11 C 171/2024 - 53

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [stát, organizační složka státu], IČO [IČO] sídlem [adresa] o zaplacení 151 445 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 15 188 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částek 37 688 Kč od [datum] do [datum], 15 188 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobce požadoval zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 113 757 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 19 642 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [Jméno advokáta], zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal na žalované zaplacení částky 151 445 Kč s příslušenstvím z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Úřadu práce ČR, Krajské pobočky v [adresa], Kontaktní pracoviště [adresa] (dále jen „ÚP [adresa]“) pod sp. zn. [spisová značka] včetně navazujícího řízení vedeného u Krajského soudu v [adresa] (dále jen „KS [adresa]“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též jako „posuzované řízení“).

2. Žalobce uvedl, že dne [datum] požádal postupem dle § 38 odst. 2 správního řádu ÚP [adresa] o nahlížení do spisu. ÚP [adresa] jeho žádost odmítl rozhodnutím č. j. [číslo jednací]. Odvolání žalobce bylo ze strany [organizační složka státu] (dále jen „[organizační složka státu]“) zamítnuto rozhodnutím č. j. [číslo jednací]. Žalobce podal žalobu u KS [adresa], kdy věc je vedena pod sp. zn. [spisová značka], přičemž tento soud již 2x rozhodl a rozhodnutí [organizační složka státu] zrušil, přičemž správní orgán vždy podal kasační stížnost, kdy s kasačními stížnostmi doposavad uspěl [viz rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne [datum], č. j. [číslo jednací]].

3. Nepřiměřenou délkou posuzovaného řízení vznikla žalobci nemajetková újma, za kterou žalobce požadoval poskytnout zadostiučinění v penězích, přičemž zdůraznil, že požaduje odškodnit za celou délku řízení, které stále trvá, a to částkou 151 445 Kč.

4. Takto formulovaný nárok žalobce uplatnil u žalované dne [datum]. Žalovaná vydala dne [datum] stanovisko, kterým dospěla k závěru, že výše přiměřeného zadostiučinění je 22 500 Kč, avšak tuto částku žalobci dosud nevyplatila a je zjevné, že ke dni podání žaloby již k úhradě nedojde. Podanou žalobou se tak žalobce domáhal zaplacení částky 151 445 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení.

5. V podání došlém soudu dne [datum] žalobce uvedl, že přiznaná částka zadostiučinění mu byla žalovanou uhrazena na účet dne [datum]. Uvedeným podáním tak vzal žalobce svou žalobu částečně zpět v požadavku na zaplacení částky 22 500 Kč s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Řízení bylo v rozsahu zpětvzetí žaloby zastaveno usnesením ze dne [datum], č. j. [číslo jednací].

6. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná potvrdila, že u ní žalobce uplatnil žádost o poskytnutí zadostiučiněni za nemajetkovou újmu. Žalovaná v rámci předběžného projednání přiznala žalobci zadostiučinění v částce 22 500 Kč, tato částka byla žalobci vyplacena. Na tomto svém stanovisku žalovaná setrvává, byť si je vědoma, že částka 22 500 Kč byla žalobci přiznána ke dni vydání stanoviska, a že pokud posuzované řízení nadále trvá, může se na ni žalobce znovu obrátit se žádostí o poskytnutí zadostiučiněni za dosud neprojednanou dobu. K věci samé pak žalovaná uvedla, že dne [datum] podal žalobce u ÚP [adresa] žádost o nahlížení do spisu (spisů) vedeného úřadem práce k osobě pana [jméno FO] za účelem zjištění, zda dotčená osoba činila v letech [rok]-[rok] vůči úřadu práce úkony a přebírala od něj písemnosti. Žádost žalobce zdůvodnil svým postavením věřitele dotčené osoby, což doložil pravomocným rozhodčím nálezem a předvoláním k jednání u Městského soudu v [adresa] (dále jen „[název soudu]“) v rámci řízení o zrušení uvedeného rozhodčího nálezu. Uvedl, že spisy mohou obsahovat údaje, které by mohly sloužit k ochraně jeho práv. Dne [datum] vydal ÚP [adresa] žádost o sdělení souhlasu či nesouhlasu opatrovníka [jméno FO] s nahlížením do spisu, opatrovnice zaslala dne [datum] vyjádření, v němž uvedla, že souhlas neuděluje. Dne [datum] vydal ÚP [adresa] sdělení k žádosti o nahlížení do spisu, kterým žalobci sdělil podstatné skutečnosti vyplývající ze spisové dokumentace. Dne [datum] žalobce doručil ÚP [adresa] podání označené jako doplnění žádosti o nahlížení do spisu. Dne [datum] vydal ÚP [adresa] usnesení č. j. [číslo jednací], kterým žalobci odepřel právo nahlížet do spisů vedených k [jméno FO]. Dne [datum] žalobce podal proti uvedenému usnesení odvolání, [organizační složka státu] rozhodnutím ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], odvolání zamítlo a usnesení ÚP [adresa] potvrdilo. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne [datum] žalobu ke KS [adresa], který rozsudkem ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], žalobou napadené rozhodnutí [organizační složka státu] a usnesení ÚP [adresa] zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Proti tomuto rozsudku podalo [organizační složka státu] kasační stížnost k NSS, který rozsudkem č. j. [číslo jednací] zrušil rozsudek KS [adresa] a věc vrátil k dalšímu řízení. Dne [datum] bylo v novém projednání ÚP [adresa] vydáno druhé usnesení o odmítnutí nahlížení do spisu č. j. [číslo jednací]. Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání, které [organizační složka státu] rozhodnutím ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], zamítlo a usnesení ÚP [adresa] potvrdilo. Proti tomuto rozhodnutí žalobce žalobu nepodal. Dne [datum] vyhlásil KS [adresa] druhý rozsudek č. j. [číslo jednací], kterým bylo opět zrušeno první rozhodnutí o odvolání č. j. [číslo jednací]. Proti tomuto rozsudku byla dne [datum] znovu podána kasační stížnost. Řízení o žádosti žalobce o nahlížení do spisu tedy bylo v jedné linii ukončeno vydáním rozhodnutí o odvolání ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], proti kterému žalobce nepodal odvolání (správně žalobu – pozn. soudu), ve druhé linii je věc nadále řešena v rovině soudní. Lze tedy uzavřít, že ačkoli řízení formálně nadále trvá a věc je řešena v rovině soudní, bylo fakticky ukončeno vydáním rozhodnutí o odvolání dne [datum], které nabylo právní moci. S tímto byla posuzována míra a délka nejistoty žalobce ohledně výsledku řízení.

7. Po takto provedené rekapitulaci žalovaná uvedla, že celková délka posuzovaného řízení činila v době předběžného projednání nároku žalobce 42 měsíců, přihlédnout je však též k tomu, že dne [datum] bylo vydáno rozhodnutí o odvolání, které nabylo právní moci, což bez ohledu na neskončené soudní řízení ovlivnilo míru a délku nejistoty žalobce ohledně výsledku řízení. V případě prvního rozhodnutí o odvolání došlo ze strany [organizační složka státu] k překročení zákonné lhůty pro vydání rozhodnutí stanovené v § 71 správního řádu. Z vyjádření [organizační složka státu] (dále jen „MSp“) dále vyplývá, že první rozsudek KS [adresa] a rozsudek NSS soudu byly vyhlášeny s určitou prodlevou. Řízení bylo zahájeno dne [datum] ve věci dvakrát rozhodoval prvostupňový orgán a dvakrát vydal rozhodnutí odvolací orgán, dvakrát prozatím rozhodoval KS [adresa], jednou NSS. Řízení vykazuje vysokou míru složitosti, zejména v otázce právního posouzení a složité bylo též procesně. Co se týče významu řízení, v řízení o nahlédnutí do spisu se význam jeho předmětu odvíjí od toho, jak významná je požadovaná informace ze spisu v době podání žádosti o nahlédnutí. O zvýšeném významu předmětu posuzovaného řízení by bylo možno uvažovat pouze v případě, kdy žadatel potřebuje naléhavě a nutně do spisu nahlédnout pro bezprostřední realizaci konkrétních práv. ÚP [adresa] již v prvém rozhodnutí uvedl, že žadatel sice prokázal právní zájem, avšak zároveň měl za to, že nahlédnutím do spisu budou porušena práva dotčené osoby, a to zejména s přihlédnutím ke skutečnosti, že tato osoba s nahlédnutím do spisu nesouhlasí. Dle žalované je třeba zdůraznit, že ÚP [adresa] žalobci již dne [datum] zcela konkrétně sdělil, že [jméno FO] v oblasti zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách v období od ledna a [rok] až do května [rok] nebyl klientem úřadu práce, následně tato osoba byla od června [rok] zastoupena na základě plné moci, písemnosti přebíral zmocněnec, a dále od února [rok] dosud je zastoupen opatrovníkem. Žalovaná je přesvědčena, že zvýšený význam řízení žalobce při předběžném projednání nároku neprokázal. Žalovaná naopak vzhledem k popsaným souvislostem jednoznačně považuje význam řízení za snížený. Žalobce se na délce řízení nepodílel. S přihlédnutím k překročení zákonné lhůty pro vydání rozhodnutí v řízení o odvolání bylo namístě hodnotit délku posuzovaného řízení jako nepřiměřenou a lze konstatovat, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí zákona č. 82/1998 Sb., a tím k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě. Za tento nesprávný úřední postup se žalovaná žalobci omluvila, přičemž připustila, že zároveň byly naplněny podmínky pro přiznání finanční kompenzace.

8. Při stanovení výše zadostiučinění žalovaná postupovala dle stanoviska Nejvyššího soudu (dále jen „NS“) sp. zn. Cpjn 206/2010 a vyšla ze základní částky 15 000 Kč za jeden rok řízení, snížené na polovinu za první dva roky trvání řízení. Takto určenou základní částku pak žalovaná snížila o 20 % z důvodu sníženého významu předmětu řízení pro žalobce a dále o 20 % z důvodu značné složitosti řízení. Po snížení základní částky o celkových 40 % tak bylo žalobci přiznáno finanční zadostiučinění ve výši 22 500 Kč. Požadavek žalobce na inflační navýšení základní částky neshledala žalovaná oprávněným, neboť z ustálené judikatury NS a nálezů Ústavního soudu nadále plyne, že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny.

9. Žalobce k obraně žalované uvedl, že nesouhlasí s její naprostou bagatelizací hodnocení postupu rozhodujícího orgánu. Pokud žalovaná snížila základní částku o 20 % z důvodu významu věci pro žalobce, pak v tomto ohledu žalobce nenachází pro toto snížení žádné relevantní důvody a jedná se o projev bagatelizace nároku. Pokud žalovaná snížila základní částku o 20 % z důvodu složitosti věci, pak žalobce uvádí, že i toto tvrzení žalované je zjevný oxymóron, neboť realizace práva na nahlížení do spisu je velmi jednoduchá a není na ní nic složitého. Dále pak žalobce namítl, že základní částka ve výši 15 000 Kč/rok neodpovídá současným poměrům české společnosti a je stanovena nepřiměřeně nízko. Závěr o doporučeném rozpětí v rozsahu mezi 15 000 Kč/rok až 20 000 Kč/rok byl vysloven v rozsudku NS ze dne 21. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3026/2009, za významně jiných ekonomických podmínek, než jsou podmínky současného stavu české společnosti. Dlouhodobé odpírání valorizace je projevem naprostého bezduchého formalismu. Bezduchý mechanismus výpočtu výše zadostiučinění je dán tím, že tento mechanismus byl stanoven před 15 lety a je naprosto nekriticky soudy aplikován po celou dobu 15 let v nezměněné formě, a to i přes výkyvy společnosti, které devalvovaly reálnou hodnotu peněz na 50 %. Právě tento extrémní formalismus přístupu k určování přiměřenosti výše nesledující vývoj české společnosti je v rozporu se závěry vyslovenými v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1536/11, který je pramenem práva, a naprosto popírá individuálnost kauzy a činí z ní jakýsi standardizovaný prvek. V této souvislosti žalobce odkázal na vývoj (růst) průměrných platů soudců v ČR v letech [rok] až [rok] a zvláště pak na vývoj (růst) platů soudců Obvodního soudu pro [adresa], kteří rozhodují většinu nároků podle zákona č. 82/1998 Sb., a rozhodují tedy o přiměřenosti výše odškodnění a již 15 let mechanicky aplikují částku 15 000 Kč/rok, za roky [rok] až [rok]. Stejně tak žalobce odkázal na vývoj (růst) průměrné měsíční mzdy (na přepočtené počty zaměstnanců) v ČR v letech [rok] až [rok]. Žalobce uvedl, že pokud jsme stále ještě společnost, ve které jsou důležitá fakta/skutečnosti a rozum a logika, pak není možno akceptovat závěr, že v roce [rok] slovutní soudci NS se usnesli, že základní odškodnění bude 15 000 Kč/rok a takto se usnesli na věčné časy a s vědomím, že nebude do budoucna tato částka zvyšována s růstem životní úrovně a žádná valorizace náhrad nebude potřeba (ze žádného rozhodnutí toto nevyplývá a žádný soudce dovolacího soudu v roce [rok] či [rok] nikdy nevyslovil a nikdy ani nenaznačil řešení pro futuro). Takovýto závěr je za situace obecného společenského růstu platů na úrovni dvojnásobku od okamžiku vyslovení závěru o absolutní výši 15 000 Kč/rok neudržitelný a vůči menšině, která je poškozená státem a která si svá práva chrání, je to projev zjevné neúcty a pokrytectví. Hovořit o tom, že v roce [rok] nebyl systém nastaven s ohledem na tehdejší životní úroveň roku [rok], ale že byl nastavován jako neměnný na desetiletí dopředu, je oxymóron, kterému může věřit jen věřící, nikoliv však osoba samostatně myslící a ověřující si tvrzení. Pokud však žijeme v postfaktické době, ve které na faktech/skutečnostech nezáleží, pak je zde odůvodněné i snížení základní částky, neboť logika se ztrácí, není ukotvena a logickým se stává vše, co „moudrá hlava“, která má v danou chvíli moc, vysloví. Konečně pak žalobce uvedl, že o otázce valorizace základní částky bude Ústavní soud rozhodovat v plenární věci sp. zn. Pl. ÚS 3/25, kdy tato problematika byla jako zásadního právního významu, jejíž řešení bude mít dopad na velký počet budoucích soudních řízení a potenciálně i na finanční prostředky státu, postoupena plénu usnesením ze dne 5. 2. 2025, sp. zn. I. ÚS 3051/23.

10. Při ústním jednání konaném dne [datum] učinila žalovaná nesporným, že přiznaná částka 22 500 Kč byla žalobci uhrazena dne [datum].

11. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

12. Žádostí došlou ÚP [adresa] dne [datum], podanou prostřednictvím zmocněnkyně [jméno FO], žádal žalobce o nahlížení do spisů týkajících se [jméno FO]. Žalobce uvedl, že je věřitelem [jméno FO], což plyne z pravomocného rozhodčího nálezu, stran kterého je u [název soudu] vedeno řízní o zrušení rozhodčího nálezu sp. zn [spisová značka], což žalobce dokládal předvoláním k ústnímu jednání. V daném řízení je posuzována i schopnost [jméno FO] být účastníkem řízení ve smyslu jeho schopností vykonávat například procesní úkony, když tímto je tvrzeno, že nebyl nikdy schopen být účastníkem řízení, přebírat písemnosti apod. Žalobce však má informace o tom, že minimálně v letech [rok]-[rok] [jméno FO] činil takové úkony vůči ÚP [adresa] a přebíral jeho písemnosti, tedy že se ve spisu nacházejí zásadní informace pro ochranu práv žalobce. Dále žalobce uvedl, že zvažuje i další právní kroky vůči [jméno FO], např. žalobu na ochranu osobnosti, avšak tuto může odůvodnit pouze, pokud mu budou známy informace ze spisu ÚP [adresa]. Žalobce uvedl, že na podkladě obdobných žádostí mu již bylo umožněno nahlížení do spisů Okresního soudu v [adresa], Exekutorského úřadu [adresa], Okresního soudu v [adresa] a Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR. Pro případ, že by ÚP [adresa] zastával názor, že ve spisu [jméno FO] jsou toliko důvěrné informace o jeho zdravotním stavu či osobních či majetkových poměrech, žalobce jednak uváděl, že o takové informace ani nestojí, a že mu tak lze k nahlížení zpřístupnit jen část spisu bez těchto údajů, jednak dokládal, jaké informace v tomto směru jsou mu o [jméno FO] již známy z jiných zdrojů a že navíc v minulosti disponoval plnou mocí od [jméno FO] ke zjištění různých informací. Přípisem ze dne [datum], doručeným dne [datum], vyzval ÚP [adresa] opatrovnici [jméno FO] ke sdělení, zda s nahlížením do spisů [jméno FO] (v oblastech zprostředkování zaměstnání, hmotné nouze, státní sociální podpory a příspěvku na péči) souhlasí, a to ve lhůtě 7 dnů od doručení přípisu. Přípisem došlým ÚP [adresa] dne [datum] odepřela opatrovnice [jméno FO] udělení souhlasu s nahlížením. Namítla, že jí není známo, jakým způsobem žalobce prokázal svůj právní zájem na nahlížení, výzva k vyjádření obsahovala jen odkaz na řízení u [název soudu], který by si mohl spisy [jméno FO] k návrhu žalobce připojit, pokud by dospěl k závěru, že jejich obsah je pro rozhodnutí potřebný. K tomu opatrovnice dodala, že připojení spisů ÚP [adresa] žalobce nenavrhoval a že několika jiným požadavkům na připojení spisů [jméno FO] [název soudu] nevyhověl. Dále uvedla, že v řízení u [název soudu] již bylo rozhodnuto, a že by tak potřebu připojení spisů ÚP [adresa] měl posoudit odvolací soud. Přípisem ze dne [datum], doručeným žalobci téhož dne, sdělil ÚP [adresa] žalobci, že v oblasti zákona č. 108/2006 Sb. nebyl [jméno FO] od ledna [rok] do května [rok] klientem ÚP [adresa], od června [rok] byl zastoupen při jednání s ÚP [adresa] na základě plné moci, písemnosti přebíral zmocněnec, a od února [rok] dosud je zastoupen opatrovníkem jmenovaným soudem a písemnosti přebírá tento opatrovník. Dále ÚP [adresa] sdělil, že v oblasti zákona č. 111/2006 Sb. vůči němu [jméno FO] činil úkony od ledna [rok] do srpna [rok] sám, písemnosti přebíral osobně. Od září [rok] již není [jméno FO] jeho klientem. Dále ÚP [adresa] uvedl, že v oblasti zákona č. 117/1995 Sb. vůči němu [jméno FO] činil úkony od ledna [rok] do června [rok] sám, písemnosti přebíral osobně. Od července [rok] již není [jméno FO] jeho klientem. Konečně pak ÚP [adresa] uvedl, že v oblasti zákona č. 435/2004 Sb. vůči němu [jméno FO] činil úkony od ledna [rok] do ledna [rok] sám, písemnosti přebíral osobně. Od února [rok] již není [jméno FO] jeho klientem. Přípisem ze dne [datum], došlým ÚP [adresa] téhož dne, podával žalobce stížnost proti postupu ÚP [adresa] a namítal, že jeho žádost o nahlížení do spisů nemohla být vyřízena poskytnutím částečných informací, když nahlížení do spisu je širší a je s ním spojeno právo činit si výpisy a požadovat kopie spisu či jeho částí. Dále namítal, že pokud mu ÚP [adresa] nahlížení do spisu odepřel, měl o tom vydat usnesení dle § 38 odst. 5 správního řádu. Dne [datum] se na ÚP [adresa] obrátil pan [jméno FO], který měl být advokátem a zastupovat žalobce, tento vyjadřoval nesouhlas s vyřízením žádosti o nahlížení do spisu a dožadoval se stanovení termínu pro nahlížení do spisu. K tomu mu bylo ze strany ÚP [adresa] sděleno, že komunikuje pouze se žalobcem, resp. jeho zmocněnkyní, bylo odkázáno na předchozí sdělení a zmíněn nesouhlas [jméno FO] s nahlížením do spisu. Přípisem došlým ÚP [adresa] dne [datum] žádal žalobce o zaslání úkonu, ve kterém [jméno FO] vyjádřil nesouhlas s nahlížením do spisu. V dalším přípisu došlém ÚP [adresa] dne [datum] vyjadřoval žalobce nesouhlas s tím, že by požadované nahlížení mělo vést k porušení práv [jméno FO], což by mělo být důvodem odepření nahlížení. Usnesením ze dne [datum] ÚP [adresa] rozhodl, že se žalobci odepírá nahlížet do spisů týkajících se [jméno FO]. ÚP [adresa] uvedl, že žalobce prokázal právní zájem na nahlížení do spisů, avšak má za to, že nahlédnutím do spisů budou porušena práva [jméno FO] na soukromí a ochranu citlivých a osobních údajů, a to zejména s přihlédnutím ke skutečnosti, že tento s nahlédnutím do spisů nesouhlasí. Údaje vymezené v žádosti o nahlížení a žalobcem požadované již ÚP [adresa] žalobci sdělil písemností ze dne [datum]. Dále ÚP [adresa] uvedl, že soud má dle § 128 o. s. ř. možnost vyžádat si u něho skutečnosti, které mají význam pro řízení a rozhodnutí. Usnesení bylo doručeno žalobci dne [datum]. Dne [datum] došlo ÚP [adresa] odvolání žalobce proti usnesení. Odvolání bylo přípisem ze dne [datum] postoupeno [organizační složka státu], spis došel [organizační složka státu] dne [datum]. Žalobce byl o postoupení vyrozuměn dne [datum]. [organizační složka státu] rozhodnutím ze dne [datum] napadené usnesení změnilo tak, že formulačně doplnilo jeho výrok, a jinak rozhodlo, že ve zbytku zůstává napadené usnesení beze změny. [organizační složka státu] takto rozhodlo, když se při vyjádření pochybností i o tom, že žalobce vůbec prokázal svůj právní zájem na požadovaném nahlížení, ztotožnilo s tím, že žalobcem požadované informace mu již byly poskytnuty sdělením ÚP [adresa] ze dne [datum], a uvedlo, že pokud se žalobce i po tomto sdělení nadále domáhal nahlížení do spisu, byl jeho zájem pro takové nahlížení zřejmě jiný, než v žádosti uváděl. [organizační složka státu] se též ztotožnilo s odkazem na oprávnění soudu dle § 128 o. s. ř., mají-li být informace ze správních spisů použity v již zahájeném soudním řízení. Podáním došlým ÚP [adresa] dne [datum] se žalobce s odkazem na rozsudek KS [adresa] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], kterým byla zrušena jako rozhodnutí [organizační složka státu] ze dne [datum], tak usnesení ÚP [adresa] ze dne [datum] a věc vrácena [organizační složka státu] k dalšímu řízení, jehož opis k podání připojil, dotazoval na termín, kdy mu bude umožněno nahlédnout do předmětných spisů [jméno FO]. KS [adresa] takto rozhodl, když uzavřel, že žalobce nijak neprokázal svá tvrzení o předmětu sporu, který vede s [jméno FO] u [název soudu], a tedy neprokázal tvrzení, ze kterých dovozoval svůj právní zájem na nahlížení do spisu (stejný závěr dle KS [adresa] učinilo i [organizační složka státu] jako odvolací orgán), ÚP [adresa] a [organizační složka státu] jej však měly vyzvat k doplnění žádosti. Teprve po prokázání právního zájmu žalobce se správní orgány mohly zabývat tím, zda nahlížením do spisu nebude porušeno právo [jméno FO]. Dne [datum] došel ÚP [adresa] od [organizační složka státu] pro informaci opis shora uvedeného rozsudku KS [adresa]. Podáním došlým ÚP [adresa] dne [datum] podával žalobce podnět k odstraněn nečinnosti, když od vyhlášení rozsudku KS [adresa] již uplynulo více než 2 měsíce a ÚP [adresa] od té doby ve věci neučinil ničeho. Přípisem ze dne [datum], doručeným žalobci dne [datum], vyzval ÚP [adresa] žalobce, aby ve lhůtě 7 dnů konkretizoval a prokázal své tvrzení o existenci a vedení soudního sporu o otázku procesní způsobilosti [jméno FO] a prokázal své tvrzení, že v předmětném řízení u [právnická osoba] vyvstala otázka, zda je [jméno FO] schopen činit procesní úkony. Obsáhlé doplnění žalobce došlo ÚP [adresa] dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] ÚP [adresa] rozhodl, že se žalobci odepírá nahlížet do spisů týkajících se [jméno FO]. ÚP [adresa] takto rozhodl, když uzavřel, že žalobce ani přes výzvu neprokázal právní zájem ani jiný vážný důvod pro nahlížení do spisů. Usnesení bylo doručeno žalobci dne [datum]. Dne [datum] došlo ÚP [adresa] odvolání žalobce proti tomuto usnesení, podáním došlým ÚP [adresa] dne [datum] žalobce své odvolání doplnil. Odvolání bylo přípisem ze dne [datum] postoupeno [organizační složka státu], spis došel [organizační složka státu] dne [datum]. Žalobce byl o postoupení vyrozuměn dne [datum]. [organizační složka státu] rozhodnutím ze dne [datum] odvolání zamítlo a napadené usnesení potvrdilo. [organizační složka státu] takto rozhodlo, když se ztotožnilo se závěrem, že žalobce ani přes výzvu ÚP [adresa] neprokázal právní zájem ani jiný vážný důvod pro nahlížení do spisů. Dne [datum] došel ÚP [adresa] od [organizační složka státu] rozsudek NSS ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], kterým byl na základě kasační stížnosti [organizační složka státu] zrušen rozsudek KS [adresa] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], a věc vrácena KS [adresa] k dalšímu řízení. NSS vytkl KS [adresa] nesprávnou aplikaci judikatury stran nutnosti vyzvat k doplnění žádosti o nahlížení do spisu. Dále vytkl, že existence otázky týkající se způsobilosti [jméno FO] právně jednat a přebírat doručované písemnosti v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] nebyla ze strany správních orgánů činěna v předchozím řízení spornou a nebyla nijak zpochybňována. Správní orgány obou stupňů vycházely z tvrzení žalobce jako z nesporné skutečnosti a dále hodnotily, zda odůvodnila právní zájem na nahlížení do spisů či nikoliv. KS [adresa] pak v této souvislosti zatížil řízení vadou, když se zabýval přezkumem napadeného rozhodnutí nad rámec žalobních bodů, když žalobce vadu v postupu správních orgánů spočívající v absenci výzvy k doplnění žádosti v žalobě vůbec nenamítal. NSS tak uložil KS [adresa] zabývat se věcným posouzením žaloby, tedy naplněním zákonných podmínek pro umožnění nahlížení do spisu žalobci v intenci jím uplatněných žalobních bodů (zjištěno ze spisu ÚP [adresa] sp. zn. [spisová značka]).

13. Správní žalobou došlou KS [adresa] dne [datum] se žalobce vůči [organizační složka státu] domáhal zrušení shora uvedeného rozhodnutí [organizační složka státu] ze dne [datum]. Dne [datum] určila předsedkyně senátu referujícího člena senátu. K výzvě soudu odeslané dne [datum] zaplatil žalobce dne [datum] soudní poplatek za žalobu. Dne [datum] došlo soudu doplnění žaloby. Žaloba a doplnění byly dne [datum] zaslány [organizační složka státu] s výzvami k vyjádření a k předložení správních spisů, obojí ve lhůtě 1 měsíce. Dne [datum] došlo soudu další doplnění žaloby. Dne [datum] došlo soudu vyjádření [organizační složka státu] k žalobě, dne [datum] došly soudu vyžádané správní spisy. Dne [datum] byli účastníkům a [jméno FO] jako osobě zúčastněné nařízení zaslány výzvy k vyjádření k možnosti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, a to ve lhůtě 2 týdnů, žalobci bylo též zasláno vyjádření [organizační složka státu] k případné replice. [organizační složka státu] sdělilo dne [datum], že s rozhodnutím bez nařízení jednání nesouhlasí. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalobce k vyjádření [organizační složka státu], vyjádření bylo dne [datum] zasláno [organizační složka státu] na vědomí. Dne [datum] bylo [organizační složka státu] zasláno na vědomí doplnění žaloby došlé soudu dne [datum]. Dne [datum] byl spis referován na vyhlášení rozsudku dne [datum]. Dne [datum] soud bez ústního jednání vyhlásil shora popsaný rozsudek, kterým zrušil rozhodnutí [organizační složka státu] ze dne [datum] a usnesení ÚP [adresa] ze dne [datum] a věc vrátil [organizační složka státu] k dalšímu řízení. Dne [datum] došla soudu žádost žalobce o zaslání protokolu o vyhlášení rozsudku a dne [datum] došla soudu žádost žalobce o přednostní vypracování písemného vyhotovení rozsudku, když jeho právní zájem o nahlížení do spisu stále trvá, v důsledku času, který uplynul od podání žádosti o nahlížení, se však žalobce dostal do určité časové tísně a správní orgán nebude bez písemného vyhotovení rozsudku ve věci ničeho dalšího činit. Písemné vyhotovení rozsudku bylo vypraveno dne [datum] a téhož dne rozsudek nabyl právní moci. K žádosti došlé dne [datum] zaslal soud žalobci den [datum] rozsudek s vyznačenou doložkou právní moci. Dne [datum] došla soudu na vědomí kasační stížnost [organizační složka státu]. NSS žádal dne [datum] o předložení soudního a případně i správních spisů ve lhůtě 2 týdnů. Soudní a správní spisy byly NSS předloženy dne [datum] (zjištěno ze spisu KS [adresa] sp. zn. [spisová značka]).

14. Dne [datum] došla NSS kasační stížnost [organizační složka státu] proti rozsudku KS [adresa] ze dne [datum]. NSS zaslal dne [datum] žalobci kasační stížnost k vyjádření ve lhůtě 2 týdnů a KS [adresa] žádost o předložení soudního a případně i správních spisů ve lhůtě 2 týdnů. Soudní a správní spisy byly NSS předloženy dne [datum], vyjádření žalobce ke kasační stížnosti došlo NSS dne [datum]. Vyjádření žalobce bylo dne [datum] zasláno [organizační složka státu] na vědomí. Dne [datum] NSS vyhlásil shora popsaný rozsudek, kterým rozsudek KS [adresa] zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Písemné vyhotovení rozsudku bylo dne [datum] vypraveno a téhož dne nabylo právní moci. Spis KS [adresa] spolu se správními spisy byly dne [datum] vráceny KS [adresa] (zjištěno ze spisu NSS sp. zn. [spisová značka]).

15. Spis sp. zn. [spisová značka] spolu se správními spisy a s rozsudkem NSS s vyznačenou doložkou právní moci byly dne [datum] vráceny KS [adresa]. Dne [datum] byla účastníkům zaslána informace o složení senátu spolu s poučením o možnosti namítnout podjatost soudců. Dne [datum] byl spis referován na vyhlášení rozsudku dne [datum]. Dne [datum] soud bez nařízení jednání vyhlásil rozsudek, kterým zrušil rozhodnutí [organizační složka státu] ze dne [datum] a věc vrátil [organizační složka státu] k dalšímu řízení. Soud takto (při závěru o prokázání právního zájmu žalobce na nahlížení do spisů) rozhodl, když aproboval zaslání žadatelem výslovně požadované informace ze strany správního orgánu jako způsob realizace částečného nahlížení do spisu, který zcela jistě naplňuje účel právní úpravy nahlížení do spisu, nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů však shledal odůvodnění usnesení ÚP [adresa] stran odepření nahlédnutí do zbytku spisu (neprovedl test proporcionality či jiné neformalizované vzájemné poměření práv žalobce a [jméno FO] a vůbec nevysvětlil, v čem konkrétně spatřuje dotčení práv [jméno FO]), což nenapravilo ani [organizační složka státu]. Z tohoto důvodu tak soud nemohl přistoupit k věcnému přezkumu stěžejní otázky, zda byla či nebyla naplněna 2. podmínka § 38 odst. 2 správního řádu pro nahlížení do správního spisu. Písemné vyhotovení rozsudku bylo vypraveno dne [datum] a téhož dne rozsudek nabyl právní moci. K žádosti došlé dne [datum] zaslal soud žalobci den [datum] rozsudek s vyznačenou doložkou právní moci. Dne [datum] došla soudu na vědomí kasační stížnost [organizační složka státu]. Dne [datum] byl soudní spis předložen NSS s tím, že správní spisy již byly vráceny [organizační složka státu] (zjištěno ze spisu KS [adresa] sp. zn. [spisová značka]).

16. Dne [datum] došla NSS kasační stížnost [organizační složka státu] proti rozsudku KS [adresa] ze dne [datum]. Dne [datum] byl NSS předložen spis KS [adresa] s tím, že správní spisy již byly vrácen [organizační složka státu], dne [datum] byly NSS ze strany [organizační složka státu] předloženy správní spisy. Dne [datum] zaslal NSS kasační stížnost žalobci k vyjádření ve lhůtě 2 týdnů, žádné vyjádření podáno nebylo. Dne [datum] NSS vyhlásil rozsudek, kterým rozsudek KS [adresa] zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. NSS takto rozhodl, když se neztotožnil se závěrem KS [adresa] o nedostatečnosti a nepřezkoumatelnosti odůvodnění rozhodnutí správních orgánů, přestože nebyl proveden plnohodnotný test proporcionality, v daném případě však postačí porovnání v kolizi stojících zájmů a práv v „obecné“ podobě. NSS tak KS [adresa] uložil, aby žalobu konečně podrobil plnému věcnému přezkumu, jak k tomu byl NSS zavázán již v předchozím zrušujícím rozsudku. Písemné vyhotovení rozsudku bylo dne [datum] vypraveno a téhož dne nabylo právní moci. Spis KS [adresa] spolu se správními spisy byly dne [datum] vráceny KS [adresa] (zjištěno ze spisu NSS sp. zn. [spisová značka]).

17. Spis sp. zn. [spisová značka] spolu se správními spisy a s rozsudkem NSS s vyznačenou doložkou právní moci byly dne [datum] vráceny KS [adresa]. Dne [datum] požádal soud o zapůjčení spisů NSS sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] (došly mu dne [datum]) a dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. K žádostem žalobce došlým soudu ve dnech [datum]. a [datum], odůvodněným kolizemi s jinými dříve nařízeným jednáním, bylo ústní jednání odročeno nejprve na den [datum] a následně na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum], kterého se žalobce osobně účastnil, byla věc projednána a byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta a bylo rozhodnuto, že žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení a že [organizační složka státu] se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Soud takto rozhodl, když se ztotožnil se závěrem správních orgánů, že plošné nahlížení do spisů žalobcem by znamenalo nepřiměřené zasahování do práv [jméno FO]. Cíl, který žalobce sledoval pro účely řízení u [název soudu] sp. zn [spisová značka], byl naplněn již poskytnutím informací z dotčených spisů sdělením ÚP [adresa] ze dne [datum]. V předmětném řízení u [název soudu] navíc žalobce mohl využít postupu dle § 128 o. s. ř. Požadavek žalobce na plošné nahlížení do spisů [jméno FO] za situace, kdy požadované informace již měl od ÚP [adresa] k dispozici, hodnotil soud jako účelový a ve svém důsledku neoprávněně ohrožující práva [jméno FO] na ochranu jeho soukromí. Písemné vyhotovení rozsudku bylo vypraveno dne [datum] a téhož dne rozsudek nabyl právní moci. Proti tomuto rozsudku již kasační stížnost podána nebyla (zjištěno ze spisu KS [adresa] sp. zn. [spisová značka]).

18. Kumulovaná průměrná roční míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen činila v ČR za roky [rok] až [rok] celkem 62,75 % (zjištěno ze sdělení Českého statistického úřadu – Výpisu ze statistického zjišťování ze dne [datum]).

19. Žádostí ze dne [datum], došlou žalované téhož dne, uplatnil žalobce u žalované požadavky na zaplacení částky 101 445 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení trvajícího v té době 3 roky a částky 50 000 Kč jako zadostiučinění za další újmu způsobenou žalobci v důsledku odepření nahlížení do spisu, a tedy zamezení možnosti uplatnit informace ze spisu v jiném řízení, celkem tedy požadavek na zaplacení částky 151 445 Kč. Žalovaná žádost vyřídila stanoviskem ze dne [datum], kterým z důvodů následně uvedených ve vyjádření k žalobě přiznala žalobci zadostiučinění ve výši 22 500 Kč. Platební poukaz k zaplacení částky 22 500 Kč byl vyhotoven dne [datum] a částka pak byla žalobci uhrazena dne [datum] (zjištěno ze žádosti, stanoviska, platebního poukazu, shodných tvrzení účastníků stran data úhrady).

20. Žádostí o poskytnutí zadostiučinění se žalobce dne [datum] obrátil též na MSp, které žádost dne [datum] postoupilo [organizační složka státu] jako příslušnému úřadu. Při postoupení žádosti pak MSp v rámci poskytnutí součinnosti uvedlo, že celková doba řízení u KS [adresa] sp. zn. [spisová značka] prozatím činí přibližně 2 roky a 6 měsíců. První rozsudek KS [adresa] a rozsudek NSS soudu byly vyhlášeny s určitou prodlevou. Vzhledem k uvedenému je již celkovou délku 2,5 roku namístě hodnotit jako nepřiměřenou. Ve správním soudnictví je však nutno zohlednit povinnost soudu (§ 56 odst. 1 s. ř. s.) projednávat a rozhodovat věci v pořadí, v jakém došly soudu. V případě posuzovaného řízení se nejednalo o věc, která by podléhala přednostnímu vyřizování. Význam řízení pro žalobce byl hodnocen vzhledem k předmětu řízení jako standardní.

21. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

22. Dle § 5 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

23. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

24. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu. Skutečnost, že se žalobce v řízení před soudem domáhal zaplacení vyšší částky, než kterou na zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky řízení uplatnil při předběžném projednání (jako zadostiučinění za újmu z tohoto titulu požadoval zaplatit i částku původně požadovanou jako zadostiučinění za další újmu), není překážkou věcného projednání celého žalobou uplatněného nároku, když žalovaná v rámci předběžného projednání dala najevo, že více než přiznaných 22 500 Kč na předmětném zadostiučinění zaplatit nehodlá. Je tak naplněna jedna z judikaturou formulovaných výjimek z povinnosti předběžného uplatnění, kdy by trvání na předběžném uplatnění celé žalobou uplatněné částky v takové situaci bylo pouhým formalismem, kterým by nemohlo být účelu předběžného projednání nároku dosaženo.

25. Dle § 13 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

26. Dle § 31a OdpŠk se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

27. Posuzované řízení bylo zahájeno podáním žádosti o nahlížení do spisu dne [datum] a bylo definitivně skončeno až nabytím právní moci třetího rozsudku KS [adresa] dne [datum]. Řízení tedy trvalo celkem 3 roky a 9,5 měsíců, resp. 45,5 měsíců.

28. Pokud jde o jednotlivá kritéria rozhodná pro posuzování délky řízení, má soud na základě učiněných zjištění za to, že posuzované řízení nebylo nijak zvlášť skutkově složité ani ve fázi řízení před správními orgány, ani ve fázi řízení před správními soudy. Správní orgány rozhodovaly na podkladě listin předložených žalobcem a údajů zjištěných ze spisů [jméno FO], správním soudům nebyly předkládány nijak obsáhlé spisy správních orgánů. Složitost řízení po stránce procesní zvyšoval jen počet orgánů státu zapojených do rozhodování a jejich stupně, kdy ÚP [adresa] rozhodoval ve věci 2x, [organizační složka státu] rozhodovalo ve věci též 2x, KS [adresa] rozhodoval ve věci 3x a NSS rozhodoval ve věci 2x. Účastníkům řízení jistě nelze upřít využití opravných prostředků k uplatňování či bránění jejich práv, každé podání opravného prostředku si však vyžádá určitou dobu jak na zadministrování věci před předložením vyšší instanci (zaslání opravného prostředku k vyjádření, vybrání soudního poplatku apod.), tak na vlastní nastudování a projednání věci před orgánem vyšší instance, kterou nelze přičítat státu. Uvedené však neplatí pro prvé dva rozsudky KS [adresa] a následná řízení o kasačních stížnostech u NSS, ve kterých byly napadené rozsudky zrušeny pro nesprávnou aplikaci judikatury NSS stran nutnosti vyzvat k doplnění žádosti o nahlížení do spisu a zatížení řízení vadou a pro posouzení přezkoumatelnosti rozhodnutí správních orgánů v rozporu s judikaturou NSS a nerespektování pokynu NSS z předchozího zrušovacího rozsudku, kdy tyto skutečnosti je naopak nutno přičíst k tíži státu v rámci kritéria postupu orgánů veřejné moci (viz dále). Z hlediska právního též nebylo posuzované řízení nijak složité. Jednalo se o otázky správními orgány i správními soudy již opakovaně řešené a šlo jen o to řádně aplikovat právní úpravu na zjištěný skutkový stav.

29. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci, je nutno konstatovat, že jak v řízení před správními orgány, tak v řízení před správními soudy došlo k nedůvodným prodlevám, které je nutno přičíst k tíži státu. Zmínit lze zejména následující. Dne [datum] došel spis [organizační složka státu] s odvoláním do prvního usnesení ÚP [adresa], [organizační složka státu] pak o odvolání rozhodlo až dne [datum], tj. za 206 dnů, přitom dle § 90 odst. 6, § 71 odst. 3 správního řádu činí lhůta pro rozhodnutí 30 dnů od předložení spisu. Uvedená lhůta tedy byla překročena o 176 dnů, tj. téměř o 6 měsíců, což vedle způsobení průtahu v řízení jako celku přestavuje též samostatný nesprávný úřední postup dle § 13 odst. 1 věty druhé OdpŠk. Dne [datum] měl KS [adresa] k dispozici všechny podklady pro projednání a rozhodnutí věci, rozhodnuto bez nařízení jednání však bylo až dne [datum], tj. téměř za 7 měsíců, v čemž lze spatřovat průtah cca 3-4 měsíce. Skutečnost, že správní soudy jsou (až na výjimky) povinny vyřizovat věci v pořadí, v jakém jim napadly, nemá na uvedený závěr vliv. Dne [datum] došel spis [organizační složka státu] s odvoláním do druhého usnesení ÚP [adresa], [organizační složka státu] pak o odvoláni rozhodlo až dne [datum], tj. za 51 dnů, přitom dle § 90 odst. 6, § 71 odst. 3 správního řádu činí lhůta 30 dnů od předložení spisu. Uvedená lhůta tedy byla překročena o 21 dnů, což představuje samostatný nesprávný úřední postup dle § 13 odst. 1 věty druhé OdpŠk. Na celkovou délku posuzovaného řízení však tento průtah neměl vliv, když paralelně stále probíhalo řízení u správního soudu. Dne [datum] měl NSS k dispozici všechny podklady pro projednání a rozhodnutí první kasační stížnosti, rozhodnuto bez nařízení jednání však bylo až dne [datum], tj. za více jak 9 měsíců, v čemž lze spatřovat průtah cca 3-4 měsíce. Dne [datum] měl NSS k dispozici všechny podklady pro projednání a rozhodnutí druhé kasační stížnosti (žalobci marně uplynula lhůta k vyjádření ke kasační stížnosti), rozhodnuto bez nařízení jednání však bylo až dne [datum], tj. za 5,5 měsíců, v čemž lze (i s ohledem na skutečnost, že věc byla na NSS s kasační stížností již podruhé a NSS přezkoumával jen závěr KS [adresa] o nepřezkoumatelnosti odůvodnění rozhodnutí správních orgánů pro nedostatek důvodů) též spatřovat drobný průtah cca 1-2 měsíce. K tíži státu je pak nutno přičíst též shora uvedené skutečnosti, že první dva rozsudky KS [adresa] byly zrušeny pro nesprávnou aplikaci judikatury NSS stran nutnosti vyzvat k doplnění žádosti o nahlížení do spisu a zatížení řízení vadou a pro posouzení přezkoumatelnosti rozhodnutí správních orgánů v rozporu s judikaturou NSS a nerespektování pokynu NSS z předchozího zrušovacího rozsudku.

30. Pokud jde o jednání žalobce, tento svým postupem k délce řízení též částečně přispěl, když k jeho žádostem bylo ústní jednání u KS [adresa] nařízené původně na den [datum] odročeno až na den [datum], tj. za 1,5 měsíce. Na druhou stranu žalobce též usiloval o urychlení řízení, když po zrušení rozhodnutí správních orgánů obou stupňů prvním rozsudkem KS [adresa] s právní mocí ke dni [datum] podával dne [datum] podnět k odstranění nečinnosti. Celkově tak soud hodnotil přispění žalobce k délce řízení jako neutrální.

31. Konečně pokud jde o význam předmětu řízení pro poškozeného, tento soud u žalobce hodnotil celkově jako výrazně snížený. Žalobce zřejmě potřeboval informace ze spisů [jméno FO] pro uplatnění své obrany v řízení o žalobě na zrušení rozhodčího nálezu vedeném u [název soudu]. Jak však konstatovaly správní orgány a nakonec i KS [adresa], tyto informace mu byly poskytnuty již sdělením ÚP [adresa] ze dne [datum] a potřebné informace mohly být v řízení u [název soudu] získány i postupem dle § 128 o. s. ř. bez nutnosti domáhat se nahlížení do spisů. Navíc ve druhém kole rozhodování správních orgánů bylo o žádosti žalobce o nahlížení do spisů negativně rozhodnuto již dne [datum], proti čemuž žalobce již dále nebrojil (žalobce nemohl předpokládat, že první rozsudek KS [adresa] bude na základě kasační stížnosti zrušen, k čemuž došlo až v listopadu [rok]). Další vedení řízení o nahlížení do spisů tak již zjevně nesledovalo žalobcem původně deklarovaný cíl, což ve svém posledním rozsudku konstatoval i KS [adresa].

32. Na základě všech popsaných hledisek, která lze (zejména postup orgánů státu) či nelze (zejména procesní složitost řízení) přičítat státu, dospěl soud k závěru, že celkovou dobu řízení v délce 3 let a 9,5 měsíců nelze i přes popsaný snížený význam jeho předmětu pro žalobce považovat za dobu přiměřenou, a že tedy došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. To ostatně nebylo mezi účastníky ani sporným.

33. Uvedený nesprávný úřední postup pak byl způsobilý vyvolat na straně žalobce nemajetkovou újmu, kdy vznik takové újmy představované stavem nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován, se předpokládá (viz např. usnesení NS sp. zn. 30 Cdo 3007/2010). Žádné skutečnosti, které by uvedenou domněnku měly vyvrátit, žalovaná v řízení neuvedla, naopak vznik újmy na straně žalobce uznávala a tuto (dle svého přesvědčení dostatečně) odčinila.

34. Soud pak má opět ve shodě s oběma účastníky za to, že za předmětnou nemajetkovou újmu je namístě poskytnout zadostiučinění v penězích, když pouhé konstatování porušení práva se s ohledem na celkovou dobu řízení a trvání stavu nejistoty nejeví jako přiměřené a dostačující. Při stanovení výše tohoto zadostiučinění soud vyšel ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia NS sp. zn. Cpjn 206/2010, kdy je dle názoru soudu možné vyjít při stanovení základní částky z částky na spodní hranici rozpětí uvedeného v odkazovaném stanovisku, když délka posuzovaného řízení je nepřiměřená, nikoliv však extrémní. Částky stanovené odkazovaným stanoviskem NS, tj. 15 000 Kč až 20 000 Kč za jeden rok řízení, resp. 1 250 Kč až 1 667 Kč za jeden měsíc řízení, však soud považuje za již neodpovídající poměrům v České republice. Soudu je známa judikatura NS a Ústavního soudu, dle které nemá inflace na výši (přiměřenost) poskytovaného zadostiučinění vliv, je však přesvědčen, že by předmětná otázka měla být posuzována jinak. Stanovisko NS bylo přijato před 14 lety, tj. za zcela jiné ekonomické situace, zejména pokud jde o cenovou úroveň (došlo k nárůstu celkově přes 50 %), a částky v něm stanovené již neodpovídají současné ekonomické realitě, když v mezidobí došlo k výraznému snížení hodnoty peněz. Na změnu ekonomických poměrů tak musí reagovat i rozhodovací praxe v oblasti zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem v podobě nepřiměřené délky řízení tak, aby poskytovanému zadostiučinění byla zachována jeho satisfakční funkce. Nemajetkovou újmu jako zásah do nemateriální sféry života poškozeného nelze nahradit (nepřipadá do úvahy uvedení v předešlý stav, ani poskytnutí ekvivalentu v penězích), tuto újmu lze jen (nikdy dokonale) odčinit. Přiznané zadostiučinění má poškozenému poskytnout zdroj, aby si mohl pořídit něčeho penězi ocenitelného (a uhraditelného), co oproti vytrpěnému příkoří přinese do imateriální sféry jeho života určitou „dávku radosti“, způsobilé alespoň částečně odčinit utrpěnou újmu. Je-li pak při stejné vytrpěné újmě (odškodňovaná nemajetková újma z titulu nepřiměřené délky řízení je povahou a obsahem stejná jako v roce 2011) ona pořiditelná „dávka radosti“ v důsledku ekonomického vývoje společnosti oproti roku 2011 menší, ztrácí poskytované zadostiučiní svou satisfakční funkci a vytváří nedůvodné rozdíly mezi poškozenými z roku 2011 a z doby současné. Proto by měla výše přiznaného zadostiučinění vývoj ve společnosti reflektovat. Takový postup ostatně není soudní praxi, anebo i právní úpravě cizí, když i při odškodňování jiných újem jsou výše poskytovaných náhrad či zadostiučinění přizpůsobovány aktuální ekonomické situaci (viz např. mechanismy stanovení hodnoty bodu a výchozí rámcové částky v Metodice Nejvyššího soudu k náhradě za bolest a ztížení společenského uplatnění dle § 2958 o. z., anebo valorizace výší náhrad za ztrátu na výdělku či na služebním platu prováděné nařízeními vlády dle § 271u odst. 2 zákoníku práce a § 127 odst. 3 zákona o vojácích z povolání). Veden uvedenou úvahou tak soud považoval za odpovídající vycházet z rozmezí uvedeného v odkazovaném stanovisku navýšeného o 50 %, tj. z částek 22 500 Kč až 30 000 Kč za rok řízení. S ohledem na závěr o možnosti vycházet z částky již nikoliv na spodní hranici tohoto rozpětí pak soud považoval za přiměřenou zjištěným okolnostem věci částku 22 500 Kč (15 000 Kč x 1,5) za rok řízení, resp. částku 1 875 Kč za 1 měsíc řízení, redukovanou na za první dva roky trvání řízení.

35. Uvedeným způsobem stanovenou základní částku zadostiučinění pak soud modifikoval dle jednotlivých kritérií upravených v § 31a odst. 3 OdpŠk, pro které lze základní částku zvýšit či snížit. Z hlediska popsané složitosti věci (počet a stupně orgánů státu zapojených do rozhodování – ve shora vymezeném rozsahu přičitatelném státu) soud snížil základní částku o 20 %. Z důvodu popsaného postupu orgánů státu v posuzovaném řízení, který měl na celkovou dobu řízení výrazně negativní vliv, soud zvýšil základní částku o 30 %. Z důvodu postupu žalobce soud základní částku nijak nemodifikoval. Z důvodu popsaného sníženého významu předmětu řízení pro žalobce pak soud základní částku snížil o 50 %.

36. Soud tedy uzavřel, že by základní částka zadostiučinění měla být snížena o 40 %. Na základě takového závěru pak soud považoval za důvodný požadavek na poskytnutí zadostiučinění ve výši 37 688 Kč (po zaokrouhlení) vypočtený následovně: 45,5 (měsíců trvání řízení) x 1 875 Kč (za 1 měsíc řízení) – 12 x 1 875 Kč (modifikace na za první dva roky řízení) = 62 812,50 Kč x 0,6 (snížení o 40 %). Jelikož žalobce na zadostiučinění za nemajetkovou újmu dosud obdržel jen částku 22 500 Kč, shledal soud jeho žalobu důvodnou do částky 15 188 Kč, do které jí vyhověl, a ve zbylém požadavku na zaplacení částky 113 757 Kč ji jako nedůvodnou zamítl.

37. Pokud jde o požadované příslušenství, žalovaná se nezaplacením předmětné částky do dne splatnosti dostala do prodlení, a vznikla jí tak povinnost platit vedle jistiny též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná se dostala do prodlení uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku, kdy dle § 15 odst. 1 OdpŠk přizná-li ústřední orgán náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura (viz stanovisko NS sp. zn. Cpjn 206/2010 a tam odkazovaná judikatura) na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou škody způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu. Teprve ode dne následujícího po uplynutí této lhůty jej stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, kdy uplatněním je okamžik doručení žádosti žalobce o náhradu škody (újmy) žalované. Žádost žalobce byla doručena žalované dne [datum] a lhůta 6 měsíců skončila dne [datum]. Soud tak považoval požadavek na zaplacení úroku z prodlení od [datum] za důvodný a právo na zaplacení úroku z prodlení od tohoto data (jak z částky žalovanou již uhrazené, tak z částky přiznané tímto rozsudkem) žalobci přiznal.

38. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když s ohledem na výsledek řízení, kdy žalobce dosáhl satisfakce uložením povinnosti žalované poskytnout mu zadostiučinění za nemateriální újmu, lze na něho ve smyslu zásad úspěchu ve věci pohlížet obdobně, jako by byl plně úspěšný, byť mu nebylo přiznáno jím požadované plnění v plné výši (viz např. usnesení NS sp. zn. 30 Cdo 2707/2013). Žalobci, který byl v řízení právně zastoupen, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši 19 642 Kč, která je tvořena - zaplaceným soudním poplatkem dle položky č. 8a Sazebníku soudních poplatků ve výši 2 000 Kč, - 3x odměnou právního zástupce za tři úkony právní služby vykonané v roce 2024 (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, sepis částečného zpětvzetí žaloby ze dne [datum]) dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu v celkové výši 9 300 Kč (3x 3 100 Kč), když za tarifní hodnotu byla dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu, ve znění účinném do [datum], vzata částka 50 000 Kč, - 2x odměnou právního zástupce za dva úkony právní služby vykonaný v roce 2025 (sepis vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum]) dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu v celkové výši 3 480 Kč (2x 1 740 Kč), když za tarifní hodnotu byla dle § 9a odst. 2 písm. a) advokátního tarifu, ve znění účinném od [datum], vzata přiznaná částka 15 188 Kč, - paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce za tři úkony právní služby vykonané v roce 2024 dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném do [datum], v celkové výši 900 Kč (3x 300 Kč), - paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce za dva úkony právní služby vykonané v roce 2025 dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném od [datum], v celkové výši 900 Kč (2x 450 Kč), - DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad právního zástupce dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 3 062 Kč.

39. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 částí věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technickoorganizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se organizační složka státu vystupující v řízení za žalovanou řídí.

Poučení