11 C 22/2025 - 120

Rubrum

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Eliškou Bognárovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o určení zdánlivosti právního jednání takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba na určení, že darovací smlouva ze dne [datum], jež měla být uzavřena mezi žalobkyní jako dárkyní a žalovanou jako obdarovanou a jejímž předmětem mělo být darování spoluvlastnického podílu o velikosti na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba, [adresa], rodinný dům, a pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zahrada, jak jsou tyto nemovití věci zapsány u [právnická osoba] pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na LV č. [hodnota] pro Katastrální území [adresa], obec [adresa].

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka], ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zmocněnkyně žalované [Jméno advokátky].

Odůvodnění

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně domáhala určení zdánlivosti právního jednání, kterou odůvodnila tím, že je oprávněna podle § 986 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ke kontrole činnosti katastrálních úřadů. Domáhala se určení zdánlivosti právního jednání listiny označené jako „darovací smlouva“ datované dne [datum], která byla předložena v rámci vkladového řízení sp. zn. [Anonymizováno] Katastrálnímu úřadu pro Olomoucký kraj, územnímu pracovišti v Olomouci. Podle žalobkyně je její věcná legitimace dána § 986 odst. 1 o. z. a zápis poznámky spornosti zápisu bude proveden na základě § 24 odst. 1 věty druhé zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální zákon“), výmaz zápisu pak podle § 24 odst. 3 katastrálního zákona. Žalobkyně uvedla, že § 986 odst. 1 o. z. (na určení napadeného právního jednání) má naplnit požadavek na kontrolu činnosti katastrálních úřadů na rozdíl od § 985 o. z. (na určení věcného práva), který ke kontrole činnosti katastrálních úřadů vůbec není určen. Tento právní prostředek pro skutečný „výmaz“ práva je prostředkem, kterým je dle důvodové zprávy ke katastrálnímu zákonu možno se bránit při nesouhlasu s postupem katastrálního úřadu v případě povolení vkladu a provedení vkladu bez právního důvodu, který spočívá právě na přezkumu existence tohoto právního důvodu – právního jednání. Dále mimo jiné zdůraznila, že napadá zdánlivost předmětného právního jednání. Žalobkyně tvrdila, že je ve svém právu dotčena zápisem provedeným do veřejného seznamu bez právního důvodu ve prospěch jiného – své matky, žalované. Dne [datum] podala u [právnická osoba] v Olomouci žádost o zápis poznámky spornosti zápisu. Naléhavost právního zájmu podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), je podle žalobkyně naplněna tím, že vyhoví-li soud její žalobě o určení zdánlivosti právního jednání, katastrální úřad zpětně vymaže všechny zápisy, vůči nimž poznámka spornosti působí, tedy zpětně vymaže vlastnické právo zapsané do katastru nemovitostí bez právního důvodu dne [datum]. Žalobkyně dále tvrdila, že dne [datum] předběžně poskytla jedno listinné vyhotovení návrhu na uzavření „darovací smlouvy“ své matce za účelem dalšího jednání s tímto návrhem souvisejícím. Toto jedno listinné vyhotovení (vyjadřující a dokladující, že v tomto okamžiku žalobkyně ještě neměla vážnou vůli tuto darovací smlouvu uzavřít) předběžně podepsala s tím, že má vážnou vůli o ní a dalších souvisejících okolnostech jednat. Žalobkyně předmětnou listinu opatřila svým podpisem s tím vědomím a úmyslem, že nyní nepodepisuje darovací smlouvu, neboť ta by dle smluvních ujednání musela sestávat a být uzavřena ve třech listinných vyhotoveních. V záhlaví listiny je formulací „uzavírají níže uvedeného dne, měsíce a roku“ lhůta pro uzavření navrhovaného smluvního vztahu vymezena pouze na jeden jediný možný den, který takto vymezila žalobkyně, aby tuto listinu nemohla žalovaná v budoucnosti jinak datovat. Žalovaná tuto listinu daný den nepodepsala a vzala si čas na rozmyšlenou. Právě na to rozmýšlení žalobkyně své matce tuto jedinou listinu v důvěře ponechala. Žalovaná pak po nějakém čase bez vědomí žalobkyně toto vyhotovení předběžného návrhu zvaného „darovací smlouva“ podepsala a s návrhem na vklad podala návrh na [právnická osoba] v Olomouci. To se žalobkyně dozvěděla až po více než roce ze sdělení katastrálního úřadu o vyznačení plomby ze dne [datum] ve vkladovém řízení V-[č. účtu]-[Anonymizováno]. Žalobkyně se na katastrálním úřadě bránila tím, že svůj podpis na vkladové listině odmítla uznat. Vkladové řízení bylo zastaven dne [datum]. Dne [datum] žalovaná u katastrálního úřadu podala nový návrh na vklad, ke kterému doložila znalecký posudek z oboru písmoznalectví vyhotovený soudním znalcem. Dne [datum] žalobkyně uvědomila katastrální úřad, že návrh na vklad změny vlastnictví spočívá na podvodném jednání její matky, neboť vkladová listina nikdy nebyla ani nemohla být uzavřena. [právnická osoba] v Olomouci dne [datum] vydal „seznámení s podklady pro rozhodnutí“, ve kterém sděluje, že navrhovaný vklad lze povolit. K informacím, které žalobkyně poskytla, katastrální úřad nepřihlížel. Dne [datum] podala žalobkyně stížnost u katastrálního úřadu a domáhala se nařízení ústního jednání ke konfrontaci s navrhovatelkou vkladu k prokázání pravdivosti jejích tvrzení. Žalovaná se nedostavila na ústí jednání nařízené dne [datum] na den [datum]. Žalovaná se záměrně vyhýbala povinnosti tvrzení a konfrontaci se žalovanou. Dne [datum] bylo Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj vydáno další seznámení s podklady pro rozhodnutí, ve kterém je uvedeno, že navrhovaný vklad lze povolit. Následovaly další nesouhlasná podání adresovaná katastrálnímu úřadu, po nichž [právnická osoba] pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště [adresa], dne [datum], pod č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] vydal rozhodnutí, kterým vklad změny vlastnictví ve prospěch žalované povolil. Vklad byl proveden dne [datum] s právními účinky k [datum]. Žalobkyně požadovala, aby soud určil, že darovací smlouva ze dne [datum], jež měla být uzavřena mezi žalobkyní jako dárkyní a žalovanou jako obdarovanou, a jejímž předmětem mělo být darování spoluvlastnického podílu vymezeného ve výroku tohoto rozhodnutí, je právním jednáním zdánlivým.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě nárok zcela neuznala, neboť je neopodstatněný. Vklad vlastnického práva ve prospěch žalované proběhl na základě platné a účinné darovací smlouvy, následné veškeré skutečnosti uvedené žalobkyní jsou smýšlené, když žalovaná má za to, že projevy žalobkyně nasvědčují tomu, že se u žalobkyně rozvíjí duševní porucha, která ovlivňuje podstatným způsobem její chování, úsudek a právní jednání. Žalobkyně si vytváří vlastní teorii pravdy, nutí své okolí k její akceptaci, odmítá si připustit realitu či jiný názor. V tomto směru žalovaná navrhuje, aby si soud připojil veškeré spory, kde žalobkyně vystupuje jako účastník řízení vedené u OS v Olomouci. V této fázi řízení k důkazu žalovaná navrhuje darovací smlouvu ze dne [datum], platnou a účinnou, podepsanou oběma smluvními stranami, na základě které proběhl vklad vlastnického práva ve prospěch žalované u [právnická osoba] pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], pod vkladovým řízením č. [Anonymizováno]

3. Dne [datum] doručila soudu podání označené jako trvání na nařízení přípravného jednání, jehož obsahem byl apel na soud, aby nařídil přípravné jednání, aby mohl být vymezen okruh sporných skutečností mezi žalobkyní a žalovanou, kdy žalobkyně má za to, že PZ žalované si vymýšlí skutková tvrzení a nejedná se tak o tvrzení samotné žalované. Současně trvala na nařízení přípravného jednání proto, aby bylo eliminováno riziko toho, že nebude rozhodnuto ve věci při jediném nařízeném jednání.

4. Dne [datum] adresovala žalobkyně soudu námitku nesplnění podmínek pro nařízení jednání ve věci samé pro neřádnou přípravu jednání nerespektující právní názor nadřízeného soudu v jiné věci. Žalovaná podle žalobkyně neuvedla ve svém vyjádření pro rozhodnutí významné skutečnosti a je tedy potřeba adresovat žalované kvalifikované poučení podle § 118a o. s. ř. k doplnění jejích tvrzení a označení důkazů tak, jak vyžaduje žalobkyně. Žádá soud, aby se zabýval otázkou kontraktačního procesu a aby nařídil přípravné jednání, na kterém by žalovaná nezbytná skutková tvrzení doplnila obdobně tak, aby bylo nepochybné, že tato tvrzení skutečně tvrdí žalovaná osobně.

5. Dne [datum] podala dupliku k vyjádření advokátky žalované ze dne [datum] a námitku obrácení důkazního břemene a námitku věcné neprojednatelnosti pro nepřipravenost jednání s ohledem na absenci tvrzení procesní strany, která nese důkazní břemeno, v níž uvedla, že žalobkyně je důkazního břemene v tomto řízení zproštěna a tato povinnost přechází na žalovanou, což soud opomenul a dále zopakovala, že žalovaná neuvedla žádná tvrzení a neoznačila důkazy k tvrzením, které jsou podle žalobkyně (opírající se o závěry vyslovené Krajským soudem v [adresa] – pobočka v Olomouci v jiné věci) podstatné.

6. Dne [datum] adresovala žalobkyně soudu přípis, v němž vznesla námitku podjatosti = strannosti soudkyně pro její jednostrannost v řízení. Obsahem podání byly námitky o tom, že soudkyně přehlíží a vědomě ignoruje specifika projednávané věci, když přehlíží, že na projednávanou věc se vztahuje princip převrácení důkazného břemene, dále ignoruje okolnosti daného případu, když bohorovně ignoruje, námitky, že advokátka žalobkyně jménem matky lže, neboť advokátka tvrdí, co však matka netvrdí, její příprava jednání je bohorovná bez součinnosti soudu s účastníky, neboť ignoruje námitku žalobkyně týkající se nesplnění podmínek řízení, které je soud povinen objasnit v součinnosti s účastníky na přípravném jednání, které je povinen za tímto účelem nařídit, a konečně namítá zamítnutí návrhu na důkaz výslechem žalované. Závěrem navrhla, aby soudkyně fofrem přehodnotila svůj stranný a bohorovný postup v řízení, zrušila nařízené jednání o věci samé a nařídila přípravné jednání. A pokud toho není schopna, měla by být z projednávání a rozhodnutí věci vyloučena a předsedkyní volána ke kárné odpovědnosti. Následně citovala judikaturu kárného senátu a nálezy Ústavního soudu.

7. Dne [datum] podala žalobkyně žádost o sdělení, které konkrétní skutečnosti jsou dle soudkyně pro rozhodnutí významné, které jsou shodné, sporné a které mají být v řízení dokazovány.

8. Dne [datum] žádala žalobkyně o zaslání usnesení, kterým bylo soudkyní rozhodnuto o nepostoupení její námitky podjatosti nadřízenému soudu před nařízeným jednáním ve věci samé, na kterém hodlá rozhodnout, když neví a vědět nemůže, co budou účastníci tvrdit a navrhovat k důkazům.

9. Téhož dne odpoledne podala žalobkyně návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu – a sice vyzvat žalovanou k doplnění tvrzení pro rozhodnutí významných skutečností dle právního názoru nadřízeného soudu, nařídit přípravné jednání, neboť žalobkyně podala námitku nesplnění podmínek řízení a postoupit námitku podjatosti nadřízenému soudu.

10. Dne [datum] podala žalobkyně námitku podjatosti = strannosti soudkyně pro její bránění žalobkyni prokázat tvrzené skutečnosti s odůvodněním, že soudkyně svým jednostranným postupem v řízení brání tomu, aby mohla prokázat své tvrzení, že matka (žalovaná) vůbec netvrdí, že tu listinu (darovací smlouvy) podepsala ten den a že jí matka předmětnou listinu nikdy nepředložila, ani jí o jejím přijetí neinformovala, zkrátka, že tvrzení žalobkyně a žalované jsou shodná a že vůbec není třeba nic dokazovat. Současně soudkyně brání tomu, aby matka musela sama tvrdit žalobkyní vyžadované skutečnosti, když má za to, že osobní tvrzení žalované je základním procesním právem žalobkyně, čímž brání tomu, aby mohla být žalobkyně ve sporu úspěšná a aby mohla vyjít najevo pravda o skutečném skutkovém stavu věci.

11. Na jednání dne [datum] bylo cca po půl hodině jednání žalobkyni (po opakovaných výzvách k tomu, aby neskákala soudkyni do řeči a hovořila tehdy, kdy jí bude uděleno slovo a po upozornění, že v opačném případě soud přistoupí k pořádkovým opatřením) odňato slovo a byla v doprovodu justiční stráže odvedena z jednací síně, neboť znevažovala soud a hrubě narušovala předmětné jednání svými slovními výpady o tom, že soudkyně maří jednání, manipuluje, že soudkyně není schopná a je to „tady“ jako u blbečků na dvorečku, apod., předně však permanentně soudkyni vstupovala do řeči (nebo spíše nenechala soudkyni hovořit), sdělovala soudu, jak má v řízení postupovat a napadala jej, že neprovedl řádnou přípravu jednání, když nebylo nařízeno přípravné jednání (v duchu svých dosavadních písemných podání). Soud na základě provedeného dokazování učinil následující skutková zjištěni:

12. Z rozhodnutí [právnická osoba] pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], že vklad změny vlastnictví pro [Jméno žalované], nar. [Datum narození žalované] a podíl id. na pozemku p. č. st. [Anonymizováno] ú. [adresa] v katastrálním území [adresa] se povoluje. Návrh na vklad vlastnického práva byl podán dne [datum] navrhovatelkou [Jméno žalované], návrh na vklad byl doložen vkladovou listinou, která je v záhlaví označena jako darovací smlouva a znaleckým posudkem č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] z oboru písmoznalectví vyhotovený soudním znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] [právnická osoba] zjistil, že podpis [Jméno žalované] je na vkladové listině úředně ověřen a podpis [Jméno žalobkyně] úředně ověřen není, ze znaleckého posudku Znaleckým a expertizním ústavem, z. ú., znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], zjistil, že podpis na darovací smlouvě ze dne [datum] je s vysokou pravděpodobností pravá podpis [Jméno žalobkyně]. Písemné rozhodnutí vydává katastrální úřad proto, že účastnice řízení [Jméno žalobkyně] podávala v průběhu řízení opakovaně námitky vůči povolení vkladu, když tvrdila, že smlouva nebyla platně uzavřena. Dále podávala podněty ke způsobu a rozsahu přezkumu prováděného katastrálním úřadem. [právnická osoba] přezkoumal skutečnosti sdělené [Jméno žalobkyně] a vyhodnotil, že se tyto skutečnosti nevztahují k taxativnímu výčtu přezkumných důvodů uvedených v § 17 odst. 1 katastrálního zákona. O tom, zda byla smlouva platně uzavřena, tj. zda je právní jednání platné či neplatné, může rozhodnout pouze soud na základě podané žaloby. [právnická osoba] v průběhu řízení [Jméno žalobkyně] poučil, že pokud má za to, že předložená vkladová listina je neplatná z důvodu neplatného právního jednání, aby podala u soudu žalobu na určení neplatnosti právního jednání (smlouvy) v průběhu řízení [Anonymizováno] a následně podala na katastr žádost o zápis poznámky spornosti zápisu dle § 24 odst. 1 věta třetí katastrálního zákona. Vyhoví-li soud žalobě, o které je zapsána poznámka spornosti zápisu, vymaže katastrální úřad všechny zápisy, vůči nimž poznámka spornosti zápisu působí - § 17 odst. 3 katastrálního zákona.

13. Z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. [Anonymizováno], že na základě rozhodnutí o povolení vkladu, které vydal [právnická osoba] pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště [adresa], byl v řízení vedeném pod sp. zn. [Anonymizováno] proveden vklad do katastru nemovitostí. Vklad byl proveden dne [datum], a to s právními účinky k [datum], podle listiny Smlouva darovací. Zrušený stav je vlastnické právo k podílu pro [Jméno žalované] a vlastnické právo k podílu pro [Jméno žalobkyně] na základě darovací smlouvy z [datum], nový stav je vlastnické právo k podílu pro [Jméno žalované] na základě darovací smlouvy z [datum].

14. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] soud zjistil, že žalovaná má vlastnické právo k podílu k nemovitým věcem zapsaným na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa], a to pozemku parcela č. st. [Anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], č. p. [Anonymizováno], rodinný dům, a pozemku parcela č. [Anonymizováno], zahrada, jak jsou tyto nemovité věci zapsány u [právnická osoba] pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], a že k tomuto dni nebylo zahájeno žádné vkladové (či jiné) řízení.

15. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] soud zjistil, že žalovaná má vlastnické právo k podílu k nemovitým věcem zapsaným na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa], a to pozemku parcela č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], č. p. [Anonymizováno], rodinný dům, a pozemku parcela č. [Anonymizováno], jak jsou tyto nemovité věci zapsány u [právnická osoba] pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště [adresa] (dále též jen „nemovité věci“), a že ve vztahu k podílu na nemovitých věcech je vedena poznámka spornosti na základě žádosti ze dne [datum] s právními účinky zápisu k okamžiku [datum], [Anonymizováno], přičemž jako oprávněnou je zde uvedena žalobkyně, povinnou žalovaná.

16. Z dalších v řízení provedených důkazů soud nezjistil žádné pro posouzení věci relevantní skutečnosti.

17. Za shora popsaného skutkového stavu s přihlédnutím k níže vyloženému právnímu posouzení (absenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení) považoval soud provádění dalších důkazních návrhů (výslech účastnic, darovací smlouva, jakož i protokol o ústním jednání na katastrálním úřadě, úřední záznam o podaném vysvětlení žalovanou na Policii ČR, spisy vedené u katastrálního úřadu a v nich obsažené listiny, žádost o vyznačení poznámky spornosti, důvodovou zprávu ke katastrálnímu zákonu, diplomovou a rigorózní práci) za nadbytečné. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

18. Dne [datum] byl Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, katastrálním pracovištěm [adresa], proveden vklad vlastnického práva žalované do katastru nemovitostí k podílu ve výši id na pozemku p. č. st. [Anonymizováno] k. ú. [adresa] a podílu ve výši id. na pozemku p. č. st. [Anonymizováno] k. ú. [adresa] v katastrálním území [adresa] na základě darovací smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou, a to s účinky vkladu k [datum]. V katastru nemovitostí je ve vztahu k předmětným podílům na nemovitých věcech vedena poznámka spornosti na základě žádosti ze dne [datum]. Ke dni podání žaloby ([datum]) nebylo u katastrálního úřadu ve vztahu k dotčeným nemovitým věcem vedeno žádné řízení o vkladu vlastnického práva.

19. Námitka podjatosti, kterou žalovaná vznesla, se zakládá výlučně na důvodech spočívajících ve způsobu, jakým soudkyně v tomto řízení postupuje, že nenařídila přípravné jednání, že zamítla důkazní návrh na výslech žalované a nevyzvala žalovanou k doplnění tvrzení pro rozhodnutí významných skutečností, že svým jednostranným postupem v řízení brání tomu, aby žalobkyně mohla prokázat své tvrzení, že žalovaná ve skutečnosti vůbec netvrdí určité skutečnosti, současně brání tomu, aby žalovaná musela sama tvrdit žalobkyní vyžadované skutečnosti. Z § 14 odst. 4 o. s. ř. vyplývá, že okolnosti spočívající v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech důvodem pro vyloučení soudce být nemohou, neboť k tomu jsou určeny jiné procesní prostředky, konkrétně řádné a mimořádné opravné prostředky. Jiné skutečnosti, kterými by odůvodňovala žalobkyně podjatost soudkyně, žalobkyně neuvádí. Protože soudkyně považovala námitku podjatosti za nedůvodnou, neboť nemá žádný vztah k účastníkům řízení, ani k předmětu řízení, účastnice nezná, právní zástupkyni žalované zná pouze z úřední činnosti soudu jako advokátku, soudkyně nemá žádný zájem na výsledku předmětného řízení a současně o podané žalobě rozhodla na prvním nařízeném jednání ve věci, v souladu s § 15b odst. 2 o. s. ř. nepředložila věc k rozhodnutí o námitce podjatosti svému nadřízenému soudu. O tomto svém postupu / rozhodnutí nevydávala žádné usnesení, neboť jí to zákon neukládá. Na žádost žalobkyně z [datum] jí tedy žádné takové usnesení poskytnout nemohla. K shora uvedenému lze dále uvést, že námitka podjatosti odůvodněná pouze těmi okolnostmi, které jako nezpůsobilé být důvodem k vyloučení soudce označuje přímo zákon, není řádnou námitkou podjatosti, a je-li tato přesto vznesena, lze ji již proto hodnotit jako obstrukční postupu, který s přihlédnutím k ust. § 2 o. s. ř. nepožívá právní ochrany (k tomu srov. například rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 2. 2. 2023 sp. zn. 29 ICdo 11/2023). Tím spíše, je-li takových námitek podáno několik, navíc v krátkém časovém sledu.

20. K námitce, že soud nemohl vědět, že rozhodne na prvním jednání, protože nemohl předvídat, co budou účastníci na jednání tvrdit a co navrhovat k důkazům, soud sděluje, že na základě provedené přípravy jednání s ohledem na dosavadní tvrzení účastníků a svůj předběžný právní názor předpokládal, že rozhodnutí ve věci bude možné učinit na prvním nařízeném jednání ve věci, což se také stalo.

21. Návrh na určení lhůty byl bezprostředně po skončení jednání ve věci předložen spolu se spisem nadřízenému soudu k rozhodnutí.

22. Podle § 986 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo tvrdí, že je ve svém právu dotčen zápisem provedeným do veřejného seznamu bez právního důvodu ve prospěch jiného, může se domáhat výmazu takového zápisu a žádat, aby to bylo ve veřejném seznamu poznamenáno. Orgán, který veřejný seznam vede, vymaže poznámku spornosti zápisu, nedoloží-li žadatel ani do dvou měsíců od doručení žádosti, že své právo uplatnil u soudu. Podle odst. 2 požádal-li žadatel o poznamenání spornosti zápisu do jednoho měsíce ode dne, kdy se o zápisu dozvěděl, působí jeho právo vůči každému, komu popíraný zápis svědčí nebo kdo na jeho základě dosáhl dalšího zápisu; po uplynutí této lhůty však jen vůči tomu, kdo dosáhl zápisu, aniž byl v dobré víře. Podle odst. 3 nebyl-li žadatel o zápisu cizího práva řádně vyrozuměn, prodlužuje se lhůta podle odstavce 2 na tři roky; lhůta počne běžet ode dne, kdy byl popíraný zápis proveden.

23. Osoba dotčená ve svém právu zápisem provedeným bez právního důvodu se svého práva musí domáhat u soudu žalobou na určení existence svého práva, resp. neexistence práva, kterým bylo její právo v důsledku popíraného zápisu omezeno. Že má být právo uplatněno u soudu, je zřejmé již z textu ustanovení; určovací žaloba také nejlépe odpovídá tomu, že jde o vyjasnění, komu svědčí právo k zapsané věci (shodně Beck III 986 31). Na základě kladného rozhodnutí o žalobě provede orgán, který veřejný seznam vede, příslušné zápisy. Naléhavý právní zájem podle § 80 o. s. ř. na požadovaném určení patrně plyne přímo ze zákona (srov. NS 22 Cdo 3234/2018). Srov. PAVLŮ, Robert. § 986 [Popření neplatného zápisu a poznámka spornosti]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 5.

24. Jiný komentář k předmětnému ustanovení uvádí, že z první věty § 986 je však zřejmé, že toto právo musí být uplatněno takovým způsobem, aby mohlo být výsledné rozhodnutí soudu podkladem pro výmaz popíraného zápisu z veřejného seznamu. Výmaz popíraného zápisu však zjevně není skutečným cílem, nýbrž pouze prostředkem k obnovení původního stavu, tj. k zápisu práva skutečného vlastníka nebo oprávněného z věcného práva k věci cizí (respektive k výmazu neprávem zapsaného věcného práva k věci cizí). To, oč jde, je tedy dosáhnout takového rozhodnutí soudu o vlastnickém nebo jiném věcném právu, na jehož základě by mohlo být toto právo do veřejného seznamu znovu zapsáno, respektive vymazáno (a v důsledku toho fakticky vymazán popíraný zápis, respektive zápisy na něj navazující). Konečným smyslem § 986 není zápis poznámky spornosti, nýbrž výmaz zápisu provedeného bez právního důvodu a obnovení původního stavu, který je po právu. Toho je dosahováno zápisem do příslušného veřejného seznamu prováděným na základě rozhodnutí soudu vydaného v řízení o žalobě, kterou osoba dotčená zápisem provedeným do veřejného seznamu bez právního důvodu uplatila své právo. Pokud bude žalobce v tomto sporu, o kterém byla do veřejného seznamu zapsána poznámka spornosti, úspěšný, získá listinu, na základě které - orgán veřejné moci vedoucí příslušný veřejný seznam provede zápis práva, které bylo rozhodnutím soudu určeno. … Vztah mezi občanskoprávní a katastrální úpravou poznámek spornosti výstižně shrnul KS v Brně v rozhodnutí 31 A 227/2017-91, když uvedl, že „na občanskoprávní úpravu poznámky spornosti zápisu navazuje právní úprava katastrální. Katastrální zákon však na rozdíl od občanského zákoníku rozeznává tři typy poznámek spornosti. Prvním typem je poznámka spornosti, respektive poznámka rozepře, odpovídající dikci § 985 o. z. Dle § 24 odst. 1 věty první KatZ platí, že není-li stav zapsaný v katastru v souladu se skutečným právním stavem, osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, se domáhá odstranění nesouladu, a prokáže-li, že své právo uplatnila u soudu, zapíše se na její žádost do katastru poznámka spornosti zápisu. Úpravu druhého typu poznámky spornosti, odpovídající § 986 o. z., obsahuje § 24 odst. 1 věta druhá KatZ, dle něhož se zapíše do katastru poznámka spornosti zápisu i v případě, že někdo tvrdí, že je ve svém právu dotčen zápisem provedeným do katastru bez právního důvodu ve prospěch jiného a žádá, aby to bylo v katastru poznamenáno. Již nad rámec úpravy obsažené v občanském zákoníku pak katastrální zákon zakotvuje ještě třetí typ poznámky spornosti. Ta dopadá na situace …, kdy dotčená osoba preventivně rozporuje zápis, který doposud nebyl proveden, a vkladové řízení o něm tak stále probíhá. … Ustanovení § 24 odst. 1 věta třetí konkrétně uvádí, že poznámku spornosti zápisu, která působí proti zápisu provedenému na základě napadeného právního jednání a na něj navazujícím zápisům, zapíše katastrální úřad také na základě oznámení soudu o podané žalobě nebo na základě doloženého návrhu žalobce, pokud žalobce podal žalobu o určení, že právní jednání, na jehož základě má být zapsáno právo do katastru, je neplatné, zdánlivé nebo zrušené.“ U třetího typu poznámky spornosti založeného přímo katastrálním zákonem je třeba zdůraznit, že tuto poznámku lze vyznačit pouze za předpokladu, že aktuálně probíhá vkladové řízení na základě právního jednání, jehož platnost nebo existence je podanou žalobou zpochybněna (po ukončení vkladového řízení již může být žalováno pouze na určení existence, respektive neexistence, práva, v jehož rámci bude platnost či existence právního jednání řešena jako předběžná otázka). Rozdíl mezi poznámkami podle § 24 odst. 1 věty první a druhé KatZ a poznámkou podle § 24 odst. 1 věty třetí KatZ výstižně shrnul KS v Praze v rozhodnutí 47 A 5/2014-117 následovně: „První dva typy, tj. zápis poznámky spornosti dle § 24 odst. 1 věty první a druhé KatZ, se aplikují na situace, kdy je určitý zápis v katastru již proveden (jde o návaznost na § 985 a 986 o. z.). Naproti tomu poznámka spornosti dle § 24 odst. 1 věty třetí KatZ se aplikuje ve fázi před provedením zápisu, tj. v mezidobí od podání žádosti o provedení určitého typu zápisu (například návrhu na vklad) do provedení tohoto zápisu (například provedení vkladu).“ Srov. VRZALOVÁ, Lenka. § 986 [Poznámka spornosti zápisu]. In: SPÁČIL, Jiří, KRÁLÍK, Michal a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 72, marg. č. 33, 45, 47 a 48.

25. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 29. 6. 2022, sp. zn. 22 Cdo 32/2022, přijal právní závěr, že ustanovení § 986 odst. 1 o. z. dává tomu, kdo tvrdí, že je ve svém právu dotčen zápisem provedeným v katastru nemovitostí (eventuálně v jiném veřejném seznamu) bez právního důvodu ve prospěch jiného, možnost žádat, aby byla v katastru nemovitostí poznamenána poznámka spornosti. Tato poznámka, vylučující dobrou víru třetích osob ve stav zapsaný v katastru nemovitostí, však bude vymazána, jestliže žadatel do dvou měsíců od doručení žádosti o její provedení katastrálnímu úřadu (případně orgánu, který veřejný seznam vede), nedoloží, že své tvrzené právo uplatnil u soudu, a to proti osobám, v jejichž prospěch je právo zapsáno. Žadatel nemá právo uplatit uvedený nárok u soudu přímo proti katastrálnímu úřadu. Stejně jako v případě poznámky spornosti podle § 985 o. z. i zde je způsobem uplatnění práva podání určovací žaloby proti osobě zapsané jako subjekt práva v katastru. Ta směřuje buďto k určení, že právo zapsané v katastru ve prospěch jiné osoby náleží žalobci nebo k určení, že věcné právo k věci cizí, které omezuje vlastnické právo žalobce, neexistuje. Nejvyšší soud se přihlásil k názoru vyslovenému Nejvyšším správním soudem v rozsudku ze dne 20. 11. 2020, sp. zn. 6 As 238/2020, který citoval odbornou literaturu, v níž bylo konstatováno, že jediným způsobem, kterým lze brojit proti vkladu práva provedenému na základě rozhodnutí o povolení vkladu, které bylo vydáno v rozporu se zákonem, nesprávně či jinak chybně, je podání určovací žaloby k soudu (§ 985, § 986 o. z.). Chybný zápis práva lze v katastru nemovitostí napravit pouze novým vkladem práva, jehož podkladem jako vkladová listina bude pravomocný rozsudek soudu o určení práva k nemovitosti. V citovaném rozsudku Nejvyššího soudu je dále vyloženo, že vklad je zápis do katastru, kterým se zapisují práva k nemovitostem evidovaným v katastru nemovitostí, a to věcná práva, práva ujednaná jako věcná práva, nájem a pacht. Vklad, měnící dosavadní stav sporného zápisu, lze na základě rozhodnutí soudu o určení sporného práva provést bez ohledu na to, zda ve věci byla zapsána poznámka spornosti zápisu.

26. V rozsudku ze dne 2. 4. 2001, sp. zn. 22 Cdo 2147/99, Nejvyšší soud vyložil, že jestliže právní otázka (platnost smlouvy), o níž má být rozhodnuto, má povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci práva nebo právního vztahu (vlastnictví), není dán právní zájem na určení této předběžné právní otázky, lze-li žalovat přímo na určení existence práva nebo právního vztahu (ustanovení § 80 písm. c) o. s. ř.). Nelze totiž přehlédnout, že v době od uzavření smlouvy do podání žaloby mohlo dojít k nabytí vlastnictví žalovaným na základě jiné skutečnosti (např. vydržením), a rozhodnutí o neplatnosti by nemělo praktické důsledky.

27. Ze shora vyloženého výkladu je zřejmé, že žalobu na určení zdánlivosti právního jednání v posuzovaném kontextu lze úspěšně podat pouze za předpokladu, že se žalobce domáhá předmětného určení v případě, že aktuálně probíhá vkladové řízení na základě právního jednání, jehož zdánlivost žalobce namítá. Po ukončení vkladového řízení však může být žalováno již pouze na určení (ne)existence práva, přičemž otázka existence právního jednání bude v tomto řízení řešena jako předběžná. Uvedené platí bez ohledu na to, zda je žaloba podle § 986 určovací žalobou přímo ze zákona či nikoli. Pokud se žalobkyně domáhala určení zdánlivosti darovací smlouvy ze dne [datum] v době, kdy již bylo několik let vlastnické právo žalované na základě této listiny zapsáno, nelze její žalobě vyhovět, ledaže by prokázala, že má na požadovaném určení naléhavý právní zájem. Soud však dospěl k závěru, že žalobkyní tvrzený naléhavý právní zájem na požadovaném určení není dán.

28. Žalobkyně v této souvislosti uvedla, že naléhavost právního zájmu je naplněna tím, že vyhoví-li soud její žalobě o určení zdánlivosti právního jednání, katastrální úřad zpětně vymaže všechny zápisy, vůči nimž poznámka spornosti působí, tedy zpětně vymaže vlastnické právo zapsané do katastru nemovitostí bez právního důvodu dne [datum]. Tato úvaha je však mylná, neboť rozsudek, který by určoval, že předmětná darovací smlouva je zdánlivá, je rozsudkem deklaratorním a vyvolává účinky pouze mezi smluvními stranami (účastnicemi řízení), neřeší však přímo otázku vlastnického práva k předmětným nemovitým věcem. Na základě takového rozsudku by katastrální úřad vlastnické právo žalobkyně do katastru nemovitostí nezapsal, resp. by zpětně nevymazal všechny zápisy, vůči nimž poznámka spornosti působí. Nejvyšší soud již leta ustáleně judikuje, že jestliže právní otázka (ať již platnost či existence právního jednání), o níž má být rozhodnuto, má povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci práva nebo právního vztahu (vlastnického práva), není dán právní zájem na určení této předběžné právní otázky, lze-li žalovat přímo na určení existence práva nebo právního vztahu. Předmětným určením by otázka vlastnického práva k předmětným nemovitým věcem nebyla komplexně vyřešena.

29. Ačkoliv se žalobkyně sama svým jednáním připravila o možnost účastnit se jednání ve věci samé a být případně ze strany soudu poučena o svých procesních právech, soud pro úplnost doplňuje, že o tom, jaký nárok má žalobce uplatnit (co žalovat, čeho se domáhat), není soud s ohledem na dispoziční zásadu oprávněn žalobce poučovat. Soud v žádném případě nesmí poučovat účastníky o hmotném právu. Je to právě žalobce, který vymezuje předmět řízení, přičemž žalobkyně zcela jednoznačně vyložila své úvahy, na základě kterých dospěla k závěru, že se bude domáhat právě určení zdánlivosti předmětného právního jednání. Takové žalobě však soud nemohl vyhovět. Jestliže ke dni vydání rozhodnutí o určovací žalobě nemá žalobce na požadovaném určení naléhavý právní zájem, je to vždy důvodem k zamítnutí určovací žaloby (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 914/2014). Soud se tedy s ohledem na právě uvedené nezabýval dalšími věcnými aspekty žaloby a žalobu zamítnul. Řešení žalobkyní předestíraných, dle jejího názoru podstatných, otázek by tak bylo předčasné.

30. K námitce žalobkyně, že soud nenařídil ve věci přípravné jednání, lze uvést, že o tom, zda bude nařízeno přípravné jednání či nikoli rozhoduje výlučně předseda senátu/ samosoudce. Nejedná se o nezbytnou součást civilního sporného procesu. Naopak o nařízení přípravného jednání rozhodne předseda senátu tehdy, nelze-li o věci rozhodnout bez nařízení jednání, nebylo-li nebo nemůže-li být první jednání ve věci jednání připraveno tak, aby bylo možné věc rozhodnout při jediném jednání. A to pouze v případě, že se nejedná o spor, v němž by se takový postup jevil s ohledem na okolnosti případu neúčelným. Soud však v této věci během přípravy jednání dospěl k závěru, že jednání lze připravit tak, aby bylo možné věc rozhodnout na prvním nařízeném jednání ve věci, což se také stalo. Vymezení okruhu sporných a nesporných skutečností (čímž žalobkyně odůvodňovala potřebu nařízení přípravného jednání) lze provést i u prvního jednání ve věci, není třeba nařizovat přípravné jednání, ani o tom informovat účastníky předem. Podle § 118 odst. 2 o. s. ř. předseda senátu (až) po zahájení jednání, přednesu žaloby a vyjádření žalovaného, sdělí výsledky přípravy jednání a podle dosavadních výsledků řízení uvede, která právně významná skutková tvrzení účastníků lze považovat za shodná, která zůstávají sporná a které z dosud navržených důkazů budou provedeny. Úkony, kterých se žalobkyně domáhala provést na přípravném jednání, jsou úkony, které má soud provádět u prvního jednání ve věci. Nadto v nyní posuzovaném případě otázky, které žalobkyně považovala za stěžejní a podstatné a které měly být podle jejího názoru na přípravném jednání řešeny, byly otázky, které vzhledem k absenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, bylo předčasné, resp. nadbytečné řešit.

31. K uvedenému soud ještě doplňuje, že dovolávala-li se žalobkyně toho, aby soud před jednáním adresoval žalované poučení podle § 118a o. s. ř. s tím, aby tvrdila pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, poučení podle § 118a o. s. ř. poskytuje předseda senátu zásadně při jednání, a to v případě, že má (předseda senátu, nikoli některý z účastníku) za to, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, či v dalších případech uvedených v § 118a o. s. ř. Vzhledem k obsahu spisu, dosavadním tvrzením účastnic a jejich důkazním návrhům, a vzhledem k předběžnému právnímu názoru soudu, taková potřeba u jednání (natož před ním) nevyvstala.

32. K námitkám žalobkyně, že přítomnost žalované u jednání (a její osobní vyjádření se k věci) je základním procesním právem žalobkyně, a že soud svým jednáním spočívajícím v předvolání pouze právní zástupkyně žalované nikoli samotné žalované toto právo žalobkyně porušil, soud uvádí, že účastnit se jednání a osobně se ve věci vyjadřovat je osobním právem nikoli povinností každého účastníka (nikoli jeho protistrany). Tím, že se žalovaná osobně neúčastnila předmětného jednání, nebyla porušena procesní práva žalobkyně. Žalovaná se v řízení nechala zastoupit svou právní zástupkyní, a to na základě generální plné moci, přičemž taková právní zástupkyně je oprávněna ke všem úkonům, které může v řízení činit účastník (§ 28a o. s. ř.). Ani v případě, že by se žalovaná ani její právní zástupkyně jednání nezúčastnily, nedošlo by k porušení jakéhokoliv práva žalobkyně. S nepřítomností účastníka u jednání jsou většinou spojeny pouze negativní důsledky pro tohoto účastníka. Současně je vhodné uvést, že žalobkyně by si nemohla vynutit ani výslech žalované, neboť podle § 131 o. s. ř. lze důkaz výslechem účastníka nařídit, jestliže s tím souhlasí účastník, který má být vyslechnut.

33. K námitce, že právní zástupkyně žalované lže a tvrdí něco, co žalovaná netvrdí, lze uvést toliko, že úkolem soudu není zjišťovat objektivní (materiální) pravdu, to mnohdy není ani v jeho moci, jeho úkolem naopak je rozhodnout věc s ohledem na skutková tvrzení stran a důkazy, které strany sporu k prokázání svých tvrzení označí, a to za podmínek stanovených v o. s. ř. Je úkolem sporných stran přesvědčit soud o své skutkové verzi. Přičemž nelze nutit protistranu souhlasit s něčím, s čím souhlasit nechce. Nadto opět platí, že okolnosti, o nichž měla podle žalobkyně právní zástupkyně žalované lhát, jsou okolnosti týkající se uzavření darovací smlouvy. Touto otázkou se však soud ze shora uvedených důvodů nezabýval.

34. Namítá-li žalobkyně, že soud ignoroval specifika tohoto řízení, mimo jiné to, že „zde dochází k obrácení důkazního břemene“, lze k namítanému vést, že žalobkyně své přesvědčení o tom, že „důkazní břemeno v projednávané věci tížilo žalovanou“ vztahovala k posouzení okolností, za nichž došlo k uzavření předmětné darovací smlouvy. Jak bylo uvedeno již výše, bez toho, aniž by byl dán ve věci naléhavý právní zájem na určení zdánlivosti smlouvy (v této otázce tížilo důkazní břemeno jednoznačně žalobkyni), nemohl soud přistoupit k posouzení otázek týkajících se okolností uzavření smlouvy, a tudíž otázka, koho v této souvislosti tížilo důkazní břemeno nebyla podstatná.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 438 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 800 Kč ve výši 1 638 Kč.

Poučení