11 C 22/2022 - 315

Rubrum

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Dariou Vaňkovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený dne [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem takto:

Výrok

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaného k pozemku č. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům [Anonymizováno], [adresa], a k pozemkům č. [Anonymizováno], zahrada, č. [Anonymizováno], zahrada, v obci [adresa], katastrálním území [adresa], zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] na listu vlastnictví č. [hodnota], se zrušuje.

II. Pozemek č. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům [Anonymizováno] [adresa], pozemky č. [Anonymizováno], zahrada, č. [Anonymizováno] zahrada, v obci [adresa], katastrálním území [adresa], zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] na listu vlastnictví č. [hodnota], se přikazují do výlučného vlastnictví žalovaného.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na vypořádací podíl 1.400.000 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobce je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě na nákladech řízení částku 12.136 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

VI. Žalovaný je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě na nákladech řízení částku 7.136 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

1. Žalobou došlou soudu dne 4. 2. 2022 se žalobce domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku č. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům [Anonymizováno], [adresa], a dále k pozemkům č. [Anonymizováno], zahrada, č. [Anonymizováno], zahrada, v obci [adresa], katastrální území [adresa], zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota]. Navrhl, aby mu nemovité věci byly přikázány do výlučného vlastnictví a byla mu uložena povinnost zaplatit žalovanému na vypořádací podíl 925.000 Kč. Vylíčil, že jsou s žalovaným rovným dílem podílovými spoluvlastníky uvedených nemovitostí. Od žalovaného obdržel přípis, kterým se domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a spoluužívání nemovitostí. Jako důvod uváděl problematické hospodaření s nemovitostmi a vzájemnou komunikaci. Žalovaný mu navrhl za vypořádání spoluvlastnictví cenu ve výši 675.000 Kč. Žalobce žalovanému potvrdil, že ani on nemá zájem na další trvání podílového spoluvlastnictví a spoluužívání, nesouhlasil však s tvrzením žalovaného ohledně způsobu vedení komunikace mezi účastníky, když sám žalobce se cítil být chováním žalovaného a členů jeho rodiny opakovaně a nevybíravě urážen a napadán. Žalobce vyjádřil přesvědčení, že má k nemovitým věcem výrazně silnější citový vztah, výrazně více se zasadil o jejich zhodnocení opravami či stavebními úpravami, a to v tom rozsahu, kam měl přístup. Nemovitosti užíval od roku 2010, od roku 2005 platil platby s provozem domu. V domě prakticky bydlel a jako dítě v něm trávil prázdniny a víkendy. Žalovaný nemovité věci užívá až v posledních letech jako rekreační objekt cca jednou za 14 dnů na víkend až týden. Žalovanému nabídl na vypořádání podílu částku 950.000 Kč, tedy o 25.000 Kč vyšší. Žalobce později k výzvě soudu doplnil, že pozemky by bylo velmi obtížné až nemožné rozdělit na dva plnohodnotné celky, stejně jako stavbu č. [Anonymizováno]. Pozemky jsou rozmanité a nerovnoměrné, obytné místnosti v domě mají různé velikosti a rozdělení domů by nebylo možné bez rozsáhlé rekonstrukce a nového vybudování všech zdí v domě. Žalobce proto vyjádřil nesouhlas s rozdělením věcí. Stav domu č. [Anonymizováno] označil jako dobrý, avšak rekonstrukce je podle něj nezbytná, pokud má objekt nadále sloužit k trvalému bydlení. K částečným rekonstrukcím byl rozhodnut přistoupit v průběhu minulých let, avšak žalovaný jakékoliv větší úpravy odmítal s tím, že do objektu nemá cenu investovat. K dohodě tak nikdy nedošlo. Od roku 2006 o nemovité věci soustavně pečoval, v domě od roku 2010 žil a staral se tak o údržbu a opravy. Žalovaný nemovité věci často nenavštěvoval, vyjma několika víkendů v roce nebo o dovolené, o nemovité věci či jejich údržbu nejevil zájem. Žalobce hradí správní poplatky a daň z nemovitostí od roku 2005 do současné doby. Od roku 2010, kdy měl žalobce ve [adresa] trvalý pobyt, hradil elektřinu, která byla od roku 2015 vedena na jeho jméno. V roce 2017 došlo k dohodě, podle které si žalovaný přepsal elektřinu na sebe, a bylo dohodnuto, jakým způsobem se budou účastníci na platbách podílet. V roce 2019 se žalovaný odmítl dohodnout na výpočtu nových plateb na základě aktuálního vyúčtování a od roku 2020 odmítl žalobci zaslat další vyúčtování. Protože žalovaný nejeví zájem o vyrovnání plateb za elektřinu, hradí je žalovaný sám. Od roku 2018 do roku 2022 hradil žalobce náklady na dodávku vody a o odpadní vody. V roce 2022 starosta obce rozdělil platby mezi oba účastníky na základě sledované spotřeby. V průběhu let se začaly vztahy mezi účastníky a jejich rodinami horšit, spory vyeskalovaly konfliktem v roce 2020. Konfliktní vztahy byly pro žalobce náročné, a proto se vyhýbal jakýmkoliv dalším setkáním s tím, že dočasně bydlí u své přítelkyně. Přesto do [adresa] pravidelně jezdí a provádí pravidelnou údržbu. Pokud by se stal výlučným vlastníkem, má v úmyslu v nemovitostech opětovně bydlet.

2. Žalovaný se zrušením spoluvlastnictví souhlasil, avšak navrhl, aby nemovitosti byly přikázány do jeho vlastnictví. Ve shodě s žalobcem konstatoval nedělitelnost nemovitých věcí. Uvedl, že jsou s žalobcem bratranci a nemovitosti nabyli od své babičky [jméno FO]. Hospodaření s nemovitostmi je problematické, jejich komunikace je velmi obtížná až nepřátelská. Žalovaný proto vyvolal jednání a adresoval žalobci návrh na odkup jeho spoluvlastnického podílu. Později žalobci nabídl kupní cenu ve výši 1.200.000 Kč, s čímž žalobce nesouhlasil. Pokud se týká oprav a údržby nemovitostí, namítl, že některé činnosti dělali společně, případně se střídají. Žalobce od roku 2017 užívá nemovitosti zřídka, spíše je užívá jeho matka a bratr. Rodiny žalovaného se v užívání nemovitostí povětšinou střídají, když společné užívání není s ohledem na vypjaté vztahy možné. Střídání rodin domlouvá žalovaný s bratrem žalobce. Žalovaný potvrdil, že žalobce do cca roku 2020 platil vodné, odvoz odpadu, daň z nemovitosti, pojištění nemovitosti. Po zhoršení jejich vzájemných vztahů se o tyto náklady dělí napůl. Žalovaný platí elektřinu a žalobce mu nic nepřispívá. Žalovaný uvedl, že má k nemovitostem hluboký citový vztah, na místo jezdil od dětství, podílí se na běžné údržbě i opravách; nemovitosti užívá pravidelně jednou za 14 dní o víkendu, v zimě jednou za měsíc, tráví zde dovolené. Žalovaný následně svá tvrzení k výzvě soudu doplnil tak, že nemovitosti jsou užívány jako jeden celek. Jejich rozdělení bez zásahu do jejich povahy a hospodářského využití není dobře možné. Stavba [Anonymizováno] je jednogenerační a její rozdělení na dvě samostatné věci není stavebně ani právně možné. Rozdělení stavby na dvě bytové jednotky není účelné. Znamenalo by to nutnost oddělení příslušenství stávajícího domu, rozdělení veškerých rozvodů elektřiny a vody, vyžadovalo by bourání a nové stavění příček, případně i zásah do nosných konstrukcí. Žalovaný s rozdělením budovy na bytové jednotky či s rozdělením pozemků vyjádřil svůj nesouhlas. Dále uvedl, že stavba [Anonymizováno] vyžaduje celkovou rekonstrukci rozvodů pitné vody, na střechu je nutné položit novou krytinu, na severní straně vyměnit okap. Údržbu a drobné opravy provádí každý z účastníků v té části domu, kterou výlučně užívá, ve společných částech budovy žalovaný opravuje a udržuje to, co nesnese odkladu. Dohoda o užívání, údržbě a opravě nemovitostí není mezi účastníky možná. Investice většího rozsahu nebyly v nemovitosti provedeny. Daň z nemovitosti za roky 2017 a 2018 hradili účastníci každý jednou polovinou, napůl hradili pojištění nemovitosti v letech 2011 až 2018 (pojistná smlouva byla uzavřena na žalobce). Po zhoršení vztahů v roce 2018 žalovaný již žalobci na pojištění nemovitosti ani na daň z nemovitosti ničeho neplatí. Smlouva na dodávku elektřiny je vedena od roku 2017 na žalovaného, od té doby mu žalobce přispěl na elektřinu třikrát; do roku 2017, kdy elektřina byla vedena na žalobce, žalovaný platil podle odečtu elektroměru v hotovosti. Žalovaný platil žalobci polovinu spotřeby vody a odvoz odpadů od roku 2015 do roku 2018 v hotovosti, od roku 2022 platí žalovaný spotřebu vody a odvoz odpadů přímo obci [adresa]. Žalovaný vyjádřil zájem užívat nemovitosti k rodinné rekreaci, nemovitosti dále zvelebovat.

3. Soud na základě provedeného dokazování učinil dále uvedená skutková zjištění:

4. Výpisem z katastru nemovitostí – listem vlastnictví č. [hodnota] vzal soud za prokázané, že účastníci řízení jsou rovným dílem podílovými spoluvlastníky ve vztahu k celku pozemku č. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům [Anonymizováno], [adresa], pozemků č. [Anonymizováno], zahrada, č. [Anonymizováno], zahrada, v obci [adresa], katastrálním území [adresa], oba na základě smlouvy darovací ze dne 19. 11. 2004.

5. Dopisem datovaným 16. 8. 2021 oslovil žalovaný žalobce s návrhem na zrušení a vypořádání jejich podílového spoluvlastnictví ke shora popsaným nemovitostem (z důvodu problematického hospodaření se společnými nemovitostmi a obtížné komunikace), a to za kupní cenu ve výši 675.000 Kč podle znaleckého posudku soudního znalce [jméno FO] ze dne 20. 10. 2020. Žalovaný uvedl, že jeho nárok na přikázání nemovitostí do jeho vlastnictví je silnější, protože na nich provádí opravy a běžnou údržbu, častěji je užívá a má k nim citový vztah. Uvedená písemnost byla současně předžalobní výzvou ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“).

6. Dopisem ze dne 17. 9. 2021 žalobce na výzvu žalovaného reagoval s tím, že souhlasí se zrušením podílového spoluvlastnictví, neboť ani on nemá zájem na jeho dalším trvání. Stávající stav označil do budoucna jako neudržitelný, avšak důrazně odmítl tvrzení žalovaného o tom, že by měl mít k nemovitým věcem silnější citový vztah, měl na nich provádět opravy či je častěji užívat než žalobce. Žalobce žádal, aby se stal vlastníkem celku a nabídl v rámci mimosoudního vyřízení věci žalovanému částku 950.000 Kč (dle posudku, který si nechal zpracovat, měla činit cena podílu 925.000 Kč).

7. Soud provedl šetření na místě samém a zjistil, že budova [Anonymizováno] v obci [adresa] je jednopodlažní budova s přilehlými pozemky, které jsou užívány jako zahrada. Do budovy se vstupuje vstupními dveřmi, budova je osazena jednou elektrickou rozvodnou skříní s elektroměrem a jednou pojistkovou skříní, k budově vede jedna vodovodní přípojka, u budovy je jeden septik. V budově je vstupní hala, z níž je vstup na půdu, do kuchyňky a koupelny. Účastníci shodně uvedli, že se v péči o nemovitost střídají, zajišťují ji společně, nicméně i s ohledem na jejich komplikované vztahy nepovažují za vhodné, aby nemovitosti byly rozděleny.

8. Žalobce jako účastník řízení vypověděl, že v předmětném domě strávil každý víkend, prázdniny a svátky, byl tam jako doma. Jezdili k prarodičům, pomáhali s údržbou. V roce 2005 jim dům darovala babička, on se tam v roce 2006 po maturitě přestěhoval a bydlel do roku 2021, kdy začaly vznikat spory. V roce 2010 si na adrese přihlásil trvalý pobyt. O dům se staral, platil elektřinu, vodu, odpady, daň, pojištění. Kdyby spory neexistovaly, bydlel by tam dodnes. Aby předešel dalším sporům, odstěhoval se k přítelkyni. Aktuálně v domě nikdo nebydlí. Sám tam jezdí jednou až dvakrát do měsíce na pár hodin, jezdí s ním i matka a bratr, kteří tam zůstávají i několik dnů. Podle vzájemné dohody má každý z účastníků k dispozici dva pokoje, do nichž si vzájemně nevstupují. Zpočátku měli domluvu, že se budou v nemovitostech střídat po čtrnácti dnech, ale dohoda nebyla žalovaným dodržována. Aktuálně dohoda není možná. Od roku 2005 hradí daň z nemovitostí, do roku 2022 sám hradil vodu a odpady, od uvedeného roku je hradí po intervenci starosty s žalovaným rovným dílem. Od roku 2009 hradí pojištění nemovitosti. Elektřinu hradí od roku 2010, kdy ještě byla odběratelem babička, od roku 2013 nebo 2014 ji přepsal na sebe a platil ji do roku 2017 nebo 2018. V té době mezi ním a žalovaným vznikly spory ohledně elektřiny. Dohodli se, že na sebe elektřinu přepíše a následně se na základě vyúčtování vypořádají. To platilo pouze v roce 2019, ale dále žalovaný odmítl podklady k platbě dodat. Investice z jeho strany byly, ale nikoli velké v řádech set až tisíc korun. Zrekonstruoval pokoje, které má k dispozici. Koupil část okapů, vyrobil kamenné zápraží u domu, vymaloval koupelnu, kuchyň a vstupní halu. Žalovaný větší investice odmítal. Každý z nich opravil jeden komín. Žalovaný prováděl neodborné zásahy v zahradě. Spory vyvrcholily v roce 2020, kdy mu matka žalovaného vyhrožovala zabitím. V souvislosti se spory začal mít psychické i fyzické problémy.

9. Rovněž žalovaný jako účastník řízení vypověděl, že od dětství jezdil do nemovitostí s rodiči za babičkou každý víkend, když měli volno. Scházeli se tam s příbuznými. Dům byl postaven jako chalupa, dodatečně byl zapsán jako rodinný dům. Dodnes tam jezdí a využívá dům k rekreačním účelům. V roce 2005 si žalobce v domě zřídil trvalý pobyt, aby měli levnější vodu a svoz odpadů. Žalobce několik let dům užíval, protože utekl od své matky. Žalovaný od roku 2005 jezdil do [adresa] nepravidelně, protože pomáhali s chatou po druhých prarodičích v [Anonymizováno]. Od roku 2018, kdy chatu v [Anonymizováno] prodali, jezdí do předmětných nemovitostí jednou na čtrnáct dnů na celý víkend. Každý víkend nechávali žalobci v hotovosti peníze na elektřinu, vodu a odpady 100 až 200 Kč. V roce 2017 přepsal elektřinu na sebe a žalobci dával peníze na daň. Pak už daň neplatil a domluvili se, že za odpovídající částku (1.500 až 1.800 Kč) koupí barvy na střechu. Jednou za rok mu žalobce poslal rozhodnutí o dani z nemovitosti a polovinu mu poslal na účet. Od roku 2017 neplatil žalobci daň ani pojištění, protože platil elektřinu, žalobce mu na ni nic nepřispěl. Vodu platí se žalobcem napůl. Investice žalovaného byly spojeny se správou domu. Měnil vodovodní baterii, umyvadlo a WC, koupil nová kamna do haly, opravil komín k pokojům, které má k dispozici. Stará se o okapy na zadní straně domu.

10. Svědkyně [jméno FO] (matka žalovaného) vypověděla, že historicky byly nemovitosti užívány celou rodinou. Od roku 2005 tam jezdí každých čtrnáct dní kromě dvou měsíců v zimě. Běžnou údržbu dělá jejich rodina. Po smrti její matky tam žalobce asi rok bydlel, pak nechal vše zamrznout a oni to pak museli řešit. Do nemovitosti jezdí bratr žalobce s matkou. V létě jsou tam tři týdny, o Vánocích 10 dnů, vždy napíšou lísteček, kdy mají dovolenou, a v tu dobu tam nejezdí. Svědkyně přiznala nevhodné vyjadřování směrem k žalobci.

11. Svědeckou výpovědí [jméno FO] (bratra žalovaného a bratrance žalobce) vzal soud za prokázané, že do nemovitosti jezdí od jeho narození. Ze začátku dům užívala jeho matka a tety s rodinami. Posledních deset až patnáct let tam jezdí ob týden. Žalovaný tam jezdí pouze na víkend, někdy jezdí i po týdnu. Žalobce tam nepotkává. Dříve prováděli údržbu on a žalovaný a žalobce s bratrem a matkou, když tam bydlel. Vždy se domluvili na úhradě napůl. Žalobce bydlel v domě od doby, kdy ho matka vyhodila z bytu a začala ho bít, a to až do roku 2020 nebo 2021. Nyní se tam nezdržuje vůbec. Ze strany žalobce údržbu prováděl spíše jeho bratr [Anonymizováno], žalobce vybudoval kamenné zápraží.

12. Svědek [jméno FO] vypověděl, že je bratrancem obou účastníků řízení. Žalovaný s rodinou se o nemovitosti starají, žalobce tam často nevídá. Neviděl, že by se do nemovitostí investovalo. Naposledy účastníci spolu lakovali dveře. Do [adresa] jezdí prakticky denně po práci k matce, která má dům naproti předmětným nemovitostem.

13. Svědkyně [jméno FO] vypověděla, že účastníci řízení jsou jejími synovci. Dům se stavěl svépomocí. Její rodina a rodina žalovaného dům prakticky postavila; nejmladší sestra v té domě ještě nebyla vdaná. Je mezi nimi věkový rozdíl 8 a 10 let. Původcem rozbrojů byla matka žalobce. Žalobce jí vyprávěl, že jí jeho matka chtěla z nemovitostí dostat pryč, protože jí babička (matka svědkyně) v darovací smlouvě současně zřídila věcné břemeno, aby mohla nemovitosti užívat jako doposud. Žalobce jí říkal, že ho matka vzala k advokátovi, který jim však řekl, že to není možné. Dům nadále užívali všichni. Žalobce tam střídavě bydlel, když chodil do školy. Jinak žalobce bydlel v [adresa] v bytě, který byl původně babičky, resp. koupila ho matce žalobce. Ta pak měla určité problémy, byt prodala a její synové se ocitli bez bydliště. Matka žalobce se odstěhovala za přítelem, bratr žalobce do [Anonymizováno], žalobce do [adresa]. Žalobce měl poté přítelkyni, bydleli spolu v domě jejích rozvedených rodičů, odkud je vyhodili a vrátili se do [adresa]. Nyní spolu žijí v bytě jejích rodičů v [adresa] a žalobce do [adresa] téměř nejezdí. Její dům je od předmětných nemovitostí vzdálen asi 20 metrů, proto má přehled, kdo v nemovitosti je. Žalovaný s rodinou jezdí do [adresa] každých 14 dnů, dělá tam běžnou údržbu. Občas tam nechává na týden matku, která se o nemovitosti stará. Žádné zásadní rekonstrukce tam provedeny nebyly. Žalobce má celý život zdravotní i psychické problémy. Žalobce jí pomáhal s péčí o babičku a přestavbou jejího domu; pomáhala jí i matka žalovaného.

14. Znaleckým posudkem č. 045677/2023 ze dne 24. 10. 2023 znalce [tituly před jménem] [jméno FO] a jeho výpovědí vzal soud za prokázané, že obvyklá cena nemovitých věcí zapsaných na listu vlastnictví č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] byla stanovena částkou 2.143.050 Kč, resp. k 9. 12. 2024, kdy byl jako znalec vyslechnut, zhruba o 3 až 5 % vyšší (tj. 2.207.342 Kč až 2.250.203 Kč). Znalec stanovil náklad na rozdělení budovy na dvě bytové jednotky částkou 927.988 Kč bez DPH.

15. Oba účastníci řízení učinili konečnou nabídku k vypořádání spoluvlastnictví pro druhého ze spoluvlastníků částkou 1.400.000 Kč.

16. Žalobce k prokázání likvidity prokázal, že disponuje s naspořenou částkou stavebního spoření ve výši 107.952,95 Kč, investičními produkty v hodnotě 87.713 Kč, prostředky na spořicím účtu ve výši 103.799,36 Kč a má nabídku hypotečního úvěru na částku 1.200.000 Kč od [právnická osoba]. Úvěrová smlouva uzavřená dne 30. 12. 2022 mezi žalobcem a [právnická osoba]. pozbyla účinnosti 31. 12. 2024, kdy jen do tohoto data mohl být úvěr do částky 1.200.000 Kč čerpán.

17. Žalovaný prokázal, že disponuje na účtu u [právnická osoba]., částkou 584.209,68 Kč. Dle smlouvy o hypotečním úvěru ze dne 9. 1. 2025 uzavřenou s [právnická osoba]. může čerpat po dobu 23 měsíců od uzavření smlouvy na úvěr 1.000.000 Kč.

18. S ohledem na zjištěný skutkový stav a právní hodnocení věci soud další dokazování neprováděl, resp. zamítl další návrhy na provedení dokazování a některé provedené důkazy pro nadbytečnost nehodnotil.

19. Z hlediska práva hmotného soud věc posoudil dne níže uvedených ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen „o. z.“).

20. Dle § 1140 odst. 1 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

21. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví (§ 1140 odst. 2 věta první o. z.).

22. Jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné (§ 1142 odst. 1 o. z.).

23. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků (§ 1143 o. z.).

24. Je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota (§ 1144 odst. 1 o. z.).

25. Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům (§ 1147 věta první o. z.).

26. Soud v posuzovaném případě aplikoval rozhodnutí Nevyššího soudu ČR ze dne 18. 10. 2016 sp. zn. 22 Cdo 2024/2016 (dostupný na www.nsoud.cz), v němž dovolací soud uvedl: „Spoluvlastníkovi lze přikázat společnou věc za náhradu, pokud o přikázání společné věci do jeho výlučného vlastnictví projeví zájem a pokud je spoluvlastník solventní. Přichází-li do úvahy přikázání věci více dosavadním spoluvlastníkům, musí soud rozhodnout i tom, komu společnou věc přikáže, přičemž musí vzít do úvahy veškerá rozhodná kritéria. Při rozhodování o vypořádání spoluvlastnictví je třeba vždy vzít do úvahy v zákoně uvedená hlediska, nejde však o hlediska rozhodující; to, komu bude věc přikázána, záleží na úvaze soudu, která může vyjít i z jiných než v zákoně výslovně uvedených kritérií, respektujících základní principy soukromého práva (§ 2 a násl. o. z.). Soud se v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví má vždy zabývat výší podílů spoluvlastníků a účelným využitím věci, jeho rozhodnutí však může vyjít i z jiných rozhodných kritérií. U nemovitostí sloužících k bydlení či k podnikání je třeba přihlížet i k tomu, který ze spoluvlastníků v nemovitosti bydlel či podnikal, udržoval ji, opravoval, případně do ní investoval a je schopen se o její údržbu nadále starat. Je třeba přihlížet i k likviditě, tedy schopnosti a včasnosti zaplacení vypořádacího podílu (přiměřené náhrady). Stejně tak lze za zohlednitelné kritérium považovat, že spoluvlastník navrhne zaplacení vyšší finanční náhrady dalším spoluvlastníkům, neboť i to vyjadřuje jeho vztah k věci. Lze přihlédnout i k historické rodinné vazbě na společnou věc.“ 27. V řízení bylo prokázáno, že účastníci řízení jsou rovným dílem podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí. Ani jeden z účastníků nechce v podílovém spoluvlastnictví setrvávat. Proto soud jejich podílové spoluvlastnictví k předmětným nemovitým věcem zrušil.

28. Soud uzavřel na základě shodného prohlášení účastníků řízení a prohlídkou místa samého, že předmětné nemovité věci nelze rozdělit, resp. rozdělení nemovitostí by dle znaleckého posudku vyžadovalo nepřiměřené náklady, a navíc dlouhodobě problematické, resp. konfliktní vztahy mezi účastníky, jsou samy o sobě překážkou pro rozdělení věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 4. 2019 sp. zn. 22 Cdo 879/2019).

29. Oba účastníci projevili zájem, aby nemovitosti připadly právě jemu. Velikosti spoluvlastnických podílů obou účastníků na nemovitostech jsou stejné. Oba účastníci prokázali, že mají k nemovitostem vztah, neboť je od dětství užívali se svými rodinami ke společnému setkávání „u babičky“. [adresa] ve [adresa] užívají napůl tak, že každý má k dispozici dva ze čtyř pokojů, společně užívají koupelnu s toaletou a kuchyň. Oba v minulosti prováděli spíše drobnější opravy či úpravy, ani jeden neprováděl větší investice. Dodávku vody a odvádění odpadních vod platí napůl. Žalobce hradí daň z nemovitosti, pojištění domu; žalovaný dodávku elektřiny, hradí vyvážení septiku. Žalobce hodlá užívat nemovitosti k bydlení, žalovaný k rekreaci. Výpověďmi svědků bylo v řízení prokázáno, že nemovitosti pravidelně užívá k rekreaci a udržuje spíše žalovaný. Žalobce do nemovitostí příliš nejezdí, a proto jeho zájem o užívání nemovitostí k bydlení je nutno považovat spíše za hypotetický (jeho užívání nemovitostí k bydlení v minulosti bylo spíše vynuceno tehdejšími okolnostmi, kdy neměl, jinou možnost bydlení).

30. Oba účastníci navrhli zaplacení stejné finanční náhrady druhému ze spoluvlastníků ve stejné (třicetidenní) lhůtě. Žalovaný však oproti žalobci lépe prokázal schopnost vypořádat se s žalobcem jako druhým spoluvlastníkem, když okamžitě disponuje na účtu částkou 584.209,68 Kč (z níž by chtěl použít 400.000 Kč), částku 1.000.000 Kč je oprávněn čerpat z úvěru u banky. Oproti žalobci, který disponuje pouze příslibem úvěru, žalovanému v jeho prospěch svědčí i nižší míra zadlužení a finanční rezerva na případné investice do nemovitostí.

31. Soud tedy po zvážení všech okolností popsaných shora na základě provedeného dokazování předmětné nemovitosti přikázal žalovanému, kterému současně uložil povinnost zaplatit žalobci na vypořádací podíl 1.400.000 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Výše vypořádacího podílu sice převyšuje částku, kterou stanovil znalec, ale dle názoru soudu nabízená částka lépe odráží realitu současné obvyklé ceny nemovitých věcí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 7. 2005 sp. zn. 22 Cdo 1927/2004) jako částku, kterou je ochoten za spoluvlastnický podíl zaplatit. Lhůtu k plnění soud stanovil dle návrhu žalovaného v trvání třiceti dnů 32. Soud tedy rozhodl o zrušení spoluvlastnictví a o způsobu vypořádání spoluvlastníků ve smyslu § 1143 o. z.

33. Při rozhodování o nákladech řízení soud vyšel z nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 10. 11. 2020 sp. zn. I. ÚS 262/20), podle kterého ustanovení 142 o. s. ř. je třeba interpretovat tak, že plný úspěch a neúspěch procesních stran ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. lze poměřovat pouze tehdy, zamítá-li soud návrh na zrušení spoluvlastnictví (za podmínek upravených § 1140 odst. 2 o. z.). Jinak, vyhoví-li návrhu na zrušení spoluvlastnictví a rozhoduje-li dále o způsobu jeho vypořádání, je na procesní úspěch jednotlivých účastníků majících v řízení s povahou iudicii duplicis totožné postavení žalobce i žalovaného, třeba pohlížet jako na částečný (stejný) a zásadně nepřiznat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků dle § 142 odst. 2 o. s. ř., ledaže konkrétní okolnosti věci výjimečně odůvodňují postup dle § 142 odst. 3 o. s. ř. V posuzovaném případě soud nezjistil žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků, a proto rozhodl, jak je ve výroku IV. tohoto rozhodnutí uvedeno.

34. Rovným dílem soud uložil účastníkům povinnost nahradit náklady řízení státu ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř., které činí 24.272 Kč, při zohlednění zálohy ve výši 5.000 Kč, kterou složil žalovaný. Soud proto uložil žalobci nahradit České republice – Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě polovinu z celkové výše nákladů státu v částce 12.136 Kč, žalovanému uložil po odečtení složené zálohy (12.136 – 5.000) nahradit státu 7.136 Kč, oběma ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení