osoba], žalovaný se s ním osobně setkal pouze při prohlídce domu v roce 2016 a poté až při podpisu kupní smlouvy 27.3.2018. Z pohledu žalovaného vše probíhalo standardním způsobem, garantem obchodu pro něho byla zkušená makléřka. O exekucích žalobce a výši jeho pohledávek neměl žalovaný v době koupě nemovitosti žádné bližší povědomí, věděl pouze obecně o jeho dluzích jako hlavním důvodu prodeje nemovitostí a to, že budoucí úhradu a odklady dražeb zajišťuje rovněž zprostředkovatel. Namítl, že mezi žalovaným a žalobcem nikdy neproběhla žádná jednání o„ finanční zápůjčce“ v jakékoliv podobě nebo o„ odměně“ ve formě nájmu, jak uvádí žaloba. Mezi žalovaným a žalobcem také nikdy neproběhla žádná jednání, která by bylo možno interpretovat jako realizaci„ propadné zástavy“ – takový záměr by vyžadoval uzavření samostatné smlouvy. Žalovaný proto vylučuje jinou možnost nabytí nemovitosti než formou řádné koupě. K otázce odmítnutí zpětného odkupu žalovaný uvedl, že možnost zpětného odkupu byla zmařena jednáním samotného žalobce, když hrubě porušil nájemní smlouvu i dohodu o společném postupu tím, že přestal platit nájemné podle dohodnutých podmínek. Na nebezpečí, kterému se neplacením vystavuje, byl žalovaným opakovaně, marně, předem upozorňován. Svévolným jednáním žalobce tak došlo k naplnění ustanovení bodu 6 dohody o společném postupu – zaniklo právo zpětného odkupu. V době, kdy žalobce soudně napadl žalovaného ve věci neplatnosti podané výpovědi (jednalo se o výpověď ze dne 13.8.2018) se žalobce pokusil prostřednictvím svého právního zástupce vyjednat novou dohodu na zpětný odkup za původní kupní cenu + 50 000 Kč k tomu. Žalovaný přímo neodmítl, ale další jednání v té věci podmínil doplacením veškerého dlužného nájemného. Na to ale žalobce nereflektoval, svůj dluh nevyrovnal. Doplnil, že v soudním řízení na neplatnost výpovědi ze dne 13.8.2018 žalobce uplatňoval stejné právní konstrukce, jaké jsou obsaženy v této žalobě, aby dosáhl zneplatnění kupní smlouvy. Z pohledu žalovaného se jedná o účelové zkreslování skutečnosti a utrhání na cti žalovaného (nařčení z lichvy). K napadené výši kupní ceny žalovaný uvedl, že kupní cena ve výši 1 800 000 Kč byla dohodnuta smluvními stranami za přímé účasti zprostředkovatele (v ceně byla mj. zohledněna možnost nájmu a možnost sjednávání podnájmu ve prospěch prodávajícího, možnost zpětného odkupu za ujednaných podmínek i připravenost žalovaného poskytnout finanční prostředky hotově). Doplnil, že odhadní cena znaleckého posudku je orientační, rozhodující je cena tržní v době koupě. Tržní cenu významně ovlivnil fakt, že nemovitost byla zatížena několika exekučními výměry. Za jinou (vyšší) cenu byla prokazatelně dlouhodobě neprodejná. Sám žalobce dlouhodobě bez úspěchu nabízel nemovitost za 2,5 - 2,6 mil. Kč (až při soudních žalobách začal argumentovat částkami nepoměrně vyššími).

4. Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

5. Soud se nejprve zabýval zákonnou podmínkou, bez jejíhož splnění nemůže žalobce s určovací žalobou uspět, a to existencí naléhavého právního zájmu na určení na straně žalobce. Soud v této otázce dospěl k závěru, že je v daném případě dán naléhavý právní zájem na určení, neboť bez soudního rozhodnutí nelze dospět k účinnému vyřešení sporného právního postavení účastníků.

6. Z kupní smlouvy ze dne 27.3.2018 soud zjistil, že byla uzavřena mezi účastníky soudního řízení. Předmětem smlouvy byl úplatný převod vlastnické práva ke shora označeným nemovitým věcem za kupní cenu 1 800 000 Kč. Bylo sjednáno, že kupní cena v celkové výši 1 800 000 Kč byla v souvislosti s předešlými ujednáními stran, zejména pak smlouvou o smlouvě budoucí kupní ze dne 16.1.2018 zaplacena, a to na účet advokátní úschovy č.ú. [bankovní účet] na základě smlouvy o advokátní úschově uzavřené téhož dne s [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátem, jako schovatelem. Vypořádání kupní ceny bude provedeno dle výše uvedené smlouvy o advokátní úschově. Účastníci prohlásili, že bez výhrad souhlasí s obsahem kupní smlouvy, že kupní smlouva byla sepsána na základě pravdivých údajů a jejich svobodné, pravé a vážně projevené vůle, a že jim nejsou známy žádné okolnosti ani překážky bránící uzavření této smlouvy.

7. Z nájemní smlouvy ze dne 28.3.2018 soud zjistil, že byla uzavřena mezi účastníky soudního řízení. Žalovaný jako pronajímatel se smlouvou zavázal přenechat žalobci jako nájemci předmět nájmu (předmětné nemovitosti) k dočasnému užívání a žalobce se za to zavazuje platit žalovanému nájemné. Bylo sjednání, že předmět nájmu se pronajímá pro účely bydlení a nájemce je povinen jej užívat k tomuto účelu. Žalobce je podle smlouvy oprávněn nemovitost a její části dále pronajímat třetím osobám. Nájem byl sjednán na dobu určitou od 1.4.2018 do 31.3.2019 s možností prodloužení pouze písemnou dohodou obou smluvních stran. Žalobce se zavázal platit žalovanému nájemné ve výši 18 000 Kč měsíčně. Splatnost byla dohodnuta vždy nejpozději do posledního dne příslušného kalendářního měsíce, za který je nájemné placeno, na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Účastníci prohlásili, že jsou způsobilí právně jednat, že tato smlouva byla sepsána podle projevů jejich pravé, svobodné a vážné vůle, nikoliv v tísni či za nápadně nevýhodných podmínek, těmto projevům odpovídá a na důkaz toho, jakož i na důkaz správnosti jejího obsahu ji stvrdili svými podpisy.

8. Z rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 3.7.2019, č.j. 105 C 2/2018-153, soud zjistil, že tento spor o dlužné nájemné probíhal mezi totožnými účastníky řízení, za obdobných skutkových tvrzení obou stran. Z výrokové části rozsudku plyne, že žaloba byla co do částky 32 000 Kč s přísl. zamítnuta (I. výrok, s právní mocí dne 7.9.2019), že žalovaný (nyní v procesním postavení žalobce) byl zavázán žalobci (nyní v procesním postavení žalovaného) zaplatit částku 29 000 Kč s přísl. (II. výrok, s právní mocí dne 1.10.2020), a že žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení (III. výrok, s právní mocí dne 1.10.2020). Z odůvodnění citovaného rozsudku soud zjistil, že předmětem tohoto řízení bylo učiněno žalobcem nezaplacené nájemné za květen ve výši 16 000 Kč, červen až červenec ve výši 36 000 Kč (2x 18 000 Kč) a polovinu srpna ve výši 9 000 Kč. Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 25.8.2020, č.j. 35 Co 240/2019-194, byl citovaný rozsudek zdejšího soudu potvrzen (s právní mocí dne 1.10.2020).

9. Z ocenění [číslo] k dni 11.6.2019 provedené [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že účelem ocenění bylo stanovit obvyklou cenu nemovité věci zapsané k dni ocenění na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], [územní celek]. Obvyklá cena byla stanovena na částku 4 140 000 Kč.

10. Z dohody o společném postupu ze dne 16.1.2018 soud zjistil, že byla uzavřena mezi účastníky soudního řízení. Účastníci řízení se dohodli, že žalovaný poskytne žalobci prostředky na vyplacení zástavních práv váznoucích na předmětných nemovitostech. Následně měly být tyto nemovitosti prodány žalovanému. Kupní cena měla být uhrazena na účet advokátní úschovy na základě smlouvy o advokátní úschově, která byla sepsána a podepsána téhož dne. Žalobci bylo sjednáno právo zpětné koupě, které mohl uplatnit za předpokladu, že budou dodrženy sjednané podmínky. Toto právo mělo být realizováno za částku odpovídající ceně, za kterou žalovaný dané nemovitosti koupil, plus případné nedoplatky na nájemném.

11. Ze smlouvy o smlouvě budoucí kupní ze dne 16.1.2018 soud zjistil, že byla uzavřena mezi účastníky soudního řízení. Žalobce (jako budoucí prodávající) prohlásil, že je výlučným vlastníkem nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce]. Deklaroval, že na jeho majetek jsou nařízené exekuce, přičemž výše pohledávek vymáhaných v exekučních řízeních nedosahuje výše kupní ceny. Smluvní strany se dále dohodly, že nejpozději do sedmi dnů od výmazu všech poznámek exekucí a zástavních práv váznoucích na předmětných nemovitostech, uzavřou kupní smlouvu o sjednaném předmětu, a to prodeji pozemku p.č. st. [číslo], jeho součástí je stavba [adresa], [část obce], pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], za kupní cenu ve výši 1 800 000 Kč, přičemž bylo sjednáno, že kupní cena bude uhrazena v jedné splátce, na účet advokátní úschovy na základě smlouvy o advokátní úschově uzavřené při podpisu této smlouvy s [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátem, ještě před podpisem kupní smlouvy, a to ve lhůtě 30 dnů od podpisu této smlouvy o smlouvě budoucí, k okamžiku podpisu kupní smlouvy tak bude kupní cena celá uhrazena. Bylo sjednáno, že výplata zbytku kupní ceny bude z advokátní úschovy vyplacena na účet žalobce do tří dnů od doručení příslušného listu vlastnictví, z nějž bude vyplývat, že budoucí kupující je vlastníkem nemovitostí a tyto nejsou zatíženy jakýmkoliv omezením v části C-LV k jeho rukám za předpokladu, že nemovitosti nebudou zatíženy jakýmkoliv zástavním právem. Smluvní strany prohlásily, že smlouva byla sepsána podle jejich projevené vůle a svými podpisy stvrdily, že s ní souhlasí.

12. Ze smlouvy o advokátní úschově 16.1.2018 soud zjistil, že byla uzavřena mezi účastníky soudního řízení (žalovaným jako složitelem, žalobcem jako oprávněným) a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátem, jako schovatelem. Žalovaný se podle této smlouvy zavázal zaplatit do 30 dnů od podpisu této smlouvy na účet schovatele částku 1 800 000 Kč, odpovídající kupní ceně dle kupní smlouvy, jíž oprávněný převede na složitele p.č. st. [číslo], p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] vše v k.ú. [část obce], [územní celek], okres [okres]. Na základě sdělení od oprávněného se schovatel zavázal provádět výplatu částek požadovaných jednotlivými exekutory a výplatu částek požadovanou jednotlivými věřiteli. Nejpozději do sedmi dnů od okamžiku, kdy dojde k výmazu posledního omezení váznoucích na listu C-LV, zavázali se oprávněný a složitel uzavřít kupní smlouvu, jíž budou předmětné nemovitosti převedeny na složitele. Účastníci prohlásili, že smlouva byla sepsána podle jejich pravé vůle, učiněné svobodně a vážně, určitě a srozumitelně.

13. Ze smlouvy o zprostředkování ze dne 24.10.2016 soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], se sídlem [adresa svědkyně] (zprostředkovatel) a žalobcem (zájemcem). Žalobce ve smlouvě prohlásil, že je vlastníkem ve smlouvě označených nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví], pro k.ú. [část obce] a s tam uvedenými omezeními, a že má vážný zájem převést vlastnické právo k těmto nemovitostem na třetí osobu (nabyvatele) za kupní cenu: dům a pozemek 250 m2 za cenu 3 390 000 Kč a zbytek pozemku za cenu 700 000 Kč. Společnost se zavázala vykonávat činnost, na základě které vznikne žalobci příležitost uzavřít kupní smlouvu s nabyvatelem, předmětem které bude převod vlastnického práva k daným nemovitostem ze žalobce na nabyvatele.

14. Ze seznamu nemovitostí na [list vlastnictví], v k.ú. [část obce], soud zjistil, že jako vlastník nemovitostí: pozemku p.č. st. [číslo], jehož součástí je stavba, pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] je zapsán žalovaný. Z informací o pozemku p.č. st. [číslo] ([list vlastnictví], k.ú. [část obce]) soud zjistil, že součástí pozemku je stavba, rodinný dům, [adresa], výměra pozemku činí 290 m2. Z informací o pozemku p. [číslo] ([list vlastnictví], k.ú. [část obce]) soud zjistil, že výměra pozemku činí 1 358 m2. Z informací o pozemku p. [číslo] ([list vlastnictví], k.ú. [část obce]) soud zjistil, že výměra pozemku činí 246 m2.

15. Z dražební vyhlášky vydané soudním exekutorem [exekutorský úřad], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], dne [datum rozhodnutí], pod č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že na den [datum] byla vyhlášena dražba předmětných nemovitostí, a že výsledná cena dražených nemovitých věcí a jejich příslušenství byla stanovena na částku 1 200 000 Kč.

16. Z dražební vyhlášky vydané soudní exekutorkou [exekutorský úřad], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], pod č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že na den [datum] byla vyhlášena dražba předmětných nemovitostí, a že nejnižší podání bylo stanoveno ve výši 1 333 334 Kč jako výše dvou třetin výsledné ceny nemovitých věcí a jejich příslušenství.

17. Ze znaleckého posudku ze dne 29.11.2016 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [číslo] [rok], soud zjistil, že byl vypracován pro účely exekučního řízení vedeného pod sp.zn. [spisová značka] u [exekutorský úřad] a znaleckým úkolem bylo stanovení obvyklé ceny předmětných nemovitostí. Tržní hodnota nemovitostí byla stanovena na částku 2 000 000 Kč.

18. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že jako realitní makléřka zprostředkovávala prodej domu [adresa] v [obec]. Ve své svědecké výpovědi uvedla, že ji oslovil žalobce s tím, že potřebuje řešit na nemovitosti váznoucí dluhy a exekuce a zástavy, např. od [anonymizována čtyři slova]. Oslovil svědkyni s tím, že měl záměr prodat nemovitost třetí osobě a tím dluhy uhradit. Ona měla prodej zprostředkovat. Protože není fin. makléř, zapojila pana [příjmení], který s nimi spolupracoval, aby prověřil, zda si ta třetí osoba může vzít hypotéku. Od žalobce dostala také plné moci, aby mohla zjistit, co má za dluhy. Dále byly půjčeny peníze od soukromé osoby na vyplacení exekucí, aby mohlo dojít k prodeji, a to kromě dluhu u [anonymizována dvě slova], kde byla vyhlášena i dražba, ale žalobce si tam sjednal splátkový kalendář. Po vyplacení dluhů mělo dojít k prodeji nemovitosti té dotyčné osobě, ale ta již nemovitost nechtěla koupit. Důvod, proč tato osoba nechtěla nemovitosti koupit, nezná, bylo jí pouze řečeno, že to již nebude kupovat. Dále jí žalobce představil paní [příjmení]. Záležitost předala panu [příjmení], aby prověřil, zda je možno pro ni získat hypotéku. Zkoušel to u [anonymizováno], ale ta odmítla nemovitost jako zástavu pro její opotřebenost ve více než 60 %. Dále byla zkoušena [anonymizována dvě slova], která tam vyslala supervizora na prohlídku nemovitosti, ale po jeho návštěvě nebyla hypotéka poskytnuta. Přibývaly další exekuce na nemovitost i soukromý věřitel chtěl zpět peníze. Exekutoři tehdy volali svědkyni, několikrát se sešla s žalobcem a dluhy dále rostly. Nebyl nikdo, kdo by nemovitost chtěl koupit. Zájemce si sháněl žalobce sám, svědkyně to měla pouze následně zprocesovat. Teprve od podepsání zprostředkovatelské smlouvy dala nemovitost do veřejného prodeje. Byla opět vyhlášena dražba, která byla těsně předtím zrušena z důvodu vyplacení věřitele. Jako jediné východisko bylo dát nemovitost do veřejného prodeje. S žalobcem podepsala zprostředkovatelskou smlouvu a začala nemovitost veřejně nabízet k prodeji a inzerovat na všech hlavních serverech, i aktivně oslovovala lidi, kteří by příp. mohli mít zájem. Takto kontaktovala i žalovaného, který přišel na prohlídku nemovitosti, ale tehdy se s žalobcem nedohodli na kupní ceně, kdy cena požadovaná žalobcem nebyla pro žalovaného akceptovatelná. Dále čas běžel a po měsících žalobce přistoupil na nabídku žalovaného. Svědkyně měla zajistit smluvní dokumentaci a průběh prodeje. Podepsala se budoucí kupní smlouva a smlouva o advokátní úschově a má za to, že v té době se podepsala i dohoda o společném postupu, jak si to přál žalobce. Následně žalovaný poslal do advokátní úschovy peníze, a pan [příjmení] vyplácel exekuce, dluhy váznoucí na nemovitosti. Po uhrazení dluhů, tedy exekučních titulů, nebyly u nemovitosti vedeny exekuce bránící převodu nemovitosti, načež vyzvala žalobce k podpisu kupní smlouvy. Kupní smlouvu probrali a žalobce si ji odvezl a sám ji podepsal. Následně si ji od něho vyzvedla, a to tady v [obec] a odvezla ji do [obec] k podpisu žalovanému. Poté zajistila návrh na vklad do katastru nemovitostí a tento podala. Vypověděla, že kupní smlouvu, smlouvu o budoucí kupní smlouvě i smlouvu o advokátní úschově připravoval [anonymizováno] [příjmení] a dohodu o společném postupu, protože se jednalo o poměrně specifickou záležitost, připravoval [anonymizováno] [příjmení], což je advokát, se kterým spolupracovali na smluvní dokumentaci. K průběhu kontraktačního procesu vypověděla, že byly dva termíny podpisu smluv. Vždy stranám posílá smluvní dokumentaci předem do e-mailu. Pokud jde o smlouvy v této věci, sešli se s žalobcem, kdy četli texty smluv a podrobně probírali, přičemž žalobcem vznesl žádosti o nějaké úpravy. Konkrétně pokud jde o smlouvu o společném postupu, nechával žalobce doplňovat ustanovení o možnosti koupě pro [anonymizována dvě slova] pro případ, že by se s ním něco stalo. Byla tam také podmínka o povinnosti řádně platit nájemné, kdy žalobce žádal o změnu termínu splatnosti nájemného až ke konci měsíce, zatímco standardní termín je k 20. dni předchozího měsíce. Toto musela následně poslat žalovanému k odsouhlasení a teprve poté následoval termín podpisu a na tomto termínu se již sešly obě smluvní strany. Žalobce byl s obsahem veškeré smluvní dokumentace výborně seznámen. Ze strany žalobce byla oslovena i v jiné záležitosti, a to, zda by mohla pro něho zajistit půjčku. Toto neučinila, není to její práce, ví, že to není možné. Uvedla, že žalobce byl předlužený a s mnoha zápisy v registru. Také jí už v průběhu uzavřeného smluvního vztahu volal žalovaný, že žalobce neplatí nájemné, a to po prvním měsíci, kdy žalobce nezaplatil. Žalobce jí sdělil, že měl za to, že má platit až od dalšího měsíce a omluvil se a požádal ji, zda by nezprostředkovala společné podnikání účastníků, kdy jí žalobce sdělil, že má velkou zakázku, žalobce podniká v [anonymizováno], a že by potřeboval 200 až 400 tis. Kč s tím, že by mohli společně podnikat. Svědkyně uvedla, že jí není známo, že by úmyslem žalobce bylo něco jiného než nemovitost prodat. Žalobce potřeboval řešit svoji situaci, kdy měl velké množství dluhů. Nad žalobcem viselo neustále nebezpečí prodeje nemovitosti v dražbě. Doplnila, že dokonce ze svých prostředků žalobci pomohla a na žádost paní [příjmení], tehdejší partnerky žalobce, vyplatila jednu dražbu u exekutora [anonymizováno] [příjmení], a to oproti směnce. Pokud by došlo k prodeji nemovitosti v dražbě, ztratil by na tom žalobce více prostředků. Veřejný prodej byl pro něho výhodnější a v jeho situaci v podstatě nebyla jiná možnost, než nemovitost prodat. K hodnotě nemovitosti v době jejího prodeje žalovanému svědkyně vypověděla, že může vycházet pouze z reakcí lidí na jí učiněné inzeráty nemovitostí, kdy se lidé dotazovali na stav nemovitostí, příp. na prohlídku, a cena byla max. ve výši 2 mil. Kč. K dotazu na počátky spolupráce s žalobcem svědkyně uvedla, že tehdy byla krize na trhu s nemovitostmi, a proto dopisy oslovovali vlastníky nemovitostí, které byly zatíženy exekucemi s tím, že jim pomohou situaci řešit, takto posílali dva tisíce dopisů měsíčně, z toho je za měsíc oslovili zpátky dva až tři lidé a jedním z nich, se kterým pak byla navázána spolupráce, byl žalobce. Ohledně délky, po kterou zprostředkovávala transakci, svědkyně uvedla, že má za to, že smlouva o zprostředkování byla podepsána v r. 2016, dohoda proběhla v r. 2017 a dům se prodal v r. 2018. Bylo to v době, kdy opadávala realitní krize a nemá za to, že by to probíhalo nějak dlouho. Vypověděla, že s žalobcem řešila i otázku dalšího bydlení po prodeji předmětné nemovitosti, svědkyně uvedla, že padlo více návrhů. Žalobce uvažoval, že by neprodal všechny pozemky. Za domem si chtěl nechat pozemek, kde měl [anonymizováno]. Dále spolu jednou seděli, kdy více než bydlení, řešil žalobce parkování [anonymizováno], ukazovala mu objekt na google Streetview, tedy řešili co dál. K jednání v situaci, kdy žalobce přestal hradit nájemné a žalovaný jel nájemné urgovat spolu s dalším svědkem, uvedla, že tam byla přizvána, aby tam byli dva svědci, tehdy je žalobce přijal v jednom malém bytě, kde měl zřízenou kancelář. Nejprve tvrdil, že je nájemné zaplaceno. Pokud mu žalovaný říkal, že by to muselo být vidět na účtu, začal se přehrabovat v dokumentech, v šuplíkách hledat stvrzenky. Následně sdělil, že to jeho účetní založila, ale že je to určitě zaplacené. Řešilo se, kolik dluží. Žalobce volal svému právníkovi, nakonec si s žalovaným dali termín s tím, že se u žalovaného žalobce zastaví a nájem doplatí, jelikož teď jej zaplatit nemůže, neboť jsou již banky zavřené. Výsledkem bylo, že žalobce nájemné osobně žalovanému doplatí a vezme si k tomu svého právního zástupce jako svědka. K okolnostem podpisu kupní smlouvy svědkyně vypověděla, že se sešli u ní v kanceláři, bylo to bez žalovaného. Pročítali znění kupní smlouvy, odsouhlasili si, že je vše v pořádku a vzhledem k tomu, že byla pozdní hodina, byla jediná možnost ověření podpisu v [anonymizována dvě slova], nabídla žalobci, že jej tam odveze svým autem, avšak cestou [anonymizována dvě slova] k [anonymizována dvě slova] jí žalobce sdělil, že nemá u sebe doklady totožnosti. Ptala se, jak je to možné, když přijel autem, ale sdělil jí, že je to tak. Domluvili se, že to takto ověřit nepůjde a tak si vzal žalobce kupní smlouvu sebou domů s tím, že svědkyně si ji od něj následně vyzvedne. Načež mu telefonovala a setkali se na parkovišti v [obec] na [příjmení] [anonymizováno]. Žalobce měl tehdy v autě i [anonymizována dvě slova] a předal jí kupní smlouvy s ověřenými podpisy s doložkou [stát. instituce]. Druhý den byli podepsat kupní smlouvy na poště s žalovaným a tyto pak vezla do [obec]. Podpisy smluv jsou ověřitelné z doložek na smlouvách. Svědkyně si již nevzpomněla, který den jeli k podpisu do [anonymizována dvě slova], ale má za to, že to nebyl pátek, pamatuje si, že smlouvy jí žalobce předával zpět v pondělí, tedy minimálně po celý víkend měl smlouvy u sebe. K tělesnému či psychickému stavu žalobce v době podpisu smluv, jak se jí stav žalobce po této stránce jevil, uvedla, že není lékařka, ale od začátku, co se znají, ví, že má žalobce zdravotní problémy [anonymizována dvě slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova]. Častokrát jí vyprávěl o své práci, [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], [anonymizována čtyři slova], proto se domnívá, že mu zdravotní obtíže nebrání ve výkonu [anonymizována dvě slova] zaměstnání. Pokud jde o psychické problémy, tak na ty si žalobce nikdy nestěžoval, i když o zdravotních problémech mluvil. Neměla žádný důvod si myslet, že má psychické problémy, kdy nebylo nic vidět.

19. Z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádná skutková zjištění relevantní pro své rozhodnutí.

20. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav. Účastníci řízení se dne 16.1.2018 dohodli, že žalovaný poskytne žalobci prostředky na vyplacení zástavních práv váznoucích na předmětných nemovitostech. Následně měly být tyto nemovitosti prodány žalovanému. Kupní cena měla být uhrazena na účet advokátní úschovy na základě smlouvy o advokátní úschově, která byla sepsána a podepsána téhož dne. Žalobci bylo sjednáno právo zpětné koupě, které mohl uplatnit za předpokladu, že budou dodrženy sjednané podmínky. Toto právo mělo být realizováno za částku odpovídající ceně, za kterou žalovaný nemovitosti koupil, plus případné nedoplatky na nájemném. K prodeji předmětných nemovitostí došlo prostřednictvím kupní smlouvy dne 27. 3. 2018 za kupní cenu 1 800 000 Kč. Žalovaný přenechal žalobci do užívání předmětné nemovitosti od 1. 4. 2018 do 31. 3. 2019. Nájemné bylo sjednáno ve výši 18 000 Kč měsíčně se splatností vždy nejpozději do posledního dne příslušného kalendářního měsíce, za které je placeno.

21. Žalobce tvrdil, že ačkoliv kupní cena byla sjednána ve výši 1 800 000 Kč, mají nemovitosti hodnotu třikrát vyšší (aktuálně 4 mil. Kč), a že žalovaný zneužil jeho finanční tísně způsobené tím, že potřeboval uhradit exekuční závazky, a jeho nepříznivého zdravotního stavu, z čehož žalobce dovozuje, že došlo k neúměrnému zkrácení, a že kupní smlouva ze dne 27. 3. 2018 je neplatná pro lichvu a pro rozpor s dobrými mravy.

22. S ohledem na výsledky provedeného dokazování, nelze než uvést, že tvrzení žalobce nebyla v řízení prokázána a zůstala toliko v rovině žalobních tvrzení. Skutečnost, že úmyslem žalobce bylo předmětné nemovitosti prodat, prokazuje soubor smluv uzavřených v blízké časové souvislosti (dohoda o společném postupu, smlouva o smlouvě budoucí kupní, smlouva o advokátní úschově ze dne 16.1.2018, kupní smlouva ze dne 27.3.2018, nájemní smlouva ze dne 28.3.2018). Nelze odhlédnout ani od smlouvy o zprostředkování ze dne 24.10.2016 z níž vyplývá, že žalobce měl vážný zájem převést vlastnické právo k nemovitostem na třetí osobu. Úmysl žalobce předmětné nemovitosti prodat vyplývá rovněž z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně]. Pokud se jedná o zpochybnění její svědecké výpovědi ze strany žalobce s odkazem na dlouhodobé obchodní vztahy mezi žalovaným a svědkyní, nepovažuje soud tuto námitku za důvodnou. Výpověď svědkyně soud hodnotí jako zcela věrohodnou. Svědkyně vypovídala souvisle, podrobně, její výpověď netrpí jakýmikoliv logickými rozpory. Výpověď svědkyně je rovněž v souladu s dalšími provedenými důkazy. Pokud žalobce tvrdí, že převod nemovitostí měl sloužit výlučně jako zajišťovací institut, jedná se pouze o tvrzení žalobce, které není podpořeno žádným důkazem. Pro úplnost soud dodává, že ani případný výslech žalobce, by na uvedeném závěru soudu nemohl ničeho změnit, neboť za situace, kdy žalovaný tvrzení žalobce popírá, nelze vycházet pouze z výpovědi žalobce, která by byla jako důkaz v naznačeném kontextu zcela osamocená.

23. Podle § 1793 odst. 1 o. z. zaváží-li se strany k vzájemnému plnění a je-li plnění jedné ze stran v hrubém nepoměru k tomu, co poskytla druhá strana, může zkrácená strana požadovat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu, ledaže jí druhá strana doplní, oč byla zkrácena, se zřetelem k ceně obvyklé v době a místě uzavření smlouvy. To neplatí, pokud se nepoměr vzájemných plnění zakládá na skutečnosti, o které druhá strana nevěděla ani vědět nemusela. Podle § 1794 odst. 2 o. z. právo podle § 1793 nevzniká ani tehdy, vzdala-li se jej zkrácená strana výslovně a prohlásila, že plnění přijímá za mimořádnou cenu ze zvláštní obliby, anebo souhlasila-li s neúměrnou cenou, ač jí skutečná cena plnění byla nebo musela být známa.

24. Podle § 1796 o. z. je neplatná smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.

25. Vzhledem k žalobním tvrzením spočívajícím v uplatnění shora uvedených institutů, soud na jednání dne 3.2.2021 výslovně poučil žalobce podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby doplnil svá tvrzení a důkazní návrhy tak, že sjednaná kupní cena 1 800 000 Kč je v hrubém nepoměru k tržní hodnotě předmětných nemovitostí ke dni uzavření kupní smlouvy, ale i to, že žalovaný o této skutečnosti věděl nebo musel vědět (k námitce neúměrného zkrácení). Dále výslovně poučil žalobce podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby doplnil svá tvrzení a důkazní návrhy tak, že zdravotní stav žalobce a jeho finanční situace byly nepříznivé a že sjednaná kupní cena 1 800 000 Kč je v hrubém nepoměru oproti tržní ceně předmětných nemovitostí, ale i to, že žalovaný o těchto skutečnostech věděl (k námitce o lichevním charakteru kupní smlouvy). Současně poučil žalobce o důsledcích nesplnění výzvy soudu.

26. Podstatné pro souzenou věc je zjištění, zda žalobce ve věci prokázal, že žalovaný věděl nebo musel vědět o skutečnosti, že sjednaná kupní cena 1 800 000 Kč je v hrubém nepoměru k tržní hodnotě předmětných nemovitostí ke dni uzavření kupní smlouvy. Prokázání této skutečnosti je zásadní ve vztahu k oběma shora učiněným námitkám žalobce, tj. k námitce tzv. neúměrného zkrácení i lichevního jednání žalovaného. K tomuto je třeba uvést, že z hlediska naznačených úvah soudu je sama o sobě nepodstatná žalobcem dokládaná cena předmětných nemovitostí dle ocenění [číslo] ke dni 11.6.2019 v obvyklé ceně 4 140 000 Kč. Žalovaný totiž ani nebyl povinen vědět, jaká je skutečná tržní cena předmětných nemovitostí. Právní řád neobsahuje ustanovení, které by kupujícímu ukládalo povinnost před uzavřením kupní smlouvy zjišťovat tržní cenu předmětných nemovitostí. Pokud žalobce navrhl k důkazu zjišťovat, jaké nemovitosti žalovaný na území České republiky vlastní, soud tento důkaz pro neúčelnost zamítl, neboť z takového zjištění by nebylo možné usoudit, že by žalovaný ke dni uzavření kupní smlouvy dne 27. 3. 2018 musel znát tržní cenu předmětných nemovitostí. Otázka posouzení tržní ceny konkrétních nemovitostí si žádá odborných znalostí, kterými laik nedisponuje a nelze na tuto znalost usuzovat z případného vlastnictví nemovitých věcí jiných.

27. Soud má za to, že v dané věci nejsou dány podmínky ani pro aplikaci institutu neúměrného zkrácení ve smyslu § 1 793 odst. 1 o.z., ani institutu lichvy ve smyslu § 1796 o.z., neboť žalovaný ke dni uzavření kupní smlouvy dne 27.3.2018 nevěděl (ani nemusel) vědět, o tom, že cena předmětných nemovitostí je (má být) vyšší než 1 800 000 Kč, což je skutečnost, na které je nepoměr vzájemných plnění založen, pokud jde o neúměrné zkrácení ve smyslu § 1 793 odst. 1 o.z. Rovněž v případě použití ustanovení upravující tzv. lichvu ve smyslu §1796 o.z. by základní podmínkou pro úspěch žalobce bylo prokázání skutečnosti, že žalovaný věděl o hrubém nepoměru vzájemných plnění. Taková skutečnost však v řízení prokázána nebyla a při absenci splnění této základní podmínky je procesně nadbytečné zabývat se splněním podmínek ostatních. Nadto žalovaný soudu předložil listiny vydané v rámci exekučních řízení, ze kterých plyne maximální cena předmětných nemovitostí v částce 2 mil. Kč, přičemž rozdíl 200 000 Kč nelze rozhodně považovat za skutečnost zakládající nepoměr vzájemných plnění.

28. Vzhledem k výše uvedenému soud námitky žalobce, pokud se jedná o neúměrné zkrácení či tzv. lichvu, a pro které by měla být předmětná kupní smlouva shledána neplatnou, neshledal za důvodné.

29. Soud ve věci neprovedl následující důkazní návrhy, protože nemohly přispět k relevantním skutkovým zjištěním ve věci (dotaz na Český úřad zeměměřičský a katastrální, jaké nemovitosti žalovaný na území ČR vlastní), jiné byly nadbytečné za situace, kdy nebyla prokázána vědomost žalovaného o nepoměru vzájemných plnění (výslech žalobce, vyžádání zdravotní dokumentace žalobce, výslech svědkyně [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]). Pokud se jedná o důkazní návrhy – odhad tržní hodnoty nemovitosti [číslo] od [právnická osoba], inzerát [číslo] informace o dražbě (č.l. 112 -113), jedná o důkazní návrhy učiněné v rozporu s koncentrací řízení.

30. Pokud žalobce namítal, že kupní smlouva je s ohledem na nepoměr hodnoty předmětných nemovitostí a sjednané kupní ceny 1 800 000 Kč neplatná pro rozpor s dobrými mravy, soud uvádí, že žádný právní předpis neobsahuje právní úpravu, která by v souzeném případě regulovala výši kupní ceny. Účastníci kupní smlouvy nejsou nijak omezeni a i kdyby tržní cena předmětných nemovitostí byla ke dni uzavření kupní smlouvy několikrát vyšší (přibližně 3x vyšší, jak tvrdí žalobce), než sjednaná kupní cena 1 800 000 Kč, samo o sobě by to nezakládalo rozpor kupní smlouvy ze dne 27.3.2018 s dobrými mravy, a ani její neplatnost dle § 580 odst. 1 o.z.

31. Pokud žalobce zastává názor, že má právo na zpětnou koupi předmětných nemovitostí a žalovaný mu k tomu odmítá poskytnout nezbytnou součinnost, může se tohoto práva domáhat soudně. Z hlediska posouzení platnosti kupní smlouvy se však nejedná o rozhodnou skutečnost.

32. S ohledem na shora uvedené pokládá soud účastníky uzavřenou kupní smlouvu ze dne 27. 3. 2018 (a stejně tak zbývající soubor dohod) za platnou, a žalovaný tedy je vlastníkem předmětných nemovitostí. Uvedený názor soudu je podpořen rovněž závěry uvedenými v rozsudku zdejšího soudu ze dne 3.7.2019, č.j. 105 C 2/2018-153, který se zabýval obdobnými skutkovými tvrzeními stran, a který byl potvrzen odvolacím soudem v rozsudku ze dne 25.8.2020, č.j. 35 Co 240/2019-194.

33. Vzhledem k tomu, že vlastnické právo ke shora označeným nemovitostem náleží žalovanému, a to na základě platně uzavřené kupní smlouvy ze dne 27. 3. 2018, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

34. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaný měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů. Tyto byly vyčísleny celkovou částkou 25 151,06 Kč sestávající z odměny zástupce žalovaného za šest úkonů právní služby po 3 100 Kč v celkové výši 18 600 Kč (§ 7 bod 5. ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b), § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen a.t.) – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis vyjádření ze dne 21.10.2019, sepis podání ze dne 29.1.2021 a dne 15.2.2021, účast u jednání dne 3.2.2021 a dne 31.5.2021), náhrady hotových výdajů zástupce žalobce za shora označených šest úkonů právní služby po 300 Kč v celkové výši 1 800 Kč (§ 13 odst. 4 a.t.), náhrada cestovného na trase [obec] – Jablonec n.N. a zpět dne [datum] a dne [datum], celkem 60 km při průměrné spotřebě vozidla [anonymizována čtyři slova] [registrační značka] 9,33 litru / 100 km a při ceně motorové nafty 27,20 Kč / litr určené dle § 4 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 589/2020 Sb., základní náhrada za použití motorového vozidla, která dle § 1 uvedené vyhlášky činí 4,40 Kč / km, tj. celkem 416 Kč, započítáno v žalovaným uplatněné výši 386 Kč. Náhradu za promeškaný čas strávený jízdou k procesnímu soudu žalovaný neúčtoval. Náhrada za daň z přidané hodnoty rovnající se 21% z odměn a náhrad (tj. z celkové výše 20 786 Kč) činí 4 365,06 Kč (§ 137 odst. 1, 3 o. s. ř.). Náhradu nákladů řízení je žalobce povinen zaplatit žalovanému k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

35. Lhůta k plnění byla ponechána v zákonné délce (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), neboť nebyly shledány důvody ke stanovení lhůty delší.