11 C 177/2024 - 38

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená dne [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [stát, organizační složka státu], IČO [IČO] sídlem [adresa] jednající [název státní instituce] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 64 648 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 67 648 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 67 648 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala zaplacení úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 67 648 Kč za den [datum], zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 19 509 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [Jméno advokáta], zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky 67 648 Kč s příslušenstvím z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Obvodního soudu pro [adresa] (dále jen „[název soudu]“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též jako „posuzované řízení“).

2. Žalobkyně uvedla, že posuzované řízení bylo zahájenou žalobou ze dne [datum], došlou [název soudu] dne [datum], kterou byla vůči žalobkyni jako jedné ze žalovaných uplatněna pohledávka ve výši 492 874 Kč s příslušenstvím, resp. 700 425 Kč s příslušenstvím. Usnesením ze dne [datum] byl soudním znalcem ustanoven [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], následně byla usnesením ze dne [datum] ustanovena soudní znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO]. Ke zpracování znaleckého posudku došlo dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] ve spojení s usnesením Městského soudu v [adresa] (dále jen „[název soudu]“) ze dne [datum] došlo k nastoupení nového účastníka řízení (žalovaného č. 1) za původního zemřelého účastníka řízení (otce žalovaného č. 1 a žalovaného č. 3). Jednání u [název soudu] jako soudu prvého stupně se konala ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Rozsudek soudu prvého stupně byl vydán dne [datum]. Jednání u [název soudu] jako soudu odvolacího se konala ve dnech [datum] a [datum], usnesení odvolacího soudu bylo vydáno dne [datum]. Usnesením soudu prvého stupně ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], došlo ke schválení soudního smíru mezi účastníky řízení. Žalobkyně má za to, že v posuzovaném řízení a jeho celkovou dobou, která byla extrémně nepřiměřená, počínající dnem [datum] a končící dnem právní moci usnesení o schválení soudního smíru dne [datum] (celkem 11 let a více), došlo k zásadnímu a významnému porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě, a tedy nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. Soudní řízení dosahující délky celkem 11 let a více lze již považovat za extrémně dlouhé soudní řízení s výraznou právní nejistotou pro účastníky soudního řízení s ohledem na jejich práva a dopad soudního řízení do jejich osobní i majetkové sféry. Na nepřiměřené délce posuzovaného řízení se zásadně podílel stát zejména nesprávným postupem soudu prvého stupně, prodlením v nařizování soudních jednání a prodlením v souvislosti s ustanovením soudního znalce a zpracováním znaleckého úkolu znaleckým ústavem. V průběhu řízení docházelo jak k průtahům v řízení před soudem prvého stupně (včetně nastalých průtahů při nařizování některých soudních jednání, kdy doba mezi nařizovanými ústními jednáními byla v některých případech několikaletá (např. v případě nařízených ústních jednání [datum] - [datum]), ale k průtahům docházelo i ve spojeními s některými procesními usneseními vydanými soudem prvého stupně či nekonáním ústního jednání v důsledku neobeslání žalovaného č.

3. Na celkové situaci se žalovaní v posuzovaném řízení zásadně nepodíleli, v průběhu řízení uplatňovali pouze řádně svoje procesní práva, včetně práva na podání odvolání, podaná ústavní stížnost žalobkyně neměla v podstatě žádný časový vliv na délku posuzovaného řízení.

3. V důsledku popsaného nesprávného úředního postupu vznikla žalobkyni nemajetková újma, jejíž závažnost byla zvyšována rozsahem uplatňovaného nároku tehdejších žalobců, kdy v průběhu posuzovaného řízení docházelo k jeho zvyšování, resp. rozšiřování žaloby, a celkově vším, co bylo pro žalobkyni v posuzovaném řízení v sázce (vedle zákonných úroků z prodlení, jejichž neustálý běh by byl pro žalobkyni vzhledem k jistině a délce soudního řízení až „likvidační“, také náklady soudního řízení) a v neposlední řadě i dopadem nepřiměřené délky soudního řízení do majetkové sféry žalobkyně, kdy existovala právní nejistota, zda žalobkyně bude vůbec schopna uhradit pohledávku tehdejších žalobců z vlastních prostředků, anebo zda bude za účelem uspokojení této pohledávky nucena přistoupit k prodeji svého majetku. Přihlédnuto by mělo být též k tomu, že předmětem posuzovaného řízení bylo vypořádání nájemného z nebytových jednotek (za rozhodné období) mezi spoluvlastníky nebytových jednotek, kdy žalobkyně spoluvlastníkem nebytových jednotek nikdy nebyla (byla pouze zástupcem spoluvlastníka [jméno FO]), a nebyla tak pasivně věcně legitimována. Žalobkyně tedy byla „vláčena“ soudním řízení zcela nesprávně, v podstatě protiprávně, s naprostou nejistotou, jak řízení proti její osobě dopadne, kdy soudy obou stupňů odmítaly řízení proti její osobě rozhodnout částečným rozsudkem a zamítnout žalobní návrh. Nárok na zaplacení peněžitého plnění vůči její osobě nebyl v posuzovaném řízení nikdy formulován řádně po skutkové, ani právní stránce.

4. S ohledem na uvedené požadovala žalobkyně poskytnout za nemajetkovou újmu zadostiučinění v penězích, a to částkou 225 810 Kč. S ohledem na celkovou (extrémní) délku posuzovaného řízení žalobkyně při výpočtu zadostiučinění vyšla ze základní částky ve výši 17 000 Kč za rok řízení (snížené na polovinu za první dva roky trvání řízení), kterou dále navýšila o 10 % z důvodu zvýšeného zájmu žalobkyně z důvodu ohrožení možnou povinností nahradit náklady soudního řízení a zákonný úrok z prodlení ze žalované jistiny, o 10 % z důvodu, že žalobkyně se na prodloužení doby řízení významně nepodílela a vedle toho neměla být vůbec žalována, nebyla pasivně věcně legitimována od začátku řízení, a o 10 % z důvodu, že průtahy řízení byly neodůvodněně na straně soudu.

5. Takto formulovaný požadavek žalobkyně uplatnila u žalované dne [datum]. Žalovaná ve stanovisku ze dne [datum] uplatněný nárok uznala co do základu a přiznala žalobkyni zadostiučinění ve výši 113 000 Kč, když celkovou délku posuzovaného řízení vyhodnotila jako nepřiměřenou. Při výpočtu výše zadostiučinění žalovaná vyšla ze základní částky ve výši 15 000 Kč za jeden rok soudního řízení (modifikované pro první dva roky soudního řízení), kterou snížila o 10 % z důvodu složitosti řízení a o 10 % z důvodu sílené újmy na straně tehdejších žalovaných.

6. S takovýmto vyřízením své žádosti žalobkyně nesouhlasila, když žalovaná nesprávně určila základní částku zadostiučinění a neprovedla navýšení základní roční částky pro důvody uváděné žalobkyní. Podanou žalobou se tak žalobkyně domáhala zaplacení částky 67 648 Kč (jako rozdílu mezi požadovaným a přiznaným zadostiučiněním) se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení.

7. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná potvrdila, že u ní žalobkyně uplatnila dne [datum] nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Žádosti bylo částečně vyhověno, kdy žalovaná žalobkyni poskytla zadostiučinění ve výši 113 000 Kč. K věci samé pak žalovaná po stručné rekapitulaci průběhu posuzovaného řízení uvedla, že žalobkyně byla v posuzovaném řízení v pozici žalované č. 2 a o řízení se dozvěděla dne [datum]. Od tohoto data mohla být v nejistotě ohledně výsledku řízení a mohla ji vznikat nemajetková újma. Řízení ve vztahu k žalobkyni tak trvalo od ledna [rok] do června [rok], tj. celkem 10 let a 5 měsíců. Řízení bylo vedeno před dvěma stupni soudů a u Ústavního soudu, ve věci rozhodoval soud prvého stupně dvakrát, soud druhého stupně jedenkrát a Ústavní soud jedenkrát. V řízení byl shledán nekoncentrovaný postup soudu prvého stupně. Řízení bylo po stránce skutkové i stránce právní složité. Ve věci byly provedeny listinné důkazy a vyslechnuti svědci. Soud nechal vypracovat dva znalecké posudky. Význam řízení pro žalobkyni byl shledán jako běžný. Újmu žalobkyně sdílela společně s dalšími tehdy žalovanými. Tehdejší žalobci se na žalovaných domáhali zaplacení pohledávky původně ve výši 492 874 Kč a následně 700 425 Kč. Žalobci a žalovaný č. 1 byli podílovými vlastníky jednotek v domě č. p. [číslo] na pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa]. Jednotky nebyly užívány žalobci, ani žalovanými, ale zcela zřejmě byly pronajímány či dávány k užívání třetím osobám. Žalobci nabyli podíly dědictvím po své matce. Po smrti matky žalobci vyzývali žalované č. 1 a 2, aby jim poukazovali polovinu částek, vybraných za užívání jednotek. Tyto finanční prostředky byly poukazovány na účet žalované č. 2, ke kterému žalobci neměli přístup. V předmětném domě se nachází ještě 5 bytových jednotek (dvě ve spoluvlastnictví žalobců, dvě ve vlastnictví prvního žalovaného a jedna ve společném jmění manželů žalovaných č. 2 a 3). Mezi žalobci souběžně probíhalo i soudní řízení o zrušení spoluvlastnictví (u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]). Spor skončil schválením smíru, který žalobce zavázal povinností společně a nerozdílně zaplatit žalovanému č. 1 částku 85 000 Kč, dále společně a nerozdílně zaplatit a žalovaným č. 2 a 3 částku 196 000 Kč. Dále se účastníci řízení dohodli, že žádnému z nich nebude nenáležet náhrada nákladů řízení. Zaplacením částek se vypořádala veškerá práva a povinnosti účastníků a také se zcela vypořádal předmět řízení. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem tedy lze dle žalované hodnotit celkovou délku řízení jako nepřiměřenou. Za přiměřenou výši zadostiučinění pak žalovaná považuje částku 113 000 Kč, při jejímž určení vyšla ze základní částky 15 000 Kč za jeden rok řízení (modifikované za prvé dva roky řízení částkou o 15 000 Kč nižší), kterou snížila o 10 % z důvodu složitostí řízení a o 10 % z důvodu sdílenosti újmy na straně tehdejších žalovaných. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění je dle žalované rovněž třeba zohlednit ekonomickou situaci v dané zemi, kdy výše částky by měla mimo jiné korespondovat s životní úrovní v dané zemi. K požadavku na zaplacení úroku z prodlení pak žalovaná s odkazem na § 15 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. namítla, že žalobkyně u ní svůj nárok uplatnila dne [datum], žalovaná tak nemůže být již ode dne [datum] v prodlení.

8. Žalobkyně pak nad rámec tvrzení uplatněných již v žalobě ještě doplnila, že celková úroveň vyřízení její žádosti žalovanou byla nedostatečná a špatná, kdy žalovaná vycházela pouze z nejnižší základní částky zadostiučinění (přestože měla vycházet z částky navýšené vzhledem k extrémně dlouhému soudnímu řízení), tak i vzhledem k tomu, že žalovaná shledala pouze důvody pro další snižování výše zadostiučinění, zatímco neshledala žádné důvody pro jeho zvýšení, i když se z obsahu spisu přímo samy nabízely. V dané souvislosti žalobkyně namítla, že žalobcům z posuzovaného řízení, kteří rovněž uplatnili nárok na přiměřené zadostiučinění, bylo žalovanou přiznáno zadostiučinění vycházející ze základní částky ve výši 16 000 Kč. Uvedené jednání žalované je dle žalobkyně nemravné, diskriminační a vytváří nerovnost mezi účastníky proběhlého soudního řízení, zasahuje do ústavně zaručených práv žalobkyně, tím spíše je nelogické až urážející (pro žalobkyni) za situace, kdy žalobci celou dobu ovládali soudní řízení, disponovali se žalobou a nakládali s předmětem soudního řízení. Za dané situace musí být pro žalobkyni určena výše základní částky zadostiučinění vyšší než ve vztahu k tehdejším žalobcům, což vyplývá z podstaty posuzovaného řízení, kde byla žalobkyně v postavení žalované a jaksi z podstaty (principu) soudního sporu více zasažena nepřiměřenou délkou soudního řízení (každý žalovaný jistě vnímá svoji pozici v soudním řízení a nese hůře vedení soudního řízení než žalobce, který se rozhodl pro podání žaloby). Žalobkyně byla celou dobu v nejistotě, jaký právní titul vůči ní tehdejší žalobci uplatní či vymyslí, neměla zastání ani u odvolacího soudu, a proto (z donucení a dané situace) podala i ústavní stížnost. Zvýšený význam pro žalobkyni měla i skutečnost, že vedle ní byl žalován i její manžel, takže byla ohrožena (podanou žalobou a jejími doplněními) nejen ona sama, ale i její manžel, takže v důsledku podané žaloby a v případě negativního výsledku soudního řízení by byl dotčen jak její majetek ve výlučném vlastnictví, tak i majetek ve společném jmění manželů.

9. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

10. Žalobou došlou [název soudu] dne [datum] se [jméno FO] [dále jako „Žalobkyně a)“] domáhala, aby jí byli [jméno FO] (dále jako „Žalovaný č. 1“), žalobkyně (dále pro účely tohoto odstavce odůvodnění jako „Žalovaná č. 2“) a [jméno FO] (dále jako „Žalovaný č. 3“) (dále společně jako „Žalovaní“), povinni společně a nerozdílně zaplatit částku 246 437 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum]. Stejného plnění se na Žalovaných touto žalobou domáhal též [jméno FO] [dále jako „Žalobce b)“] [Žalobci a) a b) dále společně jako „Žalobci“]. Žalobci uvedli, že jsou spolu se Žalovaným č. 1, který je otcem Žalovaného č. 3 a tchánem Žalované č. 2, podílovými spoluvlastníky (každý ze Žalobců id. , Žalovaný č. 1 id. ) šesti nebytových jednotek v domě č. p. [číslo] na pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa]. Mezi Žalobci a Žalovaným č. 1 probíhá u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] řízení o zrušení spoluvlastnictví. V domě je ještě dalších 5 bytových jednotek, z toho 2 ve spoluvlastnictví Žalobců, 2 ve vlastnictví Žalovaného č. 1 a 1 v SJM Žalovaných č. 2 a 3. Jednotka v SJM Žalovaných č. 2 a 3 vznikla na základě smlouvy o výstavbě uzavřené mezi právní předchůdkyní (matkou) Žalobců a Žalovaným č. 1 na jedné straně a Žalovanými č. 2 a 3 na straně druhé. Žalobci nabyli podíly na spoluvlastněných jednotkách dědictvím po své matce. Spoluvlastněné jednotky jsou zřejmě pronajímány a nájemné je poukazováno na účet Žalované č. 2, ke kterému nemají Žalobci přístup. Žalobci nikoho nezmocnili ani k uzavírání nájemních smluv, ani k výběru nájemného. Žalobci vyzvali Žalované č. 1 a 2, aby jim poukazovali polovinu inkasovaných částek, ničeho jim však poukazováno není, Žalovaná č. 2 pouze zasílá jakési vyúčtování, ve kterém jsou od příjmů odečítány výdaje, nad kterými nemají Žalobci žádnou kontrolu (např. výdaje za celý dům, které by ale měly být výdajem v domě vzniklého společenství vlastníků). Z přehledů poskytnutých Žalovanou č. 2 Žalobci vypočetli, že za období od [datum] do [datum] jim mělo být vyplaceno 492 874 Kč, resp. 246 437 Kč každému z nich, a tyto částky tak požadovali po Žalovaných k úhradě, a to po Žalovaném č. 1 jako spoluvlastníkovi jednotek, po Žalované č. 2 jako osobě, která měla na základě plné moci uzavírat některé nájemní smlouvy a na jejíž účet jsou prostředky poukazovány, a po Žalovaném č. 3 jako osobě, která má se Žalovanou č. 2 prostředky v SJM. K výzvě soudu odeslané dne [datum] zaplatili Žalobci dne [datum] soudní poplatek za žalobu. Dne [datum] byla Žalobcům zaslána výzva k doplacení soudního poplatku za žalobu (byl vybrán jen v poloviční výši). V podání došlém soudu dne [datum] Žalobci uvedli, že jim Žalovaní dne [datum] uhradili částku 100 934 Kč, a svou žalobu tak vzali částečně zpět s tím, že každý ze Žalobců nyní po Žalovaných č. 1 a 2 požaduje zaplacení částky 195 970 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Současně Žalobci požádali o nové doměření soudního poplatku. K výzvě soudu odeslané dne [datum] Žalobci své předchozí podání dne [datum] opravili tak, že žaloba v rozsahu po částečném zpětvzetí nadále směřuje vůči všem Žalovaným. Usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], soud řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil. Usnesení bylo zasláno Žalovaným spolu se žalobou a jejím částečným zpětvzetím, prvnímu ze Žalovaných byla zásilka doručena Žalované č. 2, a to dne [datum]. Dne [datum] došlo soudu blanketní odvolání Žalovaných, které přislíbili odůvodnit ve lhůtě 10 dnů. V podání nazvaném „Odůvodnění odvolání žalovaných proti žalobě“, došlém soudu dne [datum], se Žalovaní vyjádřili k podané žalobě, kdy žalobou uplatněný nárok neuznali. Uvedli, že Žalovaní č. 2 a 3 si na výstavbu jednotky vzali úvěr 2,5 mil., ze kterého bylo na výstavu jednotky použito jen 864 000 Kč a zbylých 1 636 000 Kč bylo použito na rekonstrukci domu. Matka Žalobců a Žalovaný č. 1 se ve smlouvě o výstavbě zavázali podílet se na splácení úvěru Žalovaných č. 2 a 3 včetně úroků, kdy splátka úvěru je 17 100 Kč měsíčně. Dluh matky Žalobců z uvedeného titulu byl pasivem dědictví a Žalobci se v dohodě dědiců zavázali uhradit každý 408 617 Kč. Žalobci na uvedené dluhy ničeho neplatí, stejně tak ničeho neplatí na provoz, správu a údržbu spoluvlastněných jednotek a domu a všechno toto je za ně placeno z výnosu z pronajímaných jednotek. Nájem je poukazován na účet domu zřízený matkou Žalobců a Žalovaným č. 1, ke kterému má Žalovaná č. 2 dispoziční právo. Nájemní smlouvy uzavírala Žalovaná č. 2 na základě plné moci od Žalovaného č. 1, Žalobci ji nezmocnili, ale také neposkytli nikdy žádnou součinnost, ani při výběru firmy, které bylo navrhováno předat správu domu. Do dokladů mohli Žalobci nahlédnout, nikdy toho však nevyužili. Situaci se správou domu a úhradami již Žalovaní vysvětlovali na policii k podanému trestnímu oznámení Žalobců (bylo odloženo), i v soudním řízení, ve kterém se Žalobci po Žalované č. 2 domáhali vydání účetních dokladů (žaloba byla zamítnuta). K výzvě soudu odeslané dne [datum] Žalovaní dne [datum] upřesnili, že jejich předchozí podání nebylo odvoláním, ale vyjádřením k žalobě. Dne [datum] byla Žalobcům zaslána výzva k vyjádření k vyjádření Žalovaných ve lhůtě 15 dnů. Vyjádření Žalobců došlo soudu dne [datum]. Žalobci sporovali existenci dluhu z titulu splácení úvěru, který jim nikdy nebyl vyúčtován a nikdy jej neuznali. Náklady spojené se správou jednotek a domu jim též nebyly nikdy řádně vyúčtovány, a tak je nemohli ani hradit, navíc tyto by měly být hrazeny z prostředků společenství, nikoliv z výnosů z pronájmu Žalobci spoluvlastněných jednotek. Současný systém správy domu a spoluvlastněných jednotek, kterou provádí Žalovaná č. 2 bez dohody a zmocnění od Žalobců a disponuje při tom s příjmy náležejícími Žalobcům, považovali Žalobci za neakceptovatelný. Vyjádření Žalobců bylo dne [datum] zasláno Žalovaným. Ve dnech [datum]., [datum]. a [datum] a [datum] bylo žádáno připojení spisů z dalších řízení účastníků. Dne [datum] došlo soudu rozšíření žaloby s požadavkem na zaplacení částky 77 125,50 Kč se zákonným úrokem z prodleni od [datum] do zaplacení každému ze Žalobců jako podílu Žalobců na inkasovaném nájemném v období od [datum] do [datum]. Rozšíření žaloby bylo dne [datum] zasláno Žalovaným. Dne [datum] byl dán pokyn k předložení spisu soudci určenému dle rozvrhu práce platného od června [rok]. Změnou rozvrhu práce [název soudu] ze dne [datum] byly věci senátu [název] s účinností od [datum] přiděleny jinému soudci. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. V podání došlém soudu dne [datum] Žalobci jednak opravili zjištěné chyby ve vyčíslení již uplatněných nároků, kdy za dobu do [datum] mělo být po částečném zpětvzetí správně žalováno 374 566 Kč a za dobu od [datum] do [datum] mělo být správně žalováno 168 000 Kč, a současně žalobu rozšířili o požadavky na zaplacení podílů na nájemném za rok [rok] v celkové výši 157 859 Kč. Celkem tak každý ze Žalobců požadoval po Žalovaných zaplacení částky 350 212,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částek 237 750 Kč od [datum] do [datum], 187 283 Kč od [datum] do [datum], 271 283 od [datum] do doručení tohoto podání na soud a 350 212,50 Kč ode dne doručení tohoto podání do zaplacení. Pokud jde o tvrzenou pohledávku Žalovaných č. 2 a 3 z titulu úvěru, tuto Žalobci opětovně sporovali a navíc namítli její promlčení. Při jednání konaném dne [datum] soud vedl účastníky ke smírnému vyřešení věci, po delší diskusi účastníci uvedli, že by se mohli dohodnout na osobě znalce, který by přezkoumal účetnictví, příjmy a výdaje, a takto zpracovaný posudek by mohl být podkladem pro další jednání, a žádali, aby projednání věci nebylo zahajováno. Jednání tak bylo za účelem mimosoudního jednání účastníků odročeno na den [datum] s tím, že účastníci měli podat soudu do [datum] zprávu o stavu jejich mimosoudních jednání. Žalobci sdělili dne [datum], že avizovaný posudek bude z důvodu přetíženosti znalců zpracován až v lednu [rok], a dávali ke zvážení odročení nařízeného ústního jednání. Téhož dne bylo jednání odročeno na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum], kterého se za stranu žalovanou nikdo neúčastnil, když zástupkyně Žalovaných se krátce před zahájením jednání telefonicky omluvila pro nemoc, Žalobci uvedli, že jednání o osobě znalce prozatím ztroskotala, nicméně účastníci jednání o jiném znalci a o formulaci otázek. Bylo zahájeno projednání věci, soud připustil změnu žaloby dle posledního návrhu Žalobců. Dále soud vyzval Žalobce k označení důkazů k prokázání příjmů z hospodaření se společnou věcí za rok [rok], k čemu Žalobci navrhli vyžádání výpisu z účtu Žalované č. [hodnota], a konstatoval, že Žalovaní budou muset v řízení tvrdit a prokázat vynaložení každého jednotlivého výdaje odečítaného od příjmů, jeho účelnost a oprávněnost, anebo odsouhlasení spoluvlastníky, což se zřejmě neobejde bez znaleckého zkoumání, kdy záloha na znalečné bude uložena Žalovaným. Žalovaní budou též muset předložit kompletní účetnictví nemovitosti za žalované období. Účastníkům byla stanovena lhůta 2 měsíců ke splnění uvedených procesních povinností a jednání bylo i z důvodu plánované změny v obsazení soudu odročeno na neurčito. Výpis z účtu Žalované č. [hodnota] byl vyžádán dne [datum] a došel soudu dne [datum]. S účinností od [datum] došlo ke změně vyřizujícího soudce. Žalovaní v podání došlém soudu dne [datum] považovali zpracování znaleckého posudku za zbytečné (stejně jako celý tento spor), když výdaje na správu jednotek a domu si Žalobci mohli zkontrolovat z předkládaných dokladů a znalec by jen porovnával jednoduchou operativní evidenci příjmů a výdajů s přehledy, které má k dispozici každý spoluvlastník. Dne [datum] pak Žalovaní soudu předložili požadované doklady týkající se správy domu a jednotek v rozhodném období. Vyjádření Žalovaných bylo dne [datum] zasláno Žalobcům a Žalovaní byli současně vyzváni k předložení daňových přiznání k dani z příjmů fyzických osob ve lhůtě 20 dnů. Dne [datum] byla Žalovaným zaslána urgence. V podání došlém soudu dne [datum] Žalovaní s omluvou za prodlení způsobenou hospitalizací Žalovaného č. 1 sdělili, že daňové přiznání podával pouze Žalovaný č. 1, účetnictví nevedl. Daňová přiznání pak byla soudu předložena dne [datum]. V podání došlém soudu dne [datum] sdělovali Žalovaní č. 2 a 3, že právní zástupkyně Žalovaných je dlouhodobě nemocná a Žalovaní se snaží zajistit nového právního zástupce. Dále Žalovaní č. 2 a 3 zopakovali, co bylo uvedeno v předchozím podání činěném zástupkyní Žalovaných, když měli za to, že takové podání soudu nebylo zasláno. Dne [datum] byl dán pokyn asistentce k vypracování písemného vyhotovení usnesení o připuštění změny žaloby vyhlášeného při jednání konaném dne [datum] a jeho vypravení. Usnesení s datem vydání [datum](!) bylo vypraveno dne [datum]. Dne [datum] vyrozuměli Žalovaní č. 2 a 3 soud o vypovězení plné moci právní zástupkyni Žalovaných s tím, že Žalovaní se snaží zajistit nového právního zástupce. Dne [datum] byla Žalobcům zaslána výzva k doplnění, jak dospěli k požadovaným částkám za jednotlivá žalovaná období, z čeho se skládají a v čem mělo spočívat přepočítání, které vedlo k opravě žalovaných částek, a k označení důkazů k prokázání takových tvrzení, a to ve lhůtě 15 dnů. Doplnění Žalobců došlo soudu dne [datum]. Dne [datum] byla účastníkům zaslána výzva k předložení katalogu otázek pro znalce za účelem vypracování znaleckého posudku, a to ve lhůtě 15 dnů. Otázky Žalobců došly soudu dne [datum], otázky Žalovaných dne [datum]. Usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], byl ustanoven znalec z oboru ekonomika – odvětví účetní evidence, ceny a odhady podniků a ekonomická odvětví různá ([tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem]) k posouzení příjmů a výdajů spoluvlastněných jednotek a celého domu v žalovaných obdobích, provádění vyúčtování záloh na služby a užití prostředků z úvěru na nakládání se spoluvlastněnými jednotkami. Lhůta pro zpracování posudku byla stanovena na 60 dnů od právní moci usnesení. Žalovaným bylo v usnesení uloženo složit do 3 dnů od právní moci usnesení zálohu na znalečné ve výši 6 000 Kč. Znalec sdělil dne [datum], že pro své vytížení není schopen posudek zpracovat, a navrhl, aby soud ustanovil jiného znalce. Záloha byla složena dne [datum]. Dne [datum] soud reklamoval doručení usnesení o ustanovení znalce Žalované č. 2, od které se nevrátila doručenka (ve spisu je přitom založena s podacím razítkem soudu dne [datum]!). Dne [datum] urgoval [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] rozhodnutí o změně znalce. Usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], soud zprostil [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] a k podání stejného posudku ustanovil [tituly před jménem] [jméno FO], která měla posudek předložit ve lhůtě 90 dnů od právní moci usnesení. Dne [datum] došlo soudu vyřízení reklamace doručení. [tituly před jménem] [jméno FO] žádala dne [datum] o zaslání spisu pro zpracování posudku, k tomu jí bylo soudem dne [datum] sděleno, že spis nechce zasílat poštou z obavy o ztrátu důležitých dokumentů, a dotazoval se na možnost osobního doručení znalkyni, anebo vyzvednutí spisu u soudu. K tomu znalkyně dne [datum] sdělila, že je v lázních a bude moci spis převzít až dne [datum], popř. by jej dříve mohla převzít kolegyně. Spis byl znalkyni předán dne [datum]. Posudek došel soudu pouze v jednom vyhotovení dne [datum], k výzvě soudu ze dne [datum] znalkyně předložila další dvě vyhotovení dne [datum]. Posudek s výzvou k vyjádření ve lhůtě 20 dnů byl zaslán účastníkům dne [datum]. Dne [datum] žádali Žalobci o prodloužení lhůty pro vyjádření, lhůta byla prodloužena do [datum]. Vyjádření Žalobců došlo soudu dne [datum], Žalobci zejména namítali směšování účetnictví společenství a jednotek, pro což se k výpočtům znalkyně nelze vůbec vyjádřit. Stejného dne došlo soudu i vyjádření Žalovaných, zastoupených novým právním zástupcem, kteří neměli k posudku podstatnějších výhrad, přesto navrhovali výslech znalce. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o znalečném. Dne [datum] došlo soudu odvolání Žalobců. Dne [datum] byl spis předložen [název soudu], který usnesením ze dne [datum] napadené usnesení potvrdil. Spis byl vrácen [název soudu] dne [datum], usnesení [název soudu] bylo dne [datum] vypraveno a dne [datum] nabylo právní moci. Dne [datum] bylo znalečné proplaceno. Usneseními vypravenými dne [datum] byli Žalobci vyzváni ke konkretizaci položek znaleckého posudku, které rozporují či zpochybňují, a Žalovaní byli vyzváni ke sdělení a doložení (i) odsouhlasení vynaložených výdajů dle znaleckého posudku podílovými spoluvlastníky, (ii) právního důvodu vynaložení každého výdaje dle znaleckého posudku a zda se jednalo o výdaj nutný, to vše ve lhůtě 1 měsíce. Vyjádření Žalovaných č. 2 a 3 došlo soudu dne [datum]. Uvedli, že výdaje byly odsouhlaseny podílovými spoluvlastníky, a to nejprve na základě ústní dohody právní předchůdkyně Žalobců a Žalovaného č. 1 a následně konkludentně všemi spoluvlastníky, kdy se vycházelo z původní dohody právní předchůdkyně Žalobců a Žalovaného č. 1, případně pokynů Žalovaného č. 1 jako zmocnitele vůči Žalované č.

2. Všechny výdaje byly výdaji nutnými. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. Dne [datum] oznámili Žalovaní č. 2 a 3 soudu, že Žalovaný č. 1 již dne [datum] zemřel a že jako dědici ze zákona, kteří dědictví neodmítli, vystupují v pozůstalostním řízení Žalovaný č. 3 a [jméno FO]. Oba dědicové uplatnili výhradu soupisu. Žalovaní č. 2 a 3 navrhovali, aby soud řízení vůči Žalovanému č. 1 zastavil, eventuálně aby provedenou výhradu soupisu zohlednil v rozhodnutí o procesním nástupnictví po Žalovaném č.

1. Dne [datum] se soud dotazoval soudního komisaře na stav pozůstalostního řízení, popř. žádal o zaslání konečného pravomocného rozhodnutí. Vyřízení žádosti soud urgoval ve dnech [datum] (telefonicky) a [datum] (písemně). Dne [datum] došlo soudu usnesení soudního komisaře ze dne [datum], které nabylo právní moci téhož dne, dle kterého byli dědici Žalovaného č. 1 Žalovaný č. 3 a [jméno FO], kteří uplatnili výhradu soupisu. Obvyklá cena majetku v pozůstalosti byla stanovena na 483 519,43 Kč. Usnesením ze dne [datum] soud rozhodl, že se řízení v částce 216 905,57 Kč, kterou měl Žalovaný č. 1 uhradit Žalobcům společně a nerozdílně se Žalovanými č. 2 a 3, vůči Žalovanému č. 1 zastavuje (výrok I) a že v rozsahu částky 483 519,43 Kč, kterou měl Žalovaný č. 1 uhradit Žalobcům společně a nerozdílně se Žalovanými č. 2 a 3, bude na straně Žalovaného č. 1 dále pokračováno s [jméno FO] a Žalovaným č. 3 (výrok II). Usnesení bylo vypraveno dne [datum] spolu se zrušením ústního jednání nařízeného na den [datum] z důvodu dosud nepravomocného rozhodnutí o procesním nástupnictví. Dne [datum] došlo soudu odvolání Žalobců proti oběma výrokům usnesení. Dne [datum] byl spis předložen [název soudu], který usnesením ze dne [datum] napadené usnesení ve výroku I potvrdil a ve výroku II změnil tak, že v řízení bude namísto Žalovaného č. 1 pokračováno s [jméno FO] (pro další část tohoto odůvodnění jako „Žalovaný č. 1“). Důvodem změny výroku II byla skutečnost, že Žalovaný č. 3 se již řízení samostatně účastní stran celé žalované částky, a nebylo tak potřeba o jeho nástupnictví výslovně rozhodovat. Spis byl vrácen [název soudu] dne [datum], usnesení [název soudu] bylo téhož dne vypraveno a dne [datum] nabylo právní moci. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum], k jednání byli předvoláni jen zástupci Žalobců a Žalovaných č. 2 a 3. Při jednání konaném dne [datum] soud konstatoval, že nedopatřením nepředvolal Žalovaného č. 1, když se domníval, že je zastoupený stejným zástupcem jako Žalovaní č. 2 a 3, a jednání tak bude nutné odročit. Soud pak přítomné účastníky vyzýval ke smírnému řešení věci, byla vedena obsáhlá diskuse, při které obě strany setrvaly na svých stanoviscích a žádného výsledku dosaženo nebylo. Jednání bylo odročeno na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] soud vyzval Žalobce k upřesnění požadovaného příslušenství, k čemuž jim byla poskytnuta lhůta 14 dnů. Bylo zahájeno dokazování, kdy k důkazu bylo provedeno větší množství listin. Žalobci při jednání upřesnili, že předmětem řízení je vypořádání vztahů na nájemném, příjmů a výdajů, za dobu od [datum] do [datum]. Žalobci avizovali předložení vlastního znaleckého posudku, který má povahu revizního posudku k posudku zpracovanému soudem ustanoveným znalcem, a navrhovali výslech tohoto dalšího znalce. Návrh na provedení důkazů takovým „revizním posudkem“ soud zamítl. Jednání bylo odročeno na den [datum], k jednání byla předvolána znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO]. V podání došlém soudu dne [datum] Žalobci upřesnili, že každý z nich požaduje zákonné úroky z prodlení z částky 237 750 Kč od [datum] do [datum], z částky 187 283 Kč od [datum] do [datum], z částky 271 283 od [datum] do [datum] a z částky 350 212 Kč od [datum] do zaplacení. Podání Žalobců, které soud považoval za změnu žaloby a částečné zpětvzetí žaloby, bylo dne [datum] zasláno Žalovaným č. 2 a 3 k vyjádření a sdělení, zda se zpětvzetím souhlasí. Žalovaní č. 2 a 3 v podání došlém soudu dne [datum] navrhovali věc vyjasnit při odročeném jednání, když Žalovaní č. 2 a 3 v současnosti nedisponují dřívějším podáním Žalobců stran specifikace úroků z prodlení, toto si budou muset opatřit ze soudního spisu, a nemohou se tak vyjádřit k případným změnám. Při jednání konaném dne [datum] vznesli Žalovaní č. 2 a 3 s ohledem na vyjasnění předmětu řízení při předchozím jednání námitku nedostatku své pasivní věcné legitimace. Podílovým spoluvlastníkem nebytových jednotek byl pouze původní Žalovaný č. 1, a jen on tedy mohl být žalován o podíl na nájemném z těchto jednotek. Žalovaná č. 2 byla jen zástupkyní původního Žalovaného č. 1, a není tedy pasivně legitimována. Stejně tak Žalovaný č. 3, který byl žalován jen jako manžel Žalované č.

2. Žalovaný č. 3 může být žalován jen jako právní nástupce původního Žalovaného č. 1, a to s ohledem na výhradu soupisu jen v rozsahu nabytého majetku z dědictví. Žalovaní současně nemohou být zavázáni solidárně, a Žalobci by tak měli specifikovat, jakou částku požadují po kterém ze Žalovaných. Soud pak vyjadřoval nespokojenost s předchozím vyčíslením příslušenstvím ze strany Žalobců a znovu Žalobce vyzval k přesné specifikaci každé částky vůči každému Žalovanému s příslušenstvím pohledávky a odůvodnění příslušenství pohledávky. Žalobci přislíbili takové upřesnění předložit ve lhůtě 7 dnů. Následně byla vyslechnuta [tituly před jménem] [jméno FO] a dále byla vedena polemika účastníků stran (ne)existence a (ne)promlčení dluhu Žalobců vůči Žalovaným č. 2 a 3 z titulu podílení se na splácení úvěru ze stavebního spoření, jehož prostředky měly být užity na rekonstrukci domu, dle smlouvy o výstavbě uzavřené Žalovanými č. 2 a 3 s právní předchůdkyní Žalobců a původním Žalovaným č.

1. Žalobci byli soudem vyzváni k předložení důkazu o uhrazení části takového dluhu připadající na jejich právní předchůdkyni. Byl zamítnut návrh na výslech Žalované č. 2, Žalobcům byla stanovena lhůta 14 dnů k požadovanému upřesnění žalobního petitu a předložení katalogu doplňujících otázek pro znalkyni. Jednání bylo odročeno na den [datum]. Dne [datum] došlo soudu vyúčtování znalečného za účast znalkyně u jednání. V podání došlém soudu dne [datum] Žalobci upřesnili, že každý z nich požaduje, aby mu byla Žalovanými společně a nerozdílně zaplacena částka 350 212,50 Kč se zákonnými úroky z prodlení z částky 475 500 Kč od [datum] do [datum], z částky 374 566 Kč od [datum] do [datum], z částky 542 566 od [datum] do [datum] a z částky 700 425 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaní č. 2 a 3 v podání došlém soudu [datum] zopakovali námitky stran nedostatku své pasivní věcné legitimace a absence solidárního závazku přednesené při posledním ústním jednání a předložili doplňující otázky pro znalkyni. Dne [datum] předložili otázky pro znalkyni Žalobci. Otázky účastníků byly dne [datum] zaslány znalkyni s výzvou k písemnému vyjádření ve lhůtě 20 dnů, znalkyně byla současně předvolána k odročenému jednání. Dne [datum] byla Žalobcům zaslána výzva k odůvodnění požadovaného příslušenství dle posledního upřesnění a zdůvodnění provedené změny požadavku na příslušenství oproti předchozím podáním, a to ve lhůtě 7 dnů. Dne [datum] bylo vyjádření Žalobců urgováno s tím, že soud jinak nemůže rozhodovat o změně žaloby. Znalkyně žádala dne [datum] o prodloužení lhůty do [datum] z důvodu karantény kvůli Covidu. Dne [datum] bylo ústní jednání odročeno na den [datum] jednak z důvodu žádosti Žalobců o prodloužení lhůty (soud zaměnil žádost znalkyně za žádost Žalobců!), jednak s ohledem na doporučení ministerstva vzhledem k vyhlášenému nouzovému stavu a krizovým opatřením. Dne [datum] byla znalkyni prodloužena lhůta do [datum]. Dne [datum] bylo opětovně urgováno vyjádření Žalobců. Dne [datum] došlo soudu doplnění znaleckého posudku, které bylo dne [datum] zasláno účastníkům. Žalobci byli současně opět urgováni o odpověď na předchozí výzvu. Usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], soud rozhodl o znalečném za doplnění posudku. Dne [datum] bylo jednání z důvodu Covidu soudce odročeno na neurčito. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum], dne [datum] bylo toto jednání z důvodu pracovní neschopnosti soudce odročeno na den [datum]. Dne [datum] se z jednání omluvila znalkyně z důvodu plánované dovolené, kdy současně uvedla, že všechny informace již uvedla ve zpracovaném doplnění posudku a žádných dalších informací již nemá. Dne [datum] žádal o odročení jednání ze zdravotních důvodů zástupce Žalobců. Jednání bylo dne [datum] odročeno na den [datum]. V podání došlém soudu dne [datum] Žalovaní č. [hodnota] a 3 poukazovali na již neúměrnou délku řízení, která je jednak psychicky zatěžuje, jednak vlivem běhu času navyšuje předmět řízení o úroky z prodlení a náklady řízení, a namítali neúměrné odročení na dobu za 3 měsíce. Žalovaní č. 2 a 3 současně upozorňovali na vznesenou námitku nedostatku pasivní legitimace, ke které se soud dosud nevyjádřil, a žádali, aby odročené jednání bylo připraveno tak, aby při něm mohlo být rozhodnuto. Dne [datum] soud zjistil, že vyrozumění o odročení jednání nebylo zasláno znalkyni, a bylo jí tak do datové schránky odesláno až uvedeného dne. Dne [datum] žádal zástupce Žalobců o odročení jednání z důvodu náhlého zhoršení zdravotního stavu, téhož dne byl vyzván k doložení nemožnosti zajištění substituce a dne [datum] mu bylo zasláno vyrozumění o nevyhovění žádosti o odročení. Při jednání konaném dne [datum] (v nepřítomnosti Žalobců a jejich zástupce) nebyla připuštěna změna žaloby učiněná podáním ze dne [datum], když Žalobci přes opakované výzvy soudu toto podání neupřesnili, byl proveden důkaz doplněním znaleckého posudku (od výslechu znalkyně, která se nedostavila, když vyrozumění o konání jednání jí bylo doručeno až dne [datum], bylo s ohledem na její předchozí vyjádření upuštěno), dokazování bylo ukončeno a po přednesu závěrečných návrhů Žalovanými č. 2 a 3, kteří chtěli ještě předložit písemný závěrečný návrh, bylo jednání za účelem přednesu závěrečných návrhů a vyhlášení rozsudku odročeno na den [datum]. Dne [datum] soud nařídil předvolat k odročenému jednání Žalobce, jejich zástupce a Žalovaného č.

1. Zástupce Žalobců byl současně vyzván k předložení písemného závěrečného návrhu do [datum]. Dne [datum] došel soudu písemný závěrečný návrh Žalovaných č. 2 a 3. Dne [datum] soud zjistil, že Žalovanému č. 1 nebylo předvolání k odročenému jednání zasláno, bylo mu tak odesláno až dne [datum] a doručeno dne [datum] (doručenka se soudu vrátila dne [datum]). Dne [datum] bylo jednání z důvodu nedoručení předvolání Žalovanému č. 1 odročeno na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] byl pro přednesu závěrečných návrhů vyhlášen rozsudek, kterým bylo Žalovaným č. 1 a 3 uloženo zaplatit společně a nerozdílně Žalobkyni a) částku 241 759,71 Kč (výrok I) a Žalobci b) částku 241 759,71 Kč (výrok II), žaloba byla zamítnuta v částech, ve kterých se po Žalovaném č. 1 domáhali zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 237 750 Kč od [datum] do [datum], z částky 187 283 Kč od [datum] do [datum], z částky 271 283 od [datum] do [datum] a z částky 350 212 Kč od [datum] do zaplacení, Žalobkyně a) (výrok III) a Žalobce b) (výrok IV), žaloba byla zamítnuta v částech, ve kterých se po Žalované č. 2 a Žalovaném č. 3 domáhali zaplacení částky 350 212,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 237 750 Kč od [datum] do [datum], z částky 187 283 Kč od [datum] do [datum], z částky 271 283 od [datum] do [datum] a z částky 350 212 Kč od [datum] do zaplacení, Žalobkyně a) (výrok V) a Žalobce b) (výrok VI), bylo rozhodnuto, že ve vztahu k výroku I a II jsou Žalovaní č. 1 a 3 povinni zaplatit Žalobcům společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 169 077,30 Kč (výrok VII), bylo rozhodnuto, že ve vztahu k výroku V a VI jsou Žalobci povinni zaplatit Žalovaným č. 2 a 3 společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 271 820,08 Kč (výrok VIII), Žalobcům bylo uloženo zaplatit náhradu nákladů státu ve výši 25 825 Kč (výrok IX) a Žalovaným č. 1 a 3 bylo uloženo zaplatit náhradu nákladů státu ve výši 25 825 Kč. Soud takto rozhodl, když dospěl k závěru, že pasivně legitimovaným byl ve věci z titulu inkasovaného nájemného jen původní Žalovaný č. 1, resp. po procesním nástupnictví a výhradě soupisu v pozůstalostním řízení pak Žalovaní č. 1 a 3 každý do hodnoty nabytého dědictví, tj. částky 483 519,43 Kč. Pokud jde o náklady, Žalovaní dle závěru soudu neprokázali, že by byly vynaloženy na základě řádného rozhodnutí spoluvlastníků, a po Žalobcích tak nelze podíl na těchto nákladech z titulu spoluvlastnictví nárokovat. Podíl by dle závěru soudu mohl nárokovat původní Žalovaný č. 1, resp. následně Žalovaní č. 1 a 3 z titulu vydání bezdůvodného obohacení, to se však v řízení nestalo. Námitkou promlčení pohledávky Žalovaných č. 2 a 3 dle smlouvy o výstavbě se soud nezabýval, protože Žalovaní č. 1 a 3 v řízení nevznesli požadavek na její přiznání. Příslušenství soud nepřiznal žádné, neboť nebylo přes opakované výzvy řádně specifikováno a odůvodněno. Žalovanou č. 2 a Žalovaného č. 3 (v rozsahu nad rámec právního nástupnictví po původním Žalovaném č. 1) nepovažoval soud za pasivně věcně legitimované. Písemné vyhotovení rozsudku bylo vypraveno dne [datum]. Dne [datum] byla soudu předložena plná moc právního zástupce Žalovaného č. 1, dne [datum] pak byla soudu oznámena změna právního zastoupení Žalobců. Dne [datum] došlo soudu blanketní odvolání Žalobců, kdy k odůvodnění žádali poskytnout lhůtu 30 dnů s ohledem na změnu právního zastoupení (předchozí zástupce pozastavil ze zdravotních důvodů výkon advokacie) a nutnost nového právního zástupce se s věcí detailně seznámit. Dne [datum] byly Žalobcům zaslány výzvy k odstranění vad odvolání ve lhůtě 10 dnů a zaplacení soudního poplatku za odvolání. Dne [datum] došlo soudu odvolání Žalovaných č. 2 a 3. Dne [datum] došlo soudu odvolání Žalovaného č. 1, který mimo dalších námitek zejména namítal, že pasivně legitimovanou je ve věci pouze Žalovaná č. 2, která si prostředky z nájmů ponechávala na svém účtu, a s ní pak z titulu SJM též Žalovaný č. 3, nikoliv původní Žalovaný č. 1, resp. jeho právní nástupci, kteří z nájemného fakticky ničeho neobdrželi. Soudní poplatek byl Žalobci zaplacen dne [datum], odůvodnění jejich odvolání došlo soudu dne [datum]. Dne [datum] byly Žalovaným zaslány výzvy k zaplacení soudních poplatků za odvolání, a to jednak Žalovaným č. 1 a 3 společně a nerozdílně, jednak Žalovanému č. 1 samostatně. Dne [datum] namítal Žalovaný č. 1 nesprávnost výzev, když první z nich měla být adresována Žalovaným č. 2 a 3. Dne [datum] došlo soudu částečné zpětvzetí odvolání Žalovaného č. 1, který své odvolání omezil pouze na výroky rozsudku, které se ho týkají. Soudní poplatky za odvolání byly zaplaceny dne [datum] Žalovaným č. 1 a dne [datum] Žalovanou č.

2. Usnesením ze dne [datum] soud opravil výzvu k zaplacení soudního poplatku tak, že tato byla adresována Žalovaným č. 2 a 3. Dne [datum] byla odvolání zaslána účastníkům k vyjádření ve lhůtě 10 dnů. Dne [datum] došlo soudu odvolání Žalované č. 2 proti opravnému usnesení s odůvodněním, že Žalovaná č. 2 se odvolávala pouze proti nákladovému výroku, a soudní poplatek tak platit nemá. Dne [datum] došla soudu vyjádření Žalovaného č. 1 a Žalobců k odvoláním. Dne [datum] došlo soudu vyjádření Žalovaných č. 2 a 3 k odvolání Žalovaného č. 1 spojené se žádostí o prodloužení lhůty k vyjádření k odvolání Žalobců do [datum]. Usneseními ze dne [datum] byla jednak změněna výzva k zaplacení soudního poplatku za odvolání tak, že poplatek má zaplatit Žalovaný č. 3, jednak byla Žalovaným č. 2 a 3 prodloužena lhůta k vyjádření do [datum]. Vyjádření Žalovaných č. 2 a 3 k odvolání Žalobců došlo soudu dne [datum]. Dne [datum] byl spis s odvoláními předložen [název soudu], který dne [datum] nařídil odvolací ústní jednání na den [datum]. Dne [datum] bylo jednání z důvodu nepřítomnosti člena senátu odročeno na den [datum]. Dne [datum] došla [název soudu] oprava chyby v doplňku znaleckého posudku (byl uveden odkaz na nesprávnou přílohu). Odvolací ústní jednání se dne [datum] konalo a bylo odročeno na den [datum]. Dne [datum] došlo odvolacímu soudu vyjádření Žalovaného č. 1, který jednak poukazoval na to, že Žalovaná č. 2 vykonávala na základě plné moci od původního Žalovaného č. 1 správu společných jednotek, jednak, že předmětem posuzovaného řízení bylo vydání podílu na výtěžku hospodaření se společnými jednotkami, nikoliv podílu na nájemném, a že tedy výsledek tohoto hospodaření (příjmy mínus výdaje) měli prokazovat Žalobci. Dne [datum] došlo soudu podání Žalovaných č. 2 a 3, ve kterém poukazovali na procesní chyby soudu prvého stupně při plnění poučovací povinnosti dle § 118a o. s. ř. Odvolací ústní jednání se dne [datum] konalo a bylo na účelem jednání účastníků o smírném vyřešení věci odročeno na neurčito a účastníci měli do [datum] sdělit, zda došlo ke smírnému vyřešení. Žalovaní č. 2 a 3 v podání došlém odvolacímu soud dne [datum] uváděli, že dosud od žalobců neobdrželi žádný návrh smírného řešení, a nelze tedy očekávat, že by se věc smírně uzavřela ve stanoveném termínu, a navrhovali tak, aby odvolací soud napadený rozsudek ve vztahu k Žalovanému č. 3 zrušil a ve vztahu k Žalované č. 2 ve věci samé potvrdil a v nákladovém výroku změnil. Žalovaná č. 2 současně uváděla, že za situace, kdy ve věci není pasivně legitimována, je dalším vedením řízení zatíženého průtahy neúměrně zasahováno do jejích práv. Žalobci sdělili dne [datum], že nabídku smírného řešení adresovali všem Žalovaným a se Žalovaným č. 1 dosud jednali, ke smíru však nedošlo. [název soudu] usnesením ze dne [datum], vydaným bez nařízení jednání, zastavil řízení o odvolání Žalovaného č. 1 proti výroku V, VI, VIII a IX rozsudku soudu prvého stupně (výrok I), napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení (výrok II). Odvolací soud vyčetl neurčité vymezení předmětu řízení, když Žalobci dostatečně nevysvětlili, jak dospěli k žalované částce 700 425 Kč, čímž se soud prvého stupně nezabýval. Dále odvolací soud vyčetl nesprávné (en bloc) odmítnutí obrany Žalovaných stran nutnosti odečíst od inkasovaného nájemného výdaje, přestože Žalovaní takovou obranu řádně uplatnili a soud prvého stupně k ní dokonce nechal zpracovat znalecký posudek. Dále odvolací soud vyčetl, že soud prvého stupně nezohlednil specifika vztahů v předmětném domě a dřívější dohody a zavedenou praxi při nakládání s nebytovými jednotkami a při správě domu, kdy z prostředků inkasovaných z nájemného z nebytových jednotek byly jednak plněny povinnosti právní předchůdkyně Žalobců (a posléze Žalobců) a původního Žalovaného č. 1 přispívat na správu domu a pozemku, jednak z nich byla splácena část úvěru Žalovaných č. 2 a 3 užitá na rekonstrukci domu, k čemuž se právní předchůdkyně Žalobců a původní Žalovaný č. 1 zavázali ve smlouvě o výstavbě. Dále odvolací soud vyčetl, že soud prvého stupně nevyřešil neurčitě, a tedy nedostatečně vymezenou obranou Žalovaných stran výše příspěvků na správu domu a pozemku, úhrad za služby a splátek úvěru, které měly být za Žalobce hrazeny z inkasovaného nájemného z nebytových jednotek. Dále odvolací soud uvedl, že pasivní legitimace Žalovaného č. 3 nemůže být dána z titulu existence SJM se Žalovanou č. 2, je dána toliko z titulu nástupnictví po původním Žalovaném č. 1, a to pouze v rozsahu, v jakém odpovídá za dluhy původního Žalovaného č. 1 (výhrada soupisu). Dále odvolací soud uložil soudu prvého stupně znovu posoudit otázku pasivní legitimace Žalovaných, kdy u Žalované č. 2 by tato mohla plynout z výkonu správy společných nebytových jednotek (pronájem jednotek, inkasování nájemného, hrazení příspěvků SVJ a na splácení úvěru za právní předchůdkyni Žalobců a původního Žalovaného č. 1 z prostředků nájemného), pokud taková správa (dříve zcela jistě existující) trvala i v žalovaném období. Konečně odvolací soud upozornil, že Žalobci v podaném odvolání vzali svou žalobu částečně zpět vůči Žalovanému č. 1 v požadavku na zaplacení úroku z prodlení za dobu do [datum]. Spis byl vrácen [název soudu] dne [datum], usnesení [název soudu] bylo dne [datum] vypraveno a dne [datum] nabylo právní moci. Usnesením vypraveným dne [datum] soud vyzval Žalobce k upřesnění a odůvodnění částek, které požadují po každém ze Žalovaných včetně příslušenství, a pasivní legitimace každého ze Žalovaných, to vše ve lhůtě 20 dnů. Dne [datum] bylo soudu doručeno usnesení z téhož dne, kterým Ústavní soud pro nepřípustnost odmítl ústavní stížnost Žalované č. 2 proti usnesení [název soudu] a rozsudku [název soudu] V podání došlém soudu dne [datum] Žalovaní č. 2 a 3 apelovali na urychlený postup soudu k vyřízení věci, když neúměrnou dobu trvající řízení je pro ně psychicky i finančně náročné. Doplnění Žalobců došlo soudu dne [datum], Žalobci nadále neuznávali oprávněnost jakýchkoliv plateb z prostředků nájemného, Žalovaná č. 2 nebyla nikdy oprávněna vykonávat správu společných jednotek a s inkasovanými prostředky nájemného nakládala dle své vlastní vůle ve prospěch svých výlučných zájmů, anebo výlučných zájmů původního Žalovaného č. 1 a Žalovaného č. 3, proto by měli Žalobcům odpovídat všichni Žalovaní solidárně. Usneseními vypravenými dne [datum] soud vyzval Žalobce k doplnění tvrzení, zda v žalované době trvala správa společných jednotek Žalovanou č. 2, případně kdy zanikla, a Žalované č. 2 a 3 k přesnému vyčíslení plateb na příspěvek na správu domu a na splácení úvěru v žalovaném období, to vše ve lhůtě 20 dnů. Doplnění Žalovaných č. 2 a 3 s podrobným rozpisem plateb došlo soudu dne [datum]. Doplnění Žalobců došlo soudu dne [datum], Žalobci opětovně sporovali oprávnění Žalované č. 2 vykonávat správu společných jednotek. Usnesením ze dne [datum] soud rozhodl o částečném zastavení řízení ve vztahu k Žalovanému č. 1 co do zákonného úroku z prodlení z částky 237 750 Kč od [datum] do [datum], z částky 187 283 Kč od [datum] do [datum], z částky 271 283 od [datum] do [datum] a z částky 350 212,50 Kč od [datum] do [datum] z důvodu částečného zpětvzetí žaloby. Usnesení bylo vypraveno dne [datum]. Usneseními vypravenými dne [datum] soud vyzval Žalobce k doplnění tvrzení o splatnosti výtěžku hospodaření se společnou věcí a k odůvodnění námitky promlčení obrany Žalovaných č. 2 a 3 a Žalované č. 2 a 3 k doplnění tvrzení o splatnosti splátek úvěru dle smlouvy o výstavbě, to vše ve lhůtě 10 dnů. Doplnění Žalovaných č. 2 a 3 došlo soudu dne [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum] a současně soud vyžádal údaje od stavební spořitelny stran splácení dotčeného úvěru. Další doplnění Žalovaných č. 2 a 3 s podrobným rozpisem výdajů na nutné opravy a údržbu došlo soudu dne [datum]. Dne [datum] došlo soudu odvolání Žalovaného č. 1 proti usnesení o částečném zastavení řízení, kterému vyčítal zmatečnost, nerespektování předchozích připuštěných dispozic s předmětem řízení, procesní nástupnictví Žalovaného č. 1 jen v rozsahu zděděného majetku, chyby v psaní. Vyžádané údaje od stavební spořitelny došly soudu dne [datum]. Téhož dne došlo soudu vyjádření Žalobců k předchozímu doplnění Žalovaných č. 2 a 3. Dne [datum] došlo soudu vyjádření Žalovaných č. 2 a 3 k předchozímu doplnění Žalobců. Při jednání konaném dne [datum] soud připustil změnu obranných tvrzení Žalovaných č. 2 a 3 učiněnou v předchozích doplněních a vyjádřeních. Bylo zjištěno, že Žalobcům a Žalovaným č. 2 a 3 dosud nebylo zasláno odvolání Žalovaného č. 1 proti usnesení o částečném zastavení řízení. Účastníci pak dále doplňovali svou argumentaci a bylo prováděno, resp. z větší části opakovaně prováděno větší množství listinných důkazů. Jednání pak bylo odročeno na neurčito za účelem předložení spisu [název soudu] s odvoláním. Odvolání Žalovaného č. 1 bylo dne [datum] zasláno ostatním účastníkům k vyjádření ve lhůtě 10 dnů. Dne [datum] došel soudu návrh Žalovaných č. 2 a 3 na učinění opětovného dotazu na stavební spořitelnu. Dne [datum] došlo soudu vyjádření Žalobců k odvolání Žalovaného č.

1. Usnesením vypraveným dne [datum] byla stavební spořitelna vyzvána k poskytnutí údajů dle návrhu Žalovaných č. 2 a 3, a to ve lhůtě 7 dnů, vyjádření stavební spořitelny došlo soudu téhož dne. Dne [datum] byl spis předložen [název soudu], který usnesením ze dne [datum] napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení. Důvodem zrušení byla jednak nepřezkoumatelnost usnesení, kterým soud částečně zastavil řízení, aniž by zohlednil, že předmětem řízení jsou dva samostatné nároky Žalobkyně a) a Žalobce b), a nebylo tak zřejmé, jaká část řízení je zastavována, jednak nevyčerpání celého předmětu částečného zpětvzetí žaloby, když řízení bylo zastaveno jen v rozsahu poloviny tohoto zpětvzetí, a tím spíše není zřejmé, kterého nároku se má zastavení řízení týkat. Dále odvolací soud vyčetl soudu prvého stupně, že nebylo rozhodnuto též o částečném zpětvzetí žaloby stran požadavku na příslušenství z částky 108 452,78 Kč u nároku každého ze Žalobců za dobu od [datum] do zaplacení, kdy o zastavení řízení do této části jistiny bylo rozhodnuto již při rozhodování o procesním nástupnictví po původním Žalovaném č.

1. Odvolací soud pak uvedl, že předmětem částečného zpětvzetí žaloby je u každého ze Žalobců požadavek na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 237 750 Kč od [datum] do [datum], z částky 187 283 Kč od [datum] do [datum], z částky 271 283 od [datum] do [datum], z částky 350 212,50 Kč od [datum] do [datum] a z částky 108 452,78 Kč od [datum] do zaplacení, a uložil soudu prvého stupně vyvarovat se chyby v psaní uvedené ve zrušovaném usnesení. Konečně pak odvolací soud připomněl, že s ohledem na skutečnost, že žaloba je brata částečně zpět až po jednání ve věci, je nutné zjistit stanovisko Žalovaného č. 1 k takovému zpětvzetí. Spis byl vrácen [název soudu] dne [datum], usnesení [název soudu] bylo dne [datum] vypraveno a téhož dne nabylo právní moci. Žalovanému č. 1 byla současně zaslána výzva ke sdělení, zda souhlasí s částečným zpětvzetím žaloby, a to ve lhůtě 15 dnů. V podání došlém soudu dne [datum] Žalovaný č. 1 vyslovil souhlas s částečným zpětvzetím žaloby a dále formuloval, jaké příslušenství je dle jeho názoru předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby, a polemizoval s důvodností takto uplatněných požadavků na úroky z prodlení. Usnesením ze dne [datum] soud z důvodu částečného zpětvzetí žaloby zastavil řízení ve vztahu mezi každým ze Žalobců a Žalovaným č. 1 stran úroků z prodlení z částky 237 750 Kč od [datum] do [datum], z částky 187 283 Kč od [datum] do [datum], z částky 271 283 od [datum] do [datum], z částky 350 212,50 Kč od [datum] do [datum] a z částky 108 452,78 Kč od [datum] do zaplacení, tj. přesně tak, jak bylo uvedeno v odůvodnění zrušovacího usnesení [název soudu]. Usnesení bylo vypraveno dne [datum]. Dne [datum] došlo soudu odvolání Žalobců, ve kterém namítali, že řízení mělo být ve vztahu mezi každým ze Žalobců a Žalovaným č. 1 zastaveno stran úroků z prodlení z částky 237 750 Kč od [datum] do [datum], z částky 187 283 Kč od [datum] do [datum], z částky 271 283 od [datum] do [datum], z částky 350 212,50 Kč od [datum] do [datum] a z částky 108 452,78 Kč od [datum] do zaplacení. Odvolání bylo dne [datum] zasláno Žalovaným k vyjádření ve lhůtě 10 dnů. Žalovaný č. 1 ve vyjádření došlém soudu dne [datum] uvedl, že k chybám v psaní došlo na všech stranách, včetně odvolacího soudu, a řízení by mělo být zastaveno stran úroků z prodlení z částky 237 750 Kč od [datum] do [datum], z částky 187 283 Kč od [datum] do [datum], z částky 271 283 od [datum] do [datum], z částky 350 212,50 Kč od [datum] do [datum] a z částky 108 452,78 Kč od [datum] do zaplacení. Dne [datum] byl spis předložen [název soudu], který usnesením ze dne [datum] napadené usnesení částečně změnil tak, že se ve vztahu mezi každým ze Žalobců a Žalovaným č. 1 řízení zastavuje stran úroků z prodlení z částky 237 750 Kč od [datum] do [datum], z částky 187 283 Kč od [datum] do [datum], z částky 271 283 od [datum] do [datum], z částky 350 212,50 Kč od [datum] do [datum] a z částky 108 452,78 Kč od [datum] do zaplacení. Spis byl vrácen [název soudu] dne [datum], usnesení [název soudu] bylo dne [datum] vypraveno a dne [datum] nabylo právní moci. Žalovaným č. 2 a 3 byla současně den [datum] zaslána výzva k nahlédnutí do spisu (výpisů zaslaných stavební spořitelnou) a zaujetí stanoviska k zaplacené jistině a úrokům úvěru, a to ve lhůtě 30 dnů. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. Vyjádření Žalovaných č. 2 a 3 došlo soudu dne [datum]. Dne [datum] došlo soudu vyjádření Žalobců k podáním Žalovaných č. 2 a 3, ve kterém dále zpochybňovali oprávněnost zápočtů prováděných Žalovanými č. 2 a 3. Při jednání konaném dne [datum] byla připuštěna změna obranných tvrzení Žalovaných č. 2 a 3 učiněná posledním podáním. Proběhlo bezvýsledné jednání o smíru, účastníci pak opět doplňovali svou argumentaci, bylo provedeno několik listinných důkazů a jednání pak bylo odročeno na den [datum]. Dne [datum] došlo soudu doplnění Žalovaných č. 2 a 3 stran zaplacených úroků z úvěru. Dne [datum] došly soudu návrhy účastníků na schválení smíru. Usnesením ze dne [datum] soud schválil smír účastníků, kterým se Žalobci zavázali zaplatit společně a nerozdílně Žalovanému č. 1 částku ve výši 85 000 Kč a Žalovaným č. 2 a 3 oprávněným společně a nerozdílně částku ve výši 196 000 Kč a všichni účastníci se vzdali práva na náhradu nákladů řízení, čímž byl mezi účastníky zcela vypořádán předmět řízení (výrok I), rozhodl, že žádný z účastníků není povinen hradit náklady státu (výrok II) a zrušil odročené jednání (výrok III). Usnesení bylo vypraveno dne [datum] a nabylo právní moci dne [datum] (zjištěno ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka]).

11. Kumulovaná průměrná roční míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen činila v ČR za roky [rok] až [rok] celkem 62,75 % (zjištěno ze sdělení Českého statistického úřadu – Výpisu ze statistického zjišťování ze dne [datum]).

12. Roční průměr bazických indexů, tj. míry inflace vyjádřené přírůstkem indexu spotřebitelských cen k základnímu období (průměr roku [rok]=100) vyjadřující změnu cenové hladiny sledovaného měsíce příslušného roku proti průměru roku [rok], činil 94,8 za rok [rok] a 151,4 za rok [rok], rozdíl je tedy 56,6 (zjištěno z webových stránek Českého statistického úřadu – sekce Statistiky>Ekonomika>Ceny, inflace>Inflace, spotřebitelské ceny>Inflace - druhy, definice, tabulky).

13. Žádostí ze dne [datum], došlou žalované téhož dne, uplatnila žalobkyně z důvodů následně uvedených v podané žalobě požadavek na zaplacení částky 225 810 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení. Žalovaná žádost vyřídila stanoviskem ze dne [datum], kterým z důvodů následně uvedených ve vyjádření k žalobě přiznala žalobkyni zadostiučinění ve výši 113 000 Kč (zjištěno ze žádosti, stanoviska).

14. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

15. Dle § 5 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

16. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

17. Žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu.

18. Dle § 13 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

19. Dle § 31a OdpŠk se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

20. Posuzované řízení bylo zahájeno podáním žaloby dne [datum] a skončilo nabytím právní moci usnesení o schválení smíru dne [datum]. Řízení tedy trvalo celkem [hodnota] let a 2,5 měsíců, resp. 134,5 měsíců. Uvedené však platí pouze pro osobu, která návrh na zahájení řízení podala a vystupuje v řízení jako navrhovatel, neboť od tohoto okamžiku čeká na rozhodnutí a může trpět pocitem nejistoty stran výsledku řízení. Vůči jiné osobě vystupující v řízení, typicky žalovaný, pak rozhodná doba začíná běžet nikoliv již od podání návrhu, ale až od okamžiku, kdy se o podání návrhu a existenci řízení dozví. Neví-li tato osoba o tom, že je vůči ní vedeno nějaké řízení, nemůže u ní logicky ani vzniknout nejistota, kdy a jak vůči ní bude o něčem rozhodnuto, a nemůže tak na její straně vznikat ani nemajetková újma. Ze spisu [název soudu] vyplynulo, že žalobkyni (v posuzovaném řízení v postavení žalované) byla žaloba doručena až dne [datum]. Soud tak za období, po které mohla žalobkyně průběh řízení vnímat, a tento se jí mohl dotýkat, považoval dobu od [datum] do [datum], tj. dobu 10 let a 5 měsíců, resp. 125 měsíců.

21. Pokud jde o jednotlivá kritéria rozhodná pro posuzování délky řízení, má soud na základě učiněných zjištění za to, že posuzované řízení bylo skutkové i procesně složitější. V řízení bylo nutno rozklíčovat netypické nastavení vztahů a platebních toků mezi spoluvlastníky budovy, resp. (spolu)vlastníky jednotek a spoluvlastníky budovy, kdy tyto fungovaly částečně na základě ústních dohod či byly nastaveny konkludentně. Tato skutková složitost se pak promítla do složitosti procesní, kdy bylo provedeno velké množství listinných důkazů, byl zpracován znalecký posudek a jeho doplněk, znalec byl vyslýchán. K procesní složitosti je pak nutno přičíst též enormní procesní aktivitu účastníků, kteří jednak soud zahlcovali velkým množstvím obsáhlých podání, se kterými se musel vypořádat, jednak opakovaně měnili, upřesňovali, doplňovali jak žalobní, tak obranná tvrzení, v důsledku čehož bylo obtížné se zorientovat, jaké přesné nároky jsou předmětem řízení a jaká přesná obrana je vůči nim uplatňována. Původní Žalovaný č. 1 v průběhu řízení zemřel, a v řízení tak muselo být před dalším postupem vyřešeno jeho procesní nástupnictví, což řízení o několik měsíců prodloužilo. K procesní složitosti je dále nutno přičíst též některá odročení nařízených ústních jednání, která se děla z důvodů nikoliv na straně soudu. Takto bylo ústní jednání nařízené na den [datum] odročeno zejména z důvodu nouzového stavu (třebaže k odročení vedlo i to, že si soud spletl podání znalce s podáním zástupce Žalobců) na den [datum], čímž vznikla prodleva 3 měsíce, a ústní jednání nařízené na den [datum] bylo odročeno pro nemoc zástupce Žalobců na den [datum], čímž došlo k prodloužení řízení o 3,5 měsíců. K tomu je však nutno uvést, že odročení jednání na dobu za 3,5 měsíců bylo již nepřiměřené, a část takto vzniklé prodlevy je nutno přičíst i státu (viz dále). K procesní složitosti je jako skutečnost nepřičitatelnou ani státu, ani žalobkyni nutno přičíst též odůvodnění blanketního odvolání Žalobců proti rozsudku až po 14 dnech. [název soudu] rozhodoval 2x věci a dále rozhodoval o celé řadě procesních otázek (3x částečné zastavení řízení pro částečné zpětvzetí žaloby, částečné zastavení řízení a procesní nástupnictví po zemřelém původním Žalovaném č. 1, změna žaloby, ustanovení a změna znalce, 2x znalečné). [název soudu] rozhodoval 1x ve věci a dále pak o odvoláních proti řadě procesních rozhodnutí (usnesení o znalečném, usnesení o částečné zastavení řízení a procesní nástupnictví po zemřelém původním Žalovaném č. 1, 2x odvolání proti usnesením o částečném zastavení řízení vůči Žalovanému č. 1 pro částečné zpětvzetí žaloby). Účastníkům řízení jistě nelze upřít využití opravných prostředků k uplatňování či bránění jejich práv, každé podání opravného prostředku si však vyžádá určitou dobu jak na zadministrování věci před předložením vyšší instanci (zaslání opravného prostředku k vyjádření, vybrání soudního poplatku apod.), tak na vlastní nastudování a projednání věci před orgánem vyšší instance, kterou nelze přičítat státu. Uvedené však neplatí pro rozsudek [název soudu] a následné odvolací řízení u [název soudu], ve kterém byl napadený rozsudek zrušen pro řadu závažných pochybení [název soudu]. Obdobné pak platí o opakovaném rozhodování [název soudu] o druhém částečném zpětvzetí žaloby a na ně navazující odvolací řízení, kdy postupy soudů obou stupňů byly zatíženy pochybením jak věcnými, tak formálními, pročež musela být uvedená v zásadě jednoduchá záležitost, jakou je částečné zastavení řízení ke zpětvzetí žaloby, řešena opakovaně na dvou stupních. Tyto skutečnosti je naopak nutno přičíst k tíži státu v rámci kritéria postupu orgánů veřejné moci (viz dále). Ve věci též jedenkrát rozhodoval Ústavní soud. Řízení o ústavní stížnosti však nemělo na délku řízení žádný vliv, když jednak proběhlo velmi rychle, jednak Ústavní soud rozhodl jen na podkladě obsahu samotné ústavní stížnosti, aniž by si vyžadoval spis či vyjádření procesního soudu, a skutečnost, že je vedeno řízení o ústavní stížnosti, se do posuzovaného řízení promítla pouze oznámením výsledku tohoto řízení. Po právní stránce nebylo posuzované řízení nijak zvlášť složité, jednalo se o standardní vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky. Složitější bylo jen posouzení pasivní věcné legitimace žalobkyně, která nevycházela z podílového spoluvlastnictví, ale z výkonu správy společných jednotek a faktického nakládání s vybranými prostředky nájemného.

22. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci (soudů), je nutno konstatovat, že v řízení před soudem prvého stupně byly úkony většinou činěny ve lhůtách na hraně přiměřenosti (2 až 3 měsíce), kdy je ještě nelze označit za průtah, v důsledku takového postupu se však celková délka řízení neúměrně protahovala. Rovněž tak celkový přístup [název soudu] k projednávání předmětné věci byl nekoncentrovaný. Soud si jednak v důsledku již zmíněné aktivity účastníků, se kterou si však musí umět poradit (a při posuzování přiměřenosti délky řízení je tato skutečnost zohledněna v kritériu složitosti věci), jednak možná i v důsledku opakovaných změn v obsazení soudu, což však nelze přičítat k tíži účastníkům, nebyl schopen ujasnit samotný předmět řízení, ale zejména povahu a obsah obrany Žalovaných, kdy pak Žalované nejprve poučoval o procesních povinnostech a břemenech, vyzýval je k doplnění tvrzení a označení důkazů a nechal k jejich obraně zpracovat znalecký posudek včetně rozsáhlého doplnění, následně však k jejich obraně en bloc nepřihlédl, což mu bylo vytčeno odvolacím soudem. Vedle uvedené celkové rozvláčnosti a nekoncentrovanosti pak bylo řízení zatíženo celou řadou průtahů a dalších nekoncentrovaných postupů, které je nutno přičíst k tíži státu. Již na počátku řízení soud nesprávně vybral soudní poplatek za žalobu jen ve výši , ta byla zaplacena dne [datum], a až dne [datum], tj. za více než 3 měsíce, aniž by se v řízení v mezidobí něčeho dělo, vyzýval Žalobce k doplacení druhé soudního poplatku. Uvedenou prodlevu je nutno označit za průtah. Dne [datum] došlo soudu upřesnění vyjádření Žalovaných k žalobě, které bylo až dne [datum], tj. za více než 3 měsíce zasláno Žalobcům k replice. Tříměsíční prodleva před učiněním jednoduchého administrativního úkonu, jakým je přeposlání vyjádření k replice, je nepřiměřená a je v ní nutno spatřovat průtah min. 2 měsíce. Dne [datum] došlo soudu vyjádření Žalobců a následně až do [datum], kdy bylo rozesláno rozšíření žaloby došlé soudu dne [datum], tj. po dobu 8,5 měsíců bylo prováděno připojování různých spisů účastníků bez nějakého zjevného efektu směrem k vyřízení věci, v čemž lze spatřovat průtah min. 6 měsíců. Po rozeslání rozšíření žaloby dne [datum] (soud nikdy nedovybral zbytek soudního poplatku za žalobu a nevybral ani soudní poplatek za rozšíření žaloby!) bylo dne [datum], tj. za více než 3 měsíce, nařízeno ústní jednání na den [datum], tj. na dobu za dalších 2,5 měsíců. V mezidobí sice došlo ke změně soudce, to je však skutečnost, kterou je nutno přičíst k tíži státu, který je odpovědný za řádnou organizaci výkonu soudnictví. V uvedené celkové téměř šestiměsíční prodlevě je tak nutno spatřovat průtah min. 2 měsíce. Dne [datum] došlo soudu vyjádření Žalovaných a až dne [datum], tj. za 4 měsíce, byla Žalovaným zaslána výzva k doplnění. V uvedené prodlevě je nutno spatřovat průtah cca 2 měsíce. Dne [datum] nabylo právní moci usnesení o znalečném a až dne [datum], tj. za více než 4 měsíce, byly účastníkům zaslány výzvy k vyjádření k položkám znaleckého posudku rozeslaného účastníkům již v prosinci [rok]. V uvedené prodlevě je nutno spatřovat průtah min. 3 měsíce. Dne [datum] došlo soudu vyjádření Žalovaných (Žalobci nereagovali) a dne [datum], tj. za 2 měsíce, bylo nařízeno ústní jednání na den [datum], tj. na dobu za další 3 měsíce. V uvedené prodlevě je i s ohledem na dosavadní délku řízení nutno spatřovat průtah cca 2 měsíce. Dne [datum] nabylo právní moci usnesení o částečném zastavení řízení a procesním nástupnictví po zemřelém původním Žalovaném č. 1 a dne [datum], tj. za 2 měsíce, bylo nařízeno ústní jednání na den [datum], tj. na dobu za další 3 měsíce. V této prodlevě je opět i s ohledem na dosavadní délku řízení nutno spatřovat průtah cca 2 měsíce. K ústnímu jednání nařízenému na den [datum] soud nepředvolal nového Žalovaného č. 1, a jednání tak bylo odročeno na [datum]. Uvedenou tříměsíční prodlevu je nutno přičíst k tíži státu. S dokazováním bylo započato až při ústním jednání konaném dne [datum], tj. po více než 7 letech vedení řízení. Ústní jednání nařízené na den [datum] bylo odročeno pro Covid soudce na neurčito a následně nařízené ústní jednání na den [datum] pak bylo pro pracovní neschopnost soudce odročeno na den [datum]. Přestože uvedeným způsobem vzniklou prodlevu více než 6 měsíců nelze subjektivně vyčítat soudci, objektivně se jedná o okolnost přičitatelnou státu v rámci jeho odpovědnosti za řádnou organizace výkonu soudnictví. Jak již bylo uvedeno výše, ústní jednání nařízené na den [datum] bylo pro nemoc zástupce Žalobců odročeno až na den [datum], tj. za 3,5 měsíců, což je i s ohledem na dosavadní délku řízení doba nepřiměřená, a část takto vzniklé prodlevy je nutno jako průtah přičíst státu. K ústnímu jednání nařízenému na den [datum] soud nepředvolal (pozdě předvolal) Žalovaného č. 1, a ústní jednání tak bylo odročeno na den [datum]. Vzniklou více než měsíční prodlevu je nutno opět považovat za průtah. Po vrácení spisu z [název soudu] se zrušeným rozsudkem [datum] soud dle pokynu odvolacího soudu vyzýval účastníky k doplnění tvrzení a návrhů důkazů, činil tak ovšem nekoncentrovaně, kdy nejdříve usnesením vypraveným dne [datum] vyzýval k částečnému doplnění Žalobce, pak usneseními vypravenými dne [datum] vyzýval k dalšímu doplnění Žalobce a k doplnění Žalované č. 2 a 3 a nakonec usneseními vypravenými ze dne [datum] vyzýval k dalšímu doplnění Žalobce a všechny Žalované. Jak již bylo uvedeno výše, k tíži státu je též nutno přičíst vydání rozsudku a dvou usnesení o částečném zastavení řízení vůči Žalovanému č. 1 z důvodu částečného zpětvzetí žaloby, které byly zatíženy celou řadou vad, a byly proto zrušeny, resp. opravovány odvolacím soudem (k tomu je nutno uvést, že část vad ve druhém z uvedených usnesení o částečném zastavení řízení byla způsobena tím, že soud prvého stupně zkopíroval nesprávně učiněný návod, v jakém rozsahu má rozhodnout o zastavení řízení, poskytnutý mu odvolacím soudem v odůvodnění jeho prvního zrušovacího usnesení).

23. Pokud jde o jednání žalobkyně, tato svým postupem, nad rámec procesní aktivity zohledněné již v kritériu složitosti věci, k délce řízení též dílčím způsobem přispěla, když výzvu soudu doručenou dne [datum] Žalovaní splnili až po urgenci soudu dne [datum] a k odvolání Žalobců proti rozsudku se žalobkyně a Žalovaný č. 3 vyjádřili až v prodloužené lhůtě, tyto drobné prodlevy jsou však jednak v kontextu celkové délky řízení zcela zanedbatelné, jednak jsou kompenzovány aktivitou žalobkyně, která soud opakovaně upozorňovala na nepřiměřenou délku řízení způsobující jí újmu a zejména po zrušení ve věci vydaného rozsudku urgovala soud k urychlenému dalšímu postupu ve věci. Přispění žalobkyně k délce řízení tak soud hodnotil jako neutrální.

24. Konečně pokud jde o význam předmětu řízení pro poškozeného, tento soud hodnotil jako běžný. Předmětem posuzovaného řízení byl spor o zaplacení, a posuzované řízení tak nepatřilo mezi řízení s typově zvýšeným významem jeho předmětu pro poškozeného, za která jsou judikaturou považována řízení trestní, opatrovnická, ve věcech osobního stavu, pracovněprávní atd. Předmětem řízení byla pro žalobkyni nejprve částka 391 940 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení (žaloba byla částečně vzata zpět a řízení částečně zastaveno ještě před doručením žaloby žalobkyni), následně částka 546 191 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 391 940 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 154 251 Kč od [datum] do zaplacení a nakonec částka 700 425 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 475 500 Kč od [datum] do [datum], z částky 374 566 Kč od [datum] do [datum], z částky 542 566 Kč od [datum] do [datum] a z částky 700 425 Kč od [datum] do zaplacení, a rovněž nezanedbatelné náklady řízení, kdy jak sama žalobkyně, tak i Žalobci byli v řízení právně zastoupeni. Výše příslušenství a nákladů řízení pochopitelně v průběhu řízení narůstaly. Žalobkyně však neprokázala, jaký význam pro ni měl mít požadavek na zaplacení uvedených částek z hlediska jejích poměrů, resp. že se z hlediska jejích poměrů jednalo o význam zvýšený či vysoký (je přitom zřejmé, že hrozba nutnosti uhradit statisícové částky má odlišný význam např. pro osobu disponující milionovými majetkovými hodnotami a odlišný např. pro osobu, kterou by takový případný dluh uvrhl do insolvence). Soud žalobkyni nevyzýval (procesně účinným způsobem při konaném ústním jednání) k označení důkazů k prokázání tvrzeného zvýšeného významu, když s ohledem na celkové posouzení věci (viz dále) by i prokázání zvýšeného významu nemělo na výsledek řízení žádný vliv. Konečně pak soud dodává, že se neztotožňuje s názorem žalobkyně, že od počátku posuzovaného řízení bylo zřejmé, že není ve věci pasivně legitimována. Možnou pasivní legitimaci na její straně z titulu výkonu správcovství společných jednotek spatřoval i odvolací soud, bylo pak na Žalobcích, aby skutečnosti rozhodné pro takovou pasivní legitimaci v posuzovaném řízení dotvrdili a prokázali.

25. Na základě všech popsaných hledisek, která lze (postup soudů) či nelze (složitost řízení) přičítat státu, dospěl soud k závěru, že dobu řízení v délce 10 let a 5 měsíců nelze považovat za dobu přiměřenou, a že tedy došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. To ostatně nebylo mezi účastníky ani sporným.

26. Uvedený nesprávný úřední postup pak byl způsobilý vyvolat na straně žalobkyně nemajetkovou újmu, kdy vznik takové újmy představované stavem nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován, se předpokládá [viz např. usnesení Nejvyššího soudu (dále jen „NS“) sp. zn. 30 Cdo 3007/2010]. Žádné skutečnosti, které by uvedenou domněnku měly vyvrátit, žalovaná v řízení neuvedla, naopak vznik újmy na straně žalobkyně uznávala a tuto (dle svého přesvědčení dostatečně) odčinila.

27. Soud pak má opět ve shodě s oběma účastníky za to, že za předmětnou nemajetkovou újmu je namístě poskytnout zadostiučinění v penězích, když pouhé konstatování porušení práva se s ohledem na celkovou dobu řízení a trvání stavu nejistoty nejeví jako přiměřené a dostačující. Při stanovení výše tohoto zadostiučinění soud vyšel ze stanoviska NS sp. zn. Cpjn 206/2010, kdy dle názoru soudu již není možné vyjít při stanovení základní částky z částky na spodní hranici rozpětí uvedeného v odkazovaném stanovisku, když délka posuzovaného řízení již byla výrazně nepřiměřená, byť ještě nikoliv extrémní. Soud by tak rámci rozpětí uvedeného v odkazovaném stanovisku považoval za přiměřenou částku 17 000 Kč za jeden rok řízení. Částky stanovené odkazovaným stanoviskem NS, tj. 15 000 Kč až 20 000 Kč za jeden rok řízení, resp. 1 250 Kč až 1 667 Kč za jeden měsíc řízení, však soud považuje za již neodpovídající poměrům v České republice. Soudu je známa judikatura NS a Ústavního soudu, dle které nemá inflace na výši (přiměřenost) poskytovaného zadostiučinění vliv, je však přesvědčen, že by předmětná otázka měla být posuzována jinak. Stanovisko NS bylo přijato před více než 13 lety, tj. za zcela jiné ekonomické situace, zejména pokud jde o výši mezd a cenovou úroveň (došlo k nárůstu celkově přes 50 %), a částky v něm stanovené již neodpovídají současné ekonomické realitě, když v mezidobí došlo k výraznému snížení hodnoty peněz. Na změnu ekonomických poměrů tak musí reagovat i rozhodovací praxe v oblasti zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem v podobě nepřiměřené délky řízení tak, aby poskytovanému zadostiučinění byla zachována jeho satisfakční funkce. Nemajetkovou újmu jako zásah do nemateriální sféry života poškozeného nelze nahradit (nepřipadá do úvahy uvedení v předešlý stav, ani poskytnutí ekvivalentu v penězích), tuto újmu lze jen (nikdy dokonale) odčinit. Přiznané zadostiučinění má poškozenému poskytnout zdroj, aby si mohl pořídit něčeho penězi ocenitelného (a uhraditelného), co oproti vytrpěnému příkoří přinese do imateriální sféry jeho života určitou „dávku radosti“, způsobilé alespoň částečně odčinit utrpěnou újmu. Je-li pak při stejné vytrpěné újmě (odškodňovaná nemajetková újma z titulu nepřiměřené délky řízení je obsahově stejná jako v roce [rok]) ona pořiditelná „dávka radosti“ v důsledku ekonomického vývoje společnosti menší, ztrácí poskytnuté zadostiučiní svou satisfakční funkci, a proto by měla výše přiznaného zadostiučinění vývoj ve společnosti reflektovat. Takový postup ostatně není soudní praxi, anebo i právní úpravě cizí, když i při odškodňování jiných újem jsou výše poskytovaných náhrad či zadostiučinění přizpůsobovány aktuální ekonomické situaci (viz např. mechanismy stanovení hodnoty bodu a výchozí rámcové částky v Metodice Nejvyššího soudu k náhradě za bolest a ztížení společenského uplatnění dle § 2958 o. z., anebo valorizace výší náhrad za ztrátu na výdělku či na služebním platu prováděné nařízeními vlády dle § 271u odst. 2 zákoníku práce a § 127 odst. 3 zákona o vojácích z povolání). Veden uvedenou úvahou tak soud považoval za odpovídající vycházet z rozmezí uvedeného v odkazovaném stanovisku navýšeného o 50 %, tj. z částek 22 500 Kč až 30 000 Kč za rok řízení. S ohledem na závěr o nutnosti vycházet z částky již nikoliv na spodní hranici tohoto rozpětí pak soud považoval za přiměřenou zjištěným okolnostem věci částku 25 500 Kč (17 000 Kč x 1,5) za rok řízení, resp. částku 2 125 Kč za 1 měsíc řízení, redukovanou na za první dva roky trvání řízení.

28. Uvedeným způsobem stanovenou základní částku zadostiučinění pak soud modifikoval dle jednotlivých kritérií upravených v § 31a odst. 3 OdpŠk, pro které lze základní částku zvýšit či snížit. Z hlediska popsané složitosti věci soud snížil základní částku o 10 %. Z důvodu popsaného postupu orgánů státu v posuzovaném řízení, který měl na celkovou dobu řízení výrazněji negativní vliv, soud zvýšil základní částku o 15 %. Z hlediska přispění žalobkyně k délce řízení, stejně jako z důvodu významu předmětu řízení pro žalobkyni pak soud základní částku nijak nemodifikoval.

29. Vedle kritérií výslovně zmíněných v § 31a odst. 3 OdpŠk, který obsahuje výčet toliko demonstrativní, zohlednil soud při stanovení výše zadostiučinění i skutečnost, že újma, která měla žalobkyni z nepřiměřené délky posuzovaného řízení vznikat, musela být do jisté míry sdílena s [jméno FO] (jako Žalovaným č. 3). Žalobkyně a [jméno FO] jsou manželé, v řízení byl vůči nim uplatňován společný nárok, byli zastoupeni stejným právním zástupcem a jejich postup v řízení byl koordinovaný, resp. činili společné procesní úkony. Význam řízení a vznikající nemajetkovou újmu tak dle názoru soudu nelze přičítat každému z nich v plném rozsahu stejně, jako by tíhu nepřiměřeně dlouho trvajícího řízení nesl sám. Z hlediska sdílení újmy tak soud snížil základní částku o 10 %.

30. Soud tedy uzavřel, že by základní částka zadostiučinění měla být snížena o 5 %. Na základě takového závěru pak soud považoval za důvodný požadavek na poskytnutí zadostiučinění ve výši 228 119 Kč vypočtený následovně: 125 (měsíců trvání řízení) x 2 125 Kč (za 1 měsíc řízení) – 12 x 2 125 Kč (modifikace na za první dva roky řízení) = 240 125 Kč x 0,95 (snížení o 5 %). Jelikož žalobkyně na zadostiučinění za nemajetkovou újmu dosud obdržela jen částku 113 000 Kč, shledal soud její žalobu s požadavkem na zaplacení částky 67 648 Kč důvodnou a jako takové jí v celém rozsahu vyhověl.

31. Pokud jde o požadované příslušenství, žalovaná se nezaplacením předmětné částky do dne splatnosti dostala do prodlení, a vznikla jí tak povinnost platit vedle jistiny též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná se dostala do prodlení uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku, kdy dle § 15 odst. 1 OdpŠk přizná-li ústřední orgán náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura (viz stanovisko NS sp. zn. Cpjn 206/2010 a tam odkazovaná judikatura) na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou škody způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu. Teprve ode dne následujícího po uplynutí této lhůty jej stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, kdy uplatněním je okamžik doručení žádosti žalobce o náhradu škody (újmy) žalované. Žádost žalobkyně byla doručena žalované dne [datum] a lhůta 6 měsíců skončila dne [datum]. Soud tak považoval požadavek na zaplacení úroku z prodlení za důvodný až od [datum] a až od tohoto dne právo na jeho zaplacení žalobkyni přiznal.

32. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci plně úspěšná. Žalobkyni, která byla v řízení právně zastoupena, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši 19 509 Kč, která je tvořena - zaplaceným soudním poplatkem dle položky č. 8a Sazebníku soudních poplatků ve výši 2 000 Kč, - 3x odměnou právního zástupce za tři úkony právní služby vykonané v roce [rok] (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, sepis vyjádření dne [datum]) dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu v celkové výši 9 300 Kč (3x 3 100 Kč), když za tarifní hodnotu byla dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu, ve znění účinném do [datum], vzata částka 50 000 Kč, - 1x odměnou právního zástupce za jeden úkon právní služby vykonaný v roce [rok] (účast na jednání soudu dne [datum]) dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu ve výši 3 820 Kč, když za tarifní hodnotu byla dle § 9a odst. 2 písm. a) advokátního tarifu, ve znění účinném od [datum], vzata přiznaná částka 67 648 Kč, - paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce za tři úkony právní služby vykonané v roce [rok] dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném do [datum], v celkové výši 900 Kč (3x 300 Kč), - paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce za jeden úkon právní služby vykonaný v roce [rok] dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném od [datum], ve výši 450 Kč, - DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad právního zástupce dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 3 039 Kč.

33. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 částí věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technickoorganizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se organizační složka státu vystupující v řízení za žalovanou řídí.

Poučení