11 C 176/2022 - 404

Rubrum

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Koberovou, Ph.D., ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [Anonymizováno] vedlejší účastník na straně žalované: [Anonymizováno] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] pro náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 102 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 102 000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobce požadoval po žalované zaplacení částky 18 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 120 000 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení z částky 18 000 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná a vedlejší účastník na straně žalované jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 59 566 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce [Jméno advokátky], advokátky.

Odůvodnění

1. Žalobce podal u Okresního soudu v Lounech žalobu, kterou se domáhal po žalované náhrady nemajetkové újmy ve výši 120 000 Kč z titulu nesprávného úředního postupu. Svůj návrh odůvodnil tím, že je členem [adresa],[Anonymizováno]je aktivním myslivcem. [právnická osoba]., vykonával právo myslivosti v honitbě [adresa], a to prakticky od jejího vzniku do října 2017. Žalovaná, resp. [právnická osoba] [adresa], který vykonává působnost orgánu státní správy myslivosti, kde ústředním orgánem je [Anonymizováno], vymazala [Anonymizováno] (dále také „původní honební společenstvo“) z rejstříku honebních společenstev dne [datum]. Již v říjnu 2017 nařídil [právnická osoba] [adresa], referát myslivosti a rybářství, ukončení myslivecké činnosti v honitbě Žíželice. Rozsudkem [adresa] bylo rozhodnuto, že šlo o nezákonný zásah a [právnická osoba] bylo uloženo obnovit do dvou týdnů od právní moci rozsudku zápis [Anonymizováno] ke dni [datum], kasační stížnost proti tomuto rozsudku byla zamítnuta rozsudkem [Anonymizováno]. Žalobce je myslivec, myslivost vykonává prakticky celý život. Jeho bydliště sice není v honitbě [Anonymizováno], ale ve [Anonymizováno], tato vesnice je ve vedlejší honitbě, kde vykonává právo myslivosti spolek, který však dlouhodobě nepřijímá nové členy. V honitbě [Anonymizováno] má žalobce pozemky, chová zde včely, je tedy členem honebního společenstva, proto jej také myslivecký spolek, který zde vykonává právo myslivosti, přijal, a zde také od roku 2005 vykonával myslivost. Dále podrobně popsal, jak vykonával myslivost, když v jeho případě nejde jen o koníček, ale o způsob života. Tím, že žalovaná (resp. v přenesené působnosti [právnická osoba] [adresa]) nařídila ukončení myslivecké činnosti v honitbě [Anonymizováno], žalobci ze dne na den znemožnila dělat to, co ho naplňovalo, u čeho se realizoval a relaxoval. Žalobce po celou dobu věděl, že postup je nesprávný, bránil se spolu se svými kolegy myslivci tomuto nesprávnému postupu, ale nic nevedlo k cíli, až podání správní žaloby, které soud po několika letech vyhověl. Marnost, bezmoc, kterou žalobce pociťoval, na něj dopadaly, viděl, jak honitba, myslivecká zařízení chátrají, zvěř ničila porosty žalobce, ale nemohl proti tomu nic dělat, neboť vše bylo svázáno s výkonem práva myslivosti. Žalobce viděl, jak v honitbě vznikají škody. Setkání s kamarády myslivci nebylo již o sdílení pěkných zážitků z lovů a z přírody, ale přeměnilo se na diskuse o paragrafech, stanovách a nespravedlnosti, proti které se špatně bojuje. V důsledku tohoto žalobce psychicky trpěl, byl podrážděný, špatně spal. To vše přispělo ke zvýšení hladiny cukru v krvi, došlo k navýšení dávek léků proti diabetu. Nevědomky přenášel nervozitu i na svou rodinu. Nemajetková újma byla žalobci způsobena zásahem do jeho přirozených práv. Každý má právo žít dle svého přesvědčení a činit to, co mu zákon nezakazuje. Žalobci toto bylo znemožněno, nemohl se věnovat myslivosti v místě, které si zvolil, kde má pozemky. Vznik Honebního společenstva [adresa], byl zjevně nezákonný, vedly jej osoby, s jejichž postupy se žalobce neztotožňoval a žalovaná nemůže nutit žalobce, aby se sdružil jinde, než si žalobce přál. Při vyčíslování nároku vyšel z toho, že v případě průtahů řízení je běžně přiznávána částka 15 000 Kč až 20 000 Kč za rok řízení, žalobce má za to, že částka 30 000 Kč za rok je adekvátní. Žalobce následně upřesnil, že nemajetkovou újmu časově specifikuje obdobím od konce října 2017 do konce června 2021. Za podstatné však žalobce považuje, že myslivecká činnost i po červnu 2021 nebyla dále vykonávána. Žalobce pak považuje za sporné, že by řízení vedená v rejstříku Cm, konkrétně řízení [Anonymizováno], jakkoli souviselo s projednávanou věcí, když šlo o posouzení platnosti usnesení valné hromady a zejména proto, že v souvislosti s tímto řízením bylo vydáno předběžné opatření, které vylučovalo ukončení myslivecké činnosti Honebního společenstva [adresa].

2. Žalovaná nárok žalobce neuznala. Vyjádřením ze dne [datum] se žalovaná z opatrnosti omluvila za pochybení státní správy myslivosti, nicméně ve zbytku byl nárok žalovaného odmítnut jako prozatímně neřešitelný vzhledem k nedokončeným soudním řízením, která souběžně probíhala až do konce měsíce října 2022, kdy bylo v souvislosti s právní mocí rozsudku [adresa] ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno] konstatováno, že usnesení valné hromady Honebního společenstva [adresa] ze dne [datum] je neplatné. Žalovaná však žádost zamítla primárně pro nedostatek příčinné souvislosti mezi vznikem nemateriální újmy a tvrzenou škodní událostí, zejména také z toho důvodu, že rozhodnutím valné hromady vznikly pochybnosti o tom, kdo je skutečným oprávněným držitelem honitby, dále pro skutečnost, že existují důvodné pochybnosti o rozsahu tvrzené nemajetkové újmy, včetně toho, zda újma vůbec vznikla. Ke dni [datum] (tj. k datu opakované žádosti ve stejné věci) se právní názor žalované ve věci nezměnil. Žalobce argumentuje svým zdravotním stavem a diabetem, v tomto ohledu však žalovaná nevidí přímou a nepřerušenou příčinnou souvislost mezi zdravotním stavem žalobce, neboť subjektivní vnímání a další, byť třeba dědičné faktory, nelze považovat za následek újmy způsobené v důsledku nesprávného úředního postupu. Žalobce mohl vykonávat právo myslivosti v kterékoliv jiné nabízející se honitbě, aniž by jej tvrzený nesprávný úřední postup jakkoli limitoval. Honební společenstvo [adresa] stižené vnitřními spory mezi svými členy bylo za období let 2017 až 2022 žalováno pro (ne)platnost valných hromad konaných ve dnech [datum] (tímto usnesením si valná hromada volila nové statutární orgány) a [datum] (týkající se kroků ke zrušení s likvidací), které však byly definitivně ukončeny až usnesením [adresa], které nabylo právní moci [datum], a tudíž výkon práva myslivosti držitelem honitby [adresa] nemohl být do tohoto data realizován z důvodů na straně žalobce, resp. Honebního společenstva [adresa]. Valná hromada Honebního společenstva [adresa] konaná dne [datum], kdy bylo pravomocně rozhodnuto usnesením [adresa] ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno], které nabylo právní moci dne [datum], o vyslovení neplatnosti všech usnesení na ní přijatých, rozhodovala zejména o zrušení Honebního společenstva [Anonymizováno] s likvidací ke dni [datum], volbě likvidátora, a o návrhu honebního společenstva, aby orgán státní správy myslivosti do vytvoření nového honebního společenstva nepřičleňoval honební pozemky do jiné honitby. O valné hromadě Honebního společenstva [adresa] konané dne [datum] bylo usnesením [adresa] ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno] nabylo právní moci dne [datum], soudem výslovně konstatováno, že jsou zneplatněna všechna usnesení této valné hromady. Na citované valné hromadě došlo k rozhodování o volbě orgánů honebního společenstva a o změně stanov. Neplatnost těchto usnesení valné hromady Honebního společenstva [adresa] tak nemá a nemůže mít vliv na zánik honitby [adresa] v důsledku zrušení Honebního společenstva [adresa], proto lze mít za to, že [právnická osoba] [adresa] jako orgán státní správy myslivosti postupoval v souladu s právními předpisy. Žalobce v jím podané žalobě argumentuje tím, že mu v říjnu 2017 [právnická osoba] [adresa] v důsledku kontrolních zjištění žalované zamezil nadále vykonávat právo myslivosti v honitbě [adresa], a to s odůvodněním, že Honební společenstvo [adresa] zaniklo ze zákona podle § 69 odst. 2 zákona o myslivosti. [právnická osoba] [adresa] provedl výmaz Honebního společenstva [adresa] z rejstříku honebních společenstev z výše uvedeného důvodu domnělého zániku ze zákona. Na základě rozsudku správních soudů byl [právnická osoba] [adresa] povinen obnovit zápis Honebního společenstva [adresa] v rejstříku honebních společenstev k [datum], což následně učinil. Ačkoli z pohledu otázky zániku Honebního společenstva [adresa] podle § 69 odst. 2 zákona o myslivosti daly správní soudy žalobci za pravdu, a tedy honební společenstvo ze zákona nezaniklo, je třeba mít na zřeteli existenci usnesení valné hromady Honebního společenstva [adresa] o jeho zrušení. Právě v důsledku tohoto rozhodnutí nemohl žalobce vykonávat myslivost v honitbě [adresa]. Na usnesení valné hromady honebního společenstva jako právnické osoby je třeba stejně jako na jiná právní jednání dle soukromého práva hledět spíše jako na platná, a to do okamžiku vyslovení neplatnosti soudem. Z toho vyplývá, že orgány státní správy myslivosti včetně [právnická osoba] [adresa] správně vycházely z toho, že Honební společenstvo [adresa] bylo zrušeno ke dni [datum], kdy se konala příslušná valná hromada, na které bylo o zrušení rozhodnuto, a to až do nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení příslušného usnesení, tedy do dne [datum]. Pokud žalobce tvrdí, že mu [právnická osoba] [adresa] zamezil vykonávat právo myslivosti v honitbě [adresa] svým nezákonným rozhodnutím v říjnu 2017 (tedy cca 5 měsíců od okamžiku zrušení Honebního společenstva [adresa]), nemohla žalobci vzniknout škoda nebo nemajetková újma v důsledku postupu/v příčinné souvislosti s postupem [právnická osoba] [adresa], a to i přesto, že uvedené rozhodnutí bylo zrušeno soudem. Žalovaná pro úplnost uvádí, že výkon práva myslivosti v honitbě [adresa] od [datum] do června [Anonymizováno] zajišťovalo Honebního společenstvo [adresa] IČO [IČO], se sídlem [adresa], [adresa] (dále také „nové honební společenstvo“), tudíž tvrzení žalobce, že nemohl vykonávat právo myslivosti, se nezakládá na pravdě. Pozemek p. č. [Anonymizováno] katastrálním území [adresa] o výměře [Anonymizováno], který žalobce v této honitbě vlastní, byl k honitbě přičleňovaný. Žalobce tedy mohl využít postupu podle § 26 odst. 6 zákona o myslivosti.

3. Podáním doručeným soudu dne [datum] vstoupilo do řízení na straně žalované jako vedlejší účastník město [adresa], když má právní zájem na výsledku sporu.

4. Ve věci byl Okresním soudem v Lounech vydán dne [datum] rozsudek, kterým soud žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení. V odůvodnění okresní soud zejména uvedl, že žalobce nemá aktivní legitimaci k podání žaloby, když tvrzenými pochybeními nebyl na svých právech zkrácen žalobce, nýbrž právě a jen honební společenstvo, jemuž uplatňování takových námitek na rozdíl od žalobce přísluší. Žalobce je pak členem honebního společenstva. Může sice nastat situace jako je tomu v posuzovaném případě, kdy další osoby z titulu svého vztahu k primárnímu poškozenému také pociťují důsledky nesprávného úředního postupu, příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a utrpěnou újmou je přerušena jejich vztahem k primárnímu poškozenému (viz obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 30 Cdo 675/2011 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2015, sp. zn. 30 Cdo 489/2013).

5. K odvolání žalobce Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením[Anonymizováno][Anonymizováno] ze dne [datum] rozsudek okresního soudu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Z odůvodnění vyplývá, že odkazy na okresním soudem uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou nepřiléhavé, neboť vycházejí z odlišeného skutkového stavu, když řeší odlišnou skutkovou podstatu odpovědnosti státu za újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Krajský soud naopak odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 2. 2020 sp. zn. 30 Cdo 1292/2019, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu po č. C 19523, v němž tento soud přesvědčivě dovodil a zdůvodnil, že nejde-li o nárok spojovaný s nepřiměřenou délkou řízení, pak nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem může ve smyslu § 13 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb. uplatnit i osoba, která nebyla účastníkem řízení. Je tomu tak proto, že k uplatnění nároku na náhradu škody (újmy) zákonodárce opravňuje předem nijak neuzavřenou množinu subjektů, jimž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda (újma), a to za předpokladu, že vedle vzniku škody (újmy) prokáží existenci nesprávného úředního postupu, coby tzv. odpovědnostního titulu a příčinnou souvislost mezi oběma právě zmíněnými předpoklady. V této souvislosti odvolací soud k citovaným závěrům Nejvyššího soudu dodal, že z § 31a zák. č. 82/1998 Sb. plyne, že za splnění výše uvedených předpokladů stát odpovídá za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem i v případě, že jím současně nebyla způsobena škoda (újma majetková). V projednávané věci není pochyb o tom, že došlo k výše popsanému nesprávnému úřednímu postupu, spočívajícímu v neoprávněném a nedůvodném výmazu Honebního společenstva [Anonymizováno] z rejstříku honebních společenstev. Rovněž tak není pochyb o tom, že žalobce po vymezenou dobu neoprávněného výmazu Honebního společenstva [Anonymizováno] z rejstříku honebních společenstev nemohl vykonávat myslivost konkrétním způsobem, v konkrétní honitbě a s konkrétními lidmi (členy konkrétního honebního společenstva a v návaznosti na to i mysliveckého sdružení), jak to do té doby činil. Žalobce tedy nepochybně byl omezen ve své zálibě a tím i ve svém soukromém životě, čímž mu vznikla nemajetková újma. Dalšími zákonnými předpoklady odpovědnosti žalované za tuto nemajetkovou újmu se však okresní soud nezabýval. Krajský soud se dále neztotožnil se závěrem okresního soudu, že primárním důvodem ukončení myslivecké činnosti bylo ukončení nájemní smlouvy o nájmu honitby usnesením valné hromady Honebního společenstva [adresa] ze dne [datum]. Dle krajského soudu byl pominut v řízení provedený důkaz usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno] které nabylo právní moci [datum], jímž bylo určeno, že usnesení valné hromady Honebního společenstva [Anonymizováno] konané dne [datum], jímž bylo mj. schváleno zrušení Honebního společenstva [Anonymizováno] k datu [datum] a zrušení nájemní smlouvy mezi Honebním společenstvem [Anonymizováno] a Mysliveckým spolkem [adresa], je neplatné, a tedy nemohlo vyvolat zamýšlené účinky. Pokud okresní soud dále konstatuje, že „předběžné opatření ze dne [datum] jen zabránilo provádění následných kroků po rozhodnutí o zrušení jako je realizace likvidace apod.“, pak je tento závěr v přímém rozporu s obsahem tohoto předběžného opatření, tj. usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno], kterým bylo Honebnímu společenstvu [Anonymizováno] výslovně přikázáno mj. právě to, aby se zdrželo jednání, směřující k realizaci zrušení nájemní smlouvy mezi Honebním společenstvem [Anonymizováno] a Mysliveckým spolkem [adresa], a to do doby pravomocného rozhodnutí soudu ve věci samé (tj. ve věci žaloby o neplatnost valné hromady Honebního společenstva [Anonymizováno] konané dne [datum]). Po dobu trvání uvedeného předběžného opatření tedy nemohlo být rozhodnutí valné hromady o ukončení nájemní smlouvy mezi Honebním společenstvem [Anonymizováno] a Mysliveckým spolkem [adresa] (o němž bylo následně pravomocným rozsudkem rozhodnuto, že je neplatné) realizováno, a tedy ani nemohlo vyvolat zamýšlené účinky. Okresnímu soudu uložil, aby po případném doplnění dokazování a náležitém zhodnocení důkazů posoudil, zda jsou dány další předpoklady odpovědnosti žalované za nemajetkovou újmu vzniklou žalobci, jak byly výše již vymezeny. V případě, že okresní soud dospěje k závěru, že všechny tyto předpoklady splněny jsou, bude třeba, aby se dále zabýval rozsahem a intenzitou žalobci vzniklé nemajetkové újmy, a to i z hlediska toho, zda se samotná omluva, které se již žalobci ze strany žalované dostalo, nejeví jako zadostiučinění dostačující (§ 31a odst. 2 o. s. ř.). V případě, že okresní soud dospěje k závěru, že tomu tak není a je třeba poskytnout zadostiučinění v penězích, bude se zabývat určením jeho výše, přičemž zejména vezme v úvahu závažnost vzniklé újmy a okolnosti, za nichž k ní došlo (§ 31a odst. 2 o. s. ř. in fine).

6. Soud provedl před zrušením rozsudku dokazování níže uvedenými listinnými důkazy.

7. Ze spisu Městského úřadu [adresa] soud zjistil, že rozhodnutím čj. [Anonymizováno] ze dne [datum] Okresní úřad [adresa] uznal s účinností od [datum] ve věci žádosti Honebního společenstva [adresa] v rozhodnutí vymezenou honitbu s názvem „[Anonymizováno]“. Rozhodnutím čj. [Anonymizováno] ze dne [datum] [právnická osoba] [adresa] stávající honitbu [Anonymizováno] uznanou rozhodnutím čj. [Anonymizováno] ze dne [datum] uvedl do souladu s ustanovením § 17 zákona č. 449/2001 Sb. o myslivosti. Z potvrzení o nabytí právní moci ze dne [datum] toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Rozhodnutím Krajského úřadu [Anonymizováno] čj. [Anonymizováno] ze dne [datum] tento úřad prohlásil rozhodnutí [právnická osoba] [adresa] č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum] za nicotné. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že Krajský úřad [Anonymizováno] obdržel od [Anonymizováno] spisy, které se týkají Honebního společenstva [adresa] a kontrolní protokol z kontroly [Anonymizováno] dne [Anonymizováno]. až [datum], kdy v kontrolním závěru je uvedeno, že Honební společenstvo [Anonymizováno] a společenstevní honitba [adresa] zanikly podle ustanovení § 69 odst. 2 zákona o myslivosti dne [datum] a měla být provedena jeho likvidace. Pokud [právnická osoba] [adresa] dne [datum] tedy sedm dní po zániku Honebního společenstva [adresa] a honitby [adresa] vydal rozhodnutí o uvedení honitby do souladu se zákonem o myslivosti, vydal rozhodnutí, které zakládá práva a povinnosti zaniklému subjektu, což samo o sobě představuje důvod nicotnosti rozhodnutí. Rozhodnutím [Anonymizováno]. j. [č. účtu] ze dne [datum] ministerstvo rozhodlo ve věci účastníka řízení Honebního společenstva [Anonymizováno] o tom, že rozhodnutí Krajského úřadu [Anonymizováno] č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum] se ruší a řízení se zastavuje. Z odůvodnění vyplývá, že ministerstvo zahájilo přezkumné řízení týkající se rozhodnutí Krajského úřadu [Anonymizováno] č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum]. Zjistilo, že ustanovení § 77 odst. 2 správního řádu o nicotnosti se podle § 182 odst. 1 správního řádu použije jen pro úkony správních orgánů učiněné po účinnosti tohoto zákona, když správní řád nabyl účinnosti dne [datum], tedy po dni vydání předmětného rozhodnutí [právnická osoba] [adresa] č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum]. Z odůvodnění dále vyplývá, že podle výpisu z rejstříku honebních společenstev ze dne [datum] zaniklo Honební společenstvo [Anonymizováno] dne [datum], zanikl tímto jediný účastník původního řízení. Ve spise [právnická osoba] [adresa] se dále nachází zápis z valné hromady Honebního společenstva [adresa] ze dne [datum], podle kterého valná hromada schválila zrušení Honebního společenstva [adresa] k datu [datum] a byla podána informace o zrušení nájemní smlouvy mezi Honebním společenstvem [adresa] a Mysliveckým spolkem [adresa]. Dle výpisu vytvořeného [adresa] dne [datum] bylo k tomuto datu evidováno Honební společenstvo [Anonymizováno], IČO [IČO]. Dle výpisu vytvořeného [adresa] dne [datum] bylo k tomuto datu evidováno Honební společenstvo [Anonymizováno], IČO [IČO]. Mezi účastníky pak bylo nesporné, že zápis původního honebního společenstva byl obnoven [datum].

8. Z rozsudku Krajského soud v Ústí nad Labem [Anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že soud vyhověl žalobě podané Honebním společenstvem [adresa], IČO [IČO], proti žalovanému [právnická osoba] [adresa] o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu tak, že uložil tomuto žalovanému, aby ve lhůtě dvou týdnů od právní moci tohoto rozsudku obnovil stav před nezákonným zásahem spočívajícím ve výmazu Honebního společenstva [adresa], IČO [IČO], z rejstříku honebních společenstev k datu [datum], tj. aby obnovil zápis Honebního společenstva [adresa], IČO [IČO], v rejstříku honebních společenstev. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že se žalovaný [právnická osoba] [adresa] dopustil nezákonného zásahu do práv žalobce Honebního společenstva [Anonymizováno], neboť jej k datu [datum] vymazal z rejstříku honebních společenstev, aniž k tomu byly splněny zákonné podmínky, neboť žalobce Honební společenstvo [Anonymizováno] nezaniklo ex lege podle § 69 odst. 2 zákona o myslivosti, jak se mylně domníval žalovaný [právnická osoba] [adresa]. Rozsudkem [datum] byla kasační stížnost [právnická osoba] [adresa] jako žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum] zamítnuta. Z odůvodnění vyplývá, že stěžovateli nelze přisvědčit, že žalobce Honební společenstvo [Anonymizováno], IČO [IČO], zaniklo ex lege, když v rozporu s ustanovením § 69 odst. 2 zákona o myslivosti neuvedlo své stanovy do souladu s tímto zákonem do [datum].

9. Dle usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum] soud vyslovil neplatnost všech usnesení valné hromady Honebního společenstva [adresa], IČO [IČO], konané dne [datum].

10. Dle usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum] v řízení vedeném na základě žaloby podané [jméno FO] proti žalovanému Honebnímu společenstvu [Anonymizováno], IČO [IČO], o neplatnosti valné hromady ze dne [datum] bylo vydáno předběžné opatření, podle kterého se přikazuje této žalované společnosti, aby se zdržela jednání směřující k realizaci zrušení Honebního společenstva [Anonymizováno] ke dni [datum], ustanovení likvidátora, návrhu společnosti, aby orgán státní správy myslivosti do vytvoření nového honebního společenstva nepřičleňoval honební pozemky do jiné honitby, zrušení nájemní smlouvy mezi žalovanou společností a Mysliveckým spolkem [adresa] do doby pravomocného rozhodnutí soudu o žalobě žalobce na žalovanou společnost. Z usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem čj.[Anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že bylo určeno, že usnesení valné hromady Honebního společenstva [adresa] konané dne [datum], kterým mimo jiného bylo schváleno zrušení Honebního společenstva [adresa] ke dni [datum], je neplatné. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

11. Dle rozhodnutí členů původního honebního společenstva ze dne [datum] a oznámení ze dne [datum] honební starosta sdělil členům honebního společenstva výsledek hlasování mimo zasedání valné hromady o neplatnosti valné hromady ze dne [datum], kdy toto usnesení ze dne [datum] bylo zrušeno.

12. Dle smlouvy o nájmu honitby ze dne [datum] Honební společenstvo [adresa], IČO [IČO], jako pronajímatel přenechalo Mysliveckému spolku [adresa], z. s., jako nájemci do užívání honitbu s názvem [adresa], která byla uznána rozhodnutím [právnická osoba] ze dne [datum]. Smlouva byla uzavřena na dobu deseti let. Nájemce se zavázal vykonávat v pronajaté honitbě právo myslivosti. Dle čl. VII. tato smlouva zaniká mimo jiného i dnem zániku honitby[Anonymizováno]

13. Dle rozhodnutí [právnická osoba] [adresa] ze dne [datum] č. j. [č. účtu] byla uznána společenstevní honitba [adresa] u Žatce, jejímž držitelem je Honební společenstvo [adresa], IČO [IČO], když k této honitbě byl přičleněn i pozemek ve vlastnictví žalobce. Mezi účastníky pak nebylo sporné, že rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum] bylo zrušeno usnesení o uznání nové honitby.

14. Dopisem ze dne [datum] se obrátil předseda Mysliveckého spolku [adresa], z. s., na Krajský úřad Ústeckého kraje se žádostí o provedení opatření při nečinnosti správního orgánu, kterou spatřuje v tom, že ačkoli byl vydán rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum] a dne [datum] bylo pod sp. zn. [Anonymizováno] zrušeno usnesení Krajského úřadu Ústeckého kraje o uznání (nové honitby) [adresa], [právnická osoba] [adresa] přes opakovanou žádost dosud neustanovil mysliveckého hospodáře.

15. Dle potvrzení ze dne [datum] je žalobce členem původního honebního společenstva a členem Mysliveckého spolku [adresa], z. s., a byl pověřen výborem honebního společenstva k jednání s [Anonymizováno] a dále ve věci neoprávněného zrušení Honebního společenstva [Anonymizováno], zákazu výkonu práva myslivosti Mysliveckému spolku [Anonymizováno] v období let 2017 až 2022.

16. Dopisem ze dne [datum] žalobce požádal žalovanou o náhradu nemajetkové újmy ve výši 120 000 Kč s odkazem na nezákonný zásah [právnická osoba] [adresa], kdy na základě kontrolní činnosti pracovníků [Anonymizováno] bylo [Anonymizováno] doporučeno, aby Honební společenstvo [adresa] ukončilo svoji činnost, jelikož v roce 2003 zaniklo ze zákona. Tímto nezákonným zásahem zanikla i nájemní smlouva o nájmu honitby. Dopisem doručeným dne [datum] žalobce požádal žalovanou opětovně o náhradu nemajetkové újmy. Dle potvrzení o odeslání byl dopis téhož dne doručen do datové schránky žalované.

17. Po zrušení rozsudku okresní soud provedl dokazování listinnými důkazy, ze kterých zjistil následující.

18. Z průkazu o původu psa [jméno FO], průkazu o původu psa [jméno FO] z [adresa], průkazu o původu psa [jméno FO], soudcovských tabulek, účastnického výslechu vzal soud za prokázané, že vlastníkem těchto loveckých psů (uznaných FCI) je žalobce (v průkazech o původu psa je uvedena jako spoluvlastnice za účelem chovu též [jméno FO]) a tito měli zkoušky z vodní práce, barvářské zkoušky a podzimní zkoušky.

19. Dle čestného prohlášení ze dne [datum] žalobce prohlásil mimo jiného, že je zdravotně způsobilý pro výkon funkce mysliveckého hospodáře. Dle posudku ze dne [datum] vystaveného [tituly před jménem] [jméno FO] je žalovaný způsobilý k výkonu funkce mysliveckého hospodaře. Dle potvrzení ze dne [datum] vydal [tituly před jménem] [jméno FO] zprávu na vlastní žádost žalobce, podle které je u něj léčen pro diagnosu [Anonymizováno], v dubnu 2021 dekompenzován, proto odeslán na diabetologii, kde trvá dispenzarizace do dnešního dne včetně medikace, což potvrzují i zprávy tohoto lékaře z května a srpna roku 2022. Dle lékařské zprávy [tituly před jménem] [jméno FO] z ledna 2023 byla žalobci diagnostikována senzitivní polyneuropatie dolních končetin.

20. Dle sdělení [právnická osoba] [adresa] ze dne [datum] o výsledku šetření [Anonymizováno], které bylo dle rozdělovníku a doručenek zasláno honebnímu starostovi, předsedovi mysliveckého spolku a [jméno FO] jako mysliveckému hospodáři, bylo původní honební společenstvo vyzváno k ukončení výkonu práva myslivosti v zaniklé honitbě [Anonymizováno], včetně činnosti mysliveckých stráží, když Honební společenstvo [Anonymizováno] zaniklo k [datum] podle ustanovení § 69 odst. 2 zákona o myslivosti ze zákona. Dotčeným osobám bylo uloženo, aby prokazatelně s touto skutečností seznámily členy honebního společenstva a mysliveckého spolku.

21. Dle výzvy k vrácení plomb a lístků o původu zvěře ze dne [datum] včetně doručenky byl Myslivecký spolek [Anonymizováno], z. s., vyzván k vrácení plomb a lístků o původu zvěře ve lhůtě 5 pracovních dní, a to s ohledem na zjištěné skutečnosti o zániku původního honebního společenstva a honitby [Anonymizováno], kdy již myslivecký spolek není oprávněn v honitbě [Anonymizováno] lovit zvěř. S ohledem na sdělení [jméno FO], který vykonával funkci mysliveckého hospodáře, že všichni držitelé povolenek v honitbě [Anonymizováno] byli ke dni [datum] informováni o nutnosti vrácení plomb a lístků o původu zvěře, považuje správní orgán lhůtu za přiměřenou. Dle výzvy ze dne [datum] byl [právnická osoba] vyzván k vrácení průkazu a odznaku myslivecké stráže. Dle protokolu o ústním jednání ze dne [datum] byl odznak myslivecké stráže [jméno FO] ponechán, neboť byl vydán i pro honitbu [Anonymizováno]. Dle potvrzení o vrácení plomb [právnická osoba] předal v lednu 2018 76 ks plomb a 76 lístků o původu zvěře.

22. Dle stížnosti (odvolání) [jméno FO] ze dne [datum], stížnosti (odvolání) [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] se [právnická osoba] jako vlastník honebního pozemku a člen původního honebního společenstva a [tituly před jménem] [jméno FO] jako statutární zástupce Mysliveckého spolku [Anonymizováno], z. s., bránili postupu [právnická osoba] [adresa] ze dne [datum], upozorňovali na to, že chybným postupem vznikne škoda na plodinách a zvěři. Taktéž vzniká újma oprávněným držitelům povolenek mysliveckého spolku. Dopisem ze dne [datum] [právnická osoba] [adresa] sdělil, že v daném případě se nejednalo z jeho strany o rozhodnutí a setrval na názoru, že k zániku původního honebního společenstva došlo ze zákona podle ustanovení § 69 odst. 2 zákona o myslivosti.

23. Dle výzvy ze dne [datum] nové honební společenstvo pozastavilo žalobci výkon práva myslivosti, neboť na společné naháňce na divočáky dne [datum] při nástupu neuposlechl pokynů vedoucího lovu, kterého hrubě veřejně urazil. Žalobce byl vyzván k odevzdání povolenek k lovu a plomb pro značení ulovené zvěře. Dopisem ze dne [datum] se žalobce ohradil proti této výzvě, uvedl, že povolenku neodevzdá, je člen honebního společenstva, má zaplacený členský příspěvek. Dopisem ze dne [datum] starosta nového honebního společenstva sdělil žalobci, že se nestal řádným členem tohoto honebního společenstva. Dopisem ze dne [datum], starosta nového honebního společenstva sdělil, že po prověření bylo zjištěno, že bylo vycházeno z neúplných informací a žalobce je řádným členem honebního společenstva. Dopisem ze stejného dne byl žalobce vyzván starostou nového honebního společenstva, aby se dostavil dne [datum] k projednání pozastavení výkonu práva myslivosti. Dopisem ze dne [datum] žalobce požádal o vydání povolenek k lovu zvěře na loveckou sezonu 2021-2022 starostu nového honebního společenstva, kdy jako myslivec honebního společenstva má za účelem osamělého lovu vystavenou povolenku s vyznačením lovu povoleného druhu. V lovecké sezoně 2020-2021 ulovil zde výslovně uvedenou zvěře. Nebyl mu dosud vyplacen příspěvek na použití psa za rok 2020-2021.

24. Dle zmocnění byl žalobce dne [datum] jako člen výboru Mysliveckého spolku [Anonymizováno], z. s., zmocněn k jednání na [adresa], zejména k ustanovení mysliveckého hospodáře [jméno FO], myslivecké stráže, vydání plomb a lístků o původu zvěře.

25. Dopisem ze dne [datum] předseda Mysliveckého spolku [Anonymizováno], z. s., v souvislosti s opětovným zapsáním původního honebního společenstva do rejstříku honebních společenstev vyzval Krajský úřad Ústeckého kraje k ustanovení mysliveckého hospodáře tak, aby honitba [Anonymizováno] byla myslivecky obhospodařována. Dopisem ze dne [datum] Krajský úřad Ústeckého kraje k žádosti Mysliveckého spolku [Anonymizováno], z. s., ve věci nečinnosti přerušení řízení o ustanovení mysliveckého hospodáře zrekapituloval dosavadní stav a zjistil, že [právnická osoba] [adresa] ve věci postupoval v souladu se zákonem.

26. Dle e-mailové zprávy ze dne [datum] [právnická osoba] zaslal předběžné opatření týkající se Honebního společenstva [Anonymizováno] sp. zn. [Anonymizováno] mimo jiného i panu [jméno FO], zaměstnanci vedlejšího účastníka na straně žalované.

27. Dle registru honebních společenstev na internetových stránkách vedlejšího účastníka na straně žalované bylo registrováno 23 honebních společenstev včetně původního honebního společenstva, s datem registrace [datum], jehož honebním starostou byl [jméno FO] a nového honebního společenstva s datem registrace [datum], jehož starostou byl [jméno FO].

28. Žalobce předložil fotodokumentaci mysliveckých zařízení – zásypů, o které se stará. Dále fotodokumentaci zrodu kapličky svatého Huberta, patrona myslivců, která byla postavena ve [Anonymizováno] v letech 2017-2023. Dále předložil informaci o pozemku pořízenou prostřednictvím internetu, podle které je vlastníkem pozemku par.č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa]. Dle vyjádření žalobce se jedná o jediný pozemek, který vlastnil v honitbě původního honebního společenstva. Dále předložil pachtovní smlouvu č. [Anonymizováno] ze dne [datum] a protokol předání pozemků, podle které byl žalobce oprávněn užívat pozemky par. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v kat. území [adresa], obec [Anonymizováno]. K tomu žalobce uvedl, že se jedná o pozemky navazující na pozemek v jeho vlastnictví.

29. Z vyřízení stížnosti ze dne [datum], zápisu ze dne [datum], vyrozumění ze dne [datum], dopisu žalobce ze dne [datum], dopisu ze dne [datum], protokolu ze dne [datum], urgence ze dne [datum], podání na nečinnost ze dne [datum] lze učinit skutkový závěr, že žalobce upozorňoval [právnická osoba] [adresa], že i jiná honební společenstva např. [adresa] nepřizpůsobily své stanovy zákonu o myslivosti a tudíž zanikly. Byl informován, že budou provedeny postupně kontroly všech honebních společenstev v působnosti správního orgánu [adresa]. Dle vyrozumění ze dne [datum] Krajský úřad Ústeckého kraje žalobci sdělil k tvrzení, že zdejší úřad postupuje diametrálně odlišně, že spisový materiál týkající se honebních společenstev na Děčínsku si vyžádalo [Anonymizováno]. Pokud [Anonymizováno] vyhodnotí konkrétní případy na Žatecku a Lounsku jako obdobné, lze předpokládat, že ústřední orgán sdělí, jak postupovat v konkrétních případech.

30. Z dopisu [Anonymizováno] ze dne [datum], odpovědi na podnět k zahájení přezkumného řízení ze dne [datum], žádosti o poskytnutí informací ze dne [datum] je zřejmé, že žalobce podal podnět k zahájení přezkumného jednání ve věci rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje čj. [Anonymizováno] ze dne [datum] [Anonymizováno] které toto přezkumné jednání zahájilo. Dopisem ze dne [datum] [Anonymizováno] odpovědělo na stížnost žalobce na postup [právnická osoba] [adresa] tak, že stížnost bude postoupena [právnická osoba] [adresa] a Krajskému úřadu Ústeckého kraje k vyřízení.

31. Dle metodického pokynu ze dne [datum] adresovaného Krajskému úřadu Ústeckého kraje se [Anonymizováno] vyjádřilo k aplikaci zákona § 69 odst. 2 o myslivosti tak, že orgán státní správy myslivosti není kompetentní ke konstatování zániku honebního společenstva dle § 69 odst. 2 zákona o myslivosti ani k posouzení, zda honební společenstvo uvedlo své stanovy do souladu se zákonem o myslivosti. Není na místě, aby orgány státní správy myslivosti přezkoumávaly z moci úřední, aniž by k tomu obdržely podnět nebo k tomu měly jiný právní důvod, obsah stanov honebních společenstev z pohledu jejich souladu s právními předpisy. Jiný případ je, kdy orgán státní správy tuto otázku posuzuje jako předběžnou.

32. Dle protokolů o nahlížení do spisu z období let 2018 a 2019 se žalobce účastnil řízení ve věci uznání nové společenstevní honitby [Anonymizováno] a vnášel připomínky. Žalovaná ani vedlejší účastník na straně žalované pak nečinili sporným, že žalobce byl aktivní ve věci zrušení nového honebního společenstva.

33. Z účastnické výpovědi žalobce soud zjistil, že žalobce byl minimálně od roku 2013 členem původního honebního společenstva a vykonával tam myslivost. Zakoupil si kvůli tomu pozemky a přihlásil se za člena. Původní honební společenstvo pronajalo honitbu mysliveckému spolku. Myslivost nemohl vykonávat ve [Anonymizováno], kde bydlí, protože nové členy nepřijímali. Myslivost ho baví, byl dost aktivní, ročně nastřílel cca 10 prasat. S dcerou má chovatelskou stanici psů, on chová malé münsterlandské ohaře. Měl smečku tří chovných fen. Dvě feny měly zkoušky z vodní práce a bez psů s těmito zkouškami nejde vykonávat myslivost na lovu kachen, na vodních plochách. Než se pes vychová, trvá to minimálně 2 až 3 roky, v 5 letech je pes na vrcholu, pak to jde dolů, jejich životnost je 12 let, proto už dva psy nemá. S loveckými psy se musí chodit pravidelně cvičit, pes se musí dostat do pachů, do zvěřiny, když není honitba, není kde cvičit. Určitě dva roky nemohl se psy chodit, a to ho bolelo. Na svém pozemku musel psa hlídat, pomalu přivázaného. Obával se toho, že při pohybu se psy po honitbě by ho někdo nahlásil. Jeho psi byli základ myslivosti v [Anonymizováno], protože na těch 200 ha musí být nejméně dva ohaři. Součástí práva myslivosti je i přikrmování drobné zvěře, což se dělá cca každých 14 dnů. Kromě toho měli výborové schůze, členské schůze, brigády, opravy mysliveckých zařízení. Byli v podstatě pořád spolu. Přestože je 12 km vzdálen, vždy přijel do honitby a někoho potkal. Každý rok dělali taneční zábavu, poslední leč. Také se rozhodl postavit kapličku na svém pozemku. V roce 2017 na jaře začali budovat základy s tím, že to bude žalobce financovat a kamarádi myslivci mu pomohou. Po podzimu 2017 mu kamarádi řekli, že je to marná práce, když neví, zda to budou bourat nebo když už tady lovit nebudou. V roce 2020 nebo 2021 po covidu začali kapličku pomalu budovat. Některé přípisy, které podepisoval honební starosta, připravoval žalobce, z to z důvodu věku starosty, kterému je nyní cca 80 let. O ukončení myslivosti se dozvěděl, když byl na honu, nesouviselo to s rozhodnutím valné hromady o ukončení honebního společenstva. Až v roce 2021, když soud zrušil novou honitbu, kdy jediná platná byla původní, tak [Anonymizováno] přišel s tím, že je lovit nenechají, protože se sami zrušili. Po ukončení činnosti se mohl zúčastnit naháněk v sousedních honitbách, kdy kamarádi odjinud se zvou, jedná se o dvě až tři za zimní období. Jejich hospodář vyplní lístek a může se lovit. Je však neúnosné někoho pořád žádat, aby si mohl jít zalovit, přišel by o kamarády. Když jim zakázali lovit, tak nemohli vykonávat myslivost, protože jim to nepatřilo. Výkon práva myslivosti jednoznačně uvádí starost o myslivecká zařízení, zakrmování zvěře, lov zvěře, vše, co se týče zvěře. Pokud jde o činnost mysliveckého spolku po říjnu 2017, tak se nescházeli. Byla tam apatie. Popsal poslední akci beze zbraní 24. prosince v roce 2017, pak se to zase odmlčelo. Neformálně se potkávali, ale jako myslivecký spolek tím rozhodnutím městského úřadu prostě zanikli a vznikla honitba nová. Tím, jak se dva roky nelovilo a lovilo se všude v okolních honitbách, tak se zvěř natlačila k nim, tam se přemnožila a došlo k ohromným škodám. Na škody upozorňoval [Anonymizováno], byl tam často s [jméno FO]. Dva roky vůbec nelovil, v roce 2019 se to začalo lámat, když nabylo právní moci rozhodnutí o uznání nové honitby. Stal se členem nového honebního společenstva, protože nevěděl, jak dopadnout spory týkající se původního honebního společenstva. Lovil v novém honebním společenstvu od konce roku 2019, chodil s nimi na naháňky, původně nechtěl, jenže viděl, že prasata překousala stromky, ryla, tak šli pomoci střílet. Střílel, ale v novém společenstvu docházelo ke konfliktům. Popsal konflikt, kvůli kterému mu byl pozastaven výkon práva myslivosti dopisem ze dne [datum]. Lovecký lístek měl po celou žalovanou dobu, neměl povolenku k lovu. Na základě žádosti o vydání povolenky k lovu na loveckou sezonu 2021-2022 ze dne [datum] mu novou povolenku nevydali. Dalo mu to hodně zabrat. Cítil vztek, bolelo ho to. Špatně spal. Vadilo mu, jak se [Anonymizováno] chová svévolně. Měl i předtím cukrovku, ale dařilo se mu to korigovat. Jak přestal být aktivní a měl stres, cukr mu naběhl vysoko. Také ho začala svědit chodidla. Diabetoložka mu v roce 2021 potvrdila, že když prožívá stres, ten mu zhoršuje cukrovku. Zjišťoval si obsah stanov dalších honebních společenstev, které je měly stejné jako původní honební společenstvo. Oni nesměli lovit, ostatní ano. Stávalo se, že manželku odbyl, protože řešil problémy s honitbou.

34. Z výpovědi svědka [jméno FO], člena původního honebního společenstva a člena [právnická osoba] [Anonymizováno], z. s., soud zjistil, že v roce 2017 prováděli výkon práva myslivosti podle zákona, podle plánu lovu, péče o zvěř, vše v souladu se zákonem, žili spolkovým životem, scházeli se. Myslivecká činnost probíhala i od května 2017 do října 2017. Přibližně v říjnu roku 2017 mu bylo sděleno panem [jméno FO] (zaměstnanec vedlejšího účastníka na straně žalované), že jejich honitbu asi chtějí zrušit. Posléze mu bylo oznámeno, že má ukončit lov, má vrátit plomby. To oznámil členům a požádal vedlejšího účastníka na straně žalované o prodloužení původního termínu tří dnů k vrácení, kdy mu lhůta byla dostatečně prodloužena. Jako odůvodnění dostali dopis [právnická osoba] [adresa], podle kterého to vyplývá ze šetření [Anonymizováno]. Bylo mu řečeno, že nejsou účastníky, ani myslivecký spolek ani honební společenstvo, že účastníkem je pouze vedlejší účastník na straně žalované, a ten se odvolávat nechce. Pak nastalo několik let martyria dopisování, odpovědí jeho i žalobce a dalších. Snažili se postup [Anonymizováno] zvrátit, podával vícero žalob jako zemědělec, žaloby podávalo i honební společenstvo. Docházelo ke škodám způsobených zvěří, protože nedocházelo k regulacím počtu zvěře, především divokých prasat, která se přemnožila. Vedlejší účastník na straně žalované byl hlavní oponent, když [Anonymizováno] bylo pouze dohledový orgán, který ale nezasáhl, i když věděl, jaká je situace. Zasáhli do jejich spolkového života, když bez výkonu práva myslivosti neexistovala podstata, proč spolek existuje. Jako spolek, jeho členové, se scházeli ve velkém počtu pravidelně i vícekrát týdně, teď se nescházeli, když se sešli, tak řešili jen ústrky. Se žalobcem byli hlavní osoby, které nezákonný stav řešili. Žalobce byl ještě aktivnější v dohledávání práv a judikátů. V podstatě řešili tuto kauzu. To probíhalo asi pět let, když dostali první rozhodnutí krajského a Nejvyššího správního soudu v jejich prospěch, tak si mysleli, že vedlejší účastník na straně žalované začne být vstřícnější. Ale ignorovali znění rozsudků, museli si ještě dva roky počkat. Zakázali i honitbu, která je měla nahradit. Až na podzim 2022 jim vedlejší účastník na straně žalované vydal zpátky plomby. Již rok a půl předtím, když měli rozsudky správních soudů, tak to i vypadalo, že jim plomby dají, dal jim fotografie, lékařské zprávy, žádost o jmenování hospodáře a následně mu bylo řečeno, že jeho fotky a lékařské zprávy ztratily. Když jim honitbu vrátili, tak zjistili velký pokles drobné zvěře, například z 60 kusů koroptví zůstal jeden pár koroptví, zajíc je nyní na minimálním stavu, bažant to samé, narovnat to půjde těžko a bude to trvat velice dlouho. Ke spolkovému životu uvedl, že myslivost je styl života. [adresa] členům bylo sebráno něco, co jim bylo po rodině nejbližší. Místní příslušnost je v tomto případě dost důležitá. Dnes je problém začít s myslivostí, protože honitby vlastní lidé, kteří si najmou několik lidí a chodí si zastřílet. Z důvodu kapacity je problém najít si místo někde jinde. Lov je to poslední, hlavní je péče o zvěř a spolkový život, kamarádství. Lov je završení celoroční práce, je to plánované hospodářství, nemůže si lovit každý, co uvidí. Je určitý počet lidí a musí vycházet, aby si každý mohl zalovit. Žalobce je z těch myslivců, kteří se velmi věnují kynologii. Celý život má chovnou stanici, věnuje se hlavně malým münsterlandským ohařům. Jejich honitbou teče řeka Ohře, chodili na kachny, kdy je nezbytné mít psa, který má zkoušky na vodní zvěř, to psi žalobce měli. Psy měl dobré, teď už má jinou generaci. Z původních psů snad ještě jedna fena žije. Najednou neměl kam s psy jít, když se více jak dva roky nelovilo. Z pohledu zákona o myslivosti není možné vstoupit se psem do cizí honitby, vždy jde o výkon práva myslivosti. Je nutné mít povolenku, jinak jde o porušení zákona. Proto je důležité mít svoji honitbu. V podstatě shodně popsal jako žalobce, jaký vliv má nemožnost volného pohybu a lovu v honitbě na lovecké psy. Žalobce má podle svědka nadstandardní vztah k myslivosti a jejich honitbě. Byl to nápad žalobce, postavit kapličku sv. Huberta. Tu postavil na svém pozemku. Kapličku používají jako místo, kde končí společné lovy, dělají tam výřady. Žalobce má na svých pozemcích včely, kde je i kaplička. Svědek žalobci posílal nakladač, aby se udělal val a včely byly chráněné. Je to reprezentativní a vypovídá to o vztahu k myslivosti. Předtím měl žalobce včelstvo u svědka, ale protože to tam rozryla prasata, tak je odstěhoval na svůj pozemek tam, kde má kapličku. V roce 2017 na jaře byl pokus o nepřátelské převzetí honitby panem [Anonymizováno] a jeho partou, kde byl také pan [jméno FO]. Byly dvě valné hromady, jedna v únoru 2017 a druhá v květnu 2017, kterým se bránili. Ve věci bylo vydáno předběžné opatření, které osobně doručoval na [adresa] a poslal jej předtím e-mailem panu [jméno FO], zaměstnanci vedlejšího účastníka na straně žalované. V podstatě šlo znovu o to, jak ovládnout honitbu ze strany té party pana [Anonymizováno]. Sám pan [jméno FO] říkal, že pokud soud nedoběhne, tak na základě předběžného opatření nebudou dělat žádné kroky a že jim dosud nebyly doručeny ze strany honebního společenstva žádné dokumenty z valné hromady. Až do dne, kdy je vyzvali, aby odevzdali plomby, vedlejší účastník na straně žalované nereagoval ani písemně ani ústně na předběžné opatření, resp. nevykonávali žádnou činnost směrem k likvidaci, omezení lovu. To nastalo až sdělením o kontrole [Anonymizováno]. Později vedlejší účastník na straně žalované, když se ukázalo, že jednali neoprávněně, začal operovat s valnými hromadami. Původní[Anonymizováno]honební společenstvo bylo nahrazeno novým honebním společenstvem, kde figuroval pan [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO]. Když začal pan [jméno FO] a spol. lovit, tak jim nabídl sice povolenky, ale za podmínek, které morálně nebyly přijatelné. Žalobce byl členem nového honebního společenstva, také lovil. V podstatě ho tam šikanovali. Měli je tam jen, aby docílili znění zákona, že jsou členy honebního společenstva. Na naháňce, která se konala asi týden potom, kdy bylo uznáno nové honební společenstvo, bylo přítomno asi 130 lidí, z toho 20 lidí bylo z honebního společenstva a 110 lidí byli známí pana [Anonymizováno], kterým měli dělat sluhy. Celý lov probíhal v rozporu s etikou. Žalobce vystrnadili, posléze mu nedali ani povolenku. Když svědek žádal o vysvětlení na valné hromadě, žádné vysvětlení nedostal. Byly tam různé jiné ústrky. Jejich členům například nebyla vydána povolenka k lovu určitého druhu zvěře a na konci sezony byli sankciováni, že tuto zvěř neulovili. Myslivecké právo přestal žalobce využívat v novém honebním společenstvu v den, kdy mu nevydali povolenku, neví, jaký to byl rok, odmítli mu ji vydat v rozporu se stanovami. Pak probíhaly soudy a vedlejší účastník na straně žalované na základě soudního rozhodnutí, které zrušilo nové honební společenství, jim lov ukončilo bez jakékoliv náhrady, a i když v té době měli začít lovit, tak trvalo to další rok a půl, kdy se nelovilo. Kontaktovali vedlejšího účastníka na straně žalované, proč nedostali plomby, když jsou oprávněni právo myslivosti vykonávat právě proto, aby nedocházelo ke škodám na majetku, zvěři apod. Z toho, jak se se žalobcem vídal, spolupracovali spolu v soudních kauzách, viděl, a i to spolu řešili, že situace měla na žalobce dopad stejně jako na každého z nich. Byl z toho zničený psychicky. Byli ve stresu. Místo, aby žili myslivecký život, žili život advokátů. Zákaz lovu nebyl na základě žádného rozhodnutí. Vedlejší účastník, [Anonymizováno] ani krajský úřad nevydal žádné rozhodnutí, proti kterému by měli právo odporu. Pouze jim napsali, okamžitě ukončete lov, vraťte plomby. Vnitřní pocity řešil nejenom se žalobcem, ale i s ostatními. Ví, že si na to žalobce stěžoval. Pokud by tato kauza prošla, zničilo by to celkově myslivost po celé republice, protože stanovy měli ostatní stejné. Se žalobcem byli na [adresa] mnohokrát, řešili celou kauzu, například upozorňovali na to, že všechny honební společenstva mají stejné stanovy jako původní honební společnosti, ale zrušeno bylo pouze toto původní honební společenstvo, se kterým 14 let komunikují a pak najednou oznámí, že neexistují. Museli nechat dosoudit žalobu o neplatnost valné hromady, která byla v květnu, protože vedlejší účastník odmítal akceptovat i tuto záležitost. Svědek byl členem nového honebního společenstva, ale jeho práva tam byla omezena, až mu byla znemožněna, a to už od počátku, kdy byl jako největší vlastník pozemků omezen i proti nečlenům. Byl na nej vyvíjen tlak od pana [Anonymizováno], aby společenstvo opustil, což nakonec udělal.

35. Z výpovědi svědka [jméno FO], syna svědka [jméno FO], soud zjistil, že členem Mysliveckého spolku [Anonymizováno], z. s., je od 15 let. Členem původního honebního společenstva se stal v loňském nebo letošním roce v souvislosti s nákupem pozemku. Svědek popsal, jak do života mysliveckého spolku zasáhly pomluvy pana [Anonymizováno] a návazné trestní oznámení. Spolek z tohoto důvodu revidoval účetnictví, které policie musela zkontrolovat, nakonec zjistila, že k žádnému pochybení nedošlo. Bylo to v období přelomu roku 2017/2018. [jméno FO] se v návaznosti na pomluvy snažil vytvořit svoje honební společenstvo, čemuž by se ubránili, kdyby nedošlo k zásahu ze strany vedlejšího účastníka. Svědek si nevzpomněl přesně, do kdy se lovilo v roce 2017, když časová období jsou pro něj problémová. Dokáže říci, jaké věci se ve sledu děly, ale nedokáže je časově zařadit. Ví, že mohl lovit do té doby, do kdy měl povolenku. Ta mu byla sebraná v souvislosti s tím, že se nemohla vykonávat myslivost. Než vzniklo nové honební společenstvo pana [Anonymizováno], tak se nelovilo vůbec, což jim jako zemědělcům způsobilo velké ztráty. Významně se přemnožila prasata, ví, že na jedné naháňce pan [jméno FO] zastřelil až 150–160 prasat. Prasata způsobila velké škody. V roce 2017 měli v honitbě i ohrožená zvířata, jako například motáka a koroptev. Když se k činnosti mohli vrátit, již se v honitbě tato zvířata nenacházela. Moták i koroptev jsou zvířata, která hnízdí na zemi. Moták v lánu pole, kdy se jim jako zemědělci snažili vyhnout i za cenu neposekané pšenice kolem hnízda. Pokud se málo loví, dokáží přemnožená prasata v rojnici zničit velkou plochu, ať zvířata na zemi nebo zemědělskou půdu. V důsledku nelovení se tam nakumulovalo velké množství prasat, která zabíjí, co najdou živé. Svědek podrobně popsal, jak to zasáhlo do jeho života i do vztahu s otcem, svědkem [jméno FO], kterému vyčítal, že se tomu neubránili. V rámci spolkového života dělali předtím vše jako ostatní myslivci, scházeli se, chodili v sezoně od září do ledna na naháňky, se žalobcem měli chov psů. Tím, že ztratili honitbu, byla kynologická stránka velice bita. Se žalobcem byli oba vůdci a vzájemně se podporovali. Žalobce dával psům celé své srdce a bylo to pro něj velmi důležité. Bylo to jejich společné téma. Věci, co se týkaly samotného honebního společenstva, řešil žalobce s jeho otcem. Žádného soudního jednání se svědek nezúčastnil, posléze četl soudní rozhodnutí nebo mu byly některé věci řečeny. Valná hromada, na které došlo k převzetí honebního společenství panem [Anonymizováno], a další valná hromada, neměly žádný vliv na výkon myslivecké činnosti a spolkový život, reálný vliv mělo až rozhodnutí města [adresa]. Po zásahu [adresa] se četnost setkání snížila, skončilo krmení zvěře, když se předtím každých 14 dnů kvůli tomu na podzim setkávali, skončilo rozvážení vody apod. Veškerý myslivecký život, vše se převedlo na dvě až tři schůze za rok, kdy se sešli a žalobce je informoval, jak probíhají soudní jednání. Také se tam informovali o tom, kdo a na jaké byl naháňce. Se žalobcem jezdili na naháňky, což byly společné lovy, které byly organizovány spolky, kde mají kamarády, známé, například [adresa], což je honitba, která patří zemědělské firmě z [Anonymizováno]. Jsou to spolky, kde by eventuálně svědek mohl lovit, cvičit psa, ale vzhledem k vzdálenosti to bylo nemožné. Výcvik loveckých psů je extrémně nákladná věc. Dojíždět někam, kde ho nechají cvičit a lovit, je finančně i časově náročné. Svědek obdobně popsal, jaký vliv má, když lovecký pes necvičí, jak ztrácí své schopnosti. Se žalobcem jezdil do [Anonymizováno], které dělají dvě naháňky za rok. Výcvik psů, dokud i nějakým způsobem žalobce lovil, probíhal i v novém honebním společenstvu. V období let 2017-2020 byl žalobce smutnější, evidentně vystresovanější. O zdravotním stavu neví, není to téma, o kterém by se s ním bavil. Pro nikoho to nebylo příjemné, všechny to zasáhlo. Ostatní začali lovit asi dva tři roky zpátky, přesně potom, co jim to město [adresa] umožnilo. Datum si již nepamatuje, protože kolem toho bylo tolik tahanic a odkladů.

36. Z výpovědi svědka [jméno FO] soud zjistil, že se žalobcem jsou kolegové myslivci v mysliveckém spolku. Členem mysliveckého spolku je od roku 2011. Činnost mysliveckého spolku v roce 2017 byla taková, že se scházeli, přátelili, pořádali společné lovy, starali se o honitbu, stmelovali kolektiv tím, že udržovali dobrou partu. Zásahem vedlejšího účastníka se to změnilo, rozdělili se na dvě party, někteří se drželi s tím pánem, který k tomu dal podnět a ostatní drželi pohromadě. Nevěděli, jestli budou lovit, následně jim byl lov zakázán, tím se veškerá činnost zastavila. Nemohli vykonávat právo myslivosti, starat se o honitbu, cvičit psy a připravit je na zkoušky. Měl lovecké psy jako měl i žalobce, nemohli s nimi chodit do revíru, zastavil se výcvik psů. Museli s nimi jezdit mimo jejich revír a vesměs jen na víkendové akce. To vše na ně mělo samozřejmě vliv. Přestali mít důvod se scházet a nebylo, kde se scházet. Necvičení mělo vliv na kvalitu psů. Žalobce z toho byl špatný, nervózní, jako všichni. Nechtěl se kamarádit, vybavovat. Se žalobcem se vídali na společných lovech, na podzim je jednou za měsíc. V podzimním a zimním období se scházeli 1x za 14 dnů na přikrmování zvěře. Potom, co nesměli lovit, nesměli do revíru, toto přestalo. Přikrmování, péče o zvěř, vše se zastavilo. Pak se vídali jen náhodně ve městě nebo když si zavolali, jak to pokračuje, jestli se bude lovit. Byl členem nově vzniklého Honebního společenství [Anonymizováno], dostal povolenku, ale byly jim tam házeny „klacky pod nohy“. Nesmyslná nařízení, co se smí a nesmí. Neví, jestli žalobce chodil po roce 2017 ven, moc se nepotkávali. Ví, že byl na jednom společném honu, které pořádalo toto nové honební společenstvo, kde se dotyčný pán před všemi se navezl do jiného pána a žalobce se ho zastal. Žalobce byl následně vykázán z lovu a odešel domů. Na základě tohoto incidentu byli u přestupkové komise v [Anonymizováno]. Myslí si, že žalobce měl na společném honu dva psy. Žalobce se podle něj neúčastnil dalších honů, když došlo k tomuto incidentu a mohl se obávat, že bude další. Svědek nebyl u žádného zákazu dalších naháněk a lovů pro žalobce. Žalobce párkrát vzali s sebou na nějakou akci, kam byli pozvaní sami. Žalobce byl s nimi v [adresa], v [Anonymizováno], jednou ho vzali do [Anonymizováno]. Jezdil bez psů, protože se bál, aby se jim nic nestalo. Žalobce byl podle svědka na jednu stranu rád, že může někam do revíru, ale bylo vidět, že ho mrzí, že nemůže mít psy sebe.

37. Z výpovědi [jméno FO], bývalého zaměstnance [právnická osoba] [adresa], soud zjistil, že byly podány stížnosti na původní honební společenstvo, kdy podle názoru několika lidí měla honitba zaniknout. Následně se na úřad začaly sjíždět různé kontroly, jedna byla z [Anonymizováno], kdy jim bylo doporučeno, aby honitba byla zrušena. Zákon tuto situaci v té době neznal. Nevěděli, podle čeho mají postupovat. Věc konzultovali i s právníky, situace byla složitá a nepřehledná. Následně došlo ke zrušení původního honebního společenstva a bylo zahájeno řízení o uznání nové honitby. Výmaz původního honebního společenstva provedl svědek na základě pokynu jeho vedoucího [jméno FO], na základě kontroly [Anonymizováno]. Mezitím bylo podáno různými stranami několik žalob. Proč měla honitba zaniknout, si již nepamatuje, byly tam napadány stanovy, které údajně byly v rozporu se zákonem. Probíhala novela zákona o myslivosti, kdy bylo uloženo společenstvům upravit stanovy, některá společenstva to neprovedla a měla tedy zaniknout. Podle svědka to byl nesmysl, protože by se rozpadla většina společenstev v republice. Týkalo se to zhruba společenstev. V minulosti byly vydány vzorové stanovy, jichž se většina honebních společenstev držela, měla je jako vzor a měli zato, že jsou v pořádku. O vazbě mezi mysliveckým spolkem a honebním společenstvem v [Anonymizováno] svědek věděl to, že honitba byla pronajatá na základě smlouvy tomuto spolku. Pokud jde o vliv výmazu původního honebního společenstva na žalobce, svědek věděl jen to, že mu zanikl výkon práva myslivosti stejně jako ostatním a nemohl ho po nějakou dobu, minimálně tři roky vykonávat. Svědek jako myslivec může říct, že to na žalobce mohlo působit negativně, když nemohl vykonávat právo myslivosti. Na svědka by to také působilo negativně, kdyby ze dne na den přišel o honitbu, kde vykonává právo myslivosti. Samozřejmě je možnost vykonávat myslivost v jiné honitbě, kde by ho přijali za člena, a to buď člena mysliveckého spolku nebo by si musel pořídit honební pozemky a stát se členem honebního společenstva. Svědek o tom přímo se žalobcem nemluvil. K vydání výzvy k ukončení myslivecké činnosti v honitbě Žíželice v roce 2017 došlo na základě kontroly ministerstva zemědělství a právníků, kteří vyslovili názor, že by se to mělo ukončit. Svědek věděl o valných hromadách, které probíhaly v roce 2017 v původním honebním společenstvu, protože jim to dávali na vědomí, ale jaký měly vliv přímo na výkon práva myslivosti, neví. Nebyli na valných hromadách přítomni, ani nemohli být ze zákona. Co se tam projednávalo, věděli jen tehdy, pokud jim byl přinesen zápis. To je všechno čistě věcí vlastníků pozemků-členů honebního společenstva. Žalobce byl podle svědka ve věci výmazu původního honebního společenstva aktivní, účastnil se jednání, takových lidí bylo více.

38. Svědek [tituly před jménem] [adresa], zaměstnance vedlejšího účastníka na straně žalované, se vyjádřil k předání předběžného opatření ve věci původního honebního společenstva tak, že na úřadě mají podatelnu a on není oprávněn přebírat nějaké dokumenty. Zabývá se tím, co přijde z podatelny, pokud to má podle zákona všechny náležitosti. Neví, kolik absolvoval jednání se žalobcem, možná tři, čtyři. Ví, že zmiňovali předběžné opatření, ale z důvodu časového odstupu neví kdy, na jakém jednání to bylo. Žalobce chodil sám nebo s ním chodil pan [jméno FO] nebo pan [jméno FO]. Reakce svědka je ke každému stejná, pokud mají nějaký doklad, mají to předat na podatelnu. Jestli se mu dostalo předběžné opatření do ruky a jestli ho četl, již neví, nepamatuje si to, takže ani neví, čeho se týkalo. Četl vícero rozsudků, které se týkaly [Anonymizováno]. K ukončení myslivecké činnosti Mysliveckého spolku [Anonymizováno] v roce 2017 došlo v důsledku kontroly[Anonymizováno][Anonymizováno]. Již si nepamatuje přesné znění protokolu, ze kterého vyplynulo, že měla honitba v [Anonymizováno] ze zákona zaniknout, vyplývalo to principiálně z toho, že došlo ke změně legislativy, mělo dojít ke změně stanov, následně ve věci rozhodoval Nejvyšší správní soud, který konstatoval, že to honební společenstvo nezaniklo ze zákona. Honitba zanikla, myslivecký spolek neměl kde působit. Pokud si pamatuje, prohlašovala se tam nová honitba, aby území nezůstalo bez lovu. Určitě tam byla nějaká doba, kdy území bylo bez lovu, protože proces je docela složitý. Jak dlouhé bylo toto období bez lovu, si nevzpomněl. [právnická osoba] [adresa] ve vztahu k Mysliveckého spolku [Anonymizováno] rušil mysliveckou stráž, museli odevzdávat průkazky a odznaky. Ustanovovala se nová stráž v nové honitbě. Svědek si již nepamatoval, jaký byl osud původního honebního společenstva po kontrole [Anonymizováno] [Anonymizováno] v rejstříku honebních společenstev. Při kontrole bylo zmíněno toto společenstvo. Další společenstva u nich zrušena nebyla. Jak se ukázalo po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, bylo to tak správně, když nemohly zaniknout i jiné honitby.

39. Soud již neprovedl důkazy stanovami honebních společenstev [Anonymizováno], [adresa], [adresa] k prokázání toho, že jsou úplně stejné jako stanovy původního honebního společenstva, spisem Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. [Anonymizováno] týkajícího se valné hromady ze dne [datum], kterým mělo být prokázáno to, že pokud by nebylo nesprávného úředního postupu, tato věc by byla rozhodnuta velmi rychle, neboť je považoval za nadbytečné.

40. Takto prokázané dílčí skutečnosti shrnul soud v celkovém skutkovém stavu věci, který posoudil podle práva.

41. Podle § 5 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů ( dále jen „zákon“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem[Anonymizováno]

42. Podle § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

43. Podle § 13 odst. 2 zákona právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

44. Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

45. Podle § 31a odst. 2 zákona zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

46. Podle ustanovení § 29 odst. 4 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti do nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby užívá honitbu její dosavadní uživatel. V rozhodnutí o uznání honitby nelze vyloučit odkladný účinek odvolání.

47. Soud je vázán názorem odvolací soudu, podle kterého má žalobce aktivní legitimaci k uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v neoprávněném a nedůvodném výmazu Honebního společenstva [Anonymizováno] z rejstříku honebních společenstev a soud zcela odkazuje na odůvodnění usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum].

48. Soud se po zrušení rozsudku krajským soudem zejména zabýval prokázáním příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem [právnická osoba] [adresa] spočívajícím v nezákonném výmazu honebního společenstva a nemajetkovou újmou žalobce. V řízení bylo prokázáno zápisem z valné hromady Honebního společenstva [adresa] ze dne [datum], že došlo k ukončení nájemní smlouvy o nájmu honitby usnesením valné hromady. Dle ustanovení § 25 odst. 1 zákona o myslivosti, honební společenstvo zaniká dnem výmazu z rejstříku, ale předchází mu jeho zrušení s likvidací. Honební společenstvo se pak zrušuje dle § 25 odst. 1 písm. c) tohoto zákona dnem uvedeným v rozhodnutí valné hromady o zrušení honebního společenstva, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí bylo přijato. Dle ustanovení § 31 odst. 6 zákona o myslivosti honitba zaniká zrušením honebního společenstva. Nájemní smlouva dle výslovného ujednání obsaženého v této smlouvě zanikla dnem zániku honitby, tj. dnem zrušení honebního společenstva ke dni [datum]. Následné předběžné opatření ze dne [datum] zabránilo realizaci zrušení nájemní smlouvy mezi Honebním společenstvem [Anonymizováno] a Mysliveckým spolkem [Anonymizováno], z. s., a to do doby pravomocného rozhodnutí soudu ve věci samé, a tedy nemohlo být příčinou nemajetkové újmy vzniklé žalobci. Soud zde odkazuje na závěry usnesení krajského soudu. Bylo též přímo prokázáno, že vedlejší účastník na straně žalované vyzval v říjnu 2017 původní honební společenstvo k ukončení výkonu práva myslivosti v honitbě [Anonymizováno], mysliveckého hospodáře k odevzdání plomb a lístků o původu ulovené zvěře, vyzván byl i v prosinci 2017 Myslivecký spolek [Anonymizováno], z. s., s tím, že již není oprávněn v honitbě [Anonymizováno] lovit zvěř, a to s odůvodněním, že původní honební společenstvo zaniklo již k datu [datum], protože nepřizpůsobilo své stanovy zákonu. Tento závěr byl prokázán též výpovědí žalobce a dále svědka [jméno FO], kteří potvrdili, že argument zrušení honebního společenstva valnou hromadou byl použit až poté, co soudy potvrdily, že výmaz původního honebního společenstva byl nezákonný. Dále bylo prokázáno i výpovědí svědka [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], tj. že valná hromada, na které došlo ke zrušení honebního společenstva, i následné předběžné opatření neměly vliv na ukončení myslivecké činnosti v honitbě a na výmaz honebního společenstva z rejstříku. Z výpovědi žalobce a svědka [jméno FO] pak vyplynulo, že i po valné hromadě původního honebního společenstva v květnu 2017 do podzimu 2017 probíhala činnost mysliveckého spolku bez omezení. Také z výpovědi [jméno FO] a [jméno FO] vyplývá, že k ukončení myslivecké činnosti došlo až na základě zásahu [právnická osoba] [adresa]. V řízení bylo tedy prokázáno, že žalobce od října 2017 nemohl vykonávat zájmovou činnost v rámci mysliveckého sdružení, jehož byl členem, když podle vedlejšího účastníka na straně žalované původní honební společenstvo zaniklo ze zákona, proto bylo následně vymazáno z rejstříku honebních společenstev. Soud má tedy za prokázanou příčinnou souvislost mezi vznikem újmy žalobce a nesprávným úředním postupem. Krajský soud nepochyboval, že žalobce nemohl vykonávat po vymezenou dobu neoprávněného výmazu původního honebního společenstva z rejstříku honebních společenstev mysliveckou činnost konkrétním způsobem a s konkrétními lidmi (členy konkrétního honebního společenstva a v návaznosti na to i myslivecký spolek), čímž mu vznikla nemajetková újma. Obecně lze uvést, že osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv je chráněna; každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého (§ 81 odst. 1 občanského zákoníku). Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy (§ 81 odst. 2 občanského zákoníku). V případě žalobce bylo zasaženo též do jeho práva na soukromí, které se neomezuje jen na ochranu před zpřístupňováním skutečností soukromého života fyzické osoby veřejnosti bez jejího souhlasu, ale že zahrnuje rovněž právo vytvořit a udržovat vztahy s jinými lidmi. Bylo tak zasaženo do práva na sociální vztahy vytvořené v rámci soukromého života žalobce.

49. Soud se dále zabýval otázkou rozsahu a intenzity nemajetkové újmy žalobce. V řízení bylo prokázáno výpovědí žalobce, svědků [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO], že žalobce byl aktivní myslivec, byl členem původního honebního společenstva i mysliveckého spolku. Nezákonným zásahem byl omezen ve svém dosavadním způsobu života (zájmové činnosti), kdy zažíval pocity frustrace z toho, že se nemůže věnovat své zájmové činnosti v rámci mysliveckého spolku. Kromě vlastní myslivecké činnosti se věnoval chovu loveckých psů, se kterými nejméně dva roky nemohl chodit do honitby pronajaté mysliveckému spolku psy cvičit a dva roky lovit do té doby běžným způsobem. Pro výkon práva myslivosti v této honitbě měli psi žalobce specifický význam, který vyplývá i z předpisů týkajících se práva myslivosti, kdy např. dle § 44 odst. 1 věta první a druhá zákona o myslivosti je uživatel honitby povinen držet a v honitbě používat lovecké psy. Loveckým psem se rozumí pes loveckého plemene uznaného Mezinárodní kynologickou federací (FCI) s průkazem původu, který složil příslušnou zkoušku z výkonu. Dle ustanovení § 2 písm. h) zákona o myslivosti se právem myslivosti rozumí souhrn práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo nalezenou uhynulou zvěř, její vývojová stadia a shozy paroží, jakož i užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků. Výkon práva myslivosti tak v sobě zahrnuje i starost o myslivecká zařízení, krmení zvěře. Žalobce nemohl vykonávat i tuto činnost, když myslivecký spolek byl vyzván dopisem ze dne [datum] k ukončení myslivecké činnosti. Členové mysliveckého spolku se po říjnu 2017 scházeli omezeně, protože hlavní důvod činnosti (výkon práva myslivosti), nemohli provozovat. V podstatě se řešila jen obrana proti nezákonnému zásahu. Dále bylo prokázáno účastnickou výpovědí žalobce, výpovědí svědka [jméno FO], listinnými důkazy, že to byl právě žalobce, kdo za myslivecký spolek nesl spolu s [jméno FO] zátěž spojenou s nápravou nesprávného úředního postupu, upozorňoval na rozdílný přistup vedlejšího účastníka k jiným honebním společenstvům, tedy že bylo vymazáno pouze jejich honební společenstvo a jiná honební společenstva se stejnými stanovami fungovala nadále, tento postup vnímal jako svévolný a zažíval frustraci z tohoto přístupu. Nebylo sporné, že byl aktivní i v případě zrušení nového honebního společenstva, jehož založení nepovažoval v souladu s právem, což bylo následně potvrzeno. Náprava nezákonného zásahu byla právně složitá a zdlouhavá. Žalobce vnímal zhoršení svého zdravotního stavu v souvislosti se stresem, který v té době prožíval z důvodu nápravy nezákonného zásahu. Popsal poruchy spánku, vliv na soužití s manželkou. Tento stres a vliv na psychický stav žalobce potvrdili i svědci [právnická osoba], [jméno FO], [jméno FO]. Tito svědci pak potvrdili, jaký vliv měl nezákonný zásah i na jejich život. Obecně vliv takové situace na život myslivce potvrdil i svědek [Anonymizováno], bývalý zaměstnanec vedlejšího účastníka na straně žalované a shodou okolností též myslivec v jiném spolku, tj. že by ji vnímal úkorně. Narušení přirozené [rodné přijmení] zdravotního stavu žalobce v té době potvrzují i lékařské zprávy. V řízení pak bylo dále prokázáno (i výpovědí žalobce), že se žalobce zapojil do činnosti nového honebního společenstva od konce roku 2019, kdy lovil částečně ještě v lovecké sezoně 2020 až v 2021, kdy pro loveckou sezonu 2021 až 2022 mu po dubnu 2021 již nebyly vydány povolenky k lovu (viz výpověď žalobce, svědka [jméno FO], výzva ze dne [datum]). Žalobce se též v malém rozsahu účastnil naháněk v sousedních honitbách, což bylo podmíněno pozváním přátel. Do června 2021, i přes zapojení do činnosti nového honebního společenstva, nebyl stav srovnatelný se stavem před nezákonným zásahem, spolková činnost mysliveckého sdružení nebyla obnovena, myslivecké sdružení nefungovalo jako uživatel honitby. Nejednalo se o plnohodnotný návrat do poměrů před nezákonným zásahem. Nové honebního společenstvo v listopadu 2019 neuznávalo, že by se žalobce stal jejich členem, kdy jeho členství uznalo v únoru 2020, ale v té době se již řešilo pozastavení výkonu práva myslivosti žalobce. Též nelze přehlédnout, že ani zápis původního honebního společenstva do rejstříku dne [datum] neznamenal obnovení myslivecké činnosti v rámci mysliveckého spolku (viz výzva k ustanovení mysliveckého hospodáře ze dne [datum]) a výpověď [jméno FO] (vydání plomb na podzim 2022). Žalobce a svědek [právnická osoba] pak vysvětlili obtížnost zapojení do činnosti jiného honebního společenství (je vázáno na vlastnictví honebních pozemků) nebo mysliveckého spolku (kapacitní důvody, vzdálenost od místa bydliště). V řízení pak bylo prokázáno, že žalobce měl k honitbě nadstandartní vztah (viz např. koupě pozemku v honitbě, vybudování kapličky, chov včel). Nelze též přehlédnout, že honební společenstvo a myslivecký spolek jsou dvě odlišné právnické osoby založené podle jiných předpisů, s jinou organizační strukturou, fungující podle jiných pravidel, s jinými osobami.

50. Žalobce vysvětlil, proč se zapojil do činnosti nového honebního společenství, kdy nevěděl, jak dopadnou zahájená soudní řízení a chtěl zamezit negativním důsledkům spočívajícím v přemnožení zvěře. V řízení bylo prokázáno svědeckými výpověďmi, že právě v důsledku nesprávného úředního postupu došlo k přemnožení zvěře, což mělo negativní vliv na honitbu. V souladu s ustanovením § 53 zákon o myslivosti i vlastník honebního pozemku činí přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována. Stejná opatření může učinit se souhlasem vlastníka honebního pozemku uživatel honitby. Dosavadní uživatel honitby, myslivecký spolek, tato práva nemohl v důsledku postupu [právnická osoba] [adresa] vykonávat. Nelze v té souvislosti přehlédnout ustanovení § 29 odst. 4 zákona o myslivosti, ze kterého vyplývá, že do nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby užívá honitbu její dosavadní uživatel. Toto ustanovení slouží k zabránění stavu, aby honitba nebo i jeden honební pozemek byl bez držitele honitby, tím i bez myslivecké stráže a mysliveckého hospodáře, kdy by nikdo neodpovídal vlastníkům pozemků za škody způsobené zvěří apod. Toto ustanovení nebylo v posuzovaném případě ze strany vedlejšího účastníka nijak zohledněno, když dosavadním uživatelem byl myslivecký spolek, kterému postupem vedlejšího účastníka bylo toto právo znemožněno. Žalobce měl velmi omezenou možnost jako vlastník honebního pozemku činit přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří. Výpovědí žalobce bylo prokázáno, že upozorňoval s [jméno FO] na škody způsobené nelovením, zažíval též frustraci i z tohoto důvodu. Jakmile to bylo možné, tak se podílel na lovu zvěře, která se přemnožila, v rámci nového honebního společenstva, aby tak následky škod minimalizoval. Z listinných důkazů (výzva k ustanovení mysliveckého hospodáře ze dne [datum]) a z výpovědi [jméno FO] vyplývá, že i postoj [právnická osoba] [adresa] k nápravě nezákonného stavu poté, co již bylo vydáno rozhodnutí o nezákonném výmazu původního honebního společenstva, byl liknavý. Ze strany vedlejšího účastníka na straně žalované pak nebyla ochota věc mimosoudně vyřešit omluvou vedlejšího účastníka, když žalobce v určité fázi soudního řízení byl ochoten vzdát se nároku na náhradu nemajetkové újmy v penězích. Soud přihlédl ke všem shora uvedeným okolnostem případu a dospěl k závěru, že v případě žalobce není omluva žalované dostačující. Soud má za to, že okolnosti případu odůvodňují přiznání nároku na náhradu nemajetkové újmy v penězích.

51. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 21. 1. 2020 sp. zn. 30 Cdo 303/2019 upřesnil, že pokud žalobce (míněna fyzická osoba) neoznačí vhodná rozhodnutí ve srovnatelných věcech, pak uvedená skutečnost není důvodem pro zamítnutí žaloby, nýbrž je na soudu, aby provedl srovnání také s jinými obdobnými případy, které jsou mu známy z jeho činnosti a s nimiž účastníky řízení před vydáním rozhodnutí v rámci principu předvídatelnosti rozhodnutí seznámí. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2021 sp. zn. 30 Cdo 2557/2020 tento soud uvedl, že není-li možné postupovat ani podle jiného případu náhrady nemajetkové újmy, je třeba stanovit přiměřené zadostiučinění v takové výši, která bude odpovídat ekonomické realitě České republiky a tomu, co by obecně bylo vnímáno jako spravedlivé. Žalobce nenašel žádný případ, který by odpovídal žalovanému případu, vycházel z toho, že za průtahy v řízení je běžně přiznávána částka 15 000 Kč až 20 000 Kč a v posuzovaném případě šlo o nezákonný stav. Též soud nenašel žádný odpovídající případ. Ve shora citovaném rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1292/2019 ze dne 4. 2. 2020 uplatnila žalobkyně nárok na náhradu nemajetkové újmy v případě, kdy nebyla přímo účastníkem řízení, v němž k nesprávnému úřednímu postupu došlo. Skutkově šlo o případ, kdy se žalobkyně coby osoba dlouhodobě spolupracující s českým advokátem, dostavila dne 19. 7. 2016 do prostor Zastupitelského úřadu České republiky v Hanoji spolu se 3 klienty za účelem podání mj. žádostí o povolení k dlouhodobému pobytu. V té době její klienti disponovali registrací v rezervačním systému vydanou výlučně pro účely podání žádostí o dlouhodobé vízum. Převzetí žádostí o povolení k dlouhodobému pobytu bylo pracovníkem zastupitelského úřadu odmítnuto, a když na něm žalobkyně spolu s jejími klienty trvali, zrušil jim konzulární pracovník rezervaci v systému, jelikož byla provedena za jiným než deklarovaným účelem. Žalobkyně odmítala opustit prostory zastupitelského úřadu a učinila tak až poté, co se na místo dostavil přivolaný vietnamský policista. Žalobkyně pak újmu spatřovala v zostuzení její osoby za přítomnosti dalších lidí, cítila jako příkoří, že byla nucena na výzvu a za účasti příslušníka vietnamské policie opustit prostory zastupitelského úřadu, ačkoliv pro takový postup nebyl dán žádný zákonný důvod. Žalobkyni bylo přiznáno jednorázové odškodnění ve výši 50 000 Kč. V rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 č.j. 17 C 84/2017-37 ze dne 13. 10. 2017, který byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze čj. 29 Co 60/2018-64 ze dne 26. 4. 2018, byla žalobci přiznána náhrada za nemajetkovou újmu ve výši 47 250 Kč způsobenou nesprávným úředním postupem Kanceláře prezidenta republiky spočívající v tom, že žalobce požádal dne 19. 1. 2015 v souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacích o informace o platech zaměstnanců kanceláře, kdy tyto byly poskytnuty až po podání žaloby ve správním soudnictví po prodlení trvajícím v délce 18 měsíců a 27 dnů. Kancelář prezidenta republiky tímto jednáním způsobila v osobnostní sféře žalobce újmu, neboť tento věděl, že má na požadované informace právo, jednání kanceláře vykazovalo znaky svévole vzbuzující u žalobce nedůvěru v právní stát a jeho orgány. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se soud analogicky jako vodítka přidržel výše stanovené ve Stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010 (týkající se náhrady nemajetkové újmy v případě nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě). Toto stanovisko se sice na daný případ nevztahovalo, avšak soud považoval v jím posuzovaném případě za vhodné se jej přidržet jako obecného rámce vytýčeného pro rozhodování v této problematice. Při stanovení výše odškodnění soud vycházel ze základní částky v rozmezí 15 000 Kč až 20 000 Kč za jeden rok řízení, tj. 1 250 Kč až 1 667 Kč za jeden měsíc řízení. Základní částku za prodlení s poskytnutím informací tak soud stanovil ve výši dolní hranice sazby, tj. 1 250 Kč, tedy 23 625 Kč za 18 měsíců a 27 dnů a tuto sazbu pak zvýšil na dvojnásobek požadované částky (žalobcem požadovaný trojnásobek soud považoval za neúměrně vysoký). Za prodlení s poskytnutím informací v délce 18 měsíců a 27 dnů tak žalobci přiznal částku 47 250 Kč, a to za období od 4. 2. 2015, kdy uplynula zákonná 15denní lhůta pro poskytnutí informací, do 31. 8. 2016, kdy tomuto žalobci byly tyto informace sděleny.

52. Soud vzhledem k výše uvedenému při určení výše nemajetkové újmy vycházel z rozpětí 15 000 Kč až 20 000 Kč ročně, které je přiznáváno poškozeným za nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Soud zohlednil žalovanou zmiňovaná rozhodnutí (např. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 19. 6. 2019 sp. zn. 11 Co 117/2019) týkající se nezákonného zásahu spočívajícího v odebrání řidičského oprávnění, kdy soudy přiznaly v tam posuzovaných případech částku 50 Kč za jeden den nezákonného odebrání řidičského oprávnění, což znamená, že měsíční částka činí 1 500 Kč a roční částka 18 000 Kč. Částka 18 000 Kč se nachází v rozpětí 15 000 Kč až 20 000 Kč ročně. Vzhledem ke shora uvedeným skutkovým zjištěním (viz bod 50) soud nárok na náhradu nemajetkové újmy za období prvních dvou let od listopadu 2017 do října 2019 za 24 měsíců po 1 500 Kč, celkem 36 000 Kč zvýšil na 2násobek, tj. na částku 72 000 Kč, když v této době byl zásah do života žalobce nejintenzivnější a za období od listopadu 2019 do června 2021 (kdy dne [datum] došlo k obnově zápisu původního honebního společenstva) ve výši 1 500 Kč x 20 měsíců ve výši 30 000 Kč. Celkem tak žalobci přiznal nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 102 000 Kč. Soud má za to, že tato částka je adekvátní vlivu nezákonného zásahu na život žalobce a je v poměru i s jinými shora popsanými případy, kdy se jednalo o krátkodobé zásahy do práva na čest nebo práva na poskytnutí informace. V nyní posuzovaném případě nezákonný postup zasáhl výrazně do soukromého života žalobce, která musel snášet důsledky nezákonného zásahu po delší dobu. Soud nevzal v potaz snížení dle Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, na polovinu za prvé dva roky, když žalobce nebyl účastníkem žádného řízení, u kterého by mohl předpokládat standardní průběh a očekávat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Pokud jde o žalovanou až v závěrečném návrhu zmíněnou otázku tzv. sdílené újmy, soud uvádí následující. Soudu je známo, že kromě žalobce podal samostatnou žalobu o náhradu nemajetkové újmy i svědek [právnická osoba], [jméno FO] a [jméno FO], která má svůj základ ve stejném nezákonném zásahu jako v této věci, kdy žalobce [právnická osoba] požaduje částku 1 320 000 Kč, [jméno FO] částku 600 000 Kč a [jméno FO] částku 200 000 Kč. Řízení není dosud pravomocně skončeno. Skutková tvrzení o vlivu nezákonného zásahu jsou částečně odchylná, když nezákonný zásah měl vliv zejména na zemědělské podnikání svědků ve zrušené honitbě a jejich rodinný život. Dle názoru soudu tak nelze aplikovat snížení přiměřeného zadostiučinění, když žalobce a uvedení svědci nebyli účastníky společného řízení a nezákonný zásah měl jiné individuální důsledky na život žalobce a na životy těchto dalších osob. Pokud jde o požadované příslušenství, žalovaná se dostala do prodlení uplynutím lhůty šesti měsíců od uplatnění nároku, kdy tato lhůta je určena k předběžnému projednání nároku. V posuzovaném případě šestiměsíční lhůta dle žádosti ze dne [datum] uplynula dne [datum] a žalovaná se tak dostala do prodlení od [datum]. Z výše uvedených důvodů soud pro část požadovaného příslušenství a částku 18 000 Kč žalobu zamítl.

53. Žalobce byl v řízení částečně úspěšný a žádal náhradu nákladů řízení. Soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 3 o.s.ř. uložil žalované a vedlejšímu účastníku na straně žalované povinnost uhradit žalobci plnou náhradu nákladů řízení ve výši 59 566 Kč, když rozhodnutí o výši plnění záleželo na rozhodnutí soudu. Tyto náklady tvoří zaplacený soudní poplatek za žalobu a odvolání celkem ve výši 4 000 Kč, odměna advokáta za 12 úkonů právní služby po 3 100 Kč z tarifní hodnoty 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, účast na jednání soudu dne [datum], které přesáhlo dvě hodiny, odvolání, vyjádření k věci po rozhodnutí odvolacího soudu, jednání dne [datum], které přesáhlo dvě hodiny, jednání dne [datum], které přesáhlo dvě hodiny, jednání dne [datum], jednání dne [datum] a paušální náhrada nákladů řízení po 300 Kč za 12 úkonů právní služby dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., cestovné k jednání z Teplic do Loun a zpět, celkem [hodnota] km vozidlem BMW, průměrná spotřeba 6,03 l/100 km, použité palivo nafta, cena 34,4 Kč/l v roce 2023, sazba základní náhrady 5,2 Kč v roce 2023, celkem cestovné za jednu jízdu v roce 2023 činí 582 Kč, cena nafty 38,7 Kč/l v roce 2024, sazba základní náhrady 5,6 Kč v roce 2023, celkem cestovné za jednu jízdu v roce 2024 činí 635 Kč, celkem cestovné ve výši 3 122 Kč, náhrada za ztrátu času stráveného cestou k soudu za 20 půlhodin po 100 Kč, celkem [hodnota] Kč a 21 % DPH ve výši 9 643,62 Kč. Soud nepřiznal žalobci nárok na odměnu za doplnění skutkových tvrzení ze dne [datum], když tato skutková tvrzení již měla být obsažena v žalobě. Žalovaná a vedlejší účastník na straně žalované jsou povinni zaplatit náklady řízení k rukám zástupkyně žalobce dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. Vedlejší účastník má podle § 93 odst. 3 o. s. ř. stejná práva a povinnosti jako účastník a je povinen nahradit náklady řízení žalobci společně a nerozdílně se žalovanou (např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2010 sp. zn. 30 Cdo 4231/2008, nebo ze dne 18. 12. 2012 sp. zn. 21 Cdo 2442/2011).

55. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.

Poučení