39 Co 351/2022- 271

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Cidliny a soudkyň JUDr. Aleny Svátkové a JUDr. Blanky Bendové ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa] zastoupený advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] pro [částka], k odvolání účastníků proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 11 C 223/2021-219 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. a III. potvrzuje.

II. Ve výroku II. se mění tak, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů odvolacího řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně výrokem I. zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka], výrokem II. žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného a výrokem III. žalobci uložil povinnost zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 3 náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. V odůvodnění uvedl, že podanou žalobou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení žalované částky s tím, že [datum] jako objednatel uzavřel s žalovaným jako zhotovitelem smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení dekorativní pohledové stěrky BETONOPTIK v technickém provedení dle specifikace uvedené v nabídce ze dne [datum] za [částka] včetně DPH. Na díle (podlaze) se objevily vady, a to trhliny, praskliny a skvrny, které reklamoval. Žalovaný reklamaci uznal, vady opravil. Vady se však objevily znovu. E-mailem z [datum] kontaktoval žalovaného a požadoval opravu, žalovaný na e-mail nereagoval, ač na dílo poskytl záruku 36 měsíců. Prostřednictvím svého zástupce vady uplatnil znovu podáním ze dne [datum]. Podle žalovaného si vady žalobce způsobil sám nevhodným užíváním. Nechal si proto zpracovat znalcem z oboru vady a poruchy staveb Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., znalecký posudek. Trhliny v podlaze znalec posoudil jako neopravitelné s tím, že tato vada nebyla způsobena užíváním podlahy ani pohybem podkladu stěrkového systému. Otevřené póry dle znalce vznikly již při pokládce stěrkového souvrství BETONOPTIK s tím, že v oblasti shluku těchto otevřených pórů nebylo dostatečně účinně provedeno odvzdušnění. Další vada díla souvisí s odolností proti obrusu a špinivostí. Znalec konstatoval, že použitá pryskyřice (lak) neuzavřela povrch podlahy proti vnikání tekutých prostředků. Současně její odolnost proti obrusu není dostatečná, aby odolávala provozu v bytě. S ohledem na uvedené žalobce požadoval slevu ve výši ceny díla.

3. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby s tím, že dílo žádné vady nevykazuje. Poruchy povrchu jsou podle něho způsobeny nevhodným používáním. Záruka se nevztahuje na mechanické poškození, na vady způsobené neodborným zacházením, nesprávnou nebo nevhodnou údržbou nebo nedodržováním předpisů výrobců. Žalobce byl ve specifikaci dodávky upozorněn, že povrch stěrky není absolutně hladká plocha a může na povrchu vykazovat miniaturní póry (kráterky), které vznikají uzavřením vzduchu při ruční aplikaci, které se objeví a otevřou až po přebroušení plochy a její následné impregnaci – povrchové úpravě. Vzhledem k různorodé kresbě a barevnosti byl upozorněn, že na celkový povrch je nutné prohlížet ze vzdálenosti cca 1,5 metru. Na pohyblivé části nábytku bylo doporučeno instalovat filcové podložky, aby se předešlo odření a poškození. Byl upozorněn, že nedodržením údržby hrozí její poškrábání nebo poškození krycího nátěru. Ponecháním přebytku oleje na povrchu, louží a stříkanců může vést ke vzniku skvrn. Podle něho znalecký posudek předložený žalobcem je založen na nesprávné metodice. Nechal si zpracovat znalecký posudek znalcem z oboru se specializací podlahové konstrukce Ing. [jméno] [příjmení], který vyšel z doporučujících norem ČSN [číslo], ČSN EN [číslo], ČSN EN [číslo] a tento znalec dospěl k závěru, že dílo bylo provedeno řádně a včas bez vad a nedodělků. Lokální poruchy nejsou vadami díla, ale důsledkem nesprávného užívání či působením vnějších vlivů.

4. Po provedeném dokazování soud prvního stupně zjistil, že žalobce prostřednictvím architektky [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení] nechal zpracovat nabídku na pokládku podlahové pohledové stěrky BETONOPTIK v bytě na adrese [adresa], [část obce] [titul] [jméno] [příjmení] byla ze strany žalovaného zaslána nabídka [číslo] ze dne [datum] pohledové stěrky BETONOPTIK. Následně mezi účastníky byla uzavřena dne [datum] smlouva o dílo, jejímž předmětem byla pohledová stěrka BETONOPTIK dle nabídky [číslo] která byla nedílnou součástí smlouvy o dílo. Ve smlouvě i v nabídce byl žalobce upozorňován v části smlouvy„ Doporučená údržba + specifikace pohledových stěrek“ mimo jiné na následující:„ [příjmení] stěrka imituje betonovou plochu a určité nerovnosti, nepřesnosti a poréznost jsou u ní přípustné. Stěrka imituje hloubkově probarvený pohledový beton. Určité nerovnosti, struktura, tahy a pórovitost jsou pro povrchy specifické a dávají mu nezaměnitelný charakter. Povrchovou impregnací upravená stěrka je omyvatelná. Povrch stěrek není svým charakterem absolutně hladká plocha a může na povrchu vykazovat miniaturní póry / kráterky, které vznikají uzavřením vzduchu při ruční aplikaci, které se objeví a„ otevřou“ až po přebroušení plochy a její následné impregnaci - povrchové úpravě. Vzhledem k různorodé kresbě a barevnosti je celkový povrch nutné prohlížet a posuzovat vždy ze vzdálenosti cca 1,5 metru. Pro počet nebo četnost výskytu tahů, kresby nebo vzduchových pórků + kráterků není žádný regulativní předpis výrobce.“ Dále byl žalobce ve smlouvě upozorněn na možnost vzniku vlasových trhlinek, na doporučenou instalaci filcových podložek na podlahu pod pohyblivé části nábytku jako židle či stoly, aby se předešlo předčasnému poškrábání a poškození podlah. Na dílo byla poskytnuta prodloužená záruka 36 měsíců, která se dle smlouvy nevztahuje na mechanická poškození, které zhotovitel nemůže ovlivnit, na vady způsobené dalším neodborným zacházením, nesprávnou nebo nevhodnou údržbou nebo nedodržování předpisů výrobců pro provoz a údržbu zařízení. Dílo mělo být dle smlouvy považováno za řádně a včas ukončené provedeném bez vad a nedodělků bránících jeho užívání, přičemž za vady se nepovažují drobné vady a nedodělky bránící řádnému užívání. Vady a nedodělky musí být zaneseny do protokolu o předání a převzetí díla, přičemž podpisem protokolu dochází dle smlouvy k předání díla. K podpisu předávacího protokolu mezi stranami nedošlo, nedošlo k sepsání protokolu, kde by byly zaneseny vady a nedodělky. Žalobce v souladu se smlouvou uhradil nejdříve částku [částka] před podpisem smlouvy, následně částku [částka] dne [datum] a dne [datum] zaplatil žalovanému doplatek celkové ceny díla ve výši [částka]. Následně dílo užíval. Zhruba po půl roce či několika měsících reklamoval u žalovaného trhlinky na podlaze a poškrábání, tuto reklamaci žalovaný vyřídil opravou tak, že přebrousil vrchní lak, přelakovalo se dílo epoxidem a zalakovalo se finálním matným lakem. O této reklamaci nebyl vyhotoven žádný písemný doklad. Dne [datum] zaslal žalobce e-mailem reklamaci dalších trhlin a pár škrábanců mastných fleků po vosku a zmínil, že podlaha nemá vlastnosti jím očekávané v oblasti mechanické a chemické odolnosti. Na tuto reklamaci žalovaný nereagoval ani po urgenci e-mailem žalobce v květnu [rok]. Žalobce proto následně dopisem ze dne [datum] uplatnil slevu z díla ve výši celkové ceny díla [částka] s odkazem na to, že podlaha nesplňuje žalovaným deklarované vlastnosti a její oprava by přesahovala cenu díla. Žalovaný s reklamací nesouhlasil, odmítl ji jako nedůvodnou s tím, že všechny žalobcem reklamované vady byly způsobeny jeho působením, které žalovaný nemohl ovlivnit (poškrábání, skvrny), na přítomnost trhlin a pórů byl žalobce ve smlouvě upozorněn s tím, že se jedná o vlastnost podlahy. Žalobce následně předložil znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., z května [rok], který na podkladě místního šetření dne [datum] a provedení sondy podlahy uvedl, že na podlaze se vyskytují vady: podlaha má vady, nalezeny byly trhliny do šíře 0,1 mm a shluk výrazných otevřených pórů. Poškrábání povrchu podlahy ukazuje na jeho nízkou odolnost proti obrusu (neodolává provozu v bytě). Skvrny pak ukazují na špinavost povrchu. Dle znalce tyto vady jsou zejména estetické, oprava by nepřinesla kýžený efekt, případně by musela být provedena restaurátorským způsobem a tato by převýšila cenu díla. Žalovaný oproti tomu předložil znalecký posudek ze dne [datum] zpracovaný Ing. [jméno] [příjmení], který popsal zjištění shodně se zjištěním znalce [příjmení] [příjmení], souhlasil i s provedenou sondou, jeho závěry se však lišily od závěrů znalce [příjmení] [příjmení] v tom, že se v žádném případě nejedná o vady, ale o charakter ručně aplikovaného materiálu. Vlasové trhliny a drobné póry jsou přirozenou vlastností provedené podlahové stěrky, škrábance jsou mechanickým poškozením a skvrny jsou způsobené nevhodnou údržbou při užívání podlahy. Znalec dále uvedl, že všechny tyto vlastnosti jsou podrobně popsány a uvedeny již v nabídce a ve smlouvě o dílo. Závěrem znalec uvedl, že dílo je provedeno v souladu s technickými předpisy, řádně, bez vad a nedodělků, které by bránily jejímu užívání. Znalec [příjmení] [příjmení] se lišil s Ing. [příjmení] především v tom, zda lze na podlahu pokládanou žalovaným aplikovat normu, která se vztahuje na podlahy betonové a kde se připouští trhliny v podlahách do šíře 0,1 mm. Dle znalce [příjmení] [příjmení] se tato norma vztahuje i na pohledovou stěrku, neboť se jedná svým charakterem a složením o podlahu betonovou, na kterou se daná norma vztahuje. Znalec má vystudovanou katedru pozemního stavitelství, katedru betonových konstrukcí, o složení betonu a cementové stěrky tak má podrobné znalosti; rozdíl mezi stěrkou a klasickým betonem je ten, že ve stěrce je stejné složení jako v betonu, pouze jsou tam některé přísady navíc.

5. Následně soud prvního stupně věc hodnotil právně. Uvedl, že v řízení bylo prokázáno, že strany uzavřely smlouvu o dílo dle ust. § 2586 odst. 1 a následující o. z. Žalobce žalovanému za provedené dílo zaplatil v souladu se smlouvou částku [částka], přičemž doplatek ceny díla ve výši [částka] byl žalobcem zaplacen žalovanému poté, co dílo bylo provedeno ve smyslu ust. § 2610 odst. 1 o. z. Účastníci se smluvně zavázali, že podpisem protokolu dochází k předání díla objednateli, takový protokol, ve kterém by byly případně vytknuty vady díla, však sepsán nebyl. Žalobce přesto podlahu užíval, obě strany se chovaly, jako by dílo bylo řádně předáno podpisem předávacího protokolu. Soud prvního stupně proto dospěl k závěru, že žalobce včas reklamoval jím tvrzené vady, spočívající v nedodržení deklarovaných vlastností mechanické a chemické odolnosti, spočívající ve vzniku trhlin, škrábanců, shluku pórů a skvrn na podlaze, když tyto vady vytkl e-mailem v únoru 2020, následně v září 2020 uplatnil právo v souladu s ust. § 2107 odst. 3 o. z. na přiměřenou slevu z díla. Soud prvního stupně považoval proces reklamace za formálně bezchybný a dále se zabýval tím, zda dílo vykazuje vady, které brání řádnému užívání díla, zda za tyto vady odpovídá žalovaný.

6. K vadám uvedl, že byly soudu prvního stupně předloženy dva znalecké posudky, oba opatřeny znaleckou doložkou dle § 127a o. s. ř. Protože posudky byly rozdílné, přistoupil k výslechu obou znalců. Soud prvního stupně následně citoval rozhodnutí Nejvyššího soudu sp zn. 22 Cdo 1810/2009, 26 Cdo 3928/2013, 21 Cdo 2616/2013, podle nichž soud nemůže přezkoumávat odborné závěry znalců, ale hodnotí jen to, zda byl posudek zpracován řádně, tedy zda znalec jasně a srozumitelně dospěl k jím vysloveným závěrům a má-li pochybnosti o správnosti jeho závěrů, nechá zpracovat revizní znalecký posudek. Návrh žalovaného na zpracování revizního znaleckého posudku považoval za nedůvodný, když se přiklonil k závěrům znalce [příjmení] [příjmení]. Pokud jde o důvody, uvedl, že jím zpracovaný posudek se již vyjadřoval i k posudku zpracovanému Ing. [příjmení], částečně se tedy jednalo již o revizi znaleckého posudku vypracovaného Ing. [příjmení]. Znalec při výslechu dostatečně pečlivě a přesvědčivě uvedl, v čem se závěry znaleckého posudku vypracovaného Ing. [příjmení] nesouhlasil. Soud prvního stupně uvedl, že znalec [příjmení] [příjmení] má bližší specializaci k vypracování posudku – posouzení povahy vad pohledové stěrky, neboť má vzdělání specializované na betonové konstrukce, byl navíc jmenován znalcem v oboru stavebnictví, specializace podlahové konstrukce. Pečlivě odůvodnil, proč se na pohledové stěrky použije norma týkající se betonu a umožňující tedy povolenou šíři výskytu trhlin v podlaze do 0,1 mm, což byl případ předmětné podlahy. Znalec [příjmení] [příjmení] při svém výslechu nepůsobil přesvědčivě při vysvětlení té skutečnosti, proč by se na pohledovou stěrku BETONOPTIK neměla vztahovat norma jako na beton, tedy že trhlinky do šíře 0,1 mm nejsou v normě, ale jsou již vadou; při výslechu znalec uvedl, že nezná složení této cementové stěrky, přesto dospěl k závěru, že se nejedná o betonovou podlahu. Nepřesvědčivě také na soud prvního stupně působil závěr znalce [příjmení] [příjmení], že oprava trhlin by byla téměř nemožná, resp. možná pouze restaurátorským způsobem, což je metoda značně finančně nákladná. Znalec [příjmení] [příjmení] naopak přesvědčivě vysvětlil, že oprava možná je, vysvětlil, jakým způsobem je proveditelná, provedl i její finanční odhad, který se od odhadu Ing. [příjmení] diametrálně lišil (oprava nastíněná znalcem [příjmení] by dosahovala tisíců, max. desítek tisíců Kč). Znalec [příjmení] dále zdůvodnil, že podával znalecký posudek v obdobné věci, sdělil, že se jedná vždy o určitou„ deziluzi objednatelů“, kteří nepočítají s celkovým výsledným efektem pohledové stěrky, vysvětlil, z jakého důvodu se nejedná o vadu a proč nemůže mít vliv na funkčnost díla. Znalec [příjmení] jednoznačně shrnul, že trhliny a shluky drobných pórů nejsou vadami, ale přirozenou vlastností podlahové stěrky. Soud prvního stupně upozornil, že na možnost vzniku vlasových trhlinek a drobných pórů byl žalobce jak v textu nabídky, tak v textu smlouvy o dílo upozorněn. Upozorněn byl i na to, že se záruka za dílo nevztahuje na mechanické poškození a nevhodnou údržbu, byl upozorněn na vhodnost používání filcových podložek pod pohybující se nábytek jako židle či stůl. Pokud jde o poškrábanou podlahu, znalec [příjmení] [příjmení] při svém výslechu přesvědčivě zdůvodnil, že pojezdu kolečkové židle či jiného pojezdu nábytku neodolá žádná podlaha a proto je třeba podlahy chránit. Skvrny na podlaze vznikly působením neředěného prostředku, který, pokud se hned nevyčistí a neodstraní, zanechá na podlaze stopu v podobě skvrny, nejedná se ale o vadu, za kterou by měl být odpovědný žalovaný jako zhotovitel. Pokud žalobce uváděl, že podlaha nesplňuje jeho očekávání a podle něho žalovaným deklarované vlastnosti v podobě mechanické a chemické odolnosti, odkázal na znalecký posudek Ing. [příjmení] a to, že oba znalci shodně uvedli, že na odolnost proti obrusu a špinivosti není žádná norma. Závěrem shrnul, ze vyšel ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] z důvodů: a) konkrétnější specializace znalce [příjmení] [příjmení] na danou problematiku, b) bližší specifikace popisu pohledové stěrky a vysvětlení rozdílu mezi vlastnostmi betonu a cementovou stěrkou, c) podrobnější vysvětlení toho, proč se na cementovou stěrku BETONOPTIK může vztahovat výjimka z požadavku technické normy, že na podlaze nesmí být trhliny a spáry, pouze u betonu je přípustná tolerance trhlin do šíře 0,1 mm, d) podrobnější znalost složení stěrky BETONOPTIK a porovnání se složením betonu a podrobnější popis materiálu, resp. technických norem, ze kterých znalec při zpracování znaleckého posudku vycházel. Vzhledem k tomu, že posudek Ing. [příjmení] částečně revidoval posudek znalce [příjmení] [příjmení], měl za to, že již nebylo potřeba v souladu s výše citovanou judikaturou nechat vypracovávat soudem zadaný revizní posudek, což by také bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení a jeho vypracování by způsobilo další navýšení nákladů účastníků. Zdůraznil i to, že žalobce jeho zpracování ani nenavrhoval. Závěrem soud prvního stupně uvedl, že ustanovení § 2161 o. z. ohledně vad při převzetí díla se neuplatní, že žalobce byl ve smlouvě, ze které je třeba přednostně před katalogem prezentovaným na webových stránkách vycházet, upozorněn na možnost vzniku vlasových trhlinek a póru, žalobce tak nemohl očekávat, že podlaha bude bez trhlinek a pórů, že při pojezdu židlí či stěhování nábytku nedojde k poškrábání podlahy. Navíc poškrábán byl podle znalce jen lak, nikoli samotná stěrka, proto jsou vyloučeny negativní následky pro samotné užívání a funkčnost podlahy. Na závěr uvedl i to, že deziluze žalobce je sice pochopitelná, při posouzení věci ale musel vycházet ze znaleckého posudku zpracovaného znalcem z oboru. Z těchto důvodů žalobu zamítl.

7. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně úspěšnému žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení za jeho právní zastoupení, a to za 9 úkonů právní služby advokáta (které specifikoval) po [částka], 9 náhrad hotových výdajů po [částka] a náhradu za 21 % DPH z uvedených částek.

8. O náhradě nákladů státu rozhodl podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., a protože žalobce nebyl úspěšný, uložil mu hradit i tyto náklady ve výši [částka], představující znalečné vyplacené znalcům v souvislosti s jejich výslechem před soudem.

9. Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání, kterým se domáhal jeho změny tak, aby odvolací soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal mu právo na náhradu nákladů řízení, případně aby rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Nesouhlasil s tím, že soud prvního stupně své závěry opřel o znalecký posudek Ing. [příjmení]. Nesouhlasil s tím, že by znalecký posudek bylo možné považovat za revizní, znalecký úkol zněl posoudit stávající stav podlahové stěrky BETONOPTIK, nikoli provést revizi znaleckého posudku Ing. [příjmení]. Pokud soud prvního stupně považoval posudek za revizní, nepostupoval správně. [příjmení] znalci, že uvedl, že za vznik vlasových trhlinek nenese žalovaný odpovědnost, neboť znalec se v právním smyslu k věci nemá vyjadřovat a k právním závěrům znalce soud nemůže přihlížet. Jestliže má soud pochyby o správnosti znaleckého posudku a ty se nepodaří odstranit ani výslechem znalců, měl soud prvního stupně nechat zpracovat revizní znalecký posudek, na tom nic nemění to, že ho žalobce sám nenavrhoval. Jestliže soud prvního stupně odkazoval na specializaci znalce, hodnotil jeho obsahovou správnost. Není zřejmé, z čeho vyšel, když dovodil, že znalec [příjmení] [příjmení] má podrobnější znalosti ohledně složení stěrky. K normě ČSN [číslo] se vyjadřovali oba znalci a soud prvního stupně neuvedl, že Ing. [příjmení] je jejím spolutvůrcem, na vzdělání se ho nedotazoval. Dále odkazoval na teorii k odpovědnosti za vady, podle níž je faktickou vadou odchylka vlastností konkrétní věci od ujednání ve smlouvě, případně od toho, co bylo prezentováno např. v reklamě, k tomu odkázal na § 2161 o. z. Ke skvrnám uvedl, že znalec [příjmení] [příjmení] uvedl, že pokud by nebyla ochranná vrstva pryskyřice dostatečná, byla by podlaha ukrutně flekatá ve všech prostorech. Zdůraznil, že reklamoval vady typu šmouhy, skvrny, fleky. Navíc svědek [příjmení] vypověděl, že finální lak, který je transparentní a ten to chrání, díky tomu se dá udržovat podlaha, se standardně dává ve dvou vrstvách, ač ve smlouvě jsou vrstvy tři. K trhlinám, ohledně nichž znalec [příjmení] [příjmení] odkazoval na normu, uvedl, že nejsou obecně závazné a nedá se podle nich posuzovat odpovědnost za vady, účastníci na ně neodkázali. Pokud jde o póry, znalec [příjmení] [příjmení] vypověděl, že se jim dá předcházet použitím ježka. Pokud jde o cenu opravy, žádný důkaz o tom, že by šlo opravu provést za nižší náklady, než uváděl znalec [příjmení] [příjmení], nebyl proveden. Navíc při jednání [datum] šlo spíše o konfrontaci se znalcem, než o pokládání otázek, které byly žalovaným pokládány sugestivně. Znovu zdůraznil, že svou představu si vytvářel i na základě reklamy žalovaného, od níž odvozoval také svá očekávání, která nebyla naplněna. Soud se nevypořádal s tím, že podlaha měla mít trojnásobnou povrchovou úpravu, soud prvního stupně sám dospěl k tomu, že očekávání žalobce ohledně parametrů podlahy nebyla naplněna. Žalovaný prezentoval, že podlaha vydrží pojezd kolečkové židle. Pokud byl zjištěn opak, nemůže to jít k tíži žalobce. Jestliže žalovaný na druhou reklamaci nereagoval ve lhůtě 30 dnů od uplatnění reklamace, došlo dle § 19 zák. č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, k podstatnému porušení smlouvy. Uzavřel, že soud prvního stupně věc neposuzoval ze všech možných pohledů, omezil se pouze na technickou stránku věci. Není také možné, aby soud prvního stupně své závěry odůvodnil tím, že znalec se s podobnou věcí již setkal. Po žalobci jako spotřebiteli nelze požadovat, aby znal všechny technické parametry podlahy a technické normy, proto je chráněn zákonem.

10. Žalovaný podal odvolání proti výroku II. napadeného rozsudku s tím, že se domáhal jeho změny tak, aby mu na náhradě nákladů řízení byla přiznána částka [částka]. Odvolání odůvodnil tím, že soud prvního stupně nezapočetl do výše jeho nákladů náklady za znalecký posudek, které podle dokladu, který založil, činily [částka] včetně DPH.

11. V písemném vyjádření k odvolání žalobce žalovaný navrhl, aby rozsudek soudu prvního stupně byl potvrzen a byla mu přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení. Uvedl, že mezi stranami nebylo sporu, že byla uzavřena smlouva, jaký byl rozsah objednávky, smluvní podmínky, předání a převzetí díla, jeho stav v době převzetí žalobcem, spor je o existenci vad. Poukázal na to, že žalobce nesouhlasí se znaleckým posudkem Ing. [příjmení], sám ale další důkazní návrhy neučinil. Souhlasil s tím, že znalec [příjmení] [příjmení] nebyl schopen své závěry přesvědčivě zdůvodnit. Poukázal na to, že žalobci při uzavírání smlouvy radil architekt, že žalobce byl při uzavření smlouvy upozorněn na vlastnosti materiálu, jehož vady reklamoval. Některé škody vznikly používáním díla a jde tak o škodu způsobenou žalobcem, konkrétně žalobce připustil dlouhodobé působení chemikálií určených na ochranu dřevěného nábytku (leštěnka) na betonovou podlahu, pohyb nábytku (kolečkové židle) po betonové podlaze bez ochrany. Žalobce neprokázal žádná individuální ujednání, která by měnila písemný obsah smlouvy. Není zřejmé, z čeho vychází, tvrdí-li, že podlaha má dvojnásobnou povrchovou úpravu. Před soudem prvního stupně nic takového netvrdil. Setrval na názoru, že žádná podlaha není schopna vydržet pojezd kolečkové židle. Podlaha vydrží příležitostný pojezd. Jak ale uvedl i znalec, žádná podlaha není schopná odolávat konstantnímu, každodennímu, dlouhodobému a pravidelnému namáhání zejména ne kvalitními kolečky kolečkové židle na stejném místě bez ochrany. Odkázal na upozornění ve smlouvě, že pohyblivé části nábytku je třeba opatřit filcovými podložkami, aby se předešlo odření a poškození podlah, což je i součástí návodů kolečkových židlí. Pokud došlo k poškození konkrétní kolečkovou židlí, na vině mohou být i nekvalitní kolečka židle. Kolečka by měla splňovat podmínky normy ČSN [číslo], jinak ji nelze považovat za vhodnou pro konkrétní podlahovou krytinu. Rozsudek soudu prvního stupně proto považoval za správný.

12. Při jednání před odvolacím soudem obě strany sporu odkázaly na své podání a setrvaly na svých stanoviscích tam uvedených.

13. Odvolací soud po zjištění, že odvolání byla podána včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř. – ve lhůtě patnácti dnů od doručení), osobami oprávněnými (§ 201 o. s. ř. – účastníky řízení), že splňují obsahové náležitosti plynoucí z ust. § 205 o. s. ř., postupem podle ust. § 212, § 212a o. s. ř. přezkoumal správnost napadeného rozsudku a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné, odvolání žalovaného naopak důvodné je.

14. V této fázi řízení mezi účastníky řízení již nebylo sporu o tom, že dne [datum] uzavřeli smlouvu o dílo dle § 2586 a následující o. z., na základě níž se žalovaný zavázal pro žalobce v označeném bytě položit novou podlahu z pohledové stěrky BETONOPTIK, žalovaný se zavázal zaplatit cenu ve výši [částka] s DPH, ve smlouvě byla sjednána prodloužená záruka v délce 36 měsíců, která měla začít běžet od zaplacení konečné faktury a předání prací. Jestliže žalovaný cenu doplatil dne [datum], ohledně předchozího předání díla nebylo sporu, a reklamaci uplatnil e-mailem z [datum], není pochyb o tom, že reklamaci uplatnil v tříleté záruční lhůtě sjednané dle § [číslo] (ve spojení s § 2113 a násl.) o. z., že by reklamace byla uplatněna opožděna žalovaný ani netvrdil. Pokud žalovaný na reklamaci nereagoval v třicetidenní lhůtě, má to za následek, že se porušení smlouvy považuje za podstatné a žalobce tak podle ust. § 2106 odst. 1 písm. c) o. z. mohl požadovat slevu z ceny díla. Následně ještě práva z odpovědnosti za vady žalobce uplatnil výzvou ze dne [datum], tedy opět včas. Mezi účastníky nebylo sporu ani o to, jaké vady byly žalobcem uplatněny, spornou otázkou bylo jen to, zda šlo o vady, jak tvrdil žalobce, či o vlastnost materiálu či„ vady“ podlahy, na které se odpovědnost za vady nevztahuje, neboť jde o škodu, kterou si žalobce způsobil sám, jak tvrdil žalovaný.

15. Pokud jde o vady, lze vymezení nalézt v ust. § 1914, § 2099 ve spojení s § 2619 o. z. Obecně zhotovitel díla odpovídá za to, že věc bude mít vlastnosti sjednané ve smlouvě, jinak vlastnosti obvyklé vzhledem k účelu smlouvy, tj. že budou v souladu s funkcí, kterou mají plnit, v souladu s právními předpisy a případně i nezávaznými normami (pokud by porušení normy znamenalo nemožnost věc užívat). Soud prvního stupně se proto správně zabýval tím, zda vytčené nedostatky jsou s ohledem na ujednání ve smlouvě vadami věci či nikoli.

16. V rámci upozornění na specifikace pohledových stěrek byl žalobce upozorněn, že povrch dekorativních stěrek není svým charakterem absolutně hladká plocha a může na povrchu vykazovat miniaturní pórky nebo kráterky, které vznikají uzavřením vzduchu při ruční aplikaci a které se objeví a otevřou po přeleštění – jemném přebroušení a její impregnaci. Pro výskyt a počet pórů v ploše není žádný regulativní předpis výrobce. Povrch se posuzuje ze vzdálenosti 1,5 metru. Dále byl upozorněn na to, že pokud se vytvoří na povrchu takzvané vlasové trhlinky, mohou být dvojího charakteru a mohou se objevit v místech, kde prasknul stavební podklad, který 5 nebo 10 mm silná stěrka neudrží, nebo u vnějšího rohu plochy z důvodu nedostatečného dilatování stavebního podkladu od stěny objektu. Z citovaného vyplývá, že žalobce byl na možnost vzniku pórků, kráterků či vlasových trhlin upozorněn, byl tedy upozorněn na to, že vlastností použitého materiálu je i to, že vytváří kráterky a vlasové trhliny. Jestliže k tomu v posuzovaném případě došlo, nelze dovodit, že šlo o vadu díla. Nebylo zjištěno, že by se tyto estetické nedostatky podlahy vyskytovaly v míře nepřiměřené, konečně k tomu žádný předpis či norma není, k této otázce se nevyjádřil ani výrobce stěrky. Znalec [příjmení] [příjmení] připustil, že smršťování a z toho plynoucí praskliny jsou přirozenou vlastností cementových materiálů, podle znalce [příjmení] [příjmení] jsou trhliny a póry vlastností daného materiálu a ač také hodnotil shluk pórů, neshledal v něm nic mimořádného. Ing. [příjmení] také vysvětlil, proč na provedené dílo dopadá norma, která trhliny do šíře 0,1 mm považuje za vlastnost zvoleného materiálu. S tímto hodnocením odvolací soud souhlasí, neboť stěrka sama má složení jako beton, navíc obsahuje jen další příměsi. Širší trhliny nebyly zjištěny.

17. Na tomto místě je třeba uvést, že odvolací soud souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že je třeba při posouzení věci vyjít se znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení]. Nejprve je třeba uvést, že má-li soud při rozhodování k dispozici dva znalecké posudky s rozdílnými závěry o stejné otázce, musí je zhodnotit v tom smyslu, který z nich a z jakých důvodů vezme za podklad svého rozhodnutí a z jakých důvodů nevychází ze závěru druhého znaleckého posudku; pro tuto úvahu je třeba vyslechnout oba znalce. Jestliže by ani takto nebylo možné odstranit rozpory v závěrech znaleckých posudků, je třeba dát tyto závěry přezkoumat jiným znalcem, vědeckým ústavem nebo jinou institucí (srov. rozsudek bývalého Nejvyššího soudu SSR ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. 4 Cz 13/82, uveřejněný pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1984, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. 21 Cdo 4543/2014, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. 22 Cdo 1651/2018 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. 22 Cdo 746/2019). V tomto směru soud prvního stupně vycházel z judikatury Nejvyššího soudu a po provedení důkazů znaleckým posudkem oba znalce k věci také vyslechl, a to za situace, kdy oba znalci byli seznámeni s obsahem druhého posudku a měli možnost se k němu vyjádřit. Jak správně uvedl soud prvního stupně, znalec [příjmení] [příjmení] má specializaci na podlahové konstrukce, tedy specializaci bližší, než znalec [příjmení] [příjmení] (vady a poruchy staveb), tento znalec přesvědčivě vysvětlil, že mezi betonovou a cementovou stěrkou není s výjimkou názvu žádný rozdíl a že s ohledem na složení použité stěrky lze vyjít i z toho, co vyplývá z příslušné nezávazné normy vztahující se k použitému materiálu ohledně přípustnosti trhlin, přičemž celkově výpověď tohoto znalce působila přesvědčivěji, když dovedl zdůvodnit, proč se závěry Ing. [příjmení] nesouhlasí, přičemž v jeho argumentech nelze najít zjevné nesprávnosti. Za této situace soud prvního stupně správně nepřistoupil ke zpracování revizního znaleckého posudku a vyšel ze závěrů znalce [příjmení] [příjmení].

18. Pokud jde o skvrny na podlaze, které měly vzniknout použitím čisticích prostředků ([jméno]) či prostředků na údržbu nábytku (leštěnky), znalec [příjmení] [příjmení] vysvětlil, že vznikly použitím agresivního prostředku, který, když se hned neodstraní, zanechá na povrchu skvrnu. Vysvětlil, že důvodem nebylo to, že by povrch podlahy nebyl chráněn lakem, neboť jinak by na stěrce, která je nasákavá, bylo daleko více fleků, že podlaha deklarované chemické vlastnosti splňovala. S tímto hodnocením znalcem a soudem prvního stupně odvolací soud souhlasí, neboť nezjistil nic, co by správnost těchto závěrů vyvracelo. K otázce tří mezibrusů se znalec [příjmení] [příjmení] vyjadřoval v rámci své výpovědi ze dne [datum] na straně 3 protokolu (penetrace, přebroušení, povrchová úprava epoxidem, přebroušení, polyuretanový lak, přebroušení, polyuretanový lak), čímž se vysvětluje i výpověď svědka [jméno] [příjmení], který uváděl, že standardně se dávají dvě vrstvy laku.

19. Další vytýkanou vadou byly škrábance od nábytku včetně kolečkové židle. Žalobci lze přesvědčit, že žalovaný na svých internetových stránkách prezentoval, že podlahy BETONOPTIK jsou vhodné i pod kolečkové židle. Ve smlouvě žádné takové ujištění není, naopak je zde uvedeno, že na pohyblivé části nábytku, jako jsou židle nebo stoly, doporučují instalaci filcových podložek, aby se předešlo předčasnému odření a poškození podlah. Z tohoto upozornění lze dovodit, že žalobce byl upozorněn na to, že pohybem nábytku po podlaze může dojít k jeho odření. Jestliže žalobce neopatrnou manipulací s nábytkem způsobil poškození podlahy, nejde o vadu věci, za kterou by žalovaný odpovídal. I podle názoru odvolacího soudu je tedy třeba vyjít z ujednání účastníků ve smlouvě. Žalovaný na svých internetových stránkách prezentoval také to, že podlahy jsou určeny k zatížení s pevností min 35 N/mm2, znalec naměřil 28 MPa. K poukazu na tuto skutečnost je třeba uvést, že vytýkané vady neměly být způsobeny tím, že by podlaha nevydržela deklarované zatížení, v daném případě jde jen o poškození povrchové lakované vrstvy škrábanci.

20. Z výše uvedeného vyplývá, že odvolací soud dospěl k závěru, že rozhodnutí soudu prvního stupně o věci samé je ve výroku I. věcně správné. Protože soud prvního stupně také v souladu s ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. uložil neúspěšnému žalobci nahradit státem zálohované znalečné, odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I. a III. podle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil.

21. Ve výroku II. soud prvního stupně správně neúspěšnému žalobci podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. uložil povinnost nahradit žalovanému náhradu nákladů řízení za jeho právní zastoupení, tuto část nákladů také správně vypočetl, protože tento výrok konkrétní námitkou žalobce nezpochybnil, odvolací soud na výpočet provedený soudem prvního stupně odkazuje. Soud prvního stupně ale nevzal v úvahu výdaje žalovaného na zpracování znaleckého posudku, doloženým žalovaným ve výši [částka] Odvolací soud proto postupoval podle ust. § 220 odst. 1 o. s. ř. a výrok o náhradě nákladů řízení změnil tak, že žalobci na těchto nákladech uložil zaplatit žalovanému částku [částka].

22. Žalovaný byl v odvolacím řízení úspěšný, odvolací soud mu proto podle ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. přiznal také právo na náhradu nákladů této fáze řízení. Odměna advokáta při tarifní hodnotě [částka] činí [částka], zástupci žalovaného náleží za 2,5 úkonu právní služby (půl úkonu za sepis odvolání do výroku o náhradě nákladů řízení dle § 11 odst. 2 písm. c/ a. t., celý úkon za sepis vyjádření k odvolání žalobce a účast na jednání odvolacího soudu dle § 11 odst. 1 písm. d/, g/ a. t.), ke každému úkonu náleží náhrada hotových výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a k těmto částkám je třeba ještě připočíst 21 % náhradu za DPH, jehož je zástupce žalovaného plátcem, dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady řízení tak činí 4 490 + 2 x 8 980 + 3 x 300 = [částka] + 21 % ([částka]) = [částka] O lhůtě k plnění odvolací soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. a o tom, že tyto náklady je třeba zaplatit k rukám advokáta, podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení