11 C 216/2023 - 86

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Pavlíčkovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovaným:

1. ČESKÁ TELEVIZE, IČO 00027383 sídlem Na Hřebenech II 1132/4, Praha 4 zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B]

2. Česká republika – Ministerstvo financí, IČO [IČO advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o náhrada škody v podobě ušlého zisku takto:

Výrok

I. 1. žalovaná [jméno FO] televize je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moc tohoto rozsudku částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení.

II. Ve vztahu mezi žalobcem a 1. žalovanou se žaloba co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení zamítá.

III. Ve vztahu mezi žalobcem a 2. žalovanou Českou republikou – [právnická osoba] se žaloba o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím zamítá. IV. 1. žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám zástupce žalobce [Jméno advokáta A], advokáta.

V. Ve vztahu mezi žalobcem a 2. žalovanou nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou domáhal (po změně žaloby a přistoupení 2. žalované do řízení) vůči oběma žalovaným společně a nerozdílně zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že byl zvolen dne [datum] [jméno FO] televize (dále jen jako „[jméno FO] [právnická osoba]“) do Dozorčí komise [jméno FO] televize (dále jen jako „Dozorčí komise“) s účinností od [datum] na funkční období čtyř let. Dne [datum] byl žalobce odvolán z Dozorčí komise. Žalobce proti tomuto podal správní žalobu, o které rozhodl Městský soud v Praze tak, že ji zamítl. Ke kasační stížnosti žalobce rozhodl Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], tak, že rozhodnutí o odvolání žalobce zrušil pro nezákonnost. Ve věci odvolání žalobce vystupovala [jméno FO] [právnická osoba] jako orgán [jméno FO] televize, je tak za toto jednání odpovědná 1. žalovaná, která má právní subjektivitu a stát neodpovídá za její závazky. Žalobci byla nezákonným rozhodnutím o odvolání způsobena škoda v podobě ušlého zisku, který představují odměny, které by mu byly vyplaceny, pokud by nebyl nezákonné z Dozorčí komise odvolán, a to odměny za měsíce listopad 2020 až červenec 2022. Odměna u žalobce jako řadového člena Dozorčí komise představovala částku [částka] měsíčně. Ačkoliv byla 1. žalovaná řádně vyzvána k úhradě škody, tuto dobrovolně neuhradila.

2. Dále žalobce doplnil, že s ohledem na to, že pasivní legitimace v tomto sporu je dosud neřešenou právní otázkou, uplatnil svůj nárok rovněž u [právnická osoba], tj. 2. žalované, a to dopisem ze dne [datum], tento nárok vůči ní však 2. žalovaná sdělením ze dne [datum] odmítla a škoda ve lhůtě 6 měsíců uhrazena nebyla. Je totiž otázkou, z jakého titulu vzniká odpovědnost za škodu způsobenou v důsledku nezákonného rozhodnutí o odvolání, které dle názoru Nejvyššího správního soudu představovalo rozhodnutí dle § 65 s. ř. s. Jedná se tak o vrchnostenské rozhodnutí, případné nároky by tak mohly být uplatněny rovněž dle zákona č. 82/1998 Sb. Žalobce má za to, že jeden ze subjektů, 1. žalovaná nebo 2. žalovaná, jistě odpovídá za jemu způsobenou škodu. 3. 1. žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že ji navrhla v plném rozsahu zamítnout, a to z následujících důvodů. Je zde dán nedostatek pasivní věcné legitimace na straně 1. žalované, neboť žalobce se může domáhat náhrady škody pouze proti státu. Žalobce se domáhá škody z nezákonného vrchnostenského rozhodnutí [jméno FO] [právnická osoba], a proto nelze jinak, než na tyto právní vztahy aplikovat zákon č. 82/1998 Sb., konkrétně § 3 odst. 1písm. b) a § 5 tohoto zákona. [jméno FO] [právnická osoba] je orgánem, kterým se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti [jméno FO] televize, zároveň jí nikdo nemůže ukládat žádné povinnosti, [jméno FO] [právnická osoba] odpovídá toliko Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. [jméno FO] [právnická osoba] není typickým vnitřním orgánem [jméno FO] televize, nicméně ji nelze považovat za samostatnou právnickou osobu, jelikož nedisponuje právní subjektivitou. [jméno FO] [právnická osoba] může za jistých okolností disponovat tzv. omezenou vrchnostenskou subjektivitou. Je dán vztah nadřízenosti a podřízenosti mezi [jméno FO] [právnická osoba] a Dozorčí komisí, na druhé straně pak mezi Dozorčí komisí a všemi zaměstnanci [jméno FO] televize, kteří jsou povinni poskytovat zákonem vymezenou součinnost. Jelikož rozhodnutí o odvolání Dozorčí komise bylo posouzeno Nejvyšším správním soudem jako správní rozhodnutí vydané ve správním řízení, je naplněna podmínka odpovědnosti státu za škodu dle § 5 zákona č. 82/1998 Sb. Jelikož je [jméno FO] ČR svěřena pravomoc na úseku veřejné kontroly činnosti [jméno FO] televize, za svou činnost odpovídá státní moci, jmenovitě Poslanecké sněmovně, která jmenuje a odvolává její členy, a členové [jméno FO] [právnická osoba] dostávají odměnu, která pochází z veřejných prostředků (z koncesionářských poplatků), nemá [jméno FO] [právnická osoba] autonomní, na státní moci nezávislé postavení, naopak vystupuje vůči orgánům ČR do značné míry v podřízeném postavení. Je tak splněna podmínka odpovědnosti státu za škodu dle § 3 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., dle něhož stát odpovídá za škodu, kterou způsobily státní orgány, právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena na základě zákona. Žalobce ani další členové Dozorčí komice nebyli zaměstnanci, proto zde nedošlo k porušení obligačních práv dle zákoníku práce. Rovněž členství žalobce v Dozorčí komisi zaniklo uplynutím času, a to dne [datum]. Do doby zrušení rozhodnutí o odvolání žalobce z Dozorčí komice Nejvyšším správním soudem, což působí pouze pro futuro, 1. žalovaná v dobré víře ve správnost rozhodnutí [jméno FO] [právnická osoba] hradila odměnu za výkon funkce nově zvoleným členům, neexistoval tak do doby zrušení rozhodnutí Nejvyšším správním soudem žádný právní titul k vyplácení odměny žalobci za výkon funkce, kterou nevykonával a která byla obsazena jinou osobou. Na straně 1. žalované tak absentuje protiprávní jednání.

4. Dále 1. žalovaná doplnila, že žalobce špatně svůj nárok vyčíslil, jelikož funkce mu zanikla dne [datum], požaduje však odměnu za celý měsíc červenec. Je nutno rovněž rozlišovat druhy veřejné moci, a to státní moc a tzv. další veřejnou moc, která vyplývá z delegace ze zákona, kdy jsou vrchnostenská práva delegována na třetí subjekty, jedná se o tzv. decentralizovaný výkon veřejné správy. Podmínkou zde je vysoká míra samostatnosti, [jméno FO] televize však takové rysy nemá. [jméno FO] ČR odpovídá komoře Parlamentu ČR, nelze její pravomoci rozšiřovat, vykonává právo veřejnosti na kontrolu činnosti [jméno FO] televize, členství v [jméno FO] [právnická osoba] je výkonem veřejné funkce a je dána inkompatibilita s členstvím v některých dalších veřejných funkcích. V případě [jméno FO] [právnická osoba] se tedy nemůže jednat o decentralizovanou veřejnou správu a musí zde být dána odpovědnost dle zákona č. 82/1998 Sb. Klasická odpovědnost dle o. z. se nevztahuje na subjekty vykonávající veřejnou moc. 5. 2. žalovaná se vyjádřila pouze v rámci svého odvolání proti připuštění svého vstupu do řízení tak, že žalobce má zákonný nárok na vyplacení odměny za výkon funkce, a to vůči plátci odměny, kterým je 1. žalovaná. Členství a výkon funkce žalobce v Dozorčí radě nezaniklo odvoláním a trvalo až do uplynutí příslušného funkčního období, na které byl zvolen. Odpovědnost státu nastupuje až tehdy, pokud nelze zjednat nápravu cestou vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje, tím je žaloba vůči 1. žalované jako plátci odměny. K žalobě se již 2. žalovaná dále nevyjádřila a k jednání dne [datum] se nedostavila, ačkoliv byla řádně předvolána, soud proto jednal v její nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů – dále jen jako „o. s. ř.“).

6. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav:

7. Žalobce byl dne [datum] na 10. jednání [jméno FO] [právnická osoba] zvolen členem Dozorčí komise [jméno FO] [právnická osoba] s účinností od [datum] (zjištěno ze zápisu z 10. jednání [jméno FO] [právnická osoba] ze dne [datum]). Na 3. jednání [jméno FO] [právnická osoba] dne [datum] byla vzata na vědomí informace o [právnická osoba] výše odměny členů Dozorčí komise, a to pro předsedu ve výši [částka], pro místopředsedu ve výši [částka] a pro členy ve výši [částka] (zjištěno ze zápisu z 3. jednání [jméno FO] [právnická osoba] ze dne [datum]). Na 18. jednání [jméno FO] [právnická osoba] dne [datum] byl žalobce spolu s dalšími členy Dozorčí komise jako celku usnesením [jméno FO] [právnická osoba], č. 225/18/20, odvolán ze své funkce, a to pro vážné výhrady k práci Dozorčí komise (zjištěno ze zápisu z 18. jednání [jméno FO] [právnická osoba] ze dne [datum]). Na 20. jednání [jméno FO] [právnická osoba] dne [datum] pak byli zvoleni noví členové Dozorčí komise (zjištěno ze zápisu z 20. jednání [jméno FO] [právnická osoba] ze dne [datum]).

8. K žalobě mj. žalobce proti usnesení [jméno FO] [právnická osoba] ze dne [datum], č. 225/18/20, o odvolání Dozorčí komise, rozhodl Městský soud v Praze tak, že žalobu zamítl. Městský soud v Praze konstatoval, že [jméno FO] televizi je třeba považovat za veřejný ústav a [jméno FO] [právnická osoba] za jeho specifický orgán plnící úlohu orgánu, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti tohoto veřejného ústavu dle § 4 odst. 1 zákona ČNR č. 483/1991 Sb., o [jméno FO] televizi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „zákon o [právnická osoba]“), Dozorčí komise pak je dle zákona o [právnická osoba] poradním orgánem [jméno FO] [právnická osoba] ve věcech kontroly hospodaření [jméno FO] televize. Dospěl k závěru, že volbu a odvolání členů Dozorčí komise [jméno FO] [právnická osoba] je třeba považovat za výkon (vrchnostenské) veřejné správy ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. a [jméno FO] [právnická osoba] za tzv. jiný orgán vystupující v pozici správního orgánu, neboť samotná [jméno FO] [právnická osoba] a konkrétní funkce člena [jméno FO] [právnická osoba] mají veřejnoprávní charakter a Dozorčí komise má účelem své existence od [jméno FO] odvozenou povahu, i její činností se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu [jméno FO] televize. Městský soud však uzavřel, že odvolání Dozorčí komise [jméno FO] [právnická osoba] bylo provedeno v souladu se zákonem o [právnická osoba] (zjištěno z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. 8 [právnická osoba]/2021-98). O kasační stížnosti mj. žalobce rozhodl Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], tak, že zrušil rozsudek Městského soudu v Praze, rovně zrušil usnesení [jméno FO] [právnická osoba] ze dne [datum], č. 225/18/20, mj. ve vztahu k žalobci, a to pro jeho nezákonnost. Nejvyšší správní soud potvrdil úvahy Městského soudu v Praze, že žaloba byla projednatelná, neboť usnesení [jméno FO] [právnická osoba] představovalo rozhodnutí dle § 65 s. ř. s., poukázal však na to, že žalobou napadené rozhodnutí o odvolání Dozorčí komise představovalo svou povahou personální opatření vůči poradnímu orgánu [jméno FO] [právnická osoba], které nebylo vydáno ve formalizovaném postupu. Jednalo se tedy o rozhodnutí ve smyslu § 65 s. ř. s., nebylo však vydáno v režimu správního řízení podle části druhé správního řádu, neboť zákon o [právnická osoba] jako zvláštní právní předpis stanovil v tomto směru jiný postup, proti usnesení tak nepříslušelo odvolání k Poslanecké sněmovně, navíc [jméno FO] [právnická osoba] je nezávislým orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti [jméno FO] televize. Nejvyšší správní soud následně na rozdíl od Městského soudu v Praze uzavřel, že [jméno FO] [právnická osoba] nebyla oprávněna odvolat členy Dozorčí komise za přiměřeného užití § 6 odst. 2 ve spojení s § 8a odst. 2 věty třetí zákona o [právnická osoba] z důvodu vyslovení vážných výhrad k jejich práci, neboť s ohledem na obdobné postavení [jméno FO] [právnická osoba] a Dozorčí komise, co se týče nezávislosti a nestrannosti, lze odvolat člena Dozorčí komise pouze v případě porušení povinností přímo vymezených v § 6 odst. 2 zákona o [právnická osoba] a jednání ohrožující důvěru veřejnosti v řádné plnění povinností po odborné stránce nepředstavuje zákonem o [právnická osoba] aprobovaný důvod pro odvolání z této funkce (zjištěno z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka]).

9. Dopisem ze dne [datum], doručeným téhož dne 1. žalované, ji žalobce vyzval k úhradě žalované částky [částka] jako škody představující žalobci nevyplacené odměny ve výši [částka] za měsíce listopad 2020 až červenec 2022 (zjištěno z předžalobní výzvy k úhradě škody způsobené nezákonným odvoláním z Dozorčí komise [jméno FO] [právnická osoba] ze dne [datum] včetně doručenky datové zprávy). Dopisem ze dne [datum] žalobce rovněž podal u 2. žalované žádost o náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., a to v totožné výši [částka] (zjištěno z žádosti o náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. ze dne [datum] na č. l. 36 – 37 soudního spisu), 2. žalovaná však v odpovědi ze dne [datum] nárok žalobce odmítla s tím, že rozhodnutí [jméno FO] [právnická osoba], které bylo Nejvyšším správním soudem zrušeno, není výkonem státní moci ve smyslu § 1 zákona č. 82/1998 Sb., není rozhodnutím, které by bylo vydáno při výkonu státní správy, a není rozhodnutím ve správním řízení. Nárok dle zákona č. 82/1998 Sb. nastupuje až za situace, kdy nelze nápravu sjednat cestou vyčerpání všech procesních prostředků, žalobce by se tak měl domáhat po 1. žalované doplacení odměny, jelikož výkon funkce žalobce v Dozorčí komisi neskončil odvoláním a trval až do uplynutí příslušeného funkčního období (zjištěno ze sdělení Ministerstva financí k žádosti o náhradu škody [částka] ze dne [datum] na č. l. 33 – 35 soudního spisu).

10. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl pochybností. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o.s.ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav.

11. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

12. Žalobce byl s účinností od [datum] zvolen členem Dozorčí komise [jméno FO] [právnická osoba], jeho odměna za výkon funkce činila od února 2020 měsíčně [částka]. Usnesením [jméno FO] [právnická osoba] ze dne [datum], č. 225/18/20, byla celá Dozorčí komise, včetně žalobce, odvolána a následně [jméno FO] [právnická osoba] zvoleni její noví členové. Usnesení [jméno FO] [právnická osoba] č. 225/18/20 o odvolání žalobce bylo nezákonným správním rozhodnutím a Nejvyšším správním soudem bylo v říjnu 2022 zrušeno. Žalobce vyzval jak 1. žalovanou, tak 2. žalovanou k úhradě náhrady škody v podobě ušlého zisku – nevyplacené odměny za výkon funkce v Dozorčí komisi od listopadu 2020 do července 2022, obě žalované však úhradu odmítly.

13. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně:

14. Dle § 1 odst. 1 zákona o ČT, ve znění účinném do [datum], se zřizuje [jméno FO] televize se sídlem v Praze. Dle odst. 2 téhož ustanovení je [jméno FO] televize právnickou osobou, která hospodaří s vlastním majetkem, jehož základem je majetek převedený z Československé televize. [jméno FO] televize vlastními úkony nabývá práv a zavazuje se. Dle odst. 3 téhož ustanovení stát neodpovídá za závazky [jméno FO] televize a [jméno FO] televize neodpovídá za závazky státu.

15. Dle § 2 odst. 1 zákona o ČT [jméno FO] televize poskytuje službu veřejnosti tvorbou a šířením televizních programů, popřípadě dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb na celém území České republiky za účelem naplňování demokratických, sociálních a kulturních potřeb společnosti a potřeby zachovat mediální pluralitu (dále jen "veřejná služba v oblasti televizního vysílání").

16. Dle § 4 odst. 1 zákona o ČT orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti [jméno FO] televize je [jméno FO] televize (dále jen "[jméno FO]"). [jméno FO] má 15 členů. Členy [jméno FO] volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky (dále jen "Poslanecká sněmovna") tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy. Dle § 4 odst. 5 zákona o ČT je [jméno FO] ze své činnosti odpovědna Poslanecké sněmovně.

17. Dle § 6 odst. 1 zákona o ČT členství v [jméno FO] zaniká: a) uplynutím funkčního období, b) dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemně učiněného vzdání se funkce předsedovi Poslanecké sněmovny, c) odvoláním z funkce, d) dnem, kdy člen [jméno FO] přestal splňovat předpoklady pro zvolení do funkce člena [jméno FO] stanovené v § 4 odst. 3, e) úmrtím.

18. Dle § 6 odst. 2 zákona o ČT Poslanecká sněmovna člena [jméno FO] z funkce odvolá, a) přestal-li splňovat předpoklady pro výkon funkce člena [jméno FO] stanovené v § 5, b) narušil-li závažným způsobem důstojnost funkce člena [jméno FO] nebo dopustil-li se takového jednání, které zpochybňuje jeho nezávislost nebo nestrannost při výkonu funkce člena [jméno FO], c) nezúčastňuje-li se po dobu více než 3 měsíců schůzí [jméno FO].

19. Dle § 6 odst. 3 zákona o ČT Poslanecká sněmovna může [jméno FO] odvolat, neplní-li [jméno FO] opakovaně své povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo pokud Poslanecká sněmovna dvakrát po sobě neschválí Výroční zprávu o činnosti [jméno FO] televize nebo Výroční zprávu o hospodaření [jméno FO] televize.

20. Dle § 8a odst. 1 zákona o ČT je Dozorčí komise poradním orgánem [jméno FO] ve věcech kontroly hospodaření [jméno FO] televize. Jejím úkolem je sledovat, zda jsou finanční zdroje a majetek [jméno FO] televize účelně a hospodárně využívány podle schváleného rozpočtu [jméno FO] televize v souladu s právními předpisy a s požadavky práva Evropských společenství. Dozorčí komise je povinna upozorňovat [jméno FO] na zjištěné nedostatky a předkládat jí návrhy na jejich odstranění.

21. Dle § 8a odst. 3 zákona o ČT jsou členové dozorčí komise voleni na funkční období 4 let, a to i opětovně, ne však na více než 4 po sobě jdoucí funkční období. Pro zvolení do funkce člena dozorčí komise a pro výkon této funkce platí předpoklady stanovené v § 4 odst. 3 a § 5 obdobně. Pro zánik funkce člena dozorčí komise platí přiměřeně § 6 odst. 1 a 2.

22. Dle § 8b odst. 4 zákona o ČT výši odměn členů dozorčí komise stanoví [jméno FO].

23. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [jméno FO] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „ZOdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

24. Dle § 3 odst. 1 ZOdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

25. Dle § 5 ZOdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

26. Dle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

27. Dle § 2911 o. z., způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

28. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce byl s účinností od [datum] na funkční období 4 let (viz § 8a odst. 3 zákona o [právnická osoba]) zvolen členem Dozorčí komise [jméno FO] [právnická osoba], tedy k zániku funkce by došlo uplynutím funkčního období ke dni [datum]. Rovněž bylo nesporné, že usnesením [jméno FO] [právnická osoba] ze dne [datum] byl žalobce z Dozorčí komise odvolán, a to nezákonně, jak v říjnu 2022 rozhodl Nejvyšší správní soud.

29. Správní soudy při přezkumu daného usnesení [jméno FO] [právnická osoba] o odvolání Dozorčí komise nepochybně dospěly k závěru, že volbu a odvolání členů Dozorčí komise [jméno FO] [právnická osoba] je třeba považovat za výkon (vrchnostenské) veřejné správy ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. a [jméno FO] [právnická osoba] za tzv. jiný orgán vystupující v pozici správního orgánu, usnesení [jméno FO] [právnická osoba] tak představovalo (správní) rozhodnutí dle § 65 s. ř. s. vydané bez formalizovaného postupu, resp. postupem upraveným v zákoně o [právnická osoba]. Soud pak připomíná, že zrušení individuálního správního aktu správním soudem má účinky toliko ex nunc, které působí výlučně do budoucna, neboť právní řád je založen na zásadě presumpce správnosti aktů vydaných orgány veřejné správy, až do okamžiku, kdy příslušný orgán zákonem předvídanou formou prohlásí správní akt za nezákonný a zruší jej (viz např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). Nemůže tak obstát argument 2. žalované, že žalobce se měl domáhat své odměny za výkon funkce u 1. žalované, neboť nikdy nedošlo k jeho řádnému odvolání. Usnesené o odvolání bylo shledáno nezákonným, avšak až do zrušení tohoto usnesení v říjnu 2022 bylo nutno respektovat presumpci správnosti tohoto odvolání a usnesení vyvolávalo právní následky, zakládalo práva a povinnosti. Žalobce se tak nemohl domáhat své odměny pro výkon funkce, neboť usnesení o jeho odvolání z Dozorčí komise bylo zrušeno až poté, co již uplynulo jeho funkční období v této funkci, které trvalo do [datum].

30. Je tak nepochybné, že žalobce byl nezákonně odvolán z funkce člena Dozorčí komise [jméno FO] [právnická osoba], v důsledku čehož mu nebyla vyplácena odměna za výkon funkce ve výši [částka] měsíčně, a to od listopadu 2020 do července 2022 (konkrétně do [datum]). Přitom není důvodu se domnívat, že pokud by žalobce nebyl odvolán, funkci by nevykonával, žádné takové okolnosti zde tvrzeny nebyly. Nezákonným odvolání z funkce člena Dozorčí komise tak žalobci vznikla škoda v podobě ušlého zisku, a to nevyplacené odměny za měsíce, kdy nemohl svou funkci vykonávat.

31. Soud se dále zabýval k námitkám účastníků tím, kdo je subjektem odpovědným za škodu vzniklou žalobci.

32. Soud přitom ve shodě se správními soudy připomíná, že [jméno FO] televize je veřejným ústavem, přičemž mezi ostatními veřejnými ústavy má velmi specifické postavení dané zejména charakterem vykonávaných služeb vymezených v § 2 a § 3 zákona o [právnická osoba]. Zákonná úprava fungování [jméno FO] televize zajišťuje ve značném rozsahu nezávislost tohoto veřejného ústavu na aktuální politické reprezentaci (zejména financování z koncesionářských poplatků, nikoli z veřejných [právnická osoba]), zároveň je vykonáván dohled veřejnosti nad řádným naplňováním svěřených úkolů. Orgánem dohledu je [jméno FO] [právnická osoba], která v [jméno FO] televizi plní funkci orgánu, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti tohoto veřejného ústavu (§ 4 odst. 1 zákona o [právnická osoba]), je tedy nezávislým orgánem veřejné moci, který je sice ze své činnosti odpovědný Poslanecké sněmovně, která volí i odvolává členy [jméno FO] [právnická osoba] či [jméno FO] [právnická osoba] jako celek, avšak pouze při splnění konkrétně vymezených zákonných podmínek (§ 6 odst. 2 a 3 zákona o [právnická osoba]). Z tohoto plyne, že [jméno FO] [právnická osoba] není v pozici podřízeného správního orgánu vůči Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, což ostatně potvrzuje i ta skutečnost, že proti rozhodnutí [jméno FO] [právnická osoba] není k Poslanecké sněmovně přípustné odvolání.

33. Dozorčí komise je pak poradním orgánem [jméno FO] [právnická osoba] ve věcech kontroly hospodaření [jméno FO] televize (§ 8a odst. 1 zákona o [právnická osoba]), a má tedy účelem své existence od [jméno FO] [právnická osoba] odvozenou povahu. Jak konstatoval Nejvyšší správní soud v rozsudku o zrušení usnesení o odvolání žalobce, „žalobou napadené rozhodnutí o odvolání Dozorčí komise svou povahou představovalo personální opatření vůči poradnímu orgánu žalované ([jméno FO] [právnická osoba] – dopl. soudem), …“.

34. Jak plyne z § 1 odst. 1 a § 3 odst. 1 ZOdpŠk, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou pouze při výkonu státní moci, kterou způsobily právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona. Ačkoliv tedy bylo usnesení [jméno FO] [právnická osoba] o odvolací Dozorčí komise ze dne [datum] vydáno jako rozhodnutí ve správním řízení (viz § 5 písm. a) ZOdpŠk) jiným orgánem vystupujícím v pozici správního orgánu, tedy při výkonu veřejné moci, [jméno FO] [právnická osoba] nevykonává žádnou státní moc, ani ji výkon státní moci nebyl zákonem či na základě zákona svěřen. To, že [jméno FO] [právnická osoba] představuje nezávislý (a nestranný) orgán veřejné moci, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti [jméno FO] televize, neznamená, že to představuje výkon moci státní. [jméno FO] [právnická osoba] nevykonává žádné úkoly, které by jí byly svěřeny státem nebo jejími orgány, není jim nijak podřízena, neřídí se jejich pokyny ani instrukcemi, neboť pak by byla ohrožena nezávislost [jméno FO] televize a výkon veřejné služby tak, jak je koncipován zákonem o [právnická osoba]. Ačkoliv tedy jistě [jméno FO] televize ani [jméno FO] [právnická osoba] nedisponují takovou mírou samostatnosti jako veřejnoprávní korporace, např. samosprávné komory nebo vysoké školy, a to už ze své povahy jako veřejného ústavu, nelze dovodit, že by vykonávala jakoukoli státní moc, či jí její výkon byl jakkoli svěřen. [jméno FO] [právnická osoba] je tak orgánem decentralizované veřejné správy, který vykonává veřejnou moc mj. prostřednictvím individuálních správních aktů, neboť jí to zákonná úprava umožňuje a tuto pravomoc jí svěřuje. Jelikož [jméno FO] [právnická osoba] při výkonu své pravomoci nad Dozorčí komisí nevykonává státní správu, neboť jí tato nebyla žádným zákonem svěřena, a jedná se o výkon decentralizované veřejné správy, odpovědnost za škodu dle ZOdpŠk nelze uplatňovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 3638/15).

35. Pokud tedy za škodu žalobce nelze dovozovat odpovědnost dle ZOdpŠk, tedy odpovědnost státu, není dána pasivní legitimace 2. žalované v tomto sporu. Soud proto výrokem III. žalobu proti 2. žalované zamítl.

36. Jestliže nelze odpovědnost za škodu dovodit dle zákona č. 82/1998 Sb., řídí se odpovědnost veřejnoprávních subjektů za škodu vzniklou při výkonu zákonem svěřené působnosti obecnými předpisy, konkrétně o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nebo nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 3638/15).

37. Vzhledem k tomu, že [jméno FO] [právnická osoba] sice je správním orgánem, který vydal příslušné správní rozhodnutí, ale nemá právní subjektivitu, odpovídá za činnost svého orgánu [jméno FO] televize, tedy 1. žalovaná.

38. Bylo přitom prokázáno, že [jméno FO] [právnická osoba] jednala v rozporu se zákonem o [právnická osoba], který upravuje její činnost a pravomoci, když vydala rozhodnutí, kterým odvolala žalobce z funkce člena Dozorčí komise, pro něž však nebyly splněny zákonné podmínky. V důsledku tohoto jednání žalobce nemohl řádně vykonávat funkci v Dozorčí komisi (přičemž [jméno FO] [právnická osoba] následně zvolila novou Dozorčí komisi), a vznikla mu tím škody, když mu tím ušla odměna za výkon této funkce ve výši [částka] měsíčně, přičemž zde nebyly žádné okolnosti, které by mu za běžného běhu věcí bránily až do uplynutí funkčního období tuto funkci vykonávat. Na straně [jméno FO] [právnická osoba] pak byla dána minimálně nevědomá nedbalost, neboť vzhledem k okolnostem a konkrétním poměrům, které vycházely z výkonu natolik odpovědné funkce, jakou je funkce člena [jméno FO] [právnická osoba], o tom, že odvolání Dozorčí komise, v níž byl žalobce členem, je nezákonné a nejsou splněny podmínky dle § 6 odst. 2 ve spojení s § 8a odst. 2 zákona o [právnická osoba], vědět měla a mohla.

39. Soud tedy dospěl k závěru, že 1. žalovaná dle § 2910 o. z. odpovídá za škodu vzniklou žalobci tím, že v důsledku nezákonného rozhodnutí [jméno FO] [právnická osoba] nemohl vykonávat funkci člena Dozorčí komise a ušla mu tím odměna za tuto funkci v období od listopadu 2020 do července 2022. Soud však musel přisvědčit 1. žalované v tom, že výpočet žalobce ohledně ušlé odměny nebyl správný. Funkční období žalobce by totiž skončilo ke dni [datum], tzn., že žalobci by příslušela za měsíc červenec odměna pouze za 15 dnů, tj. celkem [částka] ([částka]/31*15). Proto tedy soud žaloby vyhověl pouze co do částky [částka] (20*[částka] + [částka]), co do částky [částka] žalobu zamítl (odměna za období od 16. do [datum], kdy by již funkční období žalobci uplynulo).

40. O úrocích z prodlení z přisouzené částky soud rozhodl v souladu s § 1970 o. z. tak, že tyto přiznal ve výši dle § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od [datum]. U náhrady škody není zákonem stanovena splatnost, doba plnění je tak vázána na výzvu věřitele dle § 1958 odst. 2 o. z. a dlužník je povinen plnit den následující poté, kdy je věřitelem k plnění vyzván, případně ve věřitelem stanovené lhůtě.

41. O náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a 1. žalovanou rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v této části řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 95,08 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobce v řízení v rozsahu 97,54 % a úspěchu 1. žalované v rozsahu 2,46 %). Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé (žaloba) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé (změna žaloby ze dne [datum]) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky [částka] za účast na jednání soudu ([datum]) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z částky [částka] za účast na jednání soudu ([datum]) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Soud nepřiznal žalobci náhradu nákladů za vyjádření k odvolání 2. žalované, neboť toto podání se netýkalo vztahu mezi žalobcem a 1. žalovanou.

42. O náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a 2. žalovanou rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož 2. žalovaná byla sice v této části řízení zcela úspěšná, ale žádné náklady řízení jí nevznikly, resp. je netvrdila, když se k nařízenému po svém pravomocně potvrzeném přistoupení do řízení nedostavila.

Poučení