11 C 223/2021-219

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Janou Spanilou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] pro 196 829 Kč takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 196 829 Kč.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 101 059,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 3 náhradu nákladů řízení ve výši 7 544,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 21. 5. 2021 a doplněnou podáními ze dne 25. 8. 2021 (č. l. 42), ze dne 15. 11. 2021 (č. l. 62), ze dne 10. 5. 2022 (č. l. 186) a ze dne 21. 6. 2022 (č. l. 205) domáhal zaplacení částky 196 829 Kč představující slevu z díla provedeného žalovaným. K odůvodnění žaloby upřesnil, že dne 20. 5. 2019 byla mezi žalobcem jakožto objednatelem a žalovaným jakožto zhotovitelem uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení díla, a to dekorativní pohledové stěrky [anonymizováno] v technickém provedení dle specifikace uvedené v nabídce [číslo] ze dne 10. 5. 2019 (dále také jen„ smlouva" a "dílo"). Žalobce za zhotovení díla žalovanému uhradil celkem částku ve výši 196 829 Kč včetně DPH (dále jen„ cena díla"). Na díle (podlaze) se následně objevily vady, a to trhliny, praskliny a skvrny. Žalobce proto neprodleně žalovaného o těchto vadách informoval a uplatnil práva z vadného plnění (tj. dílo reklamoval). Žalovaný reklamaci uznal, existenci vady potvrdil a provedl odstranění vady opravou díla. Vady se však objevily znovu, proto žalobce opět kontaktoval žalovaného, a to emailem ze dne 10. 2. 2020 a požadoval opravu díla. Na tento email však žalobce nedostal ze strany žalovaného žádnou odpověď. Žalobce dále uvádí, že v čl. VII odst. 5 smlouvy žalovaný žalobci poskytl na provedené práce a použitý materiál prodlouženou záruku v trvání 36 měsíců. Žalovaný se tak zavázal, že dílo bude po určitou dobu způsobilé k použití pro obvyklý účel nebo že si zachová obvyklé vlastnosti. Žalobce následně prostřednictvím právního zástupce uplatnil práva z vadného plnění, a to přípisem ze dne 7. 9. 2020. Žalovaný na uplatnění vadného plnění žalobce reagoval tím, že se s tvrzením žalobce neztotožňuje a má za to, že žalobce podlahu mechanicky poškodil sám nevhodným užíváním. Toto však žalobce odmítá. Za účelem posouzení vad si žalobce nechal zpracovat znalecký posudek [číslo] 2021 od znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph. D. z oboru stavebnictví, specializace vady a poruchy staveb. Znalec konstatoval, že vzniklé vady jsou významné. Trhliny v podlaze pak znalec posoudil jako neopravitelné s tím, že tato vada nebyla způsobena užíváním podlahy ani pohybem podkladu stěrkového systému. Další vadou jsou otevřené póry, které dle znalce vznikly již při pokládce stěrkového souvrství BETONOPTIK s tím, že v oblasti shluku těchto otevřených pórů nebylo dostatečně účinně provedeno odvzdušnění. Další vada díla souvisí s odolností proti obrusu a špinivostí. Znalec konstatoval, že použitá pryskyřice (lak) neuzavřela povrch podlahy proti vnikání tekutých prostředků. Současně její odolnost proti obrusu není dostatečná, aby odolávala provozu v bytě. S ohledem na výše uvedené se žalobce nyní domáhá slevy z kupní ceny.

2. V replice ze dne 25. 8. 2021 (č. l. 42) žalobce doplnil žalobní tvrzení tak, že předmětné vady díla žalobce považuje za vady skryté, které dle zákona oznámil ihned bez zbytečného odkladu poté, co je zjistil. Dle znalce vady byly způsobeny nesprávným provedením díla. První reklamaci provedl žalobce poté, co se na díle objevily trhliny, praskliny a skvrny. Tuto reklamaci řešil s žalovaným telefonicky. Při první návštěvě zhotovitele byla prasknutá podlaha pouze zalita. Jednalo se však pouze o povrchovou úpravu a problém, resp. vady díla tím nebyly vyřešeny. Proto žalobce dále požadoval opravu díla, a to již prostřednictvím emailu ze dne 10. 2. 2020. Na tuto reklamaci však žalovaný již nereagoval a vady neopravil. Z toho důvodu se následně žalobce rozhodl uplatnit práva z vadného plnění prostřednictvím právního zástupce. Mezi účastníky nebyl podepsán předávací protokol k dílu. V dalších podáních posléze žalobce rozvedl, že dílo nesplňuje deklarované vlastnosti a uváděné technické parametry, ať již z hlediska mechanické či chemické odolnosti. Žalobcem uplatněné vady však nejsou způsobené mechanickým poškozením nebo něčím, co by zhotovitel (žalovaný) nemohl ovlivnit. Nejedná se ani o vady, které by byly způsobeny neodborným zacházením, když žalobce podlahu užívá a pečuje o ni dle doporučení žalovaného, včetně používání vhodných čistících prostředků. Ostatně žalovaný žalobci dodal čistící prostředky, a to 2x 750 ml [anonymizováno 7 slov], kterými dle pokynů žalovaného žalobce nadále podlahu ošetřuje. Pokud jde o konkrétní vlastnosti podlahy, které žalobce důvodně očekával, a proto si předmětnou podlahu objednal, lze vycházet z katalogu, webových stránek žalovaného nebo technického listu. Žalovaný v technickém listu pohledovou stěrku popisuje jako vhodnou pro obytné prostory, prodejní plochy, supermarkety, výrobní haly, garáže, skladiště apod. Žalobce tak důvodně očekával odolnou podlahu se snadnou údržbou. Dle soudní rozhodovací praxe se přiměřenost slevy z ceny posuzuje podle povahy a rozsahu vad. Žalobce tak má za to, že žalovaná sleva z kupní ceny je přiměřená. Současně oprava vad díla v tomto případě není možná. Jelikož si účastníci nesjednali ohledně vlastností podlahy nic specifického v rámci smluvní autonomie,„ vyžaduje se, aby věc měla vlastnosti, které prodávající nebo i samotný výrobce popsal v různých veřejných vyjádřeních (např. specializovaném článku otištěném v médiích), reklamách nebo na etiketách výrobku. Případně se může jednat rovněž o vlastnosti, které kupující od věci rozumně očekával, a to zejména s ohledem na charakter dané věci.“ Žalovaný proto odpovídá ve smyslu § 2161 občanského zákoníku žalobci za to, že podlaha je vadná, když nemá vlastnosti, které žalobce očekával s ohledem na povahu zboží a na základě reklamy žalovaným prováděné.

3. Žalovaný ve vyjádření ze dne 8. 6. 2021 (č. l. 10) a následně ve vyjádření ze dne 13. 10. 2021 (č. l. 46) upřesnil, že zhotovil dílo řádně a že v okamžiku předání nevykazovalo žádné vady. Žalovaný neměl od poslední komunikace v říjnu 2020 možnost se se stavem podlahy fyzicky seznámit, proto s výhradou změny poměrů konstatuje, že v okamžiku předání, resp. v okamžiku následné bezplatné opravy trhlin vzniklých pohybem existujícího nevhodného podkladu, na což byl objednatel předem upozorněn, dílo žádné vady nevykazovalo. Případné stávající poruchy povrchu jsou tedy dle názoru žalovaného způsobeny buď dalším pohybem stávajícího podkladu nebo nevhodným užíváním (používáním/nanášením chlorového čistidla na lak) resp. údržbou, na což byl objednatel písemně předem i následně ústně upozorňován. Žalovaný v prvé řadě poukazuje na skutečnost, že žalobce byl jak v písemné nabídce č. [PSČ] [anonymizována dvě slova], tak v následně uzavřené smlouvě o dílo výslovně informován takto:„ Záruka se nevztahuje na mechanické poškození, které zhotovitel nemůže ovlivnit a vady vzniklé vlhkostí prostředí nebo vlivem vody (vytopení nebo vlhké prostředí, atp.). Tyto vlivy zhotovitel nemůže ovlivnit a v závěru této smlouvy Vás na jejich vliv upozorňuje a radíme Vám, jak jim předcházet. Záruka se však také nevztahuje na vady způsobené i dalším neodborným zacházením, nesprávnou nebo nevhodnou údržbou nebo nedodržováním předpisů výrobců pro provoz a údržbu zařízení, které objednatel od zhotovitele převzal (např. záruční listy) nebo o kterých objednatele písemně poučil (např. zaškolení). Záruka se rovněž nevztahuje na vady způsobené hrubou nedbalostí nebo zlým úmyslem na straně objednatele a takto:„ Dílo je provedeno jeho řádným ukončením a provedením prací dle k této s.o.d. přiložené kalkulace / nabídky. Dílo se považuje za řádně a včas ukončené, pokud bylo provedeno bez vad a nedodělků bránících jeho užívání a má vlastnosti stanovené právními předpisy. Za vady se nepovažují drobné nedodělky a vady nebránící řádnému užívání díla ke stanovenému účelu. V takovém případě je objednatel povinen takové dílo převzít a současně byl v doporučené údržbě a specifikacích dodávky, které jsou součástí smlouvy, informován i takto:„ Stěrka imituje hloubkově probarvený pohledový beton. Určité nerovnosti, struktura, tahy a pórovitost jsou pro povrchy specifické a dávají mu nezaměnitelný charakter. Povrchovou impregnací upravená stěrka je omyvatelná. Povrch stěrek není svým charakterem absolutně hladká plocha a může na povrchu vykazovat miniaturní póry/kráterky, které vznikají uzavřením vzduchu při ruční aplikaci, které se objeví a„ otevřou“ až po přebroušení plochy a její následné impregnaci - povrchové úpravě. Vzhledem k různorodé kresbě a barevnosti je celkový povrch nutné prohlížet a posuzovat vždy ze vzdálenosti cca. 1,5 metru. Pro počet nebo četnost výskytu tahů, kresby nebo vzduchových pórků + kráterků není žádný regulativní předpis výrobce. Na pohyblivé části Vašeho nábytku, jako jsou židle nebo stoly, doporučujeme instalaci filcových podložek – předejdete tak předčasnému odření a poškození podlah. Nedodržením údržby podlah hrozí její předčasné poškrábání nebo poškození krycího nátěru, kdy nechodíte /neškrábete ochranné vosky, ale krycí lak. Vyvarujte se ponechání přebytku oleje na povrchu: louže nebo stříkance mohou vést ke vzniku skvrn na povrchu“. Tyto informace obdržel žalobce a poté uhradil první zálohovou fakturu [číslo] ze dne 15. 5. 2019 i druhou zálohovou fakturu [číslo] ze dne 24. 05. 2019. Dodavatel samozřejmě nemůže nést odpovědnost za závady, které nevznikly vadou jeho dodávky, ale vnějšími vlivy resp. běžným opotřebením a používáním. Hodnocení podlahových krytin se zásadně provádí pohledem z výšky 1,5-1,6 metru, tedy z pohledu stojícího člověka. Tomuto metodickému postupu patrně mohou odpovídat fotografie 1 a 3 a 5 a 7 a 9 a 11 a 13 znaleckého posudku Ing. [příjmení], avšak fotografie 2 a 4 a 6 a 8 a 10 a 12 a 14 a dále tomuto metodickému postupu neodpovídají, a jejich vypovídací hodnota je minimální. Žalovaný dále rozvedl k žalobcem uváděným očekávaným vlastnostem díla, že nelze jistě očekávat, že ručně nanášená betonová podlaha bude mít charakter dokonalé geometrické pravidelnosti válcované okenní tabule či leštěného ocelového povrhu. Ostatně ani sebelépe umístěné podlahové dlaždice či linoleum, ba ani dokonce segmentová plovoucí podlaha není 100% geometricky přesná. Žalobce byl informován ještě před uzavřením smlouvy v písemné nabídce i v samotné smlouvě o dílo, že ručně nanášená betonová podlaha - stěrka imituje hloubkově probarvený pohledový beton. Určité nerovnosti, struktura, tahy a pórovitost jsou pro povrchy specifické a dávají mu nezaměnitelný charakter. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že znalecký posudek předložený žalobcem je založený na nesprávné metodice, a tedy pro věc prakticky bezcenný. I z fotodokumentace pořízené tímto znalcem je zřejmé, že nábytek umístěný na podlaze není opatřen doporučenými molitanovými podložkami, a tedy jeho posunem může docházet k poškození povrchové vrstvy podlahy. Žalovaný si proto nechal zhotovit vlastní znalecký posudek [číslo] 2021 a to soudním znalcem z oboru Ing. [jméno] [příjmení] pro stavebnictví, odvětví různá, se specializací podlahové konstrukce, který je zejména specializován v oboru betonových konstrukcí. V prvé řadě je třeba připomenout, že na předmětnou konstrukci lze aplikovat (doporučující) normy ČSN 74 45 05, ČSN EN 13 318 a ČSN EN 13 813. Tedy dílo bylo žalovaným provedeno řádně a včas a bez vad a nedodělků. Pokud se na podlaze v současné době vyskytují lokální poruchy, tyto nejsou vadami díla, ale důsledkem (nesprávného) užívání resp. (nesprávné) údržby či působením vnějších vlivů (pohybů konstrukce resp. užití agresivních chemikálií), za které nenese odpovědnost dodavatel. Ze všech těchto důvodů žalovaný navrhl žalobu zamítnout.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Z výpisu z živnostenského rejstříku ze dne 10. 6. 2021 (č. l. 38) soud zjistil, že žalovaný je podnikající fyzickou osobou s živnostenským oprávněním mimo jiné výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 - 3 živnostenského zákona, obory činnosti přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti.

6. Z emailové korespondence ze dne 24. 6. 2019, 23. 6. 2019 a ze 4. 4. 2019 a z výpisu webových stránek [webová adresa] soud zjistil, že žalobce poptával podlahu a při jejím zpracování i předávání spolupracoval s architektkou interiérů [jméno] [příjmení], která za žalobce komunikovala s žalovaným i ohledně otázky předání díla a jeho dokončení.

7. Z nabídky [číslo] ze dne 5. 2. 2019 soud zjistil, že nabídku podlahy s vyčíslením celkové ceny zasílal žalovaný nikoliv žalobci, ale [titul] [jméno] [příjmení], na kterou odkazuje i předchozí emailová komunikace mezi žalovaným a [jméno] [příjmení]. V nabídce je uvedeno, že dle specifikace vybraného druhu se mohou na povrchu vyskytovat stopy po ruční aplikaci jako tahy válečkem nebo hladíkem a drobné pórky, tyto vlastnosti materiálů nejsou vadou, ale charakterem ručně aplikovaného materiálu.

8. Ze smlouvy o dílo ze dne 20. 5. 2019 včetně cenové nabídky [číslo] ze dne 5. 2. 2019, která je součástí smlouvy (č. l. 14) soud zjistil, že žalobce jako objednatel a žalovaný jako zhotovitel uvedeného dne podepsali smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla pokládka pohledové stěrky [anonymizováno] (hladká, barvená podlaha se snadnou údržbou a bezespárým povrchem), s termínem realizace 20. 5. 2019 až 31. 5. 2019 Smluvní strany se dle čl. IV. dohodly na rozsahu a ceně objednaných prací dle nabídky [číslo] tedy celkové ceně 196 829 Kč; platební podmínky byly sjednány tak, že záloha za ve výši 45 % z celkové ceny činí 88 600 Kč a má být uhrazena po podpisu smlouvy, záloha ve výši 40 % - 78 700 Kč v prací, doplatek do plné ceny bude uhrazen na základě fakturace zhotovitele. Dle čl. VII odst. 5 smlouvy strany ujednaly, že na zhotovené práce a použitý materiál poskytuje zhotovitel prodlouženou záruku v trvání 36 měsíců, platnost záruky nabíhá zaplacením konečné faktury. Záruka se nevztahuje na mechanické poškození, které zhotovitel nemůže ovlivnit a vady vzniklé vlhkostí prostředí nebo vlivem vod. Záruka se také nevztahuje na vady způsobené i dalším neodborným zacházením, nesprávnou nebo nevhodnou údržbou nebo nedodržováním předpisů výrobců pro provoz a údržbu zařízení, které objednatel od zhotovitele převzal. Dle čl. VII odst. 7 smlouvy je dílo provedeno jeho řádným ukončením a provedením prací dle k této smlouvě přiložené kalkulace. Dílo se považuje za řádně a včas ukončené, pokud bylo provedeno bez vad a nedodělků bránících jeho užívání a má vlastnosti stanovené právními předpisy. Za vady se nepovažují drobné nedodělky a vady nebránící řádnému užívání díla ke stanovenému účelu. V takovém případě je objednatel povinen dílo převzít. V případě převzetí díla musí být tyto vady a nedodělky uvedeny v protokolu o předání a převzetí díla. Zhotovitel oznámí objednateli dokončení díla nejpozději 7 dnů předem a současně svolá přejímací řízení s termínem konání minimálně 5 dní předem. Protokol o předání a převzetí díla sepíší strany ihned po ukončení přejímacího řízení. Podpisem protokolu dochází k předání díla objednateli. Ve smlouvě je dále v části„ Doporučená údržba + specifikace pohledových stěrek“ uvedeno mimo jiné následující:„ Podlahová stěrka imituje betonovou plochu a určité nerovnosti, nepřesnosti a poréznost jsou u ní přípustné. Stěrka imituje hloubkově probarvený pohledový beton. Určité nerovnosti, struktura, tahy a pórovitost jsou pro povrchy specifické a dávají mu nezaměnitelný charakter. Povrchovou impregnací upravená stěrka je omyvatelná. Povrch stěrek není svým charakterem absolutně hladká plocha a může na povrchu vykazovat miniaturní póry/kráterky, které vznikají uzavřením vzduchu při ruční aplikaci, které se objeví a„ otevřou“ až po přebroušení plochy a její následné impregnaci - povrchové úpravě. Vzhledem k různorodé kresbě a barevnosti je celkový povrch nutné prohlížet a posuzovat vždy ze vzdálenosti cca. 1,5 metru. Pro počet nebo četnost výskytu tahů, kresby nebo vzduchových pórků + kráterků není žádný regulativní předpis výrobce.“ Dále je v části„ Specifikace pohledových stěrek“ uvedeno:„ Pokud se na povrchu vytvoří takzvané vlasové trhlinky, mohou být dvojího charakteru a mohou se objevit v místech, kde prasknul stavební podklad nebo u vnějšího rohu plochy z důvodu nedostatečného dilatování stavebního odkladu.“ V části„ Údržba povrchu dekorativních stěrek“ je uvedeno:„ Na pohyblivé části vašeho nábytku, jako jsou židle nebo stoly, doporučujeme instalaci filcových podložek - předejdete tak předčasnému odření a poškození podlah. Nedodržením údržby podlah hrozí její předčasné poškrábání nebo poškození krycího nátěru, kdy nechodíte / neškrábete ochranné vosky, ale krycí lak.“ V části„ Údržba stěrek ošetřených olejem“ je uvedeno, že ochrana podlahy a údržby se provádí v zátěžových místech olejem, přičemž je zde dále uvedeno:„ Vyvarujte se ponechání přebytku oleje na povrchu: louže nebo stříkance mohou vést ke vzniku skvrn na povrchu“.

9. Z fotografií (č. l. 22 - 26 černobílá verze, na č. l. 140 - 154 barevná verze a datum pořízení fotek viz č. l. 110 - 114) soud zjistil, že jsou na nich zachyceny škrábance a skvrny na podlaze a trhliny, jedná se o fotografie zhotovené žalobcem 22. 2. 2020 při druhé reklamaci.

10. Z emailu ze dne 20. 2. 2020 od [celé jméno žalobce] na emailovou adresu [email] (č. l. 19) a z od [jméno] [celé jméno žalobce] ze dne 16. 5. 2020 na emailovou adresu [email] (č. l. 19) soud zjistil, že žalobce zaslal žalovanému 10. 2. 2020 email, ve kterém píše, že podlaha znovu popraskala, chtěl by proto objednat další opravu a opravu pár škrábanců. Celkově žalobce má dojem, že podlaha nesplňuje technické parametry udávané žalovaným, neboť ji poškrábe i stolička na kolečkách (mechanická odolnost) a též po pár kapkách chloru (běžné umývání v koupelně) zůstala na podlaze neodstranitelná skvrna (chemická odolnost) a mastné skvrny po vosku se žalobci také dosud nepodařilo odstranit. Žalobce je přesvědčený, že buď byl při nákupu podlahy uvedený v omyl o jejích vlastnostech, nebo žalovaný něco zanedbal při realizaci. Z emailu ze dne 16. 5. 2022 vyplývá, že žalobce píše žalovanému, že je povinen na reklamaci reagovat do 30 dnů, přičemž již je to delší dobu, co na únorovou reklamaci nedostal žádnou odpověď.

11. Z dopisu ze dne 7. 9. 2020 nazvaného„ Uplatnění práva z vadného plnění a předžalobní výzva k plnění“ (č. l. 20) a z dodejky k výzvě (kopie na č. l. 36) soud zjistil, že žalobce zaslal žalovanému písemnou reklamaci znovu dne 7. 9. 2020, kde uvedl, že žalovaným provedená podlahová úprava nesplňuje deklarované vlastnosti žalovaným, na podlaze se bezdůvodně objevily praskliny a škrábance, vznikající i při její minimální zátěži. Z uvedených důvodů nesplňuje podlaha udávané technické parametry, ať již z hlediska mechanické či technické odolnosti. Na tyto skutečnosti byl žalovaný upozorněn v emailové komunikaci. Žalobce poukázal na znalecký posudek [jméno] [příjmení], který měl na základě místního šetření dne 12. 3. 2020 osvědčit, že na podlaze byly zjištěny„ nepravidelné trhliny“, a„ vadný estetický vzhled“, dle znalce tyto vady„ brání řádnému užívání bytové jednotky“ a jsou svým charakterem„ neodstranitelné“. V dodatku tohoto znaleckého posudku znalec opravné práce vyčísluje na částku 364 149 Kč Náklady na opravné práce tak výrazně převyšují celkovou cenu díla. Žalobce poukazuje na ust. § 2107 odst. 3 o. z. a s ohledem na to, že reklamace byla provedena již dne 10. 2. 2020 a žalovaná strana nereagovala, rozhodl se žalobce požadovat přiměřenou slevu z ceny, a to ve výši celé ceny díla 196 826 Kč. Žalovaný nečinil sporným doručení tohoto dopisu, což vyplývá rovněž z předložené dodejky.

12. Žalovaný na reklamaci a výzvu k plnění reagoval dopisem ze dne 17. 9. 2020, ve kterém poukázal na to, že dílo bylo dokončeno dne 31. 5. 2019, od té doby je téměř rok užíváno, vady měly být reklamovány dříve než téměř po roce užívání. Žalovaný zdůraznil, že na fyzické vlastnosti stěrek a možná poškození byl žalobce v předstihu před podpisem smlouvy a zahájením prací upozorněn. Smlouva výslovně upozorňovala na fyzikální vlastnosti stěrek i na možná mechanická poškození, přičemž pokud žalobce sám podlahu mechanicky poškodil, nemůže se dovolávat opravy či slevy po žalovaném. Žalovaný dále uvedl, že vznik vlasových trhlin nelze považovat za vadu, ale vlastnost stěrky, na kterou byl navíc žalobce upozorněn, jsou navíc optického vzhledového charakteru a nebrání řádnému užívání podlahy, navíc je lze barevně zaretušovat a následně přelakovat. Ze všech těchto důvodu tak žalovaný nárok žalobce odmítl. Žalobce nečinil sporným obdržení tohoto dopisu.

13. Mezi stranami nebylo sporné a vyplývá to i z výpisu z účtu Airbank ze dne 23. 10. 2021 (č. l. 76 a 78) a SBERBANK ze dne 31. 5. 2019, že dne 15. 5. 2019 žalobce uhradil převodem na účet žalovanému částku 88 600 Kč (před podpisem smlouvy), dne 30. 5. 2019 částku 78 700 Kč a dále dne 10. 6. 2019 doplatil částku 29 529 Kč Celkem tak žalobce uhradil žalovanému celkovou cenu díla dohodnutou mezi stranami ve výši 196 829 Kč.

14. Mezi stranami nebylo sporným, že k podpisu protokolu o předání a převzetí díla nedošlo, při převzetí díla ze strany žalobce nebyl sepsán žádný dokument, ve kterém by žalobce vytýkal žalovanému vady pokládky podlahy.

15. Z technického listu [anonymizováno] soud zjistil, že aplikovaná pohledová stěrka BETONOPTIK F1 se používá jako finální podlaha a zároveň vyrovnání povrchů vystavených silnému provozu a opotřebení, např. obytná prostory, prodejní plochy, supermarkety, výrobní haly, garáže, skladiště apod. Hotový a zalakovaný povrch je omyvatelný a jeho údržba je podobná té u dlažby nebo lina. Podklad pro betonovou stěrku [anonymizováno] musí být dlouhodobě pevný, rovný, bez vzdutých míst, trhlin nebo prasklin a řádně oddilatovaný, co se týče údržby, jako vhodné jsou např. prostředky od [právnická osoba]. [příjmení] určené pro PU povrchy a kámen.

16. Z katalogu [anonymizováno] soud zjistil, že podlahy [anonymizováno] jsou svým bezespárým a monolitickým povrchem velmi vhodnou náhradou dlažby nebo kamenné podlahy a vypadají jako BETONOVÁ STĚRKA. Podlahy jsou vzhledem ke své vysoké tvrdosti a odolnosti velmi vhodné pro instalace v soukromých, ale i komerčních prostorech. Podlaha se díky hladkému povrchu snadno udržuje a nešpiní se jí spáry jako dlažbě nebo obkladům. Hotové podlahy jsou sametově matné s uzavřeným povrchem a jsou vodoodpudivé. Povrchová úprava se provádí trojnásobným zalakováním povrchu transparentním epoxidem, který povrch dokonale uzavře a dělá ho nenasákavý (voděodolný) a chrání ho tak i proti špinění. Co se týče technických parametrů, jsou určené k přímému zatížení s pevností min. 35 N/mm2. Co se týče vlastností a použití, je podlaha prezentována jako vhodná i pod kolečkové židle nebo na podlahové vytápění, má jednoduchou a nenáročnou údržbu.

17. Z webové prezentace„ Kompletní řada pohledových stěrek [anonymizováno]“ (č. l. 66) soud zjistil, že co se týče povrchové úpravy, je zde uvedeno, že po přebroušení povrchu se stěrky ošetřují transparentním lakováním za pomoci epoxidu nebo polyuretanu (bez rozpouštědel) nebo přeolejováním speciálními oleji s obsahem vosků.

18. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] (č. l. 117) soud zjistil, že žalovaný je jeho zaměstnavatel, pana žalobce viděl asi dvakrát, u pana žalovaného pracuje jako podlahář, na zakázce u žalobce pracovali dva až tři lidi včetně něj, při pokládce vše běželo dle plánu, při ukončení a předání díla nebyl, to většinou dělá pan žalovaný. Pan žalovaný vyšel vstříc panu žalobci, když něco na podlaze reklamoval, vyhověl mu a jeli tam„ něco“ opravovat. Svědek byl přítomen i na opravě, bylo to cca půl roku po předání díla. Opravovali drobné prasklinky a plus tam bylo i něco mechanicky poškozené. Praklinky byly jen v některých místech, ne ve všech místnostech. Oprava se provádí tak, že se přebrousí vrchní lak, potom se to přelakuje epoxidem znovu, a zalakuje se znovu finálním mastným lakem. Předpokládá, že pan [celé jméno žalobce] byl poté spokojen. Poté už žádný problém nezaznamenal, o ničem neví. Prasklinky jsou dle svědka úplně běžná věc. Ochrana před nečistotami a odolnosti proti obrusu se provedla tak, že byl nanesen finální lak, který je transparentní a ten podlahu chrání. Standardně se dávají dvě vrstvy laku, má za to, že i v tomto případě nanášel dvě vrstvy. Na posouzení podkladu pod stěrku dochází pan žalovaný, ten by jinak pokládku nedoporučil. Příprava podkladu byla i v tomto případě prováděna. Podklad podlahy se nemusel„ šít“. Lak je dost odolný, takže skvrny na podlaze musely být od něčeho hodně agresivního; co se týče prasklin na fotografiích, musely být určeny foceny z minimální vzdálenosti, navíc se jedná o běžné trhliny, které dle něj výrobce udává i v technickém listu. Domnívá se, že skvrny na podlaze zůstaly od nějakého neředěného přípravku. Žádná podlaha není odolná proti poškrábání, když zespoda bude na židli kamínek, dojde k poškrábání, to je obecná věc a stává se i u dřevěných podlah. Neexistuje takový lak, který by byl nezničitelný.

19. Ze znaleckého posudku [číslo] 2021 Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. z května 2021 (viz přílohy spisu) soud zjistil, že znalec měl vypracovat posudek na podkladě zadání od žalobce, zda má podlaha zhotovená v bytě žalobce vady, pokud, ano, tak jaké, čím byly způsobeny a jak vznikly, zda existovaly již při převzetí díla či se projevily později a zda je lze odstranit, znalec se vyjádřil následovně: při vizuální prohlídce bylo zjištěno, že a) v celém bytě na povrchu podlahy se vyskytují trhliny v relativně velkém množství, šířka trhlin byla do 0,1 mm, vizuálně byly trhliny zvýrazněny světlými výkvěty, jejichž světlá barva byla oproti šedé barvě povrchu podlahy kontrastní. Charakter výkvětů naznačuje, že vznikly při unikání vlhkosti trhlinami z podlahy. Dále b) na podlaze v kuchyni byla nalezena oblast o velikosti cca 2 - 3 mm2, kde se nachází shluk otevřených pórů o velikosti cca 1 mm, c) prakticky na celé ploše podlahy byly nalezeny vizuálně výrazné škrábance, zejména ve čtyřech oblastech – v ložnici pod plastovými nádobami, v obývacím pokoji pod jídelním stolem, v obývacím pokoji u psacího stolu, v pracovně u psacího stolu. Škrábance pravděpodobně zasahují pouze pryskyřici (lak) na povrchu podlahy. Hlubší rýha zasahující až do stěrky byla nalezena pouze jedna, v pracovně; c) v koupelně a v obývacím pokoji před pohovkou byly nalezeny na povrchu podlahy skvrny, které nebylo možné setřít. Podlaha dle něj vykazuje vady, byly na ní nalezeny trhliny, shluk výrazných pórů. Poškrábání podlahy ukazuje na jeho nízkou odolnost proti obrusu (neodolává provozu v bytě) a skvrny ukazují na špinavost povrchu. V prostoru komory znalec provedl jádrový vývrt, procházející přes celé souvrství stěrky zasahující cca 30 mm pod povrch cementového potěru, vývrt byl odebrán v místě trhliny, na vývrtu bylo zjištěno, že stěrkové souvrství [anonymizováno] má tloušťku celkem 14 mm, trhlina prochází přes celé stěrkové souvrství [anonymizováno] a v cementovém potěru se trhlina nenachází. V závěru posudku znalec shrnul, že 1) podlaha má vady, nalezeny byly trhliny a shluk výrazných otevřených pórů. Poškrábání povrchu podlahy ukazuje na jeho nízkou odolnost proti obrusu (neodolává provozu v bytě). Skvrny pak ukazují na špinavost povrchu. K otázce 2) čím byly vady způsobeny a jak vznikly, znalec uvedl, že co se týče trhlin, charakter trhlin a skutečnost, že v sondě byla trhlina nalezena pouze ve stěrkovém souvrství a nikoliv v cementovém potěru, ukazují, že se jedná o smršťovací trhliny, které vznikly během zrání stěrky. Smršťování je přirozenou vlastností cementových materiálů. Trhliny nejsou způsobené užíváním podlahy ani pohybem podkladu stěrkového systému. Shluk otevřených pórů vznikl již při pokládce stěrkového souvrství [anonymizováno]. Takové póry vznikají v případě, že ve směsi zůstanou zachyceny vzduchové bubliny, které ze směsi uniknou v době, kdy směs začala tuhnout. Při pokládce se proto takovéto stěrky pojíždí válečem s jehličkami. Propichováním vrstvy se z ní vyhání zachycený vzduch v době, kdy ještě stěrka nezačala tuhnout a vpichy se ještě slijí. V oblasti, kde byl nalezen shluk otevřených pórů, nebylo toto ovzdušnění směsi provedeno dostatečně účinně. U odolnosti proti obrusu a špinavosti – tyto vlastnosti povrchu podlahy vyplývají z parametrů materiálu stěrkového souvrství [anonymizováno]. Odolnost proti obrusu a samotné cementové stěrky lze ovlivnit použitým plnivem. Špinivost je přirozenou vlastností cementových materiálů, protože ty jsou přirozeně nasákavé. Na odebraném vzorku byla nalezena velmi tenká vrstva pryskyřice. Vrstva pryskyřice by měla uzavřít póry na povrchu stěrky a výrazně tak omezit její špinavost. V případě posuzované podlahy je třeba konstatovat, že použitá pryskyřice neuzavřela povrch podlahy proti vnikání tekutých prostředků. Současně její odolnost proti obrusu není dostatečná, aby odolávala provozu v bytě. K otázce 3) zda vady existovaly již při převzetí díla, znalec uvedl, že na tuto otázku nelze odpovědět jednoznačně, neboť není k dispozici protokol o převzetí díla, vznik trhlin, odolnost proti obrusu a špinavost povrchu jsou dány vlastnostmi stěrkového souvrství laku. Ke vzniku trhlin došlo někdy v průběhu zrání stěrkového souvrství. Ke vzniku škrábanců a skvrn na povrchu podlahy pak došlo v průběhu používání podlahy. Dle objednatele vznikly trhliny někdy po převzetí podlahy. Pokud by vznikly dle znalce relativně krátce po její pokládce (1 měsíc), je toto tvrzení objednatele technicky možné. Škrábance a skvrny vznikly dle objednatele až při užívání bytu. Otevřené póry musely dle znalce existovat již při převzetí podlahy. Co se týče otázky 4), zda lze vady odstranit a jak, znalec uvedl, že vady je třeba charakterizovat jako estetické, s výrazně negativním vlivem na vzhled podlahy. Trhliny v podlaze je třeba hodnotit jako neopravitelné. Při standardním způsobu opravy, tj. rozšíření trhliny jejím proříznutím úhlovou bruskou a následně vyplněním stejnou stěrkou by došlo k vizuálnímu zvýraznění postižených míst. Dosažení stejného odstínu výplně drážek jako je odstín stávající podlahy by bylo dílem náhody. Teoreticky by bylo možné trhliny zacelit restaurátorským způsobem používaným při restaurování historicky cenných podlah a prvků. Vzhledem k rozsahu trhlin je však potřeba počítat, že tento způsob opravy by byl výrazně dražší, než výměna stěrky. Co se týče odolnosti proti obrusu, špinavosti a otevřené póry, tyto lze opravit nanesením nové epoxidové nebo polyuretanové pryskyřice. Znalec byl jmenován znalcem pro obor stavebnictví, odvětví stavby obytné, průmyslové a zemědělské, specializace vady a poruchy staveb, diagnostika staveb.

20. Znalec svůj znalecký posudek stvrdil svým výslechem, plně se na něj odvolal. Z výslechu znalce (č. l. 118) soud zjistil, že znalec na místním šetření dne 1. 3. 2021 našel vady čtyř typů, trhliny, kterých bylo poměrně velké množství, otevřené póry na povrchu podlahy, které byly v jedné oblasti, škrábance na podlaze, které byly ve čtyřech oblastech a skvrny na povrchu na dvou místech - v koupelně a v obývacím pokoji. Vady popsal tak, že ne že by byly bránící užívání, ale že se jedná o estetické závady, které snižují estetický dojem z prostoru. Standardně se trhliny opravují tak, že se to místo prořízne a vyplní se nějakou jemnou hmotou, ale tady by to bylo velmi obtížné, resp. bylo by jenom dílem náhody, že by se trefil stejný odstín hmoty, takže to místo by bylo ještě výraznější, než v tuhle chvíli, takže by to nevedlo k úspěchu. Teoreticky je možné uvažovat o nějakém restaurátorském zásahu, ale ten je drahý a trhlin je hodně, takže celkově by to bylo hodně drahé. Voda tam zatéci může, ale nemělo by to vytvářet nějaký problém, který by znemožnil užívání podlahy, voda vede k tomu, že zase pak uniká zpátky a nese s sebou nějaké rozpuštěné látky z cementového materiálu, které vytváří na povrchu výkvěty a tím se ta trhlina zase zvýrazňuje a je to ošklivější. Škrábance určitě vznikly tím, že se něco pohybovalo po podlaze, na druhou stranu v materiálech k podlaze je uvedeno, že ona odolává provozu, který je v bytě, který je v kancelářských prostorách, představuje si tedy, že se ta podlaha tím nepoškozuje, že tam škrábance při provozu nevznikají. Po podlaze bylo něco několikrát posunuto, vypadalo to, že neodolává provozu kolečkové židle, která v tom místě byla, jinde ty škrábance byly pod plastovými boxy na prádlo, takže když se s tím plastovým boxem po té podlaze hnulo, takto způsobilo škrábance. To čtvrté místo v obývacím pokoji bylo pod jídelním stolem, nejspíš to souviselo s pohybem židlí. Znalec dále uvedl, že tuší, že neexistuje specifická norma na tyto typy podlah, která by charakterizovala odolnost proti špinavosti a proti obrusu, pro takovéto podlahy nejsou uvedeny hodnoty požadavků. Co se týče trhlin, dle znalce existuje norma podlahy [číslo]: společná ustanovení a tam je uvedeno, že podlaha trhliny mít nemá; v kapitole Technické požadavky, kapitola 4.1. této normy - charakteristiky viditelného povrchu – je uvedeno, že povrch podlahy nesmí vykazovat vady jako např. trhliny, rýhy, kaverny, puchýře, pukliny a podobně, takže tam žádná tolerance není, čili tam nesmí být. U betonových podlah se připouští výskyt trhlin o maximální šířce 0,1 mm. Znalec uvedl, že v případě pohledové stěrky [anonymizováno] se nejedná o betonovou podlahu, to je cementová stěrka, která imituje vzhled betonu. Předmětná norma se na podlahu vztahuje, ale nevztahuje se na ni ta věta, že u betonových podlah se připouští výskyt trhlin o maximální šířce 0,1 mm. Vznik trhlin nesouvisí s podkladem, trhliny jsou způsobené vlastnostmi stěrkového souvrství [anonymizováno], to je způsobené smršťováním materiálu. Z provedené sondy vyvodil závěr, že trhliny nesouvisí s podkladem, protože v podkladu trhlina není a skutečnost, že jsou způsobené smršťováním, vyvodil z toho, jak trhliny vypadaly při pohledu na povrch podlahy při prohlídce povrchu podlahy. Co se týče shluků pórů, mohou způsobovat zachytávání špíny v pórech, která pak nepůjde odstranit, opravit se to dá, pórky se dají vyplnit pryskyřicí, která je průhledná, tím se dají uzavřít. Co se týče odolnosti proti obrusu a špinavosti, znalec se domnívá, že pryskyřice neodolává provozu v bytě, čili tahle kombinace pryskyřice a bytu není k sobě správně zvolená, měla by to být nějaká tvrdší pryskyřice. Se závěry znaleckého posudku Ing. [příjmení] nesouhlasí potud, pokud uvádí, že za vznik vlásenek (vlasových spárek) nenese zhotovitel odpovědnost, protože je nemožné je ovlivnit nebo jim zabránit; znalec [příjmení] došel k závěru, že trhlinky byly způsobeny vlastnostmi stěrkového materiálu a tyto vlastnosti podle jeho názoru zhotovitel je schopen ovlivnit; čili nesouhlasí s tím, že za ně zhotovitel nenese zodpovědnost, protože je nemožné je ovlivnit. Pokud znalec [příjmení] uvedl, že„ podlahová stěrka imituje betonovou plochu a určité nerovnosti, nepřesnosti a poréznost jsou u ní přípustné“, s tímto závěrem Ing. [příjmení] nesouhlasí, neboť poréznost je problém právě kvůli špinivosti a kvůli omezené čistitelnosti podlahy, tvrdé podlahy se právě proto zalakovávají, zatírají se nějakou pryskyřicí, aby nebyly porézní, aby nebyly nasákavé. Skvrny na podlaze blížeji nezkoumal, dle žalobce skvrna v koupelně byla způsobena prostředkem [jméno] a v obývacím pokoji leštěnkou na nábytek. Znalec žádný předpis, kde by bylo řečeno, čemu má podlaha v bytech odolávat, nezná. Podložky pod kolečkové židle se používají. Znalec složení téhle konkrétní stěrky nezná.

21. Ze vzorku vrtu předloženého znalcem z vyvrtané sondy soud zjistil, že podklad podlahy nevykazuje praskliny.

22. Ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo] 2021 ze dne 5. 10. 2021 soud zjistil, že znalec vypracoval znalecký posudek na podkladě zadání od žalovaného, zadáním bylo posoudit stav podlahové stěrky [anonymizováno], místní šetření proběhlo dne 29. 9. 2021. Znalec vycházel z norem ČSN 744505 – podlahy, společná ustanovení, ČSN EN 13318 - Potěrové materiály – definice a ČSN EN 13813 - potěrové materiály a podlahové potěry - vlastnosti a požadavky. Znalec se vyjadřoval i k závěrům znaleckého posudku Ing. [příjmení], Ph.D., shodl se s ním na následujících závěrech: 1) v povrchu se vyskytují vlasové trhliny nepřesahující šíři 0,1 mm, 2) v prostoru kuchyně se nachází lokálně shluk pórů o velikosti cca 1 mm, póry jsou zalakovány, 3) stávající škrábance zasahují pouze lak, nikoliv stěrku a 4) skvrny byly nalezeny v koupelně a v obývacím pokoji, v koupelně skvrna v průměru 10 mm způsobená působením agresivního pracího prostředku a v obývacím pokoji několik skvrn od leštěnky nábytku – olejová báze. U všech těchto žalobcem reklamovaných vad znalec uvedl, že jsou ověřeny a popsány ve shodě s posudkem Ing. [příjmení]. Znalec však dospěl k závěru, že se v žádném případě nejedná o vady, ale o charakter ručně aplikovaného materiálu. Vlasové trhliny a drobné póry jsou přirozenou vlastností provedené podlahové stěrky, škrábance jsou mechanickým poškozením a skvrny jsou způsobené nevhodnou údržbou při užívání podlahy. Znalec dále uvedl, že všechny tyto vlastnosti jsou podrobně popsány a uvedeny již v nabídce a ve smlouvě o dílo. Závěrem znalec uvádí, že dílo je provedeno v souladu s technickými předpisy, řádně, bez vad a nedodělků, které by bránily jejímu užívání. Znalec byl jmenován znalcem v oboru stavebnictví, odvětví různá, specializace podlahové konstrukce.

23. Rovněž znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] byl soudem vyslechnut a závěry svého posudku stvrdil ústně. Z jeho výslechu soud zjistil, že speciální norma týkající se odolnosti proti obrusu a špinavosti není, pokud v závěru posudku uvedl, že podlahová stěrka imituje betonovou plochu a určité nerovnosti, nepřesnosti a poréznost jsou u ní přípustné, vycházel z toho, že se jedná o ruční práci, nanáší se to ručně, stěrka imituje podkladní vrstvu, pokud jsou tam nějaké případné nerovnosti, je to i záměr od výrobce nebo zpracovatele, aby podlaha vypadala skutečně jako ruční práce, ne nějaká strojová. Pokud uvedl, že dílo je provedeno v souladu s technickými předpisy, myslel tím předpis výrobce. Na podlahové stěrky není žádná specifikovaná norma v České republice, vycházel proto z informací ze spolkového svazu soudních znalců interiérů zařízení z Německa, ti si vydali předpis pro minerální dekorativní stěrky, kde je to takto popsané. Pokud uvedl, že se záruka nevztahuje na mechanické poškození, které zhotovitel nemůže ovlivnit, to se vztahuje zřejmě k poškrábání podlahy. Povrchové úpravy u stěrek jako laky slouží proto, aby se do pochůzné vrstvy nedostal prach a běžná špína, nemůže však odolávat poškrábání proti kamínkům, hrubým nečistotám, protože tvrdost křemene je někde v sedmé stupnici tvrdosti, laky jsou možná někde v třetí skupině. Proto upozorňuje zhotovitel, aby se věnovala patřičná pozornost údržbě, nábytek, který je pohyblivý, tzn. židle, stoly je třeba podlepit nějakou podložkou z nějakého materiálu, který by nepoškrábal podklad, ale pokud někdo chodí doma třeba v botách nebo posune židli, nebo má tam něco kovového, tak se ten škrábanec udělá. Od podlahy se nemůže čekat, jak lidi mají představu, že se nepoškrábe, je to jako nábytek a nábytek se také odře, např. když se popotáhne něčím po stole, vznikne rýha. Když na webové prezentaci materiálu strana žalovaná specifikuje, že tato podlaha by měla odolat pojezdu kolečkovou židlí, znamená to, že to je pevnost materiálu a nedojde tam k probroušení povrchu, což je běžné u laminátu, že se probrousí a zmizí i podlaha, vzor té podlahy, protože jsou tam jenom folie. Podlaha byla dostatečně ochráněna vrstvou polyuretanového laku či epoxidového laku, a to dostatečnou vrstvou, pokud by to tak nebylo, tak by podlaha byla„ ukrutně flekatá“ ve všech prostorech, pokud by tam nebyl lak, tak cement je otevřená povrchová úprava, bylo by tam vidět„ každý flek a každá šmouha“. Pokud se něco na podlaze vyleje a setře se to, tak se flek neudělá, ale pokud se tam nechá kaluž, tak materiál petrifikuje, projde lakem a dostane se na cementovou stěrku a tam může vytvořit flek. Je to jako s oblečením. Co se týče trhlin, jedná se o běžné vlasové trhliny, které vznikají dotvarováním cementu, dotvarováním betonové směsi a je to standardní věc, je to ve všech odborných publikacích vysvětlené, je to dotvarování materiálu, který se smršťuje a vytváří mikrotrhliny, je to prakticky jeho vlastnost. V případě [anonymizováno] pohledové stěrky se jedná o betonovou podlahu, to je cement, písek, jen je to nazvané cementová stěrka, beton tvoří písek, cement, voda, ve stěrce ještě jsou nějaké přídavné ztekucovače a barviva a podobně, ale má to stejnou vlastnost, beton a cementová stěrka je to samé. Takže když říká, že vlasové trhlinky jsou přípustné do 0,1 mm, vychází z normy, která se týká betonu. Údržbou nelze zabránit vzniku trhlin, které na podlaze jsou nebo byly způsobené při pokládce, materiál se dotvaruje a je fixní. I vzniku póru se nezabrání údržbou, i to je vlastnost materiálu. Pokud se má vyjádřit k posudku Ing. [příjmení], který trhliny a shluky pórů jednoznačně považuje za vadu díla, nesouhlasí s tímto závěrem, nesouhlasí se závěrem, že se norma připouštějící výskyt vlasových trhlin do šíře 0,1 mm neuplatní, znalec má vystudovanou katedru betonových konstrukcí, studoval ji pět let, cementová stěrka je stejná jako betonová stěrka, je to jenom věc názvosloví, to je chemické složení, i v technických předpisech nebo v cenících je jednou napsáno beton, cementová stěrka, cementová mazanina, je to pořád stejný materiál se stejnými vlastnostmi. K vyjádření znalce [příjmení] [příjmení], že oprava trhlin, které na podlaze jsou, by byla dražší než samotná výměna podlahy, uvedl, že je to nesmysl, vlasová trhlina je vlastnost materiálu, to není vada, to je prostě přirozená věc, vždyť lidi si to proto kupují, že to vypadá jako ruční práce, vypadá to jako přírodní. K závěru znalce [příjmení], že co se týče otevřených pórů a shluků a závěru, že se tomu v průběhu prací dalo zabránit a nemělo by to tam být, že se v tom budou uchytávat špína a způsobí to špatnou čistitelnost podlahy, uvedl znalec [příjmení], že právě proto, že vznikají vlasové trhliny, vznikají drobné pórky, proto se podlaha lakuje, je to zalité lakem, to se víc nešpiní, nemůže způsobit nečistoty, protože je to zalakované, jako vadu to opět nevidí. Znalec [příjmení] [příjmení] dle něj stále hodnotí vlasovou trhlinu jako spáru, jako vadu, ale to není vada, to je vlastnost materiálu. V případě podlahy se jedná o výrobek prostý vad, problém je pouze v jednom, že zákazník má nějakou svou osobní představu a teď jde o to, jestli to, co si vybral, mu vyhovuje, je nedůležitější zákazníkovi vysvětlit, jak se vlastně všechno chová. K závěru pana znalce [příjmení], že na vzorku byla nalezena velmi tenká vrstva pryskyřice laku, uvedl, že nechápe, jak to mohl zjistit, protože to lze jedině nějakou spektrometrickou zkouškou v laboratoři. Ze vzorku vrtu provedeného znalcem [příjmení] znalec [příjmení] dospěl k závěru, že ochrana lakem byla dostatečná. Pokud by chtěl odstranit trhliny, musela by se podlaha přetřít krycím nátěrem, který to překryje, třeba šedivou barvou. Podlaha tak, jak byla provedena, splňuje deklarované vlastnosti a technické parametry z hlediska mechanické a chemické odolnosti stoprocentně. Podlaha se posuzuje podle normy ve stoje, z výšky 160 cm pohledově, na místě byla sonda, ověřili, jak je provedená stěrka a jak je provedená povrchová úprava, to je předmětem zkoumání, dále dělali pevnostní měření, jestli stěrka odpovídá parametrům a měřili pevnost tvrdoměrem [příjmení]; byla naměřena hodnota 28 megapascalů, prostor trhliny 2, podle normy je předepsaná pevnost 20 megapascalů, takže dělali pevnost, vizuální vzhled, velikost trhlin a měření trhlin; pokud by podlaha byla vlhká, dostanou se tam deformace povrchu, pokud by tam nebyla dostatečně pevná, objeví se tam trhliny, ale ne vlasové trhliny, takže se posuzuje kompletně podklad z hlediska pevnosti, rovinnosti, vlhkosti. V tom rozsahu, v jakém našel vlasové trhliny, jedná se o standardní rozsah. Vznik pórů je vlastně uvolnění vzduchu z materiálu při zpracování, dokonalá ochrana není možná, vznik póru je daný i tloušťkou materiálu, kde je víc vzduchu a uvolňuje se postupně, nebo rychlostí schnutí, mají na to vliv i mikroklimatické podmínky, ale tomu jemnému póru se zabránit nedá. Je to běžné, je to všechno ruční práce. Pokud by se teoreticky podlaha odstranila a vytvořila se tam nová podlaha stejného motivu a stejným způsobem, dopadla by obdobně, budou třeba trhliny v jiné barvě. Tento typ podlahy to neumožňuje, jedná se o jeho vlastnost, že trhlinky tam vznikají. Neexistuje prakticky podlaha do bytového prostoru, která by odolala např. poškrábání kamínkem pod kolečkovou židlí, kolečková židle funguje jako bruska, pokud tam nemá podložku anebo se neuklízí, takto funguje jako bruska, ta kolečka to vybrousí; proto se doporučuje pod kolečkové židle dát podložku. Chemikálie působí právě na tu povrchovou úpravu. Podlaha pojezdu odolá, tato podlaha odolá mechanicky, neprobrousí se, ta má 27 megapascalů, to už je průmysl, to ta židle neprobrousí, ale poškrábání způsobí. Vlasová trhlina nebrání užívání podlahy; vlasová trhlina je optická vada, která neprochází kompletně celým materiálem, kdežto trhlina projde materiálem a hrozí destrukce, odlupování, lámání, vydrolování materiálu. Vlasová trhlina je něco jako kresba na podlaze, říká se tomu krakeláž. Škrábance na fotografiích dle znalce vznikly poškrábáním od kamínku. Pokud by chtěl trhliny opravit, musel by ji žalobce přelakovat barvou, barevnou suspenzí, aby to zaniklo, aby trhlinu neviděl, protože trhlina je vidět změnou barvy, je světlejší, museli by si zvolit barvu třeba betonu, šedivou barvu, nějakou epoxidovou, v nějaké vrstvě, která to přikryje a pak už nemá efekt ruční stěrky. Betonová podlaha se dělá hodně, ale dost lidí je z toho zklamaných, znalec problém neřeší poprvé, s podobným typem problému u těchto podlah se setkal. Vlasová trhlina vznikla ve stěrce, lak je zachovalý a ucelený, takže tam se nemůže dostat třeba při umývání voda, protože lak to udrží, proto se to lakuje, proto se dělá povrchová úprava. Znalec má vystudovanou katedru pozemního stavitelství, betonových konstrukcí, tam je největší téma beton, statika, výpočty atd. Co se týče rozdílu mezi stěrkou a klasickým betonem, je to, že ve stěrce je stejné složení jako v betonu, jsou tam přísady, ztekucovače, rychloztuhnutí, zvýšení pevnosti a je tam třeba vyšší třída cementu, proto je to hrozně choulostivé na mikrotrhliny, čím je cement vyšší třídy, vyšší pevnosti, tak má větší smrštění, ve styku s vodou jakoby nabobtná a tím vysycháním se smršťuje, jmenuje se to dotvarování betonu, to je ve všech učebnicích popsané. Takže proto by skutečně na tuto podlahu uplatnil i ty normy, které se týkají betonu. Takže nepovažuje trhliny a póry ani za estetickou vadu, je to přirozená vlastnost tohoto materiálu, která nesplnila očekávání majitele.

24. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru.

25. Žalobce prostřednictvím architektky [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení] nechal zpracovat nabídku na pokládku podlahové pohledové stěrky [anonymizováno] v bytě na adrese [adresa žalobce], [část obce] [titul] [jméno] [příjmení] byla ze strany žalovaného zaslána nabídka [číslo] ze dne 5. 2. 2019 pohledové stěrky [anonymizováno]. Následně mezi účastníky byla uzavřena dne 20. 5. 2019 smlouva o dílo, jejímž předmětem byla pohledová stěrka [anonymizováno] dle výše zmíněné nabídky [číslo] která byla nedílnou součástí smlouvy o dílo. Ve smlouvě i v nabídce je žalobce upozorňován v části smlouvy„ Doporučená údržba + specifikace pohledových stěrek“ mimo jiné na následující:„ [příjmení] stěrka imituje betonovou plochu a určité nerovnosti, nepřesnosti a poréznost jsou u ní přípustné. Stěrka imituje hloubkově probarvený pohledový beton. Určité nerovnosti, struktura, tahy a pórovitost jsou pro povrchy specifické a dávají mu nezaměnitelný charakter. Povrchovou impregnací upravená stěrka je omyvatelná. Povrch stěrek není svým charakterem absolutně hladká plocha a může na povrchu vykazovat miniaturní póry / kráterky, které vznikají uzavřením vzduchu při ruční aplikaci, které se objeví a„ otevřou“ až po přebroušení plochy a její následné impregnaci - povrchové úpravě. Vzhledem k různorodé kresbě a barevnosti je celkový povrch nutné prohlížet a posuzovat vždy ze vzdálenosti cca. 1,5 metru. Pro počet nebo četnost výskytu tahů, kresby nebo vzduchových pórků + kráterků není žádný regulativní předpis výrobce. Dále byl žalobce ve smlouvě upozorněn na možnost vzniku vlasových trhlinek, na doporučenou instalaci filcových podložek na podlahu pod pohyblivé části nábytku jako židle či stoly, aby se předešlo předčasnému poškrábání a poškození podlah. Na dílo byla poskytnuta prodloužená záruka 36 měsíců, která se dle smlouvy nevztahuje na mechanická poškození, které zhotovitel nemůže ovlivnit, na vady způsobené dalším neodborným zacházením, nesprávnou nebo nevhodnou údržbou nebo nedodržování předpisů výrobců pro provoz a údržbu zařízení. Dílo mělo být dle smlouvy považováno za řádně a včas ukončené provedeném bez vad a nedodělků bránících jeho užívání, přičemž za vady se nepovažují drobné vady a nedodělky bránící řádnému užívání. Vady a nedodělky musí být zaneseny do protokolu o předání a převzetí díla, přičemž podpisem protokolu dochází dle smlouvy k předání díla. K podpisu předávacího protokolu mezi stranami nedošlo, nedošlo k sepsání protokolu, kde by byly zaneseny vady a nedodělky. Žalobce v souladu se smlouvou uhradil nejdříve částku 88 600 Kč před podpisem smlouvy, následně částku 78 700 Kč dne 30. 5. 2019 a dne 10. 6. 2019 zaplatil žalovanému doplatek celkové ceny díla ve výši 29 529 Kč. Následně dílo užíval. Zhruba po půl roce či několika měsících reklamoval u žalovaného trhlinky na podlaze a poškrábání, tuto reklamaci žalovaný vyřídil opravou tak, že přebrousil vrchní lak, přelakovalo se dílo epoxidem a zalakovalo se finálním matným lakem. O této reklamaci nebyl vyhotoven žádný písemný doklad. Dne 10. 2. 2020 zaslal žalobce emailem reklamaci dalších trhlin a pár škrábanců mastných fleků po vosku a zmínil, že podlaha nemá vlastnosti jím očekávané v oblasti mechanické a chemické odolnosti. Na tuto reklamaci žalovaný nereagoval ani po urgenci emailem žalobce v květnu 2020. Žalobce proto následně dopisem ze dne 7. 9. 2020 uplatnil slevu z díla ve výši celkové ceny díla 196 829 Kč s odkazem na to, že podlaha nesplňuje žalovaným deklarované vlastnosti a její oprava by přesahovala cenu díla. Žalovaný s reklamací nesouhlasil, odmítl ji jako nedůvodnou s tím, že všechny žalobcem reklamované vady byly způsobeny jeho působením, které žalovaný nemohl ovlivnit (poškrábání, skvrny), na přítomnost trhlin a pórů byl žalobce ve smlouvě upozorněn s tím, že se jedná o vlastnost podlahy. Žalobce následně předložil znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. z května 2021, který na podkladě místního šetření dne 1. 3. 2021 a provedení sondy podlahy uvedl, že na podlaze se vyskytují vady: 1) podlaha má vady, nalezeny byly trhliny do šíře 0,1 mm a shluk výrazných otevřených pórů. Poškrábání povrchu podlahy ukazuje na jeho nízkou odolnost proti obrusu (neodolává provozu v bytě). Skvrny pak ukazují na špinavost povrchu. Dle znalce tyto vady jsou zejména estetické, oprava by nepřinesla kýžený efekt, případně by musela být provedena restaurátorským způsobem a tato by převýšila cenu díla. Žalovaný oproti tomu předložil znalecký posudek ze dne 5. 10. 2021 zpracovaný Ing. [jméno] [příjmení], který pospal zjištění shodně se zjištěním znalce [příjmení] [příjmení], souhlasil i s provedenou sondou, jeho závěry se však liší od závěrů znalce [příjmení] [příjmení] v tom, že se v žádném případě nejedná o vady, ale o charakter ručně aplikovaného materiálu. Vlasové trhliny a drobné póry jsou přirozenou vlastností provedené podlahové stěrky, škrábance jsou mechanickým poškozením a skvrny jsou způsobené nevhodnou údržbou při užívání podlahy. Znalec dále uvedl, že všechny tyto vlastnosti jsou podrobně popsány a uvedeny již v nabídce a ve smlouvě o dílo. Závěrem znalec uvádí, že dílo je provedeno v souladu s technickými předpisy, řádně, bez vad a nedodělků, které by bránily jejímu užívání. Znalec [příjmení] [příjmení] se liší s Ing. [příjmení] především v tom, zda lze na podlahu pokládanou žalovaným aplikovat normu, která se vztahuje na podlahy betonové a kde se připouští trhliny v podlahách do šíře 0,1 mm. Dle znalce [příjmení] [příjmení] se tato norma vztahuje i na pohledovou stěrku, neboť se jedná svým charakterem a složením o podlahu betonovou, na kterou se daná norma vztahuje, neboť znalec sám má vystudovanou katedru pozemního stavitelství, katedru betonových konstrukcí, o složení betonu a cementové stěrky tak má podrobné znalosti; rozdíl mezi stěrkou a klasickým betonem je ten, že ve stěrce je stejné složení jako v betonu, pouze jsou tam některé přísady navíc.

26. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

27. Dle ust. § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen„ o. z.“) smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

28. Dle ust. § 2604 o. z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

29. Dle ust. § 2605 odst. 1 o. z. dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.

30. Dle ust. § 2605 odst. 2 o. z. převezme - li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas.

31. Dle ust. § 2608 odst. 1 o. z. je-li předmětem díla věc, řídí se předání věci obdobně ustanoveními o kupní smlouvě.

32. Dle ust. § 2608 odst. 2 o. z. převzetím nabývá objednatel vlastnické právo k věci a přechází na něho nebezpečí škody na věci, nestalo-li se tak již dříve.

33. Dle ust. § 2610 odst. 1 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

34. Dle ust. § 2615 odst. 1 o. z. dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě.

35. Dle ust. § 2615 odst. 2 o. z. o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.

36. Dle ust. § 2619 odst. 1 o. z. dal-li zhotovitel za jakost díla záruku, použijí se obdobně ustanovení o kupní smlouvě.

37. Dle ust. § 2619 odst. 2 o. z. záruční doba týkající se díla počíná běžet předáním díla.

38. Dle ust. § 2107 odst. 3 o. z. neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího.

39. V řízení bylo prokázáno, že strany uzavřely smlouvu o dílo dle ust. § 2586 odst. 1 a následující o. z. V řízení rovněž bylo prokázáno, že žalobce žalovanému za provedené dílo zaplatil v souladu se smlouvou částku 196 829 Kč, přičemž doplatek ceny díla ve výši 29 529 Kč byl žalobcem zaplacen žalovanému poté, co dílo bylo provedeno ve smyslu ust. § 2610 odst. 1 o. z. Účastníci se smluvně zavázali, že podpisem protokolu dochází k předání díla objednateli, takový protokol, ve kterém by byly případně vytknuty vady díla, však sepsán nebyl. Žalobce přesto podlahu užíval, obě strany se chovaly, jako by dílo bylo řádně předáno podpisem předávacího protokolu.

40. Žalobce dle názoru soudu proto včas reklamoval jím tvrzené vady, spočívající v nedodržení deklarovaných vlastností mechanické a chemické odolnosti, spočívající ve vzniku trhlin, škrábanců, shluku pórů a skvrn na podlaze, když tyto vady vytkl emailem v únoru 2020, následně v září 2020 uplatnil právo v souladu s ust. § 2107 odst. 3 o. z. na přiměřenou slevu z díla. Soud považoval proces reklamace jako formálně bezchybný, a to i s ohledem na skutečnost, že nedošlo ke smluvně sjednanému předání díla; soud upozorňuje na nesrozumitelnost smluvně stanoveného počátku běhu záruční doby, když ve smlouvě je na straně jedné uvedeno, že„ platnost záruky nabíhá proplacením konečné faktury a začíná od data předání prací“ (viz článek VII. odst. 5 smlouvy), na straně druhé je zakotveno, že„ podpisem protokolu dochází k předání díla“. Není tedy zřejmé, kdy měl dle smlouvy započít běh záruční doby, když k předání díla mělo dojít podpisem protokolu.

41. Bez ohledu na toto nedodržení smlouvy se však soud zabýval především tím, zda dílo řádně dokončené žalovaným a žalobcem zcela zaplacené 1) vykazuje vady, které brání řádnému užívání díla, 2) zda za tyto vady odpovídá žalovaný a c) zda za případné vady díla žalobci vznikl nárok na slevu z díla a zda je tato sleva přiměřená. Pro úspěch žalobce ve sporu tedy bylo nezbytné, aby prokázal, že jím reklamované závady na podlaze jsou skutečně vadami, že za tyto vady odpovídá zhotovitel - žalovaný a že řádně a včas uplatněný nárok na slevu z ceny díla je přiměřenou slevou.

42. Ohledně existence vad byly podstatné pro rozhodnutí soudu dva odlišné znalecké posudky, předložené žalobcem i žalovaným, oba obsahující doložku dle ust. § 127a o. s. ř. Jelikož závěry obou znaleckých posudků byly rozdílné, přistoupil soud k výslechu obou znalců, které konfrontoval se závěry protikladného znaleckého posudku. Na základě takto podaného vysvětlení zpracovaných posudků a vzájemné konfrontace jejich závěrů soud posuzoval oba znalecké posudky v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 22 Cdo 1810/2009:„ Znalecký posudek (§ 125, § 127 o. s. ř.) soud sice hodnotí jako každý jiný důkaz podle § 132 o. s. ř., odborné závěry v něm obsažené však hodnocení soudem podle § 132 o. s. ř. nepodléhají. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem tedy spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. Aby soud mohl znalecký posudek odpovědně hodnotit, nesmí se znalec omezit ve svém posudku na podání odborného závěru, nýbrž z jeho posudku musí mít soud možnost seznat, z kterých zjištění v posudku znalec vychází, jakou cestou k těmto zjištěním dospěl a na základě jakých úvah došel ke svému závěru (k tomu srov. rozhodnutí č. 47 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1955).“ 43. Dále soud vycházel z rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 3928/2013 ze dne 22. 1. 2014„ Podle § 127 odst. 1 o. s. ř. závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, vyžádá soud u orgánu veřejné moci odborné vyjádření. Jestliže pro složitost posuzované otázky takový postup není postačující nebo je-li pochybnost o správnosti podaného odborného vyjádření, ustanoví soud znalce. Soud znalce vyslechne; znalci může také uložit, aby posudek vypracoval písemně. Je-li ustanoveno několik znalců, mohou podat společný posudek. Místo výslechu znalce může se soud v odůvodněných případech spokojit s písemným posudkem znalce. Podle § 127 odst. 2 o. s. ř. je-li pochybnost o správnosti posudku nebo je-li posudek nejasný nebo neúplný, je nutno požádat znalce o vysvětlení. Kdyby to nevedlo k výsledku, soud nechá znalecký posudek přezkoumat jiným znalcem. Podle § 127a o. s. ř. jestliže znalecký posudek předložený účastníkem řízení má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, postupuje se při provádění tohoto důkazu stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný soudem. Soud umožní znalci, kterého některá ze stran požádala o znalecký posudek, nahlédnout do spisu nebo mu jinak umožní seznámit se s informacemi potřebnými pro vypracování znaleckého posudku. Znalecký posudek ve smyslu občanského soudního řádu představuje jeden z mnoha důkazních prostředků, byť je svou povahou nezastupitelný. Znalec je přitom osobou (fyzickou či právnickou), která prostřednictvím svých odborných znalostí posuzuje skutečnosti, které byly soudem určeny, a ve znaleckém posudku soudu sděluje subjektivní výsledek tohoto posouzení. Znalecký posudek je jedním z důkazních prostředků (§ 125, § 127 o. s. ř.), který soud sice hodnotí jako každý jiný důkaz podle § 132 o. s. ř., od jiných se však liší tím, že odborné závěry v něm obsažené nepodléhají hodnocení soudem podle zásad § 132 o. s. ř. Soud hodnotí přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění jeho závěrů a soulad s ostatními provedenými důkazy. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem tedy spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. Z uvedeného vyplývá, že důkaz znaleckým posudkem soud hodnotí jako každý jiný důkaz, nemůže však přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. 25 Cdo 583/2001, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 7. 2009, sp. zn. 30 Cdo 3450/2007). Soud při hodnocení znaleckého posudku musí zkoumat, zda provedený úkon byl učiněn řádně, tj. zda znalec dodržel soudem uložené zadání (zodpověděl na otázky, resp. zadání soudu k předmětu znaleckého úkonu s určitě a srozumitelně vyloženým závěrem, který má oporu v podkladových materiálech, netrpí rozpory atd.). Zjistí-li soud, že znalec zcela nesplnil úkol, který soud vymezil ve svém opatření, případně nesplnil jej vůbec, nebo nedostatečným způsobem, nynější právní úprava (na rozdíl od dřívější úpravy) postup soudu pro tento případ upřesnila a v § 127 odst. 2 o. s. ř. mu stanovila povinnost požádat znalce o vysvětlení. Dospěje-li soud k závěru o negativním výsledku tohoto vysvětlení, nechá zpracovat revizní znalecký posudek. Provedenou novelizací pak došlo i k zásadní změně při provádění a hodnocení důkazu znaleckým posudkem, který byl vyhotoven na žádost účastníka mimo řízení. Dosavadní úprava i konstantní judikatura vycházely z toho, že posudek znalce vypracovaný na žádost účastníka řízení byl považován za listinu podle § 129 o. s. ř., nikoli za znalecký posudek ve smyslu § 127 o. s. ř. (srov. např. usnesení pléna Nejvyššího soudu ČSR ze dne 23. 12. 1980, Pls. 3/80, uveřejněné pod číslem 1/ Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. 25 Cdo 583/2001, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 4. 2009, sp. zn. 22 Cdo 849/2008), což vedlo k tomu, že soud byl nucen provádět revizní znalecké posudky na popud procesní strany, která sama nepředložila znalecký posudek. Proto bylo účelem novelizace ustanovení § 127 o. s. ř. a zejména začleněním ustanovení § 127a o. s. ř. odstranit tuto řízení zatěžující praxi, urychlit jej a umožnit účastníkům předložit znalecký posudek, na nějž se hledí - obsahuje-li všechny zákonem požadované náležitosti a doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku - jako na posudek vyžádaný soudem. Tím se změnila důkazní hodnota znaleckého posudku předloženého účastníkem, který při dodržení všech obsahových náležitostí stanovených v § 127a o. s. ř. není důkazem listinným, ale má důkazní sílu znaleckého posudku, a proto se stala dosavadní judikatura (včetně dovolatelkou zmíněné) v tomto směru nepoužitelnou. Postup podle ustanovení § 127a o. s. ř. neporušuje ani zásadu rovnosti stran, neboť druhému účastníku zůstávají zachovány stejné námitky jako proti soudem ustanovenému znalci (např. námitka podjatosti) a jeho posudku (např. nesprávnost, nejasnost, neúplnost). Proto dovolací soud uzavřel, že splňuje-li znalecký posudek předložený účastníkem řízení předpoklady stanovené v § 127a o. s. ř., pohlíží se na něj jako na znalecký posudek vyžádaný soudem i v případě, že jde o znalecký posudek revizní.“ 44. Soud se dále postupoval v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2616/2013 ze dne 17. 7. 2014 a jeho závěry:„ Při hodnocení důkazu znaleckým posudkem se soud musí zabývat tím, zda posudek znalce má všechny formální náležitosti, tedy zda závěry uvedené ve vlastním posudku jsou náležitě odůvodněny a zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda znalec vyčerpal úkol v rozsahu, jak mu byl zadán, zda přihlédl ke všem skutečnostem, s nimiž se měl vypořádat, zda jeho závěry jsou podloženy výsledky řízení a nejsou v rozporu s výsledky ostatních provedených důkazů. Soud však nemůže přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů znalce, neboť k tomu soudci nemají odborné znalosti nebo je nemají v takové míře, aby mohli toto přezkoumání zodpovědně učinit. To samozřejmě neznamená, že je soud vázán znaleckým posudkem a že jej musí bez dalšího převzít. Má-li soud pochybnost o věcné správnosti znaleckého posudku, popřípadě je-li znalecký posudek nejasný nebo neúplný, nemůže jej nahradit vlastním názorem, nýbrž musí znalce požádat, aby podal potřebná vysvětlení, zejména aby posudek doplnil nebo jinak odstranil jeho nedostatky, popřípadě aby vypracoval nový posudek; kdyby tím nebyla pochybnost o věcné správnosti znaleckého posudku, nejasnost nebo neúplnost znaleckého posudku odstraněna, soud za účelem přezkoumání znaleckého posudku ustanoví jiného znalce, popřípadě, jsou-li splněny podmínky uvedené v ustanovení § 127 odst. 3 o. s. ř., státní orgán, vědecký ústav, vysokou škodu nebo instituci specializovanou na znaleckou činnost.“ 45. Při takto uvedeném zkoumání obou v řízení předložených znaleckých posudků po výslechu znalců a konfrontování závěrů znaleckých posudků oběma znalci dospěl soud k závěru, že není třeba již v řízení vypracovávat revizní znalecký posudek, jak navrhoval pro případ opatrnosti žalovaný. Soud má za to, že nejasnosti a neurčitosti odstranil při výslechu znalců, přičemž se přiklonil k závěru znaleckého posudku Ing. [příjmení]. Zásadní důvod, proč soud vycházel z tohoto znaleckého posudku, byl pro soud následující: jím zpracovaný posudek se již vyjadřoval i k posudku zpracovaném Ing. [příjmení], částečně se tedy jednalo již o revizi znaleckého posudku vypracovaného Ing. [příjmení]. Znalec při výslechu dostatečně pečlivě a přesvědčivě uvedl, v čem se závěry znaleckého posudku vypracovaného Ing. [příjmení] nesouhlasil; soud zhodnotil, že znalec [příjmení] [příjmení] má bližší specializaci k vypracování předmětného posudku – posouzení povahy vad pohledové stěrky, neboť má vzdělání specializované na betonové konstrukce, byl navíc jmenován znalcem v oboru stavebnictví, specializace podlahové konstrukce. Pečlivě odůvodnil, proč se na pohledové stěrky použije norma týkající se betonu a umožňující tedy povolenou šíři výskytu trhlin v podlaze do 0,1 mm (což byl případ předmětné podlahy). Naopak znalec [příjmení] [příjmení] při svém výslechu nepůsobil přesvědčivě při vysvětlení té skutečnosti, proč by se na pohledovou stěrku [anonymizováno] neměla vztahovat norma jako na beton, tedy že trhlinky do šíře 0,1 mm nejsou v normě, ale jsou již vadou; při výslechu znalec uvedl, že nezná složení této cementové stěrky, přesto dospěl k závěru, že se nejedná o betonovou podlahu. Nepřesvědčivě také na soud působil závěr znalce [příjmení] [příjmení], že oprava trhlin by byla téměř nemožná, resp. možná pouze restaurátorským způsobem, což je metoda značně finančně nákladná. Znalec [příjmení] naopak přesvědčivě vysvětlil, že oprava možná je, vysvětlil, jakým způsobem je proveditelná, provedl i její finanční odhad, který se od odhadu Ing. [příjmení] diametrálně lišil (oprava nastíněná znalcem [příjmení] by dosahovala tisíců, max. desítek tisíců Kč). Znalec [příjmení] dále zdůvodnil, že podával znalecký posudek v obdobné věci, sdělil, že se jedná vždy o určitou„ deziluzi objednatelů“, kteří nepočítají s celkovým výsledným efektem pohledové stěrky, vysvětlil, z jakého důvodu se nejedná o vadu a proč nemůže mít vliv na funkčnost díla.

46. Odhlédnuv od výše uvedených závěrů znalce [příjmení], který jednoznačně shrnul, že trhliny a shluky drobných pórů nejsou vadami díla, ale jedná se o přirozenou vlastnost podlahové stěrky a závěru soudu, že uvedený posudek je i s ohledem na větší znalcovu erudici týkající se betonových konstrukcí, uvádí soud, že na vznik vlasových trhlinek a drobných pórů byl žalobce upozorněn jak v textu nabídky, tak v textu smlouvy o dílo. Stejně tak byl žalobce upozorněn, že záruka za dílo se nevztahuje na mechanické poškození a nevhodnou údržbu a současně byl upozorněn ve smlouvě na vhodnost používání filcových podložek pod pohybující se nábytek jako židle či stůl. Co se týče poškrábání podlahy, soud má za to, že znalec [příjmení] opět při výslechu dostatečně přesvědčivě odůvodnil, že pojezdu kolečkové židle či jinému pojezdu nábytku neodolá žádná podlaha a proto je třeba tyto podlahy proti pojezdům (působící jako bruska) chránit. Rovněž tak uvedl, že skvrny na podlaze jsou charakteru agresivního neředěného prostředku, které, pokud se ihned nevyčistí a neodstraní, logicky zanechají na předmětné podlaze stopu v podobě skvrny, nejedná se však o vadu podlahy, za kterou by měl být odpovědný žalovaný jako zhotovitel.

47. Pokud žalobce poukazoval na to, že výrobek nesplňuje žalobcem očekávané a žalovaným deklarované vlastnosti v podobě mechanické a chemické odolnosti, soud znovu odkazuje na závěry znaleckého posudku Ing. [příjmení] a jeho výslech, který dostatečně vysvětlil, proč má za to, že dílo je v souladu s předpisy výrobce (technickými předpisy), přičemž opakovaně zdůraznil, že pohledová stěrka [anonymizováno] svým složením je totožná s betonem (krom některých přísad), betonovou podlahu imituje a určité nerovnosti, nepřesnosti a poréznost jsou u ní přípustné. Dále se oba znalci shodli, že co se týče odolnosti proti obrusu a špinivosti, na pohledové stěrky není aplikovatelná žádná norma; znalec [příjmení] tak dle názoru soudu nedostatečně vysvětlil své závěry, že v případě vzniku skvrn a škrábanců na podlaze by se mělo jednat o nedostatečnou odolnost, když tato z žádné technické normy pro danou podlahu nevyplývá.

48. Soud se přiklonil k posudku Ing. [příjmení] také proto, že v písemném posudku řádně odůvodnil, z jakých norem při zpracování posudku vycházel, znalec [příjmení] [příjmení] naopak podklady a technické závěry, ze kterých při svém hodnocení vycházel, neuvedl a ani při jednání soudu nepřesvědčivě vysvětlil, proč se na pohledovou stěrku [anonymizováno] nevztahuje norma týkající se charakteristiky betonu.

49. Závěrem tedy soud shrnuje, že na základě výše uvedeného soud vycházel při hodnocení znaleckých posudků Ing. [jméno] [příjmení] [jméno] a Ing. [jméno] [příjmení] ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] z důvodů: a) konkrétnější specializace znalce [příjmení] [příjmení] na danou problematiku, b) bližší specifikace popisu pohledové stěrky a vysvětlení rozdílu mezi vlastnostmi betonu a cementovou stěrkou, c) podrobnější vysvětlení toho, proč se na cementovou stěrku [anonymizováno] může vztahovat výjimka z požadavku technické normy, že na podlaze nesmí být trhliny a spáry, pouze u betonu je přípustná tolerance trhlin do šíře 0,1 mm, d) podrobnější znalost složení stěrky [anonymizováno] a porovnání se složením betonu a podrobnější popis materiálu, resp. technických norem, ze kterých znalec při zpracování znaleckého posudku vycházel. Vzhledem k tomu, že posudek Ing. [příjmení] částečně revidoval posudek znalce [příjmení] [příjmení], má soud za to, že již nebylo potřeba v souladu s výše citovanou judikaturou nechat vypracovávat soudem zadaný revizní posudek; z výše citovaných důvodů se soud přiklonil ke znaleckým závěrům znalce [příjmení] [příjmení] a má za to, že zpracování znaleckého posudku nového, revizního soudem by bylo již v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení a jeho vypracování by způsobilo další navýšení nákladů účastníků; žalobce ostatně jeho zpracování ani nenavrhoval.

50. Pokud žalobce uváděl, že podlaha dle něj nesplňovala deklarované vlastnosti, i k těmto jeho pochybnostem se znalec [příjmení] [příjmení] vyjádřil; předně uvedl, že co se týče odolsti proti obrusu a špinavosti, žádná speciální norma, o kterou by se dalo opřít, neexistuje (v tom se se znalcem [příjmení] [příjmení] shodli), v ostatním dle něj podlaha odpovídá požadavkům výrobce a je stoprocentně vyhovující; znalec dále upozornil, že na možné„ závady“ popisované žalobcem byl žalobce upozorněn ve smlouvě, s čímž se soud zcela ztotožňuje.

51. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že ust. § 2161 o. z. se na daný vztah neuplatní, neboť žalobce byl žalovaným dle obsahu smlouvy o dílo upozorněn na některé charakteristiky pohledové stěrky [anonymizováno], toto individuální ujednání má dle závěru soudu přednost před katalogem prezentovaným na webových stránkách; pokud byl žalobce přímo ve smlouvě poučen o možnosti vzniku vlasových trhlinek, na vznik pórků a na potřebu a vhodnost ochránit podlahu před pojezdem posuvného nábytku jako židle či stůl podložkou, nemohl dle názoru soudu očekávat, že podlaha bude zcela prosta takových trhlinek, pórů a nemohl očekávat, že při pojezdu židlí, stolu či jiného posunování nábytku či plastových boxů nedojde k poškrábání podlahy. Znalec [příjmení] [příjmení] navíc uvedl, že poškrábání je pouze na laku, nedošlo k propisu škrábanců a pojezdu do samotné stěrky. Z toho důvodu jsou vyloučeny dle závěrů znalce i možné negativní následky pro užívání a funkčnost podlahy. I z tohoto důvodu soud nemohl žalobě vyhovět.

52. Byť soud závěrem uvádí, že pro něj je určitá deziluze žalobce z výsledného efektu podlahy pochopitelná, a to i s ohledem na výslech znalce [příjmení], který se s obdobnými případy již setkal, má soud za to, že v daném případě je třeba vycházet ze znaleckého posudku odborníka v oboru, který vlasové trhliny do šíře 0,1 mm a drobné shluky pórů jednoznačně označuje za vlastnost materiálu, nikoliv jako vady; co se týče poškrábání a skvrn od čistících přípravků, i v tomto případě se nejedná o vady způsobené zhotovitelem, za které by odpovídal, neboť vznikly užíváním podlahy žalobcem.

53. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu zamítl. Z toho důvodu, že soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že se na podlaze zhotovené žalovaným nejedná o vady, za které by navíc byl odpovědný žalovaný, nezabýval se již pro nadbytečnost soud otázkou přiměřenosti slevy z díla požadované žalobcem.

54. Hodnocením případně dalších provedených důkazů se soud již nezabýval, neboť na jeho rozhodnutí neměly vliv.

55. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého v řízení zcela úspěšný žalovaný má právo na náhradu nákladů řízení, kterému náleží náhrada nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) vypočítané z tarifní hodnoty 196 829, sestávající z částky 8 980 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 8 980 Kč za odpor k platebnímu rozkazu dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 8 980 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne 14. 10. 2021, z částky 8 980 Kč za písemné podání ve věci samé (vyjádření 13. 10. 2021) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 8 980 Kč za písemné podání ve věci samé ze dne 15. 11. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 8 980 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne 2. 12. 2021, z částky 8 980 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne 15. 2. 2022, dne 28. 4. 2022 a dne 21. 6. 2022 včetně paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 a. t. za 9 úkonů právní služby a dále z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí částku 101 059,20 Kč.

56. O náhradě nákladů státu soud rozhodl dle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy stát má dle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady řízení státu tvoří zaplacená odměna znalce [příjmení] [příjmení] a Ing. [příjmení] v rámci jejich výslechu u soudu v celkové výši 7 544,50 Kč Tyto náklady je povinen České republice - Obvodnímu soudu pro Prahu 3 uhradit žalobce, který byl ve sporu neúspěšný.

Poučení